DOHODA mezi Evropskou unií a Tureckou republikou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob
DOHODA
mezi Evropskou unií a Tureckou republikou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,
EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“, a
TURECKÁ REPUBLIKA, dále jen „Turecko“,
ROZHODNUTY upevnit vzájemnou spolupráci za účelem účinnějšího potírání nedovoleného přistěhovalectví,
S ODHODLÁNÍM stanovit prostřednictvím této dohody a na recipročním základě účinné a rychlé postupy pro identifikaci a bezpečné a řádné navracení osob, které nesplňují nebo přestaly splňovat podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území Turecka nebo některého členského státu Unie, a usnadnit v duchu spolupráce průvoz těchto osob,
ZDŮRAZŇUJÍCE, že touto dohodou nejsou dotčena práva, závazky a povinnosti Unie, jejích členských států a Turecka vyplývající z mezinárodního práva, zejména z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne
4. listopadu 1950 a Úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951,
ZDŮRAZŇUJÍCE, že touto dohodou nejsou dotčena práva a procesní záruky pro osoby, které podléhají řízení o navrácení nebo které žádají o azyl v členském státě, jak stanoví příslušné právní nástroje Unie,
ZDŮRAZŇUJÍCE, že touto dohodou nejsou dotčena ustanovení dohody ze dne 12. září 1963 zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, její dodatkové protokoly, příslušná rozhodnutí Rady přidružení, jakož i příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie,
ZDRAZŇUJÍCE, že osoby, které jsou držiteli povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta uděleného v souladu se směrnicí Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, požívají zesílenou ochranu proti vyhoštění podle článku 12 uvedené směrnice,
ZDŮRAZŇUJÍCE, že tato dohoda je založena na zásadách společné odpovědnosti, solidarity a rovnocenného partnerství pro řízení migračních toků mezi Tureckem a Unií a že v této souvislosti je Unie připravena dát k dispozici finanční zdroje na podporu Turecka při jejím provádění,
S OHLEDEM NA TO, že ustanovení této dohody, která spadá do působnosti třetí části hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, se nevztahují na Spojené království a Irsko, pokud se nerozhodnou zapojit v souladu s Protokolem o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě
o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie,
S OHLEDEM NA TO, že ustanovení této dohody, která spadají do oblasti působnosti třetí části hlavy V Smlouvy o fungo vání Evropské unie, se podle protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungo vání Evropské unie nevztahují na Dánské království,
SE DOHODLY TAKTO:
Článek 1
Definice
Pro účely této dohody se rozumí:
a) „smluvními stranami“ Turecko a Unie;
b) „státním příslušníkem Turecka“ osoba, která má státní příslušnost Turecka v souladu s jeho právními předpisy;
c) „státním příslušníkem členského státu“ osoba, která má státní příslušnost členského státu Unie;
d) „členským státem“ všechny členské státy Unie s výjimkou Dánského království;
e) „státním příslušníkem třetí země“ osoba, která má jinou státní příslušnost než tureckou nebo než státní příslušnost některého z členských států;
f) „osobou bez státní příslušnosti“ osoba, která nemá žádnou státní příslušnost;
g) „povolením k pobytu“ povolení jakéhokoliv druhu vydané Tureckem nebo některým členským státem, jež osobu opravňuje k pobytu na jeho území. Tato povolení nezahrnují dočasná povolení k pobytu na území uvedených států v souvislosti s vyřizováním žádosti o azyl nebo žádosti o povolení k pobytu;
h) „vízem“ povolení vydané nebo rozhodnutí přijaté Tureckem či některým z členských států, které je vyžadováno pro vstup na území daného státu nebo pro průjezd přes toto území. Nezahrnuje letištní průjezdní vízum;
i) „žádajícím státem“ stát (Turecko nebo jeden z členských států), který předkládá žádost o zpětné převzetí podle článku 8 nebo žádost o průvoz podle článku 15 této dohody;
j) „dožádaným státem“ stát (Turecko nebo jeden z členských států), kterému je předložena žádost o zpětné převzetí podle článku 8 nebo žádost o průvoz podle článku 15 této dohody;
k) „příslušným orgánem“ jakýkoliv vnitrostátní orgán Turecka nebo jednoho z členských států, který je pověřený prová děním této dohody, jak stanoví prováděcí protokol podle čl. 20 odst. 1 písm. a) této dohody;
l) „neoprávněně pobývající osobou“ jakákoli osoba, která v souladu s příslušnými postupy podle vnitrostátních práv ních předpisů nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území Turecka nebo jednoho z členských států;
m) „průvozem“ průjezd státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti přes území dožádaného státu na cestě ze žádajícího státu do země určení;
n) „zpětným přebíráním“ předání žádajícím státem a převzetí žádaným státem osoby (státního příslušníka žádaného státu, třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti), která nelegálně vstoupila, zdržovala se nebo pobývala na území žádajícího státu v souladu s ustanoveními této dohody;
o) „hraničním přechodem“ jakýkoli bod, který členské státy či Turecko určí za účelem překračování příslušných hranic;
p) „příhraničním regionem“ žádajícího státu oblast na území žádajícího státu zasahující až 20 km od vnější hranice žádajícího státu, bez ohledu na to, zda toto území sdílí žádající stát a dožádaný stát, jakož i námořní přístavy, včetně celních zón a mezinárodních letišť žádajícího státu.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Ustanovení této dohody se použijí na osoby, které nesplňují nebo přestaly splňovat podmínky pro vstup, přítom nost nebo pobyt na území Turecka nebo jednoho z členských států Unie.
2. Uplatňováním této dohody, včetně odstavce 1 tohoto článku, nejsou dotčeny nástroje uvedené v článku 18.
3. Tato dohoda se nepoužije na státní příslušníky třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti podle článků 4 a 6, kteří opustili území dožádaného státu více než pět let předtím, než se příslušné orgány žádajícího státu o těchto osobách dozvěděly, pokud podmínky potřebné pro jejich zpětné předání do dožádaného státu, jak stanoví články 4 a 6, lze prokázat prostřednictvím dokumentů uvedených v příloze 3.
ODDÍL I
ZÁVAZKY TURECKA SOUVISEJÍCÍ SE ZPĚTNÝM PŘEBÍRÁNÍM
Článek 3
Zpětné přebírání vlastních státních příslušníků
1. Turecko na žádost členského státu a bez dalších formálních náležitostí ze strany členského státu kromě těch, jež jsou uvedeny v této dohodě, převezme všechny osoby, jež nesplňují nebo přestaly splňovat podmínky platné v souladu s právem daného členského státu nebo v souladu s právem Unie pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území žádajícího členského státu za předpokladu, že je v souladu s článkem 9 prokázáno, že jsou státními příslušníky Turecka.
