P Ř Í B R A M

Ú Z E M N Í P L Á N

P Ř Í B R A M

N Á V R H

ÚPRAVA ÚZEMNÍHO PLÁNU

V SOULADU S USTANOVENÍM § 188 ODST. (1) ZÁKONA Č. 183/2006 SB., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU, V PLATNÉM ZNĚNÍ

POŘIZOVATEL:

MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘÍBRAM

ODBOR STAVEBNÍ ÚŘAD A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ODDĚLENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

ZPRACOVATEL:

XXXX XXXXXX STUDIO s.r.o.

ČERVENEC 2017

AUTORISACE

Pořizovatel: Městský úřad Příbram

Odbor stavební úřad a územní plánování Oddělení územního plánování

Zpracovatel: XXXX XXXXXX STUDIO s.r.o. Architektonicko-urbanistická část a koordinace:

Ing. arch. Xxxx Xxxxxx

(ÚPnM 2002, změna č.1 2004, změna č. 2 2005, změna č. 3 2006, úprava 2016)

Ing. arch. Xxx Xxxxxx

(ÚPnM 2002, změna č.1 2004, změna č. 2 2005, změna č. 3 2006)

Ing. arch. Xxxxxx Xxxxxx

(ÚPnM 2002, změna č.1 2004, změna č. 2 2005, změna č. 3 2006)

Ing. arch. Xxxxx Xxxxxx

(změna č. 5 2009, změna č. 6 2010, změna č. 7 2011)

Přírodní podmínky, životní prostředí a územní vazby:

Xxx. Xxxx Xxxxxx

(ÚPnM 2002, změna č.1 2004, změna č. 2 2005, změna č. 3 2006)

Xxx. Xxx Xxxxxxxxxxx

(úprava 2016)

Dopravní infrastruktura:

Projektový atelier DUA s.r.o. Xxx. Xxxxxx Xxxxxx Xxx. Xxxx Xxxxxxx

(ÚPnM 2002, změna č.1 2004, změna č. 2 2005, změna č. 3 2006)

Technická infrastruktura

ONEGAST spol. s r.o., Ing. Xxx Xxxxx, Xxx. Xxxxxx Xxxx, Xxx. Xxxxx Xxxxx, Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxx (ÚPnM 2002, změna č.1 2004, změna č. 2 2005, změna č. 3 2006, úprava 2016)

AUTORISACE:

OBSAH

T E X T O V Á Č Á S T – N Á V R H

A Vymezení zastavěného území 5

B Koncepce rozvoje území 5

Koncepce rozvoje území města, koncepce ochrany a rozvoje jeho hodnot

C Urbanistická koncepce 6

Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

D Koncepce veřejné infrastruktury 15

Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování

E Koncepce uspořádání krajiny 18

Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin

F Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití 21

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití,) pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití)

G Vymezení veřejně prospěšných staveb 41

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit

H Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství 45

Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle §5 odst.1 katastrálního zákona

I Stanovení kompenzačních opatření 45

Stanovení kompenzačních opatření podle §50 odst.6 stavebního zákona

J Vymezení ploch a koridorů územních rezerv 45

Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření

K Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno 46

dohodou o parcelaci

L Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území 46

podmíněno zpracováním územní studie

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti

M Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území 46

podmíněno vydáním regulačního plánu

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č.9 vyhlášky č.458/2012Sb., v platném znění, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání)

N Stanovení pořadí změn v území (etapizace) 46

O Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může 46 vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt

P Údaje o územním plánu 47

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části

G R A F I C K Á Č Á S T – N Á V R H

1 Výkres základního členění území 1 : 10 000

2 Hlavní výkres 1 : 10 000

3 Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury 1 : 10 000

4 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury – vodní hospodářství 1 : 10 000

5 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury – energetika a spoje 1 : 10 000

6 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury – zásobování plynem a teplem 1 : 10 000

7 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 10 000

T E X T O V Á Č Á S T – O D Ů V O D N Ě N Í

Úvod 49

A Postup pořízení územního plánu 56

B Xxxxxx návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací 56

dokumentací vydanou krajem

C Xxxxxx s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu 58

architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území

D Xxxxxx s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 59

E Xxxxxx s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených 59

orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

F Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní 60

informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

G Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 SZ 61

H Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledněno, s uvedením 61

závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

I Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 62

J Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

119

K Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů 119

L Vyhodnocení splnění požadavků zadání

Vyhodnocení souladu s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu

M Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 SZ), s odůvodněním potřeby jejich vymezení

N Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

122

123

O Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění 123

P Vyhodnocení připomínek 124

G R A F I C K Á Č Á S T - O D Ů V O D N Ě N Í

1 Koordinační výkres 1 : 10 000

2 Schema památkové ochrany 1 : 10 000

A VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

V grafické části návrhu Územního plánu Příbram – Výkres základního členění území, Hlavní výkres - je vymezena hranice zastavěného území (ke dni 30. 6. 2017).

B ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ

Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

Řešeným územím Územního plánu Příbram je správní území města Příbram. Správní území města Příbram sestává z následujících katastrálních území: katastrální území Brod, katastrální území Březové Hory, katastrální území Bytíz, katastrální území Kozičín, katastrální území Lazec, katastrální území Orlov, katastrální území Příbram, katastrální území Zavržice, katastrální území Zdaboř a katastrální území Žežice.

Součástí řešeného území Územního plánu Příbram je i část katastrálního území Háje u Příbramě se sídly Jesenice a Jerusalem. V době veřejného projednání Úpravy Územního plánu Příbram je již uzavřena dohoda mezi městem Příbram a obcí Háje o rozdělení katastrálního území Háje u Příbramě, a to v rozsahu území řešeného Úpravou Územního plánu Příbram. V době vydání Úpravy Územního plánu Příbram bude část dnešního katastrálního území Háje u Příbramě se sídly Jerusalem a Jesenice samostatným katastrálním územím, které bude součástí správního území města Příbram.

ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ

ZÁKLADNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

Návrh Územního plánu Příbram zmírňuje nerovnoměrnost současného rozložení jednotlivých funkcí ve městě (především podíl bytových a nebytových - výrobních funkcí na severu a na jihu města). Aby bylo možno provést toto zmírnění nerovnoměrnosti a popsat a regulovat jej - a rovněž pro potřeby popisu koncepce řešení územního plánu - bylo město rozčleněno na celkem devět prostorových / bilančních celků, přičemž tyto prostorové / bilanční celky představují logické členění města v jeho dnešním i budoucím rozsahu a hranicích. Vnitřní prostorové / bilanční celky resp. kvadranty vnitřního města spolu se severním okrajovým prostorovým / bilančním celkem zahrnují struktury městského charakteru. Ostatní prostorové / bilanční celky mají spíše charakter blížící se venkovské sídelní struktuře. Prostorové / bilanční celky dokumentují tedy nejen vyrovnávání asymetrie v rozložení jednotlivých funkcí, ale i zachování možnosti určitého podílu bydlení v prostředí venkovského charakteru v bezprostřední blízkosti města.

Řešené území Územního plánu Příbram (správní území města) sestává:

- z ploch stabilizovaných;

- z ploch změn – ploch zastavitelných;

- z ploch územních rezerv.

Pro tyto plochy jsou stanoveny podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání. Plochy zastavitelné jsou pak dále členěny podle plošně souvislých celků s jednotnou navrženou regulací na lokality. Pro každou lokalitu jsou pak ještě uvedeny podle potřeby specifické podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání, které zpřesňují, případně upravují základní podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání. U lokalit, zařazených do územních rezerv, je uvedena podmínka, kdy je možno začít tyto lokality zastavovat (po provedené změně územního plánu) - jedná o etapizaci, která vychází zejména z nutnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

C URBANISTICKÁ KONCEPCE

Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

PROSTOROVÉ / BILANČNÍ CELKY

Správní území města (řešené území) sestává jednak z relativně kompaktní zástavby města - kompaktního města (reprezentované prostorovými celky 1 - 4 a částečně přilehlou částí prostorového celku 5), a jednak z území, ve kterém převládá volná krajina nad zastavěnými územími - menšími sídly. Zástavby těchto sídel jsou od souvislé zástavby vlastního města a také od sebe navzájem odděleny. Jedná se o městské území venkovského charakteru (tento typ zástavby je reprezentován odlehlou částí prostorového celku 5 a prostorovými celky 6 - 8 a odloučeným prostorovým celkem 9).

VNITŘNÍ PROSTOROVÉ / BILANČNÍ CELKY - KVADRANTY VNITŘNÍHO MĚSTA:

1 Severovýchodní kvadrant - Příbram

2 Severozápadní kvadrant - Březové Hory

3 Jihozápadní kvadrant - Zdaboř

4 Jihovýchodní kvadrant - Sázky - Barrandov, Brod

OKRAJOVÉ PROSTOROVÉ / BILANČNÍ CELKY:

5 Severní - průmyslový

6 Západní - Kozičín, Lazec a Orlov

7 Jižní - Žežice a Zavržice

8 Východní -Jeruzalém a Jesenice

ODDĚLENÝ PROSTOROVÝ / BILANČNÍ CELEK:

9 Bytíz

KOMPAKTNÍ MĚSTO

Převážná část kompaktního města je z hlediska návrhu územního plánu města stabilizovaným územím. Přesto územní plán počítá s postupným vývojem městské struktury jako celku. Předpokládané změny celku města jsou nutné pro zajištění a udržení standardu v měnících se životních podmínkách. Tyto změny jsou dvojího charakteru. Jedná se jednak o strukturální změny - o nápravu stávajícího nerovnoměrného rozložení funkcí (to se týká přílišné koncentrace pracovních příležitostí na severu města a jejich nedostatku na jihu a naopak nedostatku bydlení na severu, kdy na jihu města výrazně bydlení převládá). Dále je nutnost změn podmíněna kapacitními důvody - vytvořením dostatku ploch pro činnosti, spojené s předpokládaným rozvojem města. Nositeli uvedených změn je jednak zastavěné území, u kterého je možno očekávat další rozvoj, především kvalitativní, a lokality rozvojové.

LOKALITY ROZVOJOVÉ

Lokality rozvojové kompaktního města jsou určeny k uspokojování budoucích potřeb města a potřeb jeho prostorového a funkčního vyvažování. Tyto rozvojové plochy leží uvnitř kompaktního města nebo na něj navazují. Rozvojové plochy kompaktního města se dělí na lokality určené pro obytné účely, lokality určené

k uspokojení standardu vybavenosti v centru města (veřejné vybavení), lokality určené k uspokojení standardu vybavenosti mimo centrum města (komerčně industriální zóny) a lokality výrobní.

Lokality určené pro obytné účely

Lokality na severu a východě kompaktního města SO1

SO2 SO3 SO4

SO5 (územní rezerva)

SO6 SO7 SO8

Tyto lokality navazují v severní části města na hranice kompaktní zástavby. Je zde předpokládán rozvoj bydlení, vyvažující zde nedostatečný rozvoj této funkce v minulých letech. Plochy rozvíjejí původní území města Příbram na severu.

Případné vymezení lokality SO5 jako plochy zastavitelné je nutno prověřit změnou územního plánu.

Lokality na jihovýchodě kompaktního města SO23

SO24

SO25 SO26

Lokality rozvíjejí původní území města Příbram na jihu v území Sázky – Barrandov a Hatě.

Lokality na západě kompaktního města SO9

SO10 (územní rezerva)

SO11 SO12 SO27

Tyto menší lokality doplňují stávající, původní strukturu Březových Hor.

Případné vymezení lokality SO10 jako plochy zastavitelné je nutno prověřit změnou územního plánu.

Lokality na jihu kompaktního města SO13

SO14 SO15 SO16 SO17 SO18 SO19

SO20 SO21 SO22

Tyto lokality jsou součástí celkového rozvoje tohoto prostorového celku města. Tvoří nabídku bydlení, nutnou pro další rozvoj této části města.

Lokality určené k uspokojení standardu vybavenosti v centru města (veřejné vybavení) VV1

Lokality určené k uspokojení standardu vybavenosti mimo centrum města (komerčně industriální zóny)

VN1 VN2 VN3 VN11 VN12 VN4 VN8 VN17 VN20 VN23

Tyto lokality se budou rozvíjet v souvislosti se stávajícími, nebo navrhovanými významnými silničními komunikacemi - severním přivaděčem do města (stávající trasa I / 18 - spojnice s dálnicí D4 směrem na Sedlčany), jižním přivaděčem do města (I / 66 - spojnice s dálnicí D4 směrem na Milín) a navrhovaným jihovýchodním obchvatem města (přeložkou I / 18). Komerčně industriální zóna v oblasti Zdaboře rozvíjí nabídku pracovních příležitostí v této části města; komerčně industriální zóna na severu města doplňuje stávající komerčně industriální zóny v této části města.

Lokality výrobní VS1

VS2

Lokality, rozvíjející stávající výrobní plochy.

Lokality pro výstavbu fotovoltaických elektráren VN24/FV

Lokalita, určená výhradně pro výstavbu a provoz fotovoltaických elektráren, ve vazbě na plochy výrobní na

severu města.

MĚSTSKÉ ÚZEMÍ VENKOVSKÉHO CHARAKTERU

Městské území venkovského charakteru navazuje na kompaktní město na severu (část prostorového celku 5), na západě (prostorový celek 6), na jihu (prostorový celek 7) a na východě (prostorový celek 8). Stávající obytná struktura zde ležících menších sídel bude rozvíjena v lokalitách, které navazují na stávající zástavbu. Rozvojem nebude zásadně změněn charakter bydlení v těchto sídlech, ani celkový krajinný ráz, charakteristický pro toto území. Velký význam je přikládán udržení kultivovaných ploch oddělující zastavěná území a přispívající k harmonickému rázu krajiny. Jedná se převážně o rozvojové lokality jednotlivých sídel, nacházejících se ve správním území města.

KOZIČÍN

BV20 (územní rezerva)

BV31 BV32 BV33

Případné vymezení lokality BV20 jako plochy zastavitelné je nutno prověřit změnou územního plánu.

LAZEC

BV2 (územní rezerva)

BV3 BV4

BV18 (územní rezerva)

BV19 BV21 BV22 BV29 BV30

Případné vymezení lokalit BV2 a BV18 jako ploch zastavitelných je nutno prověřit změnou územního plánu.

ORLOV

BV1 (územní rezerva)

BV5 BV6

BV7 (územní rezerva)

BV8 BV9 BV10

BV11 (územní rezerva) BV12

BV14 BV15 BV16 BV17

BV23 BV24 BV25 BV26 BV27 BV28

Případné vymezení lokalit BV1, BV7 a BV11 jako ploch zastavitelných je nutno prověřit změnou územního plánu.

ZAVRŽICE BV40 ŽEŽICE

BV34 BV35 BV36 BV37 BV38

BV39 (územní rezerva)

BV41 BV42

Případné vymezení lokality BV39 jako plochy zastavitelné je nutno prověřit změnou územního plánu.

JERUZALÉM BV45

BV46

BV47 BV48

JESENICE

BV43 BV44 BV49 BV50

BYTÍZ TI1

Zcela specifickou částí řešeného území je odloučený prostorový celek 9 - Bytíz, ležící v příměstské krajině, v přímém kontaktu s významnou komunikací I / 4 (dálnice D4). Zde ležící lokality jsou vhodné pro transformaci v komerčně industriální zóny. Územní plán zde také vymezuje plochu technické infrastruktury (odpadové hospodářství).

SPORT A REKREACE

Pro vybavení a lepší obytný standard tohoto území jsou navrženy rozvojové lokality, umožňující vybudování otevřených sportovních a rekreačních ploch, včetně nezbytného zázemí; v celém správním území města nejsou naopak předpokládány další lokality pro rozvoj zahrádkářských a chatových kolonií (stávající lokality jsou kapacitně postačující, jejich další rozšiřování by vedlo k narušení krajinného rázu řešeného území).

SR1 (územní rezerva)

SR2 SR3

Případné vymezení lokality SR1 jako plochy zastavitelné je nutno prověřit změnou územního plánu.

LESOPARKY

Mezi kompaktním městem a městským územím venkovského charakteru je situováno sedm lesoparků (na severu lesopark Pod Květnou, na severozápadě lesopark Odvaly, volně navazující na jihozápadě ležící, již existující lesopark Litavka, nedaleko na jihozápadě se rozkládající a rovněž již existující lesopark Drkolnov, na východě města lesopark Svatá Hora a lesopark Hatě a na jihu již existující lesopark Příbramský potok). Vznik lesoparků je motivován nutností vytvoření kultivovaného rekreačního prostředí přírodního parku, které svým charakterem leží mezi městským parkem a kultivovanou příměstskou, zemědělskou krajinou. K rozvoji lesoparků dojde jednak zásadní rekultivací stávajících devastovaných ploch (pozůstatků po důlní činnosti - odvaly) a jednak zapojením stávající příměstské, zemědělské krajiny, jež bude případně v rámci komplexních pozemkových úprav rozčleněna bohatší sítí pěších, nebo cyklistických rekreačních komunikací. Údržba vlastních ploch zůstane v tomto případě na úrovní kultivované zemědělské krajiny

MPL1 (Svatá Hora) MPL2 (Hatě) MPL3 (Odvaly)

MPL4 (Pod Květnou)

CELKOVÁ KONCEPCE DOPRAVY

V hromadné dopravě územní plán nepočítá pro nejbližší období ani do výhledu se zásadními změnami stávajícího nebo s rozvojem dalšího subsystému MHD.

