ÚNOR 2022

Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a související vodohospodářské infrastruktury ve vlastnictví města Příbram je v současné době zajištěno provozovatelem – společností 1.SčV a.s., se sídlem Praha 10, Ke Kablu 971, PSČ 100 00, IČ: 47549793 (dále jen „1.SčV“), a to na základě „Smlouvy o pronájmu a komplexním provozování infrastrukturního majetku města Příbrami“ ze dne 13. 2. 2004, ve znění všech jejích dodatků (dále též „Provozní smlouva“).

Vzhledem k tomu, že účinnost této Provozní smlouvy končí dne 29.února 2024, je třeba, aby Město v dostatečném předstihu provedlo veškeré nezbytné kroky k zajištění plynulého a bezpečné provozování své vodohospodářské infrastruktury (dále jen „VHI“) v souladu s ustanovením § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVaK“), pro období od 1.března 2024.

V souladu se smlouvou o dílo č. 573/OPVZ/2021, uzavřenou dne 22. června 2021 mezi objednatelem

– Městem a zhotovitelem - společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. - Konzultantem, zadalo Město zpracování analýzy, jakým způsobem může provozování své VHI od 1. března 2024 zajistit, resp. identifikaci a posouzení výhodnosti a proveditelnosti jednotlivých možných variant provozování VHI ve vlastnictví Města (dále jen „Analýza“).

Struktura Analýzy naplňuje zadání Objednatele spočívající zejména v:

a) popisu a zhodnocení předmětné infrastruktury vodovodů, kanalizace a ČOV v majetku města Příbram a stávajícího způsobu provozování;

b) popisu a zhodnocení modelu provozování VHI v ČR s uvedením povinností provozovatele a vlastníka infrastruktury u jednotlivých modelů. Studie bude dále obsahovat popis následujících variant provozu VHI města Příbram:

• zadávací řízení (koncese),

• zadávací řízení (zakázka),

• získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti,

• získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti současně s vložením VHI Příbram;

c) vyhodnocení (včetně popisu příslušných metodik) analýzou rizik, ekonomickým vyhodnocením a výslednou multikriteriální analýzou, na základě čehož bude stanoveno pořadí variant. Analýza bude obsahovat doporučení ohledně dalšího postupu včetně detailního harmonogramu nejvýhodnější varianty. Doporučená varianta musí být v souladu s požadavky OPŽP pro aktuální období;

d) představení výsledků Analýzy formou prezentace zastupitelům města Příbram. Popisná část Analýzy je zpracována v následujících krocích:

• Popis a zhodnocení VHI v majetku Města, vymezení provozně souvisejících vodovodů a kanalizací;

• Popis a zhodnocení stávajícího způsobu zajištění správy a provozování VHI, korporátní právní postavení vlastníka a provozovatele VHI Města

• Strategické cíle Města ohledně správy a provozování VHI v jeho vlastnictví; jejich současné naplňování;

• Popis variant budoucí správy a provozování VHI Města s uvedením povinností provozovatele a vlastníka VHI u jednotlivých modelů:

o Nulová varianta,

o Oddílný model provozování VHI (na základě koncesní smlouvy),

o Servisní model provozování VHI (na základě „servisní“ smlouvy na služby),

o Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti,

o Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti současně s vložením VHI Příbram.

PŘEHLED PODKLADŮ OD OBJEDNATELE

Pro účely zpracování Analýzy si Konzultant vyžádal a následně obdržel níže uvedené podklady týkající se VHI ve vlastnictví města Příbram a jejího provozování:

• Smlouva o pronájmu a komplexním provozování infrastrukturního majetku Města Příbrami ze dne 13.2.2004 uzavřená mezi městem Příbram a stávajícím provozovatelem 1. SčV, včetně Příloh a Dodatků smlouvy;

• Porovnání všech položek výpočtu (kalkulace) cen pro vodné a stočné a dosažené skutečnosti za kalendářní roky 2018 – 2020;

• Vybrané údaje z majetkové a provozní evidence (dále „VÚME“, „VÚPE“) za rok 2020;

• Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací města Příbram z roku 2019;

• Kalkulace ceny pro vodné a pro stočné pro roky 2019 – 2021

• Odečty předávacích míst Příbram – Svazek za roky 2018 - 2020

• Provozní řád vodovodu Příbram;

• Kanalizační řád stokové sítě města Příbram;

• Provozní řád ČOV Příbram;

• Přehled předávacích míst vodovodu města Příbram;

• Souhrnná zpráva o vodohospodářském majetku za rok 2020;

• Přehledné situace vodohospodářské infrastruktury města Příbrami;

• Dohody vlastníků provozně související VHI:

o Smlouva o dodávce vody předané a vrácené uzavřená mezi Městem Příbram a Svazkem obcí pro vodovody a kanalizace Příbram dne 1.7.2004,

o Smlouva o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících kanalizací uzavřená mezi Městem a Svazkem obcí pro vodovody a kanalizace Příbram dne 24.5.2012 včetně Dodatku č. 1,

o Smlouva o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících kanalizací uzavřená mezi Městem a obcí Xxxxx u Příbramě dne 15.4.2016,

o Smlouva o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících kanalizací uzavřená mezi Městem a obcí Podlesí dne 28.3.2017,

o Smlouva o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících kanalizací uzavřená mezi Městem a obcí Trhové Dušníky dne 14.8.2017,

o Dohoda o podílu na finančních nákladech spojených s propojením splaškové kanalizace v obci Háje na kanalizační systém města Příbram uzavřená mezi obcí Háje a Městem v roce 2006.

Při zpracování Analýzy dále Konzultant vycházel z informací poskytnutých stávajícím provozovatelem, informací veřejně přístupných a z obecně závazných právních předpisů.

I. ČÁST - STRUKTURA ANALÝZY

1. CÍL ANALÝZY

• Popis současného právního vztahu Města a provozovatele vodohospodářské infrastruktury (dále jen „VHI“) v majetku Města.

• Identifikace variant správy a provozování VHI po skončení stávající provozní smlouvy, jejich posouzení a vyhodnocení; vymezení reálně proveditelných variant a jejich vyhodnocení (včetně popisu příslušných metodik) analýzou rizik, ekonomickým vyhodnocením a výslednou multikriteriální analýzou, stanovení pořadí proveditelných variant a vyhodnocení nejvýhodnější varianty; doporučení dalšího postupu včetně harmonogramu realizace nejvýhodnější varianty.

2. ZÁKLADNÍ OBECNÉ VSTUPY PRO ZPRACOVÁNÍ ANALÝZY

• Relevantní právní přepisy vztahující se ke správě a provozování VHI:

o zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVaK“), a jeho prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů;

o zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů;

o zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy;

o zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy; zejména

▪ nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů;

o zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy;

o zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), a jeho prováděcí předpisy;

o zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů;

o zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;

o zákon č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“);

o zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“).

o zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“).

• Práva a povinnosti vlastníka a provozovatele podle ZVaK

o činnosti, které je povinen vykonávat vlastník, aniž je oprávněn je smluvně přenášet na provozovatele;

o činnosti, které je povinen vykonávat vlastník, ale je účelné a efektivní sjednat součinnost provozovatele při jejich zajišťování;

o činnosti, které je povinen vykonávat vlastník, ale je oprávněn pověřit jejich plněním provozovatele;

o činnosti, které je povinen či oprávněn zajišťovat provozovatel;

o ostatní práva a povinnosti vlastníka a/nebo provozovatele ve vztahu k odběratelům či jiným subjektům.

• Analýza zadávání vodohospodářských služeb v rámci provozování VHI podle ZZVZ

o koncesní řízení;

o zadávací řízení;

o in-house zadávání;

o přidružená osoba.

• Stručný popis základních modelů správy a provozování VHI v ČR a jejich uplatnění na vodohospodářském trhu

3. STRUKTURA ANALÝZY PROVOZOVÁNÍ VHI MĚSTA

• Popis a zhodnocení VHI v majetku Města, vymezení provozně souvisejících vodovodů a kanalizací

• Popis a zhodnocení stávajícího způsobu zajištění správy a provozování VHI, korporátní právní postavení vlastníka a provozovatele VHI Města

• Strategické cíle Města ohledně správy a provozování VHI v jeho vlastnictví; jejich současné naplňování

• Popis variant budoucí správy a provozování VHI Města s uvedením povinností provozovatele a vlastníka VHI u jednotlivých modelů:

o Nulová varianta,

o Oddílný model provozování VHI (na základě koncesní smlouvy),

o Servisní model provozování VHI (na základě „servisní“ smlouvy na služby),

o získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti,

o získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti současně s vložením VHI Příbram;

• Posouzení proveditelnosti variant správy a provozování VHI ve vazbě na strategické cíle Města a vymezení neproveditelných, proveditelných a podmíněně proveditelných variant zejména z hlediska:

o právní proveditelnosti,

o časové proveditelnosti,

o provozně - technické proveditelnosti.

• Vyhodnocení proveditelných variant správy a provozování VHI Města

o Analýza rizik včetně popisu metodiky:

▪ právní a časová rizika,

▪ provozně - technická rizika,

o Ekonomická analýza

o Multikriteriální analýza včetně popisu metodiky

▪ stanovení kritérií a přiřazení vah pro hodnocení.

o SWOT analýza včetně popisu metodiky

▪ stanovení hodnotících kritérií a jejich popis,

▪ hodnocení variant z hlediska vnitřních faktorů - silných stránek (S) a slabých stránek (W) v přítomnosti, a dále vnějších faktorů - příležitostí (O) a hrozeb z vnějšího prostředí (T) v budoucnosti.

• Výsledné hodnocení proveditelných variant

• Doporučení dalšího postupu včetně detailního harmonogramu nejvýhodnější (doporučené) varianty správy a provozování VHI Města

II. ČÁST - POPISNÁ ČÁST ANALÝZY

4. POPIS A ZHODNOCENÍ VHI V MAJETKU MĚSTA

Město Příbram se skládá z osmnácti částí na jedenácti katastrálních územích:

• Příbram I, Příbram II, Příbram III, Příbram IV, Příbram V - Zdaboř, Příbram VI - Březové Hory, Příbram VII, Příbram VIII, Příbram IX (Nová Hospoda), Žežice, Brod, Kozičín, Lazec, Orlov, Zavržice, Jerusalem, Jesenice, Bytíz.

Obrázek 1: Mapa „hranice“ města Příbram (zdroj webové stránky Města)

Následující popis VHI ve vlastnictví Města vychází z výše uvedených podkladů předaných stávajícím provozovatelem.

Vodovody pro veřejnou potřebu

Město Příbram nemá ve svém vlastnictví ani vodní zdroje ani úpravny vody.

Veškerá pitná voda pro město Příbram je přebírána ze skupinového vodovodu v majetku Svazku obcí pro vodovody a kanalizace Příbram (dále jen „Svazek“), se kterým má Město uzavřenu Smlouvu

o dodávce vody předané a vrácené.

Hlavní vodní zdroje skupinového vodovodu Svazku tvoří tři vodárenské nádrže Povodí Vltavy v Brdech, a to vodní nádrže Pilská, Lázská a Obecnice (Octárna), a dále řeka Vltava (odběrný profil v Solenicích). Doplňkovými vodními zdroji jsou pak důlní voda z Dědičné štoly a podzemní voda z prameniště Lipový luh a Ohrada.

Skupinový vodovod Svazku je zásoben vodou ze tří úpraven vody. Jsou to ÚV Hvězdička, kde se upravuje povrchová voda z vodárenské nádrže Octárna (Obecnice) a důlní voda z Dědičné štoly, ÚV Hatě, kde se upravuje povrchová voda z řeky Vltavy a ÚV Kozičín, kde se upravuje povrchová voda z vodárenských nádrží Pilská a Lázská.

Skupinový vodovod Svazku je zásoben ve třech tlakových pásmech (vyšší, střední a nízké), která jsou vzájemně propojena distribuční sítí.

Obrázek 2: Zjednodušené schéma skupinového vodovodu Svazku

Skupinový vodovod Svazku je funkčně provázán s vodovody pro veřejnou potřebu ve vlastnictví Města, a to v celkem 26 předávacích místech:

• VDJ Kozičín - (odtok Příbram I) přivaděč o DN 300 směr Příbram IV

• pro část Lazec - v krajnici nad Lazcem

• průtokoměr v šachtici Ke stadionu

• ÚV Kozičín - Příbram II - podklad pro vyšší pásmo – armaturní komora VDJ Kozičín

• samostatné měření pro obec Kozičín – ve stráni u ÚV Kozičín

• ATS Kozičín - VDJ Kozičín - prací

• čerpání vody z VDJ Kozičín - prací do VDJ Orlov

• pod VDJ Orlov - Nové Podlesí (dotace místních vodních zdrojů)

• pod Kozičínem - krajnice vozovky - pro obce Bohutín a Láz

• pro Podlesí - Příbram VI - křižovatka ulic Horymírova a Třemošenská

• Zavržice – v kraji pole u křižovatky Kamenná – Zavržice

• ÚV Hvězdička – přepouštění do akumulačních jímek

• ÚV Hvězdička – výtlak na VDJ Březové Hory

• ÚV Hvězdička – nízké tlakové pásmo

• Xxxxx u Příbramě – u areálu firmy DAS v ul. Obecnická

• Trhové Dušníky – na kraji obce Trhové Dušníky

• Hluboš - Trhové Dušníky - na kraji obce Trhové Dušníky

• šachta Trhové Dušníky u kravína

• Dubno - Nová Hospoda u areálu Aqua Příbram s.r.o.

• Dubno II - Nová Hospoda u firmy Autoprofi

• ÚV Hatě – vyšší tlakové pásmo

• ÚV Hatě – přepouštění

• ÚV Hatě – střední tlakové pásmo

• šachta Brod střelnice - směr Hatě - Háje

• šachta Brod střelnice - směr Příbram V – Brod

• za Brodem pod šachtou 15 v louce – pro obce Lešetice, Kamenná, Lazsko, Třebsko a Modřovice

• Jerusalém – u větrací šachty pod obcí Háje

• Bytíz – v louce na odbočce pro obec Bytíz

• šachta u firmy PB Transfer, spol. s r.o. (Bohutín) směr Vysokopecký rybník.

4.1.1. Vodovodní síť

Tab. 1: Základní parametry vodovodů ve vlastnictví Města (údaje z roku 2020)

Množství vody převzaté	1 878 871 m3/rok
Množství vody fakturované	1 585 857 m3/rok
Počet zásobených obyvatel	31 615
Celková délka vodovodů	312,348 km
Profil vodovodů	Celkem	do DN 100 mm 63,810 km	DN 101–300 mm 63,459 km	DN 301-500 mm 5,079 km
Materiál vodovodů	Celkem	plast 33,679 km	kov 96,303 km	ostatní 2,366 km
Vodojemy	3 (VDJ Březové Hory, VDJ Husa, VDJ Orlov) pozn. VDJ Svatá Hora a VDJ Xxxxxx byly vyřazeny z majetku Města, VDJ Xxxx XX byl k 1.1.2021 předán Svazku
Čerpací stanice	5 (ATS Březové Hory, ČS Husa, ATS ve VDJ Kozičín – prací, ATS Zdabořská, ATS Žežice)
Počet vodovodních přípojek	4 272
Počet vodoměrů	4 272

Vodovodní síť ve městě Příbram je členěna do deseti distribučních tlakových pásem:

1. Spodní tlakové pásmo - oblast v průmyslové zóně severní části města Příbram, vymezené zhruba ulicí Evropská a ulicemi Jinecká a Obecnická; tato oblast je zásobena z akumulačních jímek ÚV Hvězdička, kde je umístěno také předávací místo; tato oblast je tvořena zejména průmyslovými odběrateli s minimálním podílem obytné zástavby; z tohoto pásma je pak voda předávána zpět do skupinového vodovodu Svazku k zásobování obcí Xxxxx u Příbramě, Hluboš, Kardavec a Trhové Dušníky v předávacích místech areálu DAS a Trhové Dušníky;

2. Vyšší tlakové pásmo - oblast Příbrami VIII, Příbrami V, Příbrami III - čtvrti Sázky a osady Brod; tato oblast je zásobována gravitačně z VDJ Kozičín; VDJ Hatě II je plněn gravitačně přes rozvodnou síť přebytkem vody z VDJ Kozičín, případně do něj může být přečerpávána voda z VDJ Hatě I; konkrétní zdroj vody i směr proudění vody se řídí v závislosti na tlakových poměrech distribuční sítě a na výškách hladin vody ve VDJ Hatě II a VDJ Kozičín; distribuční oblast je tvořena zejména domovní zástavbou s významným podílem věžových či vícepodlažních domů; rozvodné řady v oblasti jsou víceméně zokruhovány; z tohoto pásma je voda předávána zpět do skupinového vodovodu Svazku v předávacím místě za osadou Brod u šachty č. 15;

3. Střední tlakové pásmo - největší zásobovaná oblast města Příbram; zahrnuje Příbram I, II, III, IV, VI a VII; jedná se o oblast s největší variabilitou v zásobování pitnou vodou, co se týče podílu vody z jednotlivých ÚV i směrů proudění vody; páteř vodovodního systému tvoří tři výškově vyrovnané akumulační vodojemy VDJ Březové Hory, VDJ Husa a VDJ Hatě I, vzájemně propojené rozvodnou vodovodní sítí; VDJ Březové hory je přitom primárně plněn přes vodovodní síť přímo výtlakem pitné vody z ÚV Hvězdička a také gravitačně z VDJ Kozičín; VDJ Hatě I je plněn výtlakem vody z ÚV Hvězdička přes vodovodní síť a dále přepouštěním přebytku vody z horního tlakového pásma skupinového vodovodu Svazku z VDJ Hatě II; mezi třemi uvedenými VDJ se voda přes vodovodní

síť neustále vyrovnává a směry proudění vody se tak mění v závislosti na aktuální potřebě vody ve vodovodní síti a výškách hladiny vody ve VDJ; v tomto tlakovém pásmu je zásobena převážně domovní zástavba a také převážná část objektů městské vybavenosti (školy, školky, obchody, nemocnice apod.);

4. Tlakové pásmo ČS Husa - distribuční oblast části Příbrami II a Příbrami IX zásobenou z ČS Husa; ČS Husa čerpá vodu z VDJ Husa, kam je čerpána voda z ÚV Hvězdička; v tomto tlakovém pásmu je zásobena zpravidla domovní nízkopodlažní zástavba v okrajové části města Příbram; v nejnižších oblastech tohoto pásma je vytvořeno ještě vnitřní redukované tlakové pásmo, kde je tlak omezen redukčním ventilem osazeným ve vodoměrné šachtě v ulici Hrabákova; z tohoto pásma je voda předávána zpět do skupinového vodovodu Svazku pro potřeby zásobování obce Dubno v předávacím místě Nová Hospoda;

5. Tlakové pásmo ATS Březové hory - malá oblast nejvýše položené části Příbrami VI – Březové hory nad kótou 540 m n.m., která je zásobena ATS Březové hory umístěnou v objektu VDJ Březové hory, který slouží jako akumulace vody i pro toto tlakové pásmo; v tomto pásmu je zásobena nízkopodlažní obytná zástavba;

6. Tlakové pásmo ATS Žežice - oblast vodovodní sítě v osadě Žežice, která je zásobena výtlakem z ATS Žežice; sání ATS je napojeno na litinový řad o DN 200 v u 7. základní školy (Příbram VIII), který je součástí vyššího tlakového pásma VDJ Hatě II; zásobovaná oblast je rozdělena na dvě tlaková pásma; dolní tlakové pásmo ATS bylo vytvořeno přepojením na původní řad z PE o DN 110 za původní ČS v místě za přípojkou pro č.p. 83 a tlak je zde na výtlaku z ATS redukován redukčními ventily; horní tlakové pásmo ATS je zásobeno z ATS výtlačným potrubím z PE o DN 110 bez redukce tlaku;

7. Tlakové pásmo VDJ Orlov - pásmo zásobující převážnou část vodovodní sítě v osadě Orlov, ležící mimo vlastní město Příbram; tato oblast je zásobena gravitačně z VDJ Orlov, do kterého je voda čerpána z ÚV Kozičín, a to konkrétně z VDJ Kozičín – prací. Z pásma je voda předávána zpět do vodovodu Příbram – Svazek obcí pro potřeby zásobování obce Podlesí a to v předávacím místě pod VDJ Orlov.

8. Tlakové pásmo Lazec – Orlov - pásmo zásobující osadu Lazec a spodní část osady Orlov zhruba k č.p. 3. Pásmo je napojeno přes uzavírací šoupě a vodoměrnou šachtu z páteřního řadu DN 300 mm z VDJ Kozičín směr VDJ Březové Hory (směr označován Příbram I); osadou Lazec prochází páteřní litinový řad o DN 150 mm, z něhož jsou vyvedeny vodovodní přípojky; na konci páteřního řadu je napojen přívodní řad Lazec – Orlov, přivádějící vodu do spodní části osady Orlov;

9. Gravitační pásmo osady Kozičín - pásmo je zásobeno gravitačně přímo z páteřního přívodního řadu o DN 300 mm z VDJ Kozičín směr VDJ Březové Hory (směr označován Příbram I); toto pásmo zásobuje střední a níže položenou část osady Kozičín;

10.Tlakové pásmo ATS Kozičín prací - pásmo zásobující omezenou oblast výše položené zástavby osady Kozičín; toto pásmo je zásobeno ATS umístěnou v armaturní komoře VDJ Kozičín – prací, do kterého je voda čerpána z VDJ Kozičín.

Sídla, náležející k městu Příbram, jsou zásobena pitnou vodou následovně:

• Osada Brod - je napojena odbočkou z vodovodního řadu Háje - Zdaboř (Lešetice) v tlakovém pásmu VDJ Háje (2 x 15 m3) (596,80 / 594 m n.m.);

• Osada Jerusalém - je připojena odbočkou z vodovodního řadu lPE o DN 160 mm Háje - Milín (VDJ Háje);

• Osada Jesenice - zde není vodovod zaveden;

• Xxxxx Xxxxxxx – rozvodná síť pitné vody je napojena na prací VDJ Kozičín na kótě 627,80 / 623,30 m n.m.;

• Osada Lazec - osadou prochází zásobní vodovodní řad o DN 300 mm a DN 150 mm do starého VDJ Březové Hory; objekty v osadě jsou napojeny na vodovodní řad o DN 150 mm;

• Xxxxx Xxxxx - v pracím VDJ Kozičín je osazeno čerpadlo, které výtlačným řadem čerpá pitnou vodu do VDJ Orlov o objemu 50 m3 na kótě 662,25 / 658,75 m n.m.; do osady je pak veden zásobní řad o DN 100 mm, rozvodná síť je z potrubí PE o DN 63 mm;

• Osada Zavržice - je připojena odbočkou o DN 100 mm z vodovodního řadu o DN 150 mm do Třebska za VDJ Vojna (160 m3) (602,70 / 598,70 m n.m.) a VDJ Kamenná (100 m3)(591,00 / 587,05 m n.m.);

• Žežice – lokalita je napojena na litinový řad o DN 200 mm u 7. ZŠ (Příbram VIII), který je součástí vyššího tlakového pásma VDJ Hatě II; zásobovaná oblast je rozdělena na dvě tlaková pásma; dolní tlakové pásmo bylo vytvořeno přepojením na původní vodovodní řad PE o DN 110 mm za původní ČS v místě za přípojkou pro č.p. 83 a tlak je zde na výtlaku z ATS redukován redukčními ventily; horní tlakové je zásobeno z ATS výtlačným potrubím PE o DN 110 mm bez redukce tlaku;

• Osada Bytíz - je napojena odbočkou z vodovodního řadu o DN 150 mm Háje - Dubenec – Drásov.

4.1.2. Objekty na vodovodní síti

Na vodovodní síti ve vlastnictví Města jsou 3 zemní vodojemy:

1. VDJ Březové Hory – dvoukomorový zemní vodojem o objemu 2 x 1 500 m3

2. VDJ Husa – dvoukomorový zemní vodojem o objemu 2 x 600 m3

3. VDJ Orlov – jednokomorový zemní vodojem o objemu 1 x 50 m3 Na vodovodní síti ve vlastnictví Města je osazeno 5 čerpacích stanic:

1. ATS Březové Hory – ATS v objektu VDJ (3 čerpadla + 3 velké tlakové nádoby)

2. ČS Husa – ČS v objektu VDJ Husa

3. ATS ve VDJ Kozičín – prací - ATS umístěná v armaturní komoře VDJ

4. ATS Zdabořská

5. ATS Žežice - nová podzemní automatická tlaková stanice, řízená frekvenčními měniči, vybavená systémem dálkového sledování provozu.

Celková hodnota vodovodů pro veřejnou potřebu ve vlastnictví Města v reprodukční pořizovací ceně dle VUME 2020 je cca 746,457 mil. Kč.

Stávající vodovody pro veřejnou potřebu Města jsou vyznačeny v přehledném situačním schématu v Příloze č. 2 této Analýzy.

4.1.3. Zhodnocení stavu vodovodů Města

Koncepce zásobování města Příbram pitnou vodou ze skupinového vodovodu Svazku je vyhovující a měla by zajistit dostatečné množství pitné vody i pro předpokládaný rozvoj zásobované oblasti v horizontu následujících let.

Jakost dodávané pitné vody ze skupinového vodovodu Svazku je z dlouhodobého hlediska velice dobrá a splňuje požadavky stanovené vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. Také po radiologické stránce je jakost dodávané pitné vody vyhovující a splňuje požadavky vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje, ve znění pozdějších předpisů.

Celkově se dodávaná pitná voda vyznačuje nízkým obsahem rozpuštěných látek a mírně alkalickou hodnotou pH (7,8 -8,5). Velmi příznivou vlastností dodávané pitné vody je velice nízký obsah dusičnanů, který se pohybuje ve většině lokalit do 5 mg/l (voda vhodná i pro kojence). Ze zdravotního hlediska je příznivý také velice nízký obsah sodíku a chloridových iontů a též absence jakýchkoliv průmyslových kontaminantů (zejména pesticidních látek, těžkých kovů, polyaromatických uhlovodíků (PAU) apod.). Z hlediska obsahu vápníku (25-35 mg/l) a hořčíku (5-10 mg/l) lze dodávanou vodu hodnotit jako vodu měkkou (celková tvrdost je v rozmezí 0,6-1,0 mmol/l).

Úroveň hospodaření s pitnou vodou ve městě Příbram je v posledních letech víceméně stabilní a kolísá v podstatě jen v závislosti na aktuální poruchovosti vodovodní sítě, klimatických podmínkách či potřebě technologické vody při opravách a údržbě VHI.

Postupně se daří snižovat objem nefakturované pitné vody. V roce 2020 činil podíl nefakturované pitné vody pouze 15,6 %, což je výsledek provedených opatření pro rychlejší detekci a odhalování vzniku poruch na vodovodní síti (zřizování měrných míst s přenosem dat na dispečink provozovatele, výměna úsekových uzávěrů, členění sítě na samostatná bilanční pásma apod.), a také opatření za účelem zvýšení efektivity fakturace vodného a stočného (odhalování černých odběrů, pravidelná výměna vodoměrů apod.). Ke snížení ztrát vody na síti přispěla také prováděná obnova vodohospodářského majetku Města. Dosažení ještě nižší úrovně podílu nefakturované pitné vody brání stále poměrně řídce dělená vodovodní síť v samotném centru města Příbram, kde nejsou vyčleněny dostatečně malé samostatně měřené úseky vodovodu. Zejména střední tlakové pásmo vodovodu Města představuje poměrně velkou bilanční oblast a bez dalšího členění a zřizování měrných úsekových míst bude nadále odhalování vzniku poruch a jejich dohledávání pomalejší.

Vodovodní síť ve vlastnictví Města není obecně v dobrém stavu. Naprostá většina vodovodní sítě včetně armatur je stará 50 až 80 let a blíží se tak konci své předpokládané životnosti (dle vyhlášky č. 428/2001 Sb. 80 let). Výjimku tvoří pouze nově vyměněné vodovodní řady. Procento obnovy vodovodní sítě je nízké, což vede k dalšímu postupnému stárnutí a zhoršování technického stavu vodovodů.