2. Turecko rovněž převezme:
— nezletilé svobodné děti osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku, bez ohledu na místo jejich narození nebo státní příslušnost, pokud nemají nezávislé právo pobytu v žádajícím členském státě nebo pokud jejich druhý rodič, který je právním zástupcem dotyčných dětí, nemá nezávislé právo k pobytu,
— manžele a manželky osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku s jinou státní příslušností za předpokladu, že mají právo na vstup a pobyt nebo získají právo na vstup a pobyt na území Turecka, pokud nemají nezávislé právo pobytu v žádajícím členském státě nebo pokud Turecko neprokázalo, že v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy není dotyčné manželství právně uznané.
3. Turecko také převezme osoby, které byly v souladu s právními předpisy Turecka zbaveny státní příslušnosti Turecka, nebo se jí vzdaly poté, co vstoupily na území některého z členských států, pokud takovým osobám nebylo člen ským státem alespoň přislíbeno udělení státní příslušnosti.
4. Poté, co Turecko kladně odpoví na žádost o zpětné převzetí osoby, nebo případně po uplynutí lhůt stanovených v čl. 11 odst. 2, vydá příslušná diplomatická mise nebo konzulární úřad Turecka bez ohledu na vůli osoby, která má být převzata, neodkladně a nejpozději do tří pracovních dnů cestovní doklad potřebný pro její navrácení, s platností nejméně tři měsíce. Pokud v členském státě není konzulární úřad Turecka nebo pokud Turecko cestovní doklad do tří pracovních dní nevystaví, považuje se odpověď na žádost o zpětné převzetí za nezbytný cestovní doklad ke zpětnému převzetí dotyčné osoby.
5. Pokud z právních nebo věcných důvodů nelze dotčenou osobu předat v době platnosti původně vydaného cestov ního dokladu, vydá příslušný konzulární úřad Turecka do tří pracovních dnů nový cestovní doklad se stejnou délkou platnosti. Pokud v členském státě není konzulární úřad Turecka nebo pokud Turecko cestovní doklad do tří pracovních dnů nevystavilo, odpověď na žádost o zpětné převzetí se považuje za nezbytný cestovní doklad ke zpětnému převzetí dotyčné osoby.
Článek 4
Zpětné přebírání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti
1. Turecko na žádost členského státu a bez dalších formálních náležitostí tohoto členského státu kromě těch, jež jsou uvedeny v této dohodě, převezme všechny státní příslušníky třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, jež nesplňují nebo přestaly splňovat platné podmínky pro vstup nebo pobyt na území žádajícího členského státu, pokud je v souladu s článkem 10 prokázáno, že příslušné osoby:
a) mají v době předložení žádosti o zpětné převzetí platné vízum vydané Tureckem a vstoupily na území členského státu přímo z území Turecka; nebo
b) jsou držiteli povolení k pobytu vydaného Tureckem; nebo
c) neoprávněně vstoupily na území členských států přímo z území Turecka nebo přímo po průjezdu přes území Turecka.
2. Povinnost zpětného převzetí uvedená v odstavci 1 tohoto článku neplatí, jestliže:
a) státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti byla pouze v tranzitním prostoru mezinárodního letiště Turecka; nebo
b) žádající členský stát vydal státnímu příslušníku třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti vízum, které daná osoba použila ke vstupu na území žádajícího členského státu, nebo povolení k pobytu před vstupem nebo po vstupu na jeho území, pokud tato osoba není držitelem víza nebo povolení k pobytu vystaveného Tureckem s delší dobou plat ností, nebo
c) státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti využívají výhody bezvízového vstupu na území žádají cího členského státu.
3. Poté, co Turecko kladně odpoví na žádost o zpětné převzetí osoby, nebo případně po uplynutí lhůt stanovených v čl. 11 odst. 2, vydají orgány Turecka v případě potřeby do tří pracovních dnů osobě, jejíž zpětné převzetí bylo akcepto váno, „náhradní cestovní doklad pro cizince“ potřebný pro její navrácení, s platností nejméně tři měsíce. Pokud v člen ském státě není konzulární úřad Turecka nebo pokud Turecko cestovní doklad do tří pracovních dnů nevystaví, má se za to, že se pro účely vyhoštění přijímá standardní cestovní doklad EU (1).
4. Pokud z právních nebo věcných důvodů nelze dotčenou osobu převézt v době platnosti „náhradního cestovního dokladu pro cizince“, který byl původně vydán, prodlouží turecké orgány do tří pracovních dnů platnost „náhradního cestovního dokladu pro cizince“ nebo v případě potřeby vydají nový „náhradní cestovní doklad“ se stejnou délkou plat nosti. Pokud v členském státě není konzulární úřad Turecka nebo pokud Turecko cestovní doklad do tří pracovních dnů nevystavilo, má se za to, že se pro účely vyhoštění přijímá standardní cestovní doklad EU (2).
ODDÍL II
ZÁVAZKY UNIE SOUVISEJÍCÍ SE ZPĚTNÝM PŘEBÍRÁNÍM
Článek 5
Zpětné přebírání vlastních státních příslušníků
1. Členský stát na žádost Turecka a bez dalších formálních náležitostí ze strany Turecka kromě těch, jež jsou uvedeny v této dohodě, převezme všechny osoby, jež nesplňují nebo přestaly splňovat platné podmínky pro vstup nebo pobyt na území Turecka, pokud je v souladu s článkem 9 prokázáno, že příslušné osoby jsou státními příslušníky tohoto člen ského státu.
2. Členský stát rovněž převezme:
— nezletilé svobodné děti osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku, bez ohledu na místo jejich narození nebo státní příslušnost, pokud nemají nezávislé právo pobytu v Turecku, nebo pokud nezávislé právo k pobytu nemá jejich druhý rodič, který je právním zástupcem dotyčných dětí;
— manžele a manželky osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku s jinou státní příslušností za předpokladu, že mají právo na vstup a pobyt nebo získají právo na vstup a pobyt na území dožádaného členského státu, pokud nemají nezávislé právo pobytu v Turecku nebo pokud dožádaný členský stát neprokázal, že v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy není dotyčné manželství právně uznané.
3. Členský stát také převezme osoby, které v souladu s jeho právními předpisy po vstupu na území Turecka byly zbaveny nebo které se vzdaly státní příslušnosti členského státu, pokud těmto osobám Turecko alespoň nepřislíbilo udělení státní příslušnosti.
(1) V podobě stanovené v doporučení Rady EU ze dne 30. listopadu 1994.
(2) Tamtéž.
