EU aktualit
Měsíčník
EU aktualit
číslo 52,
leden 2008
strana 2
strana 7
strana 9
strana 10
strana 14
V Lisabonu byla slavnostně podepsána nová smlouva
Ministři zemědělství se dohodli na reformě vinařství
ČR se stala součástí bezhraniční schengenské zóny
Evropská komise schválila další české operační programy
Téma měsíce:
Výzkum, vývoj, inovace a jejich podpora z fondů a politik EU
Vážení čtenáři,
rok 2007 byl v České republice z pohledu integračního procesu Evropské unie završen významným symbolickým krokem, majícím rovněž velmi hmatatelné a praktické dopady a následky – vstupem do Schengenského prostoru, v jehož rámci jsou pro běžný přechod řádně se chovajících jednotlivců i zástupců nejrůz- nějších společností a komunit odstraněny vnitřní hranice mezi těmi státy, které se na pravidlech Schengenského prostoru v jeho více než 20ti leté genezi usnesly. Naše země navíc disponuje pouze vnitřními hranicemi Společenství, a na rozdíl od Polska, Slovenska či Maďarska a dalších nemá za primární povinnost hájit onu hranici vnější. Symbióza symboliky a praktičnosti se projevuje zejména v tom, že hranice mezi členskými státy začínají tímto představovat zase o něco menší bariéru pohybu mezi nimi a stávají se zase o něco více pouhými formál- ními liniemi tyto státy oddělující.
Závěr roku přinesl rovněž uzavření další etapy dlouhotrvajícího úsilí o nalezení vhodného institucionálního rámce a rozhodovacího procesu EU za podmínek stále narůstajícího počtu jejích členů. Momentální završení se nazývá Reformní či Lisabonská smlouva; o jejím trvání mohou svědčit slova řady politiků v den jejího podpisu, že totiž karavana hledající optimální podobu základní smlouvy u EU nepřestává – i přes zahájený ratifikační proces Lisabonské smlouvy – kráčet dál.
Dál pochopitelně kráčí i karavana vývoje celé EU a Českou republiku v ní čekají v roce 2008 zřejmě dvě z klíčových výzev. Tou první je fakt, že po zahřívacím, spíše přípravném kole roku 2007, se právě letos pro nás naplno spustí možnost využívání fondů EU, řízených prostřednictvím 24 operačních programů v míře doposud v našich končinách nevídané a s pravděpodobností hraničící s jistotou limitované koncem stávajícího programovacího období v roce 2013, resp. 2015.
Druhá výzva pak spočívá v potřebě završení přípravných prací pro české před- sednictví Radě EU v prvním pololetí roku 2009 – tedy zcela určitě doposud nej- větší jednorázovou, ale dostatečně dlouhou příležitost, jak na sebe jako člena EU upozornit (možnost upozornění však může být jak pozitivní, tak v případě nezvládnutí předsednické procedury i opačná) a tím si získat i odpovídající repu- taci. Téhož úkolu se právě v těchto dnech s typickou nenápadnou spolehlivostí zhošťuje jako první z nedávných nováčků Slovinsko a my bychom měli být jeho bedlivým pozorovatelem.
Karavana vývoje EU v případě pokroku v měnové integraci (tedy úkolu, které ono Slovinsko se ctí splnilo již před rokem) bude u nás zřejmě letos spíše odstavena na vedlejší kolej, soudíc alespoň podle přístupu, který lze vypozorovat u klíčo- vých politických aktérů v této věci. Chtělo by se dodat – bohužel …
Přejme si, aby rok 2008 byl i z pohledu našeho členství v EU rokem přínosným a užitečným a ve svém závěru byl hodnocen jako rok úspěšný.
Xxxx Xxxxxxxxx
1
Obsahovým partnerem rubriky Události je internetový portál XxxXxxxx.xx
EU OFFICE
Česká spořitelna, a.s. Poláčkova 1976/2 140 00 Praha 4
tel.: x000 000 000 000
fax: x000 000 000 000
XX_xxxxxx@xxxx.xx xxxx://xxx.xxxx.xx/xx
Xxxx Xxxxxxxxx manažer EU Office
x000 000 000 000
Xxx Xxxxxxxx
x000 000 000 000
Xxxxx Xxxxxxxxx
x000 000 000 000
pod záštitou p. Xxxxx Xxxxxxx
člena představenstva České spořitelny
Události
Novou Lisabonskou smlouvu slavnostně podepsaly hlavy členských států a vlád. Nyní mají členské státy do června 2009 čas na její ratifikaci podle svých národních pravidel. Z materiálu ministerstva financí a ČNB vyplývá, že v letošním roce Česká republika s největší pravděpodobností díky vysoké inflaci nesplní maastrichtské cenové kritérium. Evropská unie prodloužila České republice výjimku na používání nižší sazby DPH na stavební práce spojené s bydlením. ČR ji však nevyužije.
POLITIKA
V Lisabonu byla slavnostně podepsána nová smlouva
V lisabonském klášteře sv. Jeronýma podepsaly v polovině prosince hlavy členských států a vlád spolu s předsedou Komise a Evropského parlamentu novou Reformní neboli Lisabonskou smlouvu EU.
Na finálním textu nové smlouvy se shodli představitelé členských států během neformálního summitu v Lisabonu 18.-19. října 2007. Její slavnostní podpis ale ještě neznamená, že smlouva vstoupí v platnost, protože ji musí ratifikovat všech 27 členských států. Na rozdíl od návrhu euroústavy, o které se rozhodovalo i v referendech, z nichž výsledky dvou byly negativní, se členské státy rozhodly pro ratifikaci parlamentní cestou. Jedinou výjimkou je Irsko, kde vyhlášení referenda předpokládá ústava.
Lisabonská smlouva se příliš neliší od původního návrhu euroústavy. Hlavním rozdílem je, že Reformní smlouva ostatní smlouvy pouze doplňuje nebo upravuje na rozdíl od euroústavy, která předpokládala jejich plné nahrazení. Reformní smlouva rozšiřuje oblasti, v nichž bude EU rozhodovat pouze kvalifikovanou většinou. Jednomyslnost bude i nadále nutná mimo jiné pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a rozpočet. Nová smlouva převzala z euroústavy také vytvoření pozice prezidenta Rady, který bude volen na 2,5 roku.
Reformní smlouva by měla být členskými státy ratifikována do června roku 2009, kdy se budou konat volby do Evropského parlamentu. Premiantem je v tomto ohledu Maďarsko, které smlouvu jako první členský stát ratifikovalo ještě během prosince.
Je dobré, že Evropská unie má konečně smlouvu, která umožní její fungování při 27 a v budoucnu i více členech. Nezbývá než doufat, že ratifikační proces proběhne hladce a v nadcházejících letech se budou moci nejvyšší představitelé EU věnovat řešení reálných globálních problémů a ne jen nekonečným dohadováním o podobě institucionální reformy Unie.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 07/1922
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xx/xxxxxx/x-xxxxxxxx-xxxx-xx avnostne-podepsana-nova-smlouva
Krátký summit položil základy Reflexní skupiny
Prezidenti a premiéři vlád členských zemí se den po podpisu Reformní smlouvy sjeli do Bruselu, aby během jednoho z nejkratších evropských summitů v historii EU dali najevo, že se Unie pohnula směrem vpřed a je schopna čelit novým výzvám. Hlavními body jednání se stala dohoda o vytvoření tzv. Reflexní
skupiny, nazývané též Rada moudrých, a vyslání civilní mise do Kosova.
Skupina, kterou má tvořit devět uznávaných evropských osobností, se měla původně zabývat otázkou hranic Evropské unie a měla mimo jiné hledat i odpověď na otázku, zda není rozpor mezi integrací a rozšiřováním Unie.
V konečné podobě se má ovšem skupina zabývat spíše dlouhodobými výzvami a hrozbami, jimž bude Evropská unie čelit v horizontu let 2020-2030. Mezi tématy by se měla objevit energetická bezpečnost a klimatické změny, ale také migrace, světová bezpečnost, boj s mezinárodním zločinem nebo lepší komunikace s evropskými občany. Činnost má skupina zahájit na podzim 2008. Výsledky svého jednání má pak předložit v červnu 2010.
V čele Reflexní skupiny bude stát bývalý španělský premiér Xxxxxx Xxxxxxxx. Jeho zástupci se mají stát bývalá lotyšská prezidentka Xxxxx Xxxx-Xxxxxxxxx a bývalý šéf společnosti Nokia Xxxxx Xxxxxx. Všichni tři pak společně navrhnou v druhé polovině roku 2008 Evropské radě další členy. O jménech se prozatím pouze spekuluje. Nejčastěji se hovoří o bývalém nizozemském fotbalistovi Xxxxxxx Xxxxxxxxx nebo bývalém předsedovi EP, Irovi Xxxx Xxxxxx.
Ačkoliv první tři jmenované osobnosti budí respekt, význam této skupiny moudrých bychom stejně nepřeceňovali. Role Komise ani dalších rozhodovacích orgánů EU se nezmění a bude záležet pouze na ochotě jejích představitelů, zda se doporučeními Reflexní skupiny budou řídit či je ignorovat.
xxxx://xxx.xx0000.xx/XX/xXX/Xxxxxxxx_Xxxxxxxxxx/ 20071214CONC.htm
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xx/xxxxxx/xxxxxx-xxxxxx-xx lozil-zaklady-reflexni-skupiny-a-rozhodl-o-misi-v-kosovu
EKONOMIKA A EURO
Česko v roce 2008 patrně nevyhoví inflačnímu kritériu
Dokument z pera ministerstva financí a ČNB konstatuje, že ČR v letošním roce pravděpodobně nesplní závazky vyplývající z maastrichtského kritéria cenové stability. Vstup Česka do mechanismu ERM II se zatím neplánuje.
Vyplývá to z nově zveřejněného materiálu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou”, který posuzuje míru připravenosti ČR pro vstup do měnového systému ERM II a pro následné přijetí společné měny. Z tohoto dokumentu i postoje vlády vyplývá, že česká ekonomika zatím není připravena pro vstup do eurozóny, a proto nestanovila ani žádné pevné datum přijetí eura ani okamžik začlenění koruny do ERM II.
Jak si tedy Česko stojí vzhledem k maastrichtským kritériím? V příštím roce můžeme podle zprávy očekávat porušení dalšího z nich – pravidla o stabilní cenové hladině. To stanoví, že
Události
by inflace žádné země usilující o vstup do eurozóny neměla překročit průměr tří států, které ji mají nejnižší, o více než 1,5 procentního bodu. Takovými zeměmi byly v minulém roce Malta, Finsko a Francie. Hodnota kritéria dosáhla 2,67 %. Kromě rostoucích cen některých surovin a potravin se bude v roce 2008 Česko potýkat s dopady reformy veřejných financí, která bude mimo jiné znamenat změny nepřímých daní tedy i inflace a to směrem nahoru. Inflační vzedmutí by však mělo po roce odeznít a od roku 2009 by ČR měla cenové maastrichtské kritérium opět plnit.
Harmonizovaný index spotřebitelských cen
(průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců, růst v %)
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 | |||||||
Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací | 0,7 | 1,0 | 1,4 | 1,3 | 1,7 | 1,6 | 1,6 |
Hodnota kritéria | 2,2 | 2,5 | 2,9 | 2,8 | 3,2 | 3,1 | 3,1 |
Česká republika | 2,6 | 1,6 | 2,1 | 2,4 | 3,9 | 2,3 | 2,1 |
Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou
Dlouhodobou bolestí Česka je vzhledem k plnění kritérií nadměrný deficit veřejných rozpočtů. Ten se letos očekává vzhledem k dobrému výkonu ekonomiky „jen“ ve výši 3,4 % HDP. Do roku 2010 by se tento ukazatel měl snížit na 2,3 % HDP. Analýza ministerstva financí však upozorňuje, že pro udržitelnost veřejných financí je nutné co nejrychleji nastartovat reformu zdravotnictví a důchodového systému.
Bude zajímavé sledovat, jak si s plněním cenového kritéria poradí Slovensko. To sice formálně kritérium nyní splňuje, ale není jisté, jestli to Evropská centrální banka a Komise vyhodnotí jako dlouhodobě udržitelné plnění kritéria, jak požadují evropská pravidla.