V letecké dopravě se uvažuje s využitím letiště Dlouhá Xxxxx, které v současné době slouží především jako veřejné letiště pro nepravidelný letecký provoz a všeobecné sportovní letectví.

CELKOVÁ KONCEPCE TECHNICKÉHO VYBAVENÍ

V oborech technického vybavení byly v rámci územního plánu města provedeny a dokumentovány dostupné průzkumy a rozbory současného stavu zásobování vodou, odkanalizování, zásobování plynem, teplem, elektrickou energií a telekomunikace. V druhé části, která je podkladem celkových koncepcí a návrhu řešení, byly v jednotlivých oborech vymezeny základní směry výhledového rozvoje města a to jednak v souvislosti s předpokládaným urbanistickým rozvojem v území s lokalitami pro bydlení, komerční nebo komerčně-industriální využití a pro výrobu nerušící i průmyslovou, jednak jako samostatné oborové investice, předpokládané nebo připravované příslušnými správci sítí nebo dodavateli energií na základě funkčních potřeb sítí a technického vybavení města. Obecně lze konstatovat, že v minulosti stanovených, resp. realizovaných koncepcích technického vybavení nedochází v návrhovém období územního plánu města k zásadním změnám.

Zásobování vodou :

V návrhu jsou zahrnuty především investice, směřující do stávajícího vodárenského systému s účelem zabezpečení kvalitního zásobování odběratelů vodou při současné minimalizaci výrobních a provozních nákladů. Jedná se o rekonstrukce některých dožívajících vodovodních řadů, , přeložky a propojení řadů z provozních důvodů, rekonstrukce a modernizace technologického zařízení úpraven vody Kozičín a Hvězdička. Pro zajištění potřebné celkové kapacity zdrojů se předpokládá rozšíření ÚV Háje výhledově po

r. 2010 na 120 l/s pro úpravu vltavské vody, v souvislosti s opuštěním koncepce přívodu vody do oblasti z vodárenské nádrže Římov v Jižních Čechách. Pro rozvoj v oblasti Fantovy louky je nutno počítat s přístavbou vodojemu Sv.Hora. Novou investicí je navržený propojovací řad výtlakem z ÚV Hvězdička do nového vodojemu Pichce a dále gravitačně do vodojemu Chlum u ÚV Drásov – pro odstranění energeticky náročné dopravy přes VDJ Hatě. Výhledově se předpokládá výstavba nového propojovacího řadu o průměru min. 300 mm mezi vodojemem Kozičín a vodojemem Hatě II. Návrhové lokality budou napojeny novými řady ze stávající vodovodní sítě.

Kanalizace :

V návrhovém období je počítáno s rekonstrukcemi stávající stokové sítě podle provozních potřeb a s výstavbou nových splaškových a dešťových stok v rozvojových a transformačních plochách. Především z důvodu řešení odvádění dešťových vod bude nutné vyhotovit rebilance stokové sítě v rámci oborového Generelu kanalizace města. Podmiňující investicí pro výstavbu v oblasti Fantovy louky je výstavba nové jednotné stoky DN 1000, zaústěné do štoly v horní části Pražské ulice. Pokud jde o čištění odpadních vod, je současná kapacita ČOV dostatečná i pro navržený rozvoj.

Zásobování elektrickou energií :

V celkové koncepci zásobování území nedochází k zásadním změnám a úpravám. Připravovanou investicí vyšší kategorie je výstavba nového nadzemního vedení 110 kV Příbram – Dobříš na příhradových stožárech v souladu se ZÚR Středočeského kraje, jako veřejně prospěšné stavby E20. Rozvoj v návrhových plochách bude zajištěn z primerní sítě 22 kV bez kapacitního omezení, výstavbou nových kabelových i venkovních vedení VN 22 kV a trafostanic.

Zásobování plynem :

Rozvoj gazifikace v řešeném území bude směrován do oblastí doposud plynem nezásobovaných nebo zásobovaných pouze omezeně, a to především prostřednictvím středotlakých plynovodů, v souladu s aktualizací Generelního řešení gazifikace, zpracovaného v r. 2000 spol. INGAS s.r.o. pro Středočeskou plynárenskou a. s. Dvoucestné zásobování města vysokotlakými plynovody je zabezpečeno původním přívodem od Bavoryně (Zdice) a novým řadem od Podzemního zásobníku s novou VTL-RS 7000 m3/h. Další investicí byl VTL DN 200 – severní obchvat, vedený při okraji průmyslové zóny kolem ČOV k RS Xxxxx. V důsledku tak bude možno odstavit z provozu úsek stávajícího VTL plynovodu, vedený ve stávající průmyslové zástavbě. Ve výkresové části je dále upřesněn koridor pro umístění stavby VVTL plynovodu Drahelčice – Háje DN 500 Pn 63, která je dle ZÚR označena jako veřejně prospěšná stavba P01.

Zásobování teplem :

V návrhovém období se předpokládá dokončení převodu lokálních kotelen na výměníkové stanice prostřednictvím primární sítě horkovodů z CZT. Systém CZT pak může být využit pro vytápění v některých návrhových plochách v oblasti Zdaboře a přilehlém okolí a dále v plochách komerčně industriálních na severu města s napojením na stávající parovod. V ostatních oblastech města, které leží mimo technicko- ekonomický dosah CZT, se uvažuje s pokračující rekonstrukcí lokálních zdrojů tepla, využívajících v současnosti méně ušlechtilá paliva, na zemní plyn – opět v souladu s aktualizovaným GŘG.

Telekomunikace :

Dokončovaná digitalizace UTO Příbram, kterou bude z hlediska celkové koncepce oblasti v návrhovém období rozvoj ukončen, zabezpečí dostatečně kapacitní možnosti pro připojení rozvojových a transformačních ploch. Požadavky na zajištění telefonních linek bude provozovatel sítě elektronických komunikací řešit individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů, s využitím ponechaných rezerv v digitálních ústřednách, v kabelové SEK, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp.

SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ

Územní plán nově koncipuje velké plochy lesoparkové zeleně jako strukturní plochy v rámci jednotlivých urbanistických celků. Vedle nesporných lesoparkově upravených území Parku Litavka a lesoparku v horní části toku Příbramského potoka nově vymezuje lesoparky Svatá Hora, Hatě, Odvaly a Pod Květnou.

Lesopark MPL1Svatá hora

Svatá Hora je svou polohou v krajině a poutním areálem s bazilikou Panny Xxxxx na vrcholu výraznou krajinnou dominantou regionálního významu. Zeleň vrchu tu nemá jen funkci krajinně estetickou a hygienickou, ale především distanční. Do plochy zeleně proto není možno umisťovat žádné stavby, plocha svahu exponovaného vůči centru města bude udržována v odlesněném stavu, stejně jako i pás kolem poutního areálu na temeni hory orientovaný k městu (a to v půlkruhu od jihozápadu po severovýchod), aby vzrostlá stromová zeleň nezakrývala pohled na sakrální stavbu. Otevřené plochy v k línu lesních porostů na městu odvrácené straně vrchu se sady, loukami a ornou půdou by neměly být zalesněny ani zastavěny aby byla uchována tato drobně členěná struktura různě využívaných ploch, která spoluvytváří svéráz místa.

Lesopark MPL2 Hatě

Tato plocha, zahrnující stávající lesní porosty a dosud otevřené plochy sadů, luk a polí na stejnojmenném vrchu, nabývá na významu v souvislosti se zástavbou rozvojové lokality obytného souboru Sázky – Barrandov. Jeho výstavbou dojde k zastavění rozsáhlé volné plochy a tím i ke značné změně charakteru místa. Územní plán proto definuje zbývající volné plochy v okolí jako zásadně nezastavitelné, aniž by se nutně měnil způsob jejich dosavadního využití. V tomto kontextu je kladen největší důraz na plochu, která představuje největší otevřený prostor v dané lokalitě. Plochu je možné výhledově rozčlenit cestou, ukáže-li se její funkční potřeba. Rozhodně by se však na ní neměla rozrůst přilehlá zahrádkářská kolonie.

Lesopark MPL3 Odvaly

Tento lesopark je koncipován jako protiváha plošně velké průmyslové oblasti na severozápadě města a jako rehabilitace krajinného rázu údolí Litavky. Jádrem lesoparku budou stávající lesní a luční porosty na rostlé půdě a částečně cíleně i samovolně rekultivované hutní odvaly v severní části území. Plochy při Litavce je nutné rekultivovat na lesopark a založit na nich travní či lesní porosty. Plochy na bývalém odvalu je nutné rekultivovat na lesopark a založit na nich travní či lesní porosty.

Lesopark MPL4 Pod květnou

Tento lesopark navazuje na stávající strukturotvorný celek zeleně města – městská nemocnice, hřbitov a přilehlý prostor Šibeničního vrchu. Jeho potřeba je dána předpokládanou zástavbou rozvojové plochy bydlení SO1 na východním svahu Šibeničního vršku. Vedle vytvoření rekreačního zázemí pro nové obytný celek je účelem lesoparku kultivovat opuštěné plochy na severozápadním svahu Šibeničního vršku a v okolí nového hřbitova a spojit prostor města klidnou vycházkovou cestou s lesním komplexem na vrchu Květná.

D KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování

NÁVRH KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Zásady uspořádání dopravní infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu – koncepci dopravní infrastruktury.

V komunikačním skeletu je prioritou návrh trasy jihovýchodního obchvatu, kterým územní plán řeší současně jak problematiku Březových Hor (přeložkou silnice č. I/18), tak i převedením trasy silnic č. I/66 a č. II/118 na tento obchvat přispívá k odlehčení centrální části města od podílu tranzitní a cílové dopravy. Z hlediska konkrétního průchodu trasy obchvatu volným územím poskytuje navíc předpoklady pro aktivaci potenciálních rozvojových ploch. Po odklonění průjezdné dopravy, včetně převedení sítě státních silnic na tento jihovýchodní obchvat, se předpokládá humanizace stávajících komunikačních os. Spojení problematiky silnice č. I/18 se silnicí č. I/66 od Milína do obchvatové trasy, poskytuje zároveň předpoklad pro zařazení této přeložky do státních investic a zároveň umožňuje z její části vytvořit v úseku Skalka – Milín doprovodnou komunikaci k dálnici D4.

V hromadné dopravě zaujímá významné místo MHD na bázi autobusů. Územní plán nepočítá pro nejbližší období ani do výhledu se zásadními změnami stávajícího nebo s rozvojem dalšího subsystému MHD. Nosnou kolejovou osou řešeného území v severojižním směru představuje celostátní železniční trať č. 200 Praha – Zdice – Protivín, která není v koncepci přestavby železniční sítě ČR považována za sledovanou, reálně lze předpokládat pouze její uvedení do referenčního stavu a odstranění úseků s trvalým omezením rychlosti.

Autobusová doprava zajišťuje vedle dálkové a rekreační přepravy především příměstské vztahy z okolí Příbrami. Pro regionální autobusové linky autobusové dopravy je typický vesměs radiální charakter, jejich vedení po tradičních spádových komunikačních osách a ukončení na autobusovém stanovišti u nádraží ČD.

Vytvoření základních podmínek pro optimální rozvoj cyklistických tras ve městě je jedním z cílů územního plánu tak, aby tento druh ekologické dopravy sehrál odpovídající úlohu vedle rekreačního významu i v dělbě přepravní práce ve městě. Město Příbram je součástí cykloturistických tras vyššího významu mezi které patří západní větev cyklotrasy Praha – Vídeň, dále regionální cyklistická trasa č. 16 Blatná

– Hostomice a turistická poznávací stezka určená pro cyklisty, pěší, případně lyžaře – běžkaře, vedená údolní nivou Litavky. Územní plán obsahuje vedle stávajících tras i základní představu o návrhu jednotlivých tras, včetně navrhovaného uspořádání v uličním profilu ve třech možných úpravách.

V rámci řešení dopravy v klidu byl bilancován celkový stávající deficit stání ve městě, který je řešen zejména návrhem 9 hromadných garáží pro 1800 stání a 2 odstavných ploch pro nákladní vozy. Návrhové potřeby odstavných a parkovacích stání nebyly navrženy, neboť pro rozvoj jakékoliv navrhované bytové či nebytové funkce se předpokládá pokrytí potřebného počtu stání důsledně na vlastním pozemku, nebo k tomu účelu pronajaté ploše.

NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

Zásady uspořádání technické infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu - koncepci technické infrastruktury – vodní hospodářství, v Hlavním výkresu – koncepci technické infrastruktury – energetika a spoje a v Hlavním výkresu - koncepci technické infrastruktury – zásobování plynem a teplem.

Zásobování vodou :

Kanalizace :

Zásobování elektrickou energií :

Zásobování plynem :

průmyslové zástavbě. Ve výkresové části je dále upřesněn koridor pro umístění stavby VVTL plynovodu Drahelčice – Háje DN 500 Pn 63, která je dle ZÚR označena jako veřejně prospěšná stavba P01.

Zásobování teplem :

Telekomunikace :

KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

Zásady uspořádání občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu.

Návrh územního plánu považuje stávající plochy občanského vybavení za plošně stabilizované. Lze předpokládat, že v rámci ploch občanského vybavení dojde k případné restrukturalizaci dle aktuálních nároků, plošné vymezení pro tuto funkci je dostatečné.

Územní plán navrhuje lokality SR1 (územní rezerva), SR2 a SR3 pro občanské vybavení – sport a rekreace.

KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

Zásady uspořádání veřejných prostranství jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu.

Územní plán potvrzuje stávající veřejná prostranství města Příbram. Územní plán navrhuje doplnění stávající trojice významných center celého města (náměstí TGM pro prostorový celek 1, náměstí J. Alise / náměstí X. Kličky pro prostorový celek 2, náměstí 17.listopadu pro prostorový celek 3) o čtvrté významné centrum (nové náměstí v prostorovém celku 4) – významnou roli při tom bude hrát transformace přilehlého území.

Územní plán klade velký důraz na kvalitu veřejného prostranství - městských parků a lesoparků a navrhuje jejich další doplnění (lokality MPL1, MPL2, MPL3 a MPL4).

V rámci podmínek pro jednotlivé rozvojové lokality jsou vytvořeny základní předpoklady pro vznik kvalitních veřejných prostranství v těchto nových urbanistických strukturách.

E KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

Územní plán zachovává současný hodnotný charakter zdejší krajiny.

Územní plán využívá pro rozvoj, takové plochy, které nezpochybnitelně navazují na již zastavěné území, jsou vhodné k zastavění a nevytváření nevhodný zásah do volné krajiny. Územním plánem nejsou navrhovány žádné nové plochy pro využití, jež by znamenalo vytváření nových nevhodných dominant v území.

Územní plán zachovává současné využití krajiny s ohledem na funkce krajiny jako jsou: ekologická, hospodářská, vodohospodářská, lesnická a dále jako mimolesní zeleň, trvalé travní porosty a vodní toky.

Územní plán řeší využití území tak aby nenarušil hodnoty krajiny a jejího uspořádání. Rozvojové plochy jsou řešeny tak aby nenarušovaly obhospodařování zemědělské půdy a aby nedošlo ke kolizím ve využívání krajiny a nebyl narušen hodnotný krajinný ráz řešeného území. Návrh územního plánu vymezuje plochy s rozdílným využitím v nezastavitelném území a stanovuje podmínky pro změny jejich využití viz kapitola F. Jedná se o:

▪ plochy vodní a vodohospodářské

▪ plochy zemědělské

▪ plochy lesní

Územní plán ctí a zachovává všechny plochy významných krajinných prvků (VKP) dle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění, kterými jsou: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.

KRAJINA - NÁVRH OPATŘENÍ

Pro zachování a posílení vysoké krajinářské hodnoty zájmového území je nutná ochrana veškeré stávající krajinné zeleně a doplňování liniové zeleně podél komunikací a vodotečí. Důležitá je ochrana všech významných krajinných prvků a jejich doplňování.

Návrh územního plánu ctí veškerou volně rostoucí krajinnou zeleň.

Veškerá stávající krajinná zeleň musí být chráněna a v maximální míře zachována.

V území se nacházejí plochy významné nelesní zeleně. Jedná se převážně o spontánně sukcesí vzniklé porosty dřevin, většinou na neobhospodařovaných plochách. Jedná se o porosty s přírodě blízkým charakterem tvořící hodnotné biotopy. Z hlediska přírody a krajiny je žádoucí zachování těchto porostů a jejich cílovým stavem jsou přirozená společenstva.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

V území jsou v souladu s ÚAP a ZÚR Středočeského kraje vymezeny prvky ÚSES. Dle ZÚR Středočeského kraje na území města zasahuje při jeho severním okraji regionální biokoridor RK 1182 Octárna – Trhové Dušníky, a v jižním cípu území prochází regionální biokoridor RK 257 Mýto - Kosov.