4. Poté, co dožádaný členský stát kladně odpoví na žádost o zpětné převzetí osoby, nebo případně po uplynutí lhůt stanovených v čl. 11 odst. 2, vydá příslušná diplomatická mise nebo konzulární úřad členského státu bez ohledu na vůli osoby, která má být převzata, neodkladně a nejpozději do tří pracovních dnů cestovní doklad potřebný pro její navrá cení, s platností nejméně tři měsíce. Pokud v členském státě není ani diplomatická mise ani konzulární úřad Turecka nebo pokud dožádaný členský stát cestovní doklad do tří pracovních dnů nevystavil, za nezbytný cestovní doklad ke zpětnému převzetí dotyčné osoby se považuje odpověď na žádost o zpětné převzetí.
5. Pokud z právních nebo věcných důvodů nelze dotčenou osobu převézt v době platnosti původně vydaného cestov ního dokladu, vydá příslušné diplomatické zastoupení nebo příslušný konzulární úřad dotčeného členského státu do tří pracovních dnů nový cestovní doklad se stejnou délkou platnosti. Pokud v členském státě není ani diplomatická mise ani konzulární úřad Turecka nebo pokud dožádaný členský stát cestovní doklad do tří pracovních dnů nevystavil, za nezbytný cestovní doklad ke zpětnému převzetí dotyčné osoby se považuje odpověď na žádost o zpětné převzetí.
Článek 6
Zpětné přebírání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti
1. Členský stát na žádost Turecka a bez dalších formálních náležitostí ze strany Turecka kromě těch, jež jsou uvedeny v této dohodě, převezme všechny státní příslušníky třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, jež nesplňují nebo přestaly splňovat platné podmínky pro vstup nebo pobyt na území Turecka, pokud je v souladu s článkem 10 proká záno, že tyto osoby:
a) mají v době předložení žádosti o zpětné převzetí platné vízum vydané dožádaným členským státem a vstoupily na území Turecka přímo z území dožádaného členského státu; nebo
b) jsou držiteli povolení k pobytu vydaného dožádaným členským státem; nebo
c) neoprávněně vstoupily na území Turecka přímo z území dožádaného členského státu nebo přímo po průjezdu přes území dožádaného členského státu.
2. Povinnost zpětného převzetí uvedená v odstavci 1 tohoto článku neplatí, jestliže:
a) se státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti nacházeli pouze v tranzitním prostoru mezinárod ního letiště dožádaného členského státu nebo
b) Turecko vydalo státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti vízum, které daná osoba použila před nebo po vstupu na jeho území ke vstupu na území Turecka nebo povolení k pobytu, pokud tato osoba není držitelem víza nebo povolení k pobytu vystaveného dožádaným členským státem, které již není v platnosti, nebo
c) státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti požívají výhody bezvízového vstupu na území Turecka.
3. Povinnost zpětného převzetí uvedená v odstavci 1 tohoto článku se vztahuje na členský stát, který vydal vízum nebo povolení k pobytu. Bylo-li vízum nebo povolení k pobytu vydáno dvěma nebo více členskými státy, vztahuje se povinnost týkající se zpětného přebírání uvedená v odstavci 1 na členský stát, jehož vydaný doklad má delší dobu plat nosti, nebo v případě, že platnost jednoho nebo více z nich již skončila, na členský stát, jehož doklad je stále platný. Pokud již skončila platnost všech dokladů, má povinnost zpětného převzetí podle odstavce 1 ten členský stát, který vydal doklad, jehož platnost skončila nejpozději. Pokud žádné takové doklady nelze předložit, má povinnost zpětného přebí rání podle odstavce 1 ten členský stát, který byl opuštěn jako poslední.
4. Poté, co členský stát kladně odpoví na žádost o zpětné převzetí osoby, nebo případně po uplynutí lhůt stanovených v čl. 11 odst. 2, vydají orgány členského státu do tří pracovních dnů osobě, jejíž zpětné převzetí bylo akceptováno, cestovní doklad potřebný pro její navrácení, s platností nejméně tři měsíce. Pokud v Turecku není ani diplomatická mise ani konzulární úřad členského státu nebo pokud členský stát cestovní doklad do tří pracovních dnů nevystavil, má se za to, že se pro účely vyhoštění přijímá standardní cestovní doklad EU (1).
(1) Tamtéž.
5. Pokud z právních nebo věcných důvodů nelze dotyčnou osobu převézt v době platnosti původně vydaného cestov ního dokladu, prodlouží orgány členského státu do tří pracovních dnů platnost cestovního dokladu nebo v případě potřeby vydají nový cestovní doklad se stejnou délkou platnosti. Pokud v Turecku není ani diplomatická mise ani konzu lární úřad členského státu nebo pokud členský stát cestovní doklad do tří pracovních dnů nevystavil, má se za to, že se pro účely vyhoštění přijímá standardní cestovní doklad EU (1).
ODDÍL III
ŘÍZENÍ ZPĚTNÉHO PŘEBÍRÁNÍ
Článek 7
Zásady
1. Členské státy a Turecko vynaloží veškerou snahu, aby osoby uvedené v článcích 4 a 6 byly navráceny přímo do země svého původu. Za tímto účelem se v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. b) stanoví způsoby uplatňování tohoto odstavce. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužijí v případech, ve kterých se použije zrychlené řízení v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.
2. S výhradou odstavce 3 tohoto článku vyžaduje předání osoby, jež má být zpětně převzata na základě některého ze závazků uvedených v článcích 3 až 6, podání žádosti o zpětné převzetí u příslušných orgánů dožádaného státu.
3. Pokud je osoba, která má být zpětně převzata, držitelem platného cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti, a v případě státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti držitelem platného víza, které tato osoba využívá za účelem vstupu na území dožádaného státu, nebo povolení k pobytu dožádaného státu, k předání takové osoby dojde, aniž by žádající stát musel předložit příslušnému orgánu dožádaného státu žádost o zpětné převzetí nebo písemné oznámení uvedené v čl. 12 odst. 1.
Předchozím pododstavcem není dotčeno právo příslušných orgánů ověřit na hranicích totožnost osob, které mají být zpětně převzaty.
4. Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, byla-li osoba zadržena žádajícím státem v příhraničním regionu po neoprávněném překročení hranic přímo z území dožádaného státu, může žádající stát předložit žádost o zpětné převzetí ve lhůtě tří dnů po zadržení této osoby (zrychlené řízení).
