zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

VI.

Úplné znění zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu a dalších novelizovaných zákonů

zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu a veřejnou nabídku cenných papírů.

§ 2

Vymezení pojmů

V tomto zákoně se rozumí

a) profesionálním investorem

1. obchodník s cennými papíry,

2. banka,

3. pojišťovna,

1) Směrnice Rady 89/298/EHS ze dne 17. dubna 1989 o koordinaci požadavků na sestavení, kontrolu a šíření prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce převoditelných cenných papírů.

Směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí ve znění směrnic 98/31/ES a 98/33/ES.

Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů ve znění směrnic 95/26/ES, 97/9/ES a 2000/64/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20.března 2000, týkající se přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, v části ustanovení uvedených v článku 2 odst.2.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnice 2003/6/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a tržní manipulaci (zneužívání trhu).

1)Směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí ve znění směrnic 98/31/ES a 98/33/ES.

Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů ve znění směrnic 95/26/ES, 97/9/ES a 2000/64/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000, týkající se přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, v části ustanovení uvedených v článku 2 odst. 2.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnice 2003/6/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a tržní manipulaci (zneužívání trhu).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí převoditelných cenných papírů k obchodování a o změně směrnice 2001/34/ES.

Směrnice Komise 2004/72/ES ze dne 29. dubna 2004 (překlad do českého jazyka není k dispozici).

4. zajišťovna,

5. investiční společnost,

6. investiční fond,

7. penzijní fond,

8. provozovatel platebního systému,

9. provozovatel vypořádacího systém,

10. osoba, která vydává a spravuje platební prostředky,

11. osoba, která podnikatelsky poskytuje finanční pronájem (finanční leasing),

12. osoba, jejíž rozhodující činností je nabývání účasti na jiných společnostech,

13. osoba, která podnikatelsky poskytuje záruky,

14. obchodní společnost, která podle poslední výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy splňuje alespoň dvě ze tří kritérií, kterými jsou celková výše aktiv odpovídající v korunách českých částce alespoň 20 000 000 eur, čistý roční obrat odpovídající v korunách českých částce alespoň 40 000 000 eur a vlastní kapitál odpovídající v korunách českých částce alespoň 2 000 000 eur,

15. zahraniční osoba, která odpovídá některé z osob uvedených v bodu 1 až 14,

16. stát nebo členský stát federace,

17. Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,

18. mezinárodní finanční instituce,

b) údaji o osobě

1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

c) vedoucí osobou člen statutárního orgánu, statutární orgán, výkonný ředitel nebo prokurista právnické osoby nebo osoba, na kterou byla pravomoc některé z těchto osob delegována nebo která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby,

d) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení,

e) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob jednajících ve shodě,

f) úzkým propojením vztah mezi osobami

1. z nichž jedna osoba má přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby, který představuje alespoň 20 %,

2. z nichž jedna osoba ovládá jinou osobu, nebo

3. ovládanými stejnou osobou,

g) klamavým údajem údaj způsobilý vyvolat klamnou představu o předmětu, jehož se týká; klamavým údajem je i údaj pravdivý, který vzhledem k souvislosti, v níž byl použit, může uvést v omyl.

ČÁST DRUHÁ INVESTIČNÍ SLUŽBY

Hlava I Základní ustanovení

§ 3

Investiční nástroje

(1) Investičními nástroji jsou

a) investiční cenné papíry,

b) cenné papíry vydané fondem kolektivního investování,

b) podílové listy podílového fondu, akcie investičního fondu nebo obdobné cenné papíry vydávané v zahraničí,

c) nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu (nástroje peněžního trhu),

d) deriváty.

(2) Investičními cennými papíry jsou

a) akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, se kterými lze obchodovat na kapitálovém trhu,

b) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, se kterými lze obchodovat na kapitálovém trhu,

c) cenné papíry opravňující k nabytí cenných papírů uvedených v písmenech a) nebo b), se kterými se běžně obchoduje na kapitálovém trhu, s výjimkou platebních nástrojů.,

d) ostatní běžně obchodované cenné papíry, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích, s výjimkou platebních nástrojů.

(3) Deriváty se pro účely tohoto zákona rozumí

a) opce na investiční nástroje uvedené v odstavci 1 písm. a) až c),

b) finanční termínové smlouvy (zejména futures, forwardy a swapy) na investiční nástroje uvedené v odstavci 1 písm. a) až c),

c) rozdílové smlouvy a obdobné nástroje pro přenos úrokového nebo kurzového rizika,

d) nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,

e) jiné nástroje, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota se odvozuje zejména z kurzu investičního cenného papíru, indexu, úrokové míry, kurzu měny nebo ceny komodity.

(4) Identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN) přidělí investičnímu nástroji pro účely obchodování na regulovaném nebo volném trhu na žádost centrální depozitář cenných papírů (dále jen „centrální depozitář“).

§ 4

Investiční služby

(4) Investiční služba úschova investičních nástrojů zahrnuje též vedení evidence navazující na centrální evidenci cenných papírů (§ 92) nebo vedení samostatné evidence investičních nástrojů nebo vedení evidence navazující na samostatnou evidenci investičních

nástrojů (§ 93), pokud to má obchodník s cennými papíry (§ 5) uvedeno v povolení ke své

činnosti.

(5) Poskytovat hlavní investiční službu nebo doplňkovou investiční službu podle odst. 3 písm. a) může pouze obchodník s cennými papíry (§ 5), nestanoví-li zákon jinak.

(6) K poskytování investiční služby se nevyžaduje povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, je-li poskytována

a) výhradně osobám, které ovládají osobu poskytující investiční službu, jsou ovládány osobou poskytující investiční službu, nebo osobám ovládaným stejnou osobou jako osoba poskytující investiční službu nebo

b) v souvislosti s výkonem jiné profesní činnosti, jejíž právní úprava poskytování investičních služeb výslovně připouští, zejména notářem, advokátem nebo soudním exekutorem.

Hlava II Obchodník s cennými papíry

Díl 2

Povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry

§ 6

(3) Vlastní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a nemá poskytování investičních služeb omezené podle odstavce 4 nebo má povolenou investiční službu podle § 4 odst. 3 písm. b), musí v korunách českých činit alespoň částku odpovídající 730 000 eur.

(3) Vlastní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a nemá poskytování investičních služeb omezené podle odstavce 4, musí v korunách českých činit alespoň částku odpovídající 730 000 eur.

(4) Vlastní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a je oprávněn poskytovat investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. a), b) a d) a v souvislosti s jejich poskytováním přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, musí v korunách českých činit alespoň částku odpovídající 125 000 eur.

(4) Vlastní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a není oprávněn poskytovat žádnou z investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. c) a e), musí v korunách českých činit alespoň částku odpovídající 125 000 eur.

(5) Předmětem podnikání obchodníka s cennými papíry, který není bankou, mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry.

(6) Povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry se uděluje na dobu neurčitou.

Díl 3

Některé podmínky podnikání obchodníka s cennými papíry

§ 9

Kapitálová přiměřenost obchodníka s cennými papíry

(1) Obchodník s cennými papíry musí dodržovat kapitálovou přiměřenost na individuálním základě. Obchodník s cennými papíry, který je bankou, dodržuje kapitálovou přiměřenost podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank1a).

(2) Pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti na individuálním základě stanoví pro obchodníka s cennými papíry, který není bankou, prováděcí právní předpis.

§ 11

Nabývání a pozbývání účasti na obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou

(1) Osoba nebo osoby jednajících ve shodě, musejí mít předchozí souhlas Komise

a) k nabytí kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou, nejde-li o nabytí přechodem vlastnického práva k cennému papíru,

b) ke zvýšení kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou, na

20 % nebo více, 33 % nebo více, 50 % nebo více, nejde-li o nabytí přechodem vlastnického práva k cennému papíru, nebo

b) k dosažení nebo překročení kvalifikované účasti 20 %, 33 % nebo 50 % na obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou, nejde-li o dosažení nebo překročení účasti přechodem vlastnického práva k cennému papíru, nebo

c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nestanou-li se jimi přechodem vlastnického práva k cennému papíru.

(2) Souhlas podle odstavce 1 se vyžaduje též pro nabytí hlasovacích práv a) která na účet oznamovatele drží svým jménem jiná osoba,

b) kterými disponuje osoba ovládaná oznamovatelem,

c) kterými disponuje jiná osoba, jež uzavřela smlouvu s oznamovatelem nebo s jím ovládanou osobou, ve které se zavázali dlouhodobě prosazovat společnou politiku týkající se řízení obchodníka s cennými papíry tím, že budou ve shodě uplatňovat hlasovací práva, jimiž disponují,

d) která na základě smlouvy s oznamovatelem nebo s jím ovládanou osobou drží třetí osoba, jestliže tato smlouva předpokládá dočasné přenechání dispozice s hlasovacími právy oznamovateli nebo jím ovládané osobě za úplatu,

e) oznamovatele, jež byla poskytnuta jako jistota; to neplatí, pokud dispozice s hlasovacími právy byla přenechána osobě, která má tyto cenné papíry v úschově, správě nebo ve svém majetku a veřejně prohlásila, že bude tato hlasovací práva vykonávat; v takovém případě se hlasovací práva z těchto cenných papírů připočítávají osobě, která je má v úschově, správě nebo ve svém v majetku,

f) jiná osoba, jestliže je tato osoba vykonává svým jménem podle pokynů oznamovatele na základě smlouvy o výkonu hlasovacích práv.

1a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Při výpočtu účasti osoby uvedené v odstavci 1 na obchodníkovi s cennými papíry se počítají i hlasovací práva z cenných papírů,

a) které na účet osoby uvedené v odstavci 1 drží svým jménem jiná osoba,

b) kterými disponuje osoba ovládaná osobou uvedenou v odstavci 1,

c) kterými disponuje jiná osoba, jež uzavřela smlouvu s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou, ve které se vzájemně zavázaly dlouhodobě prosazovat společnou politiku týkající se řízení obchodníka s cennými papíry tím, že budou ve shodě uplatňovat hlasovací práva, jimiž disponují,

d) které na základě smlouvy s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou drží třetí osoba, jestliže tato smlouva předpokládá dočasné přenechání dispozice s hlasovacími právy osobě uvedené v odstavci 1 nebo jí ovládané osobě za úplatu,

e) které byly osobou uvedenou v odstavci 1 poskytnuty jako jistota; to neplatí, pokud dispozice s hlasovacími právy byla přenechána osobě, která má tyto cenné papíry v úschově, správě nebo ve svém majetku a veřejně prohlásila, že bude tato hlasovací práva vykonávat; v takovém případě se hlasovací práva z těchto cenných papírů připočítávají osobě, která je má v úschově, správě nebo ve svém majetku,

f) které jsou vlastnictvím jiné osoby, jestliže tato osoba vykonává hlasovací práva z těchto cenných papírů svým jménem podle pokynů osoby uvedené v odstavci 1 na základě smlouvy o výkonu hlasovacích práv.

(3) Pokud osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 mají sídlo v členském státě Evropské unie a hodlají nabýt účast podle odstavce 1, požádá Komise před vydáním rozhodnutí o stanovisko tento dozorový úřad členského státu Evropské unie, ve kterém mají tyto osoby své sídlo.

(3) Pokud osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 mají sídlo v členském státě Evropské unie, podléhají dozoru dozorového úřadu tohoto členského státu a hodlají nabýt účast podle odstavce 1, požádá Komise před vydáním rozhodnutí o stanovisko tento dozorový úřad.

Díl 4

Pravidla činnosti a hospodaření obchodníka s cennými papíry

§ 12

Pravidla obezřetného poskytování investičních služeb

(2) Obchodník s cennými papíry upraví vnitřním předpisem svou vnitřní organizaci (organizační řád) a věci uvedené v odstavci 1.

(3) Obchodník s cennými papíry zajistí vedení evidence

a) zaknihovaných cenných papírů, s jejichž vlastníkem uzavřel smlouvu o úschově investičních nástrojů a které jsou vedeny v centrální evidenci cenných papírů na účtu zákazníků; tato evidence se vede v evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem (§ 92),

b) listinných investičních nástrojů, které mu zákazníci svěřili do úschovy; tato evidence se vede v samostatné evidenci investičních nástrojů (§ 93),

c) zahraničních investičních nástrojů, které mu zákazníci svěřili za účelem poskytnutí investiční služby; tato evidence se vede v samostatné evidenci investičních nástrojů (§ 93),

d) investičních nástrojů, které nejsou uvedeny v písmenech a) až c) a jejichž povaha to umožňuje.

d) investičních nástrojů, které mu zákazníci svěřili za účelem poskytnutí investiční služby a které nejsou uvedeny v písmenech a) až c) a jejichž povaha to umožňuje; tato evidence se vede v samostatné evidenci investičních nástrojů (§ 93).

(4) Evidence podle odstavce 23 se vedou v elektronické podobě.

(5) Obchodník s cennými papíry, který má povinnost podle odstavce 2 zajistit vedení evidence investičních nástrojů, oznámí neprodleně tuto skutečnost Komisi s uvedením druhu evidence podle odstavce 2; pokud vede tuto evidenci prostřednictvím jiné osoby, uvede též údaje o této osobě.

(6)(5)Obchodník s cennými papíry při nakládání s majetkem zákazníka a) účtuje o majetku zákazníka odděleně od svého majetku,

a) vede odděleně vlastní peněžní prostředky a peněžní prostředky svěřené mu zákazníkem a účtuje o majetku zákazníka odděleně od svého majetku,

b) zavede opatření, aby majetek zákazníka spočívající v investičních nástrojích nemohl být použit k obchodu na účet jiné osoby než tohoto zákazníka, s výjimkou případu, kdy zákazník udělil obchodníkovi s cennými papíry písemný souhlas,

c) nepoužívá majetek zákazníka spočívající v peněžních prostředcích k obchodu na účet jiné osoby než tohoto zákazníka,

d) zajistí jednoznačnou identifikaci majetku zákazníka.

(7)(6)Podrobnosti dodržování pravidel obezřetného poskytování investičních služeb stanoví prováděcí právní předpis.

(8)(7)Obchodník s cennými papíry vykonává odborné obchodní činnosti při poskytování investičních služeb prostřednictvím zaměstnance, který má povolení k činnosti makléře (§ 14) s příslušnou specializací. Druhy odborných obchodních činností, které musí obchodník s cennými papíry vykonávat prostřednictvím makléře, stanoví prováděcí právní předpis.

(9)(8)Makléř může být zaměstnancem pouze jednoho obchodníka s cennými papíry. (10)(9)Obchodník s cennými papíry je povinen mít materiální a personální vybavení

přiměřené povaze a rozsahu jím poskytovaných služeb.

§ 14

Makléř

(1) Makléř je fyzická osoba, která na základě povolení Komise vykonává odbornou obchodní činnost při poskytování investiční služby.

(2) Komise udělí povolení k činnosti makléře na základě žádosti, jestliže žadatel složil makléřskou zkoušku a je důvěryhodný.

(3) Komise může prominout složení makléřské zkoušky osobě, která

a) prokáže složení obdobné zkoušky před samosprávnou organizací působící v oblasti kapitálového trhu, nebo

b) prokáže složení obdobné zkoušky v zahraničí a prokáže znalost právních předpisů upravujících kapitálový trh v České republice.

(3) Komise může prominout složení makléřské zkoušky osobě, která

a) prokáže složení zkoušky před organizací, která sdružuje účastníky kapitálového trhu, pokud taková zkouška prověřuje znalosti potřebné pro výkon činnosti makléře srovnatelně s makléřskou zkouškou, nebo

b) prokáže složení obdobné zkoušky v zahraničí, pokud taková zkouška prověřuje znalosti potřebné pro výkon činnosti makléře srovnatelně s makléřskou zkouškou, a prokáže znalost právních předpisů upravujících kapitálový trh v České republice.

§ 15

Jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky

(1) Obchodník s cennými papíry

a) je povinen poskytovat investiční služby s odbornou péčí spočívající zejména v kvalifikovaném, čestném a spravedlivém jednání v nejlepším zájmu zákazníků a řádného fungování trhu,

b) je povinen požadovat od zákazníka, podle druhu a rozsahu zákazníkem požadovaných investičních služeb, informaci o jeho hospodářské situaci, zkušenostech v oblasti investic do investičních nástrojů a cílech, které mají být požadovanou službou dosaženy,

c) je povinen informovat zákazníka úplně, pravdivě a srozumitelně o každé podstatné skutečnosti související s poskytnutím investiční služby, zejména o možných rizicích,

d) je povinen požadovat písemný souhlas zákazníka k poskytnutí investiční služby, ze které vyplývají další finanční závazky,

e) je povinen informovat neprodleně zákazníka o obchodech, které pro něho uzavřel,

e) je povinen informovat zákazníka ve lhůtě s ním dohodnuté nebo ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem o obchodech, které pro něho uzavřel,

f) nelze-li se vyhnout střetu zájmů, je povinen dát přednost zájmům zákazníka před zájmy vlastními a při střetu zájmů zákazníků musí jednat spravedlivě,

g) plní pokyny zákazníků za nejlepších podmínek a vyřizuje je v pořadí, v jakém je přijal,

h) je povinen podrobně informovat zákazníka o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry (dále jen „Garanční fond“) a na žádost zákazníka jej informovat o způsobu uplatňování nároku na výplatu náhrady,

i) při propagaci svých investičních služeb je povinen používat pravdivé informace,

j) při poskytování investičních služeb formou uzavírání smluv při použití výhradně prostředků komunikace na dálku je povinen dodržovat povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím cenné papíry.

§ 16

Informační povinnosti obchodníka s cennými papíry

(1) Obchodník s cennými papíry nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předkládá Komisi svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená

auditorem, a uveřejňuje je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud valná hromada obchodníka s cennými papíry neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, obchodník s cennými papíry zasílá Komisi a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup také důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady. Tím nejsou dotčeny povinnosti akciové společnosti při zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy podle zvláštních právních předpisů.

(2) Obchodník s cennými papíry nejpozději do 1 měsíce po uplynutí kalendářního

čtvrtletí informuje Xxxxxx

a) o své hospodářské situaci,

b) o druzích a rozsahu investičních služeb poskytnutých v tomto čtvrtletí,

c) o všech regulovaných trzích včetně zahraničních a osobách, jejichž prostřednictvím prováděl pokyny zákazníků v tomto čtvrtletí, s uvedením skutečností, které ovlivnily výběr těchto osob, a případného prospěchu, který od těchto osob obdržel jako odměnu za využití jejich služeb,

d) o obchodech, které uzavřel nebo obstaral prostřednictvím regulovaných trhů nebo jiných osob,

e) o objemu majetku zákazníků (§ 129 odst. 1) k poslednímu dni každého měsíce tohoto

čtvrtletí.

(3) Obchodník s cennými papíry uveřejňuje informace podle odstavce 2 písm. a) a b) do 1 měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí ve lhůtě stanovené prováděcím právním předpisem způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, informuje Komisi nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí o dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti.

(4) Obchodník s cennými papíry, který není bankou a který má povinnost udržovat vlastní kapitál podle § 6 odst. 3, informuje Komisi do 7 dnů od konce každého kalendářního měsíce o dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti. Ostatní obchodníci s cennými papíry, kteří nejsou bankou, plní tuto povinnost do jednoho měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí.

(7) Obsah informačních povinností obchodníka s cennými papíry podle odstavců 1 až 5, lhůty a způsob jejich plnění stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17

Uchovávání dokumentů obchodníka s cennými papíry Obchodník s cennými papíry uchovává

a) dokumenty týkající se poskytnuté investiční služby nejméně 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla služba poskytnuta,

b) záznamy komunikace se zákazníkem týkající se poskytnuté investiční služby nejméně 3 roky 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla služba poskytnuta.

Díl 5

Zrušení, změna předmětu podnikání nebo přeměna obchodníka s cennými papíry a převod, zastavení nebo nájem podniku obchodníka s cennými papíry

§ 18

Zrušení nebo změna předmětu podnikání obchodníka s cennými papíry

(1) Jestliže valná hromada obchodníka s cennými papíry rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo změně předmětu podnikání, je obchodník s cennými papíry povinen tuto skutečnost oznámit Komisi neprodleně po rozhodnutí valné hromady.

(2) Ode dne vstupu obchodníka s cennými papíry do likvidace nebo ode dne změny jeho předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, poskytovat investiční služby, a není-li bankou, může pouze vydat zákaznický majetek a vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z poskytnutých investičních služeb; do vypořádání těchto pohledávek a závazků se taková osoba považuje za obchodníka s cennými papíry. Vstupem do likvidace nebo změnou předmětu podnikání povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry zaniká.

(3) Obchodník s cennými papíry zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení nebo o změně jeho předmětu podnikání, na vědomí Komisi.

(4) V případě změny rozsahu povolení (§ 144) se ustanovení předchozích odstavců nepoužijí.

Hlava III

Poskytování investičních služeb na území členských států Evropské unie

Díl 1

Poskytování investičních služeb obchodníkem s cennými papíry v jiném členském státě Evropské unie

§ 21

V A R I A N T A 1

(5) Jestliže Komise nepovažuje umístění organizační složky obchodníka s cennými papíry v hostitelském státě za vhodné z důvodu organizační struktury nebo finanční situace obchodníka s cennými papíry ve vztahu k obchodnímu plánu organizační složky, zašle do 3 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 obchodníkovi s cennými papíry rozhodnutí o tom, že odmítá sdělit dozorovému úřadu hostitelského státu údaje podle odstavce

2. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V A R I A N T A 2

(5) Jestliže Komise nepovažuje umístění organizační složky obchodníka s cennými papíry v hostitelském státě za vhodné z důvodu organizační struktury nebo finanční situace obchodníka s cennými papíry ve vztahu k obchodnímu plánu organizační složky, zašle do 3 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 obchodníkovi s cennými papíry rozhodnutí o tom, že odmítá sdělit dozorovému úřadu hostitelského státu údaje podle odstavce

2. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Díl 2

Poskytování investičních služeb zahraniční osobou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie na území České republiky

§ 25

Poskytování investičních služeb bez umístění organizační složky

(1) Zahraniční osobu, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a povolení dozorového úřadu tohoto státu k poskytování investičních služeb a která hodlá poskytovat investiční služby v České republice bez umístění organizační složky na území České republiky, Komise informuje neprodleně o tom, že obdržela od dozorového úřadu domovského státu údaje týkající se zamýšleného poskytování investičních služeb touto osobou v České republice.

(2) Zahraniční osoba, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a povolení dozorového úřadu tohoto státu k poskytování investičních služeb, může začít poskytovat investiční služby v České republice bez umístění organizační složky ode dne, kdy Komise obdrží od dozorového úřadu domovského státu údaje týkající se poskytování investičních služeb touto osobou v České republice nebo po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy tyto údaje obdržel dozorový úřad domovského státu.

(3) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice podle odstavce 2,

a) dodržuje informační povinnosti obchodníka s cennými papíry podle tohoto zákona (§ 16),

a) dodržuje informační povinnosti podle § 16 odst. 2 písm. b) až e), pokud jde o investiční služby poskytnuté na území České republiky,

b) oznámí předem Komisi každou změnu svého plánu obchodní činnosti,

c) dodržuje pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky (§ 15).

§ 26

Spolupráce s Komisí Evropských společenství

(1) Komise informuje prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“)

neprodleně Komisi Evropských společenství o tom, že

a) udělila povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry osobě, kterou ovládá osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie,

b) obchodníka s cennými papíry ovládla osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie.