Mnoho stávajících vodovodních řadů Města je již v současné době zasaženo korozí a v odebíraných kontrolních vzorcích pitné vody bývá v ojedinělých případech zjišťován zvýšený obsah železa. Zatím se situaci daří řešit častějším odkalováním vodovodní sítě, což však vede k vyšším potřebám proplachové vody a vyšším provozním nákladům. Nejvíce ohrožené jsou koncové části vodovodního systému z litinových či ocelových potrubí s dlouhou dobou zdržení vody a minimálním odběrem (např. koncové části v Příbrami II, IV a IX).

U nejstarších úseků vodovodních potrubí je při opravách poruch či výměnách přípojek pozorováno významné omezení průtočných profilů inkrusty. Omezení průtočného profilu zhoršuje jak tlakové, tak kapacitní poměry v oblastech zásobovaných z těchto řadů.

I přes zvýšenou obnovu vodovodních řadů, prováděnou zejména v posledních letech díky značným investicím ze strany Města, zůstává většina vodovodního potrubí ve špatném technickém stavu a vykazuje zvýšenou poruchovost. Nejvíce poruch je vedle špatného technického stavu a stáří potrubí zaznamenáváno také v souvislosti s horizontálními pohyby půdy při jejím promrzání a nasákávání v zimním a jarním období, a to často ve vazbě na špatnou kvalitu materiálu potrubí nebo nevhodný podsyp. Vysoká poruchovost je zaznamenávána i přesto, že tlakové rozdělení vodovodní sítě je poměrně optimální a oblastí s vysokým provozním tlakem je minimum.

Tab. 2: Přehled nejvíce poruchových úseků vodovodní sítě Města

Vodovodní řad	Parametry řadu
Lazec	ocel DN 150 + azbestocement DN 300
Příbram VII – ul. Xxxx Xxxx, Xxxxxxxx a Sadová	litina DN 80 - 150 (řady na soukromých pozemcích)
Příbram II – ul. Na Leštinách, Fantova Louka, Pod Hvězdárnou	litina DN 200 (také nedostatečná kapacita)
Příbram II – ul. Luční, Partyzánská, Bytízká, Alšovo náměstí	litina DN 60
Příbram II - Jiráskovy sady	litina DN 175
Příbram II – ul. Žižkova	litina DN 100
Příbram II – ul. Xxxxxxxxx	litina DN 60
Příbram III – ul. Sázky	litina DN 150, 100 a 80
Příbram III – ul. Smetanova	litina DN 150
Příbram IV – ul. A.Jiráska	litina DN 65 (potřeba zkapacitnit na min. DN 90)
Příbram IV – ul. J. Wolkera	litina DN 60 (v délce cca 100 m)
Příbram IV – ul. Anenská	litina DN 80 (v délce cca 211 m)
Příbram VII – ul. Prof. Pobudy, Na Svahu, Žežická	litina DN 60

Vodovodní řad	Parametry řadu
Příbram VII a VIII	všechna litinová potrubí vybudovaná v 60.-80. letech 20. století
Příbram VIII -– kolektor	ocel DN 300 včetně odboček - uložen v kolektoru
Příbram II – ul. Obecnická	litina DN 60
Příbram VI – ul. Prokopská	litina DN 125 (cca 60 m bylo již vyměněno při havárii při výstavbě kanalizace)
Příbram III – Komenského náměstí	propojovací potrubí litina DN 100 do ulice Purkyňova včetně šoupat
Příbram III – ul. Purkyňova	litina DN 50
Příbram VIII – vnitroblok ul. Čechovská mezi č.p. 58 – 61	původní potrubí litina DN 80, DN 100 a 150, včetně úsekových šoupat a domovních uzávěrů
Příbram VIII – propojovací potrubí z ulice Seifertova do ulice Budovatelů	původní potrubí litina DN 300

Také objekty na vodovodní síti Města je třeba postupně obnovovat.

Stav objektu VDJ Březové Hory nebyl optimální. Evidovány byly závady na izolaci střechy akumulačních komor a částečně poškozené jsou i omítky. Objekt trpí zvýšenou vlhkostí, díky nedostatečnému odvětrání armaturního prostoru VDJ a dochází také k průsakům do suterénu armaturní komory VDJ. Ke konci roku 2021 byla dokončena oprava střechy a vzduchotechniky. Nová a plně funkční jsou veškerá uzavírací šoupata (výměna v roce 2016).

Stavební stav přidružené ATS Březové Hory je příznivější. Omítka je poškozená pouze na západním průčelí. Na stropě strojovny se objevují spáry mezi stropními panely, bylo zjištěno zatékání vody do stropní konstrukce. V optimálním stavu dosud není technologické vybavení ATS (3 čerpadla + 3 velké TN), které je naddimenzované a neodpovídá stávajícím ani výhledovým potřebám vody. Provoz ATS je proto málo efektivní a vykazuje vysoké spotřeby elektrické energie i neúměrné náklady na údržbu a revize zařízení. Provozně opotřebený je také kompresor ATS. Provozovaná tlaková nádoba je zatím ve vyhovujícím stavu a nejsou na ní evidovány revizní závady.

Objekt VDJ a ATS Březové Hory je vybaven telemetrickým zařízením i elektronickým zabezpečovacím systémem v odpovídajícím rozsahu. Stávající řídící systém je zastaralý, do plánu investic Města je navržena jeho rekonstrukce řídícího systému.

Na objektu VDJ a ČS Husa probíhala od roku 2015 celková rekonstrukce, která byla v listopadu 2021 dokončena. Součástí rekonstrukce bylo mimo jiné osazení čerpací stanice pro pásmo Svatá Hora a rekonstrukce stávajícího zastaralého řídicího systému pro dálkové sledování provozních údajů, které neumožňuje rozšíření o další v současné době chybějící signály a vystrojení objektu zabezpečovacím zařízením. V objektu je již realizována výměna části technologických rozvodů, včetně jednoho plovákového uzávěru na přítoku do komory a stavební sanace obslužného objektu, schodiště a podloubí. Elektroinstalace a vybavení ČS je po provedené rekonstrukci ve vyhovujícím stavu. V objektu je instalován dieselagregát pro nouzové zásobování objektu elektrickou energií, který je po opravě v roce 2020 plně funkční.

ATS Žežice je zatím plně funkční. Od roku 2018 jsou zde osazeny nové frekvenční měniče.

Stav ATS Zdabořská je po stavební i technologické stránce objektu dobrý. V roce 2019 byl obnoven ochranný nátěr tlakové nádoby. Technologické zařízení i elektroinstalace v objektu jsou plně funkční. Značnou nevýhodou je absence přímého přenosu vybraných provozních stavů na centrální dispečink provozovatele. V současné době je přenos řešen provizorně dataloggery – Xxxxxxx.

Stav objektu VDJ Orlov je po stavební stránce poměrně dobrý. Částečně poškozeny jsou jen vnitřní omítky, a to v důsledku zvýšené vlhkosti v objektu. U technologického vybavení objektu je situace horší. Obslužné lávky, zábradlí a žebříky jsou původní a jsou již zasaženy korozí stejně jako armatury v armaturní komoře. Původní laminátová akumulační nádrž zatím nevykazuje žádné známky opotřebení či nedostatků. Objekt VDJ není napojen na elektrickou energii. Veškeré napájení měření i zabezpečení je realizováno prostřednictvím signalizačního kabelu na 24 V z objektu VDJ Kozičín - prací. Stav tohoto kabelu není dobrý, zatím je ale funkční. Akumulační kapacita VDJ je sice dostatečná pro stávající potřebu zásobovaných lokalit, není však dostatečná pro výhledový předpokládaný nárůst odběratelů

a rozvoje vodovodní sítě ve spotřebišti, proto je již zpracována projektová dokumentace na rozšíření akumulační kapacity VDJ na 200 m3.

ATS Orlov je nově vybudovaný objekt, je tedy ve velmi dobrém stavu.

Obě čerpadla k čerpání vody z VDJ Kozičín - prací do VDJ Orlov, umístěná v akumulační nádrži VDJ Kozičín – prací, jsou funkční. Hydraulickou studií byly navrženy parametry pro nová čerpadla, která by umožnila čerpat maximální množství vody stávajícím kapacitně omezeným výtlačným řadem pro potřeby dalšího územního rozvoje napojených lokalit.

ATS, umístěná ve VDJ Kozičín - prací, která slouží pro zásobování horní části osady Kozičín, je plně funkční. V rámci studie zásobování lokality Kozičín je zvažována její náhrada za zásobování lokality z nového VDJ Orlov novým výtlačným řadem přes redukční ventil.

Kanalizace pro veřejnou potřebu

Téměř veškeré odpadní vody z výrobní činnosti, městské vybavenosti (služeb) a domácností města Příbram jsou spolu se srážkovými vodami gravitačně odváděny stokovou sítí na městskou čistírnu odpadních vod ve vlastnictví Města (dále jen „MČOV“), která je umístěna na severním okraji města.

4.2.1. Kanalizační síť

Kanalizační síť ve vlastnictví Města je jednotná, kromě kanalizace v nové zástavbě v jihozápadní části města a centru města (ražená štola), kde je kanalizace oddílná. Splaškové vody jsou na MČOV přivedeny dvěma sběrači.

Ve staré části města a na Březových Horách jsou v provozu ještě staré zděné stoky z minulého století o celkové délce 9,7 km. V poměrně velkém rozsahu jsou zastoupeny kanalizační stoky z cementových rour. Postupně dochází k jejich rekonstrukci. Nová kanalizační síť Města je budována z nových materiálů, převážně z PVC. Ostatní starší stoky jsou provedeny z kameninového, betonového a železobetonového potrubí.

Do stokové sítě města Příbram jsou odváděny také odpadní vody z blízkých obcí, a to z obce Podlesí, Trhové Dušníky, Háje a Xxxxx u Příbramě.

Odpadní vody z části města Příbram IX – Nová Hospoda jsou odváděny a čištěny na ČOV Dubenec, která je ve vlastnictví Svazku.

Tab. 3: Základní parametry kanalizace ve vlastnictví Města (údaje z roku 2020):

Množství fakturovaných odpadních vod vypouštěných do stokové sítě	Celkem 2 205 931 m3/rok, z toho: • domácnosti 1 088 948 m3/rok • ostatní 556 815 m3/rok • srážková voda fakturovaná 560 168 m3/rok
Množství odpadních vod odvedených na ČOV	3 350 376 m3/rok (Příbram + okolní obce)
Počet obyvatel připojených na kanalizaci	27 475
Celková délka kanalizace	123,310 km
Profil kanalizace	do DN 300 81,645 km	DN 301-500 19,741 km	DN 501-800 11,074 km	nad DN 800 10,850 km
Materiál kanalizace	kamenina 54,160 km	beton 25,251 km	plast 39,767 km	jiné 4,132 km
Odlehčovací komory	12 ks
Čerpací stanice OV	2 ks
Počet kanalizačních přípojek	3 786

Srážkové vody z oddílné kanalizace jsou odváděny do Příbramského potoka třemi hlavními sběrači. Výusti dešťové kanalizace jsou mezi rybníky Nový a Fialův, pod Novým rybníkem (dešťová stoka z 30., 31., 33., 34. a 36. etapy sídliště) a nad Novým rybníkem (dešťová stoka ze Zdaboře včetně zástavby

rodinných domků „Červená“). Celková délka oddílné dešťové soustavy je cca 26,5 km. Je provedena převážně z betonu (cca 12,0 km), dále je použita kamenina (cca 6,2 km), plast (cca 3,8 km) a sklolaminát (cca 0,6 km). Úsek v délce cca 770 m je z kanalizačních cihel nebo zděný a v případě 3,1 km není materiál specifikovaný.

4.2.2. Objekty na stokové síti

4.2.2.1. MČOV Příbram

Městská čistírna odpadních vod Příbram (MČOV) je navržena jako mechanicko-biologická ČOV s terciárním stupněm dočištění. Výraznou intenzifikací prošla v letech 2006 - 2007.

Tab. 4: Základní parametry MČOV ve vlastnictví Města (údaje z roku 2020):

Projektovaná kapacita Qd	19 000 m3/den
Projektovaná kapacita BSK5	4 580 kg/den
Projektovaná kapacita	76 300 EO resp. 67 100 EO dle odborných studií, reálně využitelná pouze 48 160 EO
Množství čištěných odpadních vod	Celkem 3 350 376 m3/rok, z toho: • domácnosti 1 088 948 m3/rok • průmysl 556 815 m3/rok • zemědělství a ostatní 0 m3/rok • srážková voda fakturovaná 560 168 m3/rok
Množství čištěných vod srážkových celkem, balastních a jiných (výpočtem)	1 704 613 m3/rok
Počet osob připojených na ČOV	30 446
Počet EO připojených na ČOV	51 263
Spotřeba elektrické energie	1 375,792 MWh

Hrubé předčištění zahrnuje vírový separátor, lapák štěrku, strojně stírané hrubé a jemné česle s lisováním shrabků, zdvojený podélně protékaný lapák písku s pračkou písku a lapákem tuků. Následuje oddělovací objekt, který dělí mechanicky předčištěné odpadní vody na dešťovou zdrž (srážkové a přívalové stavy) a odpadní vody vedené na dvojici usazovacích nádrží a dále k biologickému stupni čištění.

Biologický stupeň čištění se skládá ze dvou samostatných linek v kaskádovém uspořádání procesů nitrifikace a denitrifikace (ALPHA systém) tj. soustava postupně protékaných D-N-D-N-D-N nádrží. Nitrifikační nádrže jsou vybaveny jemnobubliným aeračním systém a denitrifikační nádrže vertikálními hyperboloidními míchadly. Před dosazovacími nádržemi je dávkován síran železitý pro simultánní srážení fosforu.

Kalové hospodářství je vybaveno zahuštěním přebytečných kalů lyzačními odstředivkami, hygienizací kalu, anaerobní stabilizací kalu mezofilním vyhníváním a strojním odvodněním vyhnilého kalu odstředivkami. Vznikající bioplyn je využíván v kogeneračních jednotkách k výrobě elektrické energie a tepla.

MČOV coby výrobna elektrické energie je již od roku 2015 vybavena dálkovým dohledem a regulací výkonu ze strany ČEZ.

Vyčištěná odpadní voda je odváděna do Příbramského potoka (přítok řeky Litavky) přes terciální stupeň dočištění.

Obrázek 3: Schéma fungování MČOV Příbram

4.2.2.2. Čerpací stanice odpadních vod

Na stokové síti Města jsou umístěny dvě čerpací stanice odpadních vod.

Tab. 5: Čerpací stanice odpadních vod

Název ČSOV	Umístění	Typ čerpadel	Počet čerpadel	Výkon (l/s)	Příkon (kW)
ČSOV Podlesí	xx. Pod Špitálem	Wilo- EMU FA 15.77Z	2	40	26
ČSOV Červená	ul. Třebská	AMAREX N 850 -222/042 ULG – 190	2	4	4,2

4.2.2.3. Odlehčovací komory na kanalizaci Města

Odlehčovací komory na jednotné kanalizační síti ve vlastnictví Města (kromě OK v ČSOV Podlesí) jsou navrženy na minimální poměr ředění 1:4 a ústí do Příbramského potoka. Uliční vpusti s připojovacím potrubím do jednotné kanalizace nejsou součástí kanalizace pro veřejnou potřebu a jejich správa náleží správcům vozovek a zpevněných ploch.

Tab. 6: Odlehčovací komory

	Odlehčovací komora	Místo/ulice
1.	OK1A	Uprostřed kruhového objezdu nad rybníkem Xxxxxxx Obora
2.	OK2A	V křížení ulic Čs. Armády a Xxxxxxxxx nábřeží
3.	OK3A	V horní části křížení ulic Březnická a Flusárna
4.	OK1A1	Poblíž ČOV – jižně od sběrného dvora
5.	OK3A1	V ulici Evropská u benzinové pumpy
6.	OK1B	V ulici Prokopská u Tržnice

	Odlehčovací komora	Místo/ulice
7.	OK1C	V ulici Plynárenská
8.	OK2D	V ul. Pod kovárnami v mostku přes Litavku
9.	OK1H	V křížení ulic Podskalí a Plzeňská nad Xxxxxxx Oborou
10.	OK1K1	Nad ulicí Plynárenská
11.	OK1L	Na křižovatce ulic Březnická a Flusárna
12.	OK	Na pravém břehu Litavky, ulice Pod Špitálem, součástí ČSOV Podlesí

Celková hodnota kanalizace pro veřejnou potřebu ve vlastnictví Města v reprodukční pořizovací ceně dle VUME 2020 je cca 1 789,175 mil. Kč.

Stávající kanalizace pro veřejnou potřebu Města jsou vyznačeny v přehledné mapě kanalizací v Příloze č. 3 této části Analýzy.

4.2.3. Zhodnocení stavu kanalizací Města

Stávající systém odvádění a čištění odpadních vod města Příbram je vyhovující. Je třeba vyřešit kapacitní omezení a vysoké provozní opotřebení stávající MČOV a také některé nedostatky stokové sítě, a to jak z hlediska vlastního technického stavu, tak z hlediska kapacitního omezení.

Úroveň čištění a jakost vyčištěných odpadních vod plně odpovídá platným právním předpisům, zejména nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů.

Stav i stáří kanalizační sítě Města je ve většině oblastí města podobné jako u sítě vodovodní. Mnoho úseků kanalizačních stok, zejména těch nejstarších nebo ne zcela dobře provedených, jsou ve špatném stavu a dochází u nich k propadům.

Špatný je také stav kanalizačních sběračů –šachta 9 – Sázky, neopravené zbývající části sběrače Brod

– Nový rybník a kanalizačního sběrače k ČSOV Podlesí. Tyto sběrače vedle potíží se špatným technickým stavem také vykazují vysoké zatížení balastními vodami a způsobují hydraulické přetěžování dalších částí stokové sítě doprovázené někdy i výtokem odpadních vod z revizních šachet na povrch.

V optimálním stavu není také ražená štola v Příbrami I, kde není provedeno vystrojení dna a stěn u dešťové části a dochází k vymílání podkladního betonu a odírání stěn. Navíc zde jsou korozí silně poškozené žebříky a stupačky, takže hrozí i riziko úrazu. Nevýhodou kanalizační sítě jsou časté krádeže kanalizačních poklopů, zvláště v okrajových částech města, což má negativní dopad na ekonomiku provozování kanalizace i bezpečnost obyvatel města.

Tab. 7: Přehled kanalizačních stok Města, které jsou v havarijním technickém stavu

Čtvrť	Ulice	Materiál a DN	Stav potrubí
PB 1	Severní, Na Vršku	cement DN 400 a 500	rozpadlé revizní šachty
	Xxxxxxxxxx	cement DN 500	rozpadlé revizní šachty
	Hradební (za OC Uran)	kamenina DN 300	rozpadlé
	Gen.Tesaříka	kamenina DN 300	rozpadlé
PB 2	Fibichova	kamenina DN 400, beton DN 500	propadá se, poruchy
	Květenská	beton DN 400 a 500	propadá se, poruchy
	Sevastopolské náměstí	beton DN 400	kapacitně nevyhovující
	Mánesova	beton DN 500	kapacitně nevyhovující, rozpadá se
	Xxxxx Xxxxxxxxx	beton DN 400	rozpadá se

Čtvrť	Ulice	Materiál a DN	Stav potrubí
	Střelecká	beton DN 800	propadá se, poruchy
	Na Leštinách, Luční, Al.nám. Partyzánská, Fantova louka	beton DN 300, 500,600 a 800	propadá se, poruchy
	Žižkova, Kpt. Olesinského	beton DN 600 a 300	rozpadá se
	Obecnická	beton DN 300	rozpadá se, probíhá příprava projektové dokumentace
	u domu č.p. 12	zděná 70/70	rozpadlá zděná kanalizace
	Jinecká	beton DN 400 a 500	staré, ve špatném stavu, rozpadlé revizní šachty
PB 3	Purkyňova, Komenského náměstí, Alešova	beton DN 300 a 500	nevyhovující – lze spojit s rekonstrukcí komunikace
	Šachta 9 – Sázky	kamenina DN 250 a 300 (stoka LA)	nevyhovující nabírání balastních vod
	Xxxxxx	beton DN 500	netěsná kanalizace, dochází k průsakům odpadních vod do okolních nemovitostí
	Prokopská	dešťová beton DN 1000 splašková beton DN 800 / kamenina DN 300	špatné kanalizační přípojky/stoka vyhovující
PB 4	Anenská	beton + kamenina DN 500	popraskané potrubí, rozpadá se, dochází k propadání komunikace
	spojovací stoka mezi ulicemi Pod Šachtami a Na vyhlídce	beton + kamenina DN 500	popraskané potrubí, rozpadá se, dochází k propadání komunikace
	Wolkerova	beton + kamenina DN 500	popraskané potrubí, rozpadá se, dochází k propadání komunikace
PB 5	Drkolnovská	kamenina DN 400	poruchy, rozpadá se
PB 6	Prokopská, nám. X.Xxxxx, nám. H.Kličky,	beton DN 200, zděné DN 40/50, 90/60, 100/100	propadá se, poruchy, probíhá příprava projektové dokumentace
	Třemošenská, Libušina, Skalní	beton DN 300, ocel DN 300, zděné DN 300	propadá se, poruchy, (v ulici Třemošenská byla část kanalizace vyměněna v roce 2020)
	Prokopská, úsek mezi č.p. 554 až do ulice Pod šachtami	kamenina DN 300/200	rozpadá se a je nevhodně řešené lomení stoky, v místě zaústění dochází k častému ucpání a následným poruchám
PB 7	Osvobození, X. Xxxxxx	kamenina DN 200, 250 a 300	propadá se, poruchy
	Březohorská	kamenina DN 300	propadá se, poruchy
	Ve dvoře (uvnitř dvora)	kamenina DN 400	propadá se, poruchy
	U druhé polikliniky	kamenina DN 300	propadá se, poruchy
	Pod Četovým pahorkem (v horní části od výměníku)	kamenina DN 300	propadá se, poruchy

Čtvrť	Ulice	Materiál a DN	Stav potrubí
	Xxxx Xxxx	beton DN 400	nevyhovující dešťová kanalizace
	Štola od zimního stadionu směr velký kruhový objezd	ražená štola	poškozené vystrojení, žebříky a stupačky, riziko úrazu
	Vnitroblok S.K. Neumanna a Gen. Kholla č.p. 208-229	kamenina DN 300	nevyhovující, propadá se, poruchy
PB 9	Polní	kamenina DN 400	nevyhovující nabírání balastních vod
PB 9	Protifašistických bojovníků	kamenina DN 300	popraskaná kanalizace, riziko havárie + nabírání balastních vod
Brod	Šachta 6 – sběrač Brod – Příbram	beton DN 200	rozpadá se, netěsné a porušené šachty, nabírání balastních vod
Brod	Fialák parc. č. 4182/2 směr Brod parc. č. 132/9 (k odbočce ze #6) + Brod (nevyhovující)	kamenina DN 400	rozpadá se, netěsné a porušené šachty, nabírání balastních vod (nutno prověřit kamerou)

Posouzením hydraulické kapacity stávajících stok, které bylo provedeno v generelu odvodnění v roce 2011, bylo zjištěno, že vedle vlastního nedostatečného profilu stok se na některých místech kanalizační sítě Města podílí na omezení její hydraulické kapacity také nedostatečný či nevyrovnaný sklon, nebo dokonce protispád stok.

Tab. 8: Přehled kanalizačních stok Města, které se jeví jako kapacitně nedostatečné

Stoka	Úsek	Stav potrubí
AL	Příbram VII - ul. Politických vězňů	nedostatečná kapacita, která má vliv i na přetížení bočných stok
AE1	Příbram III - Ryneček	protisklon
B	Příbram III - Ryneček, U Tržnice	protisklon a nekapacitní profil
B1	Příbram III - ul. Milínská	nedostatečná kapacita, nevyrovnaný podélný sklon potrubí
D	Příbram VI – ul. U Litavky	částečně protisklon
D1, B3	Příbram IV – ul. Na Vyhlídce	nedostatečná kapacita
LC, A1	Příbram VIII - u Státního okresního archivu	nedostatečná kapacita, částečně protisklon v místě napojení do štoly A1
LB	Příbram VII - ul. Bratří Čapků	nedostatečná kapacita, malý spád
LF6	Příbram V – ul. Drkolnovská, Družstevní	protisklon má vliv na omezenou průtočnost bočních stok LF6-1, LF6-2
V	Příbram VIII - Brod- Fialův rybník	nedostatečná kapacita, prorůstání kořeny, minimální sklon, byla provedena 1. a 2. etapa rekonstrukce a zkapacitnění na DN 600, probíhá příprava projektové dokumentace na zkapacitnění další části v úseku Xxxxx – Junior klub.
VA	Příbram VIII – ul. Sportovní	nedostatečná kapacita a malý spád, je připravována projektová dokumentace na zkapacitnění stoky
XB	Příbram I, II – tř. Kpt. Olesinského	nedostatečná kapacita, nevyrovnaný podélný sklon

Stoka	Úsek	Stav potrubí
XB4	Příbram I, II - Lázeňská třída, tř. Kpt. Olesinského	protisklon
XB5	Příbram II - ul. Jasná	nedostatečná kapacita

Současná úroveň zatížení stokové sítě Města balastními vodami je přijatelná a odpovídá běžnému a tolerovatelnému standardu pro jednotnou kanalizační síť daného stáří a stavu. Na stokové síti nejsou registrovány významné zdroje balastních vod s výjimkou nevyhovujících úseků stokové sítě, zejména pak dlouhé přívodní stoky V Brod – Nový Rybník. Jako balastními vodami výrazně zatížená se jeví odlehčovací komora OK2A – Nábřeží, kde může být situace částečně způsobována drenážními vodami z vlakového nádraží.

Město se v rámci poskytnuté dotace na rekonstrukci MČOV zavázalo k postupnému snižování podílu balastních vod na množství vod přitékajících na MČOV z důvodu snížení hydraulického zatížení MČOV.

Jak ukázaly odborné studie, zpracované v posledních letech, je kapacita MČOV menší než původní uváděná projektovaná hodnota (76 300 EO), a to zejména v parametru celkový dusík. Celková maximální kapacita MČOV byla studií stanovena na 67 100 EO, avšak za předpokladu přijetí doporučených opatření. V současné době je kapacita MČOV pro odstraňování dusíku (48 160 EO) vyčerpaná a není možné do doby realizace doporučených patření povolit další vypouštění odpadních vod do stokové sítě Města.

Po stavební stránce je stav MČOV uspokojivý.

Stav strojního vybavení MČOV se sice v posledních letech zlepšuje díky postupně probíhající obnově a odstraňování nedostatků a závad, ale i tak není stav některých původních strojních zařízení dobrý a bude třeba je v rámci celkové rekonstrukce MČOV obnovit. Některá zařízení MČOV jsou v provozu od provedené rekonstrukce v roce 2007/2008, tedy na konci své životnosti.

Pokračujícím nedostatkem je špatná funkce analyzátoru celkového fosforu. Dávkování síranu železitého je řízeno ručně dle výsledků laboratorních rozborů. Ve špatném stavu zůstává také automatizovaný systém řízení technologických procesů (ASŘTP), který je zastaralý a neumožňuje efektivní řízení MČOV. Údržba instalovaného software je problematická a velice nákladná. Ideální není ani skutečnost, že některá zařízení MČOV jsou vybavena pouze místní automatikou a nejsou zapojena do centrálního řídícího systému MČOV (např. odstředivky, dávkovací stanice flokulantu apod.).

Přetrvávajícím nedostatkem zůstává silné opotřebení macerátorů kalů a čerpadel vratného kalu na lince č.1. Tepelný výměník kalu je silně poškozen korozí a na mnoha místech netěsní.

Dalším významným nedostatkem MČOV je nemožnost přesné regulace nátoku odpadních vod na jednotlivé linky. K dispozici jsou pouze ruční hradítka bez jakéhokoliv měření průtoku. Nátok na linky je velmi nerovnoměrný a proměnlivý, zatížení linek je nevyrovnané, což může vést ke zbytečnému přetěžování jedné z linek a ke zhoršování účinnosti čištění. Nefunkční je také měření dovážených odpadních vod a kamerový systém na MČOV.