Xxxx, že obě instituce budou při hodnocení maastrichtských kritírií postupovat přísně, nasvědčuje litevský případ. Pobaltské republice byl v roce 2006 odmítnut vstup do eurozóny, protože její inflace byla tehdy pouze o 0,1 procentního bodu vyšší, než kolik činila hodnota kritéria, navíc s nepříznivým výhledem.
xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxx/xxxx/xxxx/xx.xxx/xx_xxxxxxxxx_ pristoupeni_36813.html
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxx-x-xxxxxx m-roce-patrne-nevyhovi-inflacnimu-kriteriu
ROZPOČET
Parlament přijal rozpočet na rok 2008
Evropský parlament přijal ve druhém čtení rozpočet na rok 2008. Jeho celková výše bude činit 120 346 758 612 EUR v položkách plateb, což představuje nárůst o 5,7 % oproti roku 2007 a téměř 0,96 % celkového hrubého národního důchodu (HND) členských států. Rozpočet na rok 2008 je průlomový v tom, že poprvé bude vyčleněno více prostředků na
udržitelný růst a zaměstnanost než na zemědělské podpory.
Na základě dohody budou evropský program satelitní navigace Galileo a Evropský technologický institut (EIT) plně financovány z rozpočtu Společenství, aniž by současně bylo ohroženo financování víceletých programů lisabonské agendy „Celoživotní vzdělávání”, „Erasmus Mundus” a transevropské sítě. Částka, které je zapotřebí do roku 2013 (chybí 2,4 miliard EUR), bude uvolněna především z revize Finančního výhledu (1.600 mil. EUR). Na tyto dva programy bylo do roku 2013 vyčleněno celkem 3,7 miliard EUR.
Celková výše prostředků vyčleněných z rozpočtu EU na rok 2008 na společnou zahraniční a bezpečností politiku bude činit 285 mil. EUR. To představuje oproti rozpočtu na rok 2007 navýšení o 125 milionů EUR. Z této celkové částky bude 70 mil. EUR využito z nástroje pružnosti, který slouží k financování „nepředvídaných či výjimečných” výdajů. Toto výjimečné financování půjde v roce 2008 především na činnosti EU v Kosovu.
Vzhledem k naléhavosti otázky imigrace navrhl Evropský parlament navýšení prostředků pro agenturu pro řízení vnějších hranic Unie - Frontex o 30 mil. Euro na celkových 70 mil. euro.
Rozpočet EU na rok 2008 podle rozpočtových kapitol v miliardách eurech:
Kapitoly | Závazky | Platby |
1a. Konkurenceschopnost | 11,09 | 9,77 |
1b. Soudržnost | 46,88 | 40,55 |
2. Přírodní zdroje | 55,04 | 53,18 |
3a. Xxxxxxx, bezpečnost a spravedlnost | 0,73 | 0,53 |
3b. Občanství | 0,61 | 0,71 |
4. EU jako globální partner | 7,31 | 8,11 |
5. Administrativa | 7,28 | 7,28 |
6. Kompenzace | 0,21 | 0,21 |
Celkem: | 129,15 | 120,35 |
v % HND EU | 1,03% | 0,96% |
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx_xxxx/ 034-15283-344-12-50-905-20071213IPR15281-10-12-2007-
ZDANĚNÍ A CELNÍ UNIE
EU prodloužila ČR výjimku na DHP u bydlení
Ministři financí členských států schválili prodloužení výjimek umožňujících využívat sníženou sazbu DHP na některé zboží a služby pěti novým členským státům: ČR, Maltě, Polsku, Kypru a Slovinsku. Tuto výjimku si státy vyjednaly během přístupových rozhovorů a měla trvání jen do konce roku 2007. Řada starých členských států má však podobné výjimky vyjednané až do konce roku 2010, proto i Rada rozhodla o prodloužení těchto výjimek nováčkovským státům také do
Události
V nové bílé knize Evropská komise nenavrhla vytvoření speciální směrnice regulující hypotéční trh v EU, ačkoliv o tom v minulosti uvažovala. Evropská komise rozhodla, že asociace MasterCard musí během následujících šesti měsíců zrušit poplatky, které platí obchodníci za přeshraniční transakce prostřednictvím platebních karet. Evropský parlament schválil návrh na zrušení právní ochrany průmyslových vzorů náhradních dílů a dalších mechanických součástí motorových vozidel.
konce roku 2010. Od roku 2010 by měl v EU platit nový systém DPH, který by zavedl jednotná pravidla pro všechny.
V České republice se jednalo o prodloužení výjimky užívat sníženou sazbu DPH na stavební práce spojené s bydlením. Česká vláda nakonec výjimku nevyužije, protože nalezla jiné řešení, jak u drtivé většiny nové výstavby zachovat sníženou sazbu. Podle evropských směrnic může být totiž nižší sazba DPH aplikována u tzv. sociálního bydlení, jehož definice není nikterak harmonizována a každý členský stát si ji stanoví po svém. Česká vláda za sociální bydlení považuje rodinné domy s plochou do 350 m2 a byty s plochou do 120 m2, na které se tedy i do budoucna bude uplatňovat snížená – nyní nově 9%
– sazba DPH.
Z evropského hlediska významnější změnou v oblasti DPH je převedení zdaňovací povinnosti u daně z přidané hodnoty u služeb jako jsou elektronické služby a telekomunikace od roku 2015. Ta je dosud placena v zemi, kde společnost sídlí, nově bude placena v zemi, kde je služba nabízena. Každý spotřebitel v jedné zemi tak bude platit stejnou sazbu DPH bez ohledu na skutečnost, kde má telefonní operátor sídlo.
Dohodu umožnil souhlas Lucemburska, které hrozilo použít veto. V této zemi má svou evropskou centrálu řada telekomunikačních a IT společností (Xxxxxx.xxx, Skype, AOL, PayPal, iTunes), neboť zde základní sazba daně činí pouze 15 %. Tu dosud odváděly do lucemburského rozpočtu, od roku 2015 pak již do rozpočtů států, kde jsou jejich služby spotřebovávány. Proto bude Lucembursku umožněno si v novém režimu ponechat 30 % výnosů z DPH, které by jinak měly být odvedeny podle místa spotřeby služby. Tato dočasná výjimka vyprší v roce 2019.
Celý systém placení i stanovení DPH v EU je protkán nepřehlednou řadou výjimek či dočasných režimů. Jeho očekávané zjednodušení od roku 2010 tak bude pro eurokomisaře Xxxxxx Xxxxxxx tvrdým oříškem, neboť každý členský stát má v daňových záležitostech právo veta a celou dohodu může zablokovat. První návrh novely DPH by měl být předložen na konci roku 2008.
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxXxxx/xxx_Xxxx/xxxx/ pressData/en/ecofin/97420.pdf
JEDNOTNÝ VNITŘNÍ TRH
Komise zatím nenavrhla směrnici k hypotéčním úvěrům
V polovině prosince Evropská komise zveřejnila Bílou knihu o hypotéčních úvěrech. Ta neobsahuje návrh směrnice na regulaci hypotéčních úvěrů, jak bylo uvažováno v minulosti.
Ačkoliv je pro většinu Evropanů hypotéka největším finančním závazkem v životě, pouze malý podíl úvěrů na nemovitost (zhruba 1 %) se poskytuje přeshraničně a jednotný vnitřní trh zde stále nefunguje. Odstranění překážek pro širší
využívání hypoték z jiných členských států by vedlo k rozšíření konkurence a lepších podmínek pro klienty bank.
Cílem zveřejněné bílé knihy tak zůstává zlepšení efektivity a konkurenceschopnosti na trzích hypotéčních úvěrů v EU a bude ho dosaženo přes tyto dílčí cíle:
• usnadnění přeshraniční nabídky úvěrů,
• zvýšení rozmanitosti úvěrových produktů,
• zlepšení spotřebitelské důvěry,
• usnadnění mobility spotřebitelů.
Zatím bylo rozhodnuto, že tyto cíle budou dosaženy prostřednictvím nelegislativních kroků, které se zaměří například na registraci půdy, oceňování nemovitostí či procedury při vynucených prodejích.
Komise ještě zhodnotí, zda je potřeba přijímat legislativu v klíčových otázkách typu možností předčasného splacení úvěru, vyjadřování úrokové míry či poskytování předsmluvních informací. Stále není do budoucna vyloučena ani komplexní legislativa harmonizující pravidla poskytování hypotéčních úvěrů v EU. Přijetí takové varianty by ale musely prokázat podstatné přínosy podstatnému množství spotřebitelů.
Podle našeho názoru je hlavním důvodem absence širšího poskytování přeshraničních hypotéčních úvěrů zejména přirozená preference místních bank spotřebiteli, částečně i jazyková bariéra. Na straně bank pak zase zejména ekonomická rentabilita přeshraničního poskytování hypoték. V prostředí jednotného evropského pasu není problém, aby jakákoliv banka autorizovaná v jedné členské zemi nabízela své služby i v ostatních zemích, pokud se jí to vyplatí.
Je chvályhodné, že Evropská komise bezhlavě nechrlí jednu směrnici o hypotékách za druhou, a místo toho rozvážně zkoumá, zda legislativní nástroje v tomto případě vůbec dávají smysl.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 07/1955
Komise uložila asociaci MasterCard zrušit poplatky
Karetní asociace MasterCard musí zrušit poplatky, které platí obchodníci za přeshraniční transakce prostřednictvím platebních karet, rozhodla Evropská komise. Důvodem je skutečnost, že poplatky působí jako restriktivní podnikatelské praktika a chovají se jako dodatečná daň ze spotřeby. V některých členských státech, například v ČR, se tyto poplatky platí i u každé tuzemské karetní transakce.
Poplatky jsou placeny z účtu banky obchodníka bance držitele platební karty z každé obchodní transakce realizované kartou. Podle evropské exekutivy zvyšují náklady na přijímání platebních karet obchodníkům, aniž by vedly ke zvýšení efektivity. Navíc spotřebitelé za používání platební karty platí dvakrát. Jednou ve formě ročního poplatku své bance a podruhé prostřednictvím
Události
vyšších maloobchodních cen, které platí nejen držitelé karet, ale i ostatní zákazníci.
Komisařka pro ochranu hospodářské soutěže Xxxxxx Xxxxx zdůraznila, že poplatky nepovažuje v principu za nelegální, ale musí být ospravedlněné přínosy pro spotřebitele.
Jestliže MasterCard své poplatky nezruší během šesti měsíců, Komise na karetní asociaci uvalí denní pokutu ve výši 3,5 % denního celosvětového obratu. MasterCard se již nechala slyšet, že se proti rozhodnutí Komise odvolá. Rozhodnutí rovněž ovlivní konkurenční asociaci Visa. Ta tyto poplatky rovněž aplikuje, avšak v roce 2002 jí byla Evropskou komisí udělena výjimka, neboť poplatky výrazně zredukovala a zvýšila jejich transparentnost. Výjimka vypršela ke konci roku 2007, a tak nyní i Visa musí prokázat, že poplatky jsou v souladu s pravidly EU a přispívají k ekonomickému a technologickému pokroku, který je přínosný pro spotřebitele.
Celé odvětví platebního styku vstupuje do revolučního roku, kdy začne platit Jednotná eurová platební oblast (SEPA), která zboří hranice národních států při platbách v euru, včetně používání platebních karet. To si mimo jiné vyžádá i veliké investice, které jsou financovány také prostřednictvím poplatků. Přičemž hrozí riziko, že jejich zakazování či omezování se vrátí jako bumerang ve formě nižších investic do inovací, bezpečnosti či efektivity platebního styku. V případě potvrzení zákazu Evropským soudním dvorem není vyloučena ani skutečnost, že poplatky nakonec budou namísto obchodníkům přímo účtovány spotřebitelům.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 07/1959
Ministři přijali revizi schvalování finanční legislativy v EU
Rada EU pro ekonomické a finanční záležitosti se shodla na revizi tzv. Lamfalussyho procesu, který upravuje procedury přípravy a schvalování evropské legislativy v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví.
Xxxxxxxxxxxx proces funguje již pět let a na jeho základě je finanční legislativa Evropské unie přijímána v těchto čtyřech úrovních:
1. Evropský parlament a Rada přijmou rámcovou směrnici či nařízení,
2. speciální sektorové komise a regulátoři radí s technickými detaily implementace legislativy,
3. národní regulátoři pracují na koordinaci,
4. spočívá ve vynucování aplikace evropské normy v praxi.
Cílem procedury je zvýšení flexibility v legislativním procesu a rychlejší přizpůsobení se technologickým změnám a tržnímu vývoji v rychle se rozvíjejícím sektoru finančních služeb.
Nynější revize přijatá Radou se týká třetí úrovně Lamfalussyho procesu, ve které by národní regulátoři měli zintenzivnit konvergenci a spolupráci. Nově přijaté opatření spočívá v omezování časté praktiky zvané „pozlacování“, kdy jsou na národní úrovni často navíc přijímána dodatečná pravidla, která nejsou nezbytná pro převedení přijaté směrnice do národního práva.