(2) Informace podle odstavce 1 obsahuje údaje o obchodníkovi s cennými papíry, o osobě ovládající tohoto obchodníka s cennými papíry a o způsobu jejich propojení.

(3) Komise informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o problémech, se kterými se setkávají obchodníci s cennými papíry při poskytování investičních služeb ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie.

(4) Komise informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství

a) o počtu a druzích případů, ve kterých svým rozhodnutím podle § 21 odst. 5 odmítla sdělit dozorovému úřadu jiného členského státu Evropské unie údaje o obchodníkovi s cennými papíry, který měl zájem v tomto státě poskytovat investiční služby prostřednictvím organizační složky,

b) o opatřeních k nápravě a sankcích, které uložila zahraničním osobám se sídlem v jiném členském státě Evropské unie v souvislosti s poskytováním investičních služeb v České republice.

§ 27

Spolupráce mezi dozorovými úřady členských států Evropské unie

(1) Komise poskytne dozorovému úřadu hostitelského státu údaje potřebné pro výkon dozoru nad obchodníkem s cennými papíry, zejména

a) údaje o každé vedoucí osobě obchodníka s cennými papíry nebo údaje o vedoucím organizační složky obchodníka s cennými papíry umístěné na území hostitelského státu,

b) údaje o každé osobě, která má podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech obchodníka s cennými papíry.

(2) Komise na žádost dozorového úřadu jiného členského státu poskytne bez zbytečného odkladu informaci týkající se ochrany vnitřních informací (§ 124) a manipulace s trhem (§ 126).

(3) Pokud Komise nemůže informaci podle odstavce 2 poskytnout, je povinna sdělit důvod.

(4) Komise může odmítnout poskytnout informaci podle odstavce 2, pokud

a) by její poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu, bezpečnost nebo veřejný pořádek v České republice,

b) bylo zahájeno v České republice soudní řízení ve věci, které se informace týká, ve vztahu k osobám, proti kterým je soudní řízení vedeno, nebo

c) nabyl právní moci rozsudek proti osobě, které se informace týká.

(9) Z důvodů uvedených v odstavci 4 Komise nemusí žádosti podle odstavce 8 vyhovět.

(10) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 4 nebo 9 je Komise povinna informovat dozorový úřad podle odstavce 2 o důvodech odmítnutí žádosti, včetně všech dostupných informací o probíhajícím řízení nebo o rozhodnutí.

Hlava IV

Organizační složka zahraniční osoby, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie a poskytuje investiční služby v České republice

§ 28

(7) Zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie a poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky

a) dodržuje pravidla obezřetného poskytování služeb obdobně podle § 12,

b) vede řádně deník obchodníka s cennými papíry obdobně podle § 13,

c) dodržuje pravidla jednání se zákazníky obdobně podle § 15,

d) plní informační povinnosti obdobně podle § 16 § 24 odst. 7 písm. a),

e) uchovává dokumenty obdobně podle § 17,

f) dodržuje pravidla pro organizování veřejné dražby cenných papírů obdobně podle § 33.

Hlava V Investiční zprostředkovatel

§ 29

Základní ustanovení

(1) Investiční zprostředkovatel je osoba, která poskytuje investiční službu přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních cenných papírů nebo cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování investičních nástrojů uvedených v § 3 odst. 1 písm. b), avšak

a) nepřijímá peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků,

b) pokyny předává pouze

1. bance,

2. obchodníkovi s cennými papíry,

3. zahraniční osobě, která má sídlo v členském státě Evropské unie a jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v bodech 1 a 2,

4. organizační složce zahraniční osoby, která má povolení podle § 28 odst. 1,

5. investiční společnosti,

6. investičnímu fondu, nebo

7. zahraniční osobě oprávněné veřejně nabízet a vydávat své cenné papíry fondu kolektivního investování v České republice.

§ 30

Registrace investičního zprostředkovatele

(5) Komise zaregistruje jako investičního zprostředkovatele právnickou osobu, která předložila potvrzení svého místně příslušného finančního úřadu o tom, že nemá evidovány finanční nedoplatky, a jejíž statutární orgán nebo jeho členové

a) dosáhli věku 18 let,

b) jsou způsobilí k právním úkonům,

c) jsou důvěryhodní,

d) mají ukončené středoškolské vzdělání,

e) mají přiměřené zkušenosti s kapitálovým trhem nebo absolvovali odborný kurz zaměřený na nabízení investičních nástrojů včetně poskytování informací o těchto investičních nástrojích.

(6) Komise zaregistruje jako investičního zprostředkovatele fyzickou osobu, která

a) dosáhla věku 18 let,

b) je způsobilá k právním úkonům,

c) je důvěryhodná,

d) předložila potvrzení svého místně příslušného finančního úřadu o tom, že nemá evidovány finanční nedoplatky, pokud

e) má ukončené středoškolské vzdělání,

f) má přiměřené zkušenosti s kapitálovým trhem nebo absolvovala odborný kurz zaměřený na nabízení investičních nástrojů včetně poskytování informací o těchto investičních nástrojích.

(7) Žádost o registraci investičního zprostředkovatele musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 5 nebo 6. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Komise vydá osvědčení o registraci investičního zprostředkovatele do 30 kalendářních dnů od doručení žádosti.

(8) Komise zaregistruje žadatele do 30 dnů od doručení žádosti a vydá mu o tom osvědčení. Pokud žadatel nedoloží splnění podmínek podle odstavce 5 nebo 6, Komise zahájí ve lhůtě podle věty první správní řízení a rozhodne, že se žádost o registraci zamítá, nedoloží-li žadatel splnění uvedených podmínek ani v tomto řízení.

(9) Jestliže investiční zprostředkovatel písemně požádá Komisi o zrušení registrace, Komise zruší jeho registraci, jestliže doložil vypořádání svých závazků z poskytnutých investičních služeb.

§ 32

Povinnosti investičního zprostředkovatele

(1) Investiční zprostředkovatel

a) vede evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů,

b) dodržuje pravidla jednání se zákazníky a poskytuje investiční služby s odbornou péčí,

c) zavede administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti investičního zprostředkovatele.

(2) Investiční zprostředkovatel informuje zákazníka o osobě, pro kterou vykonává činnost uvedenou v § 29 odst. 1, zejména na základě jakého povolení tato osoba podniká a v jakém rozsahu podléhá státnímu dozoru. Investiční zprostředkovatel informuje zákazníka případně též o investičním zprostředkovateli, pro kterého vykonává činnost uvedenou v § 29 odst. 1.

(3) Investiční zprostředkovatel oznámí Komisi bez zbytečného odkladu všechny změny ve skutečnostech, na jejichž základě byl zaregistrován u Komise.

(4) Pravidla jednání investičního zprostředkovatele se zákazníky a zásady pro vedení evidence přijatých a předaných pokynů, administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Investiční zprostředkovatel uchovává evidenci přijatých a předaných pokynů podle odst. 1 písm. a) nejméně 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla služba poskytnuta.

ČÁST TŘETÍ

VEŘEJNÁ DRAŽBA CENNÝCH PAPÍRŮ

§ 33

(1) Organizovat veřejné dražby cenných papírů může pouze obchodník s cennými papíry, který má povolení k poskytování investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. b) (dále jen

„dražebník cenných papírů“).

(2) Na veřejnou dražbu cenných papírů se vztahuje přiměřeně zvláštní právní předpis upravující veřejné dražby, pokud tento zákon nestanoví jinak nebo pokud povaha cenného papíru užití tohoto právního předpisu nevylučuje.

(3) Pravidla organizování veřejné dražby cenných papírů upraví dražebník cenných papírů dražebním řádem.

(4) Dražební řád a každou jeho změnu schvaluje Komise. Jestliže Komise neodešle žadateli do 30 dnů ode dne doručení žádosti o schválení dražebního řádu nebo jeho změny rozhodnutí o této žádosti, proti kterému lze podat rozklad, platí, že dražební řád nebo jeho změna byly schváleny. Pokud je řízení o žádosti přerušeno, lhůta podle věty první podle předchozí věty neběží.

(5) Při nedobrovolné veřejné dražbě investičních cenných papírů tvoří přílohu dražební vyhlášky znalecký posudek o zjištění ceny předmětu dražby; nepřesahuje-li nejnižší podání částku 100 000 Kč, lze znalecký posudek ceny předmětu dražby nahradit zápisem o odhadu ceny předmětu dražby podle zvláštního právního předpisu upravujícího veřejné dražby. Dražebník zašle dražební vyhlášku ve lhůtách stanovených podle zvláštního právního předpisu upravujícího veřejné dražby také Komisi pro cenné papíry.

(5) Při nedobrovolné veřejné dražbě investičních cenných papírů je pro zjištění ceny předmětu dražby nutné zpracovat znalecký posudek podle zvláštního právního předpisu upravujícího výkon znalecké činnosti; nepřesahuje-li nejnižší podání částku 100 000 Kč, lze znalecký posudek ceny předmětu dražby nahradit zápisem o odhadu ceny předmětu dražby podle zvláštního právního předpisu upravujícího veřejné dražby. Dražebník zašle dražební vyhlášku obsahující cenu předmětu dražby ve lhůtách stanovených podle zvláštního právního předpisu upravujícího veřejné dražby také Komisi.

ČÁST ČTVRTÁ

VEŘEJNÁ NABÍDKA INVESTIČNÍCH CENNÝCH PAPÍRŮ

§ 34

Základní ustanovení

(1) Veřejnou nabídkou investičních cenných papírů (dále jen „veřejná nabídka cenných papírů“) se rozumí jakékoli jednání, kterým se sděluje širšímu okruhu osob dostatek informací o nabízených cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které investor potřebuje pro své rozhodnutí pro koupi nebo úpis těchto cenných papírů.

(2) Veřejná nabídka cenných papírů podle odstavce 1 se vztahuje pouze na investiční cenné papíry.

(3) Osoba, která hodlá veřejně nabízet cenné papíry, je povinna nejpozději v okamžiku veřejné nabídky uveřejnit užší prospekt nebo prospekt cenného papíru (dále jen „prospekt“); pokud byla pro tyto cenné papíry podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, musí být uveřejněn prospekt.

(4) Prospekt nebo užší prospekt se uveřejňuje

a) v úplném znění způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b) v úplném znění v alespoň jednom celostátně distribuovaném deníku, nebo formou inzerátu v alespoň jednom celostátně distribuovaném deníku, který obsahuje adresu místa, kde je veřejnosti bezplatně poskytována brožura s úplným zněním prospektu nebo užšího prospektu.

(5) Dokument oznamující veřejnou nabídku cenných papírů

a) nesmí obsahovat údaje, které jsou v rozporu s obsahem užšího prospektu nebo prospektu, b) musí obsahovat informaci o tom, kde je uveřejněn užší prospekt nebo prospekt,

c) nesmí obsahovat nesprávné, klamavé nebo zavádějící informace, d) musí být před uveřejněním zaslán Komisi.

(6) Veřejná nabídka podílových listů podílového fondu nebo akcií investičního fondu se řídí zvláštním právním předpisem, který upravuje kolektivní investování.

(7) Užší prospekt nebo prospekt se nevypracovává pro státní dluhopisy a cenné papíry vydávané Českou národní bankou.

Užší prospekt

§ 35

(1) Užší prospekt schvaluje Komise.

(2) Užší prospekt se uveřejňuje po schválení Komisí.

(3) Užší prospekt

a) musí obsahovat veškeré informace, které jsou nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení cenného papíru, majetku a závazků emitenta, jeho finanční situace, zisku a ztrát a budoucího vývoje jeho podnikání, včetně jeho finanční situace,

b) nesmí obsahovat nesprávné, klamavé nebo zavádějící informace,

c) musí být formulován srozumitelně, způsobem umožňujícím snadnou analýzu, d) musí být vypracován v českém jazyce.

(4) Minimální náležitosti užšího prospektu stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Přílohu žádosti o schválení užšího prospektu tvoří 2 výtisky návrhu užšího prospektu.

(6) Komise schválí užší prospekt, pokud obsahuje veškeré náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem.

(7) Komise může povolit zúžení užšího prospektu o některé náležitosti, pokud se tím užší prospekt nestane klamavým a pokud bude zúžen pouze o náležitosti

a) které nejsou nezbytné pro posouzení majetkové a finanční situace emitenta a jeho budoucího vývoje ani pro posouzení cenného papíru vydaného emitentem,

b) jejichž uveřejnění by bylo v rozporu s veřejným zájmem,

c) jejichž uveřejnění by mohlo významně poškodit emitenta, nebo d) ke kterým nemá nabízející, který není emitentem, přístup.

(8) Jestliže předmětem veřejné nabídky jsou cenné papíry, se kterými je spojeno právo na získání akcií emitenta se sídlem v jiném členském státě Evropské unie a tyto akcie jsou přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy cenných papírů (dále jen „burza“) ve státě, ve kterém má emitent sídlo, Komise si před schválením užšího prospektu vyžádá stanovisko orgánu, který rozhodl o přijetí akcií k obchodování.

(9) Nejsou-li některé údaje, které má užší prospekt obsahovat, ke dni schvalování užšího prospektu známy, může Komise užší prospekt schválit, pokud obsahuje informaci o tom, jakým způsobem budou tyto údaje stanoveny a doplněny. Údaje musejí být nejpozději do uveřejnění užšího prospektu oznámeny Komisi a uveřejněny spolu s užším prospektem.

(10) Dojde-li v období mezi schválením užšího prospektu a koncem doby závaznosti veřejné nabídky cenného papíru k podstatné změně některé skutečnosti uvedené v užším prospektu, nebo obsahuje-li užší prospekt významně nepřesný údaj, musí být neprodleně předložen Komisi ke schválení a uveřejněn způsobem podle § 34 odst. 4 dodatek užšího prospektu. Za podstatnou změnu se považuje taková změna, která může ovlivnit přesné a správné posouzení cenného papíru nebo jeho emitenta.

(11) Pokud byl během posledních 12 měsíců před veřejnou nabídkou cenných papírů uveřejněn užší prospekt pro cenné papíry vydané stejným emitentem, může být předložen Komisi ke schválení dodatek užšího prospektu, který obsahuje podstatnou změnu schváleného užšího prospektu nebo opravu jeho nepřesnosti. Přílohu dodatku užšího prospektu tvoří schválený užší prospekt. Xxxxxxx se uveřejní spolu se schváleným užším prospektem.

§ 36 (1) Veřejnou nabídkou není nabízení cenných papírů

a) pouze institucionálním investorům nebo obchodníkům s cennými papíry,

b) pouze osobám v souvislosti s jejich podnikáním, zaměstnáním nebo povoláním,

c) omezenému okruhu osob, který nepřesahuje počet 100, nepočítaje v to profesionální investory,

d) jejichž prodejní cena nebo emisní kurz nepřesáhne celkem v korunách českých částku odpovídající 40 000 eur, nebo

e) jestliže nejnižší možná investice pro jednoho investora je v korunách českých částka odpovídající 40 000 eur.

(2) Veřejnou nabídkou není též nabízení

a) cenných papírů, jejichž jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná v korunách

českých alespoň částce odpovídající 40 000 eur,

b) cenných papírů emitovaných členským státem Evropské unie nebo územním samosprávným celkem členského státu Evropské unie,

c) cenných papírů emitovaných centrální bankou členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou nebo Evropskou investiční bankou,

d) cenných papírů emitovaných veřejnoprávní mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států,

e) cenných papírů v souvislosti s nabídkou převzetí,

f) cenných papírů v souvislosti s přeměnou společnosti, g) akcií bezúplatně dosavadním akcionářům,

h) akcií nebo jim odpovídajících cenných papírů výměnou za jiné akcie téhož emitenta, pokud tím nedochází ke zvýšení upsaného základního kapitálu,

i) cenných papírů vydaných zaměstnavatelem nebo společností tvořící s ním koncern a nabízených současným nebo bývalým zaměstnancům,

j) cenných papírů výměnou za vyměnitelné dluhopisy nebo na základě výkonu práva k prioritním dluhopisům, pokud byl uveřejněn prospekt nebo užší prospekt těchto vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, nebo

k) cenných papírů Euro, pro které není vedena veřejná reklamní kampaň. (3) Cennými papíry Euro se pro účely tohoto zákona rozumí cenné papíry,

a) které jsou upisované a prodávané sdružením více osob, z nichž alespoň dvě mají sídlo v různých členských státech Evropské unie,

b) z nichž většina je nabízena veřejnosti v jiném členském státě Evropské unie, než ve kterém má emitent sídlo, a

c) které mohou být upisovány nebo nabývány pouze prostřednictvím banky nebo jiné finanční instituce.

ČÁST ČTVRTÁ

VEŘEJNÁ NABÍDKA INVESTIČNÍCH CENNÝCH PAPÍRŮ A PROSPEKT CENNÉHO PAPÍRU

Veřejná nabídka investičních cenných papírů

§ 34

Základní ustanovení

(1) Veřejnou nabídkou investičních cenných papírů (dále jen "veřejná nabídka") se rozumí jakékoli jednání, kterým se sděluje širšímu okruhu osob dostatek informací o nabízených investičních cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které investor potřebuje pro koupi nebo úpis těchto investičních cenných papírů. Za veřejnou nabídku se považuje i umísťování investičních cenných papírů obchodníkem s cennými papíry.

(2) Pro účely ustanovení tohoto zákona o veřejné nabídce a o podmínkách pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu se rozumí

a) majetkovými cennými papíry investiční cenné papíry podle § 3 odst. 2 písm. a) a převoditelné cenné papíry opravňující k nabytí těchto investičních cenných papírů, jsou-li tyto převoditelné cenné papíry vydány stejným emitentem nebo emitentem náležejícím do stejného koncernu jako emitent investičních cenných papírů, které mají být převodem získány,

b) nemajetkovými cennými papíry investiční cenné papíry, které nejsou majetkovými cennými papíry,

c) nabídkovým programem plán na průběžné nebo opakované emitování zastupitelných nemajetkových cenných papírů, včetně opčních listů na tyto nemajetkové cenné papíry, v určeném emisním období,

d) kvalifikovaným investorem

1. banka a odpovídající zahraniční osoba,

2. obchodník s cennými papíry a odpovídající zahraniční osoba,

3. finanční instituce podléhající dozoru nebo dohledu (§ 151),

4. osoba podle § 2 písm. a) body 16. až 18.,

5. obchodní společnost, která podle poslední výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy splňuje alespoň dvě ze tří kritérií, kterými jsou celková výše aktiv odpovídající v korunách českých částce vyšší než 43 000 000 eur, čistý roční obrat odpovídající v korunách českých částce vyšší než 50 000 000 eur a průměrný počet zaměstnanců v hospodářském roce vyšší než 250,

6. jiná obchodní společnost, která požádá Komisi o zápis do seznamu kvalifikovaných investorů,

7. fyzická osoba, která požádá Komisi o zápis do seznamu kvalifikovaných investorů a která splňuje alespoň dvě ze tří kritérií podle písmene e).

e) kritéria pro fyzickou osobu, která může požádat o zápis do seznamu kvalifikovaných investorů, jsou

1. provedení transakcí značné velikosti na regulovaných trzích cenných papírů v uplynulých čtyřech kalendářních čtvrtletích s průměrnou četností nejméně 10 transakcí za čtvrtletí,

2. velikost obhospodařovaného majetku v investičních nástrojích je vyšší než

částka odpovídající 500 000 eur,

3. pracovní zkušenost alespoň po dobu 1 roku ve finančním sektoru v odborné pozici vyžadující znalost investování do investičních nástrojů.

(3) Ustanovení tohoto zákona o veřejné nabídce se s výjimkou podle odstavce 4 nevztahují na

a) nemajetkové cenné papíry emitované

1. členským státem Evropské unie,

2. územním samosprávným celkem členského státu Evropské unie,

3. Českou národní bankou, jinou centrální bankou členského státu Evropské unie nebo Evropskou centrální bankou,

4. mezinárodní organizací, jejímž členem je členský stát Evropské unie,

b) podíly na kapitálu centrální banky členského státu Evropské unie,

c) cenné papíry nepodmíněně a neodvolatelně zaručené členským státem Evropské unie nebo jeho územním samosprávným celkem,

d) cenné papíry emitované neziskovou organizací k získání prostředků potřebných k dosažení jejího neziskového účelu,

e) nemajetkové cenné papíry emitované průběžně či opakovaně úvěrovými institucemi a tyto cenné papíry

1. nejsou podřízené nebo vyměnitelné,

2. neopravňují k nabytí jiného druhu cenného papíru,

3. nejsou spojeny s derivátem,

4. představují právo na vrácení vkladu přijatého úvěrovou institucí,

5. jsou kryty systémem pojištění vkladů podle práva Evropských společenství1b),

1b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů.

f) nemajetkové cenné papíry emitované průběžně či opakovaně úvěrovými institucemi a tyto cenné papíry

1. nejsou podřízené nebo vyměnitelné,

2. neopravňují k nabytí jiného druhu cenného papíru,

3. nejsou spojeny s derivátem,

4. mají celkovou prodejní cenu nebo emisní kurz nižší než částku odpovídající 50 000 000 eur, tato částka se vypočítává za cenné papíry emitované v průběhu 12 měsíců,

g) cenné papíry jejichž celková nabízená prodejní cena nebo emisní kurz nepřesáhne celkem částku odpovídající 2 500 000 eur, tato částka se vypočítává za cenné papíry emitované v průběhu 12 měsíců.

(4) V případě cenných papírů podle odstavce 3 písmena a), c), f) a g) může emitent, nebo osoba, která hodlá veřejně nabízet cenné papíry nebo která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, rozhodnout o tom, že vyhotoví prospekt a uveřejní ho v souladu s tímto zákonem.

§ 35

(1) Osoba, která hodlá veřejně nabízet investiční cenné papíry, je povinna nejpozději na počátku veřejné nabídky uveřejnit prospekt cenného papíru (dále jen "prospekt“).

(2) Povinnost uveřejnit prospekt neplatí pro nabídku cenných papírů

a) určenou výhradně kvalifikovaným investorům,

b) určenou omezenému okruhu osob, který v žádném členském státu Evropské unie nepřesahuje počet 100, nepočítaje v to kvalifikované investory,

c) jestliže nejnižší možná investice pro jednoho investora je vyšší než částka odpovídající 50 000 eur,

d) jejichž prodejní cena nebo emisní kurz nepřesáhne celkem částku odpovídající 100 000 eur, tato částka se vypočítává za cenné papíry emitované v průběhu 12 měsíců, nebo

e) jejichž jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 eur.

(3) Povinnost uveřejnit prospekt neplatí pro veřejnou nabídku

a) cenných papírů nabízených v souvislosti s nabídkou převzetí výměnou za jiné cenné papíry, pokud je doručen Komisi a uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup dokument obsahující údaje, které Xxxxxx považuje za rovnocenné údajům v prospektu,

b) cenných papírů nabízených v souvislosti s přeměnou společnosti, pokud je doručen Komisi a uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup dokument obsahující údaje, které Komise považuje za rovnocenné údajům v prospektu,

c) akcií nabízených bezúplatně dosavadním akcionářům, pokud je doručen Komisi a uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup dokument obsahující údaje o počtu a druhu akcií a důvody a podrobnosti nabídky,

d) cenné papíry vydané zaměstnavatelem, jehož akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nebo společností tvořící s ním koncern a nabízených současným nebo bývalým zaměstnancům nebo vedoucím osobám, pokud je doručen Komisi a uveřejněn způsobem umožňující dálkový přístup dokument obsahující údaje o počtu a druhu cenných papírů a důvody a podrobnosti nabídky, nebo

e) akcií vydávaných výměnou za jiné již vydané akcie stejného druhu, pokud tím nedochází ke zvýšení upsaného základního kapitálu.

