Informace poskytované investičním zprostředkovatelem Phoenix Investor CZ, s.r.o.
Informace poskytované investičním zprostředkovatelem Phoenix Investor CZ, s.r.o.
Obchodní společnost Phoenix Investor CZ, s.r.o., zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně v oddíle C, vložka 118529, identifikační číslo 09338641, sídlem Tuřanka 1519/115a, Slatina, 627 00 Brno, jako investiční zprostředkovatel má podle příslušných právních předpisů, zejména podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“) a souvisejících prováděcích právních předpisů, rozsáhlou informační povinnost vůči všem svým zákazníkům a potenciálním zákazníkům (dále jen „zákazník“). Účelem tohoto dokumentu je proto poskytnout zákazníkům základní přehled informací v souladu s těmito právními požadavky. Je však potřeba poznamenat, že jim informace budou sdělovány také jinými prostředky (např. v rámci osobního jednání s jejich poradcem, prostřednictvím dokumentace z jednání apod.).
Informace o zprostředkovateli
Obchodní společnost Phoenix Investor CZ, s.r.o., zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně v oddíle C, vložka 118529, identifikační číslo 09338641, sídlem Tuřanka 1519/115a, Slatina, 627 00 Brno (dále jen „společnost“) je v souladu s § 29 odst. 1 ZPKT zaregistrována jako investiční zprostředkovatel u České národní banky (dále jen „ČNB“), která má na základě povolení ČNB oprávnění poskytovat investiční služby. Společnost jako investiční zprostředkovatel je oprávněna poskytovat hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) a e) ZPKT ve vztahu k cenným papírům kolektivního in- vestování vydávaným fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními fondy.
Kontaktní údaje
Internetové stránky: xxx.xxxxxxx-xxxxxxxx.xx Telefonní kontakt: x000 000 000 000
E-mailový kontakt: xx@xxxxxxx-xxxxxxxx.xxx
Kontaktní adresa: Xxxxxxx 0000/000x, Xxxxxxx, 000 00 Xxxx
Dohled
Nad činností společnosti jakožto investičního zprostředkovatele vykonává dohled ČNB, u které je možné případně uplatnit stížnost na jednání společnosti nebo jejího zástupce (více informací viz níže). Kontaktní údaje ČNB jsou: xxx.xxx.xx; kontaktní adresa: Xx Xxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx 0, tel.: 000 000 000, ID datové schránky: 8tgaiej, email: xxxxxxxxx@xxx.xx.
Informace o vyřizování reklamací a stížností a mimosoudní řešení sporů
Každý zákazník nebo potenciální zákazník má právo podat stížnost či reklamaci (dále jen „reklamace“). Přijetí a vyřízení reklamace společností není zpoplatněno. Reklamaci ohledně poskytovaných služeb nebo k osobě jednající za společnost je možno podat osobně v sídle společnosti, nebo na kontaktní emailové adrese společnosti emailem nebo písemně na kontaktní adresu společnosti. Na vyžádání poskytne společnost zákazníkovi závazná pravidla pro řešení stížností a reklamací.
Pokud je zákazník podávající reklamaci či stížnost spotřebitelem, může v případě nespokojenosti s řešením svého případu kontaktovat příslušný správní orgán pro tzv. mimosoudní řešení sporů. Tímto správním orgánem je finanční arbitr pro oblast finančních služeb uvedený v zákoně č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů (např. pro spory týkající se nabízení, poskytování nebo zprostředkování investičních služeb). Na Finančního arbitra se lze obrátit bezplatně prostřednictvím xxx.xxxxxxxxx.xx nebo na jeho adrese Xxxxxxxx 0000/00, 000 00 Xxxxx 0.
V případech, kdy není dána působnost finančního arbitra se lze obrátit na Českou obchodní inspekci. Bližší kontaktní informace a internetový formulář podání na xxx.xxx.xx.
Se svojí reklamací či stížností se zákazník může obrátit také na ČNB, a to v záležitostech, které se týkají dodržování zákazu používání nekalých praktik, zákazu diskriminace spotřebitele, povinností a pravidel pro informování o ceně služeb a způsobu jejich stanovení, povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku atd. ČNB nerozhoduje o předmětu sporu. Podáním se zabývá výhradně z hlediska, zda byly dodrženy právní předpisy, na které ČNB dohlíží. ČNB je možné kontaktovat prostřednictvím xxx.xxx.xx nebo na adrese jejího sídla: Xx Xxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx 0.
Způsob komunikace mezi společností a zákazníkem (včetně zasílaní a příjmu pokynů)
o Obecné způsoby komunikace: Zákazníci mohou se společností komunikovat osobně, prostřednictvím jejich poradce, telefonicky nebo e-mailem. Telefonické poskytování investičních služeb však není umožněno. Zákazník může použít telefonické komunikace pouze ke sjednaní osobní schůzky a hovory jsou nahrávány a archivovány. Pro příjem pokynů je vytvořen zvláštní formalizovaný způsob komunikace uvedený níže.
o Způsob komunikace pro zasílaní a příjem pokynů: Společnost upozorňuje zákazníky, že pokyny od zákazníků bude přijímat výhradně písemnou nebo elektronickou formou. Pokyny zákazníků přitom musí být předány na osobním jednání zákazníka se zástupcem společnosti, společnost si vyhrazuje právo nepřijímat pokyny učiněné distanční formou. Výslovně upozorňujeme, že společnost nepřijímá žádné pokyny zadané telefonicky.
o Jazyk komunikace: Komunikace se zákazníky společnosti probíhá v českém jazyce, v němž je rovněž předávána veškerá dokumentace a všechny informace.
Jednání jménem společnosti a zastoupení
Společnost jako investiční zprostředkovatel může být při jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb zastoupena pouze svým pracovníkem nebo vázaným zástupcem. Pracovníkem společnosti se rozumí statutární orgán společnosti, resp. jeho členové, nebo zaměstnanec společnosti.