Článek 8
Obsah žádosti o zpětné převzetí
1. Žádost o zpětné převzetí by měla pokud možno obsahovat tyto informace:
a) osobní údaje o osobě, jež má být převzata (tj. jména, příjmení, datum narození a případně také místo narození a místo posledního pobytu), popřípadě osobní údaje o nezletilých svobodných dětech a/nebo manželce či manželovi;
b) v případě vlastních státních příslušníků uvedení prostředků, kterými se prokáže státní příslušnost nebo které o ní poskytnou přímý důkaz, jak stanoví přílohy 1 a 2;
c) v případě státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti uvedení prostředků, kterými se prokáže splnění podmínek pro zpětné přebírání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státního občanství nebo které o něm poskytnou přímý důkaz, jak stanoví přílohy 3 a 4;
d) fotografie osoby, jež má být zpětně převzata.
(1) Tamtéž.
2. Žádost o zpětné převzetí by měla pokud možno obsahovat také tyto informace:
a) prohlášení, že osoba, která má být převzata zpět, může potřebovat pomoc nebo péči, jestliže dotyčná osoba dala k takovému prohlášení výslovný souhlas;
b) jakákoliv další ochranná a bezpečnostní opatření nebo informace o zdravotním stavu dotyčné osoby, jež mohou být u jednotlivých předání nezbytné.
3. Aniž je dotčen čl. 7 odst. 3, musí být každá žádost o zpětné převzetí písemná a musí k ní být použit společný formulář tvořící přílohu 5 této dohody.
4. Žádost o zpětné převzetí může být podána prostřednictvím jakýchkoliv komunikačních prostředků, včetně elektro nických prostředků, například faxem, e-mailem, atd.
5. Aniž je dotčen čl. 11 odst. 2, odpověď na žádost o zpětné převzetí bude písemná.
Článek 9
Prokázání státní příslušnosti
1. Dokladem o státní příslušnosti podle čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 může být zejména některý z dokladů uvedených v příloze 1 této dohody. V případě předložení takových dokumentů uznají členské státy nebo případně Turecko pro účely této dohody státní příslušnost. Státní příslušnost nelze prokázat na základě padělaných dokladů.
2. Přímým důkazem státní příslušnosti podle čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 je zejména některý z dokladů uvedených v příloze 2 této dohody, i když jeho platnost skončila. V případě předložení takových dokumentů členské státy a Turecko předpokládají pro účely této dohody, že je prokázána státní příslušnost, pokud po šetření a ve lhůtě stanovené v článku 11 dožádaný stát neprokáže jinou skutečnost. Státní příslušnost nelze přímo prokázat na základě padělaných dokladů.
3. Není-li možné předložit dokumenty uvedené v přílohách 1 nebo 2, zajistí příslušné diplomatické a konzulární zastoupení dotyčného dožádaného státu na žádost žádajícího státu, jež je zahrnuta v žádosti o zpětné převzetí, a bez zbytečného odkladu pohovor s osobou, která má být předána, za účelem prokázání její státní příslušnosti. V případě, že v žádajícím státě není diplomatické ani konzulární zastoupení dožadovaného státu, učiní dožádaný stát bez prodlení nezbytná opatření pro uskutečnění pohovoru s osobou, která má být předána, a to nejpozději do sedmi pracovních dnů ode dne žádosti. Postup takového pohovoru může být stanoven v prováděcích protokolech podle článku 20 této dohody.
Článek 10
Důkazy týkající se státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti
1. Splnění podmínek zpětného převzetí státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti uvedených v čl. 4 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 této dohody lze prokázat zejména důkazními prostředky uvedenými v příloze 3 této dohody. Splnění podmínek pro zpětné přijetí nelze prokázat na základě padělaných dokladů.
2. Přímý důkaz o splnění podmínek zpětného převzetí státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti uvedených v čl. 4 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 lze předložit zejména důkazními prostředky uvedenými v příloze 4 této dohody; padělanými doklady je nelze prokázat. V případě předložení přímého důkazu mají členské státy a Turecko za to, že pod mínky jsou prokázány, pokud po šetření a ve lhůtě stanovené v článku 11 dožádaný stát neprokáže jinou skutečnost.
3. Neoprávněnost vstupu, přítomnosti nebo pobytu se prokáže pomocí cestovních dokladů příslušné osoby, ve kterých chybí potřebné vízum nebo jiné povolení k pobytu potřebné pro území žádajícího státu. Odůvodněné písemné stanovisko žádajícího státu, že na jeho území byla zadržena příslušná osoba bez potřebných cestovních dokladů, víza nebo povolení k pobytu, může rovněž sloužit jako přímý důkaz neoprávněného vstupu, přítomnosti nebo pobytu.
Článek 11
Lhůty
1. Žádost o zpětné převzetí musí být podána příslušnému orgánu dožádaného státu ve lhůtě do šesti měsíců poté, co se příslušný orgán žádajícího státu dozvěděl, že státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky platné pro vstup, přítomnost nebo pobyt.
Pokud na území žádajícího státu vstoupí státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti přede dnem, kdy se stanou články 4 a 6 použitelnými v souladu s čl. 24 odst. 3, lhůta uvedená v předcházející větě začne plynout v den, kdy se články 4 a 6 stanou použitelnými.
Pokud existují právní nebo věcné překážky pro podání žádosti ve stanovené lhůtě, prodlouží se lhůta na žádost žádají cího státu, avšak pouze po dobu, dokud nebudou tyto překážky odstraněny.
2. Odpověď na žádost o zpětné převzetí musí být podána písemně:
— do pěti pracovních dnů, jestliže byla podána ve zrychleném řízení (čl. 7 odst. 4),
— bez zbytečného odkladu a v každém případě nejpozději do 25 kalendářních dnů ve všech ostatních případech, kromě případů, u kterých je doba úvodního zadržení ve vnitrostátních právních předpisech žádajícího státu kratší. V tom případě se použije tato kratší lhůta. Pokud existují právní nebo věcné překážky pro podání žádosti ve stanovené lhůtě, může být lhůta na základě řádně odůvodněné žádosti prodloužena až na 60 kalendářních dnů, s výjimkou případu, kdy je maximální doba zadržení v právních předpisech žádajícího státu 60 dnů nebo méně.
Lhůta začíná plynout dnem obdržení žádosti o zpětné převzetí. Pokud není odpověď v dané lhůtě poskytnuta, pokládá se předání osoby za schválené.
Odpověď na žádost o zpětné převzetí může být podána prostřednictvím jakýchkoliv komunikačních prostředků, včetně elektronických prostředků, například faxem, e-mailem, atd.
3. Příslušná osoba bude předána do tří měsíců od vydání souhlasu s převzetím, případně po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 tohoto článku. Na základě žádosti žádajícího státu lze tuto lhůtu prodloužit o dobu, po kterou se řešily právní a praktické překážky.
