MEZINÁRODNÍCH SMLUV
Ročník 2010
SBÍRKA
MEZINÁRODNÍCH SMLUV
ČESKÁ REPUBLIKA
Částka 27 Rozeslána dne 12. července 2010 Cena Kč 56,–
O B S A H :
58. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku
58
SD Ě LENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. listopadu 2007 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Xxxxxxx vstoupila v platnost na základě svého článku 27 odst. 1 dne 12. května 2010 a její ustanovení se provádějí v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku.
Dnem, kterým se začala provádět tato smlouva, přestala být platná a přestala se provádět ve vztazích mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou ustanovení Smlouvy mezi Československou socialistickou repu- blikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsané v Praze dne 2. listopadu 1981 a vyhlášené pod č. 99/1983 Sb.
Anglické znění Xxxxxxx a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
SMLOUVA
MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
XXXXXX A HERCEGOVINOU
O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU A Z MAJETKU
ČESKA REPUBLIKA A BOSNA A HERCEGOVINA,
přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku,
se dohodly takto:
Článek 1
OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních státi.
Článek 2
DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku ukládané jménem každého ze smluvních státi nebo jeho nižších správních útvari nebo místních úřadi, aí je zpisob vybírání jakýkoli.
2. Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu, z celkového majetku nebo z částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze ziski ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či plati vyplácených podniky a rovněž daní z příristku majetku.
3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou zejména:
a) v České republice:
(i) daň z příjmi fyzických osob;
(ii) daň z příjmi právnických osob;
(iii) daň z nemovitostí; (dále nazývané „česká daň“);
b) v Bosně a Hercegovině:
(i) daň z platu;
(ii) daň ze zisku podniku;
(iii) daň z příjmi z hospodářské a profesní činnosti;
(iv) daň z výnosu ze zemědělství a lesnictví;
(v) daň z nemovitostí;
(vi) daň z výnosu z majetku a majetkových práv;
(vii) daň z výnosu z autorských práv, patenti a technických inovací;
(viii) daň z hrubého příjmu fyzické osoby; (dále nazývané „daň Bosny a Hercegoviny“).
4. Xxxxxxx se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních státi si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich daňových zákonech.
Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE
1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:
a) výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisi a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky;
b) výraz „Bosna a Hercegovina“ označuje území Bosny a Hercegoviny, na kterém jsou, podle právních předpisi Bosny a Hercegoviny a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva Bosny a Hercegoviny;
c) výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Bosnu a Hercegovinu;
d) výraz „nižší správní útvar“ označuje, v případě Bosny a Hercegoviny, entity: Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská, a Oblast Brčko Bosny a Hercegoviny;
e) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob;
f) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu;
g) výraz „podnik“ se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti;
h) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu;
i) výraz „státní příslušník“ označuje:
(i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu;
(ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízené podle právních předpisi platných v některém smluvním státě;
j) výraz „činnost“ zahrnuje rovněž vykonávání svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru;
k) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí, člunem, letadlem, silničním nebo železničním vozidlem provozovanou podnikem, který má místo svého hlavního vedení v jednom smluvním státě, vyjma případi, kdy je loď provozována, člun provozován nebo letadlo, silniční nebo železniční vozidlo provozováno pouze mezi místy v druhém smluvním státě;
l) výraz „příslušný úřad“ označuje:
(i) v případě České republiky, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce;
(ii) v případě Bosny a Hercegoviny, ministerstvo financí a státní pokladny Bosny a Hercegoviny nebo jeho zmocněného zástupce.
2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních státi, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisi tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákoni tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisi tohoto státu.
Článek 4 REZIDENT
1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisi tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z divodu svého bydliště, stálého pobytu, místa založení, místa vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z divodu příjmu ze zdroji v tomto státě nebo majetku tam umístěného.
2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních státi, bude její postavení určeno následujícím zpisobem:
a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmi);
b) jestliže nemiže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmi nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje;
c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem;
d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou státi nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních státi tuto otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních státi, před- pokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení.
Článek 5
STÁLÁ PROVOZOVNA
1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednic- tvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku.