Vázaným zástupcem se pro účely ZPKT podle ustanovení § 32a odst. 1 ZPKT rozumí ten, kdo je oprávněn na základě zápisu do seznamu podle § 32c odst. 4 ZPKT pro zastoupeného (a) zařídit, a popřípadě i uzavřít, obchody týkající se hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo h) ZPKT, pokud je zastoupený k jejich poskytování oprávněn, (b) poskytovat investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm.
e) ZPKT, nebo (c) propagovat investiční služby, které je zastoupený oprávněn poskytovat.
Společnost prohlašuje, že jako zastoupený jedná právě i prostřednictvím vázaných zástupců, přičemž všichni tito vázaní zástupci jsou registrováni v České republice. Seznam podle § 32c odst. 4 ZPKT, tj. seznam vázáných zástupců, vede ČNB. Oprávněnost určité osoby jednat jako vázaný zástupce společnosti a rozsah jejího oprávnění je ověřitelných na stránkách ČNB – xxx.xxx.xx.
Zákazníci jsou informování, že každý vázaný zástupce je mimo jiné povinen (i) při výkonu činností uvedených v § 32a odst. 1 ZPKT sdělit zákazníkům a potenciálním zákazníkům údaje o osobě zastoupeného, tj. společnosti a (ii) při výkonu činností uvedených v § 32a odst. 1 ZPKT sdělit zákazníkům a potenciálním zákazníkům informaci o činnostech uvedených v § 32a odst. 1 ZPKT, které́ je oprávněn vykonávat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům.
Investiční služby, které společnost poskytuje
Společnost poskytuje tyto investiční služby:
o hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT, tj. přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů;
o hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. e) ZPKT, tj. investiční poradenství tykající se investičních nástrojů.
Společnost jako investiční zprostředkovatel nesmí podle ZPKT v souvislosti s poskytováním investičních služeb přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků. Tento zákaz se vztahuje i na všechny osoby, které mohou v zastoupení společnosti jednat.
Investiční nástroje, které společnost zprostředkuje
Společnost jako investiční zprostředkovatel je oprávněna poskytovat hlavní investiční služby uvedené v §
4 odst. 2 písm. a) ZPKT ve vztahu k cenným papírům kolektivního investovaní vydávaným fondy kolektivního investovaní nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy.
Subjekty, jimž jsou předávány pokyny
Společnost jako investiční zprostředkovatel může při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e) ZPKT předávat pokyny pouze: (i) obchodníkovi s cennými papíry, (ii) bance, (iii) investiční společnosti, (iv) obhospodařovateli fondu kolektivního investovaní nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který tento fond obhospodařuje na základě povolení ČNB, nebo (iv) samosprávnému fondu kolektivního investovaní (souhrnně „producenti“ nebo jednotlivě „producent“). Informace o tom, kterému z těchto subjektů bude v konkrétním případě předán pokyn, bude zákazníkovi poskytnuta způsobem a formou stanovenou právními přepisy před poskytnutím konkrétní investiční služby.
Obecné informace o charakteru investičního poradenství
Společnost informuje zákazníky, že jí poskytované investiční poradenství není poskytováno jako nezávislé.
Při poskytování investičního poradenství platí zejména tato omezení: Investiční poradenství bude poskytováno jako jednorázová rada a společnost nebude svou investiční radu revidovat nebo jinak vyhodnocovat v čase, nebude provádět pravidelné hodnocení vhodnosti investičních doporučení, zejména tedy nebude pravidelně provádět vyhodnocení podle § 15h odst. 2 ZPKT, nedohodne-li se se zákazníkem jinak. Investiční poradenství společnosti je omezeno i tím, že je založeno na omezené nabídce a analýze různých investičních nástrojů. Společnost může poskytovat investiční poradenství jen k zákonem stanoveným investičním nástrojům, a dále společnost poskytuje poradenství jen k nástrojům nabízeným subjekty, kterým předává pokyny – nespolupracuje tedy se všemi subjekty na trhu. Tyto subjekty jsou přitom smluvními partnery společnosti, a společnost inkasuje od těchto smluvních partnerů plnění (pobídky). Z povahy věci tak má společnost – samozřejmě v rámci povinnosti odborné péče investičního zprostředkovatele – obchodní zájem na tom, aby investiční nástroje těchto subjektů byly zákazníky pořizovány.
Informace o kategoriích zákazníků
Společnost informuje zákazníky, že podle rozhodných právních předpisů je investiční zprostředkovatel povinen nové i stávající zákazníky informovat o jejich zařazení do kategorie neprofesionálních zákazníků, profesionálních zákazníků nebo způsobilých protistran. Investiční zprostředkovatel je dále povinen informovat zákazníky o tom, jaká práva má zákazník, pokud chce požadovat jinou kategorizaci, a o tom, jaká omezení úrovně ochrany zákazníka s jinou kategorizací souvisí. Investiční zprostředkovatel přitom může z vlastní iniciativy nebo na žádost dotčeného zákazníka jednat se zákazníkem následujícím způsobem:
o se zákazníkem, který by byl jinak klasifikován jako způsobilá protistrana v souladu s čl. 30 odst. 2 směrnice 2014/65/EU, jako s profesionálním nebo neprofesionálním zákazníkem;
o se zákazníkem, který je podle přílohy II oddílu I směrnice 2014/65/EU považován za profesionálního zákazníka, jako s neprofesionálním zákazníkem. Podle ZPKT se profesionálním zákazníkem se rozumí tři skupiny subjektů:
a) Subjekty výslovně vyjmenované
a) banka, b) spořitelní a úvěrní družstvo, c) obchodník s cennými papíry, d) pojišťovna, e) zajišťovna, f) investiční společnost, g) investiční fond, h) penzijní společnost, i) jiná osoba, která podniká na finančním trhu na základě oprávnění uděleného orgánem dohledu nad finančním trhem, s výjimkou: 1. vázaného zástupce podle ZPKT, 2. vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, 3. vázaného zástupce podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a 4. vázaného zástupce a doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění, j) osoba, která jako svou rozhodující činnost provádí sekuritizaci, k) osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji za účelem snížení rizika (hedging) z obchodů s investičními nástroji uvedenými v
§ 3 odst. 1 písm. d) až k) ZPKT a tato činnost patří mezi její rozhodující činnosti, l) osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až
i) ZPKT nebo komoditami a tato činnost patří mezi její rozhodující činnosti, m) právnická osoba, která je příslušná hospodařit s majetkem státu při zajišťování nákupu, prodeje nebo správy jeho pohledávek nebo jiných aktiv, anebo při restrukturalizaci obchodních společností nebo jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, n) zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech a) až m), o) stát nebo členský stát federace, p) ČNB, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka a q) Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská investiční banka nebo jiná mezinárodní finanční instituce.