V rámci revize Rada také vyzvala Evropskou komisi, aby ujasnila roli speciálních sektorových komisí působících v rámci druhé úrovně Lamfalussyho procesu.
Naopak italský návrh na zřízení funkce celoevropského finančního dohledu ministři financí členských států zamítli.
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_Xxxx/xxxx/ pressdata/en/ecofin/97420.pdf
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 07/1731
Europarlament pro zrušení právní ochrany průmyslových vzorů náhradních dílů
Poslanci na plenárním zasedání Evropského parlamentu podpořili návrh na zrušení právní ochrany průmyslových vzorů náhradních dílů a dalších mechanických součástí motorových vozidel. Parlament požaduje, aby plné liberalizaci trhu předcházelo pětileté přechodné období.
Cílem je tímto způsobem otevřít hospodářské soutěži sekundární trh s náhradními díly „určenými k obnově původního vzhledu složených výrobků”, jako jsou například motorová vozidla nebo průmyslové stroje.
Ve většině členských států nyní existuje režim ochrany průmyslových vzorů náhradních dílů zakoupených k deko- rativním účelům, tj. dílů, které mění původní vzhled produktu.
Poslanci přijali pozměňovací návrh, kterým žádají, aby byli spotřebitelé informováni o původu součásti použitím nesmazatelné značky: ochranné známky, obchodního názvu nebo jiným vhodným způsobem. To jim umožní, aby si mohli mezi konkurenčními náhradními díly vybrat se znalostí věci.
Dosavadní praxe se v jednotlivých členských státech liší. V 15 členských státech včetně ČR právní ochrana
Události
V rámci hodnocení aplikace Lisabonské strategie Evropská komise ocenila pokrok, který členské státy v uplynulých dvou letech udělaly. Do budoucna se ale budou muset více zaměřit na investice do lidského kapitálu. Česká republika se stala jednou z prvních zemí, kterým Evropská komise schválila operační program pro sektor rybářství. Po dlouhém vyjednávání se ministři zemědělství členských států shodli na reformě vinařství v EU. Možnost doslazování vín bude zachována.
průmyslových vzorů náhradních dílů existuje. Ostatní členské státy naopak při opravách či výměnách povolují volné použití náhradních dílů.
Česko, jakožto významný producent automobilových náhradních dílů, s návrhem nesouhlasí, když jej považuje za bezprecedentní zásah do systému průmyslověprávní ochrany a tudíž nerespektuje práva duševního vlastnictví. Na druhou stranu je pravděpodobné, že otevření tohoto trhu povede k větší konkurenci a potenciálně i nižším cenám pro spotřebitele.
Osud směrnice i přes kladné stanovisko není vůbec jistý, neboť ho musí schválit ještě zástupci členských států v Radě. Řada automobilových velmocí se na směrnici příliš kladně nedívá.
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx_xxxx/ 052-14839-344-12-50-909-20071211IPR14794-10-12-2007-
Nový balíček pro obranný průmysl
Evropská komise představila nový legislativní balíček, který opět Evropskou unii přiblíží svému dlouhodobému cíli – ustavit jednotný vnitřní trh i ve zboží obranného průmyslu a zároveň garantovat členským státům kontrolu nad jejími strategickými obrannými a bezpečnostními zájmy. V současnosti primární právo EU povoluje, aby obranný průmysl díky svému strategickému postavení byl vyňat z řady standardních pravidel upravujících ostatní trhy v EU.
Právě liberalizace trhu vojenských výrobků je cestou k posílení konkurenceschopnosti evropských zbrojařských firem a v důsledku toho i ke zvýšení autonomie Evropské unie v této oblasti. Balíček se skládá z těchto dvou norem:
1. Návrh směrnice o veřejných zakázkách v obranném průmyslu – zavádí transparentní pravidla vypisování veřejných zakázek v nákupu zbraní, munice a ostatního vojenského materiálu. Bude se vztahovat i na některé citlivé nevojenské bezpečnostní technologie.
2. Návrh směrnice o vnitrounijních přenosech výrobků obranného průmyslu – cílem je zjednodušit národní povolovací řízení a tak usnadnit přeshraniční obchod obranným zbožím v EU. Profitovat by měly i malé a střední podniky jako přímí dodavatelé velkých zbrojovek.
Kromě toho Komise zveřejnila i sdělení s doporučeními pro zvýšení konkurence v sektoru obranného průmyslu, které by mělo být dosaženo používáním jednotných standardů, dohodnutím společných pravidel pro řešení sporů, apod.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 07/1860
PODNIKÁNÍ
Komise přivítala pokrok EU v reformách
Členské země učinily v uplynulých dvou letech velký pokrok, říká Evropská komise. Pokud ale v konkurenčním prostředí
globální ekonomiky chtějí uspět, budou se muset ještě více soustředit na investice do lidského kapitálu a odstraňování překážek, které brání využití potenciálu malých a středních podniků.
Po pěti letech nepřesvědčivých výsledků se v březnu roku 2005 vrcholní představitelé rozhodli spustit obnovenou Lisabonskou strategii, jejímž cílem je učinit z Evropy do roku 2010 „nejdynamičtější světovou ekonomiku založenou na znalostech“.
Podle zprávy, kterou Evropská komise zveřejnila, se politiky v rámci Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost konečně začínají vyplácet. Hospodářský růst se z 1,8 % v roce 2005 vyšplhal na 3 % v roce 2006 a míra zaměstnanosti dosáhla úrovně 66 % (cílem Lisabonské strategie je přitom 70 %).
Vlády by měly podle dokumentu pokračovat ve svém úsilí, ale měly by se přitom zaměřit na některé oblasti, které mají na růst a zaměstnanost větší dopad. Konkrétně by vlády měly:
• do roku 2010 zajistit připojení alespoň 30 % evropských obyvatel a škol k vysokorychlostnímu Internetu,
• stanovit si cíle na snižování předčasného ukončování školní docházky, sladit studijní plány s potřebami trhu práce,
• zvýšit dostupnost kvalitní zdravotní péče,
• schválit návrh Komise na vytvoření „modrých karet“ zaměřených na přilákání migrantů na základě jejich znalostí a schopností,
• posilovat růst malých a středních podniků prostřednictvím omezování byrokracie, zlepšování přístupu k financování z evropských programů a k veřejným zakázkám a omezovat překážky pro provozování přeshraniční činnosti vytvořením statutu „malé evropské firmy“,
• podporovat inovace – státy by měly nalézt dohodu o integrovaných soudních pravomocích v oblasti patentů a o dostupnosti jednotného patentu,
• dokončit vnitřní trh s energiemi, včetně stanovení povinných cílů na snižování energetické náročnosti vládních budov a systematicky uplatňovat energetickou účinnost jako jedno z kritérií pro udělení veřejné zakázky.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 07/1892
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxx a-pokrok-eu-v-reformach-ale-chce-vice
ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ POLITIKA
Odbory jsou rozmrzelé z rozsudku Evropského soudního dvora
Rozsudek, který Evropský soudní dvůr vynesl v klíčovém sporu švédských odborů a lotyšské firmy Laval, rozladil evropské odbory, které jsou přesvědčeny, že rozhodnutí soudu zpochybňuje kolektivně vyjednané dohody.
Události
V případě Laval se jedná o lotyšskou stavební firmu Laval un Partneri, která ve Švédsku získala zakázku na rekonstrukci školy ve městě Vaxholm. Firma se rozhodla, že svým (lotyšským) zaměstnancům pracujícím na zakázce bude vyplácet mzdu, která je běžná v její domovské zemi a odmítla podepsat kolektivní dohodu a respektovat požadavky na pracovní podmínky a minimální mzdy jak je upravuje švédská legislativa. To se ovšem nelíbilo švédským odborům a firmu Laval zažalovaly.
Evropský soudní dvůr rozhodl, že blokáda staveniště firmy Laval, k níž se odhodlaly švédští odboráři ve snaze přinutit firmu, aby se zapojila do vyjednávání o mzdách a podepsala kolektivní dohody, je proti pravidlům EU na poskytování služeb. Soud uvedl, že takový postup může být ospravedlnitelný pouze v případech, že převládá veřejný zájem na ochraně pracovníků. Tato podmínka však podle soudu v případě Laval splněna nebyla.
Soud zdůraznil, že směrnice o vysílání pracovníků nezavazuje zahraniční poskytovatele služeb k respektování jakýchkoliv dalších pracovně právních standardů, které jdou za rámec minimálních standardů stanovených směrnicí. Dodal však, že takové společnosti mohou být donuceny k přijetí národních pravidel, která stanovují výši minimálního platu.
Soud dále uvedl, že takový kolektivní postup, k němuž se odhodlali švédští odboráři ve snaze donutit Laval k podpisu kolektivní dohody, by s velkou pravděpodobností znamenal, že pro podobnou firmu budou stavební zakázky ve Švédsku méně atraktivní nebo bude obtížnější je vykonávat. Z tohoto důvodu takový postup představuje omezení svobody poskytování služeb.
Soud uvedl, že švédská opatření, zejména ta, která se vztahují k minimálnímu platu, nejsou dostatečně přesná a srozumitelná. Požadavkem, aby Laval taková pravidla respektoval, by vznikaly pouze překážky ke vstupu firmy na švédský trh služeb.
Rozsudek evropské soudní autority považujeme za vítězství zdravého rozumu, který potvrdil nedotknutelnost jednotného vnitřního trhu a z něj plynoucího volného pohybu osob.
xxxx://xxxxx.xxxxxx.xx/xx/xxxx/xxxxxxxxxxx/xx00/xxx/ cp070098en.pdf
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxx-xxxx-xxx mrzele-z-rozsudku-evropskeho-soudniho-dvora
ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV
České rybářství dostalo v Bruselu zelenou
Významný úspěch si připsal český vyjednávací tým v evropských strukturách. Česká republika se zařadila do první vlny zemí, kterým Evropská komise schválila operační programy podporující sektor rybářství. Program by měl být spuštěn na jaře příštího roku a bude podpořen kampaní na zvýšení zájmu spotřebitelů o sladkovodní ryby.
„Využití Evropského rybářského fondu patří mezi zásadní priority resortu zemědělství. Nyní bude možno díky Operačnímu programu Rybářství vytvořit kvalitní podmínky pro fungování celého sektoru, po nichž dlouhodobě produkční i svazoví rybáři volají,“ uvedl v této souvislosti ministr zemědělství Xxxx Xxxxxxxxxx.
Operační program Rybářství pracuje s rozpočtem ve výši 1 miliardy korun (36,1 milionů euro) na celé programovací období 2007 – 2013.
Struktura a rozpočet OP Rybářství v mil. euro (běžné ceny)
Priorita / opatření | Celkový rozpočet | Zdroje EU | Národní zdroje |
2. Akvakultura | 15,90 | 11,93 | 3,97 |
2.1. Investice do produkce akvakultury 2.2. Vyrovnávací platby na zlepšení vodního prostředí 2.3. Opatření v oblasti zdraví ryb 2.4. Investice do zpracování a uvádění na trh | |||
3. Opatření společného zájmu | 18,43 | 13,82 | 4,61 |
3.1. Opatření ve společném zájmu 3.2. Opatření na vytváření vhodn. podm. pro život vodních živočichů 3.3. Podpora a rozvoj nových trhů a propagační kampaně 3.4. Pilotní projekty | |||
5. Technická pomoc | 1,81 | 1,36 | 0,45 |
5.1. Technická pomoc | |||
CELKEM | 36,14 | 27,11 | 9,04 |
Zdroj: MZE ČR, pozn.: ostatní prioritní osy definované nařízením Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu 1. Opatření k přizpůsobení rybářského loďstva Společenství a 4. Udržitelný rozvoj rybolovných oblastí nebudou díky vnitrozemskému charakteru ČR využity.
