Povodí Ohře, státní podnik, Chomutov K o l e k t i v n í s m l o u v a

Povodí Ohře, státní podnik, Chomutov

K o l e k t i v n í s m l o u v a

2 0 1 7

Ve shodě s ustanoveními § 22 až 29 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce (dále jen „ZP“) uzavírají smluvní strany

Povodí Ohře, státní podnik, Bezručova 4219, 430 03 Chomutov (kód Klasifikace ekonomické činnosti CZ-NACE 36.00)

zastoupený

generálním ředitelem Povodí Ohře (dále jen „GŘ“), státní podnik, Ing. Xxxxx Xxxxxxx

a

kolektiv zaměstnanců státního podniku

zastoupený

Sdružením výborů základních organizací (dále jen „ZO“) Odborového svazu pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR (dále jen „OS DLV“) Povodí Ohře, s. p., které zastupuje jeho předseda RNDr. Xxxxx Xxxxxxxxxx

kolektivní smlouvu na rok 2017.

Čl. 1

Úvodní ustanovení

1.1 Tato kolektivní smlouva vymezuje práva a povinnosti a upravuje sociálně ekonomické a pracovněprávní a další vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, včetně spolupráce smluvních stran.

1.2 Východiskem této kolektivní smlouvy jsou příslušná ustanovení ZP, zákona o kolektivním vyjednávání, jakož i předpisů souvisejících a provádějících.

Čl. 2

Spolupráce smluvních stran

2.1 Smluvní strany se zavazují:

1. Plně respektovat postavení a pravomoci odborů a zaměstnavatele vyplývající z platných právních předpisů, specifických podmínek a reálných možností obou účastníků. Eventuální rozpory vzniklé v průběhu platnosti této kolektivní smlouvy řešit přednostně jednáním o oboustranně přijatelné dohodě.

2. Na žádost jedné ze stran svolat společné jednání GŘ, odborných ředitelů, ředitelů závodů a předsedů výborů ZO odborů.

2.2 Zaměstnavatel se zavazuje:

1. Informovat odborovou organizaci o své ekonomické a finanční situaci a o mzdovém vývoji prostřednictvím předsedů ZO, kterým měsíčně poskytne tabulky přehledu vývoje plnění ukazatelů a čtvrtletně rozbor hospodaření závodu (na PŘ podniku) s možností účasti předsedy Sdružení výborů ZO na rozšířené radě vedení podniku. Dále ji informovat měsíčně o organizačních změnách, nově sjednaných pracovních poměrech a „jiných“ případech rozvázání pracovního poměru formou předání výpisu ze zápisu z jednání systemizačně kvalifikační komise příslušnému předsedovi výboru ZO OS, a bez zbytečného průtahu o ostatních záležitostech uvedených v § 279 odst. 1 a § 287 odst. 1 ZP.

2. Účastnit se, prostřednictvím svých zástupců - GŘ, odborní ředitelé, ředitelé závodů a jejich zástupci - na pozvání jednání odborů, pokud tomu nebudou bránit vážné důvody.

3. Projednat s odborovou organizací na zasedání příslušného výboru ZO záležitosti uvedené v § 280 odst. 1 a § 287 odst. 2 bez zbytečného průtahu. Změna organizace práce bude projednávána od úrovně hospodářského střediska výše. Větší počet zaměstnanců představuje minimálně 30 osob.

4. Umožnit účast zástupce odborového orgánu na jednání škodní komise ředitelství podniku i závodů.

5. Poskytnout jednotlivým ZO OS DLV ve správních budovách organizačních jednotek zaměstnavatele na svůj náklad nezbytné prostory a přiměřené prostředky pro účely činnosti zástupce zaměstnanců (především zasedací místnost, telefon, kancelářskou techniku, přístup k právním předpisům).