4. Odmítnutí žádosti o zpětné převzetí je třeba písemně zdůvodnit.
Článek 12
Úprava předání a způsoby přepravy
1. Aniž je dotčen čl. 7 odst. 3, oznámí před navrácením osoby příslušné orgány žádajícího státu písemně s předstihem alespoň 48 hodin příslušným orgánům dožádaného státu datum předání, místo vstupu, možný doprovod a ostatní infor mace důležité pro předání.
2. Převoz se uskuteční leteckou, pozemní nebo námořní dopravou. Letecká doprava není omezena na použití národ ních dopravců Turecka nebo členských států a je možné využít jak pravidelné, tak i charterové lety. V případě návratů s doprovodem se tento doprovod neomezuje pouze na oprávněné osoby žádajícího státu, pokud se jedná o osoby zmoc něné Tureckem nebo některým členským státem.
Článek 13
Zpětné převzetí, k němuž došlo omylem
Žádající stát přijme zpět jakékoliv osoby převzaté dožádaným státem, pokud je během období tří měsíců po předání dotčených osob prokázáno, že požadavky stanovené v článcích 3 až 6 této dohody nebyly splněny.
V takových případech a s výjimkou všech nákladů na dopravu dotyčné osoby, které nese žádající stát, jak je uvedeno v předcházejícím odstavci, se obdobně použijí procesní ustanovení této dohody a jsou poskytnuty všechny dostupné informace týkající se skutečné totožnosti a státní příslušnosti osoby, která má být přijata zpět.
ODDÍL IV
PRŮVOZ
Článek 14
Zásady průvozu
1. Členské státy a Turecko by měly omezit průvoz státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti na případy, kdy takové osoby nelze přímo vrátit do státu určení.
2. Turecko na požádání členského státu povolí průvoz státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státního příslu šenství a členský stát na požádání Turecka povolí průvoz občanů třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, je-li zaji štěn průvoz ostatními možnými průvozními státy a zpětné převzetí ve státě určení.
3. Turecko nebo členský stát mohou průvoz odmítnout,
a) pokud je státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti ve státě určení nebo jiném státě průvozu vystaven skutečnému nebezpečí mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu či trestu smrti nebo pronásledování z důvodu své rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské skupině či z důvodu politického přesvědčení nebo
b) pokud je státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti v dožádaném státě nebo jiném státě průvozu vystaven trestnímu postihu nebo
c) z důvodů ochrany veřejného zdraví, vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku nebo jiných národních zájmů dožáda ného státu.
4. Turecko nebo členský stát může odvolat svůj souhlas, nastanou-li nebo vyjdou-li následně najevo okolnosti uvedené v odstavci 3 tohoto článku, které brání průvozu, nebo není-li již zajištěna další cesta přes možné státy průvozu či přijetí ve státě určení. V tomto případě přijme žádající stát podle potřeby a neodkladně státního příslušníka třetí země nebo osobu bez státní příslušnosti zpět.
Článek 15
Postup při průvozu
1. Žádost o průvoz musí být příslušným orgánům žádaného státu předložena písemně a musí obsahovat následující informace:
a) typ průvozu (leteckou, námořní nebo pozemní dopravou), případné jiné státy průvozu a předpokládané místo určení;
b) osobní údaje příslušné osoby (např. jméno, příjmení, rodné příjmení, jiná používaná jména či jména, pod nimiž je známa, nebo přezdívky, datum narození, pohlaví a podle možnosti místo narození, státní občanství, jazyk, druh a číslo cestovního dokladu);
c) předpokládané místo vstupu, dobu převozu a použití doprovodu;
d) prohlášení, že z hlediska žádajícího státu jsou podmínky podle čl. 14 odst. 2 splněny a nejsou známy žádné důvody pro odmítnutí podle čl. 14 odst. 3.
Společný formulář žádosti o průvoz je připojen jako příloha 6 této dohody.
Žádost o průvoz může být podána prostřednictvím jakýchkoliv komunikačních prostředků, včetně elektronických prostředků, například faxem, e-mailem, atd.
2. Dožádaný stát do pěti kalendářních dnů po obdržení žádosti písemně vyrozumí žádající stát o souhlasu s průvozem, potvrdí místo vstupu a předpokládanou dobu přijetí nebo vyrozumí o odmítnutí přijetí a o důvodech tohoto odmítnutí. Pokud odpověď není poskytnuta do pěti pracovních dnů, pokládá se průvoz za schválený.
Odpověď na žádost o průvoz může být podána prostřednictvím jakýchkoliv komunikačních prostředků, včetně elektro nických prostředků, například faxem, e-mailem, atd.
3. Uskuteční-li se průvoz letecky, předávaná osoba a její případný doprovod jsou osvobozeny od povinnosti mít letištní průjezdní vízum.
4. Příslušné orgány dožádaného státu jsou po vzájemných konzultacích při průvozech nápomocny, a to zejména dozorem nad dotyčnými osobami a poskytnutím vhodného prostoru pro tento účel.
ODDÍL V
NÁKLADY
Článek 16
Náklady na přepravu a průvoz
Aniž je dotčen článek 23 a aniž je dotčeno právo příslušných orgánů vymáhat úhradu nákladů spojených se zpětným převzetím od osoby, která má být převzata, včetně osob uvedených v čl. 3 odst. 2 a čl. 5 odst. 2, nebo od třetích stran, hradí žádající stát veškeré náklady na přepravu vzniklé v souvislosti se zpětným převzetím a průvozem podle této dohody až na hraniční přechod dožádaného státu pro žádosti podle oddílů I a II dohody, nebo až po hranice státu konečného určení pro žádosti podle oddílu IV dohody.