(4) Následný prodej cenných papírů, které byly předmětem nabídky podle odstavce 2, se považuje za samostatnou nabídku. Je-li následné nabízení veřejnou nabídkou, podléhá tato nabídka povinnosti uveřejnit prospekt, pokud není splněna žádná z podmínek v odstavci 2.

Prospekt cenného papíru

§ 36

(1) Prospekt musí obsahovat veškeré údaje, které jsou nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení cenného papíru a práv s ním spojených, majetku a závazků, finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje podnikání a finanční situace emitenta a případně třetí osoby zajišťující splacení cenných papírů. Údaje obsažené v prospektu musejí umožňovat odborné a zasvěcené posouzení investice. Prospekt musí být formulován srozumitelně, způsobem umožňujícím snadnou analýzu.

(2) Prospekt obsahuje údaje o emitentovi a cenném papíru, který má být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na oficiálním trhu, a shrnutí prospektu. Prospekt nemusí obsahovat shrnutí prospektu, jestliže je žádáno o přijetí k obchodování na oficiálním trhu nemajetkového cenného papíru, jehož jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 eur.

(3) Údaje v prospektu mohou být uvedeny formou odkazu na jeden či více dokumentů dříve nebo současně uveřejněných a schválených Komisí nebo na dokument podle § 120 odst. 6. Prospekt odkazuje pouze na nejaktuálnější dokumenty a obsahuje seznam křížových odkazů. Odkaz je uveden v souladu s nařízením Evropských společenství1c).

(4) Shrnutí prospektu obsahuje srozumitelně formulované stručné základní charakteristiky a rizika emitenta cenného papíru a případné třetí osoby zajišťující splacení cenných papírů, v jazyce, ve kterém byl prospekt vyhotoven. Pro shrnutí prospektu nelze použít postup podle odstavce 3. Shrnutí prospektu obsahuje upozornění, že:

a) představuje úvod k prospektu,

b) jakékoli rozhodnutí investovat do cenných papírů by mělo být založeno na tom, že investor zváží prospekt jako celek,

c) v případě, že jsou u soudu vzneseny nároky na základě údajů uvedených v prospektu, může být žalujícímu investorovi uloženo nahradit náklady na překlad prospektu před zahájením soudního jednání,

d) osoba, která vyhotovila shrnutí prospektu včetně jeho překladu, je odpovědná za správnost údajů ve shrnutí prospektu pouze v případě, že je shrnutí prospektu zavádějící nebo nepřesné při společném výkladu s ostatními částmi prospektu.

(5) Prospekt vyhotovuje emitent, nebo osoba, která hodlá veřejně nabízet cenné papíry nebo která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu.

(6) Prospekt lze vyhotovit jako jednotný dokument nebo jako složený ze samostatných dokumentů.

(7) Prospekt složený ze samostatných dokumentů se dělí na registrační dokument, doklad o cenném papíru a souhrnný doklad. Registrační dokument obsahuje údaje týkající se emitenta. Doklad o cenném papíru obsahuje údaje o cenném papíru, který je veřejně nabízen nebo má být přijat k obchodování na oficiálním trhu. Souhrnný doklad obsahuje údaje, které jsou jinak obsahem shrnutí prospektu.

(8) Emitent, který již má registrační dokument dříve schválený Komisí, může při veřejné nabídce nebo pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu vypracovat pouze doklad o cenném papíru a souhrnný doklad. Doklad o cenném papíru v tomto případě obsahuje údaje, které jsou jinak obsahem registračního dokumentu, pokud od posledního schválení registračního dokumentu nebo dodatku prospektu došlo k podstatné změně, která by mohla ovlivnit hodnocení investorů. Doklad o cenném papíru a souhrnný doklad vyžadují samostatné schválení Komisí.

(9) Prospekt musí být vyhotoven v souladu s nařízením Evropských společenství1c).

§ 36a Základní prospekt

(1) Prospekt může být vyhotoven jako základní prospekt obsahující údaje o emitentovi a o cenném papíru, který je veřejně nabízen nebo má být přijat k obchodování na oficiálním trhu, pokud se jedná o:

a) nemajetkové cenné papíry vydávané v rámci nabídkového programu, nebo

b) nemajetkové cenné papíry vydávané průběžně či opakovaně úvěrovými institucemi v případě, že

1c) Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 z 29. dubna 2004 (překlad názvu zatím chybí)‌

1. výnosy z emise uvedených cenných papírů jsou vkládány do aktiv, která zajišťují dostatečné krytí závazků vyplývajících z cenných papírů do data jejich splatnosti a

2. při platební neschopnosti příslušné úvěrové instituce jsou uvedené výtěžky v první řadě určeny ke splacení splatného kapitálu a úroků.

(2) Pokud dojde v průběhu nabídkového programu nebo v průběhu průběžného či opakovaného vydávání cenných papírů k podstatným změnám údajů uvedeným v základním prospektu, doplní osoba, která vyhotovila prospekt, tyto údaje v dodatku prospektu v souladu s § 36h.

(3) Pokud nejsou konečné podmínky nabídky zahrnuty v základním prospektu nebo dodatku prospektu, budou konečné podmínky sděleny investorům a Komisi nejpozději v okamžiku veřejné nabídky. V každém takovém případě se použijí ustanovení § 36j.

(4) Základní prospekt a dodatek prospektu musí být vyhotoven v souladu s nařízením Evropských společenství1c).

§ 36b

(1) Za správnost údajů uvedených v prospektu odpovídá osoba, která podle § 36 odst. 5 vyhotovila prospekt, nebo vedoucí osoba emitenta uvedená v prospektu nebo jiná osoba uvedená v prospektu, která se zaručila za správnost údajů. V prospektu musí být uvedeny údaje o osobách odpovědných za správné vyhotovení prospektu a jejich prohlášení, že podle jejich nejlepšího vědomí jsou údaje obsažené v prospektu správné a že v něm nebyly zamlčeny žádné skutečnosti, které by mohly změnit význam prospektu.

(2) Za správnost údajů uvedených ve shrnutí prospektu je odpovědná osoba, která vyhotovila shrnutí prospektu, avšak pouze v případě, že je shrnutí prospektu zavádějící nebo nepřesné při společném výkladu s ostatními částmi prospektu.

§ 36c Schválení prospektu

(1) Komise schvaluje na žádost osoby, která prospekt vyhotovila (§ 36 odst. 5), prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem v České republice s výjimkou podle odstavce 4.

(2) Komise schvaluje na žádost osoby, která prospekt vyhotovila (§ 36 odst. 5), prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, s výjimkou podle odstavce 4, pokud je Česká republika prvním členským státem Evropské unie, kde mají být cenné papíry veřejně nabízeny nebo přijaty k obchodování na regulovaném trhu.

(3) Komise schvaluje prospekt nemajetkového cenného papíru vydaného emitentem se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud o schválení požádala Komisi osoba, která prospekt vyhotovila, tento cenný papír byl nebo má být v České republice přijat k obchodování na oficiálním trhu nebo veřejně nabízen a tento nemajetkový cenný papír

a) má jmenovitou hodnotu nebo cenu za 1 kus rovnající se alespoň částce odpovídající 1 000 eur, nebo

b) opravňuje k získání převoditelných cenných papírů nebo k získání částky v hotovosti v důsledku převodu nebo výkonu práv s ním spojených, za předpokladu, že emitent nemajetkového cenného papíru není zároveň emitentem podkladových cenných papírů nebo osobou, která je součástí stejného koncernu jako emitent podkladových cenných papírů.

(4) Osoba, která vyhotovila prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem v České republice nebo emitentem podle odstavce 2, může požádat o schválení prospektu dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie, kde mají být tyto cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo veřejně nabízeny, jestliže se jedná o nemajetkový cenný papír podle odstavce 3 písmena a) a b).

(5) Komise rozhodne v prvním stupni o žádosti podle odstavce 1, 2 nebo 3 do 10 pracovních dnů po doručení této žádosti, pokud jsou součástí žádosti doklady o tom, že emitent cenného papíru uvedeného v prospektu má už cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo už veřejně cenné papíry nabízel. Tato lhůta se prodlužuje na 20 pracovních dnů, pokud emitent cenného papíru uvedeného v prospektu nemá žádné cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu a dosud veřejně cenné papíry nenabízel.

(6) Přílohu žádosti o schválení prospektu tvoří

a) 2 výtisky návrhu prospektu,

b) v případě listinného cenného papíru též vzorový výtisk cenného papíru a údaje o tiskárně, která jej vytiskla,

c) doklady podle odstavce 5.

(7) Komise požádá o doplnění prospektu, jsou-li předložené dokumenty neúplné nebo je nutné doplnění dalších údajů v souladu s právními předpisy. Komise může také požadovat doplnění dalších údajů do prospektu, pokud to vyžaduje ochrana investora. Komise vyzve emitenta k doplnění nejpozději ve lhůtě uvedené v odstavci 5. Lhůta pro vydání rozhodnutí se přerušuje do okamžiku, kdy Komise obdrží požadované doplňující údaje.

(8) Komise schválí prospekt, který obsahuje veškeré náležitosti vyplývající z tohoto zákona a doplňující údaje podle odstavce 7.

(9) Komise může schválit prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, který je vyhotoven v souladu s právními předpisy tohoto státu, pokud

a) jsou požadavky tohoto státu na vyhotovení prospektu rovnocenné požadavkům, které stanoví tento zákon, a

b) byl prospekt vyhotoven v souladu s mezinárodními standardy stanovenými mezinárodními organizacemi komisí pro cenné papíry.

(10) Komise může rozhodnout o převedení pravomoci schválit prospekt na dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie, pokud s tím tento zahraniční dozorový úřad

vyslovil souhlas. Tuto skutečnost oznámí Komise osobě, která prospekt vyhotovila, do tří pracovních dnů po rozhodnutí.

(11) Komise může rozhodnout o tom, že souhlasí s návrhem dozorového úřadu jiného členského státu Evropské unie, aby Komise převzala pravomoc tohoto dozorového úřadu schválit prospekt. Při schvalování prospektu postupuje Komise podle tohoto zákona.

§ 36d

Cenné papíry emitentů se sídlem v jiném státu Evropské unie

(1) Pro účely veřejné nabídky cenného papíru emitenta se sídlem v jiném členském státu Evropské unie nebo pro účely žádosti o přijetí takového cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, je platný prospekt, který schválil dozorový úřad státu sídla emitenta, jestliže tento úřad poskytnul Komisi osvědčení o schválení, osvědčující, že prospekt byl vyhotoven v souladu s právem Evropských společenství1c), a kopii uvedeného prospektu v českém jazyce nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

(2) Postup podle odstavce 1 se použije také pro účely veřejné nabídky cenného papíru emitenta se sídlem v České republice nebo pro účely žádosti o přijetí takového cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, pokud prospekt tohoto cenného papíru schválil dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie.

§ 36e Jazyk prospektu

(1) Pokud Komise schvaluje prospekt pro účely veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu pouze v České republice, musí být vyhotoven v českém jazyce.

(2) Pokud Komise schvaluje prospekt pro účely veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu v České republice a současně i v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie, musí být prospekt vyhotoven v českém jazyce a dále podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď v jazyce, který přijímá příslušný dozorový úřad tohoto jiného členského státu, nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

(3) Pokud Komise schvaluje prospekt pro účely veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie s výjimkou České republiky, musí být prospekt vyhotoven podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď v jazyce, který přijímá příslušný dozorový úřad tohoto jiného členského státu, nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí. Pro účely kontroly Komise musí být dále prospekt vyhotoven podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď v českém jazyce, nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

(4) Pokud Komise schvaluje prospekt nemajetkového cenného papíru, jehož jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 eur, pro účely přijetí k obchodování na regulovaném trhu jednoho nebo více členských států Evropské unie, musí být prospekt vyhotoven podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď

v českém jazyce a v jazyce, který přijímá příslušný dozorový úřad jiného členského státu, nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

§ 36f Uveřejnění prospektu

(1) Prospekt se uveřejňuje bez zbytečného odkladu po schválení podle § 36c nebo po doručení osvědčení o schválení podle § 36d v úplném znění způsobem umožňujícím dálkový přístup na stránkách emitenta, pokud prospekt vyhotovil emitent, a dále jedním nebo více uvedenými způsoby:

a) v úplném znění v alespoň jednom celostátně distribuovaném deníku,

b) v podobě brožury, která je bezplatně dostupná veřejnosti v sídle organizátora regulovaného trhu, na kterém mají být cenné papíry přijaty k obchodování, nebo v sídle emitenta a v sídlech obchodníků s cennými papíry, kteří cenné papíry umísťují nebo prodávají, nebo

c) v úplném znění způsobem umožňujícím dálkový přístup na stránkách organizátora regulovaného trhu, na kterém je žádáno o přijetí k obchodování.

(2) Uveřejnění prospektu podle odstavce 1 musí splnit náležitosti stanovené nařízením Evropských společenství1c).

(3) Jestliže se prospekt skládá z několika dokumentů nebo začleňuje údaje formou odkazu, lze dokumenty a údaje tvořící prospekt uveřejnit a šířit samostatně při splnění postupu podle odstavce 1 pro všechny samostatné dokumenty a odkazy. Každý dokument uvádí, kde lze získat ostatní dokumenty tvořící úplný prospekt.

(4) V případě, že je prospekt zpřístupněn uveřejněním pouze v elektronické podobě, musí emitent, předkladatel nabídky, osoba, která žádá o přijetí k obchodování na oficiálním trhu nebo obchodník s cennými papíry, který cenné papíry umísťuje nebo prodává, na požádání investorovi bezplatně poskytnout kopii prospektu.

(5) Prospekt se v České republice uveřejňuje v českém jazyce nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí. Shrnutí prospektu nebo souhrnný doklad se uveřejňují v českém jazyce.

(6) Prospekt musí být uveřejněn podle odstavce 1 nejméně po dobu 12 měsíců, s výjimkou uveřejnění podle odstavce 1 písmeno a).

§ 36g

(1) Prospekt je platný pro účely veřejné nabídky a přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu po dobu 12 měsíců od prvního uveřejnění za předpokladu, že prospekt je doplněn schválenými a uveřejněnými dodatky prospektu podle §36h.

(2) Základní prospekt je pro účely nabídkového programu platný po dobu nejvýše 12 měsíců od uveřejnění.

(3) V případě nemajetkových cenných papírů uvedených v § 36a odst. 1 písm. b) je prospekt platný, dokud dotčené cenné papíry nepřestanou být průběžně či opakovaně emitovány.

(4) Dříve schválený a uveřejněný registrační dokument podle § 36 odst. 7 je platný po dobu nejvýše 12 měsíců, jestliže byl aktualizován v souladu s § 36 odst. 8. Je-li tento registrační dokument doplněn schváleným a uveřejněným dokladem o cenném papíru a souhrnným dokladem, jsou tyto dokumenty společně považovány za platný prospekt.

§ 36h Dodatek prospektu

(1) Dojde-li po schválení prospektu, ale ještě před uplynutím lhůty závaznosti veřejné nabídky nebo zahájením obchodování na oficiálním trhu, k podstatné změně v některé skutečnosti uvedené v prospektu nebo byl-li zjištěn významně nepřesný údaj a tato změna nebo nepřesnost by mohly ovlivnit hodnocení cenného papíru, musí osoba, která vyhotovila prospekt, předložit Komisi ke schválení dodatek prospektu a po schválení ho uveřejnit stejným způsobem jako uveřejněný prospekt. O schválení dodatku prospektu rozhodne Komise do sedmi pracovních dnů.

(2) Xxxxx, která vyhotovila prospekt, doplní shrnutí prospektu a všechny jeho překlady v souladu se schváleným dodatkem prospektu.

(3) Investor, který před uveřejněním dodatku prospektu souhlasil s koupí nebo upsáním cenných papírů, je oprávněn ve lhůtě dvou pracovních dnů po uveřejnění dodatku od koupi nebo upsání odstoupit.

§ 36i Reklama a oznámení

(1) Každá reklama týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, při kterých platí povinnost vyhotovit prospekt, musí být před svým uveřejněním doručena Komisi a musí obsahovat informaci o tom, že prospekt byl nebo bude uveřejněn a kde je, nebo bude možné prospekt získat. Reklama musí splnit náležitosti stanovené nařízením Evropských společenství1c).

(2) Každá reklama i jiné oznámení v písemné či ústní formě týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, při kterých platí povinnost vyhotovit prospekt, musí být v souladu s údaji obsaženými v prospektu a nesmí obsahovat údaj, který je v rozporu s jeho obsahem nebo který je klamavý.

(3) Každé oznámení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, při kterých se povinnost vyhotovit prospekt nevyžaduje, musí být předem zasláno Komisi a podstatné údaje, které emitent nebo předkladatel nabídky sděluje a adresuje kvalifikovaným investorům nebo zvláštním kategoriím investorů (§ 35 odst. 2 a 3), musí být sděleny všem kvalifikovaným investorům nebo zvláštním kategoriím investorů, kterým je nabídka určena.

§ 36j

(1) Není-li ke dni schvalování prospektu známa konečná cena a počet cenných papírů, které budou veřejně nabídnuty, může Komise prospekt schválit pokud

a) je v prospektu uvedena maximální cena, nebo kritéria nebo podmínky, za kterých budou konečná cena a počet cenných papírů určeny, nebo

b) je možné odvolat přijetí koupě nebo upisování cenných papírů nejméně dva pracovní dny po uveřejnění konečné ceny a počtu cenných papírů, které budou veřejně nabídnuty.

(2) Konečná cena a počet cenných papírů musejí být oznámeny Komisi a uveřejněny v souladu s § 36f

§ 36k

Komise může povolit zúžení prospektu o některé náležitosti, pokud se tím prospekt nestane klamavým a pokud bude zúžen pouze o náležitosti,

a) které nejsou podstatné pro účely veřejné nabídky a pro přijetí na trhu a pro posouzení majetkové a finanční situace emitenta, nabízejícího nebo ručitele a jeich budoucího vývoje ani pro posouzení cenného papíru vydaného emitentem,

b) jejichž uveřejnění by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo

c) jejichž uveřejnění by mohlo významně poškodit emitenta a jejichž neuveřejnění neuvede veřejnost v omyl ohledně skutečností podstatných k posouzení cenného papíru a práv s ním spojených, jeho emitenta a předkladatele nabídky.

§ 36l

Spolupráce mezi dozorovými úřady členských států Evropské unie

Komise na žádost emitenta nebo osoby odpovědné za vyhotovení prospektu poskytne příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie osvědčení o

schválení prospektu potvrzující, že prospekt byl vyhotoven v souladu s právem Evropských společenství1c) a dále poskytne kopii uvedeného prospektu, a to do 3 pracovních dnů po doručení této žádosti nebo, pokud je žádost podána spolu s návrhem prospektu, do jednoho pracovního dne po schválení prospektu. Stejný postup se použije pro jakýkoli dodatek k prospektu. Na základě žádosti osoby podle věty první bude k oznámení přiložen překlad shrnutí prospektu nebo souhrnný doklad vyhotovený osobou, která vyhotovila prospekt.

ČÁST PÁTÁ

TRH S INVESTIČNÍMI NÁSTROJI

Hlava I Základní ustanovení

Regulovaný trh s investičními nástroji

§ 39

(1) Podmínky pro přijímání akcií, cenných papírů zastupujících akcie a dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu a informační povinnosti emitenta spojené s jejich přijetím k obchodování na oficiálním trhu stanoví tento zákon (§ 44, § 118 až 121 a § 125). Organizátor regulovaného trhu může stanovit další podmínky nebo informační povinnosti ve svých všeobecných obchodních podmínkách.

(2) Podmínky pro přijímání jiných cenných papírů než uvedených v odstavci 1 k obchodování na oficiálním trhu stanoví organizátor regulovaného trhu ve svých všeobecných obchodních podmínkách. Informační povinnosti spojené s jejich přijetím k obchodování na oficiálním trhu stanoví tento zákon (§ 44, § 118 až § 121 a § 125) a případně též organizátor regulovaného trhu ve svých všeobecných obchodních podmínkách.

§ 40

Volný trh

(1) Organizátor regulovaného trhu může organizovat též volný trh. Volným trhem je trh s investičními nástroji, pro který podmínky pro přijímání investičních nástrojů k obchodování, podmínky pro vyloučení investičních nástrojů z obchodování, podmínky pro pozastavení obchodování s investičními nástroji a případné informační povinnosti spojené s přijetím investičních nástrojů k obchodování stanoví organizátor regulovaného trhu ve svých všeobecných obchodních podmínkách.

(2) Organizátor regulovaného trhu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a ve svém sídle na místě přístupném veřejnosti užší prospekt cenného papíru přijatého k obchodování na volném trhu.

§ 44

Podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu

(1) Kótovaný cenný papír je cenný papír přijatý k obchodování na oficiálním trhu.