b) Subjekty splňující zákonem stanovená kritéria
o právnická osoba založená za účelem podnikání, která podle poslední účetní závěrky splňuje alespoň 2 ze 3 kritérií, kterými jsou 1. aktiva celkem odpovídající částce alespoň 20 000 000 EUR, 2. roční úhrn čistého obratu odpovídající částce alespoň 40 000 000 EUR, 3. vlastní kapitál odpovídající částce alespoň 2 000 000 EUR,
o zahraniční osoba založená za účelem podnikání, která splňuje podmínky stanovené v písmenu a). Subjekty výše specifikované se považují za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem v rozsahu obchodů s investičním nástrojem nebo investičních služeb, na kterém se s investičním zprostředkovatelem dohodnou. V případě, že tato dohoda nebyla uzavřena v písemné formě, je obchodník s cennými papíry povinen tomuto zákazníkovi vydat na jeho žádost potvrzení o rozsahu obchodů s investičním nástrojem nebo investičních služeb, na kterém se tento zákazník a investiční zprostředkovatel dohodli.
c) Profesionální zákazník na žádost
Profesionálním zákazníkem se podle ZPKT rozumí také osoba, a) která investičního zprostředkovatele požádá, aby s ní zacházel jako s profesionálním zákazníkem, a ten se žádostí souhlasí a b) která splňuje alespoň 2 z těchto 3 kritérií:
o provedla za každé z posledních 4 po sobě jdoucích čtvrtletí v příslušné oblasti finančního trhu obchody s investičním nástrojem, jehož se žádost týká, ve významném objemu a v průměrném počtu alespoň 10 obchodů za čtvrtletí,
o objem jejího majetku tvořeného peněžními prostředky a investičními nástroji odpovídá částce alespoň 500.000 EUR,
o vykonávala po dobu nejméně jednoho roku nebo vykonává v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce činnost v oblasti finančního trhu, která vyžaduje znalost obchodů nebo služeb, jichž se žádost týká.
Žádost podle písm. a) výše musí mít písemnou formu a musí z ní být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. Přílohou žádosti musí být písemné prohlášení žadatele o tom, že si je vědom, že a) tato změna může znamenat ztrátu nároku na náhradu ze zahraničního garančního systému účelem obdobnému systému zabezpečovanému Garančním fondem obchodníků s cennými papíry, b) povinnosti stanovené v § 15 až § 15r ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi plní investiční zprostředkovatel v užším rozsahu než ve vztahu k zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem; na tyto skutečnosti investiční zprostředkovatel žadatele výslovně upozorní. Investiční zprostředkovatel může souhlas podle písm. a) předchozího odstavce udělit, pokud se ujistí, že žadatel splňuje kritéria uvedená v písm.
b) předchozího odstavce a má ohledně obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo investiční služby, jichž se žádost týká, potřebné zkušenosti a odborné znalosti, je schopen činit vlastní investiční rozhodnutí a chápe související rizika. Profesionální zákazník uvedený v předchozím odstavci se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, pokud o to investičního zprostředkovatele požádá. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se taková žádost týká. Této žádosti investiční zprostředkovatel vyhoví. Investiční zprostředkovatel průběžně ověřuje a pravidelně hodnotí, zda profesionální zákazník nepřestal splňovat stanovené podmínky.
Dále ZPKT rozlišuje tzv. způsobilou protistranu. Stanoví přitom, že (1) investiční zprostředkovatel není povinen při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT plnit ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi uvedenému v § 2a odst. 1 povinnosti stanovené v § 15 až 15r ZPKT. Za profesionálního zákazníka, ve vztahu ke kterému není investiční zprostředkovatel při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT povinen plnit povinnosti stanovené v § 15 až 15r ZPKT se považuje, pokud s tím výslovně souhlasí, i fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osob se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, ve vztahu ke které podle právního řádu tohoto členského státu není zahraniční osoba, která má povolení tohoto členského státu k poskytování investičních služeb, povinna bez její žádosti při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT plnit povinnosti obdobné povinnostem stanoveným v § 15 až 15r ZPKT. Ze souhlasu musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. (2) Investiční zprostředkovatel není povinen při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT plnit ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi uvedenému v § 2a odst. 2 a § 2b odst. 1 ZPKT povinnosti stanovené v § 15 až 15r ZPKT, pokud o to takový profesionální zákazník písemně požádá. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká.
Investiční zprostředkovatel je povinen při poskytování hlavní investiční služby uvedené v
§ 4 odst. 2 písm. a) ZPKT plnit povinnosti stanovené v § 15 až 15r ZPKT ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi, ve vztahu ke kterému je neplní dle výše uvedeného, pokud o to tento zákazník investičního zprostředkovatele písemně požádá. Z takové žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. Investiční zprostředkovatel je při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT povinen jednat ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi, vůči kterému neplní povinnosti stanovené v § 15 až 15r ZPKT dle výše uvedeného, kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a nesmí používat při komunikaci s ním nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace.
Společnost tímto informuje své zákazníky, že každý její zákazník (stávající i nový zákazník) je a bude a priori zařazen do kategorie neprofesionálních zákazníků, a to z
vlastní iniciativy společnosti, tedy i bez žádosti zákazníka. Do kategorie neprofesionálních zákazníků tak budou zařazeni jak neprofesionální zákazníci, tak způsobilé protistrany a profesionální zákazníci.