Pravidla pro žadatele by měla být k dispozici do března, aby mohlo být v dubnu vyhlášeno první kolo příjmu žádostí. Mělo by se týkat těchto opatření:
2.1. Investice do akvakultury – výstavba a modernizace rybníků, sociálního zázemí, ekologické investice, vybudování prodejních kapacit na farmách…
2.4. Investice do zpracování a uvádění na trh – modernizace a rozšiřování podniků zpracovávajících ryby, ekologické investice…
3.3. Podpora a rozvoj nových trhů a propagační kampaně
xxxx://xxx.xxx.xx/Xxxxx.xxxx?xxx000&xxxx0&xxxx00000&xx s=0
Ministři se dohodli na reformě vinařství
Ministři zemědělství se po dlouhém třídenním vyjednávání dohodli na reformě vinařství. Původní návrh Komise doznal ovšem řady změn. Na nátlak Itálie a Francie bude vymýcen menší počet vinic. Úspěch ve vyjednávání si připsala i ČR, která získá v rámci reformy téměř jednou tolik prostředků
Události
Evropská unie otevřela další dvě vyjednávací kapitoly v přístupových rozhovorech s Tureckem, které se týkají transevropských sítí a ochrany spotřebitele a zdraví. Automobilky budou muset snížit průměrné emise osobních vozidel na maximální hodnotu 130 gramů CO2 na kilometr. Od 21. prosince se Česká republika spolu s dalšími osmi státy stala součástí Schengenského prostoru bez vnitřních hranic. Při cestě do sousedních zemí již nebudeme podléhat pohraniční kontrole.
než předpokládal původní návrh. Vinaři budou dále moci doslazovat své produkty sacharózou a moštem. Hlavní body reformy:
Národní finanční obálky
Rozpočty pro jednotlivé členské země zohledňují reformní potřeby členských zemí, může z nich být financována restrukturalizace vinic, modernizace výrobních postupů, propagace v třetích zemích, krizové řízení nebo podpora ekologického zemědělství. České republice se podle informací Ministerstva zemědělství podařilo vyjednat 3 miliony eur.
Klučení vinic
Tříletý dobrovolný režim klučení pro celkovou plochu 175 000 hektarů s klesající výší prémie v průběhu tří let. Členský stát může klučení zastavit, pokud by oblast zabírala více než 8 % celkové plochy vinic příslušného členského státu nebo 10 % celkové plochy regionu. Ministr zemědělství Xxxxxxxxxx uvedl, že v České republice se vinice kvůli reformě rušit nebudou. Naopak, po skončení reforem budou liberalizována práva na výsadbu a to by podle ministra mohlo znamenat určitou šanci na zvýšení produkce.
Označování
Nedojde k úplné harmonizaci způsobu označování vín etiketami. Ochrana zeměpisného označení a označení původu bude stále patřit mezi nejdůležitější postupy. Vinaři, kteří tato označení nepoužívají, budou ale i nadále moci označovat svá vína názvem odrůdy a ročníkem.
Doslazování
Navýšení podílu alkoholu pomocí doslazování bude mírně (o půl procenta méně oproti dnešku) omezeno, ale v zemích a oblastech, kde se v současné době používá, bude i nadále legální.
Destilace
Přebytky (obvykle nižší kvality), které vinaři nejsou schopni prodat na trhu, mohou být podle evropských pravidel vydestilovány pro průmyslové účely. Tato praxe by měla během čtyř let zaniknout. Destilaci vinné drti bude poté moci nařídit členský stát, v rámci Evropské unie ovšem podle návrhu Evropské komise nebude povinná.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 07/1966
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxx-xx-xxxxxxx-xx- reforme-vinarstvi
ROZŠÍŘENÍ
Přístupové rozhovory s Tureckem pokročily vpřed
Navzdory pokračujícímu napětí s Francií se EU rozhodla pokračovat v přístupových rozhovorech s Tureckem a ve středu
19. prosince otevřela další dvě kapitoly.
Portugalské předsednictví otevřelo na konferenci o přistoupení v Bruselu kapitoly týkající se transevropských sítí (TEN) a ochrany spotřebitele a zdraví.
Komisař pro rozšíření Xxxx Xxxx řekl, že byl potěšen výsledkem a zdůraznil, že rozhovory pokračují normálně. Za další známku závazku Komise k jednání o tureckém členství v Unii je považována Xxxxxxxxx návštěva Turecka, která by měla proběhnout na začátku příštího roku.
Turecký ministr zahraničních věcí a hlavní vyjednavač členství v EU Xxx Xxxxxxx dal jasně 19. prosince najevo, že vnímá tuto konferenci jako „konferenci o přistoupení“. Znovu také zopakoval, že sdíleným cílem je přistoupení a apeloval na členské země EU, aby „stály pevně proti snahám tento cíl změnit“.
Turecko doufá, že otevře další dvě nebo tři kapitoly během prvního pololetí roku 2008, kdy bude EU předsedat Slovinsko. Ve druhé polovině roku se předsednické funkce ujme Francie, což pravděpodobně bude činit přístupové rozhovory s Tureckem mnohem obtížnější.
Stále zastáváme názor, že v nejbližší době (do roku 2012) rozšíří řady Evropské unie pouze Chorvatsko. Ve druhé polovině příští dekády možná některé další státy západního Balkánu. Turecku příliš šancí vstoupit do EU v následujících deseti letech nedáváme. Evropská unie totiž sama dosud nevstřebala rozšíření svých řad o 12 chudších států východní a jižní Evropy.
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxXxxx/xxx_Xxxx/xxxx/ pressData/en/misc/97762.pdf
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xx/xxxxxx/xxxxxxxxxx-xxxxx vory-s-tureckem-pokrocily-vpred
Bude Kosovo důvodem k zastavení sbližování EU a Srbska?
Srbský premiér 22. prosince pohrozil, že zabrání podpisu Stabilizační a asociační dohody mezi Srbskem a EU, pokud Unie nepřehodnotí svůj postoj v kosovské otázce.
Srbský premiér Xxxxxxxx Xxxxxxxxx spojil budoucnost jihosrbské provincie Kosovo s možností vstupu Srbska do EU, když o víkendu prohlásil: „Můžeme s Bruselem spolupracovat pouze tehdy, když bude Evropská unie plně garantovat suverenitu a nedotknutelnost Srbska v mezinárodně uznaných hranicích.“ Zároveň označil zablokování sbližování s NATO a s EU za možnou budoucí základní linii srbské zahraniční politiky nutnou pro přežití státu.
EU spolu s USA minulý týden označily možnost dohody ohledně budoucího statutu Kosova na půdě Rady bezpečnosti OSN za vyloučenou a odmítly další pokračování jednání, které navrhovalo Srbsko s podporou Ruska. USA již dříve daly najevo ochotu uznat i případné jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova. Není však jisté, zda by členské státy EU v tomto případě zaujaly jednotné stanovisko. Ze členských
Události
zemí Unie se nejsilněji proti nezávislosti jihosrbské provincie Kosovo vyslovuje Kypr. Nicméně slovinský ministr zahraničí, jehož země bude Unii předsedat od 1. ledna 2008, minulý týden řekl, že EU musí být připravená pomoci Kosovu na jeho cestě k nezávislosti a v této souvislosti hovořil o nezvratitelném procesu.
Očekává se, že Kosovo nezávislost vyhlásí v prvním čtvrtletí příštího roku. Oficiální termín zatím není znám. V srbském tisku se však objevily spekulace hovořící o 6. únoru jako o možném datu pro vyhlášení nezávislosti.
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xx/xxxxxx/xxxx-xxxxxx-xxx odem-k-zablokovani-sblizovani-eu-a-srbska
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Automobilky v EU budou muset snížit emise CO2
Automobilky v Evropské unii budou muset snížit průměrné emise vyráběných osobních automobilů, vyplývá to z návrhu nařízení z pera Evropské komise.
To se bude vztahovat na všechna nová vozidla registrovaná v Evropské unii po roce 2013, ať již vyrobená v některé členské zemi nebo importovaná z ostatních zemí. Nařízení počítá s průměrným cílem 130 gramů CO2 na kilometr, který je v souladu s volnějším cílem pro těžší výkonnější vozidla a přísnějším pro malá auta.
Vozidla s hmotností přes dvě tuny budou beztrestně moci vypouštět stále více než 150 g/km, zatímco na lehčí automobily se bude vztahovat maximální strop emisí ve výši 110 g/km. Avšak výrobci větších automobilů budou muset relativně více snižovat emise své produkce, než výrobci menších aut.
Nová pravidla budou stále umožňovat výrobcům vyrábět velká vozidla s emisemi nad průměrný limit 130 g/km CO2, ale pouze pokud to bude vyrovnané produkcí aut s nižšími emisemi tak, aby průměr za všechny modelové řady nepřekračoval stanovenou hodnotu.
Navíc některé automobilky, které vyrábějí pouze velká a silná auta (například Porsche s průměrnými emisemi 282 g/km), budou pravidla splňovat, pokud uzavřou komerční dohodu s menšími výrobci splňujícími daný limit a od nich jejich přebytek emisí do průměrné hodnoty odkoupí. Některé nezávislé automobilky, které prodávají ročně méně než 10 tisíc aut, navíc alternativně mohou požádat Evropskou komisi o stanovení individuálního stropu emisí CO2 v závislosti na charakteru jimi vyrobených vozidel.
Výrobci automobilů, kteří překročí daný limit, ani nebudou mít nakoupené povolenky od výrobců nízkoemisních vozidel, budou vystaveny finančním sankcím. Pokuty budou rozfázovány ve čtyřletém období od vstupu nařízení v platnost a v roce 2012 začnou na 20 eurech za gram CO2, které každé
auto vypouští nad povolený průměrný limit, a do roku 2015 vyšplhají až na 95 euro.
Pro vstup nařízení v platnost je zapotřebí kladného stanoviska Evropského parlamentu a Rady EU.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 07/1965
JUSTICE A ZÁLEŽITOSTI VNITRA
ČR se stala součástí bezhraniční schengenské zóny
ČR spolu s osmi dalšími novými členskými zeměmi vstoupila dne 21.12.2007 do evropského prostoru „bez hranic“. O rozšíření tzv. schengenského prostoru k 21. prosinci rozhodli ministři vnitra členských států EU na svém jednání 8. listopadu 2007.
Nyní je jeho členy patnáct zemí, avšak pouze třináct z nich je současně členy EU. Ze „staré patnácty“ mezi nimi chybí Velká Británie a Irsko. Počet naopak doplňuje Norsko a Island, kteří nejsou členy Unie. Kromě ČR se k rozšíření Schengenu připojilo dalších osm států: Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Malta.
Schengenský systém bude do doby, než bude vyvinut nový informační systém SIS 2, fungovat na prozatímní zdokonalené verzi předešlého systému SIS 1 zvané SISone4all. Pouze Kypr se z deseti států z roku 2004 rozhodl vyčkat zavedení nového informačního systému.
S úderem půlnoci z čtvrtka na pátek padla hranice České republiky a jejích sousedů v EU. Z ČR tak občané mohou vyjet všemi směry, aniž by museli na hranicích zastavovat a ukazovat pohraničníkům své cestovní doklady. To však neznamená, že s sebou nemusí své doklady brát. Hranice
Události
Evropská komise během prosince České republice schválila další operační programy, včetně největších OP Doprava a OP Životní prostředí. Z významnějších operačních programů zbývá ke schválení pouze OP Výzkum a vývoj pro inovace. Vlastní čerpání ze schválených programů by mohlo začít relativně rychle. Žádosti o peníze totiž mohli jednotliví zájemci v řádě případů podávat již během roku 2007, takže řídící orgány mají připravenu řadu projektů.
existují i nadále, kontroly však budou kdekoliv ve vnitrozemí členských zemí prováděny pouze namátkově.
Kontroly cestovních dokladů do zemí Schengenu budou ještě několik měsíců probíhat na letištích, i odsud ale k 1. dubnu 2008 zmizí.
Odstranění hranic vnímáme jako silný symbol našeho „návratu do Evropy“. Vstup do Schengenu bude mít i reálné ekonomické výsledky ve formě povzbuzení rozvoje některých dosud zaostávajících periferních příhraničních oblastí či zvýšení počtu turistů zejména ze zemí mimo EU v celé ČR. Negativa ve formě potenciálního zvýšení kriminality při propustnějších hranicích považujeme za méně významná.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 07/1968
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx0/xxxxxx/xxx engen-prijde-s-uderem-pulnoci-oslavy-zacnou-jiz-dnes
REGIONÁLNÍ POLITIKA
Evropská komise schválila další české operační programy
V průběhu měsíce prosince Evropská komise schválila další operační programy České republiky, která tak má již drtivou většinu z nich schválenu.
Regionální operační programy
Začátkem prosince bylo schváleno sedm regionálních operačních programů. Peníze v rámci jednotlivých regionálních operačních programů půjdou především na rekonstrukci, modernizaci a výstavbu silnic II. a III. třídy, rozvoj další infrastruktury, rozvoj a obnova měst, cestovní ruch a integrovaný rozvoj regionu (podpora podnikání, využití brownfields, atd.).
Operační program Podnikání a inovace
Dalším přijatým operačním programem je OP podnikání a inovace. Prostředky z tohoto programu jsou určeny na vznik a rozvoj firem, na zvýšení jejich inovačního potenciálu, využití moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie, zlepšení infrastruktury a služeb pro podnikání a rozvoj spolupráce mezi podniky a výzkumnými institucemi.
Operační program Doprava
Objemově nejvýznamnější operační program se zaměřuje na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí (TEN-T). Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Z programu je také podporován rozvoj a modernizace pražského metra.