(2) Organizátor regulovaného trhu může přijmout akcie nebo dluhopisy k obchodování na oficiálním trhu,

a) jestliže byl uveřejněn prospekt těchto akcií nebo dluhopisů a od jeho uveřejnění uplynul alespoň 1 den,

b) jestliže právní postavení emitenta těchto akcií nebo dluhopisů je v souladu s právem státu, ve kterém má emitent sídlo a skutečné sídlo,

c) jestliže kurz akcie nebo její předpokládaný kurz násobený počtem vydávaných akcií dosahují v korunách českých částky odpovídající alespoň 1 000 000 eur; pokud nelze předpokládaný kurz odhadem určit, musí dosahovat alespoň uvedené částky vlastní kapitál emitenta akcií; podmínka nejnižší částky nemusí být splněna, pokud již emitent vydal akcie stejného druhu a tyto akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, na kterém se o přijetí akcií k obchodování žádá nebo pokud bude zajištěno bezproblémové obchodování s těmito akciemi,

d) jestliže celková jmenovitá hodnota emise dluhopisu dosahuje v korunách českých hodnoty odpovídající alespoň 200 000 eur; podmínka nejnižší celkové jmenovité hodnoty nemusí být splněna, pokud bude zajištěno bezproblémové obchodování s těmito dluhopisy,

e) jestliže emitent těchto akcií nebo dluhopisů zveřejnil účetní závěrku podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví nejméně za 3 po sobě následující účetní období předcházející účetnímu období, ve kterém je podána žádost o přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu; podmínka zveřejnění účetní závěrky za 3 po sobě následující účetní období nemusí být splněna, jestliže emitent existuje podle zápisu do příslušného rejstříku méně než 3 roky a přijetí akcií nebo dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu je v zájmu emitenta nebo investorů a jestliže investoři mají dostatek informací nezbytných k posouzení emitenta a cenného papíru,

f) jestliže tyto akcie nebo dluhopisy splňují požadavky práva státu, podle kterého byly vydány,

g) jestliže není vyloučena ani omezena převoditelnost těchto akcií nebo dluhopisů; akcie mohou být též přijaty k obchodování na oficiálním trhu, pokud je jejich převoditelnost omezena pouze požadavkem souhlasu orgánů společnosti a pokud jejich přijetí k obchodování nenaruší obchodování na tomto trhu,

h) je plně splacen emisní kurz těchto akcií nebo dluhopisů; emisní kurz nemusí být plně splacen, pokud to zvláštní právní předpis dovoluje, a pokud je zajištěno bezproblémové obchodování s nimi a pokud je v jejich prospektu výslovně uvedeno, že emisní kurz nebyl splacen a jsou uvedena opatření, která byla v souvislosti s tím přijata,

i) jestliže alespoň 25 % akcií, které mají být přijaty k obchodování na oficiálním trhu, je ve vlastnictví veřejnosti členských států Evropské unie, nebo je-li ve vlastnictví veřejnosti členských států Evropské unie alespoň takové procento akcií, které zaručuje bezproblémové obchodování na oficiálním trhu; to není třeba, jestliže

1. vlastnictví akcií veřejností členských států Evropské unie má být zajištěno teprve obchodováním na tomto trhu a organizátor regulovaného trhu usoudí, že požadovaného vlastnictví veřejností bude dosaženo během krátké doby po přijetí akcií k obchodování, nebo

2. akcie téhož emitenta a druhu jsou přijaty k obchodování na obdobném oficiálním trhu státu, který není členským státem Evropské unie, a v tomto státě je ve vlastnictví veřejnosti takový jejich objem, který zaručuje bezproblémové obchodování na oficiálním trhu,

j) jestliže se žádost o přijetí k obchodování vztahuje na všechny dluhopisy stejné emise nebo na všechny akcie stejného druhu; žádost o přijetí k obchodování nemusí zahrnovat akcie držené za účelem ovládání emitenta nebo na akcie, se kterými nelze na základě

dohody po určitou dobu obchodovat, pokud obchodováním pouze s částí akcií stejného druhu nevzniknou investorům žádné nevýhody; skutečnost, že se žádost o přijetí k obchodování na oficiálním trhu vztahuje pouze na část akcií stejného druhu, musí být výslovně uvedena v prospektu spolu s uvedením důvodu,

k) jestliže akcie nebo dluhopisy, které jsou listinnými cennými papíry, jsou vytištěny v souladu s požadavky kladenými na tisk listinných cenných papírů podle práva státu, ve kterém má emitent sídlo; pokud tyto požadavky nedosahují úrovně požadavků kladených na tisk listinných cenných papírů v České republice, uvede se tato skutečnost výslovně v prospektu; pokud se neuveřejňuje prospekt, uveřejní se tato skutečnost způsobem umožňujícím dálkový přístup;

l) pokud je emitentem těchto akcií nebo dluhopisů osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, a tyto akcie nebo dluhopisy nebyly přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy ve státě, ve kterém má emitent sídlo a skutečné sídlo ani ve státě, ve kterém je ve vlastnictví veřejnosti největší podíl těchto akcií nebo dluhopisů, ale organizátor regulovaného trhu, na kterém se žádá o přijetí, je přesvědčen, že důvodem nepřijetí k obchodování není ochrana investorů,

m) jedná-li se o vyměnitelné dluhopisy, prioritní dluhopisy nebo dluhopisy s opčním listem, které mají být vyměněny za akcie, a akcie stejného druhu jsou již přijaté k obchodování na oficiálním trhu nebo investorům jsou k dispozici všechny informace nezbytné k posouzení hodnoty těchto akcií,

n) jestliže emise těchto akcií nebo dluhopisů byla vydána v jedné podobě a všechny její kusy mají stejnou jmenovitou hodnotu a stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů,

o) jestliže emitent těchto akcií nebo dluhopisů nemá sídlo a skutečné sídlo ve státě, který je

členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a přitom

1. je ohodnocen ratingovou agenturou (§ 193) uvedenou v seznamu ratingových agentur vedeném Xxxxxx, nebo

2. se s akciemi obchoduje na zahraničním regulovaném trhu uvedeném v seznamu regulovaných trhů vedeném Komisí,

p) pokud organizátorovi regulovaného trhu nejsou známy okolnosti, které by v případě přijetí těchto akcií nebo dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu mohly vést k poškození investorů, k ohrožení jejich zájmů nebo k ohrožení důležitých veřejných zájmů.

(3) Akcie nebo dluhopisy, které jsou listinnými cennými papíry, jejichž emitent má sídlo v České republice a které mají být přijaty k obchodování na oficiálním trhu, musejí být vytištěny v tiskárně, která má povolení k tisku cenných papírů, a musejí splňovat náležitosti technického provedení listinného cenného papíru. Povinnost emitenta nechat vytisknout cenný papír v tiskárně, která má povolení k tisku cenných papírů, se nevztahuje na sběrný dluhopis.

(4) Přijímá-li se k obchodování na oficiálním trhu cenný papír přijatý k obchodování na oficiálním trhu jiného organizátora regulovaného trhu, nevyžaduje se nové schválení ani uveřejnění prospektu.

(4) Povinnost uveřejnit prospekt podle odstavce 2 se nevztahuje na

a) cenné papíry podle § 34 odst. 3,

b) akcie, které představují po dobu 12 měsíců méně než 10 procent z celkového počtu akcií stejného druhu již přijatých k obchodování na stejném oficiálním trhu,

c) cenné papíry nabízené v souvislosti s nabídkou převzetí výměnou za jiné cenné papíry, pokud je doručen Komisi a uveřejněn organizátorem regulovaného trhu

způsobem umožňujícím dálkový přístup dokument obsahující údaje, které Komise považuje za rovnocenné údajům v prospektu,

d) cenné papíry v souvislosti s přeměnou společnosti, pokud je doručen Komisi a uveřejněn organizátorem regulovaného trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup dokument obsahující údaje, které Komise považuje za rovnocenné údajům v prospektu,

e) akcie nabízené bezúplatně dosavadním akcionářům, pokud je doručen Komisi a uveřejněn organizátorem regulovaného trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup dokument obsahující údaje o počtu a druhu akcií a důvody a podrobnosti nabídky,

f) cenné papíry vydané zaměstnavatelem, jehož akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nebo společností tvořící s ním koncern a nabízených současným nebo bývalým zaměstnancům nebo vedoucím osobám, pokud je zaslán Komisi a uveřejněn organizátorem regulovaného trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup dokument obsahující údaje o počtu a druhu cenných papírů a důvody a podrobnosti nabídky,

g) akcie vydané výměnou za jiné akcie stejného druhu již přijaté k obchodování na stejném oficiálním trhu, pokud tím nedochází ke zvýšení upsaného základního kapitálu,

h) akcie získané výměnou za jiný cenný papír nebo výkonem práva z jiného cenného papíru, za předpokladu, že tyto akcie jsou stejného druhu jako akcie již přijaté k obchodování na stejném oficiálním trhu,

i) cenné papíry již přijaté k obchodování na jiném regulovaném trhu v členském státu Evropské unie, za těchto podmínek

1. tyto nebo zastupitelné cenné papíry byly přijaty k obchodování na jiném regulovaném trhu po dobu více než 18 měsíců,

2. u cenných papírů poprvé přijatých k obchodování na regulovaném trhu po 31.12.2003 bylo přijetí k obchodování spojeno se schválením prospektu a jeho uveřejněním v souladu s požadavky práva Evropských společenství1d),

3. u cenných papírů, které byly přijaty k obchodování na jiném regulovaném trhu po 30. červnu 1983 a nesplňují podmínky podle bodu 2., byly splněny požadavky práva Evropských společenství1e) pro přijetí cenného papíru na oficiální trh (kótaci),

4. cenné papíry nadále splňují podmínky pro obchodování na tomto jiném regulovaném trhu,

5. osoba, která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, vypracuje souhrnný dokument v českém jazyce obsahující shrnutí prospektu podle § 36 odst. 4 a informace o tom, kde lze získat poslední prospekt a kde jsou k dispozici finanční údaje zveřejněné emitentem,

1d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí převoditelných cenných papírů k obchodování a o změně směrnice 2001/34/ES.

1e) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnice 2003/6/ES.

Směrnice Rady 80/390/EHS ze dne 17. března 1980 o koordinaci požadavků na sestavení, kontrolu a šíření prospektu cenných papírů, které mají být zveřejněny při přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů.

6. dokument podle bodu 5. bude uveřejněn podle § 36f.

(5) Cenné papíry zastupující akcie mohou být přijaty k obchodování na oficiálním trhu, jestliže

a) emitent akcií, které cenný papír zastupuje, splňuje podmínky podle odstavce 2 písm. b) a

e) a plní pro zastupované akcie informační povinnosti emitenta akcií přijatých k obchodování na oficiálním trhu,

b) splňují podmínky podle odstavce 2 písm. f), g), i) až k) a odstavce 7,

c) akcie, které cenný papír zastupuje, splňují podmínku podle odstavce 2 písm. c).

(6) Jestliže předmětem žádosti o přijetí k obchodování na oficiálním trhu jsou cenné papíry, se kterými je spojeno právo na získání cenných papírů představujících podíl na společnosti se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, a cenné papíry představující podíl na společnosti jsou přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy ve státě, ve kterém má jejich emitent sídlo, organizátor regulovaného trhu si před rozhodnutím o žádosti vyžádá stanovisko orgánu, který rozhodl o jejich přijetí k obchodování.

(7) Jestliže jsou akcie nebo dluhopisy upisovány na základě veřejné nabídky, lze obchodování s nimi zahájit až po uplynutí lhůty pro upisování uvedené ve veřejné nabídce; to neplatí, pokud lhůta nebyla stanovena.

(8) Podmínky pro přijímání cenných papírů k obchodování na oficiálním trhu podle odstavce 2 písm a) až f), h), i) a l) až p) se nevztahují na státní dluhopisy vydané Českou republikou, členským státem Evropské unie nebo členským státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, komunální dluhopisy nebo dluhopisy vydané subjekty mezinárodního práva.

§ 47

Vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu

(1) Emitent nebo akcionář, který sám nebo společně s osobami, s nimiž jedná ve shodě, má účast na společnosti alespoň 95 % hlasovacích práv, kteří rozhodli o podání žádosti o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu, tuto skutečnost neprodleně

a) oznámí Komisi a organizátorovi regulovaného trhu, na kterém je cenný papír přijat k obchodování,

b) uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Emitent zašle žádost o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu bez zbytečného odkladu organizátorovi regulovaného trhu. Přílohu žádosti tvoří doklad prokazující, že emitent nebo jiná oprávněná osoba rozhodli o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu v souladu s obchodním zákoníkem nebo se zvláštním právním předpisem upravujícím dluhopisy.

(3) Organizátor regulovaného trhu vyřadí cenný papír z obchodování na oficiálním trhu bez zbytečného odkladu po splnění povinností vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

(4) Organizátor regulovaného trhu oznámí neprodleně vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu centrálnímu depozitáři a Komisi.

§ 47

Vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu

(1) Emitent, který rozhodl o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu podle § 186a obchodního zákoníku, nebo akcionář, případně osoby jednající ve shodě, kteří mají účast na společnosti alespoň 95 % hlasovacích práv, pokud rozhodli učinit nabídku na odkoupení s tím, že po splnění závazků nabídky na odkoupení dojde k vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu dle zvláštního předpisu (§ 183h odst. 3 obchodního zákoníku), tuto skutečnost neprodleně

a) oznámí Komisi a organizátorovi regulovaného trhu, na kterém je cenný papír přijat k obchodování,

b) uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Osoby dle odstavce 1 zašlou žádost o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu bez zbytečného odkladu po rozhodnutí dle odstavce 1 organizátorovi regulovaného trhu. Přílohu žádosti tvoří doklad prokazující, že emitent nebo jiná oprávněná osoba rozhodli o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu v souladu s obchodním zákoníkem a že tato skutečnost byla oznámena Komisi. V případě dluhopisů se postupuje v souladu se zvláštním právním předpisem upravujícím dluhopisy.

(3) Organizátor regulovaného trhu vyřadí cenný papír z obchodování na oficiálním trhu bez zbytečného odkladu po splnění povinností vyplývajících ze zvláštního právního předpisu (§ 183h a § 186a obchodního zákoníku). Při povinném veřejném návrhu smlouvy na odkoupení účastnických cenných papírů (§ 186a obchodního zákoníku) se za splněné považuje splnění závazků vůči akcionářům, kteří hlasovali proti vyřazení nebo se valné hromady nezúčastnili. Nevyžaduje se splnění povinností akcionářů, kteří hlasovali pro vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu (§ 186a odst. 7 obchodního zákoníku).

(4) Organizátor regulovaného trhu oznámí neprodleně vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu centrálnímu depozitáři a Komisi.

§ 49

Rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru k obchodování, o pozastavení obchodování s cenným papírem nebo o vyloučení cenného papíru z obchodování

(1) Rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, o pozastavení obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu nebo o vyloučení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu se vydávají ve správním řízení. Řízení se zahajuje vydáním rozhodnutí.

(2) O opravném prostředku proti rozhodnutí organizátora regulovaného trhu podle odstavce 1 rozhoduje Komise.

(3) Rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu musí být vydáno do 6 měsíců ode dne podání žádosti o přijetí tohoto cenného papíru k obchodování nebo jejího doplnění.

(4) Při pozastavení obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu z technických důvodů stanovených ve všeobecných obchodních podmínkách se nepostupuje podle správního řádu.

Prospekt cenného papíru

§ 50

(1) Prospekt musí obsahovat veškeré informace, které jsou nezbytné pro investory a jejich odborné poradce k přesnému a správnému posouzení cenného papíru, majetku a závazků emitenta, jeho finanční situace, zisku a ztrát a budoucího vývoje jeho podnikání a budoucí finanční situace. Informace obsažené v prospektu musejí umožňovat odborné a zasvěcené posouzení investice. Prospekt musí být formulován srozumitelně, způsobem umožňujícím snadnou analýzu. Minimální náležitosti prospektu stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Za správné vyhotovení prospektu odpovídá osoba uvedená v prospektu. Za správnost údajů uvedených v prospektu odpovídá emitent.

§ 51

(1) Prospekt schvaluje Komise na žádost emitenta, obchodníka s cennými papíry nebo organizátora regulovaného trhu.

(2) Přílohu žádosti o schválení prospektu tvoří a) 2 výtisky návrhu prospektu,

b) v případě listinného cenného papíru též vzorový výtisk cenného papíru a údaje o tiskárně, která jej vytiskla.

(3) Při schvalování prospektu může Komise požádat o předložení doplňující zprávy ke zprávě o auditu, která byla použita při vypracování prospektu. Svou žádost Komise odůvodní.

(4) Komise schválí prospekt, který obsahuje veškeré náležitosti stanovené právním předpisem.

(5) Komise může povolit zúžení prospektu o některé náležitosti, pokud se tím prospekt nestane klamavým a pokud bude zúžen pouze o náležitosti

a) které nejsou nezbytné pro posouzení majetkové a finanční situace emitenta a jejich budoucího vývoje ani pro posouzení cenného papíru vydaného emitentem,

b) jejichž uveřejnění by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo c) jejichž uveřejnění by mohlo významně poškodit emitenta.

(6) Nejsou-li některé údaje, které má prospekt obsahovat, ke dni schvalování prospektu známy, může Komise prospekt schválit, pokud obsahuje informaci o tom, jakým způsobem budou tyto údaje stanoveny a doplněny. Údaje musejí být nejpozději do uveřejnění prospektu oznámeny Komisi a uveřejněny spolu s prospektem.

§ 52

(1) Prospekt se uveřejňuje podle § 34 odst. 4 a v sídle organizátora regulovaného trhu po schválení Komisí.

(2) Pokud je splnění závazku vyplývajícího z cenného papíru, pro který je prospekt vypracován, zajištěno třetí osobou, smlouva o zajištění musí být přístupná veřejnosti a prospekt musí obsahovat informaci o tom, kde je smlouva o zajištění přístupná veřejnosti.

(3) Dojde-li před přijetím cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu k podstatné změně v některé skutečnosti uvedené v prospektu, nebo obsahuje-li prospekt významně nepřesný údaj, musí být Komisi předložen ke schválení a uveřejněn podle § 34 odst. 4 dodatek prospektu. Za podstatnou změnu prospektu se považuje taková změna, která může ovlivnit přesné a správné posouzení cenného papíru nebo jeho emitenta.

(4) Prospekt musí být uveřejněn do 6 měsíců od schválení Komisí, jinak právní účinky rozhodnutí o schválení prospektu zanikají.

(5) Každé oznámení o uveřejnění prospektu nebo oznámení o přijetí cenných papírů k obchodování na oficiálním trhu, které obsahuje podstatné údaje o tomto cenném papíru, musejí obsahovat též údaj o tom, kde je uveřejněn prospekt, a musejí být před svým uveřejněním zaslány Komisi. Oznámení nesmí obsahovat údaj, který je v rozporu s obsahem prospektu nebo který je klamavý.

Uznávání prospektu cenného papíru

§ 53

Pro účely veřejné nabídky cenného papíru v jiném členském státu Evropské unie nebo pro účely žádosti o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu burzy se sídlem v jiném členském státě Evropské unie vystaví Komise na žádost emitenta nebo obchodníka s cennými papíry potvrzení o schválení prospektu, ve kterém uvede datum schválení prospektu a informaci o případném zúžení obsahu prospektu s uvedením důvodů jeho zúžení.

§ 54

(1) Pro účely veřejné nabídky cenného papíru nebo pro účely žádosti o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu Komise uzná prospekt, od jehož schválení neuplynuly 3 měsíce a který byl schválen dozorovým úřadem

a) domovského státu emitenta, nebo

b) jiného členského státu Evropské unie, ve kterém emitent nebo osoba s povolením k poskytování investičních služeb požádala o schválení prospektu, nemá-li emitent sídlo v členském státě Evropské unie.

(2) Přílohu žádosti o uznání prospektu tvoří

a) schválený prospekt a jeho překlad do českého jazyka; překlad do českého jazyka nemusí být přiložen v odůvodněných případech, pokud s tím Komise souhlasí,

b) potvrzení dozorového úřadu jiného členského státu Evropské unie o schválení prospektu.

(3) Jestliže předmětem žádosti o přijetí k obchodování na oficiálním trhu jsou cenné papíry přijaté k obchodování na oficiálním trhu burzy v jiném členském státě Evropské unie a od jejich přijetí k obchodování v době podání žádosti neuplynulo 6 měsíců, může Komise po vyžádání stanoviska orgánu, který o přijetí rozhodl, zprostit emitenta povinnosti předložit nový prospekt, pokud byl prospekt aktualizován a přeložen do českého jazyka.

(4) Komise může požadovat doplnění prospektu o údaje nezbytné pro investory v České republice, zejména

a) údaje o osobách, jejichž prostřednictvím jsou nabízeny cenné papíry a vypláceny výnosy z těchto cenných papírů,

b) údaje o způsobu uveřejňování informací pro investory,

c) údaje o zdaňování příjmu z převodu cenného papírů, údaje o zdaňování výnosu z cenného papíru a údaje o darovací dani z cenných papírů.

(5) Jestliže dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie povolil zúžení prospektu, uzná Komise prospekt pouze v případě, že jeho zúžení není v rozporu s tímto zákonem.

(6) Jestliže předmětem žádosti o přijetí k obchodování na oficiálním trhu jsou cenné papíry, se kterými je spojeno právo na získání akcií emitenta se sídlem v jiném členském státě Evropské unie a tyto akcie jsou přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy ve státě, ve kterém má emitent sídlo, Komise si před schválením prospektu vyžádá stanovisko orgánu, který rozhodl o přijetí akcií k obchodování.

§ 55

Ustanovení § 53 a 54 o uznávání prospektu schváleného dozorovým úřadem jiného členského státu Evropské unie se vztahují též na prospekty schválené dozorovým úřadem státu, který není členským státem Evropské unie a se kterým Evropské společenství uzavřelo dohodu o vzájemném uznávání prospektů.

Hlava II

Burza cenných papírů

§ 57

Povolení k činnosti burzy

(5) Komise informuje prostřednictvím ministerstva bez zbytečného odkladu Komisi Evropských společenství o tom, že udělila povolení k činnosti burzy. Přílohu této informace tvoří burzovní pravidla. Dále Komise informuje o každé změně v údajích o burze, o změně burzovních pravidel nebo o odnětí povolení k činnosti burzy.

§ 66

Práva a povinnosti burzovní komory

(1) Burzovní komora

a) schvaluje burzovní pravidla a jejich změny,

b) vyhlašuje výběrové řízení na funkci generálního ředitele xxxxx, jmenuje generálního

ředitele burzy a odvolává jej,

c) uděluje předchozí souhlas k převodu akcií burzy,

d) rozhoduje o přijetí investičních nástrojů k burzovnímu obchodu,

e) uděluje a odnímá členství na burze.

(2) Burzovní komora zasedá nejméně jednou za 2 měsíce.

(3) Burzovní komora rozhoduje o uplatnění opatření vůči osobám oprávněným uzavírat burzovní obchody a emitentům, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na burzovním regulovaném trhu.

(4) Druhy opatření, která může burzovní komora uplatnit podle odstavce 3 a postup při jejich uplatňování jsou upraveny burzovními pravidly.

§ 67

Burzovní výbory

(1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 66 odst. 1 písm. d) a e) burzovní výbory, které jsou orgánem burzy.

(1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností spojených s organizováním trhu s investičními nástroji burzovní výbory, které jsou orgánem burzy.

Osoba oprávněná uzavírat burzovní obchody

§ 70

(1) Burzovní obchody může uzavírat

a) člen burzy,

b) Česká národní banka,

c) Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“)

ministerstva,

d) Česká konsolidační agentura

e) osoba, které to umožňují burzovní pravidla, jestliže je druhou stranou obchodu osoba uvedená v písmenech a) až d) a jedná-li se o burzovní obchod uzavřený mimo automatizovaný obchodní systém burzy.

Hlava III Mimoburzovní trh

§ 74

Povolení k organizování mimoburzovního trhu

(5) Komise bez zbytečného odkladu informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o tom, že udělila povolení organizování mimoburzovního trhu. Přílohu této informace tvoří pravidla obchodování na mimoburzovním trhu. Dále Komise informuje o každé změně v údajích o organizátorovi mimoburzovního trhu, změně pravidel obchodování na mimoburzovním trhu nebo o odnětí povolení k organizování mimoburzovního trhu.

§ 80

(1) Organizátor mimoburzovního trhu přijme a dodržuje pravidla obezřetného poskytování služeb, pravidla jednání se zákazníky a informační povinnosti přiměřeně jako obchodník s cennými papíry.

(2) Peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené organizátorovi mimoburzovního trhu za účelem uskutečnění transakce na jím organizovaném trhu s investičními nástroji a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka nejsou majetkem

organizátora mimoburzovního trhu a proto nejsou součástí konkurzní podstaty organizátora mimoburzovního trhu. V případě konkurzu je správce konkurzní podstaty povinen tento majetek bez zbytečného odkladu vydat zákazníkům; pro vydání tohoto majetku platí § 132 obdobně.

§ 80

(1) Organizátor mimoburzovního trhu zavede

a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci dat,

b) systém vnitřní kontroly a

c) pravidla pro uzavírání obchodů jeho zaměstnanci na vlastní účet a na účet osob jim blízkých.

(2) Organizátor mimoburzovního trhu upraví vnitřním předpisem svou vnitřní organizaci (organizační řád) a záležitosti uvedené v odstavci 1.

(3) Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu musejí zajistit

a) řádné fungování trhu,

b) omezení možnosti střetu zájmů mezi jednotlivými zákazníky a

c) čestné, kvalifikované a spravedlivé nakládaní s pokyny zákazníků k uskutečnění transakcí na jím organizovaném trhu s investičními nástroji.