Pokud zákazník zařazený do skupiny neprofesionálních zákazníků bude splňovat požadavky právních předpisů pro zařazení do kategorie způsobilá protistrana nebo do kategorie profesionální zákazník, může o přeřazení požádat, a to na tiskopisu žádosti o přeřazení, který mu společnost vydá na požádání. Přeřazení je možné jen s předchozím souhlasem společnosti. Společnost upozorňuje zákazníky, že na souhlas společnosti s přeřazením nemají a nebudou mít zákazníci právní nárok a společnost si vyhrazuje právo žádosti nevyhovět a souhlas s přeřazením neudělit, a to i bez uvedení důvodů. To neplatí v případech, kdy právní předpis stanoví společnosti povinnost vyhovět žádosti zákazníka
– v takovém případě zákazníci budou mít za splnění podmínek nárok na takové přeřazení a společnost jim vyhoví (týká se zejména případů, kdy společnost na žádost zákazníka přeřadí zákazníka např. do kategorie profesionálního zákazníka, a takto zařazený profesionální zákazník poté požádá o přeřazení zpět do kategorie nikoliv profesionálního zákazníka).
Společnost upozorňuje zákazníky, že kategorie neprofesionálních zákazníků (nikoliv profesionálních zákazníků) poskytuje takto zařazeným zákazníkům právo na úplnou informovanost a v případech, budou splněny podmínky takové možnosti náhrady, i možnost náhrady ze systému Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. V této souvislosti společnost zákazníky upozorňuje, že činnost investičních zprostředkovatelů nekryje žádný garanční fond. Neprofesionální zákazníci, kteří by žádali o přeřazení do kategorie profesionálních zákazníků, jsou informováni, že tato změna může znamenat ztrátu nároku na náhradu ze zahraničního garančního systému účelem obdobnému systému zabezpečovanému Garančním fondem obchodníků s cennými papíry a že určité ZPKT stanovené povinnosti ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi může investiční zprostředkovatel plnit v užším rozsahu než ve vztahu k zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem.
Investiční nástroje, které společnost zprostředkuje, jsou určeny neprofesionálním zákazníkům
Informace o tom, zda je daný investiční nástroj určen zákazníkům, kteří nejsou profesionálním zákazníkem, nebo profesionálním zákazníkům, a to i s ohledem na cílový trh určený podle § 12ba odst. 3 písm. a) ZPKT:
Společnost upozorňuje zákazníky, že investiční nástroje, ke kterým bude poskytovat hlavní investiční služby, budou určeny zákazníkům, kteří nejsou profesionálními zákazníky.
Informace o dalším předmětu společnosti
Zákazníci jsou informováni, že předmětem podnikání a činnosti společnosti kromě činnosti investičního zprostředkovatele jsou dále činnosti uvedené ve výpisu z obchodního rejstříku společnosti, který je dostupný na internetových stránkách xxx.xxxxxxx.xx (po zadání obchodní firmy nebo identifikačního čísla společnosti).
Informace o nezajištění návratnosti investice
Společnost upozorňuje zákazníky, že hodnota a návratnost investice do investičních nástrojů není zaručena ani zajištěna. Případné ztráty zákazníka nese v plném rozsahu zákazník. Až na případy výslovně stanovené právními předpisy neexistuje žádný režim náhrad za selhání třetích osob, kterým zákazníci svěří v rámci investování svůj majetek. Případem režimu náhrad v České republice je Garanční fond
obchodníků s cennými papíry, zřízený podle ZPKT (§ 128 a násl. ZPKT), náhrady jsou však omezené a vázány na splnění podmínek, přičemž náhrady se týkají právě jen majetku svěřeného zákazníkem obchodníkovi s cennými papíry s povolením v České republice, nikoliv investičnímu zprostředkovateli (který má však obecný zákaz přijímat v souvislosti s poskytováním investičních služeb peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků). Společnost výslovně a opětovně upozorňuje, že investiční riziko vždy nese zákazník sám a náhrady z Garančního fondu se poskytují pouze v případě „krachu“ obchodníka s cennými papíry. U investic do investičních fondů zároveň neexistuje žádný garanční fond ani jiný podobný systém ve smyslu pojištění hodnoty investovaného majetku klienta.
Základní informace o garančním fondu obchodníků s cennými papíry a poskytování náhrady z garančního fondu
Garanční fond je právnická osoba, která zabezpečuje záruční systém, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který není schopen plnit své dluhy vůči svým zákazníkům; to vše za podmínek stanovených právními předpisy (zejména pak ZPKT) a vnitřními předpisy Garančního fondu.
Poskytování náhrady z Garančního fondu § 130 ZPKT:
(1) ČNB bez zbytečného odkladu oznámí Garančnímu fondu, že a) obchodník s cennými papíry z důvodu své finanční situace není schopen plnit své dluhy spočívající ve vydání majetku zákazníkům a není pravděpodobné, že je splní do 1 roku, nebo b) soud vydal rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry nebo vydal jiné rozhodnutí, které má za následek, že zákazníci obchodníka s cennými papíry se nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi s cennými papíry.
(2) Garanční fond v dohodě s ČNB neprodleně uveřejní vhodným způsobem oznámení, které obsahuje a) skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své dluhy, b) místo, způsob a lhůtu pro přihlášení nároků na náhradu a zahájení výplaty náhrad z Garančního fondu, a c) případné další skutečnosti související s přihlášením nároků.
(3) Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než 5 měsíců ode dne uveřejnění oznámení podle odstavce 2. Skutečnosti, že tato lhůta uplynula, se nelze dovolávat k odepření výplaty náhrady z Garančního fondu.
(4) Na náhradu z Garančního fondu nemá nárok:
a. Česká konsolidační agentura,
b. územní samosprávný celek,
c. osoba, která:
i. v průběhu 3 let předcházejících oznámení prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
ii. byla členem vedoucího orgánu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
iii. byla osobou s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
iv. byla osobou blízkou podle občanského zákoníku osobě podle bodů 1 až 3, 5) byla osobou, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 6) prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 7) byla členem vedoucího orgánu osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
v. osoba, ve které má nebo měl kdykoli během posledních 12 měsíců bezprostředně předcházejících dni, ve kterém bylo učiněno oznámení, obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, nebo osoba s
kvalifikovanou účastí na tomto obchodníkovi s cennými papíry vyšší než 50 % podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech,
vi. osoba, která v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti svěřila obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, prostředky získané trestným činem,
vii. osoba, která trestným činem způsobila neschopnost obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, splnit své závazky vůči zákazníkům,
viii. účastník sdružení podle § 829 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění zákona č. 509/1991 Sb., nebo společník společnosti podle § 2719 občanského zákoníku, o němž nebylo před vydáním rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry nebo oznámením obchodníkovi s cennými papíry prokazatelným způsobem sděleno, že je účastníkem sdružení nebo společníkem společnosti.