Operační program Životní prostředí
V druhé polovině prosince byl schválen druhý nejštědřejší operační program, který je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke
zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu.
Integrovaný operační program
Závěrem prosince byl schválen i jeden z nejmenších operačních programů v rámci hlavního cíle Konvergence. Tzv. IOP by má přispět k rozvoji informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevenci a řešení rizik. Dále se zaměřuje na podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a na rozvoj systémů tvorby územních politik.
OP Evropské územní spolupráce
Evropská komise rovněž posvětila pět operačních programů přeshraniční spolupráce cíle EÚZ, jejichž cílem je zlepšit a posílit soudržnost příhraničních regionů a to prostřednictvím podpory vyváženého hospodářského, sociálního a ekologického rozvoje v příhraničních oblastech sousedících zemí.
Celkem tak bylo dosud schváleno 20 ze 24 operačních programů. Z těch významnějších zbývá schválit OP Věda a výzkum pro inovace, jenž by měl být Evropskou komisí posvěcen do března.
Samotné čerpání ze schválených OP by mohlo začít relativně rychle. Žádosti o peníze totiž mohli jednotliví zájemci v řadě případů podávat již během loňského roku, takže řídící orgány mají připravenu řadu zajímavých projektů.
Stav schvalování operačních programů ČR
Název operačního programu | Datum schválení | Příspěvek EU v mil. € | |
Integrovaný operační program | 21.12.2007 | 1 | 582 |
OP Podnikání a inovace | 3.12.2007 | 3 | 041 |
OP Životní prostředí | 18.12.2007 | 4 | 918 |
OP Doprava | 10.12.2007 | 5 | 774 |
OP Vzdělávání pro konkurencesch. | 12.10.2007 | 1 | 829 |
OP Výzkum a vývoj pro inovace | neschválen | 2 | 071 |
OP Lidské zdroje a zaměstnanost | 16.10.2007 | 1 | 838 |
OP Technická pomoc | neschválen | 248 | |
7x ROP | 3.12.2007 | 4 | 659 |
OP Praha Konkurenceschopnost | neschválen | 235 | |
OP Praha Adaptabilita | 16.10.2007 | 108 | |
OP Meziregionální spolupráce | neschválen | n/a | |
OP Nadnárodní spolupráce | 3.12.2007 | 37 | |
OP Přeshr. spolupráce ČR-Bavorsko | 20.12.2007 | 55 | |
OP Přeshr. spolupráce ČR-Polsko | 11.12.2007 | 104 | |
OP Přeshr. spolupráce ČR-Rakousko | 20.12.2007 | 69 | |
OP Přeshr. spolupráce ČR-Sasko | 20.12.2007 | 67 | |
OP Přeshr. spolupráce ČR-Slovensko | 21.12.2007 | 57 | |
Zdroj: xxx.xxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx
Kalendárium
Slovenský premiér Xxxxxx Xxxx evropským poslancům v Hospodářském výboru oznámil, že od ledna bude jeho země plnit všechna maastichtská konvergenční kritéria nezbytná pro přijetí eura. Nejvyšší představitelé Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise slavnostně vyhlásili Listinu základních práv. Ze statistik Eurostatu vyplývá, že více než polovina evropských domácností disponuje připojením na internet. Česká republika je s 35 % domácností výrazně podprůměrnou zemí.
3. PROSINEC
6. PROSINEC
Více než polovina domácností v EU má internetové připojení: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx/xxxx/XXXX/ PGP_PRD_CAT_PREREL/PGE_CAT_PREREL_YEAR_ 2007/PGE_CAT_PREREL_YEAR_2007_MONTH_12/4-
Podíl domácností v % s přístupem na internet v EU
Nizozemsko | 83 | Francie | 49 |
Švédsko | 79 | Slovensko | 46 |
Dánsko | 78 | Španělsko | 45 |
Lucembursko | 75 | Litva | 44 |
Německo | 71 | Itálie | 43 |
Finsko | 69 | Polsko | 41 |
UK | 67 | Portugalsko | 40 |
Belgie | 60 | Kypr | 39 |
Rakousko | 60 | Maďarsko | 38 |
Slovinsko | 58 | ČR | 35 |
Irsko | 57 | Řecko | 25 |
EU-27 | 54 | Rumunsko | 22 |
Estonsko | 53 | Bulharsko | 19 |
Lotyšsko | 51 | Malta | n/a |
Zdroj: Eurostat, za rok 2007
Parlament a Rada odsouhlasili financování systému Galileo z evropského rozpočtu: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx/xxx_xxxxxxx_xxx_xx.xxx
Kultura jako způsob kontaktu mezi integrovanou Evropou a globalizací: xxxx://xxx.xxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxx/xxxxx_00_00000.xxxx
4. PROSINCE
Premiér Xxxx: Slovensko by mělo od ledna 2009 plnit kritéria pro přijetí eura: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx_xxxx/ 043-14224-337-12-49-907-20071203IPR14223-03-12-2007-
Zápis ze zasedání Rady EU k dopravě, energetice a telekomunikacím: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxx0_xxxxxxxxxxxx/ applications/newsroom/loadDocument.ASP?cmsID=221&LAN G=en&directory=en/trans/&fileName=97330.pdf
5. PROSINCE
Zápis ze zasedání Rady EU k ekonomickým a finančním záležitostem: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxx0_ applications/applications/newsroom/loadDocument.ASP?cmsI D=221&LANG=en&directory=en/ecofin/&fileName=97420.pdf
Zpráva Evropského účetního dvoru o kontrole, dozoru a sankcích společné rybářské politiky: xxxx://xx.xxxxxx.xx/ fisheries/press_corner/press_releases/com07_92_en.htm
Zápis ze zasedání Rady EU k zaměstnanosti, sociální politice, zdraví a ochraně spotřebitelů: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxx0_xxxxxxxxxxxx/ applications/newsroom/loadDocument.ASP?cmsID=221&LAN G=en&directory=en/lsa/&fileName=97445.pdf
Evropská obranná agentura vítá snahu Komise dále podporovat rozvoj obranného průmyslu a trhu: xxxx://xxx.xxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx.xxxx?xxx000
7. PROSINCE
Zápis ze zasedání Rady EU k justici a záležitostem vnitra: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxx0_xxxxxxxxxxxx/ applications/newsroom/loadDocument.ASP?cmsID=221&LAN G=en&directory=en/jha/&fileName=97463.pdf
Demografický pokles v Evropě: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxx_xxxx/000- 13239-324-11-47-908-20071115STO13227-2007-20-11-2007/
Konečné znění Lisabonské smlouvy: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xx/00/xx00/ cg00015.en07.pdf
Výbor regionů - silnější regionální partnerství musí být hlavní zásadou politiky pro malé a střední podniky: xxxx://xxx.xxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxx/xxxxx_00_00000.xxxx
10. PROSINCE
Oficiální start a první kolo jednání o jednotné letecké dohodě mezi Ukrajinou a EU: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxx_xxxxxx/xxxxxxxxxxxxx/xxxxxxx/ common_aviation_area/ukraine_en.htm
11. PROSINCE
Zápis ze zasedání Rady EU k vnějším vztahům a všeobecným záležitostem: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxx0_xxxxxxxxxxxx/ applications/newsroom/loadDocument.ASP?cmsID=221&LAN G=en&directory=en/gena/&fileName=97556.pdf
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxx0_xxxxxxxxxxxx/ applications/newsroom/loadDocument.ASP?cmsID=221&LAN G=en&directory=en/gena/&fileName=97555.pdf
12. PROSINCE
Poslanci vyhlásili boj proti škodlivým emisím prachu: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxx_xxxx/000- 11035-268-09-39-911-20060927STO11034-2006-25-09-2006/
Rok 2010 jako evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx_xxxxxx/xxxxxxx/xxxx/xxxx_ en.cfm?id=326
Kalendárium
13. PROSINEC
Parlament, Rada a Komise společně vyhlásily Listinu základních práv: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx_ page/017-14846-344-12-50-902-20071211IPR14801-10-12-
Komisař pro obchod Xxxxxxxxx vytyčil program v oblasti zahraničního obchodu na rok 2008: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxx/ issues/sectoral/competitiveness/pr121207_en.htm
Priority smlouvy o volném obchodu mezi EU a Koreou: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxx/xxxxx/ pr131207_en.htm
14. PROSINCE
Počet cestujících letecké dopravy v EU vzrostl v roce 2006 o
5 %: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx/xxxx/XXXX/ PGP_PRD_CAT_PREREL/PGE_CAT_PREREL_YEAR_ 2007/PGE_CAT_PREREL_YEAR_2007_MONTH_12/7- 14122007-EN-BP.PDF
Komise odsouhlasila prozatimní dohodu o hospodářském partnerství s Ghanou: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/ regions/acp/pr131207_en.htm
17. PROSINCE
Eurojust napojen na Schengenský informační systém: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxx_xxxxxxxx/0000/00-00- 2007.htm
Boj Europolu proti ozbrojeným loupežím: xxxx://xxx.xxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxx.xxx?xxxxxxxxx&xxxxxx r071214.htm
Analýza zaměstnatelnosti ve středomořském regionu: xxxx://xxx.xxx.xxxxxx.xx/xxx.xxx/xxxxxxxx/X000X0X0000X00 41C12573AE005389AA_EN?OpenDocument
18. PROSINEC
Prezident Výboru regionů Delebarre podporuje užší vazby EU a Turecka na regionální úrovni: xxxx://xxx.xxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxx/xxxxx_00_00000.xxxx
Nové základy pro spolupráci Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru: xxxx://xxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxx/xx/xxxx/0000/ communique-presse-eesc-128-2007-en.doc
19. PROSINCE
Evropský parlament zhodnotil portugalské předsednictví: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx_xxxx/ 008-15647-352-12-51-901-20071217IPR15646-18-12-2007-
Zápis ze zasedání Rady EU k zemědělství a rybolovu: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxx0_xxxxxxxxxxxx/ applications/newsroom/loadDocument.ASP?cmsID=221&LAN G=en&directory=en/agricult/&fileName=97761.pdf
Lisabonská smlouva v 10 bodech:
xxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxxx.xx/xxxx-xxxxxxxxxx-xxx-xx-xxxxxx-xx
20. PROSINCE
Nárůst výnosů ze zemědělství na osobu vzrostl o 4,7 %: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx/xxxx/XXXX/ PGP_PRD_CAT_PREREL/PGE_CAT_PREREL_YEAR_ 2007/PGE_CAT_PREREL_YEAR_2007_MONTH_12/5-
Evropský parlament schválil zjednodušení hraničních kontrol v Bulharsku a Rumunsku: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx_xxxx/ 012-15682-351-12-51-902-20071217IPR15667-17-12-2007-
Důležitý krok v jednání o obchodních dohodách: EU chce stmelit přístup na trh pro země ACP (Afrika, Karibik, Pacifik): xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/xxx/ pr201207_en.htm
Výroční zpráva Evropského úřadu pro potraviny o zvířecích nemocech přenositelných na lidi:
h t t p : / / w w w. e f s a . e u r o p a . e u / E F S A / e f s a _ l o c a l e - 1178620753812_1178671313012.htm
21. PROSINCE
Zápis ze zasedání Rady EU k životnímu prostředí: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxx0_xxxxxxxxxxxx/ applications/newsroom/LoadDocument.asp?directory=en/ envir/&filename=97858.pdf
Evropská agentura pro obnovu stanovila 1,8 mil. eur na pomoc Srbsku:
xxxx://xxx.xxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxx.xxx
Informační servis
Od ledna se předsednické role ujal první nováčkovský stát Evropské unie z roku 2004 – Slovinsko. Předsednická funkce mimo jiné spočívá i v tom, že slovinští ministři budou předsedat svým kolegům na setkáních Rad EU v různém složení. Z xxxx xxxxxxxxx za zmínku stojí setkání ministrů financí členských států na Radě EU k ekonomickým a finančním záležitostem. Tradičně důležité bude i plenární zasedání Evropského parlamentu, tentokrát se konající ve Štrasburku.