(4) Peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené organizátorovi mimoburzovního trhu za účelem uskutečnění transakce na jím organizovaném trhu a získané za tyto hodnoty pro zákazníka nejsou majetkem organizátora mimoburzovního trhu ani součástí jeho konkurzní podstaty. V případě konkurzu je správce konkurzní podstaty povinen vydat tento majetek bez zbytečného odkladu zákazníkům; pro vydání tohoto majetku platí § 132 obdobně.

(5) Organizátor mimoburzovního trhu při nakládání s majetkem uvedeným v odstavci 4

a) o tomto majetku účtuje odděleně od svého majetku,

b) nepoužívá tento majetek k obchodu na účet jiné osoby než zákazníka, který mu tento majetek svěřil, popř. pro kterého byl získán, a

c) zajistí jednoznačnou identifikaci tohoto majetku tak, že peněžní prostředky zákazníků vede na zvláštním bankovním účtu, a vnitřním předpisem upraví oddělené nakládání s peněžními prostředky zákazníků od nakládání s vlastními peněžními prostředky.

(6) Organizátor mimoburzovního trhu

a) organizuje mimoburzovní trh s odbornou péčí v souladu s pravidly obchodování na mimoburzovním trhu,

b) informuje zákazníka úplně, pravdivě a srozumitelně o podstatných skutečnostech souvisejících s uskutečňováním transakcí na jím organizovaném trhu, zejména jej upozorní na to, že organizátor mimoburzovního trhu neposuzuje, zda jsou investiční nástroje, se kterými hodlá zákazník uskutečňovat na mimoburzovním trhu transakce, nebo služby poskytované či nabízené organizátorem mimoburzovního trhu pro zákazníka vhodné, že na uskutečňování těchto transakcí na tomto trhu ani na poskytování těchto služeb se nevztahují pravidla jednání se zákazníky jako u obchodníka s cennými papíry a že investování na kapitálovém trhu může být

rizikové; organizátor mimoburzovního trhu může toto upozornění poskytnout ve standardizované formě,

c) informuje zákazníka o transakcích uskutečněných na mimoburzovním trhu na základě pokynů tohoto zákazníka, a to způsobem a ve lhůtách stanovených v pravidlech obchodování na mimoburzovním trhu a

d) používá při propagaci svých služeb pravdivé informace.

(7) Organizátor mimoburzovního trhu předkládá Komisi

a) nejpozději do čtyř měsíců po skončení účetního období svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, je-li podle takového předpisu povinen tuto zprávu sestavovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem,

b) nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí výsledky svého hospodaření v uplynulém čtvrtletí a

c) jednou ročně, nejpozději do jednoho měsíce po konání řádné valné hromady, seznam osob, které na něm měly k datu konání valné hromady, případně k datu předcházejícímu datu podání seznamu, kvalifikovanou účast a které s ním byly k tomuto datu úzce propojeny, jsou-li mu známy.

(8) Organizátor mimoburzovního trhu uveřejní zprávy a údaje podle odstavce 7 písm. a) a b) bez zbytečného odkladu po jejich předložení Komisi způsobem umožňujícím dálkový přístup.

ČÁST ŠESTÁ VYPOŘÁDACÍ SYSTÉM

§ 82

Základní ustanovení

(4) Účastníkem vypořádacího systému může být pouze

a) banka,

b) spořitelní a úvěrní družstvo,

c) osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky na základě jednotné bankovní licence podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank,

d) obchodník s cennými papíry,

e) investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníků,

f)e) osoba veřejného práva nebo osoba se zárukou osoby veřejného práva, pokud to umožňují předpisy, na jejichž základě byly zřízeny,

g)f) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až e),

h)g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka.

(6) Účast na vypořádacím systému vzniká smlouvou. Provozovatel vypořádacího systému je účastníkem vypořádacího systému, který provozuje.

§ 83

Povolení k provozování vypořádacího systému

(1) Provozovatel vypořádacího systému je právnická osoba, která zajišťuje vypořádání obchodů s investičními nástroji mezi účastníky vypořádacího systému.

(2) K provozování vypořádacího systému je třeba povolení Komise.

(3) Komise udělí povolení k provozování vypořádacího systému pouze akciové společnosti,

a) která vydává pouze akcie na jméno,

b) která je účastníkem vypořádacího systému (§ 82 odst. 4 a 5),

b) která může být účastníkem vypořádacího systému (§ 82 odst. 4 a 5),

c) která má sídlo a skutečné sídlo na území České republiky,

d) která má věcné, organizační a personální předpoklady pro vypořádání obchodů s investičními nástroji, zejména

1. splacen základní kapitál,

2. její vedoucí osoby jsou odborně způsobilé a důvěryhodné,

e) která předloží návrh systému řízení rizik, který odpovídá rozsahu poskytovaných služeb,

f) která předloží návrh pravidel vypořádacího systému a vzorový návrh smlouvy s účastníkem vypořádacího systému,.

g) pokud účastníky vypořádacího systému jsou pouze osoby uvedené v § 82 odst. 4 a 5.

§ 86

Neodvolatelnost příkazu k vypořádání

(1) Účastník vypořádacího systému nebo třetí osoba nesmějí příkaz k vypořádání jednostranně odvolat od okamžiku stanoveného v pravidlech vypořádacího systému.

(2) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo uložením jiného opatření veřejným orgánem směřujícího vůči majetku účastníka vypořádacího systému, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků tohoto účastníka nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, není dotčena povinnost provést příkazy k vypořádání ani platnost, účinnost nebo vymahatelnost těchto příkazů, jedná-li se o příkazy k vypořádání, které byly přijaty vypořádacím systémem v souladu s jeho pravidly

a) před prohlášením konkurzu nebo před uložením jiného opatření,

b) v okamžiku prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření nebo po okamžiku prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření a byly vypořádány v den prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření, prokáží-li všichni účastníci vypořádacího systému podle § 83 odst. 5 82 odst. 5, že jim prohlášení konkurzu nebo uložení jiného opatření Komise neoznámila a ani jim nebylo jinak známo.

§ 88

Informační povinnosti o účastnících vypořádacího systému

(4) Osoba, která má sídlo v České republice a je účastníkem vypořádacího systému provozovaného podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie,

a) poskytne osobě, která prokáže právní zájem, na její žádost informaci o vypořádacích systémech, kterých se účastní, a o jejich hlavních pravidlech,

b) oznámí Xxxxxx neprodleně změnu svého sídla.,

c) vznik a ukončení účasti v každém z těchto vypořádacích systémů.

§ 89

Oznamovací povinnosti Komise a provozovatele vypořádacího systému

(1) Komise informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o vypořádacích systémech podle tohoto zákona, o účastnících těchto vypořádacích systémů, o změnách v údajích o účastnících vypořádacích systémů, o změnách v účastnících vypořádacích systémů nebo o odnětí povolení k provozování vypořádacího systému.

ČÁST SEDMÁ

EVIDENCE INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ

Hlava I Základní ustanovení

Díl 2

Druhy evidencí investičních nástrojů

§ 93

Samostatná evidence investičních nástrojů

(2) Samostatnou evidenci investičních nástrojů může vést centrální depozitář a v závislosti na uděleném povolení též

a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

b) investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

c) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až c) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice.

(3) Evidenci navazující na samostatnou evidenci může vést

a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

b) investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

c) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až c) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice,

e) zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

(4) Způsob vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů osobami uvedenými v odstavci 2 a 3 stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 3

Zásady vedení evidence investičních nástrojů

§ 94

Druhy účtů

(1) Majetkový účet může být veden

a) pro osobu, která je vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu (dále jen

„účet vlastníka“), nebo

b) pro osobu, která není vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu (dále jen „účet zákazníků“).

b) pro osobu vedoucí evidenci navazující na evidenci centrálního depozitáře nebo na samostatnou evidenci, která není vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu (dále jen „účet zákazníků“).

(2) Majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby též rodné číslo nebo datum narození. Na majetkovém účtu se evidují investiční nástroje, práva spojená s těmito investičními nástroji a údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat; u fyzické osoby oprávněné vykonávat práva spojená s investičními nástroji se eviduje též rodné číslo nebo datum narození.

(3) Vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na účtu vlastníka je osoba, pro níž je účet vlastníka zřízen, pokud zákon nebo pravomocné rozhodnutí soudu neprokáží jinak pokud není prokázán opak.

(4) Na účtu zákazníků se evidují všechny investiční nástroje, které jejich vlastníci svěřili majiteli účtu.

§ 95

Zápis do evidence investičních nástrojů

(1) Rozhodující údaje pro uplatnění práv spojených se zaknihovaným investičním nástrojem jsou údaje zapsané na účtu vlastníka k závěrce dne [§ 104 odst. 1 písm. j)] určené provozním řádem centrálního depozitáře (§ 104), v případě samostatné evidence prováděcím právním předpisem (§ 93 odst. 4) nebo provozním řádem pro vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou (§ 93 odst. 5).

§ 99

Výpis z evidence investičních nástrojů

(1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vydá majiteli účtu vedeného v této evidenci nebo emitentovi investičního nástroje vedeného v této evidenci výpis z evidence. Centrální depozitář vydá majiteli účtu výpis vždy prostřednictvím svého účastníka.

(2) Výpis z evidence investičních nástrojů prokazuje skutečnosti zapsané v této evidenci k závěrce dne [§ 104 odst. 1 písm. j)] určené provozním řádem centrálního depozitáře (§ 104), v případě samostatné evidence prováděcím právním předpisem (§ 93 odst. 4) nebo provozním řádem pro vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou (§ 93 odst. 5), ke kterému byl vydán a je účinný vůči všem osobám, pokud není prokázán opak.

(3) Jestliže se údaje na výpisu z evidence emise liší od údajů na výpisu z majetkového účtu, za rozhodující údaje se považují údaje na výpisu z evidence emise.

§ 99a

Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, je povinna uchovávat všechny dokumenty týkající se údajů zapsaných v této evidenci nejméně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl údaj v evidenci zapsán.

Hlava II

Centrální depozitář cenných papírů Základní ustanovení

§ 100

(1) Centrální depozitář je právnická osoba, která

a) vede centrální evidenci cenných papírů v České republice,

a) vede evidenci všech zaknihovaných cenných papírů vydaných v České republice s výjimkou podle § 92 odst. 1 písm. a) a b),

b) přiděluje cenným papírům identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN),

c) provozuje vypořádací systém, přičemž se na ni vztahují obdobně ustanovení § 82 odst. 4 až 8, § 83 odst. 7 až 13, § 86 až § 88.

§ 103

Povolení k činnosti centrálního depozitáře

(1) K činnosti centrálního depozitáře je třeba povolení Komise.

(2) Komise udělí povolení k činnosti centrálního depozitáře jestliže

a) žadatel je akciovou společností, která vydává pouze akcie na jméno,

b) žadatel prokáže připravenost vést centrální evidenci cenných papírů pro všechny zaknihované cenné papíry včetně dokumentace k této evidenci, kterou je povinna povinen uchovávat podle zvláštního právního předpisu upravujícího archivnictví,

c) žadatel splňuje podmínky uvedené v § 101 odst. 1 a odst. 3 až 5,

d) žadatel splňuje podmínky obdobně podle § 6 odst. 1 písm. c), g) a h),

e) žadatel má věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon činnosti centrálního depozitáře, zejména plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury.

§ 107

Převod, zastavení nebo nájem centrálního depozitáře

Převod, zastavení nebo nájem podniku centrálního depozitáře

(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části, smlouvy o zastavení podniku centrálního depozitáře nebo jeho části nebo smlouvy o nájmu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části je třeba povolení Komise.

§ 109

Účastník centrálního depozitáře

(1) Účastník centrálního depozitáře je osoba, která podává centrálnímu depozitáři příkaz

a) k založení nebo zrušení majetkového účtu,

b) k provedení změny na majetkovém účtu,

c) k provedení služby.

(2) Bez příkazu účastníka provede centrální depozitář zápis do evidence cenných papírů pouze

a) na příkaz emitenta, pokud souvisí se zápisem do evidence emise,

b) na příkaz osoby podle § 115 odst. 1, pokud je k tomu oprávněna podle zvláštních právních předpisů.

(2)(3)Účastníkem centrálního depozitáře může být

a) banka,

b) obchodník s cennými papíry,

c) investiční společnost,

d) organizátor regulovaného trhu,

e) zahraniční osoba s obdobným předmětem činnosti jako osoby uvedené v písmenech a) až d),

f) zahraniční centrální depozitář,

g) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva,

h) Česká konsolidační agentura,

i) Česká národní banka,

j) centrální banka jiného státu,

k) Evropská centrální banka.

(3)(4)Účast v centrálním depozitáři vzniká smlouvou.

(4)(5)Centrální depozitář uveřejňuje aktuální seznam svých účastníků způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5)(6)Účastníkem centrálního depozitáře nesmí být osoba

a) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, a to po dobu 5 let od skončení konkurzního

řízení,

b) které bylo povoleno vyrovnání, a to po dobu 5 let od skončení řízení o vyrovnání, nebo

c) u níž byl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku, a to po dobu 5 let od zamítnutí návrhu.

(6)(7)Činnosti podle odstavce 1 provádí účastník centrálního depozitáře buď přímo nebo prostřednictvím organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo zahraniční osoby s obdobnými předměty činnosti.

(7)(8)Právní vztah mezi vlastníkem investičního nástroje a účastníkem centrálního depozitáře se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(8)(9)Právní vztah mezi centrálním depozitářem a jeho účastníkem se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 111

Evidence emisí zaknihovaných cenných papírů

(1) Centrální depozitář vede evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů na základě smlouvy s emitentem.

Přeměna podoby cenného papíru

§ 114

(1) Přeměna podoby cenného papíru není novou emisí. Jestliže se přeměňuje zaknihovaný cenný papír na listinný cenný papír, který musí obsahovat podpis člena nebo členů představenstva, musí listinný cenný papír obsahovat podpis nebo otisk podpisu člena nebo členů představenstva oprávněných jednat jménem společnosti ke dni rozhodnutí o přeměně ke dni zrušení evidence zaknihovaných cenných papírů.

(2) Ustanovení obchodního zákoníku o změně podoby akcií zůstávají nedotčena.

Hlava III

Poskytování informací o vlastnících investičních nástrojů

Hlava III

Poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů

§ 115

(1) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytnou údaje o vlastnících investičních nástrojů vedených v jejich evidenci

a) soudu pro účely soudního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

b) exekutorovi pro účely exekučního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

c) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

d) správci daně pro účely správy daní, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

e) Komisi pro účely státního dozoru,

f) České národní bance pro účely

1. bankovního informačního systému podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky,

2. sestavování platební bilance České republiky podle devizového zákona,

3. bankovního dohledu podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank,

g) správci konkurzní podstaty pro účely konkurzního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

h) vyrovnacímu správci pro účely vyrovnacího řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

i) organizátorovi regulovaného trhu pro účely kontroly a ukládání sankcí,

j)i) Bezpečnostní informační službě pro účely plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby.

(2) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů, poskytne centrálnímu depozitáři na žádost údaje o vlastnících cenných papírů vedených v její evidenci.

(3) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, může poskytovat údaje podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního depozitáře na jeho žádost a za podmínek stanovených smlouvou uzavřenou s centrálním depozitářem a provozním řádem centrálního depozitáře.

(4) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytne osobě vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů na žádost údaje o vlastnících cenných papírů investičních nástrojů vedených v její evidenci.

(5) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, má při poskytování informací údajů osobám uvedeným v odstavci 1 nárok vůči těmto osobám na úhradu vynaložených věcných nákladů. Způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST OSMÁ

OCHRANA KAPITÁLOVÉHO TRHU A INVESTORŮ

Hlava I Povinnosti účastníků trhu

§ 116

Informační povinnost obchodníka s cennými papíry, institucionálního investora a organizátora regulovaného trhu

(1) Obchodník s cennými papíry nebo institucionální investor informují Komisi o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu, které uzavřeli mimo regulovaný trh na vlastní účet nebo na účet jiné osoby; informační povinnost se nevztahuje na obchody uzavřené s Českou národní bankou nebo Českou republikou.

(2) Organizátor regulovaného trhu informuje Komisi o obchodech s investičními nástroji, které byly uzavřeny na jím organizovaném regulovaném trhu.

(3) Způsob, jakým obchodník s cennými papíry, institucionální investor nebo organizátor regulovaného trhu informují Komisi o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu, lhůty k hlášení těchto obchodů a druhy takto hlášených obchodů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 120

(1) Emitent kótovaného cenného papíru

a) zajistí rovné zacházení se všemi vlastníky cenných papírů, které vydal, jimž vyplývá z vlastnictví těchto cenných papírů stejné postavení; to není třeba v případě splacení dluhopisu před lhůtou jeho splatnosti v souladu s emisními podmínkami,

b) zajistí výplatu výnosu z cenného papíru, který vydal; emitent vyplatí výnosy buď sám nebo prostřednictvím finanční instituce nebo pošty,

c) neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup každou změnu práva vztahujícího se ke kótovanému cennému papíru,

d) předloží organizátorovi regulovaného trhu, na němž je tento cenný papír kótován, návrh každé změny svých stanov nebo návrh každého rozhodnutí o snížení nebo zvýšení základního kapitálu; emitent jiných cenných papírů než akcií má tuto povinnost pouze v případě, že navrhovaná změna má vliv na právo vlastníka tohoto cenného papíru,

e) informuje neprodleně organizátora regulovaného trhu, na němž je cenný papír kótován, o každé skutečnosti významné pro ochranu investorů nebo pro řádné fungování trhu a tuto skutečnost uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Emitent kótovaných akcií rovněž

a) uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě každou informaci o svolání valné hromady, rozhodnutí o vyplácení dividendy, rozhodnutí o vydání nových akcií, rozhodnutí o výkonu práva z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a výkonu upisovacího práva,

b) pro akcie, které nově vydává a které jsou stejného druhu jako jím vydané akcie přijaté k obchodování na oficiálním trhu, podá do 1 roku od jejich vydání žádost o přijetí k obchodování na tomto trhu, pokud nedojde k jejich přijetí bez žádosti.

(3) Emitent kótovaných dluhopisů rovněž neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě každou informaci

a) o svolání schůze vlastníků dluhopisů, výkonu práva z vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu, výplatě výnosu nebo splácení dluhopisu,

b) o přijaté půjčce nebo úvěru a způsobu jejich zajištění nebo o jiné skutečnosti, které mohou podstatně ovlivnit schopnost emitenta plnit své závazky vyplývající z jím vydaných dluhopisů,

c) o změně práva vztahujícího se k akciím, které mohou být nabyty na základě vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů.

(4) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na několika oficiálních trzích, včetně zahraničních, emitent uveřejní na všech těchto trzích stejné informace.

(5) Emitent je povinen zajistit mechanizmy, které umožňují akcionářům uplatňovat jejich akcionářská práva.

(6) Emitent kótovaného cenného papíru nejméně jednou ročně po uveřejnění výroční zprávy uveřejní v souladu s nařízením Evropských společenství1c) a zašle Komisi v elektronické podobě dokument, který obsahuje nebo odkazuje na všechny údaje, které emitent uveřejnil za předcházejících 12 měsíců v České republice při plnění povinností podle tohoto zákona, obchodního zákoníku a zákona upravujícího účetnictví nebo v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie nebo v jiném státu při plnění svých povinností vyplývajících z práva Evropských Společenství1f) a vnitrostátních

1f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů,

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnice 2003/6/ES,

Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách určitých forem společností (78/660/EHS), ve znění směrnic Rady 83/349/EHS,

právních předpisů upravujících podnikání na kapitálovém trhu. V případě, že dokument pouze odkazuje na uveřejněné údaje, uvede emitent, kde lze tyto údaje získat. Tato povinnost se nevztahuje na emitenty pouze nemajetkových cenných papírů, jejichž jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 eur.

§ 122

Oznamování podílu na hlasovacích právech

(2) Pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na emitentovi i hlasovací práva obdobně podle § 11 odst. 2 a hlasovací práva,

a) která mohou nabýt oznamovatel nebo osoba uvedená pod písmeny a) až f) jiná osoba obdobně podle § 11 odst. 2 jednostranným projevem vůle, ke kterému jsou oprávněni na základě smlouvy; lhůta pro splnění oznamovací povinnosti začíná běžet ode dne, kdy došlo k uzavření smlouvy,

b) která oznamovatel spravuje, obhospodařuje nebo jsou u něj uloženy na základě smlouvy o uložení cenných papírů, jestliže mu nebyly vlastníkem uděleny žádné pokyny týkající se hlasování; oznamovatel může splnit svou oznamovací povinnost tím, že svůj podíl na hlasovacích právech oznámí obchodníkovi s cennými papíry emitentovi nejpozději 21 dnů před konáním valné hromady.

(11) Komise může zprostit oznamovací povinnosti podle odstavce 1 obchodníka s cennými papíry, který

a) je členem burzy v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie,

b) nabývá nebo zcizuje akcie, a to i krátkodobě, s úmyslem využít rozdílu mezi nabývací a prodejní cenou a

c) prohlásí, že nebude vykonávat hlasovací práva spojená s těmito akciemi a oznámí tuto skutečnost emitentovi.

(12) Hlasovací práva spojená s akciemi podle odstavce 12 11 nesmí obchodník s cennými papíry vykonávat po dobu, kdy jsou tyto akcie v jeho majetku.

§ 123

Výroční zpráva a pololetní zpráva emitenta cenných papírů přijatých k obchodování na oficiálním trhu burzy cenných papírů v jiném členském státě Evropské unie

(1) Výroční zpráva nebo pololetní zpráva emitenta kótovaných cenných papírů musejí být nejpozději v den prvního uveřejnění v kterémkoli jiném členském státě Evropské unie doručena Komisi v českém jazyce.

84/569/EHS, 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES.

Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EHS), ve znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES.

Ochrana vnitřních informací

§ 124

(1) Za vnitřní informaci se pro účely tohoto zákona považuje přesná informace, která se přímo nebo nepřímo týká investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, emitenta takových investičních nástrojů nebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu či jiné ceny investičního nástroje nebo jeho výnosu, a

a) není veřejně známá,

b) mohla by poté, co by se stala veřejně známou, významně ovlivnit kurz nebo výnos tohoto investičního nástroje.

(1) Za vnitřní informaci se pro účely tohoto zákona považuje přesná informace, která se přímo nebo nepřímo týká investičního nástroje nebo jiného nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno (dále jen „finanční nástroj“), jiného nástroje, který nebyl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie, ale jehož hodnota se odvozuje od finančního nástroje, emitenta takových finančních nástrojů nebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu či jiné ceny takového finančního nástroje nebo jeho výnosu, a

a) není veřejně známá,

b) mohla by poté, co by se stala veřejně známou, významně ovlivnit kurz nebo výnos tohoto finančního nástroje.

(2) Za vnitřní informaci se považuje i informace podle odstavce 1 sdělená zákazníkem při předávání pokynu k poskytnutí investiční služby.

(3) Xxxxxxxxxx osobou je osoba, která získá vnitřní informaci v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce, v souvislosti se svým podílem na základním kapitálu emitenta nebo podílem na hlasovacích právech emitenta, v souvislosti s plněním svých povinností nebo v souvislosti s trestným činem. Zasvěcenou osobou je též osoba, která získá vnitřní informaci jiným způsobem a ví nebo může vědět, že jde o vnitřní informaci.