(5) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad: a) za majetek zákazníka, o kterém je z průběhu trestního řízení zřejmé, že může jít o majetek podle odstavce 4 písm. e), nebo b) osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, který způsobil neschopnost obchodníka s cennými papíry splnit své závazky vůči zákazníkům, a to po dobu trestního řízení vedeného proti této osobě.
(6) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad podle odstavce 5 bez zbytečného odkladu poté, kdy se o uvedených skutečnostech dozvěděl.
(7) Náhrada z Garančního fondu se poskytuje za majetek zákazníka, který mu nemohl být vydán z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry. Pro výpočet náhrady se ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení ČNB podle odstavce 1, sečtou hodnoty všech složek majetku zákazníka, které nemohly být vydány z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry, a to včetně jeho spoluvlastnického podílu na majetku ve spoluvlastnictví s jinými zákazníky, s výjimkou hodnoty peněžních prostředků svěřených obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, a vedených jím na účtech pojištěných podle zákona upravujícího činnost bank. Od výsledné částky se odečte hodnota závazků zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení ČNB.
(8) Pro výpočet náhrady podle odstavce 7 jsou určující reálné hodnoty investičních nástrojů platné ke dni, ke kterému Garanční fond obdrží oznámení ČNB. Při výpočtu náhrady může Garanční fond přihlédnout i ke smluvním ujednáním mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem, jsou-li obvyklá, zejména ke skutečně připsaným úrokům nebo jiným výnosům, na které vznikl zákazníkovi nárok ke dni, kdy Garanční fond obdržel oznámení ČNB.
(9) Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavců 7 a 8, nejvýše se však vyplatí částka v korunách českých odpovídající 20 000 EUR pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry.
(10)Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců ode dne ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady. ČNB může ve výjimečných případech na žádost Garančního fondu prodloužit tuto lhůtu nejvýše o 3 měsíce.
(11)Obchodník s cennými papíry poskytne Garančnímu fondu na jeho žádost ve lhůtě stanovené Garančním fondem podklady potřebné pro výpočet náhrady podle odstavců 7 a 8. Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, má tuto povinnost osoba určená podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finanč- ním trhu. Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena nucená správa, má tuto povinnost nucený správce, je-li na majetek obchodníka s cennými papíry prohlášen konkurs, má tuto povinnost insolvenční správce tohoto obchodníka s cennými papíry. Tutéž povinnost má, pokud ji k tomu Garanční fond vyzve, i jiná osoba, pokud má tyto podklady u sebe.
(12)Podklady podle odstavce 11 obsahují za každého zákazníka zejména tyto údaje: a) měnu a částku peněžních prostředků a druh, počet a jednoznačnou identifikaci investičních nástrojů, které tvoří majetek zákazníka, a které nemohly být vydány postupem podle § 132, b) výši pohledávek zákazníka za ob- chodníkem s cennými papíry, vzniklých na základě smluvních ustanovení, zejména skutečně připsaných úroků nebo jiných výnosů, na které zákazníkovi vznikl nárok, c) výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi.
Další podmínky a informace obsahuje zejména ZPKT. Některé provádějí informace jsou uvedeny také na internetových stránkách xxx.xxx.xx.
Obecné informace o investičních nástrojích, které jsou předmětem investiční služby
Obecný popis rizik: S investicemi do investičních nástrojů je spojena řada rizik. Není jisté, zajištěné ani zaručené, že se hodnota investičních nástrojů v budoucnu zvýší nebo že bude dosaženo vytyčených investičních cílů; jistá, zajištěná ani zaručená není ani návratnost samotné investice a investor by si měl uvědomit, že ji z části či i zcela může ztratit. Hodnota investičních nástrojů a výnosy z nich plynoucí mohou v čase klesat a není vyloučeno, že investor nezíská zpět ani investovanou částku a investici může i v celém rozsahu ztratit. Historický růst hodnoty investičních nástrojů nebo historický výnos tak není jakoukoliv zárukou budoucího růstu hodnoty investičních nástrojů či jejich výnosů. Investici by tedy měli realizovat pouze ti investoři, kteří jsou schopni případnou ztrátu finančně unést.
Přehled základních rizik: Níže je uváděn přehled rizik, která jsou obvykle spojená s investicemi do investičních nástrojů. Přehled je uváděn jako demonstrativní a není úplný, zákazníci jsou upozorňováni, že jsou zde i další rizika. Míra rizik přitom může kolísat.
o Tržní riziko představuje možný pokles celého trhu cenných papírů.
o Úvěrové či kreditní riziko představuje možnost, že emitent či dlužník nesplní své závazky řádně a včas, a to kvůli své špatné finanční situaci
o Likvidní riziko představuje riziko, že se finanční nástroj ukáže před svou splatností jako těžko prodejný či dokonce neprodejný.
o Měnové riziko znamená, že hodnota investice bude ovlivňována změnami směnných sazeb/kurzu měn.
o Riziko úrokových sazeb znamená, že hodnota investice bude ovlivněna pohybem tržních úrokových sazeb.
o Inflační riziko je rizikem, že hodnota investice bude ovlivněna trvalým zvýšením všeobecné cenové hladiny.
o Riziko závisející na faktorech prostředí představuje riziko, že hodnota investice bude ovlivněna například daňovým režimem, politickou situací, geografickými okolnostmi, živelními událostmi apod.
o Operační riziko je rizikem ztráty vyplývající z nedostatečnosti nebo selhání vnitřních procesů, osob a systémů nebo z externích událostí. Představuje např. chybné zaúčtování nebo vypořádání, odeslání peněz na jiný účet nebo chyby v systémech podpory, manažerské riziko apod. Vhodnými opatřeními a obezřetností lze určitá rizika částečně redukovat, nikdy však zcela vyloučit.