Lokální biocentra:

Název a plocha biocentra	Čísla parcel, na kterých je biocentrum vymezeno	Katastrální území
I. Park Litavka 25,2 ha	4, 5, 6, 9, 11, 12/1, 12/2, 13;	Vysoká Pec Kozičín Lazec
	226, 266, 267, 270, 275, 444;
	209/1, 209/2, 211/1, 211/2, 215, 216, 217, 218, 261/1. 261/2, 320, 323/1, 323/2, 323/3, 323/4, 323/5, 3325, 327, 328, 332, 341, 342, 343, 345, 347, 372, 375, 384, 385, 386/1, 386/2, 386/3, 390, 392, 451, 452, 461, 464, 474/2, 475, 476, 478, 480, 485, 486, 490, 492;
II. Vokačovský rybník 1,5 ha	107, 108, 109, 117/2, 117/3, 117/4	Vysoká Pec Zdaboř
II. Vokačovský rybník 1,5 ha	402, 408, 410/3, 411/2	Vysoká Pec Zdaboř
III. Hájetina 28,3 ha	390/2 část, 403 část, 404, 405, 429 část, 480 část, 481;;	Orlov Lazec
III. Hájetina 28,3 ha	61/1 část - lesní biocentrum	Orlov Lazec
IV.Mezi mlýny v ř.ú. 1,4 ha	359, 360, 362, 363, 364, 365,387, 388/1, 395/1, 561, 598, 599, 677, 678, 679;	Podlesí Příbram
IV.Mezi mlýny v ř.ú. 1,4 ha	0000 xxxx, 0000 xxxx, 0000;	Podlesí Příbram
X.Xx soutoku v ř.ú. 1,6 ha	143;	Xxxxx u Příbrami Příbram
X.Xx soutoku v ř.ú. 1,6 ha	3512, 3513, 3246 část;	Xxxxx u Příbrami Příbram
VI. Lodýře v ř.ú. 0,6 ha	618, 619/1,2;	Xxxxx u Příbrami Příbram
VI. Lodýře v ř.ú. 0,6 ha	3552 část;	Xxxxx u Příbrami Příbram
VII. X Xxxxxxxxx mlýna v ř.ú. 0,5 ha	14 část, 614, 615, 618, 619, 620, 621, 623, 624;	Trhové Dušníky
VII. X Xxxxxxxxx mlýna v ř.ú. 0,5 ha	3552 část, 3561;	Příbram
VIII. Vojna 8,2 ha	121 část; lesní biocentrum	Zavržice
IX. LBC Žežice 2,4 ha	143 část; lesní biocentrum	Zavržice
X. Pohodnice 4,1 ha	lesní biocentrum	Žežice
XI. Rysky 1,6 ha	lesní biocentrum	Žežice
XII. Brod 3,4 ha	232/8, 283/3, 287/1, 311/2 část, 348/1, 349/1,3část, 353/1, 391/2 část	Brod
XIII. Fialův rybník 3,5 ha	4180/2, 4181, 4182/1,2,3, 4183, 4184, 4185/2, 4186;	Příbram
XIV. U kina 3,2 ha	4208/1,2	Příbram
XV. Za Flusárnou 2,3 ha	2263, 2270/1,2 část,3,4, 2274/1 část;	Příbram
XVI. Horní Obora 2,3 ha	621 část, 2775/1, 2776, 3179, 3180;	Příbram
XVII. V Podskalí 2,1 ha	3144, 3145/1, 3146/1;	Příbram
XVIII. Na koutnici 3,7 ha	463/1 část, 510 část;	Háje
XIX. Jesenice 2,0 ha	624/1 část, 628, 631, 632, 633;	Háje
XX. Hrby 3,9 ha	161; lesní biocentrum	Brod
XXI. V Sázkách 2,0 ha	1986 část, 1987, 1988, 1989, 1990;	Příbram
XXII. Prameny Kocáby v ř.ú. 0,5	4626, 4744;	Příbram Dubno
XXII. Prameny Kocáby v ř.ú. 0,5	447 část, 448;	Příbram Dubno

Pro funkční využití ploch biocenter je :

- přípustné:

• současné využití;

• využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám;

• revitalizace vodních toků je žádoucí;

- podmíněné:

• pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, technická infrastruktura a vodohospodářské zařízení; umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra;

• jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES;

- nepřípustné:

• změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES;

• jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich;

• rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné;

• oplocení.

Pro funkční využití ploch biokoridorů je:

- přípustné:

• současné využití

• využití zajišťující vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru;

• jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES;

• Revitalizace vodních toků je žádoucí.

- podmíněné:

• pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor pokud možno kolmo, technická infrastruktura a vodohospodářské zařízení; umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru;

- nepřípustné :

• změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru; jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy

PROSTUPNOST KRAJINY

Územní plán neřeší nové polní a pěší cesty v krajině ovšem zachovává současnou cestní síť. Současnou prostupnost zdejší krajiny je možné hodnotit jako dostatečnou.

PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ

Využití území dle územního plánu nezvyšuje erozní ohrožení půd v území. Naopak vymezení ÚSES a zvýšení podílu trvalé zeleně je faktorem významně snižujícím erozní ohrožení pozemků.

OPATŘENÍ PROTI POVODNÍM

Základním opatřením proti povodním je zadržování vody v krajině. Toto spočívá mimo jiné v zachování volných prostor v údolních nivách vodních toků pro povodňové rozlivy, revitalizace vodních toků a zvyšování zastoupení trvalé vegetace v krajině. Významnými opatřeními v daném území bude též tvorba menších vodních nádrží přírodního charakteru a realizace ÚSES.

OPATŘENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY

Nejvýznamnějším opatřením pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny je realizace územním plánem vymezených prvků ÚSES a jejich ochrana. Dalším významným opatřením je revitalizace vodních toků v území.

KONCEPCE REKREAČNÍHO VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY

Řešené území je krajinářsky velmi cenným územím. Zdejší hodnotná a zajímavá krajina má silné předpoklady pro rekreační a turistické využití území.

Zdejší krajina je vhodná pro pěší a cyklistickou turistiku a pro rozvoj agroturistiky. Agroturistické aktivity mohou být vhodným rozvojovým využitím území, především menších sídel na území obce.

DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ

Západní část řešeného území leží v oblasti CHLÚ polymetalických rud a dnes již zrušeného dobývacího prostoru Březové Hory – Vysoká Pec Rudných dolů Příbram. Jihovýchodní část řešeného území leží v oblasti CHLÚ uranových rud a dobývacího prostoru Daleké Dušníky, Bytíz, Brod, Lešetice, Kamenná Diama Příbram. Jižní část řešeného území leží v oblasti prognózních zásob polymetalických rud Příbram, Narysov, Žežice. Do západního okraje řešeného území v okolí Orlova a Kozičína zasahuje oblast prognózních zásob polymetalických rud Zavírka, Obecnice.

F STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

Řešené území Územního plánu Příbram je členěno na jednotlivé polyfunkční plochy – plochy stabilizované a plochy změn. Pro jednotlivé plochy jsou stanoveny následující podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání.

Pro jednotlivé lokality (plochy zastavitelné, plochy přestavby) jsou uvedeny případné doplňující podmínky, které zpřesňují, případně upravují (mění) obecně platné podmínky.

Definice používaných pojmů:

Hrubá užitná plocha: hrubou užitnou plochou se rozumí součet ploch vymezených vnějším obrysem konstrukcí jednotlivých podlaží objektu; v podlažích se šikmými stěnami či šikmým stropem se započítává vnější obrys konstrukcí v úrovni 1,2 metru nad úrovní podlahy.

Průměrná hladina upraveného terénu v půdorysu objektu: průměrnou hladinou upraveného terénu v půdorysu objektu se rozumí průměrná hodnota (nadmořská výška), která se stanoví pomocí vyrovnané bilance zemin v ploše vymezené vnějším obrysem konstrukce typického podlaží objektu.

Maximální zastavěnost pozemku nadzemními objekty: týká se hlavních staveb na pozemku – nikoliv doplňkových staveb a zpevněných ploch.

Výroba nerušící: výrobou nerušící se rozumí taková výroba, kdy negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve

stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru; míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být přiměřeně prokázány v rámci dalších stupňů projektové přípravy.

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – MĚSTSKÉHO JÁDRA (SM)

Plochy smíšené obytné – městského jádra jsou zvláštním případem obytného území soustřeďujícího ve zvýšené míře a četnosti vysoce různorodé, ve více úrovních uspořádané a uskutečňované činnosti, děje a zařízení místního, celoměstského a nadměstského dosahu v rovnováze činností, dějů a zařízení obytných a podnikatelských. Území center respektive smíšená území centrálních částí města (hlavní centrum a vedlejší centra ve městě). Tato území jsou zpravidla prostoupena významnými veřejnými prostranstvími. Tato území ochraňují obytnou funkci města, neboť negativně vymezují území s určitým stupněm ochrany obytné funkce (viz území obytné). V těchto územích jsou daleko více přípustné a obvyklé podnikatelské činnosti zaměřené především na poskytování široké škály služeb obchodních a správních (veřejných i soukromých), služeb stravovacích a ubytovacích, zdravotních a sociálních, vzdělávacích, kulturních a kultovních, sportovních a rekreačních a nezbytných zařízení infrastrukturních technických a pro dopravní obsluhu a dopravu v klidu než v územích označených jako obytné; vše vždy s výrazným využitím parteru pro obchod a služby. Na druhé straně se tato území vymezují vůči činnostem (viz území komerčně industriálních zón, plochy výrobní), jež jsou neslučitelné s obytným charakterem centra.

Hlavní a přípustné funkční využití: stavby pro bydlení (max. 30% ploch v objektu pro nebytové

funkce), stavby pro veřejnou správu, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení, zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení (do kapacity 500 m2 hrubé užitné plochy), nerušící výroba a služby.

Podmíněně přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu nadměstského významu, obchodní zařízení (do kapacity 1.000 m2 hrubé užitné plochy), víceúčelová zábavní, kulturní a sportovní zařízení. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití..

Prostorové uspořádání: -.

Lokalita SM5 - doplňující podmínky:

- v lokalitě budou posilovány funkce, související s její centrální polohou a návazností na obchodní centrum

- max. zastavěnost pozemku: 50%

- max. podlažnost: 6 nadzemních podlaží

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – BYDLENÍ MĚSTSKÉ KOLEKTIVNÍ (BK)

Plochy smíšené obytné - bydlení městské kolektivní jsou území s výraznou převahou bydlení, dějů a zařízení a s ním souvisejících činností, dějů a zařízení poskytujících služby pro bydlení, a to v kolektivních domech, jimiž se rozumí bytové domy.

Hlavní a přípustné funkční využití: stavby pro bydlení, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení, zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení (do kapacity 1.000 m2 hrubé užitné plochy), drobná nerušící výroba a služby (do kapacity 100 m2 hrubé užitné plochy).

Podmíněně přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, obchodní zařízení (do kapacity 2.000 m2 hrubé užitné plochy), výroba nerušící a služby (do kapacity 200 m2 hrubé užitné plochy) - pro uspokojování potřeb obyvatel daného území, případně celoměstského významu. Podmínkou je, že

nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití..

Prostorové uspořádání: -.

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – BYDLENÍ MĚSTSKÉ INDIVIDUÁLNÍ (BM)

Plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální jsou území s výraznou převahou bydlení, dějů a zařízení a s ním souvisejících činností, dějů a zařízení poskytujících služby pro bydlení, a to v individuálních domech, jimiž se rozumí rodinné domy.

Hlavní a přípustné funkční využití: stavby pro bydlení, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, malá ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení (do kapacity 250 m2 hrubé užitné plochy), drobná nerušící výroba a služby (do kapacity 100 m2 hrubé užitné plochy).

Podmíněně přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 1.000 m2 hrubé užitné plochy), výroba nerušící a služby (do kapacity 200 m2 hrubé užitné plochy) - nadmístního významu, při rodinných domech stavby pro drobné zemědělské hospodaření (pro vlastní potřebu). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití..

Prostorové uspořádání: -.

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – BYDLENÍ MĚSTSKÉ (SO)

Plochy smíšené obytné – bydlení městské jsou území s výraznou převahou bydlení, dějů a zařízení a s ním souvisejících činností, dějů a zařízení poskytujících služby pro bydlení - a to jak individuálního (rodinné domy), tak kolektivního (bytové domy) charakteru.

Hlavní a přípustné funkční využití: stavby pro bydlení, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, malá ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení (do kapacity 500 m2 hrubé užitné plochy), drobná nerušící výroba a služby (do kapacity 100 m2 hrubé užitné plochy).

Podmíněně přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 1.000 m2 hrubé užitné plochy), výroba nerušící a služby (do kapacity 200 m2 hrubé užitné plochy) - výjimečně i nadmístního významu, při rodinných domech stavby pro drobné zemědělské hospodaření (pro vlastní potřebu). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití..

Prostorové uspořádání: -.

Lokalita SO1 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- doprava: lokalita bude napojena na stávající skelet obslužných komunikací průjezdnou komunikací

- pozn.: pro lokalitu je zpracována územní studie

Lokalita SO2 - doplňující podmínky:

- lokalita určena přednostně pro zástavbu kolektivní (bytové domy)

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 30%

- max. podlažnost: 4 nadzemní podlaží (5 nadzemních podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní veřejná prostranství budou orientována na dominantu Svaté Hory

- doprava: lokalita bude napojena na stávající skelet sítí nových obslužných komunikací min. ve 3 napojovacích bodech

- pozn.: pro lokalitu je zpracována územní studie

Lokalita SO3 - doplňující podmínky:

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (4 nadzemních podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO4 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní veřejná prostranství budou orientována na dominantu Svaté Hory

- doprava: lokalita bude napojena na stávající skelet sítí nových obslužných komunikací min. ve 2 napojovacích bodech

- pozn.: pro lokalitu je zpracována územní studie

Lokalita SO5 - doplňující podmínky:

- územní rezerva (lokalita bude rozvíjena až po naplnění lokalit SO2 a SO4 – nutná změna územního plánu)

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní veřejná prostranství budou orientována na dominantu Svaté Hory

Lokalita SO6 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO7 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO8 - doplňující podmínky:

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemních podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO9 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO10 - doplňující podmínky:

- územní rezerva (lokalita bude rozvíjena až po naplnění všech lokalit typu SO - plochy smíšené obytné – bydlení městské – ploch zastavitelných – nutná změna územního plánu)

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO11 - doplňující podmínky:

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 20%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO12 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO13 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (4 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO14 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (4 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO15 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů, výjimečně řadových domů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (4 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- v lokalitě nutno ponechat koridor, kterým bude procházet místní komunikace, cyklistická a pěší stezka, lemovaná alejí, a kanál, převádějící vodu ze stávajícího (obnoveného) systému struh do Příbramského potoka

- nutný odstup obytné zástavby mimo hlukové pásmo od nové místní komunikace

- doprava: nová obslužná komunikační spojka Rožmitálská – Zdabořská

- pozn.: pro lokalitu je zpracována územní studie

Lokalita SO16 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 20%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

Lokalita SO17 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro individuální i kolektivní zástavbu

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 4 nadzemní podlaží (5 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- lokalitou prochází nový kanál, převádějící vodu ze stávajícího (obnoveného) systému struh do Příbramského potoka

- doprava: po obvodu vedeno komunikační propojení spojky Zdaboř s trasou JV obchvatu. Samostatná cyklotrasa (podél struh - kanálu)

Lokalita SO18 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů, výjimečně řadových domů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- v lokalitě nutno ponechat koridor, kterým bude procházet místní komunikace, cyklistická a pěší stezka, lemovaná alejí

- nutný odstup obytné zástavby mimo hlukové pásmo od nové místní komunikace

- doprava: nová obslužná komunikační spojka Rožmitálská – Zdabořská a nová obslužná komunikace, propojující Šachetní na spojku; přes lokalitu vedena samostatná cyklostezka podél struh

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

- pozn.: pro lokalitu je zpracována územní studie

Lokalita SO19 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO20 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO21 - doplňující podmínky:

- lokalita slouží pro dopravní napojení pozemku parc. č. 214/1 k. ú. Zdaboř na silnici III/1911

Lokalita SO22 - doplňující podmínky:

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 30%

Lokalita SO23 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

- pozn.: pro lokalitu je zpracován regulační plán

Lokalita SO24 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO25 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

Lokalita SO26 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita SO27 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- navrhovanou zástavbou nebude narušeno stromořadí 3 vzrostlých lip na pozemku parc. č. 72, k. ú. Březové Hory

- bude zachován přístup veřejnosti do lesa Koráb přes pozemek p. č. 72, k. ú. Březové Hory

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – BYDLENÍ VENKOVSKÉ (BV)

Zvláštním případem území určených k využití pro bydlení jsou plochy smíšené obytné – bydlení venkovské, tj. území s individuálním bydlením venkovského charakteru s převažujícími a určujícími obytnými činnostmi, ději a zařízeními, doplněnými drobnými a středními činnostmi, ději a zařízeními pěstitelskými a chovatelskými.

Hlavní a přípustné funkční využití: stavby pro bydlení, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, malá ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení (do kapacity 100 m2 hrubé užitné plochy), drobná nerušící výroba a služby, stavby pro zemědělské hospodaření.

Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 250 m2 hrubé užitné plochy), výroba nerušící a služby nadmístního významu, stavby pro zemědělské hospodaření nadmístního významu. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí nijak narušit stávající charakter území a nesmí nijak snižovat svým provozem stávající obytný standard území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití..

Prostorové uspořádání: -.