(4) Zasvěcená osoba

a) nesmí využít vnitřní informaci tím, že na svůj účet nebo na účet třetí osoby přímo či nepřímo nabude nebo zcizí investiční finanční nástroj, jehož se vnitřní informace týká, nebo se o jeho nabytí či zcizení pokusí; to neplatí, jestliže zasvěcená osoba plní svůj závazek ze smlouvy uzavřené před získáním vnitřní informace,

b) nesmí přímo nebo nepřímo učinit jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení investičního finančního nástroje, kterého se vnitřní informace týká,

c) musí zachovávat mlčenlivost o vnitřní informaci a zamezit jiné osobě přístup k této informaci, pokud sdělení této informace není součástí její povinnosti nebo zaměstnání; povinnost mlčenlivosti trvá i po zániku postavení zasvěcené osoby; ustanovení § 117 odst. 2 platí obdobně.

(5) Osoba podílející se při výkonu svého zaměstnání, povolání nebo funkce, nebo v souvislosti s plněním svých povinností na obchodech s investičními finančními nástroji, která má důvodné podezření na využití vnitřní informace při uzavření obchodu, informuje bez zbytečného odkladu Komisi.

(5) Obchodník s cennými papíry, banka, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionální investor, který má důvodné podezření na využití vnitřní informace při uzavření obchodu, informuje bez zbytečného odkladu Komisi.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na operace uskutečňované Českou národní bankou, centrální bankou členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou nebo jinou oprávněnou osobou při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na jednání při zpětném odkupu vlastních investičních nástrojů nebo při cenové stabilizaci investičního nástroje za podmínek stanovených předpisem Evropského společenství vymezujícím výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančního nástroje1g).

§ 125

(1) Emitent investičního finančního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu v členském státě Evropské unie nebo investičního finančního nástroje, pro který byla podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu v členském státě Evropské unie, uveřejní neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě každou vnitřní informaci, která se ho týká; uveřejněná informace musí být srozumitelná a nesmí být zkreslená. Povinnost podle věty první se nevztahuje na emitenta investičního finančního nástroje, který o přijetí investičního finančního nástroje na regulovaný trh nežádal ani s přijetím nesouhlasil.

(2) Emitent může odložit uveřejnění vnitřní informace podle odstavce 1 ze závažných důvodů, jestliže neuveřejněním informace není veřejnost klamána a jestliže emitent je schopen zajistit důvěrnost této informace. Odložení uveřejnění vnitřní informace s uvedením důvodů oznámí emitent neprodleně Komisi.

(3) Sdělí-li emitent nebo osoba jednající jeho jménem nebo z jeho pověření vnitřní informaci třetí osobě, uveřejní emitent současně tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jestliže emitent nemohl sdělení informace předvídat, uveřejní informaci neprodleně po jejím sdělení. Povinnost uveřejnit informaci emitent nemá, je-li třetí osoba vázána povinností mlčenlivosti vyplývající z právních předpisů nebo smluvního ujednání.

(4) Emitent zajistí vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřním informacím emitenta, a zajistí na žádost jeho poskytnutí bez zbytečného odkladu Komisi.

(5) Fyzická osoba podílející se na rozhodování emitenta a osoby jí blízké, nebo právnická osoba podílející se na rozhodování emitenta a osoby tvořící s touto osobou podnikatelské seskupení zašlou neprodleně Komisi oznámení o každé transakci s cennými papíry vydanými emitentem nebo investičními nástroji odvozenými od těchto cenných papírů, kterou učinily na vlastní účet. Komise toto oznámení neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Vedoucí osoba emitenta, osoby jí blízké nebo právnické osoby ovládané těmito osobami zašlou neprodleně Komisi oznámení o každé transakci s cennými papíry

1g) Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22 prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů.

vydanými tímto emitentem nebo finančními nástroji odvozenými od těchto cenných papírů, kterou učinily na vlastní účet. Komise toto oznámení neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Osoby, které tvoří nebo rozšiřují

a) informace, které jsou výsledkem výzkumů týkajících se investičních instrumentů

finančních nástrojů nebo jejich emitentů,

b) jiné informace doporučující nebo navrhující investiční strategii,

musí vynaložit přiměřenou péči k tomu, aby uvedené informace byly poctivě prezentovány, uveřejnit své zájmy nebo střety zájmů týkající se investičních instrumentů finančních nástrojů, které jsou předmětem informací podle písmena a) nebo b).

§ 126

Manipulace s trhem

(1) Manipulací s trhem se pro účely tohoto zákona rozumí jednání osoby, které může

a) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o hodnotě investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo o hodnotě jiného investičního nástroje odvozeného od tohoto investičního nástroje,

b) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o nabídce investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo o nabídce jiného investičního nástroje odvozeného od tohoto investičního nástroje,

c) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o poptávce po investičním nástroji, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo o poptávce po jiném investičním nástroji odvozeném od tohoto investičního nástroje, nebo

d) jiným způsobem zkreslit kurz investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo zkreslit kurz jiného investičního nástroje, jehož hodnota je od tohoto investičního nástroje odvozena.

(1) Manipulací s trhem se pro účely tohoto zákona rozumí jednání osoby, které může

a) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o hodnotě, nabídce nebo poptávce finančního nástroje, nebo

b) jiným způsobem zkreslit kurz finančního nástroje.

(2) Manipulací s trhem není

a) pokyn k obchodu nebo uskutečnění obchodu, jestliže osoba podávající pokyn nebo osoba uskutečňující obchod prokáží, že mají řádný důvod k takovému pokynu nebo obchodu a tento pokyn nebo obchod je v souladu s postupy obecně uznávanými tržními praktikami přijatelnými na regulovaném trhu,

b) jednání spočívající v rozšiřování nepravdivé, klamavé nebo zavádějící informace, o níž osoba, která ji rozšiřuje, neví nebo nemůže vědět, že je nepravdivá, klamavá nebo zavádějící,

c) rozšiřování informace novinářem při výkonu novinářské profese, pokud novinář jedná v souladu s pravidly novinářské profese a v souvislosti s rozšiřováním informace nezíská přímo nebo nepřímo jakýkoliv prospěch nad rámec obvyklé odměny,

d) rozšiřování informace osobou provádějící průzkum, který se týká trhu s investičními nástroji nebo emitentů, nebo osobou, která doporučuje investiční strategii, pokud je taková informace nebo takové doporučení šířeno veřejně přístupnými prostředky a pokud takové osoby postupují při těchto činnostech korektně a uveřejní současně svůj případný konflikt zájmů,

e) jednání při zpětném odkupu vlastních investičních finančních nástrojů nebo při cenové stabilizaci investičního finančního nástroje za podmínek stanovených předpisem Evropského společenství vymezujícím výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančního nástroje1g), nebo

f) jednání České národní banky, centrální banky jiného členského státu Evropské unie, Evropské centrální banky nebo jiné oprávněné osoby při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu.

(3) Komise sdělí prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu podle odstavce 6 postup při šíření informací a uveřejňování konfliktu zájmů osob uvedených v odstavci 2 písm. d.

(4) Manipulace s trhem je zakázána.

(5) Každá osoba podílející se při výkonu zaměstnání, povolání, funkce nebo jiné povinnosti na obchodech s investičními finančními nástroji, která má důvodné podezření, že určitý obchod může být manipulací s trhem, informuje o tomto podezření bez zbytečného odkladu Komisi.

(5) Obchodník s cennými papíry, banka, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionální investor, který má důvodné podezření, že určitý obchod může být manipulací s trhem, informuje o tomto podezření bez zbytečného odkladu Komisi.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropských společenství3) podrobnější pravidla pro

a) jednání na regulovaném trhu,

b) posuzování manipulace s trhem,

c) výměnu informací týkajících se manipulace s trhem s ostatními členskými státy Evropské unie a pro výkon dozoru nad manipulací s trhem v rámci členských států Evropské unie.

(7) Komise posuzuje přijatelnost tržních praktik a vydává o tom stanoviska. Komise musí před tím než vydá své stanovisko o přijatelnosti tržní praktiky konzultovat své stanovisko se zástupci emitentů, poskytovatelů investičních služeb, investorů, ministerstva, *dozorových orgánů a organizátorů regulovaných trhů.

(8) Při posuzování přijatelnosti tržní praktiky podle odstavce 7 přihlédne Komise ke strukturním charakteristikám příslušného trhu, zejména zda je příslušný trh

3) Článek 1 a článek 16 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES.

regulovaný či nikoli, jaké druhy finančních nástrojů jsou na příslušném trhu obchodované a jaký je druh účastníků příslušného trhu, včetně přihlédnutí k účasti drobných investorů na příslušném trhu. Při posuzování přijatelnosti tržní praktiky podle odstavce 7 Komise dále přihlédne zejména k tomu, zda

a) je posuzovaná tržní praktika dostatečně transparentní pro celý trh,

b) nebude posuzovanou tržní praktikou ohroženo fungování tržních sil, zejména zda nebudou ohroženy síly nabídky a poptávky; Komise analyzuje především dopad posuzované tržní praktiky na hlavní tržní parametry, jakými jsou například specifické tržní podmínky před uskutečněním posuzované tržní praktiky, vážený průměr ceny příslušného finančního nástroje během jednoho obchodního dne nebo denní závěrečná cena,

c) posuzovaná tržní praktika neohrozí likviditu a efektivnost příslušného trhu,

d) posuzovaná tržní praktika respektuje obchodní mechanismy obvyklé na příslušném trhu a zda umožňuje účastníkům trhu včas a řádně reagovat na tržní situaci vyvolanou posuzovanou tržní praktikou,

e) posuzovaná tržní praktika neohrozí integritu všech přímo či nepřímo propojených trhů členských států Evropské unie, na kterých se obchoduje s příslušným finančních nástrojem, bez ohledu na to, zda jsou tyto trhy regulovány,

f) posuzovaná tržní praktika již byla posuzována příslušnými orgány jiného členského státu Evropské unie a s jakým výsledkem, zejména zda daná tržní praktika neporušuje pravidla či nařízení proti zneužívání trhu nebo jiná pravidla chování, ať už na příslušném trhu nebo na jiných trzích v členských státech Evropské unie, které jsou s příslušným trhem přímo či nepřímo propojeny.

(9) Použití nových nebo nově vznikajících tržních praktik nelze považovat za manipulaci s trhem jen proto, že tyto tržní praktiky nebyly předem schváleny Komisí.

(10) Komise pravidelně reviduje přijatelné tržní praktiky, zejména při významných změnách tržního prostředí, jakými jsou například změna obchodních pravidel nebo tržní infrastruktury.

Hlava II

Garanční fond obchodníků s cennými papíry

§ 128

(8) Při porušení povinnosti podle odstavce 7 člen správní rady odpovídá za škodu, kterou způsobil,

a) v případě úmyslného jednání v plné výši,

b) v případě nedbalosti až do výše 100 000 Kč.

b) v případě nedbalosti až do celkové výše 100 000 Kč za celé období výkonu své funkce.

§ 129

Placení příspěvku do Garančního fondu

(1) Majetkem zákazníka se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené obchodníkovi s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční služby a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka.

Majetkem zákazníka podle věty první nejsou peněžní prostředky svěřené obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky a vedené jím na účtech pojištěných podle zvláštního zákona4).

Poskytování náhrady z Garančního fondu

§ 130

(3) Garanční fond v dohodě s Komisí, a je-li obchodníkem s cennými papíry banka, též v dohodě s Českou národní bankou, neprodleně uveřejní vhodným způsobem oznámení, které obsahuje

a) skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky,

b) místo, způsob a lhůtu pro přihlášení nároků na náhradu a zahájení výplaty náhrad z Garančního fondu, a

případné další skutečnosti související s přihlášením nároků.

(4) Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než 5 měsíců ode dne uveřejnění oznámení podle odstavce 3. Skutečnosti, že lhůta podle předchozí věty uplynula, se nelze dovolávat k odepření výplaty náhrady z Garančního fondu.

(5) Na náhradu z Garančního fondu nemá nárok a) profesionální investor,

b)a) Česká konsolidační agentura,

c) podílník podílového fondu, účastník penzijního připojištění, d)b)územní samosprávný celek,

e)c) osoba, která v průběhu 3 let předcházejících oznámení podle odstavce 3

1. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

2. byla vedoucí osobou obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

3. byla osobou s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

4. byla osobou blízkou podle občanského zákoníku3) osobě podle bodu 1 až 3,

5. byla osobou, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

6. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

7. byla vedoucí osobou osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

f)d) osoba, ve které má obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, nebo osoba s kvalifikovanou účastí na tomto obchodníkovi s cennými papíry vyšší než 50% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech,

g)e) osoba, která v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti svěřila obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, prostředky získané trestným činem,

4) § 41a a násl. zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá z pozdějších změn.

h)f) osoba, která trestným činem způsobila neschopnost obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, splnit své závazky vůči zákazníkům.

(8) Pro výpočet náhrady z Garančního fondu se ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odstavce 1 sečtou hodnoty všech složek majetku zákazníka, včetně jeho případného spoluvlastnického podílu na majetku jiného zákazníka, na jejichž vydání má zákazník nárok. Od výsledné částky se odečte hodnota závazků zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odstavce 1.

(8) Náhrada z Garančního fondu se poskytuje za majetek zákazníka, který mu nemohl být vydán z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry. Pro výpočet náhrady se ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odstavce 1, sečtou hodnoty všech složek majetku zákazníka, které nemohly být vydány z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry, a to včetně jeho spoluvlastnického podílu na majetku ve spoluvlastnictví s jinými zákazníky. Od výsledné částky se odečte hodnota závazků zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odstavce 1.

(9) Pro výpočet náhrady podle odstavce 8 jsou určující reálné hodnoty investičních nástrojů platné ke dni, ke kterému Garanční fond obdrží oznámení Komise podle odstavce 1. Při výpočtu se přihlédne ke smluvním ujednáním mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem, jsou-li obvyklá, zejména ke skutečně připsaným úrokům nebo jiným výnosům, na které vznikl zákazníkovi nárok. Při výpočtu náhrady může Garanční fond přihlédnout i ke smluvním ujednáním mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem, jsou-li obvyklá, zejména ke skutečně připsaným úrokům nebo jiným výnosům, na které vznikl zákazníkovi nárok ke dni, kdy Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odst. 1.

(10) Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavců 8 a 9, nejvýše se však vyplatí částka v korunách českých odpovídající 20 000 eurům pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry.

(11) Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců od ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady, nejpozději však do 12 měsíců od uveřejnění oznámení podle odstavce 3. Komise může ve výjimečných případech na žádost Garančního fondu prodloužit lhůty podle věty první nejvýše o 3 měsíce.

(11) Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců od ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady. Komise může ve výjimečných případech na žádost Garančního fondu prodloužit lhůtu podle věty první nejvýše o 3 měsíce.

(12) Obchodník s cennými papíry nebo jiná osoba poskytnou Garančnímu fondu ve lhůtě stanovené Garančním fondem podklady potřebné pro zahájení výplat náhrad z Garančního fondu nebo k uplatňování práv, která přejdou na Garanční fond podle § 131 odst. 1. Podklady obsahují údaje o výši pohledávky zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry a výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi.

(12) Obchodník s cennými papíry poskytne Garančnímu fondu na jeho žádost ve lhůtě stanovené Garančním fondem podklady potřebné pro výpočet náhrady podle odst. 8 a 9. Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena nucená správa, má tuto

povinnost nucený správce, je-li na majetek obchodníka s cennými papíry prohlášen konkurz, má tuto povinnost správce konkurzní podstaty tohoto obchodníka s cennými papíry. Tutéž povinnost má, pokud ji k tomu Garanční fond vyzve, i jiná osoba, pokud má tyto podklady u sebe.

(13) Podklady podle odst. 12 obsahují pro každého zákazníka zejména:

a) měnu a částku peněžních prostředků a druh, počet a jednoznačnou identifikaci investičních nástrojů, které tvoří majetek zákazníka, a které nemohly být vydány postupem podle § 132,

b) výši pohledávek zákazníka za obchodníkem s cennými papíry, vzniklých na základě smluvních ustanovení, zejména skutečně připsaných úroků nebo jiných výnosů, na které zákazníkovi vznikl nárok,

c) výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi.

§ 131

(1) Okamžikem výplaty náhrady z Garančního fondu se Garanční fond stává věřitelem obchodníka s cennými papíry, a to v rozsahu vyplacené náhrady. Pokud byla pohledávka již přihlášena do konkursu na majetek obchodníka s cennými papíry, stává se Garanční fond stejným okamžikem a ve stejném rozsahu konkursním věřitelem obchodníka s cennými papíry v úpadku namísto zákazníka. Na žádost Garančního fondu vyznačí správce konkursní podstaty tuto změnu bez zbytečného odkladu v seznamu přihlášených pohledávek5).

ČÁST DEVÁTÁ

STÁTNÍ DOZOR A SPRÁVNÍ DELIKTY

Hlava I

Státní dozor na individuálním základě

Díl 1 Základní ustanovení

§ 135

Osoby podléhající státnímu dozoru

(1) Státní dozor nad dodržováním práv a povinností stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona vykonává Komise.

Dozoru Komise podléhá

a) obchodník s cennými papíry,

b) makléř,

c) zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která poskytuje služby v České republice prostřednictvím organizační složky,

d) investiční zprostředkovatel,

e) osoba, která používá služeb investičních zprostředkovatelů,

f) emitent cenného papíru,

g) burza,

h) organizátor mimoburzovního trhu,

5) § 20 odst. 5 zák. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání.

i) provozovatel vypořádacího systému,

j) účastník vypořádacího systému,

k) centrální depozitář,

l) účastník centrálního depozitáře,

m) osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů,

n) osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů,

o) osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů,

p) provozovatel tiskárny, která má povolení k tisku kótovaných listinných cenných papírů,

q) institucionální investor,

r) osoba, která má sídlo v České republice a je účastníkem vypořádacího systému provozovaného podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie,

s) nucený správce obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nucený správce burzy, organizátora mimoburzovního trhu, provozovatele vypořádacího systému a centrálního depozitáře,

t) osoba, která veřejně nabízí cenné papíry,

u) zasvěcená osoba (§ 124 odst. 3),

v) osoba, jejíž jednání může být tržní manipulací (§ 126 odst. 1),

w) osoba, která má povinnost oznámit Komisi podezření na manipulaci s trhem (§ 126 odst. 5),

x) osoba, která se podílí na rozhodování emitenta a má povinnost informovat Komisi o svých obchodech s investičními nástroji (§ 125 odst. 5),

y) osoba, která má povinnost oznámit Komisi podezření na využití vnitřní informace (124 odst. 5).,

z) osoba, která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu.

Díl 2

Opatření k nápravě a odnětí povolení

§ 136

Základní ustanovení

(1) Komise může uložit osobě podléhající státnímu dozoru, která porušila tento zákon nebo rozhodnutí vydané podle tohoto zákona, opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Komise může dále

a) nařídit mimořádné provedení auditu,

b) nařídit změnu auditora,

c) pozastavit nejdéle na dobu jednoho roku některou činnost podléhající státnímu dozoru,

d) zakázat činnost podléhající státnímu Komise dozoru,

e) pozastavit obchodování s cennými papíry,

f) zavést nucenou správu,

g) změnit rozsah povolení uděleného podle tohoto zákona,

h) odejmout povolení udělené podle tohoto zákona.,

i) zakázat nebo pozastavit nejdéle na dobu deseti pracovních dnů veřejné nabízení cenných papírů nebo přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu,

j) zakázat nebo pozastavit reklamu nebo oznámení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu.

§ 145

Odnětí povolení, souhlasu nebo registrace

(6) Komise zruší registraci provedenou podle tohoto zákona osobě,

a) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo

b) které soud nebo správní úřad zakázal činnost.

(7) Komise může zrušit registraci provedenou podle tohoto zákona, jestliže

a) osoba, která byla registrována, nezačala do 12 měsíců od provedení registrace vykonávat povolenou činnost,

b) osoba, která byla registrována, nevykonává déle než 6 měsíců činnost, pro kterou byla registrována,

c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů,

d) osoba, která byla registrována, opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem.

Díl 3

Státní dozor nad zahraniční osobou, která poskytuje investiční služby v České republice na základě povolení dozorového úřadu jiného členského státu Evropské unie

§ 146

(1) Zahraniční osobu, která poskytuje investiční služby v České republice na základě povolení domovského státu a která nedodržuje informační povinnosti obchodníka s cennými papíry nebo pravidla jednání se zákazníky podle tohoto zákona, Komise na tuto skutečnost upozorní a požádá ji o zjednání nápravy.

(2) Nezjedná-li osoba podle odstavce 1 nápravu, informuje Komise dozorový úřad domovského státu.

(3) Jestliže opatření přijatá vůči osobě podle odstavce 1 dozorovým úřadem domovského státu nevedla k nápravě, může Komise po informování dozorového úřadu domovského státu uložit opatření k nápravě podle § 136 nebo sankci podle § 174.

(4) V případě možného ohrožení zájmů investorů může Komise uložit osobě podle odstavce 1 opatření k nápravě bez předchozího upozornění. O uložení opatření k nápravě Komise bez zbytečného odkladu informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství a příslušné dozorové úřady jiných členských států Evropské unie. Jestliže Komise Evropských společenství po konzultaci s příslušnými dozorovými úřady jiných členských států Evropské unie rozhodne, že uložené opatření k nápravě má být změněno nebo zrušeno, Komise je tímto rozhodnutím vázána.