2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení části podniku;
b) závod;
c) kancelář;
d) továrnu;
e) dílnu a
f) dil, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoliv jiné místo těžby přírodních zdroji.
3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje:
a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než dvanáct měsíci;
b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu nebo prostřednictvím zaměstnanci nebo jiných pracovníki najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období pře- sahující v úhrnu šest měsíci v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období.
4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje:
a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku;
b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání;
c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem;
d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;
e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter;
f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru.
5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavci 1 a 2, osoba – jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 – jedná ve smluvním státě na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce.
6. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti.
7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (aí pro- střednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.
Článek 6
PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU
1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmi ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisi smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, právo požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, prameni a jiných přírodních zdroji; lodě, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného zpisobu užívání nemovitého majetku.
4. Ustanovení odstavci 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku.
Článek 7 ZISKY PODNIKŮ
1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vy- konává svoji činnost tímto zpisobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
3. Při stanovení ziski stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, aí vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde.
4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových ziski podniku jeho rizným částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý zpisob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.
5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
6. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavci stanoví každý rok stejným zpisobem, pokud neexistují dostatečné divody pro jiný postup.
7. Jestliže zisky zahrnují části příjmi, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článki dotčena ustanoveními tohoto článku.
Článek 8 MEZINÁRODNÍ DOPRAVA
1. Zisky z provozování lodí, čluni, letadel, silničních nebo železničních vozidel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.
2. Jestliže místo hlavního vedení podniku vodní dopravy je na palubě lodi nebo člunu, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž se nachází domovský přístav lodi nebo člunu, nebo, není-li takový domovský přístav, ve smluvním státě, jehož je provozovatel lodi nebo člunu rezidentem.
3. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní pro- vozní organizaci.
Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY
1. Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo
b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu
a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmín- kami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniki, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do ziski tohoto podniku a následně zdaněny.
2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do ziski podniku tohoto státu – a následně zdaní – zisky, které podniku druhého smluvního státu byly zdaněny v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví tento druhý stát přiměřeně částku daně tam uložené z těchto ziski. Při stanovení této úpravy se přihlédne k jiným ustanovením této smlouvy, a bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních státi se za tím účelem vzájemně poradí.
3. Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v případě podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbání.
Článek 10 DIVIDENDY
1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisi tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 5 procent hrubé částky dividend.
Příslušné úřady smluvních státi upraví vzájemnou dohodou zpisob aplikace tohoto omezení.
Tento odstavec se nedotýká zdanění ziski společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny.
3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisi státu, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem.
4. Ustanovení odstavci 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vy- plácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7.
5. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemiže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto dividendy jsou vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených ziski společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozistávají zcela nebo zčásti ze ziski nebo z příjmi majících zdroj v tomto druhém státě.
Článek 11 ÚROKY
1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a skutečně vlastněné rezidentem druhého smluvního státu pod- léhají zdanění jen v tomto druhém státě.
2. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, aí zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papíri a příjmy z obligací nebo dluhopisi, včetně prémií a výher, které se vážou
k těmto cenným papírim, obligacím nebo dluhopisim. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3.
3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže skutečný vlastník úroki, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé pro- vozovny, která je tam umístěna, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7.
4. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroki, aí je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
5. Jestliže částka úroki, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v disledku zvláštních vztahi mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahi, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Článek 12 LICENČNÍ POPLATKY
1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Tyto licenční poplatky však mohou být, vyjma případu druhu plateb, který je uveden v písmenu a) odstavce 3, rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisi tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatki je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatki.
Příslušné úřady smluvních státi upraví vzájemnou dohodou zpisob aplikace tohoto omezení.
3. Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití:
a) jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, s výjimkou počítačového programu a včetně kinematografických filmi a filmi nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání;
b) jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu a počítačového programu, nebo jakéhokoliv primyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, nebo za in- formace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti primyslové, obchodní nebo vědecké.
4. Ustanovení odstavci 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatki, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkim, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení člán- ku 7.