Zasedání klíčových institucí EU
15.-16.1.2008 Štrasburk, Francie - Plenární zasedání Evropského parlamentu |
21.-22.1.2008 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k zemědělství a rybolovu |
22.1.2008 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k ekonomickým a finančním záležitostem (ECOFIN) |
24.-26.1.2008 Brdo, Slovinsko - Neformální setkání ministrů pro justici a záležitosti vnitra |
28.-29.1.2008 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k vnějším vztahům a všeobecným záležitostem |
29.1.-2.2.2008 Brdo, Slovinsko - Neformální setkání ministrů pro zaměstnanost, sociální politiku a rovnost příležitostí |
Veřejné konzultace k legislativě EU
Téma veřejné konzultace Vypisovatel | Uzávěrka |
Systém EU pro ověřování environmentálních technologií DG ENV | 20.1.2008 |
Státní pomoc podnikům v železniční dopravě DG TREN | 25.1.2008 |
Budoucnost regionální politiky DG REGIO | 31.1.2008 |
Používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízen. DG ENV | 13.2.2008 |
Kodex chování pro zástupce zájmových skupin EK | 15.2.2008 |
Směrnice Solvency II upravující řízení rizika v pojišťovnictví DG MARKT | 15.2.2008 |
Zelená kniha k budoucnosti evropské městské dopravní politiky DG TREN | 15.3.2008 |
Pozn.: DG = Generální ředitelství Evropské komise; pro bližší informace o vyhlášených konzultacích nás prosím kontaktujte
Téma
Hlavním tématem měsíce ledna je podrobná analýza možností podpory výzkumných, vývojových a inovačních projektů ze strukturálních fondů Evropské unie. Částečně jsou zmíněny i hlavní komunitární programy EU zaměřená na tuto oblast. Příspěvek by neměl uniknout pozornosti žádného tuzemského vědce, výzkumníka či inovujícího podnikatele, který plánuje s pomocí evropských fondů realizovat svůj rozvojových projekt.
VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE A JEJICH PODPORA Z FONDŮ A POLITIK EVROPSKÉ UNIE
Výzkum, vývoj a inovace a jejich pružná a neodkladná aplikace v ekonomickém procesu představují společně s faktorem vzdělávání nejdůležitější dlouhodobý zdroj ekonomického rozvoje a prosperity země a jejích regionů.
Ne náhodou představují výzkum, vývoj a inovace na straně jedné, a vzdělávání na straně druhé spojité nádoby, s řadou vzájemně propojených souvislostí pro účely mezinárodního srovnávání i zdrojů jejich financování.
VYMEZENÍ A DEFINICE
Hrubé výdaje na výzkum a vývoj představují souhrnný ukazatel finančních vstupů do oblasti výzkumu a vývoje, který je používán pro účely mezinárodního srovnávání. Pro snadnost a korektnost srovnání je obvyklé vyjadřovat jej ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). Tento poměr je označován jako VaV intenzita a vyjadřuje náročnost HDP na výdaje na výzkum a vývoj. Ukazatel výdajů na výzkum a vývoj zahrnuje celkové výdaje na tuto oblast, realizované na území daného státu v daném období. Není přitom rozlišován zdroj financování (zahraniční – tuzemský; soukromý – veřejný, apod.), ani jeho účel (běžný nebo kapitálový výdaj).
Vývoj tohoto ukazatele v čase v mezinárodním porovnání výrazně ovlivňují strukturální charakteristiky jednotlivých národních ekonomik (například vysoký podíl velkých nadnárodních společností a jejich objem výdajů na výzkum a vývoj, odvětvová struktura ekonomiky apod.).
Ruku v ruce s výdaji na výzkum a vývoj jsou sledovány rovněž na úrovni mezinárodního srovnávání výdaje na vzdělávání.
Objem výdajů na výzkum a vývoj, společně s výdaji na vzdělávání, představují tzv. znalostní intenzitu HDP jednotlivého národního státu a do jisté míry monitorují a předurčují jeho dlouhodobou konkurenceschopnost. Pokud vztáhneme vývoj znalostní intenzity HDP jednotlivých národních ekonomik Evropské unie s vývojem jejich HDP na obyvatele jako základního, souhrnného ukazatele jejich ekonomické vyspělosti a prosperity, objeví se nám v zásadě dvě skupiny zemí.
V rámci první z nich jejich příznivá ekonomická prosperita přímo odráží fakt, že tyto země vynakládají na výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání značné množství prostředků (někdy
dokonce relativní porovnání objemu těchto výdajů převyšuje aktuální vývoj ekonomické vyspělosti); v případě jiné skupiny zemí je ekonomické prosperity dosahováno i přesto, že relativní objem výdajů na výzkum, vývoj, inovace a vzdělání se může zdát být nedostatečný.
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ A POZICE ČR
V obecnějším vyjádření nicméně alespoň současné porovnání poměrně jasně ukazuje, že celá řada z nejbohatších evropských i světových ekonomik vykazuje nejvyšší hodnotu znalostní intenzity HDP a naopak relativně chudší země (například v rámci OECD; do porovnání nejsou zahrnuty
absolutně chudé země, v nichž většinou jsou tyto typy výdajů zcela extrémně nízké) vykazují nižší hodnoty ukazatele znalostní intenzity. Zajímavé jsou pak i odlišné poměry mezi výdaji na výzkum a vývoj, a na vzdělávání v jednotlivých zemích.
Téma
Žebříčku znalostní intenzity v evropském kontextu vévodí severské země (Švédsko – 11,4% HDP, vzdělávání – 7,6%, výzkum a vývoj – 3,8%, což je vůbec nejvíce na světě mezi srovnávanými zeměmi; Dánsko – 11,2%, vzdělávání 8,8%
- vůbec nejvíce na světě, výzkum a vývoj – 2,4%; Island
– 11,1%, vzdělávání 8,3%, výzkum a vývoj – 2,8%). Vysoké hodnoty v Evropě vykazují rovněž Finsko (10,1%), Švýcarsko (9,5%), Francie (8,5%), Slovinsko (8,4%), Rakousko (8,3%),
Belgie (8,2%), Německo (8,0%) či Velká Británie (8,0%). Průměr EU-27 činí 7,5%.
Hodnota pro Českou republiku je 6,5%; 5,0% je určeno na vzdělávání (což je například srovnatelné s Japonskem či Německem) a 1,5% na výzkum a vývoj (srovnatelné například s Norskem, Lucemburskem či Slovinskem).
Nižší hodnota než v České republice je v rámci EU vykazována v podstatné většině nových členských zemí (s výjimkou Slovinska), ale i v porovnání s řadou zemí EU-15, vůči nimž neplatí úplná korelace mezi znalostní intenzitou HDP a mírou ekonomické vyspělosti (nejmarkantnější je to v případě dvou nejbohatších zemí EU při použití ukazatele HDP na obyvatele
– Lucemburska a Irska, s hodnotami 5,5%, resp. 6,4%.
Pod českou úrovní se nachází rovněž Španělsko (6,1%), Itálie (6,2%), Portugalsko (6,2%) a Řecko (5,0%).
Aktivity spojené primárně s výzkumem a vývojem mají v souvislosti s plněním Lisabonské strategie cíl dosažení úrovně 3% HDP v roce 2010 pro EU-27 a 2,1% pro Českou republiku.
Z mimoevropských zemí jsou v žebříčku nejvýše Japonsko (8,1%) a USA (10,2%). Samotné výdaje na výzkum a vývoj činí v případě USA 2,7% HDP a Japonska 3,2%.
Zajímavé je též srovnání financování výzkumu a vývoje v jednotlivých zemích podle zdroje (viz graf). Ukazuje se, že v hospodářsky vyspělejších státech se na výdajích do výzkumu a vývoje více podílí podnikatelský sektor.
RELEVANTNÍ DOTAČNÍ NÁSTROJE Z OPERAČNÍCH PROGRAMŮ ČR
Znalostní intenzita HDP jednotlivého členského státu EU a jeho regionů může být v současném programovacím období 2007
– 2013 významným způsobem podpořena prostřednictvím řady nástrojů.
Z pohledu strukturálních fondů EU a strategických programovacích dokumentů operačních programů, zajišťujících věrohodnou distribuci těchto fondů v konkrétních podmínkách jednotlivých členských zemí a jejich regionů, bude vhodné se na tyto nástroje podívat optikou jednotlivých Operačních programů.
Ze 24 operačních programů v České republice mají dva ve svém názvu termín „inovace“. Právě tyto dva Operační programy tudíž označme z pohledu našeho zájmu za klíčové
a primární jak z hlediska rozsahu podporovaných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, tak i z pohledu disponibilních částek.
Předchozí text naznačil zřejmou a logickou souvislost výzkumných, vývojových a inovačních aktivit s činnostmi vzdělávacími; tyto označme pro účely následujícího textu za odvozené.
A v neposlední řadě některé operační programy se tématu výzkumu, vývoje a inovací dotýkají spíše okrajově, v řadě případů uživatelsky. Pro úplnost přehledu bude vhodné zmínit i ty oblasti podpory v dalších operačních programech, které se z různých pohledů dotýkají výzkumu, vývoje a inovací.
Téma
Primární nástroje
Primární nástroje jsou reprezentovány Operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace, který doposud čeká na své konečné schválení, a již schváleným Operačním programem Podnikání a inovace.
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
OP Výzkum a vývoj pro inovace zapadá do našeho tématu po celé své struktuře. Přibližme si tedy obsah jeho prioritních os a navržených částek alokace.
Jeho první prioritní osa Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje je členěna například na následující oblasti podpory: obnovu a budování výzkumných a vývojových laboratoří, nových ústavů či institucí, center excellence, včetně výstavby nových objektů a jejich vybavení moderní přístrojovou technikou; pro účely první prioritní osy je navržena částka 1142,5 mil EUR, což odpovídá 46,9 % celkové alokace OP VaVpI.
Druhá prioritní osa - Rozvoj kapacit pro spolupráci veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji – je zaměřena na obnovu a budování výzkumných a vývojových laboratoří, nových ústavů a institucí, a jejich vybavení příslušnou moderní přístrojovou technikou v souvislosti s budoucím vývojem nových technologií, na vybudování, rekonstrukce a rozšíření kapacit výzkumu a vývoje ve veřejném sektoru, který povede k ochraně duševního vlastnictví a jeho dlouhodobému využití, na podporu aktivit zajišťujících výběr a poskytování selektivních informací, včetně navazujícího poradenství k vhodnému využívání takto poskytovaných informací; ve prospěch této prioritní osy je alokováno 648,1 mil. EUR, tedy 26,6 % celkové alokace OP VaVpI.
Třetí prioritní osa je zaměřena na Posilování kapacit vysokých škol pro terciární vzdělávání a v jejím rámci bude podporována výstavba, rekonstrukce a rozšíření kapacit využitelných pro terciární vzdělávání. Na tento účel je vyčleněno 596,8 mil. EUR, tedy 24,5 % finančního objemu OP VaVpI.
Celkový rozpočet OP Výzkum a vývoj pro inovace
Prioritní osa | mil. EUR |
1. Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje | 1 142,5 |
2. Rozvoj kapacit pro spol. veř. sektoru se soukr. | 648,1 |
3. Posilování kapacit VŠ pro tercirární vzdělávání | 596,8 |
4. Technická pomoc | 48,7 |
Celkem | 2 435,9 |
Operační program Podnikání a inovace
OP Podnikání a inovace rovněž vykazuje řadu prioritních os, které jsou obsahově kompatibilní s naším tématem. Filozofie tohoto Operačního programu se od předchozího odlišuje zejména v tom, že jestliže v rámci OP VaVpI představuje hlavní subjekt a iniciátor projektových aktivit výzkumné, vývojové či inovační pracoviště, v případě OPPI je tímto projektovým
nositelem podnikatelský subjekt, usilující o spolupráci a součinnost na poli výzkumu, vývoje a inovací.
V rámci Operačního programu podnikání a inovace je s naším tématem kompatibilní například druhá prioritní osa – Rozvoj firem; zejména oblasti podpory zaměřené na rozvoj informačních a komunikačních technologií představují relevantní příklad; celá prioritní osa je vybavena částkou 780 mil. EUR (21,8 % OPPI), pouze malá část z ní však bude splňovat požadavky kompatibility s výzkumem, vývojem a inovacemi.
Naproti tomu celá čtvrtá prioritní osa OPPI se nazývá Inovace a je zaměřena na ochranu práv průmyslového vlastnictví, zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb, zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi, vznik či rozšíření vývojového centra zaměřeného na výzkum, vývoj a inovace výrobků a technologií. Pro účely této prioritní osy je možné počítat s částkou 800,2 mil. EUR, tedy 22,4 % OPPI; pro účely rozvoje inovací pak je k dispozici v plné výši.
To by mělo platit i pro využití páté prioritní osy – Prostředí pro podnikání a inovace. V jejím rámci by se mělo podpory dočkat vytváření a rozvoj územně koncentrovaných odvětvových nebo oborových seskupení podnikatelských subjektů, vědecko-výzkumných, vzdělávacích a jiných podpůrných institucí, podpora zapojování českých výzkumných institucí a podniků do mezinárodních technologických platforem, zakládání a rozvoj podnikatelských inkubátorů a podnikatelských inovačních center (BIC, PIC apod.), které provozují inkubátor; podpořena by měla být i infrastruktura pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů, příprava podnikatelské zóny, přeměna brownfieldu na podnikatelskou zónu apod. Na tyto účely je vyčleněna částka 1374,0 mil. EUR, tedy 38,4 % celkové finanční alokace OPPI.