Lokalita BV1 - doplňující podmínky:

- územní rezerva (lokalita bude rozvíjena až po naplnění všech lokalit typu BV - plochy smíšené obytné – bydlení venkovské – ploch zastavitelných – nutná změna územního plánu)

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV2 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV3 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV4 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV5 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

Lokalita BV6 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV7 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV8 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

BV9 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV10 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 10%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

- pozn.: pro lokalitu je zpracována územní studie

Lokalita BV11 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 10%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV12 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 10%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

Lokalita BV13 - neobsazeno

Lokalita BV14 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 10%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- pozn.: pro lokalitu je zpracována územní studie

Lokalita BV15 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 10%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

Lokalita BV16 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV17 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 10%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV18 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV19 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 20%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV20 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV21 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

Lokalita BV22 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV23 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV24 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV25 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV26 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

Lokalita BV27 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV28 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

Lokalita BV29 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV30 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV31 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV32 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV33 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV34 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

- pozn.: pro lokalitu je zpracován regulační plán

Lokalita BV35 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

- pozn.: pro lokalitu je zpracován regulační plán

Lokalita BV36 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- pozn.: pro lokalitu je zpracován regulační plán

Lokalita BV37 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

- pozn.: pro lokalitu je zpracován regulační plán

Lokalita BV38 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

- pozn.: pro lokalitu je zpracován regulační plán

Lokalita BV39 - doplňující podmínky:

- územní rezerva (lokalita bude rozvíjena až po naplnění lokalit BV34, BV35, BV36, BV37 a BV38 – nutná změna územního plánu)

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- pozn.: pro lokalitu je zpracován regulační plán

Lokalita BV40 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 10%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV41 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV42 - doplňující podmínky:

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 20%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (i v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV43 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 10%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

Lokalita BV44 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 10%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV45 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 10%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV46 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV47 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV48 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV49 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 15%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

Lokalita BV50 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, výjimečně dvojdomů

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 20%

- max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (3 nadzemní podlaží - v případě zastřešení šikmou střechou a využití podkroví)

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÉ VYBAVENÍ (VV)

Plochami občanského vybavení – veřejné vybavení se rozumí území s převahou přípustných a obvyklých činností, dějů a zařízení poskytujících služby netechnického zaměření, zejména: samospráva a státní správa, školství, zdravotnictví a sociální péče a církve. Vymezení těchto území je nutné vzhledem k nezbytnosti zajistit obsluhu ostatních (převážně obytných) území. Území veřejného vybavení mají obvykle povahu otevřených areálů, v jejichž rámci jsou poskytovány veřejnosti služby městského, popřípadě čtvrťového významu a dosahu. Veřejné vybavení obsluhující menší území města je zahrnuto do území obytného, případně území jiných.

Hlavní a přípustné funkční využití: zařízení veřejné správy, školská zařízení, zdravotnická zařízení, sociální zařízení, kulturní zařízení, církevní zařízení.

Podmíněně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 100m2 hrubé užitné plochy), drobná výroba nerušící a služby (do kapacity 100m2 hrubé užitné plochy) - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití.

Prostorové uspořádání: -.

Lokalita VV1 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro objektu sloužícího církevním účelům

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 100%

- max. výška objektů: 12 m

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – SPORT A REKREACE (SR)

Plochy občanského vybavení – sport a rekreace jsou vyčleněny z celku veřejného vybavení pro svoji specifičnost, ale mají s nimi stejnou charakteristiku. Jedná se o území sloužící pro sport, tělovýchovu a krátkodobou a dlouhodobější rekreaci a volný čas. Sportovní a rekreační území mají obvykle povahu otevřených areálů, v jejichž rámci jsou poskytovány veřejnosti služby městského, popřípadě čtvrťového významu a dosahu. Sportovní a rekreační vybavení obsluhující menší území města je zahrnuto do ploch obytné a jiné zástavby.

Hlavní a přípustné funkční využití: sportovní zařízení - otevřená i krytá, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek).

Podmíněně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 300 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 200 m2 hrubé užitné plochy), drobná výroba nerušící a služby (do kapacity 100 m2 hrubé užitné plochy) - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití.

Prostorové uspořádání: -.

Lokalita SR1 - doplňující podmínky:

- územní rezerva (lokalita bude rozvíjena až po naplnění lokality SR2 – nutná změna územního plánu)

- lokalita je určena pro výstavbu otevřených sportovních a rekreačních ploch, pouze s nezbytným, minimálním zázemím

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 5%

- pozn.: pro lokalitu je zpracován regulační plán

Lokalita SR2 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu otevřených sportovních a rekreačních ploch, pouze s nezbytným, minimálním zázemím

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 5%

- hlavní stavba (nikoliv doplňkové stavby) smí být umístěna ve vzdálenosti min. 30 metrů od okraje lesa

- pozn.: pro lokalitu je zpracován regulační plán

Lokalita SR3 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro výstavbu sportovních a rekreačních ploch, pouze s nezbytným, minimálním zázemím; výstavba větších zařízení (velodrom, sportovní hala apod.) je možná jen na základě individuálního posouzení včetně doložení vlivu na krajinný ráz, řešení ozelenění apod.

- max. výška objektů: 10 m;

- hluková zátěž z lokality bude eliminována terénními úpravami a izolační zelení

PLOCHY REKREACE

PLOCHY REKREACE – ZAHRÁDKÁŘSKÉ A CHATOVÉ OSADY (ZO)

Plochy rekreace – zahrádkářské a chatové osady jsou území sloužící pro pěstební plochy a krátkodobou a dlouhodobější rekreaci a volný čas. Převažující a určující jsou obytné činnosti, děje a zařízení, doplněné drobnými a středními činnostmi, ději a zařízeními pěstitelskými, popřípadě drobnými činnostmi, ději a zařízeními chovatelskými. Přípustné a obvyklé jsou rovněž činnosti, děje a zařízení rekreační a umístění nezbytných technických zařízení a zařízení pro dopravu v klidu.

Hlavní a přípustné funkční využití: plochy pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin, zahrádkářské chaty, rekreační chaty.

Podmíněně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 50 m2 hrubé užitné plochy), drobná výroba nerušící a služby - výhradně pro uspokojování uživatelů daného území, případně v souvislosti s dominantním funkčním využitím.Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí nijak narušit stávající charakter území a nesmí nijak snižovat svým provozem stávající obytný standard území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití.

Prostorové uspořádání: -.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ

PLOCHY VÝROBY NERUŠÍCÍ, OBCHODU, SLUŽEB (VN)

Plochami výroby nerušící, obchodu a služeb se rozumí území určená převážně pro umístění činností, dějů a zařízení souvisejících s obchodem a službami všeho druhu, výrobou nerušící, včetně skladů a skladovacích ploch, a administrativou, členěná nebo členitelná veřejnými prostranstvími, určujícími rozsah, omezení, skladby a četnosti dějů a zařízení.

Hlavní a přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro výrobu nerušící, obchod a služby, plochy a zařízení pro skladování, stavby pro administrativu; maximální velikost jedné provozní jednotky: 5.000 m2 hrubé užitné plochy.

Podmíněně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 100 lůžek), větší zařízení pro výrobu nerušící, obchod a služby, plochy a zařízení pro skladování, stavby pro administrativu (do kapacity 10.000 m2 hrubé užitné plochy jedné provozní jednotky), čerpací stanice pohonných hmot. Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití.

Prostorové uspořádání: -.

Lokalita VN1 - doplňující podmínky:

- lokalita je přednostně určena pro rozvoj obchodu a služeb

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 50%

- max. výška objektů: 12 m (od průměrné hladiny upraveného terénu v půdorysu objektu k nejvyššímu místu střešní konstrukce - měřeno bez výstupků charakteru komína, antény, nástřešního technologického zařízení vzduchotechniky apod.)

Lokalita VN2 - doplňující podmínky:

- lokalita je přednostně určena pro rozvoj obchodu a služeb

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 50%

- max. výška objektů: 10 m (od průměrné hladiny upraveného terénu v půdorysu objektu k nejvyššímu místu střešní konstrukce - měřeno bez výstupků charakteru komína, antény, nástřešního technologického zařízení vzduchotechniky apod.)

- bude zachována mez u židovského hřbitova

- bude realizován protihlukový val s vysokou zelení k odclonění židovského hřbitova a navrhované zástavby rodinných domů

Lokalita VN3 - doplňující podmínky:

- lokalita je přednostně určena pro rozvoj obchodu a služeb

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 50%

Lokalita VN4 - doplňující podmínky:

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 35%

- lokalitou prochází nový kanál, převádějící vodu ze stávajícího (obnoveného) systému struh do Příbramského potoka;

- vodní tok, protékající lokalitou, bude zachován v otevřeném přirozeném korytě; niva toku podél cesty od jižního okraje lokality po stávající areál zůstane v šířce cca 10 m volná s udržovaným lučním porostem

Lokalita VN8 - doplňující podmínky:

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 35%

Lokalita VN11 - doplňující podmínky:

- lokalita je přednostně určena pro rozvoj obchodu a služeb

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 50%

Lokalita VN12 - doplňující podmínky:

- lokalita je přednostně určena pro rozvoj obchodu a služeb

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 50%

Lokalita VN17 - doplňující podmínky:

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 35%

Lokalita VN20 - doplňující podmínky:

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 35%

Lokalita VN23 - doplňující podmínky:

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 50%

- doprava: lokalita bude napojena z ulice Jinecké přes lokality VN3 a VN12

Lokalita VN24/FV - doplňující podmínky:

- lokalita je určena výhradně pro fotovoltaické elektrárny

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (VS)

Plochami výroby a skladování se rozumí plochy určené pro umístění činností, dějů a zařízení výlučně výrobních průmyslových, nebo skladových, popřípadě výlučně zemědělských pěstitelských a chovatelských v uzavřených areálech. Přípustné a obvyklé jsou rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující služby bezprostředně spojené s činnostmi, ději nebo zařízeními: čistě průmyslovými, zaměřenými výlučně na výrobu středního a velkého rozsahu; čistě zemědělskými, zaměřenými výlučně na pěstitelské a chovatelské činnosti, děje a zařízení středního a velkého rozsahu.

Hlavní a přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro průmyslovou výrobu, obchod a služby všeho druhu, plochy a zařízení pro skladování, zařízení pro velkoobchodní prodej a distribuci; stavby a zařízení pro zemědělské hospodaření, plochy a zařízení pro skladování plodin, hnojiv a chemických přípravků pro zemědělství, manipulační plochy, stavby a zařízení pro provoz a údržbu, veterinární zařízení.

Podmíněně přípustné funkční využití: stavby pro administrativu, bydlení - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), větší obchodní zařízení (do kapacity 5.000 m2 hrubé užitné plochy). Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití. Provozy a zařízení, které by mohly mít negativní vliv na životní prostředí.

Prostorové uspořádání: -.

Lokalita VS1 - doplňující podmínky:

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 25%

- max. výška objektů: 8 m (od průměrné hladiny upraveného terénu v půdorysu objektu k nejvyššímu místu střešní konstrukce - měřeno bez výstupků charakteru komína, antény, nástřešního technologického zařízení vzduchotechniky apod.)

- doprava: dopravně bude lokalita napojena přes stávající výrobní areál

Lokalita VS2 - doplňující podmínky:

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 35%

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (DI)

Plochami dopravní infrastruktury se rozumí plochy sloužící pro umístění staveb a zařízení pro

automobilovou osobní a nákladní dopravu, pro autobusovou hromadnou dopravu osob, pro individuální a hromadné parkování osobních a nákladních automobilů a autobusů, pro železniční dopravu.

Hlavní a přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro automobilovou osobní a nákladní dopravu, stavby a zařízení pro autobusovou hromadnou dopravu osob, stavby a zařízení pro dopravu v klidu, stavby a zařízení pro železniční dopravu, čerpací stanice pohonných hmot.

Podmíněně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 200 m2 hrubé užitné plochy) - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím. Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití.

Prostorové uspořádání: -.

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI)

Plochami technické infrastruktury se rozumí plochy pro umísťování technických činností, dějů a zařízení k

obsluze území; plochami technického vybavení jsou zejména: zásobování vodou (vodní zdroje, vodárny); kanalizace (čistírny odpadních vod); zásobování plynem; zásobování elektrickou energií (energetická zařízení); telekomunikace; zásobování teplem; odpadové hospodářství.

Hlavní a přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro technické vybavení území (zásobování vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod, zásobování plynem, zásobování teplem, zásobování elektrickou energií, telekomunikace, odpadové hospodářství).

Podmíněně přípustné funkční využití: stavby pro administrativu, bydlení - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím. Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití.

Prostorové uspořádání: -.

Lokalita TI1 - doplňující podmínky:

- lokalita je určena pro odpadové hospodářství

- max. zastavěnost pozemku nadzemními objekty: 35%

- doprava: napojení z jižní obslužné komunikace, zajištění jediného vjezdu

PLOCHY SPECIFICKÉ

PLOCHY SPECIFICKÉ – PLOCHY BEZPEČNOSTI A OBRANY (BO)

Plochami specifickými – plochami bezpečnosti a obrany se rozumí plochy určené pro specifické účely mající za účel zajistit bezpečnost a obranou státu.

Hlavní a přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro zajištění bezpečnosti a obrany státu.

Prostorové uspořádání: -.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (PVP)

Plochy veřejných prostranství jsou plochy, z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit a které musí být přístupné veřejnosti bez omezení. V případě pochybností se má za to, že je veřejným prostranstvím území, které bylo vymezeno jako veřejné prostranství v územním plánu, popřípadě o němž jako o veřejném prostranství rozhodl správce místního poplatku.

Veřejná prostranství tvoří zejména náměstí, silnice, ulice a místní komunikace, chodníky, tržiště, průchody a podloubí, nadchody, podchody, průchody a pasáže a nábřeží; území veřejné zeleně mohou být doplněna drobnými stavbami, vodními prvky a zpevněnými plochami. Limity povoleného znečištění jsou vymezeny v rámci lokality, jejíž jsou veřejná prostranství součástí.

Rozsah obvyklých a přípustných, podmínečně přípustných, popřípadě nepřípustných činností, dějů a zařízení na přírodních plochách je určen obecně závaznými právními předpisy.

Hlavní a přípustné funkční využití: nezastavitelné plochy veřejných prostranství bez omezení přístupu (s možností regulovaného přístupu – například v nočních hodinách); součástí veřejných prostranství je sídelní zeleň.

Podmíněně přípustné funkční využití: -.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití.

Prostorové uspořádání: -.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ - MĚSTSKÉ PARKY A LESOPARKY (MPL)

Plochami veřejných prostranství - městskými parky a lesoparky se rozumí intensivně ošetřované, udržované a upravované přírodně krajinné plochy uvnitř města. Lesoparky se rozumí zvnitřnělé části otevřené krajiny ve městě, umožňující intensivní sportovní a rekreační využití městským obyvatelstvem; tyto plochy nemusí být vyjmuty ze zemědělského půdního fondu a z ploch určených k plnění funkcí lesa a

nevyžadují intensivní ošetřování, udržování a úpravy, lze je však zároveň charakterizovat jako veřejně přístupné plochy veřejného zájmu. Plochy městských parků a lesoparků jsou plochy, z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit.

Hlavní a přípustné funkční využití: záměrně založené, případně záměrně dotvořené plochy

zeleně.

Podmíněně přípustné funkční využití: zahradní stavby, stavby a zařízení pro provoz a údržbu

dané plochy. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem standard území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití.

Prostorové uspořádání: -.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ - HŘBITOVY (PH)

Plochami veřejných prostranství - hřbitovy se rozumí kromě vlastních hřbitovů také urnové háje a obřadní síně. Plochy hřbitovů jsou plochy, z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit a které musí být přístupné veřejnosti bez omezení.

Hlavní a přípustné funkční využití: záměrně založené, případně záměrně dotvořené plochy zeleně; plochy určené pro pohřbívání, urnové háje, kolumbária.

Podmíněně přípustné funkční využití: zahradní stavby, stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití.

Prostorové uspořádání: -.

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (PV)

Plochami vodními a vodohospodářskými se rozumí významné vodní plochy a vodoteče, popřípadě v rámci

rekultivace zatopené plochy patřící do správního území města.

Hlavní a přípustné funkční využití: vodní plochy a vodní toky.

Podmíněně přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro provoz a údržbu vodních ploch.

Podmínkou je, že nedojde prokazatelně k poškození, případně ke zničení VKP ze zákona.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití.

Prostorové uspořádání: -.

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (PZ)

Plochami zemědělskými se rozumí části venkovské krajiny patřící do správního území města a určené k

zemědělskému využití.

Hlavní a přípustné funkční využití: zemědělský půdní fond, včetně významné nelesní zeleně.

Podmíněně přípustné funkční využití: stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely

rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Podmínkou je, že nedojde prokazatelně k poškození, případně ke zničení VKP ze zákona.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití.

Prostorové uspořádání: -.

Do ploch zemědělských jsou zahrnuty i plochy stávajících odvalů – jedná se o cílový stav těchto ploch.

PLOCHY LESNÍ PLOCHY LESNÍ (PL)

Plochami lesními se rozumí části venkovské krajiny patřící do správního území města a určené k plnění

funkcí lesa (plochy určené k plnění funkcí lesa).

Hlavní a přípustné funkční využití: monofunkční plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Podmíněně přípustné funkční využití: stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro lesnictví, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Podmínkou je, že nedojde prokazatelně k poškození, případně ke zničení VKP ze zákona.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití.