Stav objektu nové ČSOV Podlesí je vyhovující a provoz je bezproblémový. Jeho nezbytnou podmínkou je pravidelné čištění a těžení původní akumulační jímky jedenkrát za 14 dní. Provoz ČSOV komplikuje vysoký podíl balastních vod přitékající do kanalizačního sběrače V (v údolí Litavky). Dalším nedostatkem je potřeba ručního zprovozňování ČSOV po výpadku elektrické energie na hlavním rozvaděči. Řešení těchto problémů zajišťuje společnost E-Best. V roce 2022 bude nutné provést generální opravy na obou čerpadlech odpadních vod s ohledem na připojení nových EO na tuto ČSOV.

Objekt ČSOV Červená je po stavební stránce v dobrém stavu. Její provozování se však potýká s nedostatečným výkonem, resp. velkým přítokem balastních vod, které nejsou čerpadla schopna odčerpat. Navíc byla zjištěna netěsnost havarijní nádrže, kterou dochází ke zpětnému vnikání balastních vod přepadem zpět do čerpací jímky. Přestože v roce 2018 byla ČSOV osazena novými výkonnějšími čerpadly, je její kapacita stále nedostatečná. Stávající stav ČSOV (zejména velikost výtlačného potrubí a hlavního el. jističe) neumožňuje osazení výkonnějších čerpadel. Výhledově je potřeba problém řešit omezením nátoku balastních vod a celkovou rekonstrukcí ČSOV včetně elektroinstalace pro umožnění osazení čerpadel s vyšším výkonem. a nevyžaduje žádné opravy.

Provozování odlehčovacích komor (OK) na jednotné kanalizační síti se ve vazbě na novelizovaný vodní zákon významně změnilo a pro všechny OK bez rozdílu umístění a funkce platí, že musí být pro účely zpoplatnění nejpozději v roce 2022 posouzeny, zda vyhovující požadavkům vyhlášky

č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, resp. požadavkům nové ČSN 75 6262, na kterou výše uvedená vyhláška odkazuje. Toto posouzení OK spočívá kromě stanovení hydraulických parametrů a posouzení zřeďovacího poměru také v posouzení emisí a imisí ve vodních recipientech, přičemž u lokalit nad 10 000 EO (tedy i u města Příbram) je požadován simulační model. Provedení takového posouzení přesahuje odborné i technické možnosti stávajícího provozovatele a je proto jednou ze součástí zpracovávaného generelu odvodnění města Příbram.

Vymezení provozně souvisejících vodovodů a kanalizací

Ustanovení § 2 odst. 10 ZVaK definuje „provozně související vodovod“ jako vodovod, který je propojen s vodovodem jiného vlastníka, a „provozně související kanalizaci“ jako kanalizaci, která je propojena s kanalizací jiného vlastníka.

Ustanovením § 8 odst. 3 ZVaK je pak vlastníkům vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, stanovena povinnost upravit svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace. Tato dohoda je podmínkou kolaudačního souhlasu podle stavebního zákona.

Město je vlastníkem jak provozně souvisejících vodovodů, tak provozně souvisejících kanalizací, a má uzavřeny písemné dohody s následujícími vlastníky:

1. Svazek obcí pro vodovody a kanalizace Příbram, IČO 48955001

Vzhledem k tomu, že Město přebírá veškerou pitnou vodu pro svoji vodovodní síť ze skupinového vodovodu v majetku Svazku, jsou vodovody Svazku a Města provozně související a Město a Svazek spolu uzavřely dne 1.7.2004 dohodu vlastníků, resp. Smlouvu o dodávce vody předané a vrácené.

Předmětem této dohody je dodávka vody z vodohospodářského zařízení Svazku do vodohospodářského zařízení Města a dále také vracení vody z vodohospodářského zařízení Města do vodohospodářského zařízení Svazku.

Skupinový vodovod Svazku je funkčně provázán s vodovody pro veřejnou potřebu ve vlastnictví Města, a to v celkem 26 předávacích místech (viz kapitola 3.1 výše).

Kanalizace Města a kanalizace Svazku také představují provozně související kanalizace, protože odpadní vody z části města Příbram IX – Nová Hospoda jsou odváděny a čištěny na ČOV Dubenec, která je ve vlastnictví Svazku, a naopak odpadní vody z kanalizací v obcích Háje, Podlesí a Trhové Dušníky, které provozuje Svazek, jsou odváděny do kanalizace Města za účelem jejich likvidace na MČOV Příbram.

Město a Svazek spolu proto uzavřely dne 24.5.2012 Smlouvu o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících kanalizací.

2. Obec Xxxxx u Příbramě, IČO 00662887

Kanalizace Města a kanalizace ve vlastnictví obce Xxxxx u Příbramě představují provozně související kanalizace, protože do stokové sítě Města jsou vypouštěny odpadní vody odváděné kanalizací z obce Xxxxx u Příbramě, a tyto jsou pak čištěny na MČOV Příbram.

Z výše uvedeného důvodu spolu Město a obec Xxxxx u Příbramě dne 15.4.2016 uzavřely Smlouvu o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících kanalizací.

3. Obec Podlesí, IČO 00662941

Kanalizace Města a kanalizace ve vlastnictví obce Podlesí představují provozně související kanalizace, protože do stokové sítě Města jsou vypouštěny odpadní vody odváděné kanalizací z obce Podlesí, a tyto jsou pak čištěny na MČOV Příbram.

Z výše uvedeného důvodu spolu Město a obec Podlesí dne 28.3.2017 uzavřely Smlouvu o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících kanalizací.

Kanalizaci obce Podlesí provozuje Svazek na základě provozní smlouvy.

4. Obec Trhové Dušníky, IČO 00663000

Kanalizace Města a kanalizace ve vlastnictví obce Trhové Dušníky představují provozně související kanalizace, protože do stokové sítě Města jsou vypouštěny odpadní vody odváděné kanalizací z obce Trhové Dušníky, a tyto jsou pak čištěny na MČOV Příbram.

Z výše uvedeného důvodu spolu Město a obec Trhové Dušníky dne 14.8.2017 uzavřely Xxxxxxx

o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících kanalizací. Kanalizaci obce Trhové Dušníky provozuje Svazek na základě provozní smlouvy.

5. Obec Háje, IČO

Kanalizace Města a kanalizace ve vlastnictví obce Háje představují provozně související kanalizace, protože do stokové sítě Města jsou vypouštěny odpadní vody odváděné kanalizací z obce Háje, a tyto jsou pak čištěny na MČOV Příbram.

Z výše uvedeného důvodu spolu Město a obec Háje uzavřely v roce 2006 Dohodu o podílu na finančních nákladech spojených s propojením splaškové kanalizace v obci Háje na kanalizační systém města Příbram.

Kanalizaci obce Háje provozuje Svazek na základě provozní smlouvy.

5. POPIS A ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO ZPŮSOBU ZAJIŠTĚNÍ SPRÁVY A PROVOZOVÁNÍ VHI

Stávající smlouva o provozování VHI

Stávající smlouva, na jejímž základě Město zajišťuje plynulé a bezpečné provozování VHI ve svém vlastnictví, je „Smlouva o pronájmu a komplexním provozování infrastrukturního majetku Města Příbrami ze dne 13.2.2004“ uzavřená mezi Městem a „původním“ provozovatelem, společností Aqua Příbram s.r.o., IČO 47549793 (dále jen „Provozní smlouva“).

V prosinci 2013 uplatnila společnost 1. SčV právo opce na prodloužení účinnosti Provozní smlouvy a prohlásila, že má vůli pokračovat ve spolupráci s Městem za smluvních podmínek sjednaných Provozní smlouvou ve znění všech jejích dodatků v období dalších deseti (10) let, počínaje dnem

1. března 2014, tj. do 29. února 2024.

Stávající Provozní smlouva v tzv. oddílném modelu provozování odpovídá svým charakterem koncesní smlouvě ve smyslu ustanovení § 174 až 185 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

V tomto režimu koncesní Provozní smlouvy je provozovatel plně odpovědný za provozování VHI ve vlastnictví Města ve smyslu ZVaK s tím, že na jedné straně pobírá užitky z těchto služeb (vodné a stočné) a na druhé straně nese podstatnou část rizik spojených s užíváním VHI (rizika poptávky, platební morálky zákazníků, provozní rizika apod.).

Provozní smlouva naplňuje i další charakteristiky koncesní smlouvy v oddílném modelu provozování VHI:

• provozovatel užívá a požívá VHI ve vlastnictví Města a platí mu za to nájemné („pachtovné“);

Poznámka Konzultanta: Pojem „pacht“ byl do českého právního řádu znovu zaveden s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a vyjadřuje úplatné užívání věci a současně braní užitků z této věci (požívání). Provozní, resp. nájemní smlouva, na jejímž základě je provozovatel oprávněn vybírat vodné a stočné, je typově smlouvou pachtovní ve smyslu § 2332 OZ. Pro účely této Analýzy jsou pojmy „nájemné“ a „pachtovné“ totožné.

• vlastník VHI (Město) je odpovědný za obnovu a rozvoj VHI ve svém vlastnictví a potřebné finanční prostředky tvoří zejména z nájemného.

Korporátní právní postavení vlastníka a provozovatele VHI Města

Město je vlastníkem infrastruktury vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (VHI) na území města Příbram.

Město má se stávajícím provozovatelem (1.SčV) uzavřenu Provozní smlouvu na dobu určitou s termínem její účinnosti do 29.února 2024.

Předmětem této Provozní smlouvy je pronájem souboru movitého a nemovitého vodohospodářského majetku, převod práv a postoupení povinností vlastníka vyplývajících ze ZVaK, spojených s tímto majetkem. Provozní smlouva uděluje provozovateli výhradní právo provozovat vodohospodářský majetek v souladu s platnými právními i technickými předpisy, zejména se ZVaK. Za to provozovatel platí Městu sjednanou výši nájemného.

Město též v souladu s ustanovením § 11 odst. 3 vodního zákona umožňuje provozovateli výkon svých povolení k nakládání s vodami.

Právní forma Provozní smlouvy splňuje všechny znaky „koncese“ v oddílném modelu provozování ve smyslu příslušných ustanovení ZZVZ (viz čl. 5.1. výše).

Provozovatel 1.SčV, jako držitel povolení k provozování, vydaného krajským úřadem podle ustanovení

§ 6 ZVaK, zajišťuje pro více než 31 tis. obyvatel města Příbram a přilehlých osad nepřetržitou, spolehlivou a bezpečnou dodávku pitné vody i odvádění a čištění odpadních vod.

Popis a zhodnocení stávajícího modelu provozování

Ve městě Příbram je v současné době aplikován oddílný model provozování na základě Provozní smlouvy charakteru smlouvy koncesní, uzavřené s koncesionářem, resp. provozovatelem - 1.SčV. Tato provozní společnost má vlastní pracovní síly, vlastní technické zázemí a zařízení nezbytná pro zajištění provozování, vlastní nezbytná oprávnění, odborné znalosti a dlouholeté zkušenosti s provozováním VHI. Provozovatel je na základě Provozní smlouvy plně odpovědný za provozování VHI ve vlastnictví města Příbram, přičemž na jedné straně pobírá užitky z poskytování služeb (vodné a stočné) a na druhé straně nese podstatnou část rizik spojených s užíváním předmětu koncesní smlouvy (riziko poptávky, riziko platební morálky odběratelů, provozní rizika atd.).

Základní charakteristiky oddílného modelu provozování na základě Provozní smlouvy:

• provozovatel je držitelem povolení k provozování VHI vlastníka dle § 6 ZVaK a má svého odborného zástupce provozovatele, který odpovídá za provozování VHI a je k provozovateli ve smluvním vztahu ve smyslu § 6 odst. 11 ZVaK (zaměstnanec provozovatele);

• provozovatel nese odpovědnost za nepřetržitý, bezpečný, spolehlivý a plynulý provoz VHI včetně řešení poruch, dále za zajištění všech zákonných povinností (viz Příloha č. 1 této části Analýzy) včetně rizika správních pokut a zajišťuje mimo jiné likvidaci havárií VHI a náhradní zásobování pitnou vodou;

• vlastník namísto přímé úhrady provozovatelem poskytovaných služeb dle Provozní smlouvy umožňuje provozovateli brát užitky od koncových uživatelů těchto služeb (odběratelů), tj. vodné a stočné; provozovatel vybírá vodné a stočné svým jménem a na svůj účet na základě smluv s odběrateli;

• provozovatel hradí vlastníkovi VHI nájemné (pachtovné) za její užívání; toto pachtovné zahrnuje zejména prostředky na obnovu VHI a případně investice související s rozvojem VHI, čímž vlastník pokrývá nezbytnou udržitelnost VHI a zároveň rozhoduje o použití tohoto příjmu;

• zisk provozovatele je přímo závislý na míře využívání provozované VHI;

• provozovatel nese mimo jiné rizika spojená s vybíráním vodného a stočného, s vymáháním pohledávek, s řešením stížností odběratelů, riziko poptávky, ale také riziko financování oprav z vlastních zdrojů při překročení kalkulovaných nákladů na údržbu a opravy apod.;

• odpovědnost za obnovu a rozvoj VHI zůstává vlastníkovi (Městu) a vlastník tvoří potřebné finanční prostředky zejména z pachtovného (nájemného).

Stávající Provozní smlouva v zásadě odpovídá standardním smluvním ujednáním, která byla obvyklá v době sjednání smlouvy.

Předmětem Provozní smlouvy je odborné provozování svěřené VHI ve vlastnictví Města, přičemž provozováním se pro účely Provozní smlouvy rozumí:

• dodávka pitné vody odběratelům připojeným na vodovod pro veřejnou potřebu;

• odkanalizování odpadních vod ze zdrojů napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu, jejich čištění a likvidace kalů ze zařízení určených k čištění odpadních vod;

• běžná údržba, běžné a havarijní opravy zařízení sloužících k provozování VHI, odstraňování následků havárií včetně nezbytných náhradních opatření;

• vedení agendy technicko – provozní, ekonomické a administrativní;

• zastupování vlastníka při jednání se správními orgány a třetími osobami ve věcech, které souvisí s vlastnictvím VHI v rozsahu dle Provozní smlouvy;

• zajištění správy nákladů, výnosů, operativní evidence odpisů svěřeného majetku a plnění povinností vlastníka, které vyplývají z právních, finančních, bezpečnostních a jiných obecně platných předpisů, nebo které byly uloženy opatřeními oprávněných orgánů.

Přehled činností prováděných provozovatelem v rámci provozování VHI je uveden v příloze č. 2 Provozní smlouvy.

Pokud se Město rozhodne pokračovat ve stávajícím modelu provozování a vyhodnotí oddílný model provozování jako nejvýhodnější i po ukončení platnosti Provozní smlouvy, bude třeba pro následné koncesní řízení na nového provozovatele (§ 174 až § 185 ZZVZ) připravit koncesní (provozní) smlouvu, která musí splňovat jak stávající požadavky právních předpisů, tak i závazná pravidla pro financování z OPŽP.

6. STRATEGICKÉ CÍLE MĚSTA OHLEDNĚ SPRÁVY A PROVOZOVÁNÍ VHI V JEHO VLASTNICTVÍ

Cíle Města a jejich současné naplňování

Strategickým cílem Města, coby vlastníka VHI, je zajistit v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 ZVaK od 1. března 2024 plynulé a bezpečné provozování VHI ve vlastnictví Města, a to v souladu s požadavky následujících právních předpisů:

• ZVaK (tj. zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy;

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy; zejména

o nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy;

• zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy;

• zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.

Dalšími cíli Města, coby vlastníka VHI, by mělo být zejména:

• zajištění efektivního provozování své VHI v souladu s nejlepší dostupnou smluvní a technologickou praxí, platnými technickými předpisy a normami, provozními řády, kanalizačními řády a správními rozhodnutími příslušných úřadů státní správy, a to za sociálně přijatelnou cenu pro vodné a pro stočné,

• zabezpečení dlouhodobé udržitelnosti stavu své VHI vytvářením potřebného objemu finančních prostředků na její obnovu v souladu s plánem financování obnovy VHI,

• zajištění garancí za zlepšování kvality poskytovaných vodohospodářských služeb,

• optimální nastavení výše a vývoje všech položek kalkulace cen pro vodné a pro stočné pro následující střednědobé období,

• vytvoření systému sledování preventivní údržby a plánovaných oprav provozované VHI, který bude průběžně vyhodnocován a udržován.

Vlastník VHI je přitom povinen v souladu s ustanovením § 8 ZVaK zajistit plnění veškerých povinností, které mu ukládají právní předpisy a zejména ZVaK.

Jestliže vlastník provozuje VHI svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj v souladu s ustanovením § 8 odst. 2 ZVaK všechna práva a povinnosti provozovatele.

Přehled práv a povinností provozovatele a vlastníka VHI je uveden v Příloze č. 1 Analýzy.

Potřebné kroky Města před ukončením platnosti Provozní smlouvy

Koncesní Provozní smlouva, musí být v souladu se ZZVZ uzavřena vždy na dobu určitou a s ohledem na zásady zadávání veřejných zakázek nelze její platnost prodloužit dodatkem smlouvy.

Prvním krokem vlastníka VHI by proto již cca 2 až 3 roky před termínem ukončení závazku stávajícího provozovatele mělo být vyhodnocení zkušeností s dosavadním modelem provozování a následně zahájení procesu přípravy podkladů k rozhodnutí o způsobu zajištění provozování VHI v období následujícím po ukončení stávající Provozní smlouvy.

Podkladem pro toto rozhodnutí je zpravidla analýza, která, mimo zhodnocení současného modelu provozování VHI, řeší pro konkrétní obec či region možné a dále proveditelné varianty provozování VHI společně s posouzením výhod a nevýhod možných variant. Při tom se využívá nejen zkušeností v konkrétním místě (ve městě Příbram), ale i praxe z jiných regionů a též z aplikace různých modelů provozování v České republice. Současně se stanoví požadavky a případně i omezující podmínky pro realizaci těchto modelů.

7. POPIS VARIANT BUDOUCÍ SPRÁVY A PROVOZOVÁNÍ VHI MĚSTA

V České republice je v současné době více než 7 480 vlastníků VHI (převažují samotná obce či jejich svazky) a více než 2 990 provozovatelů VHI.

Z hlediska objemu fakturované dodávané pitné vody a odváděných odpadních vod cca 89 % poskytovaných vodohospodářských služeb zajišťuje 50 největších provozovatelů VHI, přičemž více než 35 % vodohospodářských služeb zajišťují 3 největší provozovatelé v České republice, kterými jsou Pražské vodovody a kanalizace, a. s. (PVK), Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (SčVK) a Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. (SmVaK).

Ve většině měst, obcí a regionů České republiky i přes vysoké nároky na koncesní řízení a obsah koncesních smluv v posledních letech stále převažuje „oddílný model provozování“.

Z hlediska celkového objemu fakturované dodávané pitné vody a odváděných odpadních vod je v oddílném modelu provozování VHI zajišťováno cca 61 % vodohospodářských služeb a v rámci smíšeného modelu provozování cca 20 % vodohospodářských služeb.

Samostatné obce zajišťují ve formě „samoprovozování“ cca 11 % z celkového objemu poskytovaných vodohospodářských služeb v České republice.

V posledních letech dochází ke změnám ve způsobu zajištění provozování VHI zejména úpravou požadovaných náležitostí provozních smluv v důsledku nového ZZVZ, ale především tlaku regulace oboru vodovodů a kanalizací, a to nejen ze strany Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí, ale hlavně ze strany Ministerstva životního prostředí v souvislosti s podmínkami poskytnutí dotací z Operačního programu Životní prostředí (Metodika pro žadatele – rozvádějící podmínky přílohy č. 6 PD OPŽP). Vlastníci i provozovatelé VHI musí respektovat přísné požadavky na uzavírané provozní smlouvy, nové cenové předpisy např. v oblasti regulace přiměřeného zisku držitele koncese atd. Nové provozní smlouvy jsou sjednávány s větším důrazem na práva vlastníka VHI a také ochranu odběratelů.

V rámci smluvního vztahu mezi vlastníkem a provozovatelem je možno sjednat řadu dílčích technických a právních odlišností. Lišit se může použití různých druhů zadávacího řízení podle ZZVZ; v konkrétním případě nadlimitní veřejné zakázky na služby lze použít otevřené řízení, užší řízení, řízení se soutěžním dialogem nebo koncesní řízení. Každý druh zadávacího řízení má svá specifika ve smyslu příslušných ustanovení ZZVZ.

V souladu se Strukturou Analýzy zpracovanou Konzultantem v červenci 2021, bude v rámci Analýzy pracováno s následujícími variantami modelů provozování:

0. Nulová varianta (VARIANTA 0),

A. Oddílný model provozování VHI (na základě koncesní smlouvy) (VARIANTA A),

B. Servisní model provozování VHI (na základě „servisní“ smlouvy na služby) (VARIANTA B),

C. Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti (VARIANTA C),

D. Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti současně s vložením VHI Města (VARIANTA D).

Příloha č. 1 této Analýzy obsahuje v návaznosti na uvedené varianty provozování přehled povinností provozovatele a vlastníka VHI podle požadavků platných právních předpisů a dále nejlepší vodohospodářské praxe v oboru vodovodů a kanalizací.

Následující popis jednotlivých modelů provozování VHI je proveden z pohledu vlastníka VHI (tedy Města).

Nulová varianta (VARIANTA 0)

Tato VARIANTA 0 spočívá v naprosté pasivitě vlastníka VHI (Města) k zajištění provozování VHI pro veřejnou potřebu po ukončení účinnosti stávající Provozní smlouvy. Vzhledem k tomu, že Provozní smlouva má charakter „koncesní smlouvy“, tak v souladu s platnými právními předpisy (zejména ZZVZ) musí být sjednána vždy jen na dobu určitou.

Negativním důsledkem této varianty by bylo nezajištění bezpečného a plynulého provozování VHI ve vlastnictví Města v souladu se ZVaK, které by zajišťoval provozovatel oprávněný k tomu podle podmínek stanovených v ustanovení § 6 ZVaK, tj. na základě „povolení k provozování“, které vydává ve správním řízení příslušný krajský úřad.

Nejzávažnější právní následky tohoto „pasivního“ stavu Města lze shrnout následovně:

• odpovědnost Města za správní delikt v podobě porušení povinnosti zajistit provozování VHI ve svém vlastnictví na základě ZVaK;

• povinnost strpět nucené provozování v rámci institutu „povinnosti veřejné služby“ podle ustanovení § 22 ZVaK, nařízené příslušným krajským úřadem;

• odpovědnost Města za škodu způsobenou omisivním jednáním v podobě pasivního chování Města při zajišťování provozování VHI v jeho vlastnictví (rozpor s povinností jednat s péčí řádného hospodáře);

• zablokování přístupu Města k dotačním titulům určeným na podporu investic do vodohospodářského majetku pro veřejnou potřebu.

Oddílný model provozování VHI (na základě koncesní smlouvy) (VARIANTA A)

Oddílný model provozování VHI na základě koncesní smlouvy (VARIANTA A) je založen na právním vztahu vlastníka VHI s dodavatelem - provozovatelem (externí odbornou provozní společností), který byl vybrán v zadávacím řízení v souladu se ZZVZ. Tento provozovatel je plně odpovědný za provozování VHI vlastníka s tím, že na jedné straně pobírá užitky z poskytování služeb (vodné a stočné) a na druhé straně nese podstatnou část rizik spojených s užíváním předmětu koncesní smlouvy – VHI vlastníka (rizika poptávky, platební morálky zákazníků, provozní rizika ad.).

Tento model provozování VHI (VARIANTA A) je v současné době aplikován na základě Provozní smlouvy mezi Městem a provozovatelem 1.SčV (viz. článek 5.3. výše).

7.2.1. Základní charakteristiky VARIANTY A pro konkrétní příklad města Příbram

Město, coby vlastník VHI, by vybralo provozovatele v koncesním řízení postupem podle § 180 a násl. ZZVZ s tím, že zadávací dokumentace ke koncesnímu řízení by obsahovala mimo jiné i závazné znění „koncesní“ (provozní) smlouvy a finanční nástroje včetně pravidel cenotvorby.

Udělením „koncese“ by Město, coby zadavatel, resp. vlastník VHI, zadalo poskytování služeb provozování VHI dodavateli (provozovateli), přičemž protiplnění tohoto provozovatele spočívá v právu pobírání užitků vyplývajících z poskytování služeb dodávky pitné vody a odvádění i čištění odpadních vod odběratelům (provozovatel vybírá vodné a stočné svým jménem a na svůj účet). Město by tím na provozovatele přeneslo podstatnou část rizik spojených s provozováním VHI Město (včetně provozních rizik, rizik spojených s výběrem vodného a stočného, rizik vyplývajících z poskytování služeb odběratelům a rizik poptávky) na základě podmínek zadávací dokumentace, resp. závazné koncesní (provozní) smlouvy. Za poskytnutí „koncese“ by provozovatel platit Městu nájemné (pachtovné), jehož výši stanoví Město dle cenových předpisů.

V souladu s ustanovením § 179 ZZVZ musí Město v zadávací dokumentaci stanovit dobu trvání koncese, přičemž smlouvu na koncesi lze uzavřít pouze na dobu určitou. Pokud doba trvání koncesní smlouvy přesahuje 5 let, musí Město stanovit tuto dobu tak, aby nepřesáhla dobu, za kterou lze předpokládat návratnost investic vynaložených provozovatelem k dosažení účelu koncesní smlouvy. Tyto investice zahrnují počáteční investice a investice v průběhu trvání koncesní smlouvy. V případě, že doba trvání koncesní smlouvy přesahuje 5 let, musí Město dobu trvání koncesní smlouvy písemně odůvodnit v zadávací dokumentaci pro koncesní řízení.

V nadlimitním zadávacím řízení na služby jsou vedle kritéria „nejnižší nabídkové ceny“ (v konkrétním případě nabídkové ceny pro vodné a pro stočné) dalším kritériem výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky vždy „kritéria kvality“ podle ustanovení § 116 ZZVZ (např. hodnoty výkonových ukazatelů), případně i „kritéria nákladů životního cyklu“ podle ustanovení § 117 ZZVZ. Předpokládá se, že Město by hodnotilo ekonomickou výhodnost nabídek na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kritérií kvality.

Provozovatel – držitel povolení k provozování dle ustanovení § 6 ZVaK - má vlastní pracovní síly, vlastní technické zázemí a zařízení nezbytná pro zajištění provozování, vlastní nezbytná oprávnění, odborné znalosti a dlouholeté zkušenosti s provozováním VHI. Provozovatel je na základě koncesní smlouvy plně odpovědný za provozování VHI ve vlastnictví Města.

Odpovědnost za zajišťování obnovy a investic do VHI by neslo nadále Město s tím, že může související technicko – administrativní a ekonomickou agendou pověřit provozovatele.

Město může využít tzv. institut „předplacené nájemné“, který se zpravidla použije tehdy, kdy jsou aktuální investiční potřeby vlastníka (Města) výrazně vyšší než roční nájemné stanovené vlastníkem VHI v koncesní smlouvě. O předplacení nájemného se uzavírá zvláštní dohoda mezi vlastníkem a provozovatelem nebo může být i součástí zadávací dokumentace, resp. koncesní smlouvy podle předem stanovených podmínek.

Město má také možnost sjednání tzv. „smluvní investice“ pro smluvního partnera (Město) v případě, kdy Město jako vlastník VHI nedisponuje dostatečnými prostředky na pořízení, technického zhodnocení nebo modernizaci VHI. Provozovatel může investici na své náklady zrealizovat a financovat. Investice se pak odepisuje po dobu trvání (platnosti) koncesní smlouvy a tento odpis vstupuje do konečné kalkulace ceny pro vodné a/nebo pro stočné.

Skutečnost, že součástí zadávací dokumentace na výběr provozovatele je závazné znění koncesní smlouvy, umožňuje Městu sjednat takové smluvní podmínky, které odpovídají nejlepší současné vodárenské praxi, a zároveň do smlouvy zahrnout všechny instituty, které vyžadují nejen regulační úřady ČR, ale i orgány EU. Tím je do budoucna garantováno, že se Město může v příštím programovém období ucházet i o finanční podporu v rámci OPŽP a lze též předpokládat, že obhájí svoji koncesní (provozní) smlouvu před kontrolními institucemi ČR.