ODDÍL VI
OCHRANA ÚDAJŮ A DOLOŽKA O VZTAHU K JINÝM ZÁVAZKŮM
Článek 17
Ochrana údajů
Předávání osobních údajů probíhá pouze tehdy, pokud je nezbytné k provádění této dohody příslušnými orgány Turecka nebo členského státu. V konkrétních případech se zpracování osobních údajů a nakládání s nimi řídí vnitrostátními zákony Turecka a, jestliže je správcem údajů příslušný orgán členského státu, ustanoveními směrnice 95/46/ES a vnitro státními právními předpisy dotčeného členského státu přijatými na základě této směrnice. Dále se použijí tyto zásady:
a) osobní údaje musí být zpracovávány objektivně a v souladu s právními předpisy;
b) osobní údaje musí být shromažďovány pro konkrétní, vymezený a oprávněný účel provádění této dohody a nesmí být předávajícím nebo přijímajícím orgánem dále zpracovávány způsobem, který je neslučitelný s tímto účelem;
c) osobní údaje musí být odpovídající, relevantní a přiměřené ve vztahu k účelu, pro který se shromažďují nebo dále zpracovávají; sdělené osobní údaje se mohou týkat zejména pouze:
— údajů o osobě, která má být převzata (např. jména, příjmení, dřívější jména, jiná používaná jména nebo jména, pod nimiž je známa, či přezdívky, pohlaví, stav, datum a místo narození, současná a jakákoliv dřívější státní příslušnost),
— údajů o průkazu totožnosti, cestovním pase nebo řidičském průkazu (číslo, doba platnosti, datum vydání, vydáva jící orgán, místo vydání),
— zastávek a cestovních tras,
— dalších informací potřebných ke zjištění totožnosti předávané osoby nebo k posouzení požadavků na její zpětné převzetí podle této dohody,
d) osobní údaje musí být přesné, a pokud je to nezbytné, musí být neustále aktualizovány;
e) osobní údaje je třeba uchovávat v takové podobě, která dovoluje zjištění totožnosti osob na základě těchto údajů pouze po dobu nezbytnou pro účel, za nímž byly shromážděny nebo jsou dále zpracovávány;
f) předávající i přijímající orgán podniknou přiměřené kroky k případné opravě, výmazu nebo blokování osobních údajů, pokud jejich zpracování není v souladu s ustanoveními tohoto článku, zejména jestliže dané údaje nejsou odpovídající, relevantní, přesné nebo jsou vzhledem k účelu zpracování nadměrné. To zahrnuje oznámení každé opravy, výmazu nebo blokování druhé straně;
g) na požádání přijímající orgán informuje předávající orgán o použití sdělených údajů a o výsledcích, k nimž na jejich základě dospěl;
h) osobní údaje lze předávat jen příslušným orgánům. Jejich další předávání jiným subjektům vyžaduje předchozí souhlas předávajícího orgánu;
i) předávající a přijímající orgány mají povinnost pořídit písemný zápis o předání a převzetí osobních údajů.
Článek 18
Doložka o vztahu k jiným závazkům
1. Touto dohodou nejsou dotčena práva, povinnosti a odpovědnosti Unie, jejich členských států a Turecka vyplývající z mezinárodního práva, včetně mezinárodních úmluv, jejichž jsou stranami, a zejména z:
— Úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Protokolu o právním postavení uprchlíků ze dne 31. ledna 1967,
— Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 4. listopadu 1950,
— mezinárodních úmluv upravujících určení státu, který je odpovědný za posuzování předložených žádostí o azyl,
— Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. pro since 1984,
— případně Evropské úmluvy o usazování ze dne 13. prosince 1955,
— mezinárodních úmluv o vydávání a průvozu,
— vícestranných mezinárodních úmluv a dohod o zpětném přebírání cizích státních příslušníků.
2. Tato dohoda plně respektuje práva a povinnosti všech osob, včetně těch, které zákonně pobývají nebo pobývaly a pracují nebo pracovaly na území jedné ze stran, v souladu s ustanoveními dohody ze dne 12. září 1963 zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, jejími dodatkovými protokoly, příslušnými rozhodnutími Rady přidružení, jakož i příslušnou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.
3. Použitím této dohody nejsou dotčena práva a procesní záruky pro osoby, které podléhají řízení o navracení, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postu pech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (1), zejména pokud jde o jejich přístup k právnímu poradenství, informacím, dočasnému pozastavení vymáhání rozhodnutí o navracení a přístup k zákonným ochranným prostředkům.
4. Uplatňováním této dohody nejsou dotčena práva a procesní záruky pro osoby, které žádají o azyl v členském státě, jak stanoví směrnice Rady 2003/9/ES, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (2), a směrnice Rady 2005/85/ES o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka (3), a zejména pokud jde o právo zůstat v členském státě, dokud nebude žádost prošetřena.
(1) Úř. věst. EU L 348, 24.12.2008, s. 98.
(2) Úř. věst. EU L 31, 6.2.2003, s. 18.
(3) Úř. věst. EU L 326, 13.12.2005, s. 13.
5. Uplatňováním této dohody nejsou dotčena práva a procesní záruky pro osoby, jež jsou držiteli povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta uděleného v souladu se směrnicí Rady 2003/109/ES o právním postavení stát ních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
6. Uplatňováním této dohody nejsou dotčena práva a procesní záruky pro osoby, jimž bylo uděleno povolení k pobytu v souladu se směrnicí Rady 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny.
7. Nic v této dohodě nebrání navrácení osoby na základě jiných formálních nebo neformálních ujednání.
ODDÍL VII
PROVÁDĚNÍ A POUŽITELNOST
Článek 19
Smíšený readmisní výbor
1. Smluvní strany si vzájemně poskytují pomoc při provádění a výkladu této dohody. Za tímto účelem strany zřídí smíšený readmisní výbor (dále jen „výbor“), jehož úkolem je zejména:
a) sledovat uplatňování této dohody;
b) rozhodovat o prováděcích opatřeních nezbytných pro jednotné uplatňování této dohody;
c) pravidelně si vyměňovat informace o prováděcích protokolech vypracovaných jednotlivými členskými státy a Tureckem podle článku 20;
d) doporučovat změny této dohody a jejích příloh.
2. Rozhodnutí výboru jsou pro smluvní strany závazná po skončení veškerých nezbytných vnitřních postupů, které vyžaduje právo smluvních stran.
3. Výbor je složen ze zástupců Turecka a Unie; Unie je zastoupena Komisí, jíž jsou nápomocni odborníci z členských států.
4. Výbor se schází podle potřeby na žádost jedné ze smluvních stran.
5. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 20
Prováděcí protokoly
1. Na žádost členského státu nebo Turecka vypracují členský stát a Turecko prováděcí protokol, který bude mimo jiné upravovat pravidla týkající se:
a) určování příslušných orgánů, hraničních přechodů a výměně kontaktních míst;
b) podmínek navrácení s doprovodem, včetně průvozu státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti s doprovodem;
c) prostředků a dokladů nad rámec těch, které jsou uvedeny v přílohách 1 až 4 této dohody;
d) způsobů zpětného přebírání v rámci zrychleného řízení;
e) postupu pohovorů.
2. Prováděcí protokoly uvedené v odstavci 1 tohoto článku vstoupí v platnost teprve poté, co byl vyrozuměn read misní výbor uvedený v článku 19.
3. Turecko se zavazuje použít veškerá ustanovení prováděcího protokolu vypracovaného s jedním členským státem také ve svých vztazích s jiným členským státem, jenž o to požádá, a s výhradou jejich praktické použitelnosti pro Turecko.