Cenné papíry kolektivního investování vydávané fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy
Povaha, fungování a výkonnost za různých podmínek na trhu (včetně pozitivních a negativních podmínek) a rizika, která jsou tomuto typu investičního nástroje vlastní:
Cennými papíry kolektivního investování se obecně rozumí cenné papíry představující podíl na investičních fondech nebo zahraničních investičních fondech. Problematiku investičních fondů v České republice upravuje zejména zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Investičními fondy se rozumí fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů (dále také jen „fond“).
Fondem kolektivního investování je:
o právnická osoba se sídlem v České republice, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti vydáváním akcií a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií, a dále spravovat tento majetek, a
o podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené
investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku.
o za fond kolektivního investování se považuje též podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem, jehož nebo jejímž účelem je shromažďovat peněžní prostředky alespoň od dvou fondů kolektivního investování nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů anebo podfondů fondu kolektivního investování nebo srovnatelných zahraničních zařízení, investuje-li takový fond, podfond nebo zařízení do podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto podílovým fondem anebo touto akciovou společností s proměnným základním kapitálem více než 85 % hodnoty svého majetku.
Fondem kolektivního investování může být pouze podílový fond nebo akciová společnost.
Podílový fond je tvořen jměním, nemá právní osobnost. Vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. Žádný z podílníků však nemůže žádat o oddělení majetku v podílovém fondu, rozdělení podílového fondu nebo zrušení podílového fondu. Ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví se pro podílový fond nepoužijí.
Vlastnická práva k majetku v podílovém fondu vykonává vlastním jménem a na účet podílového fondu jeho obhospodařovatel. Podílníci neodpovídají věřitelům za dluhy v podílovém fondu. Pohledávky odpovídající dluhům v podílovém fondu se uspokojují z majetku v tomto podílovém fondu.
Podílový fond vzniká dnem zápisu do seznamu podílových fondů vedeného ČNB.
Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí z tohoto zákona nebo ze statutu podílového fondu.
S podílovými listy může být zejména spojeno právo na:
o rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku,
o vyplacení zálohy na zisk,
o nižší úplatu účtovanou v případě, že výkonnost podílového fondu přesáhne určený ukazatel (benchmark), s nímž je výkonnost srovnávána, nebo
o nižší srážku za odkoupení, je-li s podílovým listem spojeno právo na jeho odkoupení. Případná zvláštní práva a jejich obsah se určí ve statutu podílového fondu.
Podílové fond se dále dělí na otevřené a uzavřené podílové fondy. V případě otevřeného podílového fondu platí, že s podílovým listem vydaným otevřeným podílovým fondem je spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet tohoto fondu. Počet podílových listů, které otevřený podílový fond vydá, není omezen. V případě uzavřeného podílového fondu s podílovým listem vydaným uzavřeným podílovým fondem obecně není spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet fondu.
Akciová společnost s proměnným základním kapitálem je akciová společnost, která vydává akcie, s nimiž je spojeno právo akcionáře na jejich odkoupení na účet společnosti, a jejíž obchodní firma obsahuje označení „investiční fond s proměnným základním kapitálem“, které může být nahrazeno zkratkou
„SICAV“.
Podle jiného kritéria jsou fondy kolektivního investování se dále děleny na standardní fondy a speciální fondy. Standardním fondem se rozumí fond kolektivního investování, který splňuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování a jako takový je zapsaný v příslušném seznamu vedeném ČNB. Speciálním fondem je fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky v předchozí větě uvedené směrnice a není jako standardní fond zapsaný v příslušném seznamu vedeném ČNB.
Pro úplnost společnost uvádí, že zahraničním investičním fondem je a) právnická osoba mající sídlo v jiném státě, než je Česká republika, srovnatelná s investičním fondem, nebo b) zařízení vytvořené podle
práva cizího státu srovnatelné s investičním fondem, který je podílovým fondem nebo se svěřenským fondem.
Fungování a výkonnost fondů kolektivního investování je dána zejména, nikoliv však výlučně, nastavením investiční strategie fondu kolektivního investování.
Investiční strategií se pro účely zákona č. 240/2013 Sb. rozumí způsob investování investičního fondu zahrnující zejména
o druhy věcí, které mohou být nabyty do jmění investičního fondu, a mohou-li do jeho jmění být nabyty cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, také druh těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, například akcie nebo dluhopisy, a mohou-li do jeho jmění být nabyty dluhopisy nebo obdobné cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, potom také druh těchto dluhopisů nebo obdobných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky podle jejich emitenta, například dluhopisy vydávané státem nebo dluhopisy vydávané obchodními společnostmi,
o investiční limity, které je nutno dodržovat ve vztahu k věcem podle dle předchozího bodu,
o údaj o tom, zda investiční fond kopíruje nebo hodlá kopírovat složení indexu akcií nebo dluhopisů nebo jiného indexu nebo sleduje nebo hodlá sledovat určitý index nebo jiný finanční kvantitativně vyjádřený ukazatel (benchmark); z tohoto údaje musí vyplývat, o jaký index nebo ukazatel se jedná a jakým způsobem nebo v jaké míře jej investiční fond sleduje nebo kopíruje nebo hodlá sledovat nebo kopírovat,
o údaj o určitém hospodářském odvětví nebo jeho části, určité zeměpisné oblasti nebo určité části finančního trhu, ve kterých investiční fond koncentruje nebo hodlá koncentrovat své investice, nebo určitém druhu věcí, do kterých investiční fond koncentruje nebo hodlá koncentrovat své investice,
o možnosti a limity zajištění nebo záruky v případě, že návratnost investice, její části nebo výnos z této investice mají být zajištěny (zajištěné fondy) nebo zaručeny (zaručené fondy), a uvedení způsobu, jakým budou zajištění nebo záruka dosaženy,
o možnosti a limity využití přijatého úvěru nebo zápůjčky na účet investičního fondu,
o možnosti a limity použití majetku investičního fondu k poskytnutí úvěru, zápůjčky, daru a zajištění závazku jiné osoby nebo úhradě dluhu, který n souvisí s jeho obhospodařováním,
o možnosti a limity vztahující se k prodeji věcí na účet investičního fondu, které investiční fond nemá ve svém majetku, a
o údaj o technikách k obhospodařování investičního fondu a možnosti a limity jejich používání. Podle typu investiční strategie lze rozlišovat např. tyto: Fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, akciové fondy, nemovitostní fondy, smíšené fondy (fondy, které investují zejména do akcií, dluhopisů nebo do nástrojů peněžního trhu v různém poměru), fondy fondů (tzv. umbrella fondy; fondy, které investují do jiných fondů).