Taková závazná koncesní smlouva s provozovatelem VHI by měla obsahovat zejména:

• detailní vymezení práv a povinností provozovatele v souladu s relevantními právními předpisy i zájmy vlastníka VHI, a to ve vazbě na nejlepší vodohospodářskou praxi,

• sankce za neplnění povinností provozovatele v souladu s požadavky vzorových smluvních ujednání pro projekty podporované z evropských zdrojů (OPŽP),

• ukazatele kvality provozních služeb – tzv. výkonové ukazatele podle doporučení EU, včetně sankcí za jejich neplnění,

• způsob stanovení nájemného (příjem vlastníka k zajištění udržitelnosti, resp. nutné obnovy v souladu s Plánem financování obnovy VHI a krytí vlastních nákladů vlastníka),

• způsob tvorby cen pro vodné a pro stočné podle finančních nástrojů pro celou dobu trvání koncesní smlouvy, který garantuje:

o vývoj cen pro vodné a pro stočné v souladu s platnými cenovými předpisy (struktura položek kalkulace podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. a aktuálního cenového výměru MF) a závaznými pravidly cenotvorby,

o strop na příjem provozovatele; příjem provozovatele uplatňovaný do kalkulace ceny pro vodné a pro ceny pro stočné (tj. úplné vlastní náklady bez nájemného plus přiměřený zisk provozovatele) nesmí překročit pevně stanovenou výši („strop“),

o pravidla pro zajišťování údržby, odstraňování poruch a havárií, včetně zásad pro jejich vykazování v rámci nákladů zahrnutých do cen pro vodné a pro stočné;

• pravidla a předepsané vzory pro pravidelné podávání zpráv provozovatele vlastníkovi VHI

o provozování VHI (reporting o monitorovacím systému),

• detailní postup při předání VHI při ukončení koncesní smlouvy, jakož i předání nezbytných provozních údajů, informací, dokladů a dokumentů od provozovatele.

Servisní model provozování VHI (na základě „servisní“ smlouvy na služby) (VARIANTA B)

Servisní model provozování VHI na základě servisní smlouvy na služby (VARIANTA B) je založen na smluvním vztahu vlastníka VHI s jedním externím dodavatelem služeb, který zajišťuje rozhodující objem činností (služeb) spojených s provozováním VHI vlastníka.

V rámci smluvní úpravy konkrétní servisní smlouvy je možno sjednat řadu dílčích odlišností, ale vždy je základním charakteristickým prvkem tohoto modelu skutečnost, že vlastník VHI realizuje výběr vodného a stočného svým jménem a na svůj účet a nese rizika s tím spojená.

Základní charakteristiky modelu „servisní smlouva“:

• provozovatelem VHI z pohledu ZVaK zůstává vlastník VHI, který je současně držitelem povolení k provozování VHI ve svém vlastnictví dle § 6 ZVaK; odborného zástupce provozovatele ale může zajistit dodavatel služeb v rámci „servisní smlouvy“ v souladu s ustanovením § 6 odst. 11 ZVaK;

• odpovědnost za obnovu a rozvoj VHI zůstává opět na vlastníkovi a vlastník tvoří potřebné finanční prostředky buď z vodného a stočného nebo z vlastního rozpočtu;

• vlastník VHI zajišťuje výběr vodného a stočného svým jménem a na svůj účet a má uzavřeny smlouvy s odběrateli s tím, že vlastní kalkulace vodného a stočného, tisk a distribuce faktur včetně vymáhání pohledávek mohou být sjednány jako externí služba v rámci „servisní smlouvy“ s dodavatelem;

• odpovědnost za nepřetržitý, bezpečný, spolehlivý a plynulý provoz VHI, včetně zajištění všech povinností vlastníka a provozovatele VHI (viz Příloha č. 1 této Analýzy) i dohled nad dodavatelem

„servisních“ služeb, zůstává z pohledu ZVaK na vlastníkovi VHI, ale obec může tuto odpovědnost delegovat na odborný útvar organizační struktury obce (má-li takový) (tento útvar pak vystupuje i v pozici „zadavatele“ servisních služeb);

• externí dodavatel služeb dle „servisní smlouvy“ musí být vybrán v souladu se ZZVZ a interními předpisy vlastníka VHI;

• vlastník VHI platí externímu dodavateli odměnu za poskytování konkrétních služeb v souladu se servisní smlouvou; výše této odměny (sazby za jednotlivé služby a činnosti) je přitom výsledkem veřejné soutěže (v souladu s § 14 odst. 2 ZZVZ) s tím, že finanční model, který je podkladem pro veřejnou soutěž na poskytnutí těchto služeb, obsahuje mechanizmy jak meziročně kompenzovat dopady inflace, poptávky, indexu spotřebitelských cen apod.; externí dodavatel je obcí vyplácen z účtu, na který jsou zasílány platby od odběratelů na základě smluv o dodávce pitné vody a/nebo odvádění odpadních vod, které uzavírá s odběrateli vlastník VHI;

• uzavřením servisní smlouvy může vlastník VHI přenést téměř všechny povinnosti vlastníka a provozovatele podle ZVaK (viz Příloha č. 1 této Analýzy) na vybraného dodavatele služeb; je plným právem vlastníka VHI, aby si některé práce provozování zajišťoval sám a do servisní smlouvy je nezahrnul; předpokládá se, že je věcí externího dodavatele, aby si zajistil veškerou vybavenost technicko - provozními prostředky i potřebné personální kapacity pro provozování VHI vlastníka ve své působnosti;

• v rámci servisní smlouvy může vlastník VHI přenést na externího dodavatele také některá rizika, ovšem vyjma rizik spojených s výběrem vodného a stočného a také správních pokut.

7.3.1. Základní charakteristiky VARIANTY B pro konkrétní příklad města Příbram

Město by v případě volby VARIANTY B vybíralo svým jménem a na svůj účet vodné a stočné od odběratelů a neslo by rizika s tím spojená.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby, od které se odvodí „druh veřejné zakázky“, je stanovena v ustanovení § 21 odst. 1 ZZVZ.

Město by mělo odpovědnost za bezpečný a plynulý provoz VHI, včetně odpovědnosti za zajištění všech povinností vlastníka a provozovatele (viz Příloha č. 1 této části Analýzy) a mělo by též dohled nad svým smluvním partnerem - dodavatelem servisních služeb.

Město by platilo vybrané externí servisní firmě („provozovateli VHI“) odměnu za provádění servisních služeb, které vymezí zadávací dokumentace pro vývěrové řízení. Výše této úplaty by přitom byla výsledkem veřejné soutěže podle ZZVZ (§ 14 odst. 2 ZZVZ) s tím, že finanční nástroj, který by byl podkladem pro veřejnou soutěž na poskytování těchto služeb, obsahuje mechanizmy pro to, jak meziročně kompenzovat dopady inflace, poptávky, indexu spotřebitelských cen apod. Dodavatel by tedy byl financován Městem z účtu, na který jsou poukazovány platby vodného a stočného od odběratelů, a to na základě smluv o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod, které by s odběrateli sjednávalo Město (nikoliv „provozovatel“). Dodavatel servisních služeb by mohl pro Město zajišťovat fakturaci a administraci související s platbami vodného a stočného od odběratelů, za předpokladu, že tuto službu Město zahrne do servisní smlouvy uzavřené s dodavatelem.

Uzavřením servisní smlouvy může Město přenést všechny povinnosti provozovatele (viz Příloha č. 1 této Analýzy) na vybraného dodavatele služeb. Dodavatel servisních služeb si zajišťuje veškerou vybavenost technicko - provozními prostředky i personální kapacity pro „provozování VHI“ Města ve své působnosti. V rámci servisní smlouvy může dojít také k přenosu některých rizik na dodavatele vyjma rizik spojených s výběrem vodného a stočného. Z pohledu ZVaK však zůstává provozovatelem VHI Město.

I v této VARIANTĚ B by odpovědnost za zajišťování obnovy a investic do VHI mělo Město s tím, že může související technicko–administrativní a ekonomickou agendou pověřit dodavatele služeb.

Získání závodu 1.SčV a vložení do dceřiné společnosti (VARIANTA C)

Tato varianta provozování VHI Města (VARIANTA C) představuje vlastnický model.

O tzv. vlastnický model provozování se jedná v případě, kdy vlastník VHI provozuje VHI ve svém vlastnictví prostřednictvím organizace – vlastnické provozní společnosti (příspěvková organizace nebo obchodní korporace), jejímž je zřizovatelem a 100% vlastníkem. Tato provozní společnost pak provozuje VHI na základě tzv. „In-house“ smlouvy nebo jiného místně platného pověření (interní předpis vlastníka). Vlastník může pro tyto účely využít i již existující municipální společnosti, která současně s provozováním VHI vykonává i další činnosti (obvykle se jedná např. o Technické služby obce).

Základní charakteristiky vlastnického modelu provozování:

• provozovatelem ve smyslu příslušných ustanovení ZVaK je provozní organizace („vlastnická společnost“) zřízená a vlastněná vlastníkem VHI, je současně držitelem povolení k provozování VHI dle § 6 ZVaK a má svého odborného zástupce provozovatele, který odpovídá za provozování VHI a je k provozovateli (vlastnické společnosti) ve smluvním vztahu ve smyslu § 6 odst. 11 ZVaK (zaměstnanec vlastnické společnosti nebo osoba ve smluvním vztahu);

• mezi vlastníkem VHI a jeho vlastnickou společností je uzavřena v souladu s § 8 odst. 2 ZVaK provozní smlouva, či jiná forma pověření k provozování VHI – vlastnická společnost není vlastníkem VHI; v tomto případě nemusí vlastník VHI řešit zadávací řízení na provozovatele, protože může uzavřít provozní smlouvu se svojí vlastnickou společností přímo (tzv. In-house);

• vlastnická společnost hradí vlastníkovi VHI nájemné (pachtovné) za užívání jeho VHI; toto pachtovné zahrnuje zejména prostředky na obnovu VHI a případně investice související s rozvojem VHI, čímž vlastník pokrývá nezbytnou udržitelnost VHI a zároveň rozhoduje o použití tohoto příjmu;

• vlastník namísto přímé úhrady poskytovaných služeb dle provozní smlouvy umožňuje vlastnické společnosti brát užitky od koncových uživatelů těchto služeb (odběratelů), tj. vodné a stočné; vlastnická organizace vybírá vodné a stočné svým jménem a na svůj účet na základě smluv s odběrateli; může zde být i varianta, že vlastník fakturuje svým jménem a na svůj účet, přičemž pak vlastník hradí dohodnutým způsobem vlastnické společnosti náklady spojené s provozováním VHI;

• odpovědnost za obnovu a rozvoj VHI zůstává na vlastníkovi, který tvoří potřebné finanční prostředky zejména z pachtovného (nájemného);

• vlastnická společnost nese odpovědnost za nepřetržitý, bezpečný, spolehlivý a plynulý provoz VHI včetně řešení poruch, dále za zajištění všech zákonných povinností (viz Příloha č. 1 této části Analýzy) včetně rizika správních pokut a zajišťuje mimo jiné likvidaci havárií VHI a náhradní zásobování pitnou vodou;

• vlastnická společnost nese mimo jiné i rizika spojená s vybíráním vodného a stočného, s vymáháním pohledávek, s řešením stížností odběratelů, riziko poptávky, ale také riziko financování oprav z vlastních zdrojů při překročení kalkulovaných nákladů na údržbu a opravy apod.;

• odpovědnost za správu VHI i dohled nad provozovatelem (vlastnickou společností) je v působnosti vlastníka VHI (vlastník může tyto povinnosti delegovat na odborný útvar organizační struktury, pokud takový má);

• vlastník může v tomto případě významněji ovlivňovat zisk vlastnické společnosti, čímž může být eliminována část zisku případného externího provozovatele (určitý zisk by však měl být vlastnickou společností vytvářen, např. pro potřeby investování do provozního majetku), a to může mít vliv na výši ceny pro vodné a pro stočné; otázkou je míra významnosti tohoto ovlivnění ze strany vlastníka; podobně v tomto případě může vlastník ovlivňovat náklady vlastnické společnosti, otázkou je míra významnosti tohoto ovlivnění s ohledem na nutnost zajistit všechny povinnosti podle ZVaK (viz Příloha č. 1 této Analýzy) a s provozováním VHI související činnosti.

7.4.1. Základní charakteristiky VARIANTY C pro konkrétní příklad města Příbram

VARIANTA C předpokládá koncesní vztah mezi Městem a provozovatelem – dceřinou společností pro tento účel založenou a 100 % vlastněnou Městem. Koncesní, tedy provozní smlouva v této variantě může být uzavřena s provozovatelem přímo, tj. bez provedení formálního koncesního řízení na základě tzv. In-house výjimky, umožněné existencí výše uvedených majetkoprávních vztahů mezi Městem

a dceřinou společností (provozovatelem) a s ohledem na účel činnosti dceřiné společnosti, která bude vykonávána pro Město k dosažení jeho cílů.

V případě získání provozního závodu 1.SčV, určeného ke správě a provozování VHI Města, ve prospěch nově založené provozní společnosti budou naplněny předpoklady udělení koncese na základě tzv. In-house zadání, jelikož bude splněn jak požadavek na absenci soukromého kapitálu v dceřiné společnosti, tak i požadavek na ovládání dceřiné společnosti ze strany Města způsobem, jako by se jednalo o její organizační složku (toto ovládání bude zajištěno již vlastní 100% majetkovou účastí Města ve společnosti).

Rovněž vzhledem k účelovému určení provozního závodu a uvažovanému předmětu činnosti dceřiné společnosti lze předpokládat, že bude také naplněna podmínka, aby tato provozní společnost vykonávala 80 % své činnosti ve prospěch zadavatele (Města), pokud podnikatelská činnost dceřiné společnosti, vykonávaná pomocí získaného provozního závodu, bude zachována pouze v rozsahu správy a provozování VHI Města.

Předpokladem realizace VARIANTY C je dále dosažení dohody s 1.SčV o vyčlenění závodu určeného pro provozování VHI Města a převodu tohoto provozního závodu ve prospěch dceřiné provozní společnosti.

Pro případ koupě závodu neobsahuje stávající úprava ZZVZ výjimku z použití zadávacího řízení a ani stávající rozhodovací praxe nedospěla k řešení, které by takový postup umožňovalo (přestože takový obsah zákonných ustanovení neodpovídá právní regulaci na úrovni směrnic EU a v praxi je provedení zadávacího řízení buď nevhodné nebo přímo nemožné). Je proto potřeba počítat s tím, že získání závodu 1.SčV bude muset být realizováno v jednacím řízení bez uveřejnění, budou-li naplněny zákonné podmínky jeho použití, nebo v některém z běžných zadávacích řízení s možnou účastí více účastníků. V takovém případě bude možno využít jednací řízení s uveřejněním a zároveň lze předpokládat, že pro zamýšlený účel nebude reálně schopen nabídku podat jiný zájemce než stávající provozovatel (1.SčV). Procesní rizika tohoto postupu však zcela vyloučit nelze.

Výhodou VARIANTY C oproti VARIANTÁM A a B je to, že nabytím provozního závodu 1.SčV ve prospěch ovládané dceřiné (provozní) společnosti získá Město podstatnou část technických a provozních prostředků, provozních dat a provozních dokumentací potřebných k zajištění provozování VHI Města. Je však potřeba prověřit, zda převáděný provozní závod 1.SčV obsahuje veškeré technické prostředky a práva nutná k zajištění provozování VHI Města. Obdobně je třeba posoudit, zda v rámci přesunu zaměstnanců souvisejících se závodem 1.SčV dojde k dostatečnému personálnímu zajištění provozování VHI Města včetně přesunu zaměstnanců splňujících kvalifikaci odpovědných osob k provozování souvisejících živností či jinou zvláštní kvalifikaci vyžadovanou dle právních předpisů.

Rovněž je v rámci vymezení převáděné části provozního závodu 1.SčV nezbytné zvážit otázku začlenění práv a povinností vyplývajících ze smluv ohledně provozování VHI jiných vlastníků, které jsou aktuálně ze strany 1.SčV plněny právě prostřednictvím provozního závodu, který by byl určen k převodu.

Po přípravě provozní smlouvy mezi Městem a dceřinou provozní společností by tak mělo být rovněž zachováno nezbytné období pro přípravu na její plnění, které bude ze strany dceřiné společnosti využito k přizpůsobení se změnám vyplývajícím z právního vztahu založeného novou provozní smlouvou oproti stávající Provozní smlouvě mezi Městem a 1.SčV, a rovněž případně s dobudováním kapacit nové společnosti za předpokladu, že veškeré nezbytné kapacity nebudou v rámci převodu závodu 1.SčV získány (např. dispečink).

Dceřiná provozní společnost bude s ohledem na vztah ovládání ze strany Města, naplňovat znaky veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) ZZVZ, tedy bude nezbytné, aby v případě nutnosti získávat další kapacity postupovala v rámci zadávacích řízení dle ZZVZ.

Povinnosti provozovatele VHI (viz Příloha č. 1 této části Analýzy) bude na základě provozní smlouvy plnit dceřiná společnost, tj. bude zejména uzavírat smlouvy s odběrateli, vybírat vodné a stočné svým jménem a na svůj účet a také ponese rizika související s provozováním VHI Města. Pro tyto účely bude dceřiná společnost rovněž držitelem povolení k provozování VHI Města ve smyslu § 6 ZVaK.

Provozní smlouvu mezi Městem a jím 100% vlastněnou dceřinou provozní společností, disponující provozním závodem, je vhodné mít co se kvality služeb a kvality provozování VHI nastavenu stejně přísně, jako v případě standardního oddílného modelu (viz VARIANTA A).

Lze předpokládat, že 100% vlastněná dceřiná společnost bude muset řešit problematiku zajištění dostatečné výše finančních prostředků na provozní financování společnosti. V případě výběru

VARIANTY C je vhodné posoudit otázku vztahu nově založené provozní společnosti a Města z hlediska vymezení vzájemných kompetencí, obsazování orgánů, způsobu řízení a dalších souvisejících témat.

Získání závodu 1.SčV a vložení do dceřiné společnosti současně s vložením VHI Města (VARIANTA D)

Tato varianta provozování VHI Města (VARIANTA D) je řazena do smíšeného modelu.

V rámci smíšeného modelu provozování je vlastníkem a současně provozovatelem VHI ve svém vlastnictví obchodní společnost. Jedná se o situaci, kdy vlastník/vlastníci VHI buď vloží svůj majetek do existující obchodní společnosti (dále jen „smíšená společnost“), která vlastní a provozuje majetek jiných vlastníků, nebo za tímto účelem založí novou smíšenou společnost.

Smíšená společnost může být rovněž společností s účastí soukromého kapitálu, za předpokladu dodržení podmínek dotačních titulů.

Základní charakteristiky smíšeného modelu provozování:

• provozovatelem VHI ve smyslu ustanovení ZVaK je smíšená společnost, která je současně držitelem povolení k provozování VHI dle § 6 ZVaK a má svého odborného zástupce provozovatele, který odpovídá za provozování VHI a je k provozovateli (smíšené společnosti) ve smluvním vztahu ve smyslu § 6 odst. 11 ZVaK (zaměstnanec smíšené společnosti nebo osoba ve smluvním vztahu);

• není zde potřeba uzavření provozní smlouvy, protože vlastník VHI a její provozovatel je jedna a táž právnická osoba (obec má majetkový podíl ve smíšené společnosti);

• smíšená společnost vybírá vodné a stočné svým jménem a na svůj účet na základě smluv s odběrateli;

• odpovědnost za správu, obnovu a rozvoj VHI má smíšená společnost, přičemž tvorba finančních zdrojů na obnovu VHI je přímo závislá na míře využívání provozované VHI;

• smíšená společnost nese odpovědnost za nepřetržitý, bezpečný, spolehlivý a plynulý provoz VHI včetně řešení poruch, dále za zajištění všech zákonných povinností (viz Příloha č. 1 této části Analýzy) včetně rizika správních pokut a zajišťuje mimo jiné likvidaci havárií VHI a náhradní zásobování pitnou vodou;

• smíšená společnost nese všechna rizika spojená s provozováním VHI včetně rizika spojeného s vybíráním vodného a stočného, vymáhání pohledávek, rizika financování oprav z vlastních zdrojů při překročení kalkulovaných nákladů na údržbu a opravy i riziko poptávky.

7.5.1. Základní charakteristiky VARIANTY D pro konkrétní příklad města Příbram

Aspekty a rizika založení dceřiné společnosti a získání provozního závodu od 1.SčV jsou obdobné, jako ve VARIANTĚ C. V tomto případě však Město vloží svou VHI do nové společnosti, která tak bude zároveň vlastníkem i provozovatelem VHI. Nová „smíšená“ dceřiná společnost ponese jak povinnosti vlastníka, tak povinnosti provozovatele vyplývající ze ZVaK (viz Příloha č. 1 této části Analýzy), přičemž všechny tyto povinnosti směřují k zajištění plynulého a bezpečného provozování VHI. Současně nedochází k přenosu, resp. rozdělení provozních a ekonomických rizik správy a provozování VHI. Tato rizika ponese výlučně nová dceřiná společnost.

Tím, že provozování VHI bude prováděno dceřinou společností, která bude zároveň vlastníkem VHI, nebude uzavírána provozní smlouva. Práva a povinnosti společnosti (zejm. ve vztahu k dodržování výkonových ukazatelů a zajištění rozvoje a obnovy VHI) tak bude v případě potřeby nutno stanovit interním aktem Města.

Rovněž v této VARIANTĚ D bude společnost s ohledem na vztah ovládání ze strany Města naplňovat znaky veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) ZZVZ, tedy bude nezbytné, aby v případě nutnosti získávat další kapacity postupovala v rámci zadávacích řízení dle ZZVZ.

Vzhledem k nutnosti převodu majetku Města na novou dceřinou společnost se jedná o variantu potenciálně procesně složitější, než je VARIANTA C.

III. ČÁST – POSOUZENÍ PROVEDITELNOSTI VARIANT

8. METODIKA POSOUZENÍ

V souladu se Strukturou Analýzy zpracovanou Konzultantem v červenci 2021, je posouzena proveditelnost následujících Variant modelů provozování:

0. Nulová varianta (VARIANTA 0),

A. Oddílný model provozování VHI (na základě koncesní smlouvy) (VARIANTA A),

B. Servisní model provozování VHI (na základě „servisní“ smlouvy na služby) (VARIANTA B),

C. Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti (VARIANTA C),

D. Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti současně s vložením VHI Města (VARIANTA D).

Varianty budoucího provozování jsou posouzeny z hlediska jejich proveditelnosti ve vztahu k plnění strategických cílů Města a jejich časové, provozně-technické a právní proveditelnosti. Na základě každého z těchto posouzení jsou posuzované varianty rozděleny na proveditelné a neproveditelné. Neproveditelné Varianty již nejsou dále v rámci Analýzy hodnoceny, tj. byly z dalšího hodnocení vyřazeny. Proveditelné varianty vstupují do dalšího hodnocení Variant, které je popsáno v kapitole 9 této Analýzy.

Obrázek 4: Základní rozdělení Variant dle posouzení jejich proveditelnosti

NEPROVEDITELNÉ

VARIANTY

PROVEDITELNÉ

Proveditelnost Variant v návaznosti na plnění strategických cílů Města

Strategické cíle Města, jež mají být dlouhodobě plněny, jsou pro rekapitulaci uvedeny v tabulce níže, přičemž jejich popis je v kapitole 6 této Analýzy. Proveditelnost všech navržených Variant byla hodnocena dle jejich souladu s těmito cíli.

Tab. 9: Strategické cíle Města

Označení cíle	Popis cíle
CÍL 1	Zajištění plynulého a bezpečného provozování VHI Města v souladu s obecně závaznými předpisy
CÍL 2	Zajištění efektivního provozování VHI Města v souladu s nejlepší dostupnou smluvní a technologickou praxí, platnými technickými předpisy a normami, provozními řády, kanalizačními řády a správními rozhodnutími příslušných úřadů státní správy, a to za sociálně přijatelnou cenu pro vodné a stočné
CÍL 3	Zabezpečení dlouhodobé udržitelnosti stavu VHI Města vytvářením potřebného objemu finančních prostředků na její obnovu v souladu s plánem financování obnovy VHI
CÍL 4	Zajištění garancí za zlepšování kvality poskytovaných vodohospodářských služeb
CÍL 5	Optimální nastavení výše a vývoje všech položek kalkulace cen pro vodné a pro stočné pro následující střednědobé období
CÍL 6	Vytvoření systému sledování preventivní údržby a plánovaných oprav provozované VHI, který bude průběžně vyhodnocován a udržován

8.1.1. Časová proveditelnost

Časová proveditelnost Variant spočívá v možnosti jejich realizace dle určitého časového harmonogramu a jednotlivých kroků tak, aby vybraný provozní model zajišťující provozování VHI dle určité konkrétní Varianty byl „zajištěn“ v září 2023, tj. šest měsíců před ukončením stávající Provozní smlouvy. Důvody vedoucí k naplnění tohoto termínu jsou dané zkušenostmi z praxe z ostatních významných projektů, kdy je třeba, aby provozovatel (může se jednat jak o nově vybraného provozovatele, tak modifikaci stávajícího provozovatele či vlastního nově budovaného provozovatele) měl dostatek času na přebírání VHI ve vlastnictví Města a začal se připravovat na jeho provozování. Zároveň je třeba, aby pro tyto činnosti a také všechny další úkony související s přípravou budoucí Varianty provozování existovala časová rezerva pro případ nepředvídaných komplikací při přípravě budoucího provozování VHI.

Varianty, které nelze realizovat v rámci tohoto časového rámce, jsou Variantami neproveditelnými.

8.1.2. Provozně-technická proveditelnost

Posouzení provozně-technické proveditelnosti znamená ověření, zda v případě realizace jednotlivých posuzovaných Variant jsou Městem splněny potřebné předpoklady pro zajištění bezpečného a plynulého provozování VHI ve vlastnictví Města včetně jejího efektivního dispečerského řízení v souladu s provozními řády.

Provozně-technická proveditelnost je hodnocena zejména z pohledu zajištění standardního technického vybavení k provozování VHI ve vlastnictví Města i personálního zabezpečení odpovídajícího nejlepší vodohospodářské praxi.

Znalost provozní dokumentace a provozních dat je nezbytná:

a) k zahájení provozování VHI oprávněným provozovatelem, který získá od příslušného krajského úřadu povolení k provozování podle § 6 ZVaK;

b) pro výběr provozovatele v zadávacím či koncesním řízení (bez ohledu na to, zda-li je s touto provozní dokumentací a provozními daty o VHI účastník řízení již historicky seznámen), a to proto, aby si mohl účastník - dodavatel služeb učinit komplexní představu o rozsahu služeb a návazně mohl navrhnout cenu služby i podrobné podmínky budoucího provozování včetně dodržení požadovaných parametrů na kvalitu služeb.

Pokud by zajištění provozní dokumentace a provozních dat některá z Variant vylučovala, pak by se jednalo o Variantu neproveditelnou.

Pro variantu zadávacího resp. koncesního řízení na výběr dodavatele provozních služeb (servisní služby nebo „koncese“) je dále nutné, aby součástí zadávací dokumentace byly nezbytné informace k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle ustanovení § 338 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň přehled mzdových nákladů na tyto zaměstnance strukturovaný dle druhu vykonávané práce.

8.1.3. Právní proveditelnost

Na základě důkladné právní analýzy lze konstatovat, že ze všech relevantních právních přepisů vztahujících se ke správě a provozování VHI (kapitola 2 této Analýzy) jsou primárními právními předpisy pro posouzení proveditelnosti jednotlivých Variant:

• ZVaK a jeho prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů;

• ZZVZ a jeho prováděcí předpisy.

Jednotlivé Varianty nebo jejich konkrétní podoby však mohou být rovněž ve střetu s pravidly stanovenými těmito právními předpisy:

• OZ (občanský zákoník);

• ZOK (zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech);

• TZ (trestní zákoník).