Členské státy se zavazují použít veškerá ustanovení prováděcího protokolu vypracovaného mezi Tureckem a kterýmkoli jiným členským státem také ve svých vztazích s Tureckem, jenž o to požádá, a s výhradou jejich praktické použitelnosti pro tyto členské státy.
Článek 21
Vztah k dvoustranným dohodám nebo ujednáním členských států o zpětném přebírání osob
Aniž by bylo dotčen čl. 24 odst. 3, ustanovení této dohody mají přednost před ustanoveními jiného právně závazného nástroje týkajícího se zpětného přebírání neoprávněně pobývajících osob, které byly nebo mohou být podle článku 20 uzavřeny mezi jednotlivými členskými státy a Tureckem, pokud jejich ustanovení nejsou slučitelná s ustanoveními této dohody.
ODDÍL VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 22
Územní působnost
1. S výhradou odstavce 2 tohoto článku se tato dohoda použije na území, na kterém se uplatňuje Smlouva o Evropské unii, jak je definováno v článku 52 této smlouvy a v článku 355 Smlouvy o fungování Evropské unie, a na území Turecké republiky.
2. Tato dohoda se nepoužije na území Dánského království.
Článek 23
Technická pomoc
Obě strany souhlasí s prováděním této dohody, které bude založeno na zásadách společné odpovědnosti, solidarity a rovnocenného partnerství pro řízení migračních toků mezi Tureckem a Unií.
V této souvislosti se Unie zavazuje dát k dispozici finanční zdroje na podporu Turecka při provádění této dohody v souladu se společným prohlášením o technické pomoci uvedeným v příloze. Přitom bude věnována pozornost zejména budování institucí a kapacit. Taková podpora má být poskytována v souvislosti se stávajícími a budoucími prioritami, na kterých se Unie a Turecko společně dohodly.
Článek 24
Vstup v platnost, doba trvání a ukončení
1. Smluvní strany tuto dohodu ratifikují nebo schvalují v souladu se svými příslušnými postupy.
2. S výhradou odstavce 3 tohoto článku vstupuje tato dohoda v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni, kdy si smluvní strany vzájemně oznámí ukončení postupů uvedených v odstavci 1 tohoto článku.
3. Závazky stanovené v článcích 4 a 6 této dohody se použijí teprve tři roky po dni stanoveném v odstavci 2 této dohody. Během tohoto přechodného tříletého období jsou použitelné pouze na osoby bez státní příslušnosti a státní příslušníky třetích zemí, se kterými Turecko uzavřelo dvoustranné smlouvy nebo ujednání o zpětném přebírání. Během tohoto tříletého období budou i nadále použitelné stávající dvoustranné dohody mezi členskými státy a Tureckem ve svých příslušných částech.
4. Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.
5. Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět úředním oznámením druhé smluvní straně. Tato dohoda pozbývá účinnosti šest měsíců ode dne takového oznámení.
Článek 25
Přílohy
Nedílnou součást této dohody tvoří přílohy 1 až 6.
V Ankaře dne šestnáctého prosince dva tisíce třináct ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizo zemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a tureckém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.
За Европейския съюз Рог la Unión Europea Za Evropskou unii
For Den Europæiske Union Für die Europäische Union Euroopa Liidu nimel
Για την Ευρωπαϊκή Ένωση For the European Union Pour l'Union européenne Per l'Unione europea Eiropas Savienības vārdā – Europos Sąjungos vardu Az Európai Unió részéről Għall-Unjoni Ewropea Voor de Europese Unie
W imieniu Unii Europejskiej Pela União Europeia
Pentru Uniunea Europeană Za Európsku úniu
Za Evropsko unijo Euroopan unionin puolesta För Europeiska unionen Avrupa Birliği Adına
За Република Турция
Por la República de Turquía Za Tureckou republiku
For Republikken Tyrkiet Für die Republik Türkei Türgi Vabariigi nimel
Για τη Δημοκρατία της Τουρκίας For the Republic of Turkey Pour la république de Turquie Per la Repubblica di Turchia Turcijas Republikas vārdā – Turkijos Respublikos vardu
A Xxxxx Köztársaság részeről Għat-Turkija
Voor de Republiek Turkije W imieniu Republiki Turcji Pela República da Turquia Pentru Republica Turcia
Za Tureckú republiku Za Republiko Turčijo
Turkin tasavallan puolesta För Republiken Turkiet Türkiye Cumhuriyeti Adına
PŘÍLOHA 1
Společný seznam dokladů, jejichž předložením se prokazuje státní příslušnost (Ustanovení čl. 3 odst. 1, čl. 5 odst. 1 a čl. 9 odst. 1)
Jestliže je dožádaným státem některý z členských států nebo Turecko:
— pasy všech druhů,
— propustky vydané dožádaným státem,
— průkazy totožnosti všech druhů (včetně dočasných a prozatímních),
— vojenské služební průkazy a vojenské knížky,
— námořnické knížky a kapitánské průkazy,
— osvědčení o státním občanství a jiné úřední doklady zmiňující nebo jednoznačně uvádějící státní občanství. Jestliže je dožádaným státem Turecko:
— potvrzení totožnosti na základě výsledku vyhledávání ve Vízovém informačním systému (1),
— v případě členských států, jež nevyužívají Vízový informační systém, pozitivní identifikace vyplývající ze záznamů těchto členských států o žádosti o udělení víza.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS), Úř. věst. EU L 218, 13.8.2008, s. 60.
PŘÍLOHA 2
Společný seznam dokladů, jejichž předložení se považuje za přímý důkaz státní příslušnosti (Ustanovení čl. 3 odst. 1, čl. 5 odst. 1 a čl. 9 odst. 2)
— fotokopie kteréhokoliv z dokladů uvedených v příloze 1 této dohody,
— řidičské průkazy nebo jejich fotokopie,
— rodné listy nebo jejich fotokopie,
— podnikové průkazy totožnosti nebo jejich fotokopie,
— písemná prohlášení svědků,
— písemná prohlášení učiněná dotčenou osobou a jazyk, kterým tato osoba hovoří, včetně výsledku úřední zkoušky,
— jakýkoliv jiný doklad, jenž může pomoci prokázat státní příslušnost dotyčné osoby, včetně dokumentů s fotografií, které mají nahrazovat pas a které byly vystaveny orgány,
— doklady uvedené v příloze 1, jejichž platnost uplynula,
— přesné informace poskytnuté oficiálními orgány a potvrzené druhou stranou.