Prostorové uspořádání: -.

PLOCHY LESNÍ – MĚSTSKÉ LESY – LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ (ML)

Plochami lesními – městskými lesy – lesy zvláštního určení se rozumí části venkovské krajiny patřící do správního území města a určené k plnění funkcí lesa (plochy určené k plnění funkcí lesa); jedná se o městské lesy se zvýšenou rekreační funkcí, která je nadřazena funkcím produkčním.

Hlavní a přípustné funkční využití: monofunkční plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa - jedná se o městské lesy se zvýšenou rekreační funkcí, která je nadřazena funkcím produkčním.

Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití.

Prostorové uspořádání: -.

G VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

Veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, jsou znázorněny v grafické části územního plánu ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací.

Územní plán navrhuje následující veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit:

VPS - VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

VP 1

Centrální veřejný prostor Zdaboř

budoucí hlavní veřejné prostranství prostorového celku 3 (Zdaboř)

VPS - STAVBY KOMUNIKACÍ PRO INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVU
č.	STAVBA	ÚSEK
DI 01	Dálnice D4	Úsek Bytíz
DI 02	Dálnice D4	Úsek Jesenice
DI 03	JV obchvat silnice č.I/18	Polní – silnice III/11812
DI 04	JV obchvat silnice č.I/18	Silnice III/11812 - Milínská
DI 05	JV obchvat silnice č.I/18	Milínská – Bohutín
DI 06	neobsazeno
DI 07	spojka silnice č. III/1911 – JV obchvat	Zdabořská – JV obchvat
DI 08	Silniční propojení Zdaboř	Rožmitálská - Zdabořská
DI 09	Rondel na Rožmitálské
DI 10	přeložka Brodské na JV obchvat
DI 11	Úprava trasy silnice do Žežic
DI 12	Přeložka silnice Dubenec - Bytíz
DI 13	Přeložka silnice přes Bytíz	MÚK Dubenec – silnice č. II/118
DI 14	neobsazeno
DI 15	Přeložka silnice vč. přemostění JV obchvatu	Napojení na silnici III/11812
DI 16	neobsazeno
DI 17	Prodloužení Šachetní na propojku Drkolnov
DI 18	Propojení K Podlesí – Husova	Přes areál TOPEKO
DI 19	Za Balonkou	Prodloužení stávající komunikace
DI 20	Rondel na Kpt. Olesnického s Jineckou
DI 21	Přemostění Polní přes JV obchvat
DI 22	Páteřní komunikace v rozvojové ploše - X.	Xxxxxxx louka
DI 23	Spojka páteřní komunikace s Žižkovou ulicí	Fantova louka
DI 24	Spojka páteřní komunikace s ulicí Fantova louka	Fantova louka
DI 25	neobsazeno

DI 26	Propojení Rožmitálská – Xxxx Xxxx
DI 27	Propojení Milínské na Urxovu	Od rondelu na Sádky
DI 28	Páteřní komunikace v rozvojové ploše – IV.	Lazec
DI 29	neobsazeno
DI 30	Páteřní komunikace v rozvojové ploše – VI.	Žežice
DI 31	Páteřní komunikace v rozvojové ploše - VII.	Žežice
DI 32	Obecnická	Obecnická
DI 33	Spojka páteřní komunikace v severovýchodní části Žežic	Žežice - nový úsek
DI 34	Páteřní komunikace v rozvojové ploše SO16	Zdaboř - Červená

VPS - STAVBY PRO PĚŠÍ A CYKLISTICKOU DOPRAVU
č.	STAVBA	ÚSEK
DPC 01	Samostatná cyklostezka	Podél Litavky
DPC 02	Samostatná cyklostezka	Podél Příbramského potoka
DPC 03	Samostatná cyklostezka	Podél stávajících struh
DPC 04	Samostatná cyklostezka	Podél obnovených struh
DPC 05	Samostatná cyklostezka	Nádraží – Školní - stadion
DPC 06	Samostatná cyklostezka	Letní kino - Brodská
DPC 07	Samostatná cyklostezka	Sídliště Březové Hory
DPC 08	Samostatná cyklostezka	Drdova ulice - Drkolnov
DPC 09	Samostatná cyklostezka	Jiráskovy sady – Šibeniční vrch
DPC 10	Samostatná cyklostezka	Příbramský potok u areálu Hamiro
DPC 11	Samostatná cyklostezka	Lešetice - Brod
DPC 12	Samostatná cyklostezka	Podél JV obchvatu
DPC 13	Samostatná cyklostezka	Sázky
DPC 14	neobsazeno
DPC 15	Lávka pro pěší a cyklisty přes železniční těleso	V prodloužení Nerudovy ulice

VPS - STAVBY PRO DOPRAVU V KLIDU
č.	STAVBA	POLOHA
DK 01	Hromadná garáž G1 pro 200 vozidel	Centrum – Dvořákovo náměstí
DK 02	Hromadná garáž G2 pro 300 vozidel	Husova ulice (u rondelu)
DK 03	Hromadná garáž G3 pro 200 vozidel	Sokolská ulice (u nemocnice)
DK 04	Hromadná garáž G4 pro 200 vozidel	Centrum - Milínská
DK 05	Hromadná garáž G5 pro 200 vozidel	Xxxxxxx Xxxxxx ( u Zimního stadionu)
DK 06	Hromadná garáž G6 pro 200 vozidel	Žežická ulice (Drkolnov)

DK 07	Hromadná garáž G7 pro 150 vozidel	Brodská ulice (u supermarketu)
DK 08	Hromadná garáž G8 pro 150 vozidel	Šachetní (u supermarketu)
DK 09	Hromadná garáž G9 pro 200 vozidel	Poblíž areálu hasičů u železniční trati
DK 10	Odstavná plocha PON 1 pro 50 náklad. vozů	Rozvojová plocha u Evropské
DK 11	Odstavná plocha PON 2 pro 50 náklad. vozů	Rozvojová plocha Brod

VPS - TECHNICKÉ VYBAVENÍ
TV1	Propojovací vodovodní řad do VDJ Chlum + VDJ Pichce Propojovací vodovodní řad - výtlak z ÚV Hvězdička do navrženého vodojemu Pichce 2 x 150 m3 a dále gravitační řad do vodojemu Chlum u ÚV Drásov – pro odstranění energeticky náročné dopravy vody přes VDJ Hatě.
TV2	Propojovací vodovodní řad z VDJ Kozičín do VDJ Hatě II Propojovací vodovodní řad min. DN300 z vodojemu Kozičín do vodojemu Hatě II v trase podél stávajícího řadu DN 300 k Rožmitálské, dále podél nových komunikací DI-07,08 a DI- 04,05, přes železniční trať a podél Milínské, svahem Pochodnice k VDJ Hatě II.
TK1	Sběrač jednotné kanalizace DN 1000 Fantova louka Stoka DN 1000, zaústěná v ukončení kanalizační štoly v horní části Pražské ulice, vedená dále ulicí Pražskou, Ondrákovou, Balbínovou, Partyzánskou, Bytízskou na okraj území, navrženého k obytné výstavbě.
TK2	Splašková stoka DN 300 Žežice - Brod Kanalizace DN 300 od napojení na stávající kanalizaci DN 300 v obci Brod k okraji budoucí zástavby v Žežicích.
TK3	Kanalizační sběrač Bohutín – Březové Hory Navržený kanalizační sběrač, převádějící splaškovou kanalizaci ze správního území obce Bohutín do kmenové stoky Březové Hory v údolí Litavky
TP1	Plynovod VVTL DN 500 – Drahelčice - Háje Upřesnění koridoru pro umístění stavby VVTL plynovodu Drahelčice – Háje DN 500 Pn 63, která je dle ZÚR označena jako veřejně prospěšná stavba P01.
TE1	Nadzemní vedení 110 kV Příbram - Dobříš Výstavba nového nadzemního vedení 110 kV Příbram – Dobříš na příhradových stožárech v souladu se ZÚR Středočeského kraje, jako veřejně prospěšné stavby E20.
TE-TS	Trafostanice N-TS1 až N-TS36 Nově navržené trafostanice v rozvojových a transformačních plochách - kabelové a příhradové, včetně kabelových resp. venkovních vedení 22 kV.
TT1	Primerní horkovod – připojení kotelny Ryneček Úsek primerního horkovodu s napojením na stávající trasu ke kotelně „A“, vedený Mariánskou ulicí, pod železniční tratí ČD ke kotelně Ryneček, která bude rekonstruována na výměníkovou stanici systému CZT.

TO1	Xxxxxx pro skládku TKO Plocha pro skládku TKO v prostoru k. x. Xxxxx, včetně příjezdové komunikace

VPS - ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
S10	Struhy „Spodní“ Vokačovský rybník - Ševčínský důl - obnovená trasa struhy
S20	Struhy „Horní“ Láz – Drkolnov - obnovená trasa struhy
S2N	Struhy „Horní“ Láz – Drkolnov - navržená trasa struhy
5L1	Lesopark Lesopark 5L1 Odvaly - části lesoparku k založení na rekultivovaných plochách

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ

Veřejně prospěšná opatření jsou znázorněna v grafické části územního plánu ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací.

Územní plán navrhuje následující veřejně prospěšná opatření:

	VPO - ÚSES
U1	lokální biocentrum LBC Sázkový potok
U2	lokální biocentrum LBC Údolnice
U3	lokální biocentrum LBC Pod Čertovým pahorkem
U4	lokální biocentrum LBC Čekalíkovský rybník
U5	korekce (zmenšení) stávajícího lokálního biocentra LBC Za Flusárnou
U6	korekce (zmenšení) stávajícího lokálního biocentra LBC Jesenice
U7	korekce (rozšíření) stávajícího lokálního biocentra LBC Park Litavka
U8	korekce (rozšíření) stávajícího lokálního biocentra LBC Za Hájetina
U9	korekce trasy stávajícího lokálního biokoridoru LBK
U10	regionální biokoridor RK 11 Octárna – Trhové Dušníky
U11	regionální biokoridor RK 257 Mýto - Kosov

STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU

Územní plán nenavrhuje žádné stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit.

PLOCHY PRO ASANACI

Územní plán nenavrhuje žádné plochy k asanaci, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit.

H VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

Územní plán nenavrhuje žádné veřejně prospěšné stavby, ani veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.

I STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ

Stanovení kompenzačních opatření podle §50 odst.6 stavebního zákona

Územní plán nestanovuje žádná kompenzační opatření podle §50 odst.6 stavebního zákona v platném znění.

J VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV

Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření

Územní plán vymezuje následující plochy územních rezerv:

SO5 - bude rozvíjena až po naplnění lokalit SO2 a SO4.

SO10 - bude rozvíjena až po naplnění všech lokalit typu SO (plochy smíšené obytné – bydlení městské) – ploch zastavitelných.

BV1, BV2, BV7, BV11, BV18, BV20 - budou rozvíjeny až po naplnění všech lokalit typu BV (plochy smíšené obytné – bydlení venkovské) – ploch zastavitelných.

BV39 - bude rozvíjena až po naplnění lokalit BV34, BV25, BV36, BV37 a BV38.

SR1 - bude rozvíjena až po naplnění lokality SR2.

Plochy územních rezerv budou rozvíjeny až po naplnění výše uvedených podmínek – na základě změny územního plánu.

K VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI

Územní plán nevymezuje žádné plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci.

L VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE

Územní plán nevymezuje žádné plochy ani koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie.

M VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU

Územní plán nevymezuje žádné plochy ani koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu.

N STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)

Územní plán vymezuje zastavitelné plochy, které jsou členěny na zastavitelné plochy a plochy územních rezerv; u ploch územních rezerv jsou stanoveny podmínky pro jejich zastavění (etapizace).

O VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB,

PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT

Stavbami, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace a autorský dozor jen autorizovaný architekt, jsou veškeré národní kulturní památky, veškeré nemovité kulturní památky a dále následující významné městské stavby:

- radnice v ulici Tyršova od arch. V. I. Ulmanna,

- škola v ulici Gen. Tesaříka,

- sokolovna v ulici Gen. Tesaříka,

- budovy škol v ulici Jiráskovy sady,

- budova knihovny čp. 156 na nám. T.G.M.,

- dům s xxxxxxxx X. Alše čp. 1 na nám. T.G.M.,

- secesní budova pošty v Tyršově ulici,

- budova balonky,

- Husův sbor Březové Hory.

P ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části

Návrh územního plánu Příbram sestává z textové části a z části grafické.

Část textová má celkem 48 stran a sestává z následujících kapitol:

A Vymezení zastavěného území

B Základní koncepce rozvoje území obce

C Urbanistická koncepce

D Koncepce veřejné infrastruktury

E Koncepce uspořádání krajiny

F Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

G Vymezení veřejně prospěšných staveb

H Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb

I Stanovení kompenzačních opatření Stanovení pořadí změn v území (etapizace)

K Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci

L Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie

M Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu

N Stanovení pořadí změn v území (etapizace)

O Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt

P Údaje o územním plánu

Část grafická obsahuje celkem 7 výkresů:

1 Výkres základního členění území 1 : 10 000

2 Hlavní výkres 1 : 10 000

3 Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury 1 : 10 000

4 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury – vodní hospodářství 1 : 10 000

5 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury – energetika a spoje 1 : 10 000

6 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury – zásobování plynem a teplem 1 : 10 000

7 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 10 000

ODŮVODNĚNÍ

ÚVOD

Územní plán města Příbram (ÚP) byl schválen Zastupitelstvem města Příbram (ZM) dne 19. 06. 2002, usn. č. 1374/2002/ZM. Zpracovatelem ÚP je XXXX XXXXXX STUDIO (Ing. arch. Xxxx Xxxxxx, Ing. arch. Xxx Xxxxxx, Ing. arch. Xxxxxx Xxxxxx). ÚP v době svého vzniku vymezil zastavitelné plochy (součet veškerých funkcí, tzn. bydlení, komerce, apod ..) o celkové výměře 246,45 ha. Do kalkulace těchto ploch není zahrnuto zastavěné území a území k přestavbě (transformační lokality).

Dne 11. 06. 2003, usn. č. 307/2003/ZM rozhodlo ZM na základě návrhu vlastníka dotčeného pozemku o pořízení Změny č. 1 Územního plánu města Příbram (Z1). Projektantem Z1 byl Ing. arch. Xxxx Xxxxxx. Předmětem Z1 bylo pouze 1 řešené území – rozšíření sportovního areálu Marila jihozápadním směrem (vymezení nové sportovní plochy 3R1 o výměře 1,1 ha) , a s tím související úprava trasy veřejně prospěšné stavby komunikační propojky DI - 08 Zdabořská – Rožmitálská. Z1 byla schválena ZM dne 21. 04. 2004, usn č. 801/2004/ZM.

Dne 05. 11. 2003, usn. č. 485/2003/ZM rozhodlo ZM o pořízení Změny č. 2 Územního plánu města Příbram (Z2), a to na základě návrhů vlastníků dotčených pozemků. Projektantem Z2 byl Ing. arch. Xxxx Xxxxxx. Předmětem Z2 bylo celkem 9 dílčích řešených území (vymezení nových ploch k zástavbě), kromě toho Z2 odstranila některé dílčí nedostatky ÚP, jako např. nesoulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací (Územní plán velkého územního celku okresu Příbram), konkr. plynovod VVTL PZP Háje – Drahelčice, vedení VVN 110 kV Příbram – Bohutín, aj. V celkovém sumě Z2 vymezila 4,52 ha nových ploch k zástavbě. Z2 byla schválena ZM dne 20. 04. 2005, usn č. 1342/2005/ZM.

Dne 12. 04. 2006, usn. č. 1838/2006/ZM rozhodlo ZM o pořízení Změny č. 3 Územního plánu města Příbram (Z3). Z3 byla pořizována z vlastního podnětu ZM, předmětem řešení byly 3 dílčí cíle - korekce trasování Obecnické silnice, změna funkčního využití areálu bývalé 8.ZŠ (z území veřejného vybavení školství na obytné území městské kolektivní zástavby) a vymezení nového přechodu přes železniční trať v úseku mezi 7.ZŠ a Juniorklubem. Projektantem Z3 byl Ing. arch. Xxxx Xxxxxx, plochy k zástavbě v celkovém součtu představovaly 3,36 ha. Z3 byla schválena ZM dne 04. 12. 2006, usn č. 82/2006/ZM.

O pořízení Změny č. 4 Územního plánu města Příbram (Z4) rozhodlo ZM dne 12. 04. 2006, usn. č. 1839/2006/ZM, a to na základě návrhu vlastníka dotčeného pozemku. Předmětem Z4 bylo pouze 1 řešené území – vymezení nové plochy pro komerční zástavbu. Projednané zadání Z4 bylo dne 10. 11. 2006, usn. č. 2148/2006/ZM schváleno ZM, následně z výběrového řízení vzešel projektant Z4. V této fázi navrhovatel Z4 od požadavku na změnu ustoupil a tudíž pořizování Z4 bylo ukončeno.