9. POSOUZENÍ PROVEDITELNOSTI

Proveditelnost Variant v návaznosti na plnění strategických cílů Města

Všechny navržené Varianty byly posouzeny v návaznosti na plnění strategických cílů Města popsaných v kapitole 6 této Analýzy. Pokud určitá Varianta nenaplňovala jeden či více strategických cílů, pak byla v rámci posouzení označena za neproveditelnou a z dalšího hodnocení Variant v této Analýze vyřazena.

Na základě tohoto posouzení byla jako neproveditelná označena celkem jedna Varianta (0). Odůvodnění, na základě kterého strategického cíle Města, resp. nesouladu (rozporu) s ním, byla posouzena jako neproveditelná, uvádí následující tabulka.

Tab. 10: Varianta neproveditelná dle souladu se strategickými cíli Města

Neproveditelná Varianta

Odůvodnění

Cíl

VARIANTA 0:

žádná aktivita do 1. 3. 2024

Zajištění plynulého a bezpečného provozování VHI Města v souladu s obecně závaznými předpisy

Nenaplňuje žádný ze strategických cílů, zejména Cíl 1

Varianta 0 spočívá v naprosté pasivitě Města ohledně zajištění správy a provozování své VHI po 1. 3. 2024, tedy v nerealizaci žádných aktivních kroků v tomto smyslu. Na základě posouzení Varianty s ohledem na strategické cíle Města, lze konstatovat, že tato Varianta nenaplňuje žádný ze strategických cílů, zejména není v souladu s následujícím strategickým cílem:

Zajištění plynulého a bezpečného provozování VHI Města v souladu s obecně závaznými předpisy (nesoulad s CÍLEM 1).

Pokud Město nebude podnikat žádné aktivní kroky do 1. 3. 2024, nebude moci naplnit strategický cíl týkající se zajištění plynulého a bezpečného provozování VHI Města v souladu s obecně závaznými předpisy. V případě naprosté pasivity Města, kterou předpokládá Varianta 0, by Město pravděpodobně čelilo následujícím následkům tohoto „pasivního“ stavu:

• odpovědnost Města za správní delikt v podobě porušení povinnosti zajistit provozování VHI ve svém vlastnictví na základě ZVaK;

• povinnost strpět nucené provozování VHI ve svém vlastnictví v rámci institutu „povinnosti veřejné služby“ podle ustanovení § 22 ZVaK, nařízené příslušným krajským úřadem;

• zablokování přístupu Města k dotačním titulům určeným na podporu investic do VHI v jeho vlastnictví.

Zároveň je třeba uvést, že nenaplnění strategického CÍLE 1, má za následek nenaplnění všech ostatních strategických cílů Města (tj. CÍLE 2 – 6), neboť v případě nezajištění plynulého a bezpečného provozování VHI ve vlastnictví Města, nelze tuto VHI efektivně využívat, zabezpečit její dlouhodobou udržitelnost, zajistit garance na zlepšování kvality poskytovaných vodohospodářských služeb atp.

9.1.1. Časová proveditelnost

Časová proveditelnost Variant byla posouzena na základě možnosti realizace navržených Variant v termínu do září 2023, aby byl dostatek času na přebírání VHI ve vlastnictví Města budoucím provozovatelem a přípravu na jeho provozování.

Projekt je rozdělen na tři fáze, a to na přípravnou fázi do ledna 2022, fázi rozhodovací do července 2022 a fázi realizační do konce února 2024.

K nulové variantě (VARIANTA 0) lze konstatovat, že je časově proveditelná, neboť v případě, kdy Město nebude konat žádné aktivní kroky do března 2024 je tato Varianta do poloviny roku 2023 časově

„proveditelná“ bez potřeby dalšího posouzení.

V případě Variant, u kterých je provozovatel či servisní společnost vybrána na základě zadávacího nebo koncesního řízení (VARIANTA A a VARIANTA B) je odhadována doba potřebná k realizaci těchto Variant na 1 a 3/4 roku včetně přípravné fáze na provozování (viz Obrázek 5 níže). Z tohoto časového plánu je patrné, že Varianty jsou časově proveditelné.

U Varianty provozování na základě In-house výjimky (VARIANTA C) a Varianty provozování dceřinou společností, do níž bude vložen jak závod 1.SčV, tak VHI Města (VARIANTA D), je na základě časového posouzení předpokládaná doba realizace v délce 1,5 roku, a to včetně přípravné fáze na provozování. Přípravnou fázi lze v těchto Variantách předpokládat i kratší, neboť budoucí provozovatel VHI bude vzhledem k převzetí závodu stávajícího provozovatele s provozovanou oblastí dobře seznámen. A naopak vyšší komplexita řešení může vést k delší době realizační fáze těchto Variant.

Obrázek 5: Časový plán přípravy a realizace zajištění provozování VHI Města

Z pohledu časové proveditelnosti nebyla žádná z Variant shledána jako neproveditelná.

9.1.2. Provozně-technická proveditelnost

Provozně-technická proveditelnost byla posouzena na základě možnosti plnění předpokladů potřebných pro zajištění bezpečného a plynulého provozování VHI ve vlastnictví Města včetně jejího efektivního dispečerského řízení v souladu s provozními řády. Bylo hodnoceno zejména zajištění standardního technického vybavení k provozování VHI ve vlastnictví Města i personálního zabezpečení odpovídající nejlepší vodohospodářské praxi.

Ve smyslu kapitoly 8.1.2. této Analýzy je k zajištění efektivního dispečerského řízení provozu VHI nutné, aby provozovatel disponoval nezbytnou provozní dokumentací včetně potřebných provozních dat.

Za provozní dokumentaci se považuje zejména:

• provozní evidence, kterou tvoří ve smyslu § 5 odst. 2 ZVaK záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na vodu dodávanou vodovody, výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace, nákladové listy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a dále provozní řády vedené podle zvláštních právních předpisů;

• majetková evidence ve smyslu a rozsahu dle § 5 odst. 1 ZVaK;

• soupisy pozemků, staveb a movitého majetku souvisejícího s provozováním VHI;

• rozhodnutí úřadů veřejné správy vztahující se k VHI;

• dohody s vlastníky provozně souvisejících vodovodů a kanalizací;

• plány financování obnovy VHI;

• kanalizační řády;

• protokoly o odběru vzorků pitné vody;

• vyhodnocení jakosti vypouštěných odpadních vod,

• generely vodovodů a kanalizací,

• roční výkazy VB 8b-01 ČSÚ;

• povodňové plány (§ 71 vodního zákona);

• havarijní plány (§ 39 vodního zákona, vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb.);

• revizní zprávy;

• aktuální rozhodnutí o poskytnutí dotace;

• další dokumenty, které jsou k této VHI vyhotoveny nad rámec povinností stanovených ZVaK či jinými předpisy (např. specifikace dálkového přenosu dat, zákaznický informační systém, údaje GIS apod.)

Za provozní data se považují data, která jsou vytvářena geografickými, zákaznickými, ekonomickými, provozními či jinými informačními systémy, potřebnými k provozování VHI, a to zejména:

• údaje o fakturačních měřidlech ke dni zahájení provozování VHI (především údaje o umístění, datum poslední výměny, typ) v elektronické a písemné podobě;

• historie poruch a havárií na VHI;

• aktuální databáze odběratelů včetně údajů potřebných pro uzavírání smluv o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod, zejména identifikace odběratele, odběrného místa a dosavadní platební podmínky;

• vzor smlouvy o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod v souladu s požadavky ZVaK a s obsahem dle § 8 odst. 16 ZVaK, resp. § 8 odst. 17 ZVaK.

Předpoklady provozně-technické proveditelnosti jsou vázány na konkrétní typ Varianty provozování VHI od března 2024 .

Ze strany města bude třeba garantovat novému provozovateli (VARIANTA C a D), dodavateli servisních služeb (VARIANTA B) i všem účastníkům koncesního řízení (VARIANTA A) zpřístupnění provozní dokumentace a provozních dat.

S odvoláním na kapitolu 3 Popisné části Analýzy, týkající se infrastruktury vodovodů města, je provoz vodovodů pro veřejnou potřebu ve vlastnictví Města řízen z dispečinku, který je společný i pro provozně související skupinový vodovod v majetku Svazku obcí pro vodovody a kanalizace Příbram (dále jen

„Svazek“).

Skupinový vodovod Svazku je tedy funkčně provázán a provozně související s vodovody pro veřejnou potřebu ve vlastnictví Města.

Ze strany Města bude dále nutné řešit jak pro nového provozovatele (VARIANTA C a D), resp. pro účastníka na dodavatele servisních služeb (VARIANTA B) nebo koncesního řízení (VARIANTA A) (nebude-li jím současný provozovatel) také zpřístupnění unikátních technických prostředků (dále jen „UTP“ - tj. dispečink, Programovatelný logický automat (dále jen „PLC“) a přenosová rádiová síť), a dále i příslušného SW vybavení zajišťujícího provoz dispečinku a automatických PLC.

V případě VARIANTY A musí být toto zpřístupnění UTP řešeno již v koncesní dokumentaci k výběru provozovatele VHI, ve které bude zadavatelem stanovena povinnost provozovatelů provozně souvisejících vodovodů sdílet UTP, a to jak v Provozní (koncesní) smlouvě tak i v budoucí Dohodě vlastníků provozně souvisejících vodovodů, uzavřené podle § 8 odst. 3 a 15 ZVaK, a v navazující budoucí Smlouvě o dodávce vody předané a vrácené mezi oběma provozovateli.

Pro VARIANTY B a C bude zpřístupnění UTP řešeno sjednáním tzv. „čtyřdohody“ uzavřené mezi vlastníky a provozovateli, tedy mezi Městem, Svazkem a provozovateli jejich VHI (případně „trojdohody“, pokud by provozovatelem provozně souvisejících vodovodů byl i nadále stávající provozovatel).

V případě VARIANTY D by smluvními stranami trojdohody byl Svazek, provozovatel VHI ve vlastnictví Svazku a nově vzniklá „smíšená provozní společnost“ Města.

Tato čtyřdohoda (trojdohoda) by vedle závazku sdílení UTP zahrnovala mj. mechanizmy, které by v době trvání smluvního závazku provozovatele VHI garantovaly zejména:

• bilanční poměr ročního objemu pitné vody z provozně souvisejících vodovodů ve vlastnictví Svazku a Města,

• způsob a podmínky měření množství a jakosti předávané a vrácené vody,

• zásady efektivního provozování celého systému skupinového vodovodu, zahrnujícího i VHI ve vlastnictví Města, a to v souladu s provozními řády.

Předpokládá se, že Město v požadavcích na kvalifikaci v zadávací dokumentaci (Varianty A i B) zajistí, že dodavatel bude disponovat zejména dostatečnou technikou a bude zkušeným v oblasti provozování VaK, resp. plnění povinností provozovatele podle ZVaK (viz Příloha č. 1 Popisné části Analýzy).

Pokud by se vybraným dodavatelem v koncesním nebo zadávacím řízení stal jiný subjekt, než stávající provozovatel, bude muset nový provozovatel řešit personální zajištění provozování VHI s vědomím, že může počítat s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle ustanovení § 338 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek dle zadávací dokumentace.

Na základě tohoto posouzení jsou všechny navrhované Varianty označeny jako proveditelné při dodržení výše uvedených předpokladů jejich provozně-technické proveditelnosti.

9.1.3. Právní proveditelnost

Na základě posouzení právní proveditelnosti Variant dle relevantních právních předpisů ve smyslu kapitoly 8.1.3. této Analýzy byla jako neproveditelná označena jedna Varianta (VARIANTA 0). Přehled včetně odůvodnění právní neproveditelnosti je uveden v následující tabulce.

Tab. 11: Varianta neproveditelná v důsledku nesouladu s legislativními normami

Neproveditelná Varianta

Odůvodnění

VARIANTA 0: žádná aktivita do 1. 3. 2024

Rozpor s § 8 odst. 1 ZVaK

Případné občanskoprávní a trestněprávní důsledky

Neproveditelná VARIANTA 0: Žádné aktivní kroky do 1. 3. 2024

Neproveditelnost VARIANTY 0 vyplývá z veřejnoprávní regulace ZVaK. Dle § 8 odst. 1 ZVaK je Město povinno zajistit plynulé a bezpečné provozování své VHI.

Provozovat VHI může její vlastník buď sám, nebo prostřednictvím provozovatele na základě smlouvy dle § 8 odst. 2 ZVaK. V případě pasivity ohledně zajištění další správy a provozování VHI ve vlastnictví Města do konce února 2024 však nastane k 1. 3. 2024 situace, kdy:

• Město samo nedisponuje ani prostředky k zajištění správy a provozování své VHI, ani příslušným povolením k provozování (o něj by Město muselo požádat, tedy učinit aktivní krok vůči příslušnému krajskému úřadu), Město tedy k tomuto okamžiku není samo způsobilé spravovat a provozovat VHI ve svém vlastnictví; a

• 1. SčV pozbude svou způsobilost spravovat a provozovat VHI ve vlastnictví Města v důsledku skončení účinnosti stávající Provozní smlouvy. Stávající Provozní smlouva je rovněž smlouvou ve smyslu § 8 odst. 2 ZVaK, tedy jediným institutem, jehož prostřednictvím může vlastník VHI zajistit její provozování třetí osobou.

V důsledku výše uvedeného tedy od 1. 3. 2024 není jakkoli zajištěna správa a provozování VHI ve vlastnictví Města. Takový stav je jednoznačně v rozporu s § 8 odst. 1 ZVaK.

Důsledkem tohoto stavu je odpovědnost Města coby vlastníka VHI za přestupek dle § 33 odst. 2 písm.

d) ZVaK spočívající v porušení povinnosti zajistit plynulé a bezpečné provozování VHI s pokutou až 1 mil. Kč (při opakovaném porušení až 2 mil. Kč).

K zajištění dodávek pitné vody a odvádění odpadních vod namísto Města by s největší pravděpodobností došlo prostřednictvím institutu „povinnosti veřejné služby“, tedy správním orgánem uložené povinnosti provozovat VHI po nezbytně nutnou dobu (až 1 rok). Tato povinnost je dle ZVaK uložena provozovateli, který má k jejímu plnění vytvořeny potřebné podmínky. V mezidobí od ukončení stávající Provozní smlouvy do uložení povinnosti veřejné služby by v případě vzniku krizového stavu mohlo být aktivováno nouzové zásobování pitnou vodou, koordinované vždy hejtmanem příslušného kraje.

V důsledku pasivity Města dále může nastat škoda na straně domácností a ostatních odběratelů. Tato škoda bude spočívat zejména v nákladech vynaložených na alternativní zajištění zásobování pitnou vodou, jakož i alternativní zajištění odvádění a čištění odpadních vod za předpokladu, že VHI ve vlastnictví Města reálně provozována nebude.

Odpovědnost Města ve výše uvedeném smyslu bude důsledkem závažného porušení povinnosti péče řádného hospodáře ze strany členů Rady města Příbram, kteří jsou odpovědní za koncepci činnosti a hlavní zásady hospodaření Města, případně rovněž členů kontrolního výboru (pokud jeho členové zanedbali své kontrolní pravomoci). Jednotliví členové orgánů města Příbram tak mohou společně a nerozdílně v plné výši odpovídat za veškeré škody popsané výše, včetně případných veřejnoprávních sankcí. V krajním případě (zejm. dle důsledků pro odběratele) přichází u těchto osob v úvahu i trestněprávní odpovědnost.

9.1.4. Vyhodnocení posouzení proveditelnosti

Na základě souhrnného vyhodnocení posouzení proveditelnosti Variant byla za neproveditelnou označena jedna Varianta, a to VARIANTA 0.

Souhrn výsledků posouzení proveditelnosti v jednotlivých oblastech (tj. soulad se strategickými cíli Města, časová, provozně-technická a právní proveditelnost) a následné dělení navrhovaných Variant na proveditelné a neproveditelné v návaznosti na výsledky posouzení uvádí následující tabulka.

Tab. 12: Souhrn výsledků posouzení proveditelnosti Variant

Typ Varianty dle proveditelnosti	Posuzovaná Varianta	Oblasti hodnocení proveditelnosti
Typ Varianty dle proveditelnosti	Posuzovaná Varianta	Strategické cíle Města	Časová	Provozně- technická	Právní
NEPROVEDITELNÁ	0: Žádné aktivní kroky do 1.3.2024	všechny, zejména 1			zákon
PROVEDITELNÁ	A: Oddílný model (Koncese)
PROVEDITELNÁ	B: Servisní model (Servisní smlouva)
PROVEDITELNÁ	C: Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti
PROVEDITELNÁ	D: Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti současně s vložením VHI Města

Legenda: Sloupec „Strategické cíle Města“ uvádí cíle, které daná Varianta nesplňuje. Zákon ve sloupci

„Právní“ znamená, že je daná Varianta v rozporu s legislativními podmínkami.

Vedle Variant proveditelných bez dalších podmínek (tzv. nepodmíněné Varianty) lze dále identifikovat Varianty podmíněně proveditelné. U nepodmíněných Variant může Město v rámci jejich realizace rozhodovat zcela samostatně a není na nikom závislé. Naopak u podmíněných Variant je Město závislé na rozhodnutí někoho jiného, včetně stávajícího provozovatele (1. SčV).

Konkrétní členění všech proveditelných Variant do výše popsaných typů dle charakteru dané Varianty je uvedeno schematicky níže.

Obrázek 6: Zobrazení proveditelných Variant dle jejich dalšího členění

10. HODNOCENÍ PROVEDITELNÝCH VARIANT

Do hodnocení Variant vstupovaly pouze proveditelné Varianty, tj. ty, které nebyly v rámci procesu posouzení proveditelnosti vyřazeny.

Do dalšího hodnocení tedy vstupovaly následující proveditelné Varianty1:

• A: Oddílný model provozování VHI (Koncesní smlouva),

• B: Servisní model provozování VHI (Servisní smlouva na služby),

• C: Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti

• D: Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti současně s vložením VHI Města

Tyto Varianty byly dále hodnoceny pomocí čtyř metod (analýza rizik, ekonomické hodnocení, multikriteriální analýza a SWOT analýza) za účelem stanovení jejich pořadí. Výčet použitých metod hodnocení uvádí následující tabulka.

Tab. 13: Identifikace použitých metod hodnocení proveditelných Variant

Analýza rizik	identifikace rizik, která zároveň slouží ke stanovení a vyjádření míry závažnosti rizik posuzovaných Variant
Ekonomické hodnocení	hodnocení Variant jak z hlediska tvorby zdrojů financování, tak i výdajů nutných k jejich tvorbě
Multikriteriální analýza	komplexní hodnocení Variant (součástí je analýza rizik, ekonomické hodnocení a další stanovená kritéria) ze všech relevantních pohledů, použita jako výsledný nástroj pro rozhodování o výhodnosti Variant
SWOT analýza	analýza silných a slabých stránek Variant, spolu s jejich příležitostmi a hrozbami, představuje doplňující hodnocení k multikriteriální analýze

1 Pro potřeby snazší orientace jsou názvy hodnocených, tj. proveditelných nepodmíněných Variant, mírně slovně modifikovány.

Analýza rizik

10.1.1. Popis metodiky AR

Pro potřeby této Analýzy byl zvolen standardní přístup analýzy rizik (dále také „AR“), který je založen na určení kvalitativních kategorií rizik. Byla identifikována základní rizika ohrožující úspěšnou realizaci Variant, jejich dílčí rizika, byla stanovena míra pravděpodobnosti jejich výskytu a úroveň vlivu rizik na realizaci Varianty. Výsledkem AR je stanovení míry závažnosti každého identifikovaného rizika, tzv. kategorie rizika. Kvalitativní kategorie rizik, jež vzniknou kombinací pravděpodobnosti jejich výskytu a úrovní dopadu rizika, jsou uvedeny v Tabulce 14.

Tab. 14: Kvalitativní kategorie rizik

Vliv na realizaci Varianty	Dopad – D (1 až 5), Důsledky (zanedbatelné až neřešitelné)
Pravděpodobnost výskytu (P)	Bez dopadu (1)	Snadno řešitelný (2)	Řešitelný (3)	Obtížně řešitelný (4)	Neřešitelný stav (5)
Velmi vysoká (5)	Zanedbatelné	Nežádoucí	Nebezpečné	Nebezpečné	Neřešitelné
Vysoká (4)	Zanedbatelné	Přípustné	Nežádoucí	Nebezpečné	Neřešitelné
Střední (3)	Zanedbatelné	Zanedbatelné	Přípustné	Nežádoucí	Neřešitelné
Nízká (2)	Zanedbatelné	Zanedbatelné	Zanedbatelné	Přípustné	Neřešitelné
Není pravděpodobné (1)	Zanedbatelné	Zanedbatelné	Zanedbatelné	Zanedbatelné	Neřešitelné

Určení kategorie rizika pro konkrétní Variantu je definované pravděpodobností (velmi vysoká, vysoká, střední, nízká, není pravděpodobné), že k ohrožení skutečně dojde, a vlivem (dopadem) na realizaci Varianty (bez dopadu, snadno řešitelný, řešitelný, obtížně řešitelný a neřešitelný stav). Daným pravděpodobnostem výskytů a dopadům byly vždy přiděleny takové číselné hodnoty, které zajišťují, že je v celé škále kombinací součinů pravděpodobností výskytů a dopadů vždy taková číselná hodnota, která se nemůže již v žádných jiných kombinacích (pravděpodobnost krát dopad) opakovat. Číselné hodnoty pravděpodobností a dopadů byly zvoleny tak, aby obdržené výsledky umožnily vytvořit pořadí Variant dle jejich rizikovosti. Výsledná kategorie rizika pro každou z Variant byla určena součtem kvalitativního vyhodnocení jednotlivých dílčích rizik.

Tab. 15: Číselné vyjádření kategorie rizik

		Dopad – D (1 až 5), Důsledky (zanedbatelné až neřešitelné)
Hodnoty		1	4	9	17	530
	Pravděpodobnost výskytu (P)	Bez dopadu (1)	Snadno řešitelný (2)	Řešitelný (3)	Obtížně řešitelný (4)	Neřešitelný stav (5)
31	Velmi vysoká (0)	00	000	000	000	00 430
15	Vysoká (0)	00	00	000	000	0 950
7	Střední (0)	0	00	00	000	3 710
3	Nízká (0)	0	00	00	00	1 590
1	Není pravděpodobné (1)	1	4	9	17	530

V rámci celkového vyhodnocení rizikovosti Variant byly pro snadnější orientaci obdržených výsledků zvoleny tři základní intervaly rizikovosti – nízký, střední a vysoký. Intervaly rizikovosti byly stanoveny tak, že Varianta s nejvyšším bodovým hodnocením, počítáno za všechna rizika ve dvou hlavních oblastech rizik (tj. právních a provozně-technických) byla rozdělena do tří stejně velkých intervalů.

Výsledky AR slouží především k řízení rizik, tj. pokud bude pro realizaci zvolena určitá Varianta, bude nutné vytvořit podmínky pro maximální řízení a eliminaci identifikovaných rizik, aby jejich dopad byl co nejmenší.

Výsledky AR jsou také dílčími vstupy do multikriteriální analýzy, v rámci níž tvoří dvě samostatná kritéria.

10.1.1.1. Analýza právních rizik

Každá proveditelná Varianta byla v rámci právních rizik analyzována a ohodnocena z hlediska následujících rizik uvedených v následující tabulce, přičemž v rámci každého z těchto právních rizik byla každá z proveditelných Variant analyzována dále z hlediska dílčích rizik.

Tab. 16: Právní rizika a dílčí právní rizika

Právní riziko	Dílčí právní riziko
Riziko	1. Negativní důsledky spojené s přezkumem řízení ze strany ÚOHS
	2. Zpochybnění naplnění znaků In-house výjimky před relevantními orgány
realizačních
překážek
	3. Neobdržení způsobilých nabídek v řízení (včetně koncesního řízení)
v zadávacím /
	4. Prodloužení řízení v důsledku podání žádostí dokumentace ze strany dodavatelů apod.	o vysvětlení	zadávací
koncesním
řízení
Riziko nesoučinnosti ze strany Města	1. Neschválení Analýzy orgány Města, zejména Radou
	2. Neschválení založení obchodní společnosti či Zastupitelstvem	příspěvkové	organizace
	3. Neschválení nákupu majetku nebo obchodního podílu Zastupitelstvem
	4. Neschválení převodu majetku Města Zastupitelstvem
	Napadení splnění zákonných podmínek pro prodej nebo nákup majetku
Riziko napadení	ze strany Města podnětem na Ministerstvu vnitra nebo u jiných orgánů veřejné
postupu Města	správy (dostatečná cena za prodej majetku, porušení povinnosti řádného
	hospodáře apod.)
Součinnost	Neposkytnutí součinnosti či odmítnutí jednat o některých Variantách s ohledem na vyčlenění závodu z 1.SčV, případně ve vztahu k UTP, které může vést k tomu, že přístup společnosti Veolia v rámci dané Varianty učiní tuto Variantu pro Město jen obtížně přijatelnou (např. finanční náročnost) a realizovatelnou
Veolia
ve vztahu
k realizaci
Varianty
Smluvně	1. Neuzavření nových smluv s odběrateli do ukončení Stávající provozní smlouvy
provozní rizika
	2. Nezískání povolení k provozování VHI Města po ukončení účinnosti Stávající provozní smlouvy
související
se změnou
	3. Nezajištění provozování VHI Města od 1.3.2024 nezahájením po iniciační fázi (porušení smluvní povinnosti poskytovatele)
modelu
provozování
	4. Riziko neuzavření realizační smlouvy
VHI
Smluvně provozní rizika od 1.3.2024	1. Úpadek provozovatele VHI
	2. Neplnění povinností z realizační smlouvy ze strany provozovatele VHI
	3. Neplnění povinností souvisejících s předáním služby na nového poskytovatele ze strany provozovatele VHI

10.1.1.2. Analýza provozně-technických rizik

Každá proveditelná Varianta byla v rámci provozně-technických rizik analyzována a ohodnocena z hlediska rizik uvedených v následující tabulce; v rámci těchto rizik byla každá z proveditelných Variant dále analyzována z hlediska dílčích rizik.

Tab. 17: Provozně-technická rizika a dílčí rizika

Provozně-technické riziko	Dílčí riziko
Riziko technických a personálních kapacit	1. Zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků provozovatele VHI na všech profesních úrovních
	2. Zajištění technického vybavení k provozu VHI
	3. Zajištění předpokladů pro zvyšování efektivity provozování VHI

Provozně-technické riziko	Dílčí riziko
Riziko sankcí z porušení relevantních právních předpisů	Odpovědnost za sankce spojené s nedodržením požadavků na účinnost čištění odpadních vod, dodávek pitné vody a dále za nedodržení povinností podle ZVaK
Riziko poptávky a pohledávek	1. Dopady snížení poptávky, např. z důvodu úsporných opatření nebo cenových vlivů
	2. Pohledávky z titulu neuhrazeného vodného a/nebo stočného po datu splatnosti
	3. Potřeba přenesení některých provozních rizik na Město např. riziko poptávky

10.1.2. Hodnocení právních rizik

10.1.2.1. Hodnocení rizika realizačních překážek v zadávacím / koncesním řízení

1. Negativní důsledky spojené s přezkumem řízení dle ZZVZ (výběr provozovatele VHI, zajištění dodávek/služeb pro účely provozování) ze strany ÚOHS

V rámci hodnocení lze vysledovat 2 skupiny Variant. V případě VARIANTY A a B lze očekávat riziko přezkumu koncesního, resp. zadávacího řízení s ohledem na rozsah plnění, a tedy významnost zakázky/koncese. Uvedené riziko je řešitelné zejména kvalitní přípravou zadávacího/koncesního řízení, může však představovat dopad do časového průběhu zadávacího řízení. Pravděpodobnost výskytu je tak považována za „vysokou“ (4), nicméně dopad je „řešitelný“ (3), důsledky jsou celkově nežádoucí.