PŘÍLOHA 3
Společný seznam dokumentů, které se považují za doklad o splnění podmínek pro zpětné převzetí státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti
(Ustanovení čl. 4 odst. 1, čl. 6 odst. 1 a čl. 10 odst. 1)
— vízum a/nebo povolení k pobytu vydané dožádaným státem,
— vstupní/výstupní razítko nebo podobné potvrzení v cestovním dokladu, včetně padělaného cestovního dokladu, dotyčné osoby nebo jiný důkaz jejího vstupu/výstupu (např. ve formě fotografie),
— doklady, osvědčení a účtenky jakéhokoliv druhu (např. hotelové účtenky, objednací průkazky u lékaře nebo zubního lékaře, vstupenky do veřejných/soukromých zařízení, smlouvy o pronájmu auta, účtenky z transakcí kreditní kartou atd.), které jasně prokazují, že dotyčná osoba pobývala na území dožádaného státu,
— jízdenky a/nebo seznamy cestujících v letadle, vlaku, autobusu nebo lodi označené jménem, které dosvědčují přítom nost a cestu dotčené osoby na území dožádaného státu,
— informace, z nichž je patrné, že dotyčná osoba použila služeb kurýra nebo cestovní kanceláře,
— úřední písemné prohlášení, zejména prohlášení pracovníků pohraničního orgánu a jiných svědků, kteří mohou dosvědčit, že dotyčná osoba překročila hranici,
— úřední písemné prohlášení dotyčné osoby v soudním nebo správním řízení.
PŘÍLOHA 4
Společný seznam dokumentů, které se považují za přímý doklad o splnění podmínek pro zpětné převzetí stát ních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti
(Ustanovení čl. 4 odst. 1, čl. 6 odst. 1 a čl. 10 odst. 2)
— popis místa a okolností, za kterých byla dotyčná osoba po vstupu na území žádajícího státu zadržena, vydaný příslušnými orgány tohoto státu,
— informace o totožnosti a/nebo pobytu osoby, které poskytla některá mezinárodní organizace (např. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky),
— zprávy/potvrzení informací rodinnými příslušníky, spolucestujícími apod.,
— písemné prohlášení dotyčné osoby.
PŘÍLOHA 5
PŘÍLOHA 6
Společné prohlášení o spolupráci v oblasti vízové politiky
Smluvní strany posilují svou spolupráci v oblasti vízové politiky a souvisejících oblastech, s cílem více podporovat mezi lidské kontakty, počínaje zajištěním účinného uplatňování rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 19. úno ra 2009 ve věci C-228/06 Xxxxxx Xxxxxx, Xxxxxxx Xxxxxxx v. Spolková republika Německo a ostatních příslušných rozsudků týkajících se práv tureckých poskytovatelů služeb vycházejících z dodatkových protokolů ze dne 23. listo padu 1970, které tvoří přílohu k dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem.
Společné prohlášení k čl. 7 odst. 1
Strany se dohodly, že pro prokázání „veškeré snahy, aby osoby uvedené v článcích 4 a 6 byly navráceny přímo do země svého původu“ by měl žádající stát při předkládání žádosti o zpětné převzetí dožádanému státu zároveň předložit žádost o zpětné převzetí také zemi původu. Dožádaný stát odpoví ve lhůtách uvedených v čl. 11 odst. 2. Žádající stát informuje dožádaný stát, jakmile mezitím ze země původu obdrží kladnou odpověď na žádost o zpětné převzetí. V případě, když zemi původu dotyčné osoby nelze určit, a proto nelze žádost o zpětné převzetí zemi původu předložit, by v žádosti o zpětné převzetí, která bude předložena dožádanému státu, měly být uvedeny důvody této situace.
Společné prohlášení o technické pomoci
Turecko a Unie se dohodly na zintenzívnění své spolupráce, zejména aby byl splněn společný cíl řídit migrační toky a řešit nelegální migraci. Tím Turecko a Unie vyjádří svůj závazek sdílet zátěž na mezinárodní úrovni, být solidární, nést společnou odpovědnost a projevovat vzájemné pochopení.
Tato spolupráce bude zohledňovat zeměpisné skutečnosti a vycházet z úsilí Turecka jako kandidátské země, jež se účastní jednání. Rovněž bude zohledňovat rozhodnutí Rady 2008/157/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Tureckou republikou a národní program Turecka z roku 2008 pro přijetí acquis EU, ve kterém Turecko úplné acquis EU přijímá, a je připraveno ho po přistoupení k Unii provést.
V této souvislosti se Unie zavazuje dát k dispozici posílenou finanční pomoc na podporu Xxxxxxx při provádění této dohody.
Přitom bude pozornost věnována zejména budování institucí a kapacit, aby se zvýšila jednak schopnost Turecka bránit nelegálním migrantům vstupovat na jeho území, pobývat na něm a opouštět jej, jednak jeho přijímající kapacita pro zadržené nelegální migranty. Toho by mělo být mimo jiné dosaženo nákupem vybavení pro ostrahu hranic, zřízením přijímacích středisek a struktur pohraniční policie a podporou činností souvisejících s odborným vzděláváním, a to při plném respektování stávajících pravidel, kterými se vnější pomoc EU řídí.
Na podporu dalšího úplného a účinného provádění této dohody bude poskytnuta finanční pomoc EU, včetně odvětvo vého podpůrného programu v oblasti integrované správy hranic a migrace, a to způsoby, které mají být definovány společně s tureckými orgány a po roce 2013 v rámci příštích finančních výhledů EU a v souladu s nimi.
Společné prohlášení týkající se Dánska
Smluvní strany berou na vědomí, že tato dohoda se nevztahuje na území Dánského království ani na občany Dánského království. Za těchto okolností je vhodné, aby Turecko a Dánsko uzavřely dohodu o zpětném přebírání v duchu této dohody.
Společné prohlášení týkající se Islandu a Norska
Smluvní strany berou na vědomí těsný svazek mezi Unií a Islandem a Norskem, zejména na základě dohody ze dne
18. května 1999 o přidružení těchto zemí k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. Za těchto okolností je vhodné, aby Turecko uzavřelo s Islandem a Norskem dohodu o zpětném přebírání v duchu této dohody.
Společné prohlášení týkající se Švýcarska
Smluvní strany berou na vědomí těsný svazek mezi Unií a Švýcarskem, zejména na základě dohody ze dne 1. břez na 2008 o přidružení Švýcarska k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. Za těchto okolností je vhodné, aby Turecko uzavřelo se Švýcarskem dohodu o zpětném přebírání v duchu této dohody.
Společné prohlášení týkající se Lichtenštejnského knížectví
Smluvní strany berou na vědomí těsný svazek mezi Unií a Lichtenštejnským knížectvím, zejména na základě Dohody o přidružení Lichtenštejnského knížectví k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která vstoupila v plat nost dnem 19. prosince 2011. Za těchto okolností je vhodné, aby Turecko uzavřelo s Lichtenštejnským knížectvím dohodu o zpětném přebírání v duchu této dohody.