O pořízení Změny č. 5 Územního plánu města Příbram (Z5) rozhodlo ZM usn. č. 251/2007/ZM ze dne 16. 4. 2007 a usn. č. 372/2007/ZM ze dne 18. 6. 2007, a to zejména na základě podnětů vlastníků dotčených pozemků a dále z podnětu orgánu ochrany přírody (OŽP MěÚ Příbram) – zde se jednalo o jednotlivé dílčí korekce územního systému ekologické stability. Celkem Z5 obsahovala 65 jednotlivých řešených území. Projektantem Z5 byl Ing. arch. Xxxxx Xxxxxx. Z5 byla vydána dne 14. 09. 2009, usn. č. 1255/2009/ZM, účinnosti nabyla dne 10. 10. 2009, a v celkovém součtu vymezila 44,12 ha nových zastavitelných ploch. Z5 byla první změnou ÚP, která byla pořizována a vydána v prostředí nového stavebního zákona, tzn. zákona č. 183/2006 Sb.

Dne 20. 07. 2009, usn. č. 1211/2009/ZM rozhodlo ZM na základě návrhu vlastníka dotčeného pozemku o pořízení Změny č. 6 Územního plánu města Příbram (Z6). Projektantem Z6 byl Ing. arch.

Xxxxx Xxxxxx. Předmětem Z6 bylo pouze 1 řešené území – v severní části města Příbram vymezit plochu pro umístění fotovoltaické elektrárny. Z6 byla vydána dne 31. 05. 2010, resp. 07. 06. 2010, usn. č. 1555/2010/ZM, účinnosti nabyla dne 23. 06. 2010, a v celkovém součtu vymezila 9,98 ha nových zastavitelných ploch.

O pořízení Změny č. 7 Územního plánu města Příbram (Z7) rozhodlo ZM dne 19. 11. 2007 (usn. č. 491/2007/ZM), dne 31. 03. 2008 (usn. č. 669/2008/ZM), dne 10. 11. 2008 (usn. č. 896/2008/ZM), dne 20.

07. 2009 (usn. č. 1211/2009/ZM) a dne 09. 11. 2009 (usn č. 1320/2009/ZM), a to na základě návrhu vlastníků dotčených pozemků (celkem 27 dílčích řešených území) a na základě návrhu provozovatele vodohospodářského majetku města Příbram 1. SčV (celkem 9 jednotlivých řešených území – změna tras, propojení, apod. sítí vodohospodářské infrastruktury) a z vlastního podnětu (korekce koridoru trasy přeložky silnice č. I/18, dle požadavků investora. Projektantem byl Ing. arch. Xxxxx Xxxxxx. V době pořizování Z7 (2010 – 2011) začaly dotčené orgány důsledně uplatňovat ustanovení stavebního zákona, které stanovuje, že další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch (§ 55 odst. 4 stavebního zákona). Proto velká většina řešených území Z7 musela být z pořizování změny vypuštěna – z původních 27 nově vymezovaných zastavitelných ploch jich ve změně zůstalo 11. Z7 byla vydána dne

11. 07. 2011, usn. č. 221/2011/ZM, účinnosti nabyla dne 11. 08. 2011. V celkovém součtu (vč. ploch pro infrastrukturu) vymezila 19,93 ha nových zastavitelných ploch.

O pořízení Změny č. 8 Územního plánu města Příbram (Z8) rozhodlo ZM dne 11. 07. 2011, usn. č. 222/2011/ZM, a to na základě návrhu vlastníka dotčeného pozemku. Předmětem Z8 bylo pouze 1 řešené území – vymezení nové plochy pro bydlení (část pozemků) a komerci (část pozemků). V průběhu projednávání návrhu zadání Z8 byla plocha pro komerci vypuštěna, ve schváleném zadání tedy zůstal jediný předmět změny, tzn. vymezení nové zastavitelné plochy pro bydlení. Projektantem Z8 byl Ing. arch. Xxxxx Xxxxxx. V průběhu pořizování Z8 uplatnil krajský úřad z pozice nadřízeného orgánu nesouhlasné stanovisko – důvodem bylo neprokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Proto byla ZM předložena možná varianta postupu – vypustit z ÚP jinou zastavitelnou plochu o stejné výměře tak, aby v celkové bilanci města nedošlo k navýšení zastavitelných ploch. Tuto variantu ZM na svém zasedání dne 03. 03. 2014 neschválilo a tudíž bylo pořizování Z8 ukončeno, a to z důvodu výše uvedeného nesouhlasného stanoviska krajského úřadu.

O pořízení Změny č. 9 Územního plánu města Příbram (Z9) rozhodlo ZM dne 03. 03. 2014, usn. č. 733/2014/ZM z vlastního podnětu. Předmětem Z9 je prověření možnosti umisťování ubytoven na území města. V souvislosti s touto změnou vydala rada města stavební uzávěru, která zakazuje umisťování ubytovacích zařízení na území města Příbram. Pořizování změny bylo ukončeno usnesením zastupitelstva města 23. 11. 2015 usn. č. 342/2015/ZM.

Jedná se o úpravu územního plánu v souladu s ustanovením § 188 odst. (1) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. V rámci této úpravy došlo pouze k aktualizaci zastavěného území a aktualizaci stavu a návrhu dopravní a technické infrastruktury a k uvedení územního plánu do souladu s platnou legislativou. Dále byl prověřen soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje ČR a Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje po jejich aktualizacích (Aktualizace Politiky územního rozvoje ČR č. 1 byla schválena Vládou České republiky dne 15. 4. 2015; o vydání Aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje č. 1 rozhodlo Zastupitelstvo Středočeského kraje dne 27.7.2015).

PŘEVODNÍ TABULKA INDEXŮ LOKALIT / LEGENDY HLAVNÍHO VÝKRESU

ÚPnM	úprava
		plochy smíšené obytné

		plochy smíšené obytné – městského jádra (SM)
		(ÚPnM: centrální území – smíšené městského jádra)
1S1T		převedeno do stabilizovaných ploch
1S2T		převedeno do stabilizovaných ploch
1S3T		převedeno do stabilizovaných ploch
3S1T		převedeno do stabilizovaných ploch
3S2T	SM5
3S3T		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)

		plochy smíšené obytné – bydlení městské kolektivní (BK)
		(ÚPnM: obytné území městské kolektivní zástavby)

		plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální (BM)
		(ÚPnM: obytné území městské individuální zástavby)

		plochy smíšené obytné – bydlení městské (SO)
		(ÚPnM: obytné území městského charakteru)
1B1	SO1
1B2	SO2
1B3	SO3
1B4	SO4
1B5	SO5	územní rezerva
1B6	SO6
1B7	SO7
1B8	SO8
1B11		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)
2B1	SO9
2B2	SO10	územní rezerva
2B2a	SO11
2B3		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)
2B4	SO12
2B5		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)
2B6T		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)
2B7	SO27
3B1	SO13
3B2	SO14
3B3	SO15
3B4	SO16
3B5	SO17
3B6	SO18

ÚPnM	úprava
3B7	SO19
3B8	SO20
3B9	SO21
3B10	SO22
4B1	SO23
4B2	SO24
4B3	SO25
4B4	SO26

		plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (BV)
		(ÚPnM: obytné území venkovského charakteru)
6Bv1	BV1	územní rezerva
6Bv2a	BV2	územní rezerva
6Bv2b	BV3
6Bv2c	BV4
6Bv3T		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)
6Bv5	BV5
6Bv4	BV6
6Bv5	BV7	územní rezerva
6Bv6	BV8
6Bv7	BV9
6Bv8	BV10
6Bv9	BV11	územní rezerva
6Bv10	BV12
6Bv11		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)
6Bv12	BV14
6Bv13	BV15	+ 6Bv20
6Bv14	BV16	+ 6Bv21e
6Bv15	BV17
6Bv16	BV18	územní rezerva
6Bv16	BV19
6Bv17	BV20	územní rezerva
6Bv18	BV21	+ 6Bv23a
6Bv19	BV22	+ 6Bv23b
6Bv20	BV15	+ BV13
6Bv21a	BV23
6Bv21b	BV24
6Bv21c	BV25
6Bv21d	BV26
6Bv21e	BV13	+ 6Bv14
6Bv22a	BV27
6Bv22b	BV28
6Bv23a	BV21	+ 6Bv18
6Bv23b	BV22	+ 6Bv19

ÚPnM	úprava
6Bv23c	BV29
6Bv23d	BV30
6Bv23e	BV31
6Bv24a	BV32
6Bv24b	BV33
7Bv1	BV34
7Bv2	BV35
7Bv3	BV36
7Bv4	BV37
7Bv5	BV38
7Bv6		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)
7Bv7	BV39	územní rezerva
7Bv8	BV40
7Bv9	BV41
7Bv10	BV42
8Bv1		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)
8Bv2	BV43
8Bv3	BV44
8Bv4	BV45
8Bv5		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)
8Bv6	BV46
8Bv7	BV47
8Bv8	BV48
8Bv9	BV49
8Bv11	BV50

		plochy občanského vybavení

		plochy občanského vybavení – veřejné vybavení (VV)
		(ÚPnM: území veřejného vybavení)
1VV1	VV1

		plochy občanského vybavení – sport a rekreace (SR)
		(ÚPnM: sportovní a rekreační území)
3R1		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)
7R1	SR1	územní rezerva
7R2	SR2
7R3	SR3

		plochy rekreace

		plochy rekreace – zahrádkářské a chatové osady (ZO)
		(ÚPnM: území zahrádkářských kolonií)
2R1		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)

ÚPnM	úprava
4Z1		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)

		plochy výroby a skladování

		plochy výroby nerušící, obchodu a služeb (VN)
		(ÚPnM: území komerčně industriálních zón)
1K1	VN1
1K2	VN2
1K3	VN3
3K1	VN4
3K2T		převedeno do stabilizovaných ploch
3K3T		převedeno do stabilizovaných ploch
3K4T		převedeno do stabilizovaných ploch
4K1	VN8
4K2T		převedeno do stabilizovaných ploch
4K3T		převedeno do stabilizovaných ploch
5K1	VN11
5K2	VN12
5K3T		převedeno do stabilizovaných ploch
5K4T		převedeno do stabilizovaných ploch
5K5T		převedeno do stabilizovaných ploch
5K6T		převedeno do stabilizovaných ploch
5K7	VN17
5K8T		převedeno do stabilizovaných ploch
5K9T		převedeno do stabilizovaných ploch
5K10	VN20
9K1T		převedeno do stabilizovaných ploch
9K2T		převedeno do stabilizovaných ploch
1K5	VN23
5K11a	VN24/FV
5K11b		již zastavěné území (plocha stabilizovaná)

		plochy výroby a skladování (VS)
		(ÚPnM: výrobní plochy)
4V1	VS1
5V1	VS2

		plochy dopravní infrastruktury

		plochy dopravní infrastruktury (DI)
		(ÚPnM: dopravní plochy)

ÚPnM	úprava
		plochy technické infrastruktury

		plochy technické infrastruktury (TI)
		(ÚPnM: plochy technického vybavení)
9T1	TI1

		plochy specifické

		plochy specifické – plochy bezpečnosti a obrany (BO)
		(ÚPnM: plochy bezpečnosti a obrany)

		plochy veřejných prostranství

		plochy veřejných prostranství (PVP)
		(ÚPnM: veřejná prostranství)

		plochy veřejných prostranství – městské parky a lesoparky (MPL)
		(ÚPnM: městské parky) (ÚPnM: lesoparky)
1L1	MPL1
4L1	MPL2
5L1	MPL3
5L2	MPL4

		plochy veřejných prostranství – hřbitovy (PH)
		(ÚPnM: hřbitovy)

		plochy vodní a vodohospodářské

		plochy vodní a vodohospodářské (PV)
		(ÚPnM: vodní toky a vodní plochy)

		plochy vodní a vodohosp. – struhy a vodní kanály
		(ÚPnM: struhy a vodní kanály)

		plochy zemědělské

		plochy zemědělské (PZ)
		(ÚPnM: území zemědělského půdního fondu – ZPF)

ÚPnM	úprava
		plochy lesní

		plochy lesní (PL)
		(ÚPnM: území pozemků určených k plnění funkcí lesa – PUPFL)

		plochy lesní – městské lesy – lesy zvláštního určení (ML)
		(ÚPnM: městské lesy – lesy zvláštního určení)

Plochy transformační (T) z původního Územního plánu města Příbram (ÚPnM) byly v rámci úpravy územního plánu převedeny do ploch stabilizovaných. Toto převedení bylo umožněno díky charakteru těchto ploch v původním ÚPnM, kdy tyto plochy byly v zásadě plochami stabilizovanými, u nichž byly pouze částečně doplněny informace, týkající se jejich případného dalšího rozvoje – k tomuto rozvoji v případě těchto ploch již v zásadě došlo.

A POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Zpracuje pořizovatel.

B SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE

A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Politika územního rozvoje ČR (PÚR) byla schválena Vládou České republiky dne 20. 7. 2009, usnesením č. 929, Aktualizace Politiky územního rozvoje ČR č. 1 byla schválena Vládou České republiky dne 15. 4. 2015 usnesením č. 276.

Z Politiky územního rozvoje ČR vyplývá pro Územní plán Příbram povinnost respektovat následující:

1) Koridory a plochy dopravní infrastruktury – řešené území územního plánu je dotčeno koridorem pro dálnici D4, úsek Příbram – Nová Hospoda.

2) Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury - řešené území územního plánu je dotčeno koridorem pro VVTL plynovod DN 500 Pn 63, vedoucí z podzemního zásobníku Háje (Příbram) k obci Drahelčice.

Návrh Územního plánu Příbram výše uvedené koridory respektuje, resp. zpřesňuje; návrh Územního plánu Příbram je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR v platném znění, včetně

republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež jsou obsaženy v kapitole 2.2:

priorita 14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje.

priorita 16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území.

ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR) byly vydány dne 7. 2. 2012 usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje č. 4-20/2011/ZK ze dne 19. 12. 2011, účinnosti nabyly dne 6. 3. 2012. O vydání Aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje č. 1 rozhodlo Zastupitelstvo Středočeského kraje usnesením č. 007-18/2015/ZK ze dne 27.7.2015.

Ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje vyplývá pro Územní plán Příbram povinnost respektovat následující:

1) Koridor pro umístění stavby dálnice D4 - úsek Dubenec – Zalužany – hranice kraje (v ZÚR jde o veřejně prospěšnou stavbu označenou D007).

2) Koridor pro umístění stavby silnice I/18 - úsek Bohutín – Příbram – Dubno (v ZÚR jde o veřejně prospěšnou stavbu označenou D035).

3) Koridor pro umístění stavby VVTL plynovod Drahelčice – Háje (v ZÚR jde o veřejně prospěšnou stavbu označenou P01).

4) Koridor pro umístění stavby vedení VVN 110 kV Příbram – Dobříš (v ZÚR jde o veřejně prospěšnou stavbu označenou E20).

5) Regionální biokoridor Mýto – Xxxxx (v ZÚR jde o veřejně prospěšné opatření označené RK

257).

6) Regionální biokoridor Octárna – Trhové Dušníky (v ZÚR jde o veřejně prospěšné opatření

označené RK 1182).

Návrh Územního plánu Příbram veškeré výše uvedené koridory dopravní a technické infrastruktury a prvky ÚSES respektuje, resp. zpřesňuje; návrh Územního plánu Příbram je v souladu se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje v platném znění, včetně:

STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO

ROZVOJE ÚZEMÍ: (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: …c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel;

UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH,

KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ: (201) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem kulturních hodnot: a) při realizaci rozvojových záměrů v širším okolí památkově chráněných území a objektů respektovat kulturně historické hodnoty (tj. především hodnoty urbanistické a architektonické).

C SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Územní plán Příbram byl zpracován v souladu s cíly a úkoly územního plánování tak, jak jsou vymezeny v ustanovení §18 a §19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v aktuálním znění (stavební zákon).

Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a pro rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích – tři pilíře udržitelného rozvoje: ekologický, ekonomický a sociální.

Územní plán Příbram naplňuje požadavek na soulad s cíli územního plánování vytvořením komplexního názoru na urbanistické řešení správního území obce, vymezením a stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (funkční regulativy), upřesněním podmínek pro využití jednotlivých lokalit - plochy zastavitelné (doplňující funkční regulativy, prostorové regulativy), definováním podmínek pro dopravní a technickou infrastrukturu a stanovením podmínek pro ochranu nezastavitelného území a cenného krajinného rázu řešeného území.

Územní plán Příbram vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území, zejména se zřetelem na péči o kulturní památky, architektonicky cenné stavby a urbanisticky hodnotné lokality a životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.“

Územní plán Příbram vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.

Územní plán Příbram naplňuje úkoly územního plánování tím, že stanovuje celkovou koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, že v procesu zpracování prověřil a posoudil potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, že stanovil podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a definoval tak urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území, že urbanistickou koncepcí stanovil podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, že stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití vytváří podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro vysoký standard prostředí, a že vytváří v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území.

D SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ

Územní plán Příbram je zpracován v souladu se zákonem č.183/2006Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) a prováděcími vyhláškami:

- Vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění;

- Vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.

Původní Územní plán města Příbram (ÚPnM) obsahoval dle stávající legislativy nepřípustnou míru regulace; jednalo se zejména o prostorové regulativy (sklony střech), materiálové regulativy (okenní rámy), regulativy hustoty obyvatel ve vztahu k plošné výměře. Tato nepřípustná podrobnost byla vypuštěna v souladu s čl. II odst. 4 zákona č. 350 / 2012 Sb. a přílohou č. 7 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 500 / 2016 Sb..