V případě VARIANTY C a D se zakázkový aspekt projevuje především v rámci koupě závodu, resp. jeho části. S ohledem na skutečnost, že taková koupě nepředstavuje výjimku ze ZZVZ a relevantní soudní judikatura nepřisvědčila názoru, že na tento případ se ustanovení ZZVZ neaplikují, je závod nutno pořídit v zadávacím řízení. V případě použití jednacího řízení bez uveřejnění je vysoké riziko napadení oprávněnosti podmínek použití tohoto typu řízení, s omezenými možnostmi obrany a za stávajícího právního stavu tak pravděpodobnost výskytu rizika hodnotíme jako „vysokou“ (4) s dopadem „obtížně řešitelným“ (4), celkové důsledky jsou tedy nebezpečné.

2. Zpochybnění naplnění znaků In-house výjimky před relevantními orgány

VARIANTY A a B jsou v rámci tohoto rizika jednoznačně výhodnější, neboť problematika in-house vztahu se jich nedotýká. Výskyt rizika tedy „není pravděpodobný“ (1) a riziko nemá hodnotitelný dopad (1), důsledky jsou zanedbatelné.

V případě VARIANTY C a D lze v obou případech s „vysokou“ mírou pravděpodobnosti (4) předpokládat možné napadení naplnění znaků in-house výjimky před ÚOHS, což by však nemělo znamenat pro Město významnější riziko, neboť po koupi závodu by měly být podmínky in-house beze zbytku splněny. Dopad tedy hodnotíme jako „snadno řešitelný“ (2) a celkové důsledky jako přípustné.

3. Neobdržení způsobilých nabídek v zadávacím řízení (včetně koncesního řízení)

U VARIANTY A i B lze shodně předpokládat existenci „nízké“ pravděpodobnosti (2) neobdržení způsobilých nabídek v zadávacím nebo koncesním řízení. Vhodné nastavení zadávacích/koncesních podmínek zohledňující zejména dostatečné množství údajů pro účast více zájemců by mělo dopad tohoto rizika významně snížit tak, aby nepřevyšoval stupeň „řešitelný“ (3), Celkové důsledky tak jsou zanedbatelné.

V případě VARIANTY C a D je potřeba počítat s tím, že přestože vlastní provedení varianty nezahrnuje zadávací/koncesní řízení na provozovatele/servisní společnost, nově zřízená společnost bude z povahy věci zadavatelem dle ZZVZ a bude tak muset veškeré nezbytné prostředky pro svou činnost, které podléhají režimu ZZVZ, zajišťovat v souladu se ZZVZ. Již před zahájením vlastní činnosti tak bude pravděpodobně nutné realizovat několik zadávacích řízení, např. ve vztahu k UTP. Předpokládané vyšší množství těchto řízení spojené s vyšší administrativní náročností pro nově

založený subjekt zvyšuje riziko nevhodného nastavení zadávacích podmínek nebo průběhu řízení a s ním i riziko nedostatečného množství nabídek, pravděpodobnost výskytu tak považujeme za „střední“ (3) a dopady za „obtížně řešitelné“ (4), celkově lze důsledky považovat za nežádoucí.

4. Prodloužení řízení v důsledku podání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace ze strany dodavatelů apod.

V případě VARIANTY A a B lze v rámci zadávacího/koncesního řízení očekávat určité časové posuny způsobené řešením dotazů účastníků. Tyto problémy lze nicméně do značné míry eliminovat kvalitním nastavením zadávacích podmínek. Pravděpodobnost výskytu tak hodnotíme jako „střední“

(3) s dopady „řešitelnými“ (3), tedy celkové důsledky přípustné.

V případě VARIANTY C a D je hodnocení tohoto rizika z důvodů výše uvedených shodné jako u předchozího dílčího rizika, tedy „střední“ (3) a dopady za „obtížně řešitelné“ (4), celkové důsledky nežádoucí.

10.1.2.2. Hodnocení rizika nesoučinnosti ze strany Města

1. Neschválení Analýzy orgány Města, zejm. Radou

Žádná z Variant v rámci tohoto posuzovaného rizika není posouzena jako zcela bezproblémová s ohledem na to, že ve všech Variantách bude muset docházet ke schvalování řady procesů různými orgány, kde může docházet k prodlevám, nesouhlasným stanoviskům či nevhodným modifikacím. S ohledem na komplikovanost závěrů analýzy lze rozlišit mezi Variantami několik situací, které se projevují různou mírou rizika.

Jako nejvýhodnější je z tohoto hlediska vnímána skupina VARIANTY A a B. Řešení předvídaná těmito Variantami jsou ve srovnání s ostatními Variantami méně náročná z hlediska počtu rozhodovacích procesů – Město v principu musí schválit Analýzu s ohledem na její závěry a orgány Města budou schvalovat koncesní, resp. zadávací řízení (resp. jejich zadávací podmínky). Komplikace v rámci schvalovacích mechanismů nelze vyloučit zcela (pravděpodobnost výskytu rizika „nízká“ - 2), a přestože dopad může být v jednotlivých případech „obtížně řešitelný“ (4), důsledky jsou celkově přípustné.

V případě VARIANTY C a D bude struktura schvalování komplikovanější. Vedle nutnosti schválit Analýzu budou muset orgány Města schválit koupi závodu a v případě VARIANTY D také převod majetku Města na nově založenou společnost. Dále v rámci přípravy nového modelu provozování VHI budou orgány Města muset schvalovat zadávací podmínky zadávacích řízení na plnění nezbytná pro vlastní provozování VHI (zejm. na UTP), a to pravděpodobně ještě ve fázi před založením společnosti nebo reálným začátkem její činnosti. Uvedené procesy zahrnují významné rozhodování o prostředcích Města, pravděpodobnost výskytu rizika je tedy hodnocena jako „vysoká“

(4) s dopady „obtížně řešitelnými“ (4), důsledky jsou celkově hodnoceny jako nebezpečné.

2. Neschválení založení obchodní společnosti či příspěvkové organizace Zastupitelstvem Nejvýhodnější jsou v rámci tohoto dílčího rizika VARIANTY A a B s ohledem na to, že u nich nedochází k zakládání nové provozní společnosti, a tedy absentuje nutnost množství právně i organizačně náročných kroků. U těchto Variant tedy riziko „není pravděpodobné“ (1) a je

„bez dopadu“ (1), důsledky jsou zanedbatelné.

V případě VARIANTY C a D lze naopak vzhledem k tomu, že konečným účelem je významná změna nakládání s VHI Města, předpokládat určitou míru obsahové spornosti (politické kontroverze). Pravděpodobnost výskytu je tak hodnocena jako „nízká“ (2), avšak dopad „obtížně řešitelný“ (4), tj. důsledky jsou přípustné.

3. Neschválení nákupu majetku nebo obchodního podílu Zastupitelstvem

V případě VARIANTY A a B nedochází k nákupu majetku ze strany Města, tedy riziko „není pravděpodobné“ (1) a je „bez dopadu“ (1), důsledky jsou zanedbatelné.

V případě skupiny VARIANT C a D lze naopak vzhledem k tomu, že má dojít k významnému vynaložení finančních prostředků Města, předpokládat určitou míru obsahové spornosti (politické kontroverze), jejímž jádrem může být především otázka finanční výhodnosti. Pravděpodobnost

výskytu je tak hodnocena jako „střední“ (3), avšak dopad „obtížně řešitelný“ (4), tj. důsledky jsou nežádoucí.

4. Neschválení převodu majetku Města Zastupitelstvem

U VARIANT A, B a C nedochází k dispozici Města s VHI, riziko tedy u této skupiny Variant „není pravděpodobné“ (1) a je „bez dopadu“ (1), důsledky jsou tedy zanedbatelné.

V případě VARIANTY D nicméně dochází k významné dispozici s majetkem Města, obdobně jako v rámci předchozího dílčího kritéria lze i v tomto případě předpokládat určitou míru obsahové spornosti (politické kontroverze), jejímž jádrem může být především otázka strategické vhodnosti převodu majetku Města. Pravděpodobnost výskytu je tak hodnocena jako „vysoká“ (4), a dopad

„obtížně řešitelný“ (4), tj. důsledky jsou nebezpečné.

10.1.2.3. Hodnocení rizika napadení postupu Města

Předmětem rizika je možnost napadení splnění zákonných podmínek pro prodej nebo nákup majetku ze strany Města podnětem na Ministerstvu vnitra nebo u jiných orgánů veřejné správy (dostatečná cena za prodej majetku, porušení povinnosti řádného hospodáře apod.).

V případě VARIANTY A a B k dispozici Města s majetkem nedochází, toto riziko „není pravděpodobné“

(1) a je „bez dopadu“ (1), důsledky jsou tedy zanedbatelné.

V rámci VARIANTY C již dochází k nákupu majetku (závodu), a tedy nelze vyloučit potenciální komplikace (že by podnět na MV mohl být dán). Zároveň však nelze předpokládat jakékoliv vědomé porušení zákonných podmínek pro nákup majetku ze strany Města. Riziko tak má pravděpodobnost výskytu „nízkou“ (2) a dopad „snadno řešitelný“ (2), celkové důsledky jsou tedy zanedbatelné.

V rámci VARIANTY D pak nad rámec VARIANTY C dochází k převodu majetku Města na novou provozní společnost, tedy je nutno více organizačních kroků a schvalovacích úkonů. Přestože pravděpodobnost výskytu hodnotíme stejně jako u VARIANTY C jako „nízkou“ (2), dopad může být v tomto případě až „obtížně řešitelný“ (4), celkové důsledky zůstávají na stupni přípustné.

10.1.2.4. Hodnocení rizika součinnosti Veolia ve vztahu k realizaci Varianty

V případě VARIANTY A a B je nutnost součinnosti společnosti Veolia podstatně nižší, než je tomu u druhé skupiny Variant. Potřebná součinnost se v tomto případě omezuje na nutnost zajištění přístupu k UTP provozovaným nyní 1.SčV pro potřeby budoucího provozovatele, resp. servisní společnosti. Základním rizikem zde je otázka dohody o zajištění možnosti rovného přístupu k UTP pro kteréhokoli účastníka zadávacího řízení (s případnými zprostředkovanými finančními implikacemi pro Město, pokud by dohoda nebyla finančně výhodná a budoucí provozovatel/servisní společnost přenášel tyto náklady na Město), celkově však je pravděpodobnost hodnocena jako „nízká“ (2) a dopad s ohledem na význam těchto nákladů ve vztahu k celkovým nákladům jako „snadno řešitelný“ (2), celkově tedy důsledky zanedbatelné.

V případě VARIANTY C a D je však součinnost společnosti Veolia klíčová ve vztahu k vyčlenění potřebné části závodu 1.SčV i stanovení ceny za takovou část závodu. Zájmy města a společnosti Veolia lze v tomto případě předpokládat protichůdné (není v zájmu společnosti Veolia zbavovat se části závodu za podmínek výhodných pro Město), pravděpodobnost výskytu tedy hodnotíme jako „vysokou“

(4) s dopady „obtížně řešitelnými“ (4), důsledky tohoto rizika jsou tedy nebezpečné.

10.1.2.5. Hodnocení smluvně provozních rizik souvisejících se změnou modelu provozování VHI

1. Neuzavření nových smluv s odběrateli do ukončení stávající Provozní smlouvy

V případech všech Variant je toto riziko významné. V případě VARIANTY A a B za předpokladu, že vybraným provozovatelem VHI (resp. servisní společností) bude jiný subjekt, než stávající provozovatel, existuje riziko, že zejména z organizačních důvodů nedojde k včasnému přesmluvnění (veškerých) odběratelských smluv. Pravděpodobnost rizika hodnotíme jako „střední“ (3) s dopady

„obtížně řešitelnými“ (4), celkové důsledky jsou nežádoucí.

V případě VARIANTY C a D, v nichž provozovatelem VHI bude nově založená společnost budující nově svou organizační strukturu i část kapacit a čelící velké řadě organizačních úkolů souvisejících

se zahájením vlastní činnosti, hrozí pravděpodobnost výskytu „vysoká“ (4) s dopady „obtížně řešitelnými“ (4), celkové důsledky jsou nebezpečné.

2. Nezískání povolení k provozování VHI Města po ukončení účinnosti Stávající provozní smlouvy

Všechny posuzované Varianty vykazují obdobnou míru rizika, vzhledem k tomu, že dojde, nebo v případě VARIANTY A a B by mohlo dojít (v situaci, kdy vybraným provozovatelem/servisní společností se nemusí stát stávající provozovatel) ke změně provozovatele VHI, a tedy nutnosti získání povolení k provozování VHI Města. U všech variant je proto pravděpodobnost výskytu hodnocena jako „střední“ (3) s dopady „obtížně řešitelnými“ (4), tedy důsledky nežádoucí.

3. Nezajištění provozování VHI Města od 1.3.2024 nezahájením po iniciační fázi (porušení smluvní povinnosti poskytovatele)

Jako méně rizikové jsou hodnoceny VARIANTY C a D. Jakkoli zahájení provozování VHI po úspěšné iniciační fázi je v těchto případech pravděpodobné, jsou tyto Varianty organizačně náročné a nový provozovatel VHI bude muset zajistit řadu procesů a potenciálně doplňovat kapacity získaného závodu. Pravděpodobnost výskytu hodnotíme v tomto případě jako „nízkou“ (2), dopady „řešitelné“ (3), důsledky zanedbatelné.

V případě VARIANTY A a B se vybraným dodavatelem může stát subjekt odlišný od stávajícího provozovatele. S ohledem na organizační náročnost změny a nutnost součinnosti se stávajícím provozovatelem pravděpodobnost výskytu hodnotíme jako „střední“ (3), dopady „obtížně řešitelné“ (4), celkové důsledky nežádoucí.

4. Riziko neuzavření realizační smlouvy

S ohledem na míru kontroly Města nad nově založenou společností hodnotíme smluvní riziko v případě VARIANTY C a D jako velmi nepravděpodobné a tyto Varianty jsou tak v této části hodnoceny nejlépe s pravděpodobností výskytu „není pravděpodobné“ (1) a „bez dopadu“ (1), tedy s důsledky zanedbatelnými.

V případě skupiny VARIANT A a B dochází k uzavření koncesní/servisní smlouvy na základě zadávacího řízení. Neuzavření smlouvy ze strany vybraného účastníka nelze příliš očekávat (pravděpodobnost výskytu „nízká“ – 2), případné dopady by byly jen „obtížně řešitelné“ (4), celkové důsledky jsou přípustné.

10.1.2.6. Hodnocení smluvně provozních rizik od 1.3.2024

1. Úpadek provozovatele VHI

V případě VARIANTY C a D vzhledem k tomu, že provozovatelem VHI bude společnost vlastněná Městem, nepředstavuje toto dílčí kritérium téměř žádné riziko. Pravděpodobnost výskytu tedy hodnotíme jako „není pravděpodobné“ (1) a dopad „snadno řešitelný“ (2), důsledky zanedbatelné.

VARIANTY A a B jsou v tomto ohledu méně výhodné. Potenciální úpadek provozovatele/servisní společnosti nelze zcela vyloučit, riziko by však mělo být zmírněno v rámci nastavení zadávacích podmínek (zohledněním kritérií ekonomické kvalifikace). Pravděpodobnost výskytu hodnotíme jako

„střední“ (3) s dopady „obtížně řešitelnými“ (4), tj. celkové důsledky nežádoucí.

2. Neplnění povinností z realizační smlouvy ze strany provozovatele VHI

VARIANTA A je v tomto ohledu méně výhodná. Riziko neplnění smluvních povinností nelze zcela vyloučit, riziko by však mělo být zmírněno výběrem nejvhodnějšího účastníka v rámci zadávacího řízení. Pravděpodobnost výskytu hodnotíme jako „nízkou“ (2) s dopady „řešitelnými“ (3), tj. celkové důsledky zanedbatelné.

Nejméně výhodnou je VARIANTA B. Ve srovnání s VARIANTOU A je možnost efektivního zohlednění veškerých realizačních rizik v servisní smlouvě komplikovanější, pravděpodobnost výskytu proto hodnotíme jako „střední“ (3) s dopady „řešitelnými“ (3), tj. celkové důsledky přípustné.

3. Neplnění povinností souvisejících s předáním služby na nového poskytovatele ze strany provozovatele VHI

V případě VARIANTY C a D vzhledem k tomu, že provozovatelem bude společnost vlastněná Městem, nepředstavuje toto dílčí kritérium téměř žádné riziko. Pravděpodobnost výskytu tedy hodnotíme jako „není pravděpodobné“ (1) a dopad „snadno řešitelný“ (2), důsledky zanedbatelné.

VARIANTA A je v tomto ohledu méně výhodná. Riziko nedostatečné součinnosti související s předáním služby na nového provozovatele VHI nelze zcela vyloučit v případě, že vybraným provozovatelem/servisní společností se nestane stávající provozovatel VHI. Pravděpodobnost výskytu nicméně hodnotíme jako „nízkou“ (2) s dopady „řešitelnými“ (3), tj. celkové důsledky jsou zanedbatelné.

Nejméně výhodnou je VARIANTA B. Vyšší komplikovanost vazeb v případě využití servisní smlouvy zvyšuje rizikovost této Varianty ve srovnání s VARIANTOU A, přičemž pravděpodobnost výskytu hodnotíme jako „střední“ (3) s dopady „řešitelnými“ (3), tj. celkové důsledky jsou přípustné.

10.1.3. Hodnocení provozně-technických rizik

10.1.3.1. Hodnocení rizika technických a personálních kapacit

1. Zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků provozovatele VHI na všech profesních úrovních

V případě VARIANTY A a B se předpokládá, že Město v požadavcích na kvalifikaci provozovatele VHI v zadávací dokumentaci zajistí, aby vybraný provozovatel/servisní společnost byl/a dostatečně zkušeným a erudovaným provozovatelem VaK, tj. bude disponovat zejména dostatečnou technikou, bude zkušeným v oblasti provozování VaK, resp. plnění povinností provozovatele podle ZVaK (viz Příloha č. 1 Popisné části Analýzy). Vzhledem k tomu, že dle Zákoníku práce může dojít k přechodu zaměstnanců na nového provozovatele VHI (v případě, že novým provozovatelem nebude stávající provozovatel VHI), je taktéž zajištěn dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků.

Při výběru provozovatele VHI v koncesním řízení (VARIANTA A) představuje toto dílčí kritérium malé riziko. Pravděpodobnost výskytu tedy hodnotíme jako „nízké“ (2) a dopad „snadno řešitelný“ (2), důsledky jsou zanedbatelné.

S ohledem na zvýšené požadavky na povinnosti vlastníka VHI (Města) v případě VARIANTY B (oproti „koncesi“) i zajištění plné odpovědnosti Města nad provozováním VHI, vyvolá realizace VARIANTY B vyšší nároky na počet pracovníků na straně Města. Při výběru provozovatele VHI v zadávacím řízení na služby tak představuje toto dílčí kritérium větší riziko. Pravděpodobnost výskytu tedy hodnotíme jako „střední“ (3) a dopad „řešitelný“ (3), tj. celkové důsledky jsou přípustné.

VARIANTY C a D jsou v tomto ohledu nevýhodné. Riziko nedostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků provozování VHI na všech profesních úrovních nelze zcela vyloučit v případě, že provozovatelem VHI bude nová společnost vlastněná Městem.

Nabytím provozního závodu 1.SčV ve prospěch nově založené ovládané dceřiné (provozní) společnosti získá Město pouze tu část technických a provozních prostředků, které jsou přímo vázány na VHI ve vlastnictví Města a současný provozovatel je tak nemůže využít ve prospěch provozování VHI jiných vlastníků, s nimiž má uzavřenu provozní/nájemní smlouvu (např. i se Svazkem).

Dalším rizikem by byla i realizace přechodu zaměstnanců na nově založený subjekt provozovatele VHI, neboť dohoda o jejich zákonné delimitaci by mohla být uzavřena jen pro ty pracovníky stávajícího provozovatele, kteří se výlučně svou pracovní činností váží k VHI ve vlastnictví Města. Pravděpodobně by nedošlo k převodu klíčových manažerů společnosti 1. SčV ani technických, provozních nebo ekonomických specialistů, kteří vykonávací pracovní agendy pro celou společnost

1. SčV (např. technolog, pracovníci řízení provozu a dispečerského řízení vodárenské soustavy, ekonom a jiné).

Z uvedených důvodů je pravděpodobnost výskytu tohoto dílčího rizika hodnocena jako „vysoká“ (4) s dopady „obtížně řešitelnými“ (4), tj. celkové důsledky nebezpečné.

2. Zajištění technického vybavení k provozu VHI

Zatímco v případě VARIANTY A a B je obstarání technického vybavení k zajištění řádného provozování VHI v působnosti dodavatele služeb, který v rámci kvalifikace musí doložit zkušenosti s provozováním obdobné VHI, je pravděpodobnost vzniku tohoto dílčího rizika hodnocena jako

„nízká“ (2) s dopady „snadno řešitelnými“ (2), tj. důsledky jsou zanedbatelné.

Naopak v případě VARIANTY C a D Město nabytím provozního závodu 1.SčV získá pouze tu část technických a provozních prostředků, které jsou přímo vázány na VHI ve vlastnictví Města. Rizikem je, že stávající provozovatel VHI Města bude preferovat vlastní technické vybavení k zajištění provozování s těmi vlastníky, se kterými má uzavřenu provozní/nájemní smlouvu (např. i se Svazkem). Nový provozovatel VHI Města si pak bude muset toto vybavení buď pronajmout, anebo pořídit v souladu se zásadami ZZVZ. Pravděpodobnost výskytu tohoto dílčího rizika je proto hodnocena jako „střední“ (3) s dopady „řešitelnými“ (3), tj. důsledky jsou přípustné.

3. Zajištění předpokladů pro zvyšování efektivity provozování VHI

V případě VARIANTY A nebude možné uzavřenou koncesní provozní smlouvu jednostranně modifikovat ze strany (a ve prospěch) Města v oblasti kvality provozování VHI, sledování stavu VHI, přípravy a realizace oprav a obnovy VHI. Provozovatel bude motivován k implementaci provozní inovace vedoucí ke snižování provozních nákladů, pokud to bude zvyšovat zisk provozovatele, ovšem za podmínek regulace výše zisku podle Cenového výměru MF.

Z uvedených důvodů je pravděpodobnost výskytu rizika „nízká“ (2) a dopad „snadno řešitelný“ (2), tj. důsledky jsou zanedbatelné.

V rámci VARIANTY B se servisní smlouvou bude Město z pohledu ZVaK provozovatelem VHI ve smyslu ZVaK, nicméně podstatnou část provozních povinností může přenést na dodavatele servisních služeb.

S ohledem na zvýšené požadavky na povinnosti vlastníka VHI (Města) oproti variantě „koncese“ i zajištění plné odpovědnosti města nad provozováním VHI, vyvolá realizace VARIANTY B vyšší nároky na počet pracovníků na straně Města.

Uzavřenou servisní smlouvu nebude možné jednostranně modifikovat ze strany (a ve prospěch) Města v oblasti kvality a efektivnosti provozování VHI, sledování stavu VHI, přípravy a realizace obnovy a investic do VHI. Obecně má dodavatel servisních služeb tendenci „šetřit“ na nákladech v této oblasti, která přímo nesouvisí s provozováním (kvalita a rozsah monitoringu činnosti provozovatele zvyšuje riziko smluvních pokut vůči provozovateli).

Možným rizikem servisního modelu jsou vysoce pravděpodobné časté změny rozsahu služeb oproti předpokladům zadávací dokumentace na dodavatele služeb, které mohou vyvolávat četné požadavky dodavatele na „dodatečné služby“, jež mohou znamenat zvýšené náklady na straně města, resp. mít negativní dopad do cen pro vodné a pro stočné.

Z uvedených důvodů je pravděpodobnost výskytu rizika „střední“ (3), dopady „řešitelné“ (3), tj. důsledky jsou přípustné.

V případě VARIANTY C a D Město nabytím provozního závodu 1.SčV ve prospěch nově založené ovládané dceřiné (provozní) společnosti získá pouze tu část technických a provozních prostředků, které jsou přímo vázány na VHI ve vlastnictví Města a současný provozovatel je tak nemůže využít ve prospěch provozování VHI jiných vlastníků, s nimiž má uzavřenu provozní/nájemní smlouvu (např. i se Svazkem).

Problémem by mohla být i nižší motivace k zavádění technických a technologických inovací do provozování VHI a snižování provozních nákladů, neboť toto není prioritou veřejně ovládaných subjektů.

Z uvedených důvodů je pravděpodobnost tohoto rizika hodnocena jako „vysoká“ (4), dopady „obtížně řešitelné“ (4), důsledky jsou celkově hodnoceny jako nebezpečné.

10.1.3.2. Hodnocení rizika sankcí z porušení relevantních právních předpisů

Nejvýhodnější je VARIANTA A, v rámci níž lze podstatnou část rizik porušení relevantních právních předpisů, zejména požadované jakosti pitné vody a povolené míry znečištění odpadních vod smluvně přenést na provozovatele VHI. Díky tomu je pravděpodobnost vzniku tohoto rizika ve vztahu k vlastníkovi (Městu) hodnocena jako „nepravděpodobná“ (1).

Výjimečně může docházet k argumentaci provozovatele VHI ve snaze přenést rizika na vlastníka VHI v případě významně nevyhovujícího technického stavu VHI, což je ovšem z pozice Města „snadno řešitelné“ (2), protože Město trvale realizuje koncepční Plán obnovy VHI a Plán investic prioritně zaměřený na vytváření podmínek pro dodržování relevantních právních předpisů včetně požadované jakosti pitné vody a povolené míry znečištění odpadních vod. Lze tedy očekávat, že bude možné prokázat, že porušení relevantních právních předpisů bylo zaviněno provozovatelem VHI (závadné provozování VHI, která nemá zásadní technické závady) nebo takové porušení vzniklo z důvodů neovlivnitelných provozovatelem VHI (např. přírodní katastrofa), tzn. důsledky zanedbatelné.

Druhou nejvýhodnější je VARIANTA B, kde vzhledem k typu provozního modelu připadají všechna rizika za porušení relevantních právních předpisů včetně požadované jakosti pitné vody a povolené míry znečištění odpadních vod na Město. Některá rizika lze sice přenést na dodavatele servisních služeb, nicméně vzhledem k ZVaK je za plnění povinností vyplývajících z právních předpisů zodpovědný vlastník VHI. Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika je ve vztahu k Městu „nízká“ (2). Obecně bude dodavatel servisních služeb argumentovat tak, aby přenesl rizika na vlastníka VHI (Město) s ohledem na významně nevyhovující technický stav VHI, což je ovšem z pozice Města „snadno řešitelné“ (2), obdobným způsobem jako v případě VARIANTY A, tzn. důsledky zanedbatelné.

Nejméně výhodnými jsou VARIANTY C a D, v rámci nichž lze podstatnou část rizik porušení relevantních právních předpisů včetně požadované jakosti pitné vody a povolené míry znečištění odpadních vod smluvně přenést na provozní společnost ve 100% vlastnictví Města. Znamená to, že veškerá rizika sankcí se nepřímo přenášejí na Město.

Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika ve vztahu k Městu je „vysoká“ (4). Odstranění důsledků nesprávného provozování VHI sice nebude mít přímý dopad na Město (s ohledem na důsledky porušení předpisů), který bude jen „obtížně řešitelný“ (4), ale důsledky budou nebezpečné. A to i přesto, že vlastník VHI trvale realizuje koncepční Plán obnovy VHI prioritně zaměřený na vytváření podmínek pro dodržování právních předpisů. Lze tedy očekávat, že porušení relevantních právních předpisů včetně požadované jakosti pitné vody a povolené míry znečištění odpadních vod bylo zaviněno závadným provozováním VHI, která nemá zásadní technické závady (pokud takové porušení nevzniklo z důvodů neovlivnitelných provozovatelem VHI - např. přírodní katastrofa), může se však také jednat o selhání tzv. „systému kontroly kvality“.

10.1.3.3. Hodnocení rizik poptávky a pohledávek

1. Dopady snížení poptávky, např. z důvodu úsporných opatření nebo cenových vlivů

Nejvýhodnější je VARIANTA A, u níž podstatnou část poptávky nese provozovatel VHI. Ten je tak motivován k tomu, aby odběratelům poskytoval služby ve vysoké kvalitě a zajistil tím dostatečně vysokou poptávku. Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika ve vztahu k Městu je „nízká“ (2). Zmírnění přenosu rizik na provozovatele VHI by však bylo z pozice Města „řešitelné“ (3), tzn. důsledky zanedbatelné.