Obecně lze konstatovat, že méně rizikové jsou fondy peněžního trhu, jejich výnos však koresponduje s menší mírou rizika a je tedy nižší. Vyšší výnosy lze obecně očekávat u akciových, dluhopisových či smíšených podílových fondů, je však s nimi spojena vyšší míra rizik. Zákazník se musí připravit i na poplatky, které po vás budou mnohé investiční společnosti požadovat, jedná se především o vstupní (platí se většinou při nákupu podílových listů) a správcovské poplatky (kryjí náklady na správu majetku fondu). Investoři by se tak vždy měli zajímat o investiční strategii fondu a informace uvedené ve statutu fondu, jenž by měl obsahovat investiční strategii i rizika a rovněž veškeré poplatky. Statut také většinou obsahuje index celkových nákladů fondu, který se značí TER (Total Expense Ratio). Jeho význam spočívá v tom, že zahrnuje všechny skutečné náklady.“ Uváděný výnos fondu je od tohoto ukazatele již očištěn. Obecně platí, že čím je TER vyšší, tím je větší i poměr nákladů fondu k jeho výnosům. Možnou nevýhodou může být to, pokud investor svou investici do fondu nenačasuje správně, například v situaci, kdy kapitálový trh dosáhl již svého maxima a lze očekávat, že začne padat.
Pokud jde o rizika, předně je třeba upozornit, že na podílové listy a fondy se nevztahuje pojištění vkladů, i ve spojení s touto investicí je třeba počítat s riziky, jež mohou způsobit, že investor nejenže své peníze nezhodnotí, ale dokonce při výplatě vkladu inkasuje méně, než do podílového fondu vložil či svou investici
i ztratí. Míra jednotlivých rizik se liší v závislosti na zaměření fondu a jeho investiční strategii. S menšími riziky je přitom pravidelně spojen také menší výnos.
Informace o nákladech a úplatách souvisejících s investiční službou
Zákazníkovi mohou být v souvislosti s poskytnutím investiční služby účtovány třetími stranami poplatky, kterými mohou být zejména:
o vstupní poplatek, jenž se stanoví procentem z objemu investice (obvykle vstupní poplatek představuje 2 % až 5 % ze vstupní investice, může však být i vyšší);
o výstupní poplatek, který se stanoví procentem z objemu investice;
o manažerský (správcovský) poplatek, který se zpravidla počítá procentem z objemu obhospodařovaného objemu aktiv příslušného investičního nástroje;
o poplatky bank za převody peněžních prostředků a devizové operace; v případě cizoměnových fondů nebo investic mohou být náklady na investici nebo jejich část hrazena v cizí měně a s tím účtovány i související náklady na měnovou konverzi;
o náklady zasílání informací o stavu majetkového účtu a informací o provedených pokynech např. v podobě poštovného;
o transakční poplatky za vedení investičního účtu (obvykle jsou účtovány v rámci manažerského poplatku za správu investice);
o individuálně mohou vzniknout další náklady, které jsou uvedeny ve statutu, který zákazník obdrží na žádost v případě nákupu takovéhoto investičního nástroje.
Zákazníkovi mohou vzniknout další náklady, které jsou uvedeny ve statutu, emisních podmínkách či jiných dokumentech, které souvisí s daným investičním nástrojem. Dále mohou zákazníkovi vzniknout náklady spojené s případným uplatňováním práva spojených s investičními nástroji, včetně nákladů spojených s případy uplatňováním nároků v případě prodlení či jiného defaultu povinné osoby. V neposlední řadě mohou zákazníkovi vzniknout v souvislosti s investičními službami daňové a devizové povinnosti a náklady
– tyto je zákazník povinen řešit samostatně, společnost přitom doporučuje, aby zákazník tyto otázky řešil s kvalifikovaným poradcem (náklady na takové poradce mohou být dalšími nepřímými náklady spojenými s investicí). Společnost neposkytuje ohledně daňových povinností žádné služby a daňové závazky za zákazníka neplní ani ona, ani poskytovatel investičního nástroje.
Konkrétní údaje o nákladech a poplatcích budou zákazníkovi poskytnuty v souvislosti s konkrétním investičním nástrojem a investiční službou.
Informace o převodních místech
Pro účely ZPKT se převodním místem rozumí místo, které za převodní místo označuje ZPKT. Převodním místem podle ZPKT je a) regulovaný trh, b) systematický internalizátor, c) tvůrce trhu nebo jiný poskytovatel likvidity se sídlem v členském státě Evropské unie, nebo d) osoba nebo trh s investičními nástroji se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, s obdobnou činností jako některá z osob nebo trhů uvedených v písmenech a) až c).
V případech, kdy to bude přicházet v úvahu, bude zákazník informován o konkrétním převodním místu v souladu s povinnostmi společnosti stanovených právními předpisy.