5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatki, aí je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
6. Jestliže částka licenčních poplatki, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v disledku zvláštních vztahi mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahi, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Článek 13
XXXXX ZE ZCIZENÍ MAJETKU
1. Xxxxx, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6, který je umístěn ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, včetně ziski ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem), mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
3. Zisky ze zcizení majetku, který je částí provozního majetku podniku a pozistávajícího z lodí, čluni, letadel, silničních nebo železničních vozidel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo z movitého
majetku sloužícího k provozování těchto lodí, čluni, letadel, silničních nebo železničních vozidel, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.
4. Xxxxx ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2 a 3, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem.
Článek 14
PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ
1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z divodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článki 15, 17, 18 a 19 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vy- konáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě.
2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z divodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny:
a) příjemce je zaměstnán ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě.
3. Do počítání období zmíněných v odstavci 2 písmeno a) se zahrnují následující dny:
a) všechny dny fyzické přítomnosti včetně dní příjezdi a odjezdi a
b) dny strávené mimo stát činnosti, jako jsou soboty a neděle, státní svátky, dovolené, a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním příjemce v tomto státě, po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno.
4. Výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v odstavci 2 písmeno b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce.
5. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z divodu zaměstnání vy- konávaného na palubě lodi, která je provozována, člunu, který je provozován, nebo na palubě letadla nebo
v silničním nebo železničním vozidle, které je provozováno v mezinárodní dopravě, zdaněny ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.
Článek 15 TANTIÉMY
Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoli jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
Článek 16 UMĚLCI A SPORTOVCI
1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonáva- ných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článki 7 a 14 zdaněny v tomto druhém státě.
2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článki 7 a 14 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány.
Článek 17 PENZE
Penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu smluvního státu z divodu dřívějšího zaměstnání podléhají s vý- hradou ustanovení článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě.
Článek 18 VEŘEJNÉ FUNKCE
1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě.
b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu:
(i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo
(ii) se nestala rezidentem tohoto státu jen z divodu prokazování těchto služeb.
2. a) Jakékoli penze vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo vyplácené z fondi, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě.
b) Takové penze však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu.
3. Ustanovení článki 14, 15, 16 a 17 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny a na penze za služby prokázané v souvislosti s primyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu.
Článek 19 STUDENTI
1. Platby, které dostává za účelem úhrady nákladi své výživy, vzdělávání nebo praktické výuky, vyučování nebo přípravy student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo praktické výuky, vyučování nebo přípravy, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdroji mimo tento stát.
2. Pokud jde o podpory, stipendia a odměny ze zaměstnání, které nejsou předmětem odstavce 1 tohoto článku, bude mít student nebo žák uvedený v odstavci 1, kromě toho, právo v priběhu takového vzdělávání nebo praktické výuky, vyučování nebo přípravy na stejná daňová osvobození, slevy nebo snížení, která přísluší rezi- dentim státu, v němž se zdržuje.
Článek 20 OSTATNÍ PŘÍJMY
1. Části příjmi rezidenta smluvního státu, aí mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích
článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě.
2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmi, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7.
Článek 21 MAJETEK
1. Majetek představovaný nemovitým majetkem uvedeným v článku 6, který je vlastněn rezidentem jednoho smluvního státu a umístěn ve druhém smluvním státě, miže být zdaněn v tomto druhém státě.
2. Majetek představovaný movitým majetkem, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má pod- nik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, miže být zdaněn v tomto druhém státě.
3. Majetek představovaný majetkem, který je částí provozního majetku podniku a pozistávající z lodí, čluni, letadel, silničních nebo železničních vozidel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo z mo- vitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí, čluni, letadel, silničních nebo železničních vozidel, podléhá zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.
4. Všechny ostatní části majetku rezidenta smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě.
Článek 22 VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ
1. Jestliže rezident jednoho smluvního státu pobírá příjem nebo vlastní majetek, který miže být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn ve druhém smluvním státě, prvně zmíněný stát povolí:
a) snížit daň z příjmi tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmi zaplacené v tomto druhém státě;
b) snížit daň z majetku tohoto rezidenta o částku rovnající se majetkové dani zaplacené v tomto druhém státě.
Částka, o kterou se daň sníží, však v žádném případě nepřesáhne tu část daně z příjmi nebo majetkové daně, vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá, podle toho, o jaký případ jde, na příjem nebo majetek, který miže být zdaněn v tomto druhém státě.