Hlava III Správní delikty

§ 157

Správní delikty obchodníka s cennými papíry

(1) Obchodník s cennými papíry se dopustí správního deliktu tím, že a) nevydá majetek zákazníků zákazníkům (§ 132 odst. 1),

b) nepřihlásí majetek zákazníků jako pohledávku za svou konkurzní podstatou (§ 132 odst. 4),

c)a) poskytuje investiční službu v hostitelském státě bez předchozího oznámení Komisi (§ 21 odst. 1 a § 22 odst. 1),

d)b)poskytuje investiční službu v hostitelském státě přes odmítnutí Komise předat údaje dozorovému úřadu hostitelského státu (§ 21 odst. 5),

e)c) neoznámí změny Komisi nebo dozorovému úřadu hostitelského státu (§ 21 odst. 6 a § 22 odst. 5),

f)d) provede veřejnou dražbu cenných papírů v rozporu s tímto zákonem nebo poruší dražební

řád (§ 33),

g) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

h)e) nezaplatí příspěvek do Garančního fondu ve stanovené lhůtě (§ 129 odst. 5), i)f) vykonává činnost v rozporu s uděleným povolením (§ 6 odst. 5),

j)g) nedodrží kapitálovou přiměřenost na individuálním nebo konsolidovaném základě (§ 9, § 154 odst. 1),

k)h)poruší pravidla obezřetného poskytování investičních služeb (§ 12),

l)i) poruší povinnost vést řádně deník obchodníka s cennými papíry (§ 13),

m)j)poruší pravidla jednání se zákazníky (§ 15), n)k)nesplní informační povinnost (§ 16),

o)l) poruší povinnost uchovávat dokumenty a záznamy (§ 17), nebo p)m)neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

§ 158

Správní delikty investičního zprostředkovatele Investičnímu zprostředkovateli, který

a) vykonává činnost investičního zprostředkovatele prostřednictvím osob, které nesplňují požadavky § 30,

b) poruší povinnost vést řádně evidenci přijatých a předaných pokynů (§ 32 odst. 1 písm. a)),

c) poruší pravidla jednání se zákazníky (§ 32 odst. 1písm. b)),

d) poruší povinnost zavést administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly (§ 32 odst. 1 písm. c)),

e) poruší povinnost informovat zákazníka o osobě, pro kterou vykonává činnost investičního zprostředkovatele (§ 32 odst. 2), nebo

f) neoznámí změnu Komisi (§ 32 odst. 3), nebo g) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

§ 160

Správní delikty burzy cenných papírů

(1) Burza se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní informační povinnost (§ 116), b) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

c)b) poruší povinnost poskytovat služby s odbornou péčí (§ 58 odst. 6),

d)c) neoznámí Komisi změnu (§ 58 odst. 3),

e)d) vykonává činnost v rozporu s uděleným povolením (§ 58 odst. 1),

e) neposkytne informace potřebné pro výkon dozoru (§ 41),

f) poruší povinnost uveřejňovat kurz investičního nástroje (§ 42) (§ 43),

g) přijme k obchodování na oficiálním trhu cenný papír, který nesplňuje podmínky pro přijetí k obchodování na oficiálním trhu (§ 44),

h) nesplní povinnost vyřadit nebo vyloučit cenný papír z obchodování na oficiálním trhu nebo pozastavit obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu (§ 47 a 48),

i) nezajistí rovný přístup ke službám a dostupnost stejných informací (§ 71),

j) poruší povinnost sledovat obchodování na trhu, vyhodnocovat obchodování na trhu nebo přijímat opatření zabraňující zneužívání trhu (§ 127), nebo

k) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

§ 161

Správní delikty organizátora mimoburzovního trhu

(1) Organizátor mimoburzovního trhu se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní informační povinnost (§ 116), b) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

c)b) poruší pravidla obchodování na mimoburzovním trhu (§ 75 odst. 6),

d)c) neoznámí Komisi změnu (§ 75 odst. 2),

e)d) neuveřejní pravidla obchodování na mimoburzovním trhu nebo jejich změnu (§ 81),

e) neposkytne informace potřebné pro výkon státního dozoru (§ 41),

f) poruší povinnost uveřejnit kurz investičního nástroje (§ 42)(§ 43),

g) nepožádá Komisi o schválení změny pravidel obchodování (§ 75 odst. 3),

h) přijme k obchodování na oficiálním trhu cenný papír, který nesplňuje podmínky pro přijetí k obchodování na oficiálním trhu (§ 44),

i) nesplní povinnost vyřadit nebo vyloučit cenný papír z obchodování na oficiálním trhu nebo pozastavit obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu (§ 47 a 48),

j) vykovává činnost v rozporu s uděleným povolením (§ 75 odst. 1),

k) nedodržuje pravidla obezřetného poskytování služeb, pravidla jednání se zákazníky nebo nesplní informační povinnost (§ 80),

l) poruší povinnost sledovat obchodování na trhu, vyhodnocovat obchodování na trhu nebo přijímat opatření zabraňující zneužívání trhu (§ 127), nebo

m) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

§ 162

Správní delikty provozovatele vypořádacímu systému

(1) Provozovatel vypořádacího systému se dopustí správního deliktu tím, že

a) nepožádá Komisi o schválení změny pravidel vypořádacího systému (§ 83 odst. 7),

b) poruší oznamovací povinnost (§ 88), c) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

d)c) neposkytne informace potřebné pro výkon dozoru (§ 87),

e)d) vykonává činnost v rozporu s povolením (§ 83 odst. 2),

f)e) poruší pravidla vypořádacího systému (§ 83 odst. 11), nebo

g)f) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

§ 164

Správní delikty centrálního depozitáře

(1) Centrální depozitář se dopustí správního deliktu tím, že

a) nepožádá Komisi o schválení změny provozního řádu (§ 104 odst. 2),

a) neinformuje Komisi o změně provozního řádu (§ 104 odst. 2),

b) nesplní informační povinnost (§ 108 a § 115), c) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

c) neoznámí Komisi změnu ve skutečnostech odle § 103 odst. 7,

d) vykonává činnost v rozporu s povolením (§ 103 odst. 1 a 7)(§ 103 odst. 1 a 6),

e) poruší provozní řád centrálního depozitáře (§ 104 odst. 5),

f) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

§ 166

Správní delikty osoby, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem

Osobě, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů a která

a) poruší provozní řád centrálního depozitáře (§ 104 odst. 5), b) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

c)b) nesplní informační povinnost (§ 115)(§ 93 odst. 6 a § 115), nebo

d)c) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 167

Správní delikty osoby, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů Osobě, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů a která

a) vede evidenci investičních nástrojů v rozporu s prováděcím právním předpisem (§ 93 odst. 4),

b) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

c)b) nesplní informační povinnost (§ 115), nebo

d)c) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 168

Správní delikty osoby, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů

Osobě, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů a která

a) vede evidenci investičních nástrojů v rozporu s prováděcím právním předpisem (§ 93 odst. 4),

b) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

c)b) nesplní informační povinnost (§ 115), nebo d)c)neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 170

Správní delikty tiskárny

Tiskárně, která

a) tiskne kótované cenné papíry bez povolení (§ 45 odst. 1), nebo b) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117)

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 170

Správní delikty tiskárny

Tiskárně, která tiskne kótované cenné papíry bez povolení (§ 45 odst. 1), se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 171

Správní delikty emitenta Emitentovi cenného papíru, který

a) nedodrží náležitosti oznámení nebo inzerátu o uveřejnění prospektu nebo o přijetí cenného papíru k obchodování (§ 52 odst. 5),

b) nedodrží pravidla pro vypracování a uveřejnění prospektu (§ 50 odst. 1, § 52 odst. 1 až 4),

c)a) nedodrží pravidla pro vypracování nebo uveřejnění výroční zprávy nebo nedoručí výroční zprávu Komisi (§ 118 a § 123),

d)b)nedodrží pravidla pro vypracování nebo uveřejnění pololetní zprávy nebo nedoručí pololetní zprávu Komisi (§ 119 a § 123),

e)c) nesplní povinnost podle § 120 a § 121,

f)d) neuveřejní nebo nezašle komisi vnitřní informaci, uveřejní nebo zašle Komisi nesrozumitelnou vnitřní informaci nebo uveřejní zkreslenou vnitřní informaci (§ 125 odst. 1),

g)e) nedodrží povinnost vést seznam osob, které mají přístup k vnitřním informacím (§ 125 odst. 4), nebo

h)f) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

Správní delikty při veřejné nabídce cenných papírů

§ 172

Osobě, která

a) veřejně nabízí cenné papíry bez uveřejnění užšího prospektu nebo prospektu (§ 34 odst.

3, § 35 odst. 10),

b) nedodrží náležitosti dokumentu o veřejné nabídce cenných papírů (§ 34 odst. 5),

c) nedodrží pravidla pro vypracování a uveřejnění užšího prospektu nebo prospektu (§ 35 odst. 3, 4, 10 a 11, § 50 odst. 1, § 52 odst. 1 až 3), nebo

d) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 173

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) veřejně nabízí cenné papíry bez uveřejnění užšího prospektu nebo prospektu (§ 34 odst.

3, § 35 odst. 10),

b) nedodrží náležitosti dokumentu o veřejné nabídce cenných papírů (§ 34 odst. 5),

c) nedodrží pravidla pro vypracování a uveřejnění užšího prospektu nebo prospektu (§ 35 odst. 3, 4, 10 a 11, § 50 odst. 1, § 52 odst. 1 až 3), nebo

d) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

Správní delikty při veřejné nabídce investičních cenných papírů a při přijímání cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu

§ 172

Osobě, která

a) veřejně nabízí cenné papíry bez uveřejnění prospektu (§ 35),

b) nedodrží pravidla pro reklamu nebo oznámení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu (§ 36i),

c) nedodrží pravidla pro uveřejnění prospektu a dodatku prospektu (§ 36f), nebo

d) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136), se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 173

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) veřejně nabízí cenné papíry bez uveřejnění prospektu (§ 35),

b) nedodrží pravidla pro reklamu nebo oznámení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu (§ 36i),

c) nedodrží pravidla pro uveřejnění prospektu a dodatku prospektu (§ 36f), nebo

d) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

§ 173a

Osobě, která vypracovala prospekt schválený Komisí a která nedodrží pravidla pro vypracování prospektu (§ 36 až § 36b, § 36e, § 36h), se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 175

Správní delikty zahraniční osoby, která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky

(1) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, se dopustí správního deliktu tím, že

a) neoznámí změnu Komisi (§ 28 odst. 6),

b) provede veřejnou dražbu cenných papírů v rozporu s tímto zákonem nebo poruší schválený dražební řád (§ 28 odst. 7 písm. f)),

c) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

d)c) nezaplatí příspěvek do Garančního fondu ve stanovené lhůtě (§ 128 odst. 9 a § 133 odst.

2 až 4),

e)d) vykonává činnost v rozporu s uděleným povolením (§ 28 odst. 1),

f)e) poruší pravidla obezřetného poskytování investičních služeb (§ 28 odst. 7 písm. a)),

g)f) poruší povinnost vést řádně deník obchodníka s cennými papíry (§ 28 odst. 7 písm. b)),

h)g) poruší pravidla jednání se zákazníky (§ 28 odst. 7 písm. c)), i)h) nesplní informační povinnost (§ 28 odst. 7 písm. d)),

j)i) poruší povinnost uchovávat dokumenty (§ 28 odst. 7 písm. e)), nebo

k)j) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

§ 176

Správní delikty osoby podléhající dozoru na konsolidovaném základě Osobě podléhající dozoru na konsolidovaném základě, která

a) neposkytne informaci pro účely dozoru na konsolidovaném základě (§ 154 odst. 2),

b) poruší povinnost vytvořit odpovídající kontrolní mechanizmy (§ 155 odst. 1),

c) poruší povinnost oznámit svého auditora (§ 155 odst. 2), nebo

d) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117), nebo

e)d) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 156) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

Správní delikty osoby, která neoznámí využití vnitřní informace

§ 186

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoznámí podezření na využití vnitřní informace (§ 124 odst. 5).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

Správní delikty osoby, která poruší povinnost mlčenlivosti

§ 186a

Osobě, která poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117), se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.

§ 186b

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti stanovenou v § 117.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

Další správní delikty

§ 187

Osobě, která

a) vykonává činnost, ke které je třeba povolení nebo registrace podle tohoto zákona (§ 5, § 28 odst. 1, § 29 odst. 2, § 45 odst. 1, § 56 odst. 2, § 73 odst. 2, § 83 odst. 2, § 103 odst. 1) bez povolení nebo registrace,

b) nepožádá o souhlas s nabytím účasti na obchodníkovi s cennými papíry (§ 11 odst. 1),

c) neoznámí nabytí cenných papírů přechodem nebo pozbytí účasti na obchodníkovi s cennými papíry (§ 11 odst. 8 a 9),

d) neoprávněně používá označení „burza cenných papírů“ (§ 56 odst. 3),

e) neoprávněně používá označení „centrální depozitář cenných papírů“ (§ 101 odst. 2), nebo

f) neoznámí podíl na hlasovacích právech (§ 122),

g) tvoří nebo rozšiřuje informace, které jsou výsledkem výzkumů týkajících se investičních nástrojů nebo jejich emitentů nebo informace doporučující nebo navrhující investiční strategii v rozporu s pravidly pro poctivou prezentaci informací nebo pravidly pro uveřejňování zájmů a střetů zájmů (§ 125 odst. 6),

h) nesplní povinnost poskytnout podklady potřebné pro výpočet náhrady z Garančního fondu (§ 130 odst. 12), nebo

i) nevydá majetek zákazníka bez zbytečného odkladu zákazníkům (§ 132),

se uloží pokuta do výše 5 000 000 Kč.

ČÁST JEDENÁCTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 196

(1) Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování informací na území České republiky, uveřejňují se tyto informace v českém jazyce.

(2) Komise při informování Komise Evropských společenství prostřednictvím ministerstva předává ministerstvu informace v jazyce, který vyžaduje Komise Evropských společenství.

(3) Při zveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup musí být tyto informace takto zveřejněny nejméně po dobu 3 let, pokud není stanoveno jinak.

§ 199

Zmocnění

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsob jejich úhrady při poskytování informací údajů osobou, která vede evidenci investičních nástrojů (§ 115 odst. 5).

(3) Komise stanoví vyhláškou

a) náležitosti a přílohy žádostí podle § 7, § 10 odst. 4, § 11 odst. 4, § 14 odst. 4, § 19 odst. 2,

§ 20 odst. 2, § 28 odst. 3, § 30 odst. 7, § 45 odst. 2, § 57 odst. 2, § 61 odst. 2, § 62 odst. 2,

§ 74 odst. 2, § 78 odst. 2, § 79 odst. 2, § 83 odst. 4, 85 odst. 2, § 103 odst. 3, § 106 odst.

2, § 107 odst. 2, § 198 odst. 3,

b) pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou (§ 9 odst. 2), na individuálním a konsolidovaném základě, pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti finanční holdingové společnosti na konsolidovaném základě (§ 154 odst. 1) a rozsah informací předávaných osobou zahrnutou do dozoru na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání (§ 154 odst. 3),

c) podrobnosti dodržování pravidel obezřetného poskytování služeb podle § 12 odst. 7,

d) náležitosti a způsob vedení deníku obchodníka s cennými papíry (§ 13 odst. 4),

e) druhy odborných obchodních činností, které musí obchodník s cennými papíry vykonávat prostřednictvím makléře, druhy specializací makléře, způsob výkonu makléřské zkoušky a výši úplaty spojené s makléřskou zkouškou (§ 12 odst. 8 a § 14 odst. 7),

f) podrobnosti pravidel jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky podle § 15 odst. 4,

g) obsah informačních povinností poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu, lhůty, formu a způsob jejich plnění (§ 16 odst. 7, § 41, § 87, § 93 odst. 6 a § 108 odst. 1),

h) pravidla jednání investičního zprostředkovatele se zákazníky a zásady pro vedení evidence přijatých a předaných pokynů, administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti podle § 32 odst. 4,

i) minimální náležitosti prospektu cenného papíru (§ 50 odst. 1) a minimální náležitosti užšího prospektu cenného papíru (§ 35 odst. 4),

j)i) formu, lhůtu a způsob uveřejňování kurzu investičního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu (§ 43 odst. 2),

k)j) náležitosti technického provedení listinného cenného papíru (§ 45 odst. 2),

l)k) způsob vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů (§ 93 odst. 4),

m)l)druhy obchodů s investičními nástroji, které obchodník s cennými papíry, institucionální investor nebo organizátor regulovaného trhu hlásí Komisi, a způsob jejich hlášení (§ 116 odst. 3),

n)m) formu výroční zprávy a pololetní zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejich zasílání Komisi a podrobnější pravidla pro jejich uveřejňování (§ 118 odst. 7 a § 119 odst. 4),

o)n)způsob plnění oznamovací povinnosti podle § 122 odst. 15,

p)o) pravidla pro nakládání s vnitřními informacemi (§ 125 odst. 7),

q)p)pravidla pro jednání na regulovaném trhu, pravidla pro posuzování manipulace s trhem, způsob výměny informací týkajících se manipulace s trhem s ostatními členskými státy Evropské unie a způsob výkonu dozoru nad manipulací s trhem v rámci členských států Evropské unie (§ 126 odst. 6),

r)q) způsob informování Komise o využívání vnitřních informací a o manipulaci s trhem (§ 127),

s)r) způsob stanovení odměny nuceného správce a správce konkurzní podstaty, náhrady jejich hotových výdajů, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob úhrady (§ 132 odst. 5 a

§ 139 odst. 11).,

s) pravidla pro poctivou prezentaci informací podle § 125 odst. 6 a pravidla pro uveřejňování zájmů a střetů zájmů (§ 125 odst. 7).

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 202

(7) Emitent zaknihovaných cenných papírů, které jsou vedeny v evidenci Střediska cenných papírů ke dni, kdy tuto evidenci převezme centrální depozitář, je povinen s centrálním depozitářem uzavřít smlouvu podle § 111 odst. 1 pro každou emisi zaknihovaných cenných papírů. Tuto smlouvu je emitent povinen uzavřít do šesti měsíců ode dne, kdy začne centrální depozitář vykonávat svou činnost podle tohoto zákona. V případě, že emitent v této lhůtě neuzavře smlouvu, není centrální depozitář povinen emitentovi vydat výpis z emise ani provést na jeho příkaz zápis do evidence emise. Centrální depozitář ve stejné době přidělí ISIN každé emisi investičních nástrojů, kterou převzal do své evidence a které ISIN ještě nebyl přidělen.

(8) Emitent zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu evidovaných v části evidence Střediska cenných papírů vedené na základě povolení Komise jinou právnickou osobou může oznámit Středisku cenných papírů a Komisi, že tyto podílové listy budou nadále evidovány v samostatné evidenci investičních nástrojů, kterou povede osoba, která dosud vedla příslušnou část evidence Střediska cenných papírů. Dnem doručení oznámení emitenta zaknihovaných podílových listů Středisku cenných papírů nebo pozdějším dnem uvedeným v tomto oznámení se příslušná část evidence Střediska cenných papírů mění na samostatnou evidenci investičních nástrojů vedenou osobou, která dosud vedla příslušnou část evidence Střediska cenných papírů. Emitent může učinit oznámení podle tohoto ustanovení nejpozději do převodu evidence Střediska cenných papírů na centrální depozitář.

VARIANTA I:

(9) Emitent zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu, které jsou evidovány přímo Střediskem cenných papírů, může Středisku cenných papírů a Komisi oznámit, že tyto podílové listy budou nadále evidovány v samostatné evidenci investičních nástrojů, kterou povede osoba určená emitentem těchto podílových listů, která je podle tohoto zákona oprávněna k vedení samostatné evidence. Středisko cenných papírů předá osobě určené emitentem výpis obdobně podle § 113 odst. 2. Od vyhotovení výpisu nesmí Středisko cenných papírů provést ve své evidenci žádný zápis týkající se podílových listů uvedených v tomto výpisu. Okamžikem předání výpisu se evidence emise podílových listů stává samostatnou evidencí podle tohoto zákona. Emitent může učinit oznámení podle tohoto ustanovení nejpozději do dne převodu evidence Střediska cenných papírů na centrální depozitář.

VARI ANTA II :

(9) Emitent zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu, které jsou evidovány přímo Střediskem cenných papírů, může Středisku cenných papírů a Komisi

oznámit, že tyto podílové listy budou nadále evidovány v samostatné evidenci investičních nástrojů, kterou povede osoba určená emitentem těchto podílových listů, která je podle tohoto zákona oprávněna k vedení samostatné evidence. Středisko cenných papírů převede bezúplatně na určenou osobu evidenci podílových listů na základě smlouvy o převodu části evidence uzavřené mezi Střediskem cenných papírů a osobou, která evidenci těchto podílových listů povede. Středisko cenných papírů je povinno uzavřít smlouvu o převodu části evidence do 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle tohoto ustanovení. Emitent může učinit oznámení podle tohoto ustanovení nejpozději do dne převodu evidence Střediska cenných papírů na centrální depozitář.“

§ 202a

Pro vlastníky investičních nástrojů, jejichž účty vedené v evidenci Střediska cenných papírů centrální depozitář převzal podle § 202 a kteří dosud neuzavřeli smlouvu s účastníkem centrálního depozitáře, centrální depozitář zajistí následující služby:

a) vedení evidence investičních nástrojů na majetkovém účtu v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

b) zápis změny do evidence emise na základě požadavku emitenta.

§ 204

Komise oznámí prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona seznam regulovaných trhů, které mají povolení Komise. Přílohu oznámení tvoří vnitřní předpisy uznaných regulovaných trhů.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Do doby zahájení činnosti centrálního depozitáře podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu se na Středisko cenných papírů vztahuje ustanovení § 115 odst. 5 uvedeného zákona.

2. Zrušuje se vyhláška č. 263/2004 Sb., o minimálních náležitostech prospektu cenného papíru a užšího prospektu cenného papíru.

Změna zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosu

z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 1a Vymezení pojmů

(7) Povinnými osobami podle tohoto zákona jsou

a) banka, spořitelní a úvěrní družstvo, pojišťovna, Česká konsolidační agentura, držitel poštovní licence a právnická nebo fyzická osoba oprávněná k obchodování s cizí měnou na vlastní účet nebo na účet klienta, k provádění nebo zprostředkování hotovostních nebo bezhotovostních převodů peněžních prostředků, k finančnímu pronájmu, k poskytování úvěrů nebo peněžních půjček anebo k obchodování s nimi, nebo k vydávání bezhotovostních platebních prostředků,

b) Česká národní banka při vedení účtů a poskytování dalších bankovních služeb,

c) Středisko cenných papírů nebo jiná právnická osoba oprávněná k vedení části evidence Střediska cenných papírů, jakož i k výkonu jeho ostatních činností,5) organizátor trhu s cennými papíry, obchodník s cennými papíry,6) který není bankou, investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a komoditní burza,

c) centrální depozitář, osoba vedoucí evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, osoba vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů, osoba vedoucí evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů5), organizátor trhu s cennými papíry, osoba s povolením k poskytování investičních služeb6), která není bankou, investiční společnost, penzijní fond a komoditní burza,

§ 2

(8) Pokud je smlouva o finančních službách11a), na kterou se vztahuje povinnost identifikace účastníků obchodu podle odstavce 1 nebo 2, uzavřena na dálku bez fyzické přítomnosti účastníka obchodu, musí být zajištěno, že

a) první platba z této smlouvy bude provedena prostřednictvím účtu vedeného na jméno účastníka obchodu u banky na území členského státu Evropské unie, k němuž má účastník obchodu neomezené dispoziční oprávnění, a

b) účastník obchodu zašle povinné osobě kopie příslušných částí průkazu totožnosti a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu, z nichž lze zjistit identifikační údaje podle § 1a odst. 3 písm. a). Kopie identifikačních dokladů fyzické osoby musí být pořízeny takovým způsobem, aby příslušné údaje byly čitelné, a musí obsahovat i kopii vyobrazení klienta v průkazu totožnosti, která umožní ověření shody podoby.

(9) Je-li účastníkem obchodu na základě smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku právnická osoba, kromě podmínky uvedené v odstavci 8 písm. a) musí být dále zajištěno, že

5) část sedmá (§ 91 až § 115) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu‌

6) § 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

11a) § 54a občanského zákoníku.

a) za ni při uzavírání takové smlouvy jedná fyzická osoba, která má dispoziční oprávnění k účtu této právnické osoby, jehož prostřednictvím bude provedena první platba z této smlouvy, a

b) účastník obchodu zašle povinné osobě kopie dokladů osoby za ni jednající v rozsahu podle odstavce 8 písm. b) a další doklady k identifikaci právnické osoby podle § 1a odst. 3 písm. b).

(8)(10) Byla-li provedena identifikace a další úkony podle odstavců 6 a 7 až 9, doklady tam uvedené musí být uloženy u povinné osoby. Do té doby neprovede povinná osoba s takto identifikovanou osobou žádný obchod podle tohoto zákona.

(9)(11) Jestliže advokát při výkonu advokacie převezme od svého klienta peníze nebo cenné papíry, ukládá je na zvláštním účtu u povinné osoby, oprávněné k vedení takových účtů. Povinné osobě přitom doloží identifikační údaje svého klienta ve smyslu § 1a odst. 3 předáním kopií příslušných částí dokladů, z nichž identifikační údaje zjistil, a písemného prohlášení o pravdivosti uváděných údajů. Obdobně advokát postupuje i při nájmu bezpečnostní schránky pro uložení věcí svého klienta.