Nejméně výhodnou je VARIANTA B, u níž riziko poptávky nese Město. Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika je „vysoká“ (4), protože přenos rizika poptávky na vlastníka VHI (Město) je principem

„servisní“ smlouvy. Dojde-li ke snížení poptávky ze strany odběratelů, bude to mít za následek snížení příjmu Města, které je v této variantě příjemcem vodného a stočného. Dopad je z pozice Města „obtížně řešitelný“ (4), protože veškerá rizika (finanční a provozní) nelze dle základních principů „servisní smlouvy“ převést na dodavatele servisních služeb. Důsledky vzniku tohoto rizika jsou nebezpečné.

Nevýhodné jsou také VARIANTY C a D, v rámci nichž sice lze podstatnou část rizik poptávky smluvně přenést na provozní společnost ve 100% vlastnictví Města, ale znamená to, že tato rizika se nepřímo přenášejí na Město. Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika ve vztahu k Městu je „střední“ (3). Odstranění důsledků snížené poptávky sice nebude mít přímý dopad na Město, ale nepřímý dopad v podobě ztrátové činnosti vlastnické společnosti Města, který bude jen „obtížně řešitelný“ (4), bude mít nežádoucí důsledky na hospodaření Města.

2. Pohledávky z titulu neuhrazeného vodného a/nebo stočného po datu splatnosti

Nejvýhodnější je VARIANTA A, u níž pohledávky z neuhrazeného vodného a/nebo stočného nese výhradně provozovatel VHI. V souladu s koncesní smlouvou Město nenese žádná rizika spojená s tím, že odběratel neuhradí vodné a/nebo stočné provozovateli podle smlouvy s odběratelem. Provozovatel je oprávněn vymáhat vodné i stočné po odběratelích. Je tak motivován k tomu, aby měl jasně nastavený platební mechanismus a podmínky k minimalizaci vzniku pohledávek. Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika ve vztahu k Městu „není pravděpodobná“ (1); riziko nemá hodnotitelný dopad (1), důsledky jsou zanedbatelné.

Nejméně výhodnou je VARIANTA B, u níž riziko pohledávek nese Město. Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika je „vysoká“ (4), protože přenos rizika pohledávek na vlastníka VHI (Město) je principem

„servisní“ smlouvy. U této Varianty bude potřeba provést změnu odběratelských smluv, které budou uzavírány s Městem (na rozdíl od stávající modelu provozování, kde jsou smlouvy uzavírány s provozovatelem), kdy ne všichni odběratelé změní platební příkazy a vzniknou tak na straně Města vzhledem k odběratelům pohledávky, jež zapříčiní rozkolísání cash-flow. Dopad je z pozice Města

„obtížně řešitelný“ (4), protože veškerá rizika (finanční a provozní) nelze dle základních principů

„servisní smlouvy“ převést na dodavatele servisních služeb. Důsledky vzniku tohoto rizika jsou nebezpečné.

Nevýhodnými jsou také VARIANTY C a D, v rámci nichž sice lze podstatnou část rizik pohledávek smluvně přenést na provozní společnost ve 100% vlastnictví Města, ale znamená to, že tato rizika se nepřímo přenášejí na Město. Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika ve vztahu k Městu je „střední“ (3). Odstranění důsledků růstu pohledávek sice nebude mít přímý dopad na Město, ale nepřímý dopad v podobě ztrátové činnosti vlastnické společnosti Města, který bude jen „obtížně řešitelný“ (4), bude mít nežádoucí důsledky na hospodaření Města.

3. Potřeba přenesení některých provozních rizik na Město např. riziko poptávky

Nejvýhodnější je VARIANTA A, u níž všechna provozní rizika nese provozovatel VHI. Ten je tak motivován k tomu, aby tato rizika minimalizoval. Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika ve vztahu k Městu je „nízká“ (2). Zmírnění přenosu rizik na provozovatele VHI by však bylo z pozice Města

„řešitelné“ (3), tzn. důsledky zanedbatelné.

Nejméně výhodnou je VARIANTA B, u níž provozní rizika nese Město. Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika je „vysoká“ (4), protože přenos rizik na vlastníka VHI (Město) je principem „servisní“ smlouvy. Dojde-li ke snížení poptávky ze strany odběratelů, bude to mít za následek snížení příjmu Města, které je v této variantě příjemcem vodného a stočného. Dopad je z pozice Města „obtížně řešitelný“ (4), protože veškerá rizika (finanční a provozní) nelze dle základních principů „servisní smlouvy“ převést na dodavatele servisních služeb. Důsledky vzniku tohoto rizika jsou nebezpečné.

Nevýhodnými jsou také VARIANTY C a D, v rámci nichž sice lze podstatnou část rizik smluvně přenést na provozní společnost ve 100% vlastnictví Města, ale znamená to, že tato rizika se nepřímo přenášejí na Město. Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika ve vztahu k Městu je „střední“ (3). Nepřímý dopad v podobě ztrátové činnosti vlastnické společnosti Města, který bude jen „obtížně řešitelný“ (4), bude mít nežádoucí důsledky na hospodaření Města.

Ekonomické hodnocení

10.2.1. Definice předpokladů EH

Předpokladem ekonomického hodnocení (dále také „EH“) je, že Město jakožto vlastník VHI má zájem na zajištění dostatečných zdrojů na investice do VHI ve svém vlastnictví, a to ve všech Variantách shodně, tzn. že bez ohledu na Variantu musí být zajištěno provádění investic ve věcně stejném rozsahu.

Vzhledem k cíli zajištění dostatečných finančních zdrojů na investice do VHI, je ekonomické hodnocení provedeno pomocí vyhodnocení potenciálních dopadů do peněžních toků, tj. pomocí výdajů a příjmů s vlivem na zdroje Města na investice do VHI.

10.2.2. Popis metodiky EH

Pro ekonomické hodnocení je uplatňován pohled na systém VHI jako na celek, a to jak z hlediska tvorby zdrojů financování, tak z hlediska výdajů nutných k vytvoření zdrojů. Zjednodušeně lze říci, že tento model pohlíží na systém VHI konsolidovaně, tj. za vlastníka VHI i provozovatele VHI v součtu s vyloučením vzájemných příjmů a výdajů.

Varianty jsou hodnoceny na základě identifikovaných ekonomických faktorů, které představují rozdílnost jednotlivých Variant. Ekonomické faktory, které jsou všem Variantám společné, není třeba vyhodnocovat, neboť nepůsobí rozdílnost Variant a jsou tak pro vlastní hodnocení nerelevantní.

Každý z ekonomických faktorů je posouzen z hlediska jeho celkového potenciálního ekonomického dopadu na danou Variantu, z čehož jsou následně odvozeny váhy jednotlivých faktorů.

Pro jednotlivé Varianty jsou pak kvalitativně posouzeny jednotlivé faktory a těmto faktorům je udělena známka na principu školního známkování, přičemž nejhorší udělenou známkou je známka 5. V rámci hodnocení daného faktoru mohou být jednotlivé Varianty hodnoceny shodnou známkou a zároveň nemusí být využita celá škála známek (tj. některá známka nemusí být přidělena).

Kombinací udělené známky za daný faktor a váhy tohoto faktoru je zjištěno výsledné hodnocení Varianty matematicky zaokrouhlené s přesností na jedno desetinné místo.

S ohledem na povahu identifikovaných ekonomických faktorů jsou ekonomické dopady toliko odborně odhadovány, neboť jejich přesný výpočet přesahuje rámec podrobnosti a účelu tohoto Posouzení. Rozdíly v rámci jednotlivých faktorů jsou zároveň tak významné, že pro posouzení a udělení známky postačí zjištění odborného odhadu. V případě realizace té které Xxxxxxxx je poté doporučeno provést přesnou kvantifikaci dopadů, a to pro zajištění možnosti reálného finančního plánování při vlastní realizaci.

Výsledné získané známky vstupují jako samostatné kritérium do hodnocení Variant v rámci multikriteriální analýzy (kapitola 10.3. této Analýzy).

10.2.2.1. Definice klíčových ekonomických faktorů

Níže jsou specifikovány klíčové ekonomické faktory, které mohou mít za následek rozdílnost dopadů jednotlivých Variant do zdrojů na investice do VHI.

Těmito faktory jsou:

a) provozní výdaje provozovatele VHI a výdaje vlastníka VHI;

b) výdaje na investice do VHI vynakládané ze strany Města;

c) odpisy a nájemné;

d) zisk, resp. dividendy;

e) daňové dopady; a

f) transakční výdaje a příjmy spojené s realizací dané Varianty.

Ad a) Provozní výdaje provozovatele a výdaje vlastníka VHI

Výdaje provozovatele VHI jsou pro účely ekonomického hodnocení uvažovány v rozsahu provozních nákladů stávajícího provozovatele VHI v rámci kalkulace cen pro vodné a pro stočné, kromě odpisů.

Výdaje vlastníka VHI jsou uvažovány v rozsahu nákladů na vlastní činnost Města ve prospěch VHI, které jsou vynakládány, kromě výdajů na investice do VHI, které jsou pro svou významnost uvažovány jako samostatný faktor.

Výdaje provozovatele VHI jsou uvažovány ve stejné absolutní výši pro všechny Varianty, v rámci jednotlivých Variant však je uvažována změna v subjektu, který dané výdaje fakticky vynakládá. Stejně je uvažováno o výdajích vlastníka VHI, i tyto výdaje musí být vynakládány v kterékoliv Variantě ve shodné výši.

Z výše uvedeného vyplývá, že ani výdaje provozovatele VHI ani výdaje vlastníka VHI nezpůsobují rozdílnost jednotlivých Variant mezi sebou. Tyto výdaje jsou tak pro ekonomické hodnocení nerelevantní a není třeba je dále hodnotit.

Ad b) Výdaje na investice do VHI vynakládané ze strany Města

Jak bylo definováno výše, pro ekonomické hodnocení platí předpoklad, že věcný rozsah a výše realizovaných investic do VHI i provozního majetku mají být v každé Variantě shodné, proto jde o faktor nerelevantní a jeho dopad není třeba hodnotit pro jednotlivé Varianty.

Ad c) Odpisy a nájemné

Platí předpoklad, že odpisy jsou dány hodnotou VHI. Jejich výše je předpokládána pro kteroukoliv Variantu shodná, proto jde o faktor nerelevantní a jeho dopad není třeba pro jednotlivé Varianty hodnotit. Navíc při hotovostním přístupu k hodnocení nepředstavují odpisy výdaj.

Vzhledem k tomu, že model nahlíží na systém provozování VHI konsolidovaně (tj. za vlastníka VHI i provozovatele VHI v součtu), pak ani fakt, že v některých Variantách provozovatel VHI hradí vlastníkovi nájemné, nemá žádný dopad. Nájemné je na jedné straně výdajem provozovatele VHI, na druhé straně však příjmem vlastníka VHI (Města). Při konsolidovaném pohledu na systém jako celek pak jde jen

o průběžnou položku, proto ji není potřeba nijak hodnotit.

Ad d) Zisk

Pro účely hodnocení je třeba rozlišit zisk na dvě části, a to zisk dosahovaný z provozování VHI ve vlastnictví Města a zisk dosahovaný z ostatních činností, které by závod provozovatele VHI realizoval (provozování VHI jiných vlastníků a ostatní neregulovaná činnost).

Zisk je tvořen ve všech Variantách z důvodu:

• vytvoření zdrojů na investice do VHI;

• vytvoření zdrojů na investice do provozního majetku;

• vytvoření zdrojů na část obnovy VHI, kterou nepokrývají odpisy (např. následkem inflace);

• vytvoření zdrojů na výplatu dividend.

Výše zisku tvořeného z důvodů jeho zapojení do financování investic do VHI či provozního majetku se předpokládá ve všech Variantách shodná, liší se jen v subjektu, který jej tvoří. Z hlediska systému jako celku je-li jeho výše shodná, jde o nerelevantní faktor, který neovlivní hodnocení.

V případě zisku tvořeného provozovatelem VHI za účelem výplaty dividend, je třeba tento rozdělit na potenciální zisk vyplácený Městu, je-li v dané Variantě Město vlastníkem (závodu) provozovatele VHI, a potenciální zisk vyplácený externím vlastníkům provozovatele VHI, odlišným od Města.

Jednotlivé Varianty se liší v tom, jaká částka zisku je odčerpávána externím subjektem, v tomto případě pak externím vlastníkem provozovatele VHI, a jaká částka zůstává v dispozici Města. Jde tedy o faktor relevantní, proto výše zisku určeného na dividendy hrazené externímu subjektu či Městu je v modelu hodnocena.

Analogicky tomu je hodnocen i potenciální zisk z ostatních činností závodu provozovatele VHI.

Ad e) Daňové dopady

Při kalkulaci daňových dopadů není možno uvažovat konkrétní daňovou pozici toho kterého subjektu (např. dosahování daňově uznatelných ztrát z jiných činností apod.), neboť tato pozice závisí na nepredikovatelných aspektech. Lze však konstatovat, že z dlouhodobého hlediska není pro Město možné dosahování ztrát, neboť by nebyly tvořeny dostatečné prostředky na financování obnovy VHI a investic do VHI. Analogicky tomu, ani dosahování ztrát u provozovatele VHI není dlouhodobě možné. Z toho důvodu je nutné předpokládat, že Město z dosaženého zisku daň z příjmů právnických osob platí, v případě města Příbram s ohledem na aktuální pravidla rozpočtového určení daní se sice daň platí, ale současně se vrací do rozpočtu Města.

Daň z příjmů právnických osob je hrazena z dosaženého hrubého zisku a představuje nutný výdaj ze systému VHI. Pro účely hodnocení je relevantní taková daň z příjmů právnických osob, která je hrazena ze zisku určeného na výplatu dividendy externímu subjektu. Zároveň je relevantní daň, která je hrazena Městem vzhledem k tomu, že v rozsahu takto odvedené daně je Město současně jejím

příjemcem a ve svém konečném důsledku tak k odlivu daně nedochází. V hodnocení tak vstupují tyto daně jako relevantní faktor hodnocení.

V hodnocení jsou uvažovány splatná i odložená daň dohromady, neboť z dlouhodobého hlediska se jednotlivé přechodné rozdíly vyrovnávají a celková částka placené daně je v dlouhém období stejná.

Ad f) Transakční výdaje spojené s realizací dané Varianty

Transakční výdaje představují zásadní relevantní faktory pro hodnocení ekonomické výhodnosti jednotlivých Variant.

Pro každou Variantu tak jsou identifikovány výdaje spojené s realizací dané Varianty a tyto vstupují do hodnocení. Transakční výdaje představují zejména výdaje na korporátní transakce a související výdaje za právní a organizační poradenství.

10.2.3. Hodnocení EH

Podkapitoly obsahují hodnocení těch definovaných ekonomických faktorů, jež způsobují rozdíly mezi Variantami.

10.2.3.1. Transakční výdaje na korporátní a jiné operace

VARIANTY A ani B s sebou nenesou žádné výdaje na korporátní transakci, vzhledem k tomu, že v těchto Variantách nedochází k získání závodu provozovatele VHI.

VARIANTA C spočívá v realizaci odkupu závodu provozovatele VHI ve prospěch nově založené společnosti ve 100% vlastnictví Města. Takový výdaj se dá předpokládat v řádech desítek milionů Kč.

VARIANTA D spočívá v realizaci odkupu závodu provozovatele VHI ve prospěch nově založené společnosti ve 100% vlastnictví Města. Takový výdaj se dá předpokládat v řádech desítek milionů Kč. Současně pak Město převede svou VHI do této společnosti, přitom lze předpokládat využití takového smluvního a korporátního uspořádání, které nebude znamenat reálný tok finančních prostředků mezi Městem a její 100% vlastněnou společností za převáděný VHI majetek.

10.2.3.2. Související výdaje za právní a organizační poradenství

Všechny zvažované Varianty s sebou nesou potřebu vynaložení výdajů na přípravu Koncesních či Zadávacích řízení, přípravu a zajištění transakční dokumentace ke korporátním operacím, úpravy nebo tvorbu relevantních smluvních vztahů či organizační zajištění vybudování zcela nové společnosti. Tyto náklady lze očekávat v řádu stovek tisíc Kč až jednotek milionů Kč.

10.2.3.3. Zisk z provozování VHI a z ostatních činností

Ve VARIANTĚ A by došlo k odlivu zisku z provozování VHI Města mimo dispozici Města.

Ve VARIANTĚ B by rovněž došlo k faktickému odlivu zisku z provozování VHI Města mimo dispozici Města, za jinak stejných okolností obdobně jako u VARIANTY A, a to v rámci nákladů na externí servisní služby.

Naproti tomu ve VARIANTÁCH C a D by zisk z provozování VHI Města představoval dividendu (či potenciální dividendu) ve prospěch Města. Dividendu lze očekávat ve výši stovek tisíc až jednotek milionů Kč ročně.

Ve VARIANTÁCH A a B není jakýkoliv zisk z ostatních činností provozovatele VHI potenciálně získatelný pro Město.

Ve Variantách C a D by zisk z doplňkových činností získaného závodu provozovatele VHI představoval potenciální zvýšení dividendy pro Město.

Výše takové potenciální dividendy nelze jakkoliv předjímat, lze však usuzovat na to, že oproti zisku z hlavní činnosti by nebyl klíčový.

10.2.3.4. Daňové dopady

V případě VARIANTY B by příjemcem vodného a stočného bylo Město. Zisk z této činnosti by podléhal zdanění daní z příjmů právnických osob. S ohledem na aktuální platná pravidla rozpočtového určení daní je však Město zároveň příjemcem této daně. V konečném důsledku tak nedochází k odlivu daně z příjmů od Města (při abstrakci od struktury rozpočtu).

V případě ostatních VARIANT A, C a D by ke zdanění zisku z provozování VHI došlo na úrovni provozní společnosti, která takovou daň skutečně musí odvést do státního rozpočtu.

U VARIANTY D je současně třeba vnímat riziko dodatečné změny zdanění zisku u smíšené společnosti, a to následkem přecenění majetku při jeho převodu z Města na smíšenou společnost. To může mít za následek jak potenciální pozitivní, tak i negativní dopad do celkové výše daně oproti ostatním Variantám.

V rámci ekonomického hodnocení byly k ekonomickým faktorům stanoveny váhy uvedené v Tab. 18.

Tab. 18: Ekonomické faktory a váhy

Ekonomický faktor	Váha
Transakční výdaje	45 %
Zisk z provozování VHI a ostatních činností	30 %
Daňové dopady	15 %
Výdaje za poradenství	10 %
Celkem	100 %

Multikriteriální analýza

Multikriteriální analýza (dále také „MKA“) se zabývá vyhodnocováním jednotlivých alternativ podle více kritérií. Termínem alternativa označujeme každé řešení z výběrové sestavy. „Kritérium“ je vlastnost, která je u dané alternativy posuzována. Každému kritériu je přiřazena váha, která vyjadřuje důležitost jednotlivých kritérií ve vztahu k ostatním.

Vzhledem k citlivosti výstupů z MKA na změny v kritériích a zejména k přiřazeným váhám, je potřeba vnímat MKA jako užitečnou pomůcku pro zprůhlednění procesu rozhodování, nikoliv však jako objektivní, mechanický algoritmus, který nahrazuje rozhodovací proces.

10.3.1. Popis metodiky MKA

Pro každou proveditelnou Variantu byla stanovena stejná kritéria. Těmto kritériím byla přidělena taková procentuální výše váhy, která odpovídá významnosti daného kritéria, součet vah všech kritérií musí být roven 100 % a zároveň žádné z kritérií nesmí mít takovou váhu, že by toto jedno samotné kritérium zcela anebo zásadně ovlivňovalo výsledky MKA. Následně byly kritériím v každé Variantě nezávisle přiděleny známky v rozpětí 1 až 5 (1 = nejlepší, 5 = nejhorší), tj. čím bude hodnota nižší, tím bude kritérium v dané Variantě více naplněno.

S ohledem na skutečnost, že vstupní hodnoty některých kritérií v MKA byly výstupními hodnotami stanovenými v rámci posuzování proveditelných Variant v této Analýze (výstupy z EH a AR), byla proto kritéria: „Ekonomické hodnocení“, „Analýza rizik (právní rizika)“, „Analýza rizik (provozně-technická rizika)“ v rámci MKA známkována následujícím způsobem:

• u kritéria „Ekonomické hodnocení“ se výsledné známky z hodnocení přejímají,

• u kritérií „Analýza rizik (právní rizika)“ a „Analýza rizik (provozně-technická rizika)“ byla Variantě s nejlepším hodnocením přidělena v daném kritériu známka 1, Variantě s nejhorším hodnocením byla přidělena v daném kritériu známka 5 a ostatní známky u daných Variant byly následně interpolovány v rozmezí hodnot 1 až 5.

Naopak ta kritéria, která byla v rámci MKA hodnocena poprvé (tj. nebyla hodnocena v rámci AR či EH) a zároveň bylo jejich hodnocení víceméně založeno na subjektivním slovním hodnocení (jedná se

o kritéria „Právní a organizační náročnost“, „Nutné rozhodování o budoucím provozování VHI“, „Míra vlivu Města na provozování VHI“), byla hodnocena v MKA způsobem tzv. školního hodnocení, tj.

kritériím u daných Variant mohla být přidělena známka od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší), přičemž v rámci daného kritéria mohly Varianty obdržet shodnou známku a zároveň nemusela být využita celá bodová škála známek, tj. nemusela být např. přidělena známka 5.

Výsledné bodové hodnocení Varianty bylo získáno na základě váženého průměru známek dílčích kritérií, tj.:

𝑛

𝐵𝑜𝑑𝑜𝑣é ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑐𝑒𝑛í 𝑣𝑎𝑟𝑖𝑎𝑛𝑡𝑦 = ∑(𝑣áℎ𝑎𝑖 𝑥 ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎𝑖)

Výsledné pořadí Variant bylo určeno porovnáním výsledného bodového ohodnocení Varianty, přičemž nejvýhodnější Varianta byla taková Varianta, která obdržela nejnižší počet bodů ze všech posuzovaných Variant, tj. měla nejlepší výslednou známku.

V rámci MKA byla zvolena kritéria hodnocení společně s váhami odpovídajícími jejich významnosti.

Tab. 19: Kritéria hodnocení MKA a váhy

Kritérium MKA	Váha
Ekonomické hodnocení	25 %
Analýza rizik (právní rizika)	25 %
Analýza rizik (provozně-technická rizika)	25 %
Míra vlivu Města na provozování VHI	10 %
Nutné rozhodování o budoucím provozování VHI	10 %
Právní a organizační náročnost	5 %
Celkem	100 %

10.3.1.1. Ekonomické hodnocení – váha 25 %

Kritérium vyjadřuje výsledky Ekonomického hodnocení. Lépe je hodnocena ta Varianta, která v rámci Ekonomického hodnocení obdržela nižší hodnocení.

10.3.1.2. Analýza rizik (právní rizika) – váha 25 %

Kritérium vyjadřuje výsledky Analýzy rizik v části hodnocení právních rizik. Lépe byla hodnocena ta Varianta, která byla v AR hodnocena jako méně riziková.

10.3.1.3. Analýza rizik (provozně-technická rizika) – váha 25 %

Kritérium vyjadřuje výsledky Analýzy rizik v části hodnocení provozně-technických rizik. Lépe byla hodnocena ta Varianta, která byla v AR hodnocena jako méně riziková.

10.3.1.4. Míra vlivu Města na provozování VHI – váha 10 %

Kritérium vyjadřuje, do jaké míry a jak snadno může Město ovlivnit provozování VHI v jeho průběhu. Čím bude mít Město větší vliv, tím byla daná Varianta z pohledu tohoto kritéria výhodnější.

10.3.1.5. Nutné rozhodování o budoucím provozování VHI – váha 10 %

Toto kritérium odráží aspekt obligatorního opětovného rozhodování, a to jak v rovině soutěžní (opakovaná koncese či veřejná zakázka), tak i v rovině korporátní (opakované obligatorní vyjednávání s jiným subjektem o korporátním nastavení v provozovateli VHI). Lépe je hodnocena Varianta, která nevyžaduje opakovaná rozhodnutí.

10.3.1.6. Právní a organizační náročnost – váha 5 %

Toto kritérium odráží na jedné straně složitost právních kroků (včetně počtu, jejich délky trvání a rizikovosti), na straně druhé též organizační složitost veškerých kroků, které je třeba učinit pro úspěšnou realizaci dané Varianty. Lépe byla hodnocena ta Varianta, která je právně a organizačně jednodušší, tzn. je zapotřebí méně právních kroků a organizačně bude kratší, respektive jednodušší.

10.3.2. Hodnocení MKA

Kritéria „Ekonomické hodnocení“, „Analýza rizik (právní rizika)“ a „Analýza rizik (provozně-technická rizika)“ byla hodnocena samostatně (viz kapitoly 10.1. a 10.2. této Analýzy) a výsledky těchto hodnocení (viz kapitoly 11.1. a 11.2. této Analýzy) vstupují do MKA.

Hodnocení kritérií „Míra vlivu Města na provozování VHI“, „Nutné rozhodování o budoucím provozování VHI“ a „Právní a organizační náročnost“ je shrnuto níže.

10.3.2.1. Míra vlivu Města na provozování VHI

Nejvýhodnějšími Variantami jsou VARIANTY C a D (v obou případech přidělena známka 1), jelikož Město má zásadní vliv na provozování VHI ve svém vlastnictví. Důvodem je, že provozovat VHI Města bude společnost, kterou bude Město 100% vlastnit.

Nejméně výhodné jsou VARIANTY A a B (přidělena známka 3), jelikož v obou těchto Variantách má Město nejmenší vliv na provozování VHI. Důvodem je, že provozovat VHI (resp. zajišťovat klíčový rozsah činností pro zajištění řádného provozování) bude společnost zcela odlišná od Města, které v této společnosti nebude mít žádný majetkový podíl. Město tak bude mít vliv na provozování VHI pouze prostřednictvím nastavení a kontroly dodržování ustanovení provozní či servisní smlouvy, které jsou klíčovými nástroji pro dostatečné zajištění vlivu Města, z povahy věci však jejich účinnost z hlediska vlivu na provozování VHI i při kvalitním úvodním nastavení v rámci zadávacího řízení bude nižší.

10.3.2.2. Nutné rozhodování o budoucím provozování VHI

Nejvýhodnější jsou VARIANTY C a D (přidělena známka 1), jelikož vedou k trvalému řešení, které nevyžaduje opakovaná rozhodnutí. Důvodem je, že Město takto získá naprostou kontrolu nad provozováním své VHI.

Výhodnost VARIANT A a B (přidělena známka 3) je ve srovnání s VARIANTAMI C a D nižší, jelikož Město bude muset po uplynutí platnosti provozní smlouvy anebo servisní smlouvy znovu rozhodnout, jak bude zajištovat provozování své VHI. Pokud by však konec účinnosti provozní, resp. servisní smlouvy byl navázán na konec aktuální provozní smlouvy Svazku (rok 2030), mohou VARIANTY A a B umožnit další zajištění provozování VHI Města (ovšem za předpokladu společného postupu Města se členy Svazku) jedním společným provozovatelem pro Město a Svazek, a tím potenciální dosažení úspor z rozsahu.

10.3.2.3. Právní a organizační náročnost

Nejvýhodnější je VARIANTA A (přidělena známka 1), jelikož je právně a organizačně snadná. Hlavním aspektem této Varianty je příprava koncesního řízení na výběr provozovatele včetně přípravy podmínek soutěže. U této Varianty bude zapotřebí řešit problematiku nabytí provozních dat a provozní dokumentace, bude však nutno provozovateli zajistit přístup k UTP.

Druhou nejvýhodnější je VARIANTA B (přidělena známka 2), jelikož je právně a organizačně středně složitá. Důvodem je, že je zapotřebí přiměřený počet právních kroků na to, aby se Město stalo provozovatelem VHI a připravilo řízení na výběr servisní společnosti včetně přípravy podmínek soutěže, resp. zajistilo soulad s podmínkami OPŽP.