2. Jestliže, v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy, příjem pobíraný nebo majetek vlastněný rezidentem jednoho smluvního státu je osvobozen od zdanění v tomto státě, tento stát miže přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmi nebo majetku tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem nebo majetek.
Článek 23 ZÁKAZ DISKRIMINACE
1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních státi.
2. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniki tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentim druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z divodu osobního stavu nebo rodinných závazki, které přiznává svým vlastním rezidentim.
3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odstavce 1, článku 11 odstavce 5 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu, odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných ziski takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu. Podobně jakékoliv dluhy podniku jednoho smluvního státu viči rezidentu druhého smluvního státu budou pro účely stanovení zdanitelného majetku takového podniku odčitatelné za stejných podmínek, jako kdyby byly smluveny viči rezidentu prvně zmíněného státu.
4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu.
5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování.
Článek 24
ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU
1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních státi vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, miže, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto státi, předložit svij případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 23 odstavec 1, úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy.
2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhity ve vnitrostátních právních předpisech smluvních státi.
3. Příslušné úřady smluvních státi se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochyb- nosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě.
4. Příslušné úřady smluvních státi mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavci.
Článek 25 VÝMĚNA INFORMACÍ
1. Příslušné úřady smluvních státi si budou vyměňovat takové informace, jaké jsou nezbytné pro provádění ustanovení této smlouvy nebo vnitrostátních právních předpisi, které se vztahují na daně všeho druhu a pojme- nování, jež jsou ukládány jménem smluvních státi nebo jejich nižších správních útvari nebo místních úřadi, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem budou udržovány v tajnosti stejným zpisobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisi tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadim (včetně soudi a správních úřadi), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, jež jsou uvedeny v první větě, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelim. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích.
2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:
a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu;
b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisi nebo v běžném správním
řízení tohoto nebo druhého smluvního státu;
c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, primyslové, komerční nebo pro- fesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.
Článek 26
ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ
Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členi diplomatických misí nebo konzulárních úřadi, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod.
Článek 27 VSTUP V PLATNOST
1. Smluvní státy si vzájemně oznámí diplomatickou cestou splnění postupi požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět:
a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Xxxxxxx vstoupí v platnost, nebo později;
b) pokud jde o ostatní daně z příjmi a daně z majetku, na příjmy nebo majetek za každý daňový rok začínající
1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Xxxxxxx vstoupí v platnost, nebo později.
2. Ustanovení Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Praze dne
2. listopadu 1981, přestanou být platná a přestanou se provádět ve vztazích mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou dnem, kterým se začne provádět tato smlouva.
Článek 28 VÝPOVĚĎ
Tato smlouva zistane v platnosti dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát miže diplomatickou cestou, podáním výpovědi Xxxxxxx vypovědět, nejméně šest měsíci před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět:
a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později;
b) pokud jde o ostatní daně z příjmi a daně z majetku, na příjmy nebo majetek za každý daňový rok začínající
1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později.
Na dikaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu.