Informace o existenci, povaze a výši pobídky, případně o způsobu jejího výpočtu, nelze-li její výši určit
V rámci poskytování investičních služeb ze strany společnosti dochází k tomu, že společnost poskytuje třetím stranám nebo od třetích stran přijímá plnění (pobídky), ať už se jedná o pobídky v peněžité či nepeněžité formě. Tyto pobídky přispívají ke zvýšení kvality poskytovaných služeb, jejich přijímání a poskytování je regulováno právními předpisy a jejich přijetím či poskytnutím ze strany společnosti nesmí být dotčena povinnost společnosti jednat v nejlepším zájmu svých zákazníků. Mezi standardní pobídky od
třetích stran patří podíl na vstupních poplatcích (zprostředkovatelská provize), jejíž výše obvykle odpovídá výši vstupního poplatku z daného realizovaného obchodu s investičními nástroji, tedy stanoví se jako násobek vstupního poplatku vyjádřeného v procentech a výše investice. Výše vstupního poplatku se vždy řídí platným ceníkem třetích stran, který bude zákazníkovi k dispozici zejména formou informací na webových stránkách partnerských subjektů, a se kterými bude zákazník před poskytnutím investiční služby seznámen. Zprostředkovatelská provize pro společnost poskytnutá třetími stranami nikdy nepřevyšuje výši poplatku hrazeného zákazníkem třetím stranám. Společnost dále obvykle inkasuje od třetích stran i podíl na obhospodařovatelském (správcovském) či obdobném poplatku, který je počítán z výše poplatků za správu fondu nebo portfolia, a jehož výše se obvykle pohybuje mezi 20 % až 40 % v závislosti na celkovém objemu zprostředkovaných investic. V neposlední řadě společnost u investičních nástrojů jiných než cenných papírů kolektivního investování obvykle inkasuje od třetích stran podíl na poplatcích za uskutečnění obchodu s investičními nástroji (nákup, prodej nebo jiná dispozice) ze strany zákazníka, a to i v případě, pokud zákazník zadává následný pokyn k obchodu přímo třetí straně bez jakékoliv ingerence společnosti na základě dříve zprostředkované z investice. Obvyklými poskytovateli těchto pobídek přijímaných společností jsou obchodníci s cennými papíry, kterým společnost předává pokyny přijaté od zákazníků, a investiční společnosti obhospodařující fondy, k jejichž investičním nástrojům společnost poskytuje investiční služby.
Bližší informace o jednotlivých pobídkách, které společnost inkasuje od třetích stran, jsou předávány na osobním jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem.
Společnost informuje zákazníky, že rozhodne-li se přijmout pobídku ve formě úplaty nebo jiné peněžité výhody získané v souvislosti s poskytováním investiční služby, platí, že nebude takovou pobídku přenášet v žádném rozsahu na zákazníka, ledaže by se v konkrétním případě výslovně písemně dohodla se zákazníkem při poskytnutí informací o pobídce, že na zákazníka bude přenesena pobídka či její část a o tom, jakým způsobem a za jakých podmínek bude tato pobídka na zákazníka přenesena. Společnost si vyhrazuje právo nepřenést žádnou z přijatých pobídek a zákazníci berou na vědomí, že na přenesení pobídky nebudou mít právní nárok. Společnost informuje zákazníky, že pokud společnost přijme určité plnění, např. peněžité plnění, od třetí osoby, nepřevede toto plnění na zákazníka. Pro případ, že zákazník při pořízení investice bude vůči třetí osobě plnit určité peněžité plnění, jehož část poté společnost obdrží přímo či nepřímo jako plnění a toto přijme, nebude společnost nahrazovat zákazníkovi takto jím vynaložené plnění.
Popis postupů zavedených k omezení možnosti střetu zájmů
Společnost poskytuje investiční služby širokému spektru zákazníků a zároveň spolupracuje s řadou obchodních partnerů, a proto nelze vyloučit hrozbu střetu zájmů. Společnost proto přijímá v souladu s právními předpisy řadu opatření za účelem minimalizace rizik vyplývajících z potenciálního střetu zájmů.
Společnost se snaží identifikovat všechny oblasti, ve kterých může dojít ke střetu zájmů. Jedná se zejména o tyto oblasti: vztahy mezi společností, jejími vedoucímu osobami, zaměstnanci a vázanými zástupci na straně jedné a zákazníky na straně druhé, vztahy mezi zákazníky navzájem. Z obecného hlediska se jedná o situace, kdy sama společnost, vedoucí osoba, zaměstnanec nebo vázaný zástupce má zájem na výsledku služby poskytované zákazníkovi, který je odlišný či dokonce pojmově protichůdný od zájmu zákazníka na podmínkách a výsledku této služby. Obecným rizikem a obsahem střetu zájmů může být zájem poskytovatele služby (např. společnosti) získat finanční prospěch nebo se vyhnout finanční ztrátě, a to na úkor zákazníka, nebo motivace poskytovatele služby upřednostnit zájem jednoho zákazníka před zájmy jiného zákazníka apod. Možným prostorem pro střet zájmů je i situace, kdy poskytovatel služby provozuje stejnou podnikatelskou činnost jako zákazník (tj. jsou navzájem ve vztahu konkurence), apod. Opatření přijatá společností za účelem minimalizace rizik z potenciálního střetu zájmů tak, aby nedošlo k ohrožení zájmů zákazníků společnosti, zahrnují především:
o organizační a administrativní postupy zajišťující, aby od sebe byly odděleny obchody, mezi kterými může dojít ke střetu zájmů, a aby potenciálně citlivé aktivity zůstaly zachovány v tajnosti;
o pravidla jednání vedoucích osob, zaměstnanců a vázaných zástupců, která mimo jiné vyžadují jednání vedoucích osob, zaměstnanců a vázaných zástupců v zájmu zákazníků;
o pravidla pro obchodování vedoucích osob, zaměstnanců a vázaných zástupců s investičními nástroji na vlastní účet nebo na účet osoby blízké;
o školení vedoucích osob, zaměstnanců a vázaných zástupců týkající se výše uvedených požadavků. Společnost informuje zákazníky, že na žádost zákazníka poskytne kdykoliv a zdarma podrobnosti o těchto postupech k omezení možnosti střetu zájmů na trvalém nosiči dat nebo prostřednictvím internetových stránek (za splnění podmínek příslušných právních předpisů).
Environmentální a sociální udržitelnost
Společnost prohlašuje, že z důvodu efektivnosti v rámci poskytovaného investičního poradenství a zprostředkovávaných finančních produktů (investičních nástrojů) není zohledňován jejich dopad na udržitelnost (environmentální či sociální) ve smyslu nařízení EU č. 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, pokud o to zákazník nepožádá. Zprostředkované produkty neprosazují principy a cíle udržitelnosti, není-li příslušným producentem u konkrétního produktu uvedeno jinak. Zákazník má právo se informovat na dopady a rizika týkající se udržitelnosti u konkrétního produktu a společnost mu je sdělí na základě informací od producenta. Zásady odměňování společnosti nijak nezohledňují dopady na udržitelnost poskytovaného poradenství.