Tyto dva Operační programy tak představují primární a rozhodující programovací dokument i finanční alokaci – jakési menu – pro realizaci projektů podporujících výzkum, vývoj a inovace ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2007 – 2013. Jako podpůrný finanční zdroj v této pasáži je zřejmě vhodné zmínit i prioritní osy Technická pomoc, obsažené v každém z obou Operačních programů, jež by měly přispět k jejich procedurálně správnému fungování.
Celkový rozpočet OP Podnikání a inovace
Prioritní osa | mil. EUR |
1. Vznik firem | 93,0 |
2. Rozvoj firem | 780,0 |
3. Efektivní energie | 143,1 |
4. Inovace | 800,2 |
5. Prostředí pro podnikání a inovace | 1 374,0 |
6. Služby pro rozvoj podnikání | 282,3 |
7. Technická pomoc | 105,4 |
Celkem | 3 578,0 |
Téma
Odvozené nástroje
Za odvozené – tedy spíše nepřímo související – nástroje z množiny Operačních programů, mající vztah k tématu výzkumu, vývoje a inovací, zmiňme rovněž dva – Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Oba dva jsou již schválené.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
V případě Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost do našeho tématu explicitněji zapadá druhá prioritní osa Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj. V jejím rámci jsou relevantními oblastmi podpory například návrh a implementace systému podpory podnikání a podnikatelského přístupu a inovačních řešení v institucích terciárního vzdělávání a ve výzkumu a vývoji, inovace systému řízení institucí terciárního vzdělávání a institucí výzkumu a vývoje, inovace vzdělávacích programů, další vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, podpora mobility pracovníků mezi pracovišti výzkumu a vývoje a podnikatelským sektorem, spolupráce institucí terciárního vzdělávání a soukromého a veřejného sektoru při tvorbě a realizaci studijních programů. Tato prioritní osa disponuje částkou 737,1 mil. EUR, tedy 34,3 % celkové finanční alokace OP VpK.
Vzhledem k tomu, že ne každé vzdělávání má inovativní charakter, je možné jisté souvislosti s naším hlavním tématem registrovat dále v případě třetí prioritní osy Další vzdělávání, kde relevantními oblastmi podpory jsou například vytvoření komplexního systému dalšího vzdělávání, vzdělávací moduly apod. V jejím rámci bude celkem rozděleno 341,1 mil. EUR (15,8 % OP VpK).
Další možná souvislost by mohla být patrná v případě čtvrté prioritní osy Systémový rámec celoživotního učení, která je dotována částkou 267,2 mil. EUR, tedy 12,4 % OP VpK.
Celkový rozpočet OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Prioritní osa | mil. EUR |
1. Počáteční vzdělávání | 720,1 |
2. Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj | 737,1 |
3. Další vzdělávání | 341,1 |
4. Systémový rámec celoživotní učení | 267,2 |
5. Technická pomoc | 86,0 |
Celkem | 2 151,4 |
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
V případě Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost bude naše pozornost zaměřena pouze na velmi vybrané pasáže dvou prioritních os, jejichž dominantní zaměření je orientováno spíše na jiné oblasti než inovace, výzkum a vývoj.
V prvém případě se jedná o první prioritní osu OP LZZ Adaptabilita, v níž by relevantními oblastmi podpory mohly být například další profesní vzdělávání podporované
zaměstnavateli, nové vzdělávací programy pro zaměstnance, příprava podnikových lektorů a instruktorů apod. V rámci celé prioritní osy je možné počítat s částkou 618,2 mil. EUR (28,7 % OP LZZ); z ní však pouze menší část bude určena na primárně inovativní projekty.
To platí v ještě větší míře pro prioritní osu druhou Aktivní politika trhu práce, kde výrazně menšinový díl celkové alokace 712,7 mil EUR (33,0 % OP LZZ) bude distribuován ve prospěch inovativních projektů.
Celkový rozpočet OP Lidské zdroje a zaměstnanost
Prioritní osy | mil. EUR |
1. Adaptabilita | 618,2 |
2. Aktivní politiky trhu práce | 712,7 |
3. Sociální integrace a rovné příležitosti | 468,9 |
4. Veřejná správa a veřejné služby | 229,6 |
5. Mezinárodní spolupráce | 41,1 |
6. Technická pomoc | 86,4 |
Celkem | 2 156,8 |
Okrajové, sekundární nástroje
V případě zbývajících Operačních programů představují témata související s výzkumem, vývojem a inovacemi okrajové a podpůrné oblasti podpory v rámci jinak zaměřených Operačních programů.
Operační program Životní prostředí
Jisté souvislosti s tématem inovace lze shledat například v rámci Operačního programu Životní prostředí, jeho sedmé prioritní osy Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Pro tento účel je vyčleněna suma 49,9 mil. EUR (0,9 % celkového finančního objemu OP ŽP), z níž část by mohla být použita na projekty inovačního charakteru.
Operační program Doprava
V případě Operačního programu Doprava lze jistou souvislost spatřovat v jeho šesté prioritní ose Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské dopravy, na kterou je uvolněno 140,5 mil. EUR (2,1 % OP D).
Integrovaný operační program
Jisté souvislosti je pak možné naleznout i v případě Integrovaného operačního programu. Jeho prioritní osa 1 Modernizace veřejné správy obsahuje relevantní oblasti podpory, například výstavbu datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy, elektronizace služeb veřejné správy (e-justice, e-komunikace /daňová a celní správa/, e-kultura, e-učení, e-zdraví, e-doprava), digitalizace vybraných datových zdrojů, vybudování širokopásmových bezdrátových přístupových technologií. V rámci této prioritní osy je počítáno s částkou 393,5 mil. EUR, tedy 21,1 % IOP.
Téma
I druhá prioritní osa IOP Zavádění ICT v územní veřejné správě patrně obsahuje některé relevantní oblasti podpory ve vztahu k našemu hlavnímu tématu; mezi ně snad lze zařadit technologické řešení umožňující využívání e-governmentu v podmínkách územní veřejné správy, digitalizace vybraných datových zdrojů a zabezpečení jejich zpřístupňování všem oprávněným subjektům, kontaktní místa veřejné správy
– Czech Point, broadband, širokopásmové bezdrátové přístupové technologie. V jejím rámci počítá IOP s částkou 201,0 mil. EUR, tedy 10,8 % jeho celkové alokace.
Rovněž třetí prioritní osa IOP Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb (s celkovou alokací 641,3 mil. EUR, tedy 34,5 % objemu IOP) a jeho prioritní osa čtvrtá Národní podpora cestovního ruchu (76,7 mil. EUR, 4,1 %) mohou být spojovány s realizací inovačních projektů. V prvém případě jsou relevantními oblastmi podpory například modernizace operačních středisek integrovaného záchranného systému v krajích, modernizace radiokomunikačního systému, výstavba a modernizace operačních středisek policie apod.; ve druhém případě pak národní informační a rezervační systém.
Regionální operační program (ROP)
Téměř zanedbatelný prostor pro realizaci inovačních projektů je vytvořen v rámci sedmi ROPů. I při zapojení značného množství fantazie lze menšinové náznaky nalézt například v případě ROP Moravskoslezsko (prioritní osa 2 Podpora prosperity regionu: zavádění ICT, multimediální vybavení, e-learning do výuky, rozvoj informačních služeb). Aplikace ICT v cestovním ruchu je ptrná například z vymezených oblastí podpory v ROP Jihozápad a ROP Jihovýchod.
OP cíle Evropská územní spolupráce
Zcela marginální až zanedbatelný výskyt inovačních prvků lze registrovat v rámci všech OP cíle Evropská územní spolupráce, jejichž celková alokace je velmi nízká (celkem 390 mil. EUR).
OP cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
Srovnatelná alokace je vyčleněna v rámci cíle Konkurenceschopnost pro dva OP určené pro Prahu, kde se
inovacím vytvořil poměrně slušný prostor. To platí především pro OP Praha Konkurenceschopnost. Jeho druhá prioritní osa Inovace a podnikání (63,1 mil. EUR; 22,8 % OPPK) je dominantně zaměřena na naše hlavní téma, když jsou specifikovány relevantní oblasti podpory například při rozvoji inovační infrastruktury, vytváření partnerských vazeb mezi výzkumnými ústavy, vysokými školami a podniky, rozvoj inovačních schopností existujících podniků, podpora zakládání technologicky orientovaných firem, podpora malých a středních podniků v oblasti vývoje ICT, stimulace spolupráce firem, městské správy, podnikatelských sdružení, neziskového sektoru, výzkumných a dalších institucí.
V rámci první prioritní osy téhož OP Dostupnost a prostředí se otevírá možnost podpory e-services.
U druhého pražského OP Adaptabilita lze vystopovat inovační souvislost v rámci jeho první prioritní osy Podpora rozvoje znalostní ekonomiky (48,7 mil. EUR; 38,2% OPPA), v níž relevantní oblasti podpory zahrnují podporu budování kapacit lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji.
RELEVANTNÍ NÁSTROJE A PODPŮRNÉ POLITIKY EVROPSKÉ KOMISE
Z nástrojů Evropské komise pak nelze nezmínit například 7. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj, který v novém programovacím období plynule navázal na svého předchůdce – 6. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj.
Zejména pro potřeby inovujících malých a středních podniků je určen nový Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace 2007-2013.
Oba programy jsou doplňkové také k dalším hlavním politikám Evropské unie typu podpory celoživotního vzdělávání, která
je realizovaná zejména prostřednictvím těchto komunitárních programů:
• Xxxxxxxx,
• Erasmus,
• Xxxxxxxx xx Xxxxx,
• Gruntvig.
Z aktuálních aktivit pak aktualizovanou politiku CORDIS či aktuální rámec inovační politiky EU, iniciativy PRO INNO EUROPE nebo síť IRE nebo EUROPE INNOVA.
Dotační výzvy
V rubrice Dotační výzvy sledujeme za přispění dceřiné společnosti České spořitelny – konzultační firmy RAVEN EU Advisory
– aktuálně vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o dotace ze strukturálních fondů a Kohezního fondu EU. V tabulce jsou monitorovány informace o operačním programu, v rámci kterého byla výzva vyhlášena, o konkrétních oblastech podpory daného programu, typu vhodného žadatele a datu uzávěrky předkládání žádostí o dotaci.
Aktuálně vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o dotace z fondů EU
Operační program | (Pod) Oblast podpory / Program | Vhodný žadatel | Uzávěrka |
Regionální OP Severozápad | Oblast podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu | kraje, organizace zřízené či založené krajem | 18.2.2008 |
Regionální OP Severovýchod | Oblast podpory 2.2 Rozvoj měst | obce, NNO, Hospodářská komora a její složky, zájmová sdružení právnických osob | 28.3.2008 |
Oblast podpory 2.3 Rozvoj venkova | NNO, obce pouze s počtem obyvatel 500 - 5000, Hospodářská komora a její složky, zájmová sdružení právnických osob | 28.3.2008 | |
Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti ČR | MSP, obce, NNO, zájmová sdružení právnických osob | 28.3.2008 | |
Marketingové a koordinační aktivity v oblasti ČR | obce, NNO, zájmová sdružení právnických osob | 28.3.2008 | |
Regionální OP Střední Čechy | Regionální dopravní infrastruktura | obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi | 29.2.2008 |
Udržitelné formy veřejné dopravy | kraje, obce, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí, obecně prospěšné společnosti | 29.2.2008 | |
Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu | MSP | 29.2.2008 | |
Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu | kraje, obce, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí, NNO, zájmová sdružení právnických osob | 29.2.2008 | |
Oblast podpory 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje | kraje, obce, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí, NNO, zájmová sdružení právnických osob | 29.2.2008 | |
Regionální OP Střední Morava | Oblast podpory 1.3 Bezmotorová doprava | kraje, dobrovolné svazky obcí, obce, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, podnikatelé | 28.2.2008 |
Integrovaný rozvoj cestovního ruchu | kraje, dobrovolné svazky obcí, zájmová sdružení právnických osob, statutární město Olomouc | 31.3.2008 | |
Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu | regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, kraje, organizace zřizované či zakládané kraji | 31.3.2008 |
Máte zájem získat více informací k jednotlivým výzvám? Prosím kontaktujte specialisty ze společnosti RAVEN EU Advisory:
• pro podnikatelský sektor – Xxxxx Xxxxx (xxxxx@xxxxx.xx; 542 210 243),
• pro veřejný a neziskový sektor – Xxxxxx Xxxxx (xxxxx@xxxxx.xx; 221 615 157).