(10)(12) Identifikace není nutná, pokud účastníkem obchodu je povinná osoba podle

§ 1a odst. 7 písm. a) až c) anebo úvěrová nebo finanční instituce působící na území státu, který ukládá této instituci srovnatelným způsobem povinnost identifikace, a o totožnosti účastníka obchodu nebo totožnosti osoby za něj jednající není pochyb.

Změna zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách

§ 5

Vyloučení některých věcí a práv z dražeb (2)Podle tohoto zákona nelze dražit cenné papíry.

(2) Při dražbě cenných papírů se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis upravující podnikání na kapitálovém trhu nestanoví jinak.

Změna zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku

§ 52

(1) Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy upravené v části osmé tohoto zákona, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Tato hlava zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství2a) a upravuje některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv.

(2) Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

(3) Spotřebitelem je osoba fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

§ 53

(1) Pro uzavření smlouvy mohou být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se rozumí prostředky, s výjimkou písemného styku, provozované podnikatelem, k jehož předmětu činnosti náleží poskytování jednoho nebo více prostředků komunikace na dálku, zejména neadresovaný tisk, adresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku s objednávkovým tiskopisem, katalog, telefon s (lidskou) obsluhou, telefon bez (lidské) obsluhy (automatický volací přístroj, audiotext), rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), videotext (mikropočítač a televizní obrazovka), elektronická pošta, faxový přístroj, televize (televizní nákup, teleshopping).

(7) Byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu do 14 dnů od převzetí plnění. V případě, že dodavatel nepředal spotřebiteli informace, které je povinen předat písemně nebo jiným obdobným způsobem podle ustanovení odstavců 4 a 6, činí tato lhůta pro odstoupení 3 měsíce od převzetí plnění. Jestliže však jsou informace řádně předány v jejím průběhu, dochází k ukončení tříměsíční lhůty a počíná od té doby běžet lhůta čtrnáctidenní.

(10) Uplatní-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy podle odstavce 7, má dodavatel právo pouze na náhradu prokazatelně vynaložených výdajů spojených s uzavřením a následným odstoupením od smlouvy. Uplatnění práva na odstoupení nesmí být ze strany poskytovatele spojováno s žádnými finančními nároky.

2a) Směrnice Rady 85/577//EHS ze dne 20. prosince 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory;

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách;

Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 94/47/ES ze dne 26. října 1994 o ochraně nabyvatelů ve vztahu k některým aspektům smluv o nabytí práva k užívání nemovitostí na časový úsek;

Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku.

§ 54

Ustanovení o smlouvách sjednávaných podle § 53 odst. 2 až 9 a § 53a se nevztahují na smlouvy

c) o finančních službách podle zvláštních zákonů,

a) o finančních službách (§ 54a),

d) uzavírané prostřednictvím prodejních automatů nebo automatizovaných obchodních provozoven,

e) uzavírané provozovateli prostředků komunikace na dálku prostřednictvím veřejných telefonů,

f) uzavírané na výstavbu či prodej nemovitosti nebo týkající se jiných práv k nemovitosti, s výjimkou nájmu,

g) uzavírané na základě dražeb,

h) na dodávku potravin, nápojů nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného stálými doručovateli do domácnosti nebo sídla spotřebitele,

i) o ubytování, dopravě, stravování nebo využití volného času, pokud dodavatel poskytuje tato plnění v určeném termínu nebo době.

Smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku

§ 54a

(1) Smlouvou o finančních službách se pro účely smluv uzavíraných na dálku upravených v tomto zákoně rozumí zejména smlouvy bankovní, platební, úvěrové a pojistné povahy nebo smlouvy o cenných papírech. V případě pochybností se má za to, že za smlouvu o finančních službách se pro účely smluv uzavíraných na dálku vždy považuje smlouva o úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru, smlouva o půjčce, jejímž předmětem jsou peníze, a dále každá smlouva, kde na straně dodavatele vystupuje banka, stavební spořitelna, spořitelní nebo úvěrové družstvo (družstevní záložna), pojišťovna, pojišťovací zprostředkovatel, obchodník s cennými papíry, penzijní fond, investiční společnost, investiční fond, organizátor mimoburzovního trhu, makléř nebo investiční zprostředkovatel.

(2) Jsou-li pro uzavření smlouvy o finančních službách použity prostředky komunikace na dálku (§ 53 odst. 1), které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti dodavatele a spotřebitele (dále jen „smlouva o finančních službách uzavíraná na dálku“), je dodavatel povinen v souladu s právem Evropských společenství2b) splnit povinnosti uvedené v § 54b až 54d tohoto zákona. Povinnosti při uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku pojistné povahy nebo o cenných papírech jsou upraveny ve zvláštních právních předpisech2c).

2b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES.

2c) § 2, § 3 písm. bb), § 23 a § 66 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě)

§ 44b až 44i zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 257/2004 Sb.

(3) V případě smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku, na základě které jsou činěny operace stejné nebo obdobné povahy, se ustanovení § 54b až 54d tohoto zákona na tyto operace nevztahují. Uzavírají-li stejné smluvní strany, které spolu uzavřely smlouvu o finančních službách uzavíranou na dálku, další navazující smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku stejné nebo obdobné povahy, nepoužijí se na tyto navazující smlouvy ustanovení § 54b odst. 2 až 6; to neplatí v případě, kdy od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok.

(4) Pro účely smluv o finančních službách uzavíraných na dálku se rozumí:

a) provozovatelem prostředku komunikace na dálku fyzická nebo právnická osoba, jejíž podnikatelská činnost zahrnuje zpřístupňování jednoho nebo více prostředků komunikace na dálku dodavatelům,

b) trvalým nosičem dat jakýkoli předmět, který umožňuje spotřebiteli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě.

§ 54b Poskytování informací

(1) Spotřebiteli musí být při jednání prostřednictvím některého z prostředků

komunikace na dálku s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku poskytnuty informace o dodavateli, o poskytované finanční službě, o smlouvě o finančních službách uzavírané na dálku a o možných způsobech mimosoudního řešení sporů nebo možných náhradách z garančních fondů. Rozsah poskytovaných informací je uveden v následujících odstavcích.

(2) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty následující informace o dodavateli:

a) obchodní firma, název nebo jméno a identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, dodavatele,

b) hlavní předmět podnikání dodavatele,

c) sídlo dodavatele, který je právnickou osobou nebo bydliště dodavatele, který je fyzickou osobou, případně jiné adresy, které mají význam pro vztah mezi spotřebitelem a dodavatelem,

d) obchodní firma, název nebo jméno a identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, zástupce dodavatele v České republice, jestliže takový zástupce existuje (dále jen

„zástupce dodavatele“),

e) sídlo zástupce dodavatele, který je právnickou osobou nebo bydliště zástupce dodavatele, který je fyzickou osobou, případně jiné adresy, které mají význam pro vztah mezi spotřebitelem a zástupcem dodavatele,

f) obchodní firma, název nebo jméno zprostředkovatele uzavření smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku s dodavatelem (dále jen „zprostředkovatel“), a identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, pokud s takovýmto zprostředkovatelem spotřebitel jedná,

g) titul, na základě kterého zprostředkovatel se spotřebitelem jedná,

h) sídlo zprostředkovatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zprostředkovatele, který je fyzickou osobou, případně jiné adresy, které mají význam pro vztah mezi spotřebitelem a zprostředkovatelem,

i) informace o tom, zda je dodavatel registrován v obchodním nebo jiném obdobném rejstříku a pokud je dodavatel registrován, pak informace o jeho registračním čísle nebo jiném odpovídajícím prostředku identifikace dodavatele v takovém rejstříku,

j) název a sídlo orgánu odpovědného za výkon státního dozoru nad činností dodavatele, pokud dodavatel podniká na základě povolení.

(3) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty následující informace o poskytované finanční službě:

a) název a hlavní charakteristiky poskytované služby,

b) celková cena poskytované služby pro spotřebitele včetně všech poplatků, daní placených prostřednictvím dodavatele a jiných souvisejících nákladů; nelze-li přesnou celkovou cenu určit předem, pak veškeré informace o způsobu výpočtu konečné ceny umožňující spotřebiteli ověřit si konečnou cenu,

c) případné informace o možných rizicích mimo kontrolu dodavatele spojených s poskytovanou finanční službou, včetně případného upozornění, že minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích,

d) informace o existenci dalších daní nebo nákladů, které nejsou hrazeny prostřednictvím dodavatele nebo jím nejsou vybírány,

e) případná omezení období, po které zůstávají poskytnuté informace v platnosti,

f) možné způsoby placení za poskytnutou službu a způsob poskytnutí služby,

g) případné dodatečné náklady pro spotřebitele za použití prostředků komunikace na dálku, pokud jsou dodavatelem účtovány.

(4) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty následující informace o smlouvě o finančních službách uzavírané na dálku:

a) informace o možnosti či nemožnosti odstoupit od smlouvy podle § 54c odst. 1, zejména o lhůtách k jeho uplatnění, podmínkách jeho uplatnění, částce, jejíž zaplacení může být na spotřebiteli požadováno podle § 54c odst. 6 a informace o důsledcích neuplatnění práva na odstoupení,

b) informace o minimální době trvání smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku v případě trvajícího nebo opakovaného poskytování finančních služeb,

c) informace o právu dodavatele nebo spotřebitele na předčasné nebo jednostranné ukončení smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku na základě smluvních podmínek, včetně případných smluvních pokut,

d) praktické pokyny pro uplatnění práva na odstoupení, obsahující mimo jiné adresu, na níž má být zasláno oznámení o odstoupení,

e) označení členského státu nebo států Evropského společenství, jejichž právní předpisy bere dodavatel za základ pro vytvoření vztahů se spotřebitelem před uzavřením smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku,

f) informace o smluvní doložce o rozhodném právu smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku a o příslušnosti soudu v případě sporů vzniklých ze smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku,

g) o jazyku, případně jazycích, ve kterých bude dodavatel se souhlasem spotřebitele komunikovat se spotřebitelem během trvání smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku a ve kterých budou spotřebiteli poskytnuty smluvní podmínky a další informace podle tohoto paragrafu.

(5) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty následující informace o možných způsobech nápravy porušení povinností ze smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku:

a) o existenci a způsobu mimosoudního vyřizování stížností spotřebitelů, včetně možnosti obrátit se se stížností na příslušný dozorový orgán,

b) o existenci garančních fondů, zejména Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, Fondu pojištění vkladů a Zajišťovacího fondu družstevních záložen.

(6) Z informací poskytnutých podle odstavců 2 až 5 musí být patrno, že slouží k obchodním účelům, a tyto informace musí být spotřebiteli poskytnuty určitým a srozumitelným způsobem vhodným pro použité prostředky komunikace na dálku s přihlédnutím k zásadám dobré víry v závazkových vztazích a k ochraně osob se sníženou způsobilostí k právním úkonům, zejména nezletilých.

(7) Informace poskytnuté spotřebiteli před uzavřením smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku musí být v souladu s uzavřenou smlouvou.

(8) Informace podle odstavců 2 až 5 musí být dány spotřebiteli k dispozici v tištěné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat přístupném spotřebiteli v dostatečném předstihu před tím, než je spotřebitel smlouvou uzavíranou na dálku nebo nabídkou na její uzavření vázán.

(9) Jestliže byla smlouva o finančních službách uzavíraná na dálku uzavřena na žádost spotřebitele s použitím prostředků komunikace na dálku, které neumožňují poskytnutí smluvních podmínek a informací v souladu s odstavcem 8, musí dodavatel splnit svou povinnost podle odstavce 8 okamžitě po uzavření této smlouvy.

(10) V případě hlasové telefonní komunikace musí být spotřebiteli na začátku hovoru zahájeného dodavatelem sdělen obchodní účel hovoru a informace sloužící k dostatečné identifikaci dodavatele. Jestliže s tím vysloví spotřebitel souhlas, je možné mu místo informací uvedených v odstavcích 2 až 5 sdělit pouze informace o osobě, která je v kontaktu se spotřebitelem, a její spojení s dodavatelem a informace podle odstavce 3 písm. a), b) a d) a podle odstavce 4 písm. a). Dodavatel dále informuje spotřebitele o tom, že další informace jsou k dispozici na vyžádání, a o povaze těchto informací. Povinnost dodavatele dodat informace podle odstavce 8 tohoto paragrafu tím není dotčena.

(11) Spotřebitel má právo obdržet kdykoli během trvání smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku na svou žádost smluvní podmínky v tištěné podobě, případně změnit způsob komunikace na dálku, pokud to není v rozporu s povahou poskytovaných finančních služeb nebo s uzavřenou smlouvou o finančních službách uzavíranou na dálku.

(12) Pokud dodavatel při uzavírání smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku neposkytne spotřebiteli informace podle tohoto paragrafu nebo mu poskytne klamavé informace, má spotřebitel právo od uzavřené smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku odstoupit. Toto právo může spotřebitel uplatnit ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se o porušení povinností dodavatele podle tohoto paragrafu dozví. Na odstoupení spotřebitele od smlouvy se uplatní ustanovení § 54c odst. 6 až 9 obdobně.

§ 54c

Právo na odstoupení

(1) Od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku má spotřebitel právo odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli smluvní sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy nebo ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy mu byly předány informace v souladu s § 54b odst. 8 nebo 9, nastal-li tento den po uzavření smlouvy.

(2) Právo na odstoupení se neuplatní u finančních služeb, jejichž cena závisí na pohybech cen na finančních trzích, které dodavatel nemůže ovlivnit, jako jsou služby vztahující se k devizovým hodnotám a investičním nástrojům2d). Právo na odstoupení se dále neuplatní u smluv, z nichž bylo zcela plněno oběma smluvními stranami na výslovnou žádost spotřebitele před výkonem spotřebitelova práva na odstoupení.

(3) Spotřebitel vykoná své právo na odstoupení oznámením zaslaným prokazatelným způsobem v souladu s praktickými pokyny podle § 54b odst. 4 písm. d); lhůta k uplatnění práva na odstoupení je zachována, pokud bylo oznámení odesláno před uplynutím této lhůty na papíře nebo jiném trvanlivém médiu přístupném příjemci oznámení.

(4) Pokud je se smlouvou o finančních službách uzavřenou na dálku spojena jiná smlouva vztahující se ke službám poskytovaných dodavatelem nebo jinou osobou na základě smlouvy s dodavatelem, pak se tato smlouva od počátku ruší, pokud spotřebitel využije své právo na odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavřené na dálku podle odstavce 1.

(5) Ve lhůtě pro odstoupení podle odstavce 1 může dodavatel začít plnit smlouvu o finančních službách uzavíranou na dálku až poté, co s tím spotřebitel vysloví souhlas.

(6) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku, dodavatel po něm může požadovat neprodlené zaplacení částky pouze za do té doby skutečně poskytnutou službu. Požadovaná částka musí být přiměřená rozsahu již poskytnuté služby.

(7) Dodavatel nesmí od spotřebitele požadovat zaplacení částky za poskytnutou službu podle odstavce 6, pokud zahájil plnění smlouvy před uplynutím lhůty pro odstoupení podle odstavce 1 bez souhlasu spotřebitele nebo pokud spotřebitele neinformoval o částce podle § 54b odst. 4 písm. a).

(8) Dodavatel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne odstoupení, kdy mu bylo doručeno oznámení o odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku podle odstavce 3, vrátit spotřebiteli všechny peněžní prostředky od něj přijaté na základě smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku, s výjimkou částky zaplacené spotřebitelem za již skutečně poskytnuté služby na základě této smlouvy podle odstavce 6.

(9) Spotřebitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy zaslal dodavateli oznámení o odstoupení podle odstavce 3, vrátit dodavateli

2d) § 3 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu

všechny jím poskytnuté peněžní prostředky nebo jiný majetek od něj přijatý na základě smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku.

§ 54d Další ustanovení

(1) Systémy automatického volání fungující bez lidské obsluhy (automatické volací

přístroje) nebo faxové přístroje může dodavatel použít jako prostředky komunikace na dálku za účelem uzavření smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku jen s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele.

(2) Prostředky komunikace na dálku umožňující individuální komunikaci mohou být použity za účelem uzavření smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku jen tehdy, jestliže spotřebitel jejich použití neodmítl.

(3) Použití prostředků komunikace na dálku uvedené v odstavcích 1 a 2 nesmějí pro spotřebitele přinášet žádné náklady.

(4) Pokud dodavatel poskytne spotřebiteli finanční službu bez výslovné objednávky spotřebitele, nemá spotřebitel povinnost za tuto službu zaplatit a neplynou mu z této skutečnosti ani žádné jiné povinnosti. Mlčení spotřebitele nelze považovat za souhlas s poskytováním finančních služeb, s výjimkou automatického obnovování smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku uzavřené na dobu určitou, byla-li tato možnost ve smlouvě výslovně sjednána.

(5) Na smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku se obdobně použijí ustanovení o spotřebitelských smlouvách podle § 55 a 56.

(6) Spotřebitel se nemůže platně vzdát práv přiznaných mu v § 54a až 54d.

(7) Provozovatel prostředku komunikace na dálku zajistí, aby na jím provozovaném prostředku komunikace na dálku nebyly poskytovány finanční služby poskytované na dálku, pokud byly pravomocným soudním rozsudkem nebo správním rozhodnutím označeny jako nesplňující požadavky uvedené v § 54a až 54d.

(8) Spotřebitel nesmí být zbaven ochrany podle § 54a až 54d bez ohledu na právo, kterým se smluvní vztah řídí, má-li spotřebitel bydliště na území České republiky nebo členského státu Evropské unie.

§ 57

(1) Byla-li spotřebitelská smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele nebo nemá-li dodavatel žádné stálé místo k podnikání, může spotřebitel od smlouvy písemně odstoupit do 714 dnů od jejího uzavření; nedošlo-li dosud ke splnění dodávky zboží či služeb dodavatelem, může od smlouvy odstoupit do 1 měsíce. To neplatí ohledně smluv, u nichž si spotřebitel výslovně sjednal návštěvu dodavatele za účelem objednávky.

Změna zákona č. 21/1992 Sb., o bankách

§ 1

(9) Pokud banka při poskytování služeb podle odstavce 1 a odstavce 3 používá prostředků komunikace na dálku2a), řídí se poskytování těchto služeb úpravou poskytování finančních služeb na dálku upravenou občanským zákoníkem.

2a) § 53 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 367/2000 Sb.

Změna zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech

§ 3

(5) Pokud družstevní záložna při vykonávání činností podle odstavce 1 používá prostředků komunikace na dálku3d), řídí se vykonávání těchto činností úpravou poskytování finančních služeb na dálku upravenou občanským zákoníkem.

§ 27b

Družstevní záložně, která

q) uzavře smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku v rozporu s úpravou poskytování finančních služeb na dálku v občanském zákoníku,

3d) § 53 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 367/2000 Sb.

Změna zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského

úvěru

§ 4

(3) Pokud je při uzavírání smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru využíváno prostředků komunikace na dálku2a), vztahuje se na ni úprava poskytování finančních služeb na dálku upravená občanským zákoníkem.

2a) § 53 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 367/2000 Sb.

Změna zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního

spoření

§ 2

(3) Pokud stavební spořitelna při poskytování služeb podle § 1 a § 9 a při uzavírání smlouvy podle § 5 používá prostředků komunikace na dálku4a), řídí se poskytování těchto služeb úpravou poskytování finančních služeb na dálku upravenou občanským zákoníkem.

§ 4

(2) Státní podporu může získat

a) občan České republiky4a)4b),

b) občan Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky5),

c) fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky5a).

§ 16a

(1) Stavební spořitelně, která poruší povinnost kontrolovat, zda jsou splněny podmínky pro přiznání státní podpory účastníkům a v důsledku porušení této povinnosti dojde k neoprávněnému připsání státní podpory na účet účastníků, se uloží pokuta do výše 50 % neoprávněně připsané státní podpory, nejvýše však do 5 000 000 Kč.

(2) Stavební spořitelně, která uzavře smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku v rozporu s úpravou poskytování finančních služeb na dálku v občanském zákoníku, se uloží pokuta do 5 000 000 korun.

4a) § 53 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 367/2000 Sb.‌

4a)4b) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

Změna zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem

§ 12

(4) Pokud je smlouva podle odstavce 1 uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku8a), řídí se tato smlouva úpravou poskytování finančních služeb na dálku upravenou občanským zákoníkem.

§ 26

(3) Seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondu, který musí obsahovat údaje podle zvláštního zákona8a)8b), musí být k dispozici veřejnosti v sídle a všech pobočkách penzijního fondu.

§ 27

(5) Za účastníka může s jeho souhlasem platit penzijnímu fondu příspěvek nebo jeho část třetí osoba; účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu. Podle věty první může platit příspěvek nebo jeho část též zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Podle věty první mohou rovněž zaměstnavatelé tvořící fond kulturních a sociálních potřeb8b)8c) hradit z tohoto fondu příspěvek nebo jeho část za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Na příspěvek placený zaměstnavatelem zcela nebo zčásti za své zaměstnance se neposkytuje státní příspěvek. Příspěvek nebo jeho část nemůže být podle věty první až čtvrté hrazen za státní zaměstnance podle služebního zákona8c)8d).

§ 43c

Penzijnímu fondu, který

w) uzavře smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku v rozporu s úpravou poskytování finančních služeb na dálku v občanském zákoníku,

lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

8a) § 53 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 367/2000 Sb.‌

8a)8b) § 156 odst. 2 obchodního zákoníku.

8b)8c) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 167/1997 Sb.

8c)8d) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

Změna zákona o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů

§ 8

Kontrolní oprávnění

(1) Komise je oprávněna

a) vyžadovat informace nebo podklady od osoby, která podle tohoto nebo zvláštního zákona podléhá jejímu dozoru,

b) vyžadovat informace nebo podklady od každého, je-li to nutné k šetření skutečnosti, nasvědčující porušení povinnosti, týkající se ochrany vnitřních informací nebo manipulace s trhem podle zvláštního zákona,

c) provést státní kontrolu podle zvláštního zákona u osoby, která podle tohoto nebo zvláštního zákona podléhá jejímu dozoru, včetně státní kontroly na místě.

d) při rozhodování o žádosti o schválení prospektu cenného papíru vyžadovat informace a podklady od vedoucích osob nebo od auditora emitenta cenného papíru, osoby, která vyhotovila prospekt nebo obchodníka, který cenné papíry umísťuje.

§ 13

(1) Komise vede seznamy

t) zahraničních oficiálně uznaných veřejných trhů.,

u) prospektů cenného papíru schválených Komisí,

v) obchodních společností a fyzických osob, které jsou na svojí žádost zapsáni jako kvalifikovaní investoři podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

Změna zákona o auditorech

§ 15

(1) Auditor je povinen, pokud tento zákon nestanoví jinak, zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se účetní jednotky, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním auditorských služeb; tato povinnost se vztahuje i na osoby pověřené Komorou výkonem dohledu, zaměstnance, společníky, akcionáře i členy orgánů auditorské společnosti nebo auditora. Dotčené osoby může zprostit mlčenlivosti pouze účetní jednotka. Tím není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená zvláštními právními předpisy7). Povinnost zachovat mlčenlivost trvá i po vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností. Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu7a). a Komisi pro cenné papíry podle zvláštních právních předpisů7a).

7) § 24 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

7a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.