Původní ÚPnM obsahoval u několika lokalit / zastavitelných ploch požadavek pořízení územní studie. U většiny z těchto ploch již město Příbram tyto územní studie pořídilo. V případě zbývajících územních studií nebyla v původním ÚPnM stanovena konkrétní lhůta pro jejich pořízení; bylo tedy uplatněno zákonné ustanovení (čl. II odst. 5 zákona č. 350 / 2012 Sb.), ze kterého vyplývá, že pokud není v územně plánovací dokumentaci stanovena lhůta pro pořízení územní studie, pozbývá tato podmínka platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti územního plánu. Z tohoto důvodu byla tedy podmínka pořízení těchto územních studií vypuštěna.

V rámci úpravy územního plánu byla provedena revize ploch veřejných prostranství dle aktuálního

stavu.

E SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ

Územní plán Příbram je zpracován v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

Územní plán Příbram respektuje podle místních možností následující požadavky civilní ochrany na územní plán:

A. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní: ve správním území města Příbram jsou na vodních tocích stanovena záplavová území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóna záplavového území; město má dále zpracovaný Povodňový plán.

B. Zóny havarijního plánování: situace bude řešena operativně krizovým štábem městského úřadu Příbram.

C. Ve správním území města Příbram je založen Systém na ukrývání civilního obyvatelstva. Tento systém bude dále budován s tím, že rozvojové lokality, vymezené územním plánem města, budou do tohoto

systému začleněny - ukrytí obyvatel v rodinných a bytových domech bude zajištěno v rámci technického zázemí objektů.

D. Plochy pro potřeby evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: situace bude řešena operativně krizovým štábem městského úřadu Příbram.

E. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci: pro skladování materiálu civilní ochrany budou využity stávající sklady, jejichž kapacita je postačující i pro předpokládaný nárůst obyvatel řešeného území - správního území města Příbram.

F. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území a zastavitelné plochy: situace bude řešena operativně krizovým štábem městského úřadu Příbram.

G. Plochy záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků vzniklých při mimořádné události: situace bude řešena operativně krizovým štábem městského úřadu Příbram.

H. Plochy pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události: situace bude řešena operativně krizovým štábem městského úřadu Příbram.

I. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: pro zásobování vodou krizovou situací, či mimořádnou událostí postiženého území města budou přistaveny cisterny s pitnou vodou, jejich distribuci bude organizovat krizový štáb městského úřadu Příbram; pro zásobování elektrickou energií krizovou situací, či mimořádnou událostí postiženého území města budou zajištěny generátory elektrické energie, jejich distribuci bude organizovat krizový štáb městského úřadu Příbram.

Územní plán Příbram respektuje limity a zájmy Ministerstva obrany ČR:

- jev 082 z ÚAP (pro nadzemní stavby – elektronické komunikační vedení MO ČR), který je nutno respektovat podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183 / 2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu;

- jev 102 z ÚAP (vzdušný prostor MO ČR), který je nutno respektovat podle ustanovení § 41 zákona č. 49 / 1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455 / 1991 Sb., o živnostenském podnikání, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183 / 2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

Soulad s požadavky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů zpracuje pořizovatel.

F ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Jedná se o úpravu územního plánu v souladu s ustanovením § 188 odst. (1) zákona č. 183 / 2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění – tato úprava nepodléhá vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí, resp. na udržitelný rozvoj území, protože úpravou nedochází ke změně koncepce.

V souladu s ust. § 188 odst. (1) stavebního zákona předmětem projednání je rozsah provedené úpravy, nikoliv koncepce samotná. Rozsahem úpravy je zejména následující:

- aktualizace zastavěného území (§ 58 stavebního zákona);

- aktualizace stávajících inženýrských sítí a dalších jevů dle aktuálních územně analytických podkladů, včetně prověření souladu s platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací (Zásady územního rozvoje Středočeského kraje);

- zapracování všech dosud vydaných změn ÚP města Příbram (č. 1, 2, 3, 5, 6, 7);

- přepracování ploch s rozdílným způsobem využití tak, aby korespondovaly s ustanoveními vyhl. č. 501/2006 Sb., zároveň aby jejich věcný obsah vycházel z platného ÚP města Příbram;

- přeskupení struktury platného ÚP města Příbram tak, aby odpovídala příloze č. 7 vyhl. č. 500 / 2006 Sb. (výrok, odůvodnění, ….);

- transformace veřejně prospěšných staveb na veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření (§ 2 odst. 1 písm. l), m) stavebního zákona);

- vypuštění nepřípustné podrobnosti územního plánu (sklony střech, hmotový charakter zástavby…) dle čl. II odst. 4 zákona č. 350/2012 Sb. a dle přílohy č. 7 odst. 1 písm. f) vyhl. č. 500/2006 Sb.;

- převedení kategorie "výhled" do kategorie "zastavitelná plocha - 2. etapa";

- jednoznačné vymezení pojmů, které platný ÚP města Příbram používá.

Úprava územního plánu, kterou se nemění platná koncepce, nemá vliv na území evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí podle § 45i zákona č. 114 / 1002 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

G STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST.

5 SZ

Bude vloženo pořizovatelem.

H SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 SZ ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY

Zpracuje pořizovatel.

I KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Dnešní správní území města Příbram sestává ze dvou hlavních historických sídel - Příbrami a Březových Hor - a dále přidružených obcí, které se vyvíjely jako samostatná sídla vesnického charakteru ve volné, respektive již příměstské krajině. Historicky se Příbram a Březové hory vyvíjely jako dvě zcela samostatná města. K jejich formálnímu spojení došlo v devatenáctém století, fyzicky se propojila až na počátku druhé poloviny dvacátého století.

Příbram se vyvíjela okolo poměrně velkoryse založeného hlavního náměstí (dnes náměstí T. G. Masaryka), zástavba se organizovala jednak podél jím procházející severojižní, v náhorní poloze ve vztahu k Příbramskému potoku položené severojižní osy (dnešní ulice Podskalí, Plzeňská, Milínská) a podél osy směřující z náměstí na východ (dnešní ulice Pražská); paralelně k východní (severovýchodní) ose byla vedena ještě jedna rozvojová osa, míjející prostor hlavního náměstí a lemující severozápadní okraj svahu pod Svatou Horou (dnešní ulice 5.května, Na Valešince, Dlouhá). Významným počinem pro charakter území Příbrami i širšího regionu, bylo založení a postupné budování mariánského poutního místa - Svaté Hory. Ta se záhy stala jakousi akropolí ve vztahu k historickému jádru města a cesty k ní vedoucí začaly organizovat i částečně cestní síť v širším území.

Březové Hory se rozvíjely organicky, jako typické horní město, z prostoru hlavního březohorského náměstí (dnes náměstí X. X. Xxxxx a náměstí H. Kličky), které bylo založeno v těsném sousedství několika historických šachet a podél historické cesty, vedoucí v náhorní poloze ve vztahu k nivě řeky Litavky ve směru severovýchod - jihozápad (dnes ulice Rožmitálská, Husova). Jednotlivé šachty výrazně poznamenaly charakter území Březových Hor a historické stopy cest k nim vedoucí se výrazně zapsaly do krajiny v širokém okolí. Tyto cesty (Anenská, Prokopská, Mariánská) se staly rovněž hlavními propojujícími prvky dvou isolovaných měst, Březových Hor a Příbrami.

Zastavěná území Příbrami a Březových Hor se k sobě začala přibližovat v souvislosti se zástavbou okolo Mariánské ulice (již v minulosti byl pohyb obyvatel mezi oběmi městy značný a jeho výsledkem bylo i stavební přibližování obou měst) a později po první třetině dvacátého století vysazením nové vilové čtvrti na západ od nádraží mezi ulicemi Prokopskou a Mariánskou (propojení severním směrem). K výraznému napojení obou doposud samostatných struktur Příbrami a Březových Hor došlo až po druhé světové válce postupnou dostavbou zástavby této vilové čtvrti a výstavbou březohorského sídliště - došlo tak rovněž k propojení jižním směrem - k propojení zástavby okolo Příbramského potoka a jižní části zástavby Březových Hor) - na konci padesátých a v první polovině šedesátých let. Březohorské sídliště vychází z ortogonální systému zástavby, která je přizpůsobena (zakřivením ulic jedné osnovy) terénu. Hlavní průhledové osy jsou komponovány na historické jádro Příbrami a Svatou Horu. Tvar tohoto sídliště byl i ovlivněn ponecháním územní rezervy pro komunikační koridor, který byl veden po vrstevnici a vytvaroval a ohraničil sídliště po jeho jižní straně. Březohorské sídliště má tedy dobrou visuální vazbu na historické jádro Příbrami a Svatou Horu i dobrou komposiční a provozní vazbu na vilovou čtvrť nad nádražím, tyto klady jsou však na druhé straně oslabeny značnou isolovaností ve vztahu k a jádru vlastních Březových Hor. Tato isolovanost a jistá odloučenost dvou území zcela odlišných charakterů - historického jádra Březových Hor a Březohorského sídliště - nebyla doposud dalším vývojem překonána a přetrvala dodnes.

Po druhé světové válce došlo také k poměrně netypickému počinu pro danou dobu v podobě

založení nové čtvrti v prostoru Sebastopolu, vyznačující se výrazným okružně-radiálním systémem a dobrou vazbou na historické jádro Příbrami, včetně kvalitního charakteru městského prostoru (oblast kolem dnešního Alšova náměstí).

Výrazně negativně se do struktury města zapsala nová výstavba sedmdesátých a osmdesátých let, především nová bytová výstavba. Negativní zásahy se projevily necitlivým přístupem ke stávající struktuře města a poškozením (tradiční) veduty města, zakrytím výraznými hmotami novostaveb historických průhledů (především na Svatou Horu), narušením tradičních cenných vnitřních struktur, často i likvidací celých charakteristických částí města nebo poškozením významných veřejných prostorů. Nová zástavba, znamenající podstatné zvětšení zastavěného území města - zdabořské a drkolnovské sídliště - pak neobohacuje město o zaznamenání hodný urbanistický počin, naopak se zcela beze vztahu ke svému okolí pouze připojily vedle již existující struktury města. Dodnes přetrvává značně dezintegrovaný a neměstský - z pohledu kvalit tradičního města - charakter těchto dvou sídlišť. Sídlištní prostor - sám o sobě ne příliš kvalitní - přes svůj rozsah nevytváří městský celek ale působí velmi náhodně. Tyto sídlištní soubory netvoří svébytný celek ani nenavazují na sousední struktury - Březových Hor, březohorského sídliště. Bývalá, již zmiňovaná rezerva pro dopravní koridor jižně od březohorského sídliště byla obestavěna takovým způsobem, že do budoucna může plnit spojovací funkci jednotlivých částí jen omezeně.

Velký význam z hlediska vývoje území má pro Příbram a Březové Hory tradice hornictví. Důlní díla

rudných dolů, nacházející se v západní části správního území města, velmi ovlivnila celkový obraz města a stala se součástí jeho struktury. Důlní díla uranových dolů jsou v podobě spíše isolovaných jednotlivých šachet rozmístěna ve volné krajině, ve východní části správního území města. Po výrazném útlumu těžby dnes představují důlní díla rudných dolů nesporně významné technické památky; důlní díla uranových dolů teprve hledají svoje nové místo v urbanizované struktuře. Každopádně jsou v mnoha případech cennými, zainvestovanými plochami pro další rozvoj města.

Výrobní aktivity průmyslového charakteru, vznikaly v minulosti na severní okraj zastavěného území města. Vznikla tak poměrně rozsáhlá průmyslová zóna - poměrně intensivně využívané území - na severozápadě zastavěného území města.

PAMÁTKOVÁ PÉČE

Ve správním území města Příbram (řešeném území územního plánu Příbram) se nacházejí:

- národní kulturní památka (NKP) Svatá Hora - areál chrámu Panny Xxxxx prohlášená Nařízením vlády č. 262/1995 Sb., ze dne 16. srpna 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky a Nařízením vlády č. 336/2002 Sb., ze dne 19. června 2002, kterým se mění Nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění Nařízení vlády č. 171/1998 Sb.,

- národní kulturní památka (NKP) Soubor hornických památek v Březových Horách prohlášená Nařízením vlády č.106/2014 Sb., ze dne 28. května 2014 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky,

- ochranné pásmo (OP) kostela sv. Xxxxxx Xxxxxxxx, zahrnující ochranné pásmo (OP) chrámu Panny Xxxxx - Svatá Hora, vydané Rozhodnutím Okresního úřadu Příbram, referátu kultury, mládeže a tělovýchovy o zřízení ochranného pásma kostela sv. Xxxxxx xxxxxxxx čj. 190/96 ze dne 7. 6. 1996 a změněné Rozhodnutím Městského úřadu Příbram o změně hranice ochranného pásma kostela sv. Xxxxxx Xxxxxxxx v Příbrami č. j. 40314/2008 ze dne 3. 7. 2008 (pozn.: změna tohoto OP byla tehdy provedena nezákonně, viz. vyjádření OKKP KÚSK č.j. SZ_117611/2010/KUSK ze dne 17. 8. 2010 adresovaný Městskému úřadu Příbram, Odboru koncepce a rozvoje města; na toto rozhodnutí je však již třeba pohlížet jako na právně závazné),

- ochranné pásmo (OP) dolu Xxxxxxx, areálu dolu Xxxxxxx a strojovny dolu Xxxx, vydané Rozhodnutím Okresního úřadu Příbram, referátu kultury, mládeže a tělovýchovy o vymezení ochranného pásma dolu Ševčina, areálu dolu Xxxxxxx a strojovny dolu Xxxx v Příbrami č. j. 190/1996 ze dne 7. 6. 1996,

- nemovité kulturní památky (KP) zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR (ÚSKP ČR) pod rejstř. číslem. Jde o tyto KP:

Číslo rejstříku ÚSKP		KULTURNÍ PAMÁTKA
2-2508	Příbram I	kostel sv. Jakuba Většího	Masarykovo nám.
21418 / 2-2519	Příbram I	hrob - 21 náhrobků	hřbitov
104172	Příbram I	pomník padlých za první světové války	sady Na Příkopech
45538 / 2-2510	Příbram I	čp. 97	děkanství	Masarykovo nám.
17562 / 2-2513	Příbram I	čp. 106	zámek arcibiskupský, tzv. Ernestinum	Tyršova
32387 / 2-2514	Příbram I	čp. 107	měšťanský dům	nám. T. G. M.
28852 / 2-2515	Příbram I	čp. 121	jiná správní stavba - báňské ředitelství	nám. T. G. M.
26128 / 2-2947	Příbram I	čp. 143	městský dům Modrý xxxxxx	xxx. T. G. M.
42210 / 2-2516	Příbram I	čp. 144	městský dům	nám. T. G. M.
21011 / 2-2542	Příbram II	čp. 590	kostel Nanebevzetí P. Xxxxx s býv. jezuitskou rezidencí - poutní místo Svatá Hora
14015 / 2-2509	Příbram III	čp. 82	měšťanský dům	V Brance
41722 / 2-2511	Příbram III	čp. 94	měšťanský dům U modré hvězdy	Dlouhá ul.
45575 / 2-2512	Příbram III	čp. 96	měšťanský dům	Dlouhá ul.
30774 / 2-2907	Příbram VI- Březové Hory	kostel sv. Prokopa		Prokopská
101782	Příbram VI- Březové Hory	kostel sv. Vojtěcha		náměstí X. X. Xxxxx
32070 / 2-2843	Příbram VI- Březové Hory	rudný důl - dědičná štola císaře Xxxxxx XX.	k. ú. Březové Hory, Trhové Dušníky
17230 / 2-2850	Příbram VI- Březové Hory	čp.	rudný důl - Mariánská štola, z toho jen: vstupní portál	Husova

23124 / 2-3114	Příbram VI- Březové Hory	rudný důl - Ševčinská průjezdní štola, z toho jen: vstupní portál		Pod Struhami
12933 / 2-2849	Příbram VI- Březové Hory	čp. 14	jiná správní stavba - úřednický dům tzv. Šichtamt	Prokopská
39025 / 2-2846	Příbram VI- Březové Hory	čp. 27		rudný důl Xxxx
35432 / 2-2844	Příbram VI- Březové Hory	čp. 29	rudný důl Xxxxxxx	Xxxxxx
27128 / 2-2848	Příbram VI- Březové Hory	čp. 31	jiná správní stavba - projekce	Husova
103668	Příbram VI- Březové Hory	čp. 105	venkovský dům - hornický domek	Havířská
30499 / 2-2847	Příbram VI- Březové Hory	čp. 257	jiná správní stavba - inspektorát	Xxxxxx
21574 / 2-2845	Příbram VI- Březové Hory	čp. 292	rudný důl Xxxxxxx	Třemošenská
101803	Příbram VII	čp. 400	společenský dům	Legionářů
46152 / 2-2851	Příbram V-Zdaboř		rudný důl Drkolnov s historickým podzemím	Nad Štolou
24196 / 2-2926	Zavržice		židovský hřbitov	JZ od Zavržic, SSZ od Kamenné

Řešené území územního plánu Příbram je územím s archeologickými nálezy (ÚAN) ve smyslu ust. § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