Statistické okénko
Statistické okénko zobrazuje důležité makroekonomické ukazatele všech 27 členských zemí Unie. Zahrnují ukazatele ekonomické výkonnosti (HDP per capita k průměru EU, růst HDP, míra nezaměstnanosti), vnější ekonomické stability (běžný účet k HDP), fiskální stability (veřejné rozpočty k HDP, veřejný dluh k HDP) či cenové charakteristiky (meziroční inflace na bázi indexu HICP, úroveň cenových hladin). Pro srovnání jsou v tabulce i stejné ukazatele pro celou EU. Zdrojem je Eurostat.
Klíčové makroekonomické ukazatele
v % | 2004 | Růst HDP 2005 | 2006 | Saldo běžného účtu k HDP 2004 2005 2006 | Míra nezaměstnanosti IX-07 X-07 XI-07 | Meziroční inflace IX-07 X-07 XI-07 | ||||||
Belgie | 3,0 | 1,7 | 2,8 | 3,8 | 3,0 | 3,3 | 7,2 | 7,3 | 7,2 | 1,4 | 2,2 | 2,9 |
Bulharsko | 6,6 | 6,2 | 6,1 | -6,6 | -12,0 | -15,8 | 6,5 | 6,1 | 5,8 | 11,0 | 10,6 | 11,4 |
ČR | 4,5 | 6,4 | 6,4 | -5,5 | -2,3 | -3,1 | 5,1 | 5,0 | 4,8 | 2,8 | 4,0 | 5,1 |
Dánsko | 2,1 | 3,1 | 3,5 | 3,1 | 3,6 | 2,4 | 3,8 | 3,3 | 3,2 | 1,2 | 1,8 | 2,5 |
Německo | 1,1 | 0,8 | 2,9 | 4,5 | 4,7 | 5,2 | 8,2 | 8,1 | 7,9 | 2,7 | 2,7 | 3,3 |
Estonsko | 8,3 | 10,2 | 11,2 | -12,4 | -10,1 | -15,7 | 4,8 | 5,0 | 5,2 | 7,5 | 8,7 | 9,3 |
Irsko | 4,3 | 5,9 | 5,7 | -0,3 | -3,5 | -4,2 | 4,5 | 4,2 | 4,3 | 2,9 | 3,0 | 3,5 |
Řecko | 4,6 | 3,4 | 4,3 | -9,3 | -9,0 | -11,1 | 8,2 | n/a | n/a | 2,9 | 3,0 | 3,9 |
Španělsko | 3,3 | 3,6 | 3,9 | -5,9 | -7,5 | -8,8 | 8,2 | 8,2 | 8,2 | 2,7 | 3,6 | 4,1 |
Francie | 2,5 | 1,7 | 2,0 | -0,6 | -1,7 | -2,2 | 8,1 | 8,0 | 7,9 | 1,6 | 2,1 | 2,6 |
Itálie | 1,2 | 0,1 | 1,9 | -0,5 | -1,2 | -2,0 | 6,0 | n/a | n/a | 1,7 | 2,3 | 2,6 |
Kypr | 4,2 | 3,9 | 3,8 | -5,0 | -5,6 | -5,9 | 3,8 | 3,8 | 3,8 | 2,3 | 2,7 | 3,2 |
Lotyšsko | 8,7 | 10,6 | 11,9 | -12,9 | -12,6 | -21,1 | 5,7 | 5,5 | 5,4 | 11,5 | 13,2 | 13,7 |
Litva | 7,3 | 7,9 | 7,7 | -7,5 | -7,2 | -10,5 | 4,0 | 4,0 | 4,0 | 7,1 | 7,6 | 7,9 |
Lucembursko | 4,9 | 5,0 | 6,1 | 11,6 | 10,9 | 10,3 | 4,8 | 4,9 | 4,9 | 2,5 | 3,6 | 4,0 |
Maďarsko | 4,8 | 4,1 | 3,9 | -8,4 | -6,8 | -6,5 | 7,2 | 7,3 | 7,3 | 6,4 | 6,9 | 7,2 |
Malta | 0,1 | 3,1 | 3,2 | -6,0 | -8,8 | -6,7 | 6,3 | 6,2 | 6,1 | 0,9 | 1,6 | 2,9 |
Nizozemí | 2,2 | 1,5 | 3,0 | 8,6 | 7,1 | 7,6 | 3,1 | 3,0 | 2,9 | 1,3 | 1,6 | 1,8 |
Rakousko | 2,3 | 2,0 | 3,3 | 2,4 | 3,0 | 3,5 | 4,3 | 4,3 | 4,3 | 2,1 | 2,9 | 3,2 |
Polsko | 5,3 | 3,6 | 6,1 | -4,4 | -1,7 | -1,8 | 8,9 | 8,7 | 8,5 | 2,7 | 3,1 | 3,7 |
Portugalsko | 1,5 | 0,5 | 1,3 | -7,8 | -9,6 | -9,9 | 8,0 | 8,2 | 8,2 | 2,0 | 2,5 | 2,8 |
Rumunsko | 8,5 | 4,1 | 7,7 | -5,0 | -8,7 | -10,3 | 6,5 | 7,3 | 7,2 | 6,1 | 6,9 | 6,8 |
Slovinsko | 4,4 | 4,1 | 5,7 | -2,6 | -2,0 | -2,8 | 4,5 | 4,4 | 4,3 | 3,6 | 5,1 | 5,7 |
Slovensko | 5,4 | 6,0 | 8,3 | -2,5 | -7,9 | -7,7 | 11,3 | 11,3 | 11,0 | 1,7 | 2,4 | 2,3 |
Finsko | 3,7 | 2,9 | 5,0 | 7,7 | 4,9 | 4,7 | 6,8 | 6,8 | 6,7 | 1,7 | 1,8 | 2,1 |
Švédsko | 4,1 | 2,9 | 4,2 | 6,5 | 5,8 | 6,9 | 5,9 | 5,9 | 6,0 | 1,6 | 1,9 | 2,4 |
Velká Británie | 3,3 | 1,8 | 2,8 | -1,6 | -2,5 | -3,2 | 5,2 | n/a | n/a | 1,8 | 2,1 | n/a |
EU | 2,5 | 1,8 | 3,0 | 0,4 | -0,3 | -0,7 | 7,0 | 6,9 | 6,9 | 2,3 | 2,7 | 3,1 |
v % | Saldo veř. 2004 | rozpočtů k HDP 2005 2006 | Veřejný dluh k HDP 2004 2005 2006 | HDP per 2004 | capita k 2005 | Ø EU 2006 | Cenová hladina k 2004 2005 | Ø EU 2006 | ||
Belgie | 0,0 | -2,3 | 0,4 | 94,2 92,2 88,2 | 124,5 | 124,4 | 123,3 | 105,7 | 105,1 | 105,2 |
Bulharsko | 2,3 | 2,0 | 3,2 | 37,9 29,2 22,8 | 33,6 | 35,2 | 37,1 | 41,7 | 42,4 | 44,1 |
ČR | -3,0 | -3,5 | -2,9 | 30,4 30,2 30,1 | 76,1 | 77,0 | 79,3 | 54,9 | 58,1 | 60,7 |
Dánsko | 1,9 | 4,6 | 4,6 | 44,0 36,3 30,3 | 124,5 | 126,3 | 126,7 | 139,6 | 140,1 | 139,4 |
Německo | -3,8 | -3,4 | -1,6 | 65,6 67,8 67,5 | 116,1 | 114,6 | 113,7 | 104,7 | 103,8 | 103,3 |
Estonsko | 1,8 | 1,9 | 3,6 | 5,1 4,4 4,0 | 57,0 | 62,8 | 67,9 | 62,8 | 64,3 | 67,0 |
Irsko | 1,3 | 1,2 | 2,9 | 29,5 27,4 25,1 | 142,4 | 144,0 | 142,9 | 125,6 | 124,9 | 125,4 |
Řecko | -7,3 | -5,1 | -2,5 | 98,6 98,0 95,3 | 93,4 | 95,4 | 96,9 | 87,3 | 88,3 | 89,2 |
Španělsko | -0,3 | 1,0 | 1,8 | 46,2 43,0 39,7 | 100,9 | 102,5 | 102,4 | 90,9 | 92,0 | 93,2 |
Francie | -3,6 | -2,9 | -2,5 | 64,9 66,7 64,2 | 112,1 | 114,2 | 112,8 | 110,5 | 107,6 | 107,1 |
Itálie | -3,5 | -4,2 | -4,4 | 103,8 106,2 106,8 | 107,6 | 105,4 | 103,7 | 105,2 | 104,4 | 104,4 |
Kypr | -4,1 | -2,4 | -1,2 | 70,2 69,1 65,2 | 91,6 | 93,8 | 93,4 | 90,6 | 89,1 | 89,5 |
Lotyšsko | -1,0 | -0,4 | -0,3 | 14,5 12,5 10,6 | 45,5 | 50,2 | 55,8 | 55,5 | 56,3 | 58,8 |
Litva | -1,5 | -0,5 | -0,6 | 19,4 18,6 18,2 | 51,1 | 53,8 | 57,7 | 53,1 | 54,6 | 56,4 |
Lucembursko | -1,2 | -0,1 | 0,7 | 6,4 6,2 6,6 | 252,7 | 263,0 | 278,7 | 105,1 | 104,6 | 105,1 |
Maďarsko | -6,5 | -7,8 | -9,2 | 59,4 61,6 65,6 | 63,9 | 64,8 | 65,3 | 61,6 | 63,2 | 60,0 |
Malta | -4,9 | -3,1 | -2,5 | 72,7 70,8 64,7 | 75,9 | 75,9 | 75,5 | 72,8 | 72,8 | 73,5 |
Nizozemí | -1,7 | -0,3 | 0,6 | 52,4 52,3 47,9 | 130,3 | 131,9 | 132,2 | 106,0 | 104,6 | 104,2 |
Rakousko | -1,2 | -1,6 | -1,4 | 63,8 63,4 61,7 | 128,8 | 128,6 | 128,8 | 103,1 | 101,9 | 101,3 |
Polsko | -5,7 | -4,3 | -3,8 | 45,7 47,1 47,6 | 50,8 | 51,0 | 52,9 | 53,2 | 61,7 | 62,9 |
Portugalsko | -3,4 | -6,1 | -3,9 | 58,3 63,7 64,8 | 75,2 | 75,4 | 74,5 | 86,7 | 85,0 | 85,5 |
Rumunsko | -1,5 | -1,4 | -1,9 | 18,8 15,8 12,4 | 33,6 | 34,4 | 37,6 | 44,3 | 55,5 | 58,5 |
Slovinsko | -2,3 | -1,5 | -1,2 | 27,6 27,4 27,1 | 85,0 | 86,6 | 88,8 | 75,4 | 75,6 | 75,8 |
Slovensko | -2,4 | -2,8 | -3,7 | 41,4 34,2 30,4 | 57,0 | 60,4 | 63,6 | 54,9 | 55,8 | 58,2 |
Finsko | 2,3 | 2,7 | 3,8 | 44,1 41,4 39,2 | 115,9 | 114,4 | 116,4 | 123,8 | 123,5 | 122,5 |
Švédsko | 0,8 | 2,4 | 2,5 | 52,4 52,2 47,0 | 123,2 | 122,0 | 123,2 | 121,8 | 118,5 | 117,9 |
Velká Británie | -3,4 | -3,3 | -2,7 | 40,4 42,1 43,2 | 121,9 | 119,6 | 119,1 | 107,9 | 109,2 | 110,2 |
EU | -2,8 | -2,4 | -1,6 | 62,1 62,7 61,4 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 |
Tato publikace je považována za doplňkový zdroj informací našim klientům i nejširší veřejnosti. Na informace uvedené v ní nelze pohlížet tak, jako by šlo o údaje nezvratné a nezměnitelné. Publikace je založena na nejlepších informačních zdrojích dostupných v době tisku. Použité informační zdroje jsou všeobecně považované za spolehlivé, avšak Česká spořitelna, a.s. ani její pobočky či zaměstnanci neručí za správnost a úplnost informací. Autoři považují za slušnost, že při použití jakékoliv části tohoto dokumentu, bude uživatelem tento zdroj uveden.
Některé obrázky použité v této publikaci pochází z audiovizuální knihovny Evropské komise.
Vydáváno pod evidenčním číslem Ministerstva kultury ČR: MK ČR E 16338, ISSN on-line: 1801-5042, ISSN tisk: 1801-5034.