Nejméně výhodnými jsou VARIANTY C a D (přidělena známka 4), jelikož jsou právně a organizačně extrémně složité. Důvodem je, že je zapotřebí značné množství právních kroků, které budou zejména organizačně extrémně náročné. Jedná se o nutnost vyčlenění provozního závodu ze stávajícího závodu 1.SčV, založení nové provozní společnosti, vybudování jejího personálního i organizačního zázemí

a dále o pořízení veškerých komponent nezbytných nejen k provozování VHI, ale i k chodu společnosti, pro které bude nezbytný větší počet zadávacích řízení (včetně zpracování zadávacích podmínek).

SWOT analýza

Název „SWOT“ tvoří počáteční výrazy anglických výrazů Strengths (Silné stránky), Weaknesses (Slabé stránky), Opportunities (Příležitosti) a Threats (Hrozby), které do značné míry vypovídají o obsahu této analytické metody.

Základním principem SWOT jsou dvě dimenze hodnocení. První se zaměřuje na (S) silné stránky a (W) slabé stránky v přítomnosti (ve smyslu existence, skutečnosti, interního prostředí). Druhá analyzuje (O) příležitosti a (T) hrozby z vnějšího prostředí v budoucnosti. SWOT analýza umožnuje posoudit jednotlivé Varianty z hlediska základních rozdílů.

10.4.1. Popis metodiky SWOT

V rámci zpracování Analýzy byly proveditelné Varianty posouzeny pomocí SWOT analýzy nezávisle na hodnocení Analýzy rizik, Ekonomického hodnocení a Multikriteriální analýzy. SWOT analýza slouží také k posouzení proveditelných Variant, je však založena na jiném úhlu pohledu (více subjektivní), než je tomu u hodnocení v AR, EH a MKA.

SWOT analýza je doplňkem k výsledkům MKA a slouží k jejich interpretaci.

SWOT analýza je zpracována za všechny proveditelné Varianty „kvalitativně“, tzn., že pouze slovním popisem silných stránek, slabých stránek, příležitostí a rizik. Poskytuje strukturovanou informaci

o kvalitativních aspektech posuzovaných variant.

Výhodnost jednotlivých proveditelných variant se stanoví na základě výpočtu rozdílu počtu „pozitivních stránek“ (tj. součtu popsaných „silných stránek“ a „příležitostí“) a počtu „negativních stránek“ (tj. součtu popsaných „slabých stránek“ a „hrozeb“). Výše hodnoty tohoto rozdílu následně určí pořadí výhodnosti jednotlivých variant.

Obrázek 7: Schéma metodiky SWOT analýzy

10.4.2. Vybraná kritéria a jejich popis

SWOT analýza je provedena pro každou proveditelnou Variantu v uspořádání podle hodnocených kritérií uvedených v Tabulce 20 níže.

Tab. 20: Hodnocená kritéria SWOT analýzy

Hodnocená kritéria SWOT analýzy
K 1	Vliv Varianty na kvalitu a efektivnost provozování VHI (zejména spolehlivost poskytovaných služeb, míra provozních rizik, kvalita a stabilita provozování VHI, ekonomická efektivnost provozování VHI, know-how k provozování VHI, možnost uplatnění sankcí)
K 2	Dopad realizace Varianty na výši vodného a stočného
K 3	Ekonomická náročnost Varianty s ohledem na náklady a budoucí výnosy Města
K 4	Míra samostatnosti Města v provozování VHI, zejména v rozhodování o strategických otázkách cenotvorby
K 5	Časová náročnost realizace Varianty (časová náročnost přípravy včetně rizik realizace modelu provozování VHI, zejména s ohledem na veřejné zadávání)
K 6	Náročnost zajištění spolehlivého a kvalitního provozování VHI (zejména náročnost a rizika obstarání kvalitního technického zařízení a personálního obsazení klíčových pracovních pozic na straně osoby provozovatele VHI)

Podle výše uvedených kritérií je hodnocení SWOT analýzou v Příloze č. 4 této Analýzy.

IV. ČÁST – VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ

11. VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PROVEDITELNÝCH VARIANT

Výsledné hodnocení analýzy rizik

11.1.1. Analýza právních rizik

Z hlediska právních rizik lze mezi hodnocenými Variantami identifikovat dvě skupiny.

První skupinu představují VARIANTY A a B, které jsou oproti VARIANTÁM C a D potenciálně méně komplikované. VARIANTY A a B vyžadují provedení menšího množství různých právních kroků. Riziko realizačních překážek v rámci VARIANT A a B představují primárně obvyklá rizika spojená s realizací zadávacího, resp. koncesního řízení. Tato rizika nejsou zanedbatelná, ale ve srovnání s druhou skupinou Variant (C a D) jsou celkově nižší. Rizika spojená s otázkami součinnosti Města, případně napadáním jeho postupu jsou v případě VARIANT A a B principiálně nízká a z větší části se omezují na potenciální neschválení Analýzy a navazujících kroků dle ZZVZ ze strany Města. Nedochází k dispozici Města s majetkem (ať již z hlediska nabývání nebo pozbývání), míra komplexnosti nezbytných úkonů je tak nízká. VARIANTY A a B dále nevyžadují pro svou realizaci žádnou zásadní součinnost se společností Veolia, resp. stávajícím provozovatelem 1.SčV, vedle předání potřebných údajů a dokumentací pro realizaci zadávacího, resp. koncesního řízení a navazujícího převzetí provozování VHI novým provozovatelem. Nejvýraznější riziko VARIANTY A a B představuje skupina smluvně-provozních rizik souvisejících se změnou provozování, jejichž míra je obdobná jako u VARIANT C a D. Za jedinou skupinu rizik, která je u VARIANT A a B významnější než v případě VARIANT C a D, je třeba považovat skupinu smluvně provozních rizik po 1. 3. 2024, a to především v důsledku potenciálně nižší kontroly Města nad budoucím provozovatelem, která je na rozdíl od VARIANT C a D realizována na smluvní bázi. Přesto identifikovaná rizika dosahují (na rozdíl od VARIANT C a D) nanejvýš úrovně „nežádoucí“, přičemž základní rozdíl mezi VARIANTAMI A a B byl vyhodnocen v rámci smluvně provozních rizik po 1. 3. 2024, která jsou nižší v případě VARIANTY A, celkově hodnocené jako nejméně rizikové.

Druhá skupina VARIANT C a D se naopak vyznačuje značnou komplikovaností spojenou s nutností velkého množství právních kroků nezbytných k jejich úspěšné realizaci. V rámci skupiny rizik realizačních překážek jsou identifikována výrazná rizika spojená s nutností koupě části závodu s předpokládanou nutností postupu v rámci jednacího řízení bez uveřejnění a jeho možným napadáním. Dalším výrazným rozdílem proti VARIANTÁM A a B je vyšší míra rizik v rámci skupiny rizik součinnosti ze strany Města, případně rizik napadání postupu Města, a to především z důvodu zásadních dispozic s majetkem Města, zahrnujících v případě VARIANTY D rovněž převod majetku Města na nově založenou společnost, kde lze předpokládat obsahovou spornost řady nezbytných kroků a s ní spojené politické kontroverze. Za zásadně rizikovou je v případě VARIANT C a D potřeba považovat rovněž otázku součinnosti společnosti Veolia ve vztahu k jejich realizaci, nezbytné pro vyčlenění závodu 1.SčV a určení jeho ceny, kde jsou předpokládány protichůdné zájmy ve vztahu k zájmům Města. Jako vyšší jsou u VARIANT C a D vnímána i rizika neuzavření nových smluv s odběrateli do ukončení stávající provozní smlouvy. Naopak další smluvně provozní rizika (vč. rizik po 1. 3. 2024) jsou ve srovnání s první skupinou Variant (A a B) u VARIANT C a D nižší. Celkově však je rizikovost VARIANT C a D hodnocena jako výrazně vyšší a je identifikováno několik skupin rizik na úrovni „nebezpečné“. Základní rozdíl mezi VARIANTOU C a D byl identifikován na úrovni rizika neschválení převodu majetku Města, neboť se jedná o jedinou Variantu, v níž k takovému převodu dochází. Celkově tak nejvyšší míru rizikovosti vykazuje VARIANTA D.

Tab. 21: Výsledky hodnocení analýzy právních rizik – rizikovost Variant

Právní riziko	Varianta A	Varianta B	Varianta C	Varianta D
Riziko realizačních překážek v ZŘ či KŘ	226	226	553	553
Riziko nesoučinnosti ze strany Města	54	54	426	680
Riziko napadení postupu Města	1	1	12	51
Součinnost Veolia ve vztahu k realizaci Varianty	12	12	255	255

Právní riziko	Varianta A	Varianta B	Varianta C	Varianta D
Smluvně provozní rizika související se změnou modelu provozování VHI	408	408	402	402
Smluvně provozní rizika od 1.3.2024	173	245	12	12
Výsledná rizikovost	874	946	1 660	1 953

Obrázek 8: Graf - Výsledky hodnocení analýzy právních rizik

Obrázek 9: Graf – Výsledná rizikovost Variant dle analýzy právních rizik

11.1.2. Analýza provozně-technických rizik

Z hlediska provozně-technických rizik je možné rozdělit hodnocené Varianty do dvou skupin, a to skupinu s nízkou mírou rizika (VARIANTA A) a skupinu s vysokou mírou rizika (VARIANTY B, C a D).

Na základě hodnocení provozně-technických rizik je nejméně rizikovou Variantou VARIANTA A, v níž je provozovatel vybrán v rámci koncesního řízení. Město na provozovatele převede veškerá provozně- technická rizika včetně výběru vodného a stočného a uzavře s ním provozní (koncesní) smlouvu.

Vysoce rizikovou je v případě provozně-technických rizik VARIANTA B, v níž je provozovatel vybrán v zadávacím řízení a Město s ním uzavře tzv. servisní smlouvu, protože rizika (finanční a provozní) nelze dle základních principů „servisní smlouvy“ převést na dodavatele servisních služeb. Z pohledu ZVaK je provozovatelem VHI Město. Dojde-li ke snížení poptávky či nárůstu pohledávek ze strany odběratelů, bude to mít za následek snížení příjmu Města, které je v této Variantě příjemcem vodného a stočného.

Velmi nevýhodnými z hlediska provozně-technických rizik jsou také VARIANTY C a D, v rámci nichž sice lze podstatnou část těchto rizik smluvně přenést na provozní společnost ve 100% vlastnictví Města, ale znamená to, že tato rizika se nepřímo přenášejí na Město. Nepřímý dopad v podobě ztrátové činnosti vlastnické společnosti Města, bude mít nežádoucí důsledky na hospodaření Města.

Tab. 22: Výsledky hodnocení analýzy provozně-technických rizik – rizikovost Variant

Provozně-technické riziko	Varianta A	Varianta B	Varianta C	Varianta D
Riziko technických a personálních kapacit	36	138	573	573
Riziko sankcí z porušení relevantních právních předpisů	4	12	255	255
Riziko poptávky a pohledávek	55	765	357	357
Výsledná rizikovost	95	915	1 185	1 185

Obrázek 10: Graf - Výsledky hodnocení analýzy provozně-technických rizik

Obrázek 11: Graf - Výsledná rizikovost Variant dle analýzy provozně-technických rizik

Výsledné ekonomické hodnocení

Na základě výše provedeného hodnocení jsou jednotlivé známky za posuzované klíčové ekonomické faktory u jednotlivých Variant násobeny příslušnou váhou posuzovaného faktoru a pomocí váženého průměru je tak získána výsledná známka Varianty v rámci ekonomického hodnocení. Váhy posuzovaných ekonomických faktorů vyjadřují závažnost pro ekonomickou efektivnost dané Varianty.

V případě ekonomických faktorů „transakční výdaje“ představují klíčový faktor s 45% váhou a následuje

„zisk z provozování VHI“ s 30% váhou, neboť potenciální ekonomické dopady obou těchto faktorů jsou významné.

Doplňující faktory daňových dopadů a souvisejících výdajů za právní a organizační poradenství jsou zohledněny 15%, resp. 10% váhou.

Tab. 23: Výsledky ekonomického hodnocení

Ekonomické faktory	Váha	Varianta A	Varianta B	Varianta C	Varianta D
Transakční výdaje	45 %	1	1	4	4
Zisk z provozování VHI a ostatních činností	30 %	4	4	1	1
Daňové dopady	15 %	2,5	2	2,5	3
Výdaje za poradenství	10 %	1,5	3	3	4
Výsledné hodnocení	100 %	2,2	2,3	2,8	3,0

Z pohledu ekonomického hodnocení je potenciálně nejvýhodnější VARIANTA A a v těsném závěsu pak VARIANTA B, které na jedné straně sice nevyžadují provedení velkého transakčního výdaje, avšak Město v nich nezískává dividendu z dosaženého zisku provozovatele VHI. Relativní ekonomickou výhodu by mohla působit daňová pozice Města ve VARIANTĚ B oproti ostatním Variantám. VARIANTY A a B jsou sice dle jednotlivých faktorů hodnoceny odlišně, nicméně po aplikaci váhy jednotlivých faktorů nakonec získávají velmi blízké hodnocení, v případě VARIANTY A známku 2,2 a v případě VARIANTY B pak 2,3.

Na třetím místě je hodnocena VARIANTA C. Na jedné straně tato Varianta vyžaduje provedení potenciálně významného výdaje na odkup závodu provozovatele VHI ze strany Města, avšak tento výdaj

bude následně umořován získáním celé výše dividendy ze zisku provozovatele VHI v dalších obdobích. Výhodnost této Varianty tak klíčově závisí na výši kupní ceny pro odkup závodu ve vztahu k potenciální dividendě. Pro účely hodnocení se předpokládá racionální ekonomické rozhodnutí ve vztahu k ceně za závod a standardní ekonomické návratnosti. VARIANTA C dosáhla výsledného hodnocení 2,8.

Jako potenciálně ekonomicky nejhorší je vyhodnocena VARIANTA D, neboť je u ní vyžadován relativně významný výdaj na odkup závodu, nastává u ní potenciálně nejhorší daňová pozice a z pohledu administrativního, tj. souvisejících výdajů na odborné poradenství, je nejnáročnější. Oproti těmto negativním faktorům ale tato Varianta přináší potenciální dividendu k umoření počátečního výdaje na odkup závodu provozovatele VHI. VARIANTA D získala výsledné hodnocení 3,0.

Lze konstatovat, že všechny hodnocené Varianty jsou z pohledu ekonomického hodnocení víceméně srovnatelné za předpokladu racionálně nastavené kupní ceny pro získání závodu provozovatele VHI ve vztahu k výši dividendy, kterou by tak bylo možno získat. S rostoucí kupní cenou za závod provozovatele VHI při omezených možnostech růstu zisku dle cenové regulace bude výhodnost VARIANTY C a D klesat, naopak s klesající kupní cenou za závod provozovatele VHI by se jejich výhodnost oproti VARIANTÁM A a B zvyšovala. Je tedy třeba brát v potaz, že ekonomické hodnocení je citlivé na výši dohodnuté kupní ceny za závod provozovatele VHI.

Obrázek 12: Graf - Výsledky ekonomického hodnocení

Výsledné hodnocení multikriteriální analýzy

11.3.1. Výsledné hodnocení samostatných kritérií MKA

V rámci MKA lze vysledovat na úrovni jednotlivých kritérií „Právní a organizační náročnost“, „Míra vlivu Města na provozování VHI“ a „Nutné rozhodování o budoucím provozování VHI“ dvě skupiny Variant (skupinu VARIANT A a B a skupinu VARIANT C a D), které se vyznačují obdobným hodnocením. VARIANTY A a B se vyznačují výrazně nižší právní a organizační náročností (přičemž lépe je hodnocena VARIANTA A), zatímco VARIANTY C a D jsou shodně výhodnější v kritériích „Míra vlivu Města na provozování VHI“ a „Nutné rozhodování o budoucím provozování VHI“.

11.3.2. Celkové hodnocení multikriteriální analýzy

Výsledné hodnocení všech kritérií v rámci MKA, a to včetně jejich vah, je uvedeno v Tabulce 25 níže. Kritéria jsou dle metodiky hodnocena následovně:

• kritéria „Analýza rizik (právní rizika)“ a „Analýza rizik (provozně-technická rizika)“ – známky, které vstupují do MKA, byly jednotlivým Variantám uděleny na základě hodnocení výsledné rizikovosti Variant v rámci Analýzy rizik,

• kritérium „Ekonomické hodnocení“ - výsledné známky z hodnocení jednotlivých Variant v rámci Ekonomického hodnocení vstupují do MKA,

• kritéria „Právní a organizační náročnost“, „Míra vlivu Města na provozování VHI“ a „Nutné rozhodování o budoucím provozování VHI“ – výsledné známky z hodnocení jednotlivých Variant v rámci samostatného hodnocení těchto kritérií vstupují do MKA.

Na základě hodnocení všech kritérií a vah je uvedeno výsledné pořadí Variant.

Tab. 24: Výsledky hodnocení MKA

Kritérium MKA	Váha kritéria	Varianta A	Varianta B	Varianta C	Varianta D
Kritérium MKA	Váha kritéria	(1 až 5)	(1 až 5)	(1 až 5)	(1 až 5)
Analýza rizik (právní rizika)	25 %	1,00	1,27	3,91	5,00
Analýza rizik (provozně-technická rizika)	25 %	1,00	4,01	5,00	5,00
Ekonomické hodnocení	25 %	2,20	2,30	2,80	3,00
Právní a organizační náročnost	5 %	1,00	2,00	4,00	4,00
Míra vlivu Města na provozování VHI	10 %	3,00	3,00	1,00	1,00
Nutné rozhodování o budoucím provozování VHI	10 %	3,00	3,00	1,00	1,00
Vyhodnocení	100 %	1,70	2,59	3,33	3,65
Pořadí Variant		1.	2.	3.	4.

Obrázek 13: Graf - Výsledky hodnocení MKA

Celkově je jako nejvýhodnější hodnocena VARIANTA A, která je v jednotlivých složkách MKA hodnocena nejlépe s výjimkou kritérií „Míra vlivu Města na provozování VHI“ a „Nutné rozhodování

o budoucím provozování VHI“, kde jsou naopak lépe hodnoceny VARIANTY C a D. Jako druhá nejvýhodnější je hodnocena VARIANTA B, která je ve srovnání s VARIANTOU A hůře hodnocena v obou částech Analýzy rizik i v rámci Ekonomického hodnocení. Ve všech těchto složkách je však VARIANTA B hodnocena lépe, než následující VARIANTY C a D.

VARIANTY C a D jsou shodně hodnoceny nejlépe v kritériích „Míra vlivu Města na provozování VHI“ a „Nutné rozhodování o budoucím provozování VHI“. Naopak nejhůře jsou (opět shodně) hodnoceny v kritériu „Právní a organizační náročnost“ a v rámci provozně-technické části Analýzy rizik. Rovněž

v právní části Analýzy rizik a Ekonomickém hodnocení jsou VARIANTY C a D hodnoceny hůře, než VARIANTY A a B, přičemž v obou těchto kritériích je hůře hodnocena VARIANTA D, která je tak celkově hodnocena jako nejméně výhodná.

Obrázek 14: Graf – Výsledné pořadí Variant dle MKA

Výsledné hodnocení SWOT analýzy

Na základě hodnocených kritérií pro SWOT analýzu uvedených v kap. 10.4.2. byly posouzeny všechny proveditelné Varianty a to slovním popisem silných stránek, slabých stránek, příležitostí a rizik.

Výhodnost jednotlivých proveditelných Variant se stanovila na základě výpočtu rozdílu mezi počtem

„pozitivních stránek“ (tj. součtu popsaných „silných stránek“ a „příležitostí“) a počtem „negativních stránek“ (tj. součtu popsaných „slabých stránek“ a „hrozeb“). Výše tohoto rozdílu následně určila pořadí výhodnosti jednotlivých Variant.

Tab. 25: Výsledky hodnocení SWOT analýzy

Počet

Varianta A

Varianta B

Varianta C

Varianta D

Silné stránky

Příležitosti

13 + 3 =16

6 + 4 = 10

11 + 2 = 13

10 + 2 = 12

Slabé stránky

Hrozby

4 +5 = 9

12 + 5 = 17

13 + 11 = 24

15 + 10 = 25

Pozitivní stránky

Negativní stránky

-7

-11

-13

Z hodnocení SWOT analýzy vyplývá, že Varianta, v níž je provozovatel VHI vybrán v rámci koncesního řízení (VARIANTA A), vykazuje nejvyšší (kladný) rozdíl mezi počtem popsaných silných stránek a příležitostí a počtem slabých stránek a hrozeb.

Varianta, kdy je provozovatel vybrán na základě zadávacího řízení na služby (servisní smlouva) (VARIANTA B), vykazuje některé silné stránky a příležitosti, které však nepřevažují nad slabými stránkami a hrozbami.

Nejméně výhodné jsou VARIANTY C a D (transformace na vlastnický, resp. smíšený model provozování VHI), vykazující nejvyšší rozdíl v počtu silných stránek a příležitostí oproti slabým stránkám a hrozbám.

Obrázek 15: Graf - Výsledky SWOT analýzy

Obrázek 16: Graf – Výhodnost Variant dle SWOT analýzy (Pozitivní stránky - Negativní stránky)

12. DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU

Harmonogram nejvýhodnější Varianty správy a provozování VHI Města

V případě nejvýhodnější VARIANTY A – výběru provozovatele v koncesním řízení – je třeba respektovat následující harmonogram:

• Prezentace Analýzy zástupcům Města březen 2022

• Projednání Analýzy v orgánech Města duben 2022

• Schválení Analýzy Městem a rozhodnutí o realizované Variantě květen 2022

• Výběr zpracovatele zadávací dokumentace pro koncesní řízení červen 2022

• Schválení zadávací dokumentace Městem září 2022

• Zahájení koncesního řízení říjen 2022

• Ukončení koncesního řízení a výběr provozovatele srpen 2023

• Předání a převzetí funkce provozovatele září 2023 – únor 2024

• Obstarání oprávnění k provozování podle ustanovení § 6 ZVaK únor 2024

• Zahájení realizace Koncesní smlouvy 1. března 2024

13. ZÁVĚRY A MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ

Cílem této Analýzy bylo definování možných Variant, tj. způsobů zajištění správy a provozování VHI ve vlastnictví Města po skončení stávající provozní smlouvy, tj. od 1.3.2024, a jejich posouzení vytyčenými metodami za účelem určení výhodnosti těchto Variant.

Bylo identifikováno celkem pět Variant budoucího provozování VHI ve vlastnictví Města:

1. Nulová varianta (VARIANTA 0),

2. Oddílný model provozování VHI (na základě koncesní smlouvy) (VARIANTA A),

3. Servisní model provozování VHI (na základě „servisní“ smlouvy na služby) (VARIANTA B),

4. Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti (VARIANTA C),

5. Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti současně s vložením VHI Města (VARIANTA D).

Tyto Varianty byly posouzeny s ohledem na jejich proveditelnost ve vztahu k plnění strategických cílů Města a dále z pohledu jejich právní, provozně-technické a časové proveditelnosti, přičemž jako neproveditelná ve vztahu k plnění strategických cílů a právní proveditelnosti byla označena jedna Varianta, a to VARIANTA 0 – žádná aktivita do 1.3.2024.

Do dalšího posuzování postoupily čtyři proveditelné Varianty (VARIANTA A (Koncesní smlouva), VARIANTA B (Servisní smlouva), VARIANTA C (Vlastní provozní společnost), VARIANTA D (Smíšená provozní společnost). Tyto čtyři Varianty byly hodnoceny pomocí analýzy rizik (AR), ekonomického hodnocení (EH), multikriteriální analýzy (MKA) a SWOT analýzy na základě dohodnutého přístupu k hodnocení proveditelných Variant.

S ohledem na schválené metodiky hodnocení je třeba nahlížet na celkové hodnocení Variant jako na průnik výsledků MKA, do níž vstoupily jak exaktní hodnotící nástroje (analýza rizik a ekonomické hodnocení), tak i další kritéria obsažená v metodice MKA, a zásadních závěrů vyplývajících pro jednotlivé Varianty ze SWOT analýzy. Proto je interpretace výsledků vyplývajících z hodnocení provedena při dodržení principu, že SWOT analýza je pro účely této Analýzy doplňkem k výsledkům MKA.

Z provedeného celkového hodnocení Variant, tedy na základě výsledků z MKA a výsledků SWOT analýzy, lze konstatovat následující:

Jednoznačně nejvýhodnější variantou je VARIANTA A – Zadávací řízení (Koncesní smlouva), která je v rámci obou hodnocení, jak v MKA, tak i ve SWOT analýze vyhodnocena pokaždé jako nejvýhodnější. Tato Varianta je časově méně náročná a způsobuje velice málo případných rizik (potvrzeno jak AR, tak i SWOT analýzou).

Středně výhodnou variantou je VARIANTA B – Zadávací řízení (Servisní smlouva). U této Varianty je provozovatelem dle ZVaK Město, a proto jsou v rámci VARIANTY B identifikována větší rizika než u VARIANTY A – Zadávací řízení (Koncesní smlouva).

V rámci obou hodnocení, jak v MKA tak ve SWOT analýze, jsou jednoznačně nejméně výhodnými VARIANTA C (Vlastní provozní společnost) a VARIANTA D – (Smíšená provozní společnost). Tyto Varianty jsou časově velice náročné a nesou s sebou prokazatelně nejvíce rizik (potvrzeno AR i SWOT analýzou). Město realizací těchto Variant sice získá největší vliv na provozování VHI ve svém vlastnictví a nemuselo by znovu činit rozhodnutí o budoucím provozování, ale tyto aspekty nepřeváží identifikovaná negativa těchto Variant.

V případě VARIANT A a B bude Město po uplynutí platnosti koncesní anebo servisní smlouvy muset znovu rozhodnout, jak bude zajištovat provozování své VHI (na rozdíl od VARIANT C a D). Pokud by však konec účinnosti koncesní, resp. servisní smlouvy byl navázán na konec aktuálně platné provozní smlouvy Svazku (rok 2030), mohou VARIANTY A a B umožnit další zajištění provozování VHI Města (ovšem za předpokladu společného postupu Města se členy Svazku) jedním společným provozovatelem pro Město a Svazek, a tím potenciální dosažení finančních úspor Města.

Výsledné pořadí Variant, vycházející z výsledků této Analýzy, bude sloužit jako podklad pro rozhodnutí Města o budoucím způsobu provozování VHI v jeho vlastnictví.

Na základě vyhotovené Analýzy bude v průběhu března a dubna 2022 probíhat její projednání v orgánech Města. V květnu 2022 by mělo dojít ke schválení Varianty vybrané k realizaci ze strany Města, na něž bude navazovat další postup v souvislosti se schválenou Variantou.

V případě realizace nejvýhodnější VARIANTY A by od září 2023 měl vybraný provozovatel přebírat VHI Města, aby mohlo dojít k bezproblémovému provozování této VHI od 1. 3. 2024, tedy po ukončení platnosti Stávající provozní smlouvy k 29. 2. 2024.

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Přehled práv a povinností provozovatele a vlastníka VHI Příloha č. 2 Situační schéma vodovodů Města

Příloha č. 3 Situační schéma kanalizací Města Příloha č. 4 Hodnocení SWOT analýzou

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AR – analýza rizik

ATS – automatická tlaková stanice ČOV – čistírna odpadních vod

ČS – čerpací stanice

ČSOV – čerpací stanice odpadních vod ČSÚ – Český statistický úřad

DN – profil potrubí

EH – ekonomické hodnocení EO – ekvivalentní obyvatel KŘ – koncesní řízení

MČOV – městská čistírna odpadních vod MKA – multikriteriální analýza

MŽP – Ministerstvo životního prostředí OK – odlehčovací komora

OPŽP – Operační program Životní prostředí PB – Příbram

PE – polyetylen

PLC – programovatelný logický automat UTP – unikátní technické prostředky

ÚV – úpravna vody

VDJ – vodojem

VHI – vodohospodářská infrastruktura ZVaK – zákon o vodovodech a kanalizacích ZZVZ – zákon o zadávaní veřejných zakázek ZŘ – zadávací řízení

Document Metadata

Table of Contents

ÚNOR 2022

Document Metadata