ID SAS	Poř. č. SAS	NÁZEV	KATEGORIE ÚAN	OBEC
16877	22-12-05/1	Středověké a novověké jádro obce Kozičín	II	Kozičín (obec Příbram)
16878	22-12-05/2	Lazecké jamky (Jamka - V jamkách).	I	Lazec (obec Příbram)
16880	22-12-05/4	Středověké a novověké jádro obce Lazec.	II	Lazec (obec Příbram)
16881	22-12-05/5	Středověké a novověké jádro obce Orlov	II	Orlov (obec Příbram)

16882	22-12-05/6	Drmlovo pole	I	Lazec (obec Příbram, Podlesí nad Litavkou (obec Podlesí)
16884	22-12-05/8	Novověké jádro města Příbram, Březové Hory	I	Příbram (obec Příbram) Lazec (obec Příbram) Březové Hory (obec Příbram)
16929	22-12-15/2	Středověké a novověké jádro obce Zavržice.	II	Zavržice (obec Příbram)
17428	22-21-01/1	Středověké a novověké jádro města Příbram.	I	Příbram (obec Příbram)
17429	22-21-01/2	Areál chrámu Panny Xxxxx Svatá hora.	I	Příbram (obec Příbram)
17430	22-21-01/3	Příbram III, čp. 396, ul. Zahradnická a Dlouhá.	I	Příbram (obec Příbram)
17433	22-21-01/6	Šibeniční vrch Příbram	II	Příbram (obec Příbram)
17434	22-21-01/7	židovský hřbitov Příbram	II	Příbram (obec Příbram)
17435	22-21-02/1	Bytíz.	I	Háje u Příbramě (obec Háje) Bytíz (obec Příbram)
17436	22-21-02/2	Bytíz.	I	Bytíz (obec Příbram)
17437	22-21-02/3	Polesí Placy - Višňovka (lok. č. 5).	I	Bytíz (obec Příbram) Višňová (obec Višňová)
17443	22-21-02/9	Středověké a novověké jádro obce Bytíz	I	Bytíz (obec Příbram)
17509	22-21-06/12	Středověké a novověké jádro obce Žežice.	II	Žežice (obec Příbram)
17518	22-21-06/7	Pole Rules.	I	Brod u Příbramě (obec Příbram)
17519	22-21-06/8	Středověké a novověké jádro obce Brod.	II	Brod u Příbramě (obec Příbram)
17431	22-21-01/4	Novověké jádro obce Háje	I	Háje u Příbramě (obec Háje)
17435	22-21-02/1	Bytíz.	I	Háje u Příbramě (obec Háje) Bytíz (obec Příbram)
17508	22-21-06/11	Novověké jádro obce Jerusalem	II	Háje u Příbramě (obec Háje)
17511	22-21-06/14	Mohylník pole Rules pod Jestřabincem.	I	Háje u Příbramě (obec Háje)
17516	22-21-06/5	U Jesenického potoka	I	Milín (obec Milín) Háje u Příbramě (obec Háje)

V řešeném území územního plánu Příbram se dále nacházejí následující významné městské stavby:

- radnice v ulici Tyršova od arch. V. I. Ulmanna,

- škola v ulici Gen. Tesaříka,

- sokolovna v ulici Gen. Tesaříka,

- budovy škol v ulici Jiráskovy sady,

- budova knihovny čp. 156 na nám. T.G.M.,

- dům s xxxxxxxx X. Alše čp. 1 na nám. T.G.M.,

- secesní budova pošty v Tyršově ulici,

- budova balonky - z roku 1936 byla vybudována při bývalých Dělostřeleckých kasárnách v Příbrami, jako hangár pro pozorovací balony. Hangár je pozoruhodný mj. svojí konstrukcí krovu, který je vytvořen bez podpěrných sloupů. Dnes představuje tato stavba již ojedinělou technickou památku, nejenom v rámci Středočeského kraje, ale i v Čechách, dokládající stavitelství k obraně státu v období 2. světové války,

- Husův sbor Březové Hory – hodnotná stavba z období 30. let 20. stol. architekta Xxxxxxxxxx Xxxxxxx ve stylu funkcionalismu a konstruktivismu, s uměleckou výzdobou V. Šáry.

Územní plán stanovuje, že stavbami, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace a autorský dozor jen autorizovaný architekt, jsou veškeré národní kulturní památky, veškeré nemovité kulturní památky a dále výše uvedené významné městské stavby.

ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE

Základním cílem územního plánu je ve zcela obecné rovině dosažení základní dohody mezi samosprávou - politickou representací města a státní správou a občany a podnikatelskými subjekty o dalším rozvoji a správě území.

Věcně vzato je základním cílem územního plánu určení způsobu využití ploch s ohledem na jejich potenciál a polohu v organismu celého města, obsloužení těchto ploch potřebnou infrastrukturou a případné doporučení souslednosti činností vedoucích k jeho naplnění, resp. určení podmiňujících se aktivit.

Hlavní cíle konceptu řešení vycházejí z analýzy problémů současného uspořádání města a z jeho hledaného budoucího obrazu a očekávaných vývojových trendů.

Je žádoucí postupně eliminovat, případně alespoň zmírnit stávající územní a prostorovou nevyváženost města z hlediska lokalizace jeho základních funkcí - bydlení (na jihu) a pracovních příležitostí, výrobních ploch (na severu). Zároveň je nutné přihlédnout k měnící se struktuře nabídky pracovních příležitostí, transformaci ekonomického potenciálu města. S tím souvisí i problém omezení živelné lokace nových rozvojových aktivit a umisťování velkoplošných obchodních zařízení.

Je nutné minimalizovat negativní vlivy automobilové dopravy, jejíž objem narůstá a výrazně znehodnocuje obytný standard rozsáhlých částí města, včetně historického jádra Příbrami a Březových Hor. Týká se to především výrazně zatížených dopravních tahů ve směru severojižním. V této souvislosti je nutné založit a postupně budovat základní komunikační skelet města, který ochrání město pře negativními důsledky automobilové dopravy a zároveň vytvoří předpoklady pro uspokojivou dopravní obsluhu celého řešeného území.

Rovněž je třeba provést korekce chyb minulého rozvoje, především zásahů, které narušily samu historickou strukturu města a jeho prostředí a charakter. S tím je spojen i problém modernizace historických částí města a udržení jejich obytné funkce a problém stávajících stárnoucích městských struktur, především poválečných sídlišť. Poměrně velké plochy v městské struktuře se nabízejí k transformaci - a to jak funkční, tak i prostorové.

Je třeba zhodnotit vlastní město Příbram včetně širšího území i z pohledu jeho cenného přírodního prostředí a ochránit je před nevhodným využitím daným ponejvíce investičními tlaky - to se týká zejména koridoru Příbramského potoka a koridoru řeky Litavky. S ochranou krajinného rázu souvisí i problém dalšího uchování sídel vesnického charakteru a související potřeba ploch pro nové individuální formy bydlení ve správním území města Příbram.

Kompaktní město: Převážná část kompaktního města je z hlediska návrhu územního plánu města stabilizovaným územím. Přesto územní plán počítá s postupným vývojem městské struktury jako celku. Předpokládané změny celku města jsou nutné pro zajištění a udržení standardu v měnících se životních podmínkách. Tyto změny jsou dvojího charakteru. Jedná se jednak o strukturální změny - o nápravu stávajícího nerovnoměrného rozložení funkcí (to se týká přílišné koncentrace pracovních příležitostí na severu města a jejich nedostatku na jihu a naopak nedostatku bydlení na severu, kdy na jihu města výrazně bydlení převládá). Dále je nutnost změn podmíněna kapacitními důvody - vytvořením dostatku ploch pro činnosti, spojené s předpokládaným rozvojem města. Nositeli uvedených změn jsou převážně lokality transformační a lokality rozvojové.

Svatá Hora: národní kulturní památka, barokní stavba poutního místa Xxxxx Xxxxxx Svatá Hora u Příbrami je jednou z nejvýznamnějších kulturních hodnot nejenom v rámci Středočeského kraje.

Celoevropsky známé poutní místo Svatá Hora je jedním z nejstarších mariánských poutních míst v Čechách. V nedávné době proběhla z prostředků IROP rozsáhlá stavební obnova a revitalizace NKP, tato stavební realizace byla také oceněna odbornou porotou hlavním titulem v soutěžní přehlídce Stavba roku Středočeského kraje 2016. Z hlediska zájmů památkové péče je podstatné také celkové řešení prostředí v okolí NKP, které by mělo respektovat specifický charakter a tradici barokního poutního místa. Poutní místa byla často stavěná na vrcholech, jako zdaleka viditelné stavební dominanty sakrálních staveb. Kompozice staveb a krajiny náleží k unikátnímu fenoménu českého baroka. K zalesnění vrcholů a v důsledku toho k zakrytí pohledů na stavby docházelo obvykle v pozdějších dobách ať v důsledku neúdržby nebo i úmyslném zakrytí sakrálních staveb. V pozdějších obdobích prošel vrch Svaté Hory dalšími úpravami, vznikla tak kolem roku 1840 Svatohorská alej, Sady Svatopluka Čecha. Třešňové sady vznikly na počátku 20. století, další až po roce 1935 (viz řada historických fotografií a pohlednic).

Březohorské sídliště: Sídliště Březové Hory si bezpochyby zasluhuje v rámci územního plánování specifickou pozornost k zajištění jeho architektonicko-urbanistických hodnot. Sídlišti dominuje také stavba Společenského domu arch. Xxxxxxxx, která byla pro své památkové a architektonické hodnoty prohlášena již před několika lety za kulturní památku, viz také odborná publikace Doc. PhDr. Xxxxxxx Xxxxxx, XXx., Ing. arch. Xxxxxx Xxxxx: Architektura 60. let: „zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století, str. 98. Projekt sídliště vznikl v roce 1950 dle návrhu autorského týmu architektů Xxxxxxx Xxxxxxxx, Xxxxxx Xxxxxxx, Xxxxxx Xxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxxx. Kulturní dům byl situován nad svahem nad hlavní ulicí, zde je také hlavní průčelí, v místě vyhlídky na starou Příbram a na Svatou Horu. Celková urbanistická koncepce i architektonické řešení (výškové a objemové řešení objektů, řešení detailů) sídliště je provázáno s architekturou KP Společenského domu. Realizace sídliště probíhala v letech 1955-60. Z hlediska památkové péče se jedná o téměř kompaktně dochované území, prezentující kvalitní komplexní urbanistické řešení bytové zástavby a občanského vybavení, sídliště je hodnotnou dochovanou ukázkou výstavby „60. let“, jejíž hodnoty byly donedávna opomíjeny. Některé objekty i územní celky tohoto druhu mají však již památkovou ochranu (výstavnější sídliště Ostrava – Poruba bylo prohlášeno za městskou památkovou zónu). Příbramské sídliště Březové Hory bylo také prezentováno v projektu podpořeném Ministerstvem kultury v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI). Sídliště Březové Hory je rozsáhlým obytným souborem vyznačujícím se svébytným charakterem v rámci města. Z hlediska prostorové regulace je předpokládáno zachování jeho původního architektonicko- urbanistického řešení, tj. objemů, prostorového uspořádání staveb a nezastavěných ploch, veřejných prostranství, ploch zeleně atd. Doporučuje se zpracování regulačního plánu pro tuto lokalitu.

Sídliště (70. – 90. léta 20. století): Jedná se o poměrně rozsáhlý komplex obytných souborů, postavený převážně v průběhu 70. a 80.let minulého století na jihu města. Pro další vývoj těchto obytných souborů bude mít značný význam předpokládaná komplexní regenerace parteru sídliště (zeleň, doprava v klidu, nová vybavenost) i jednotlivých objektů (zlepšení technického stavu objektů, zateplení, nové fasády, zlepšení interieru domů, včetně případných dispozičních a provozních úprav objektů). Doporučuje se zpracování speciálního regulačního plánu - plánu regenerace.

MĚSTSKÉ ÚZEMÍ VENKOVSKÉHO CHARAKTERU

LESOPARKY

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ÚZEMNÍ VAZBY PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

KLIMA

Město a nejbližší okolí náleží do klimatické oblasti mírně teplé - B.

Zástavba vlastního města a níže položené části v jeho okolí (údolí Litavky, Příbramského a Obecnického potoka), náleží do klimatické podoblasti B5 - mírně teplá, mírně vlhká až vlhká, vrchovinná s ročním průměrem srážek 600 - 650 mm a průměrnou roční teplotou kolem 7 °C. V klimatickém členění území státu dle Xxxxxx spadá tato část řešeného území do mírně teplé oblasti do okrsku MT3.

K městu připojené obce Lazec, Kozičín a Orlov a nižší polohy Brd v širším okolí města v oblasti Třebské a Pičínské pahorkatiny spadají do klimatické podoblasti B8 - mírně teplá, vlhká vrchovinná s

ročním průměrem srážek kolem 700 mm a průměrnou roční teplotou kolem 6,5 °C. V klimatickém členění území státu dle Xxxxxx spadá tato část řešeného území do mírně teplé oblasti do okrsku MT5.

Brdské vrchy spadají do klimatické oblasti chladné - C, klimatické podoblasti C1 - chladná vlhká vrchovinná s ročním průměrem srážek kolem 950 mm a průměrnou roční teplotou kolem 5,5 °C. V klimatickém členění území státu dle Xxxxxx spadá tato část řešeného území do chladné oblasti do okrsku CH7.

Nejčastější vzdušné proudění přichází od jihozápadu až severozápadu. V důsledku tříštění vzdušných proudů o hřeben Brd a složité morfologie území, se však základní vzdušné proudění mění v místní, na terénu směrově závislou turbulenci.

V údolí Příbramského potoka a Litavky se dík místní konfiguraci terénu vytvářejí špatně provětrávané klimaticky inversní kotliny s četnými výskyty mlh v chladnějším období roku.

Základní klimatická data pro meteorologickou stanici Příbram:

- průměrná roční teplota je 7,3 °C,

- období s průměrnými teplotami nad 10 °C činí 149 dnů,

- délka zimního období (s průměrnými teplotami pod 0 °C) činí 83 dnů,

- průměrný roční úhrn srážek je 623 mm,

- průměrný počet srážkových dnů činí 15,1 dne, z toho ve vegetačním období 10,0 dne,

- počet dnů s mlhou je 46,

- počet dnů se sněžením je 44,

- počet dnů se sněhovou pokrývkou je 58,

- průměrná relativní vlhkost vzduchu je 79 %,

- průměrné roční trvání slunečního svitu je 1546 hodin,

- průměrný roční úhrn slunečního záření je 3792 MJ/m2,

- Langův dešťový faktor má hodnotu 85.

Průměrný měsíční běh srážek (v mm) teplot (v oC) pro stanici Příbram

	I.	II.	III.	IV.	V.	VI.	VII.	VIII.	IX.	X.	XI.	XII.
srážky	38	36	36	49	66	67	73	69	49	48	39	41
teplota	-2,4	-1,4	2,3	6,6	12,0	15,3	17,0	16,1	12,6	7,3	2,0	-1,3

TOPOLOGIE

Město Příbram leží na hraně nejvyšší části mohutné, přes 60 km dlouhé vrásy Brdského pohoří a o 350 - 400 m nižší, více méně výškově vyrovnané pahorkatiny středních Xxxx. Geologicky a geomorfologicky podmíněná výrazná orientace vrásy v ose jihozápad - severovýchod podmiňuje i druhou pro příbramsko prostorově limitující osu, kterou představuje tok Vltavy. Ta se právě zde dostává do kontaktu s geologickou osou variského vrásnění a v délce několika desítek kilometrů uchovává její základní směr. Takto osa variského vrásnění podmiňuje i způsob a směr hospodářsko kulturní organizace celé jihozápadní části středočeského prostoru. V kontextu Xxxx tvoří Brdy i tok Vltavy výraznou terénní překážku a omezují možnosti tranzitního spojení. Hlavní historická spojnice středu a jihu Čech je proto vedena oddáleně po pravém břehu Vltavy. Tato relativní neprostupnost území způsobila, že jeho osídlení bylo co do polohy a vztahovosti při svém vzniku primárně určeno geomorfologií terénu a úživností půdy. Vznikla zde poměrně hustá síť malých sídel vázaných na vhodné údolní enklávy s přirozenou dostředností na sídla ve sbíhavých uzlech údolní sítě. Toto výrazně regionální organizace území se uchovala i přes pozdější organizační osy území. Jednou z nich je původně slabá spojnice mezi Prahou a sídly západní části jihočeského prostoru. Její význam však byl především regionální pro sídla na východní straně Brd. V době zakládání nových

efektivních cest v 18 století Příbrami dokonce zbyla jen tato pro ni důležitá regionálně tranzitní funkce a středo - jižní tranzitní spojnice se jí vzdálila. Nová energeticky úsporná trasa této spojnice je vzdálena Vltavě jen tolik, aby nemusela překonávat příčná erosivní údolí jejích přítoků. Ze stejných důvodů se však nepouští ani do vyšších poloh pahorkatiny. Příbram se tak nikdy nestala tranzitním městem ve vlastním slova smyslu a její rozvoj se opíral především o vlastní místní zdroje. Její poloha v regionu je také strategicky situována nikoli vůči středo - jižní spojnici země, ale vůči údolí Litavky, jejíž koridor přibližně v polovině délky pohoří příčně spojuje západní a východní prostor podhůří Brd. Pro východní podhůří se tak Příbram stala významným regionálním centrem s

Document Metadata

Table of Contents

P Ř Í B R A M

Document Metadata