Dáno v Praze dne 20. listopadu 2007 ve dvou pivodních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za Českou republiku Za Bosnu a Hercegovinu
Xxxxxxxx Xxxxxxxx v. r. Xxxxxx Xxxxxxx v. r. ministr financí ministr financí a státní pokladny
10
8591449 027021
XXXX 0000-0000
Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Xxxxxxxxxx 4, pošt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 000 000 000, fax: 000 000 000 – Redakce:
Ministerstvo vnitra, nám. Hrdini 1634/3, pošt. schr. 155/SB, 140 21 Praha 4, telefon: 000 000 000, fax: 000 000 000 – Administrace: písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtiski – MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, fax: 000 000 000, e-mail: xxxxxx@xxxxxxxxxxxx.xx. Objednávky ve Slovenské republice přijímá a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel.: 00000 0 00 00 00 00, fax: 00000 0 00 00 00 00. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku z předcházejícího roku a je od předplatiteli vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce mezinárodních smluv. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2010 činí 5 000,– Kč) – Vychází podle potřeby – Distribuce: MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, celoroční předplatné – 516 205 176, 516 205 175, objednávky jednotlivých částek
(dobírky) – 516 205 175, objednávky-knihkupci – 516 205 175, faxové objednávky – 519 321 417, e-mail – xxxxxx@xxxxxxxxxxxx.xx, zelená linka – 800 100 314. Internetová prodejna: xxx.xxxxxxxxxxxx.xx – Drobný prodej – Benešov: Xxxxxxx XXXXXX, Xxxxxxxxxx nám. 231; Brno: Xxx. Xxxx Xxxxxxx, Vranovská 16, SEVT, a. s., Česká 14; České Budějovice: SEVT, a. s., Česká 3, tel.: 000 000 000; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectví – Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství – Xxxxxxxxx, X. Xxxxxx 14; Kladno: eL VaN, Ke Stadionu 1953, tel.: 000 000 000; Klatovy: Krameriovo knihkupectví, nám. Míru 169; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská 28; Litoměřice: Xxxxxxxx Xxxxxx, Štursova 10, tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000; Most: Knihkupectví ,,U Knihomila“, Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx, Moskevská 1999; Olomouc: ANAG, spol. s r. o., Deniso- va č. 2, Xxxxxx Xxxxxxxx – Knihkupectví Tycho, Ostružnická 3, Ostrava: LIBREX, Nádražní 14, Profesio, Hollarova 14, SEVT, a. s., Denisova 1; Otrokovice: Xxx. Xxxxxxx, Jungmannova 1165; Pardubice: LEJHANEC, s. r. o., třída Míru 65; Plzeň: Typos, tiskařské závody, s. r. o., Úslavská 2, EDICUM, Bačická 15, Technické normy, Na Roudné 5, Vydavatelství a naklad. Xxxx Xxxxx, nám. Českých bratří 8; Praha 1: NEOLUXOR, Na Poří- čí 25, LINDE Praha, a. s., Opletalova 35, NEOLUXOR s. r. o., Václavské nám. 41; Praha 4: SEVT, a. s., Jihlavská 405; Praha 6: PPP – Xxxxxxxx Xxxxxxx, Puškinovo nám. 17, PERIODIKA, Komornická 6; Praha 8: Specializovaná prodejna Sbírky zákoni, Xxxxxxxxxx 00, tel.: 000 000 000; Praha 9: Abonentní tiskový servis-Xxx. Xxxxx, Jablonecká 362, po – pá 7 – 12 hod., tel.: 000 000 000, e-mail: xxxxxxx.xxxxxx@xxxxxxx.xx, DOVOZ TISKU SUWECO CZ, Klečákova 347; Praha 10: BMSS START, s. r. o., Vinohradská 190, MONITOR CZ, s. r. o., Třebohostická 5, tel.: 000 000 000; Přerov: Odborné knihkupectví, Xxxxxxxxx 9, Xxxx Xxxxxxx-YAHO-i-centrum, Komenského 38; Sokolov: KAMA, Xxxxxxxx Milan, K. H. Xxxxxxxxxx 00, tel./fax: 000 000 000; Tábor: Xxxxxx Xxxxxxxx – EMU, Zavadilská 786; Teplice: Knihkupectví L& N, Kapelní 4; Ústí nad Labem: PNS Grosso s. r. o., Havířská 327, tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000, Kartoon, s. r. o., Solvayova 1597/3, Vazby a doplňování Sbírek zákoni včetně dopravy zdarma, tel.+fax: 000 000 000, xxx.xxxxxxx.xx, e-mail: xxxxxxx@xxxxxxx.xx; Zábřeh: Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, Žižkova 45; Žatec: Xxxxxx Xxxxxxx, Brázda-pro- dejna u pivovaru, Xxxxxxx xxx. 76, Xxxxxxxx Xxxxxxxxx, Xxxxxxxx 89 – Vazby Sbírek, tel.: 000 000 000. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dni a pravidelné dodávky jsou za- hajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidování předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtiski jsou prováděny do 15 dni. Reklamace: informace na tel. čísle 000 000 000. V písemném styku vždy uvádějte IČO (právnická osoba), rodné číslo (fyzická osoba). Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou,
s. p., Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství v Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995.