6. Srážet ze mzdy zaměstnanců - členů odborů - s jejich písemným souhlasem členské příspěvky a převádět je ve výplatním termínu na účet odborů. Příslušné podklady předá odborová organizace mzdové účtárně. Odborům nebudou měsíčně předávány údaje o výši srážky u jednotlivých zaměstnanců, ale pouze seznam zaměstnanců, jímž byla srážka provedena. Vysloví-li zaměstnanec souhlas, bude zaměstnavatel odborové organizaci předávat údaj o roční výši jeho sražených příspěvků, a to pro účely vystavení potvrzení k uplatnění nezdanitelné části základu daně z příjmů.

2.3 Odbory se zavazují:

1. Informovat zaměstnance na všech pracovištích o své činnosti zástupce zaměstnanců formou nástěnek na pracovištích, shromáždění zaměstnanců, členských schůzí, zápisů z jednání výboru ZO a v rámci provozních porad na pracovištích (§ 276 odst. 6 ZP) a informovat zaměstnance o průběhu dalšího kolektivního vyjednávání (§ 25 odst. 3 ZP).

2. Umožnit zástupcům zaměstnavatele zúčastnit se jednání orgánu odborů nebo společného zasedání předsedů výborů ZO. Na žádost zaměstnavatele bez zbytečného průtahu svolat mimořádné jednání výboru ZO k projednání záležitostí zaměstnavatele vyplývajících ze zákoníku práce.

3. Využívat poskytnuté místnosti a prostředky s mírou hospodárnosti a racionality.

4. Vést své funkcionáře k zachování mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu funkce, ve smyslu § 276 odst. 3 ZP.

5. Organizovat svou případnou spolkovou činnost tak, aby nenarušovala pracovní dobu.

Čl. 3

Zaměstnanci

3.1 Smluvní strany se shodly na:

1. Seznámení všech zaměstnanců se zněním PRACOVNÍHO ŘÁDU, vč. KRÉDA firmy a ETICKÉHO KODEXU, a jeho uplatnění při každodenní práci. Odpovědnými za seznámení jsou vedoucí na všech stupních řízení.

2. Plnění povinností zaměstnanci tak, jak pro ně vyplývá z uzavřené pracovní smlouvy a právních předpisů (včetně Pracovního řádu).

3. Vymezení oprávněných zájmů zaměstnavatele především ustanoveními Pracovního řádu. Jednání v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, jestliže by takové jednání zaměstnavateli mohlo způsobit škodu, bude považováno za porušení pracovní kázně (tj. porušení povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci) a podle zjištěné intenzity může být řešeno až rozvázáním pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. g) ZP nebo okamžitým zrušením dle § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Uplatnění tohoto opatření je vázáno na projednání ve výboru ZO a jde-li o člena výboru nebo revizní komise ZO odborů, žádá zaměstnavatel výbor ZO o předchozí souhlas.

Čl. 4

Pracovněprávní nároky

4.1 Pracovní poměr

1. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance před vznikem pracovního poměru s pracovní náplní jím vykonávané činnosti a s platnou kolektivní smlouvou.

2. Zřídí-li zaměstnavatel nové pracovní místo nebo uvolní-li se pracovní místo již zřízené, je zaměstnavatel povinen o této skutečnosti informovat zaměstnance podniku. Součástí informace budou i bližší požadavky pro toto místo. Cílem je umožnit vhodným zaměstnancům účast ve výběrovém řízení.

4.2 Pracovní doba a přestávky v práci

1. Pracovní doba na všech pracovištích zaměstnavatele je stanovena v rozsahu 37,5 hod. týdně.

2. Pracovní doba je rovnoměrně rozvržena od pondělí do pátku 7:00 až 15:00 hod. s přestávkou na jídlo a oddech 11:30 až 12:00 hod.(není-li s výborem ZO odborů příslušné organizační jednotky projednáno jinak nebo dále uvedeno jinak). S ohledem na organizaci práce na konkrétním pracovišti a na potřeby optimálního využití možností stravování, může příslušný vedoucí stanovit začátek přestávky v práci i na jinou dobu tak, aby skončila nejpozději ve 13:30 hod. (u mladistvých ve 12:00 hod.).

3. Na pracovištích s nepřetržitým provozem a vrátnici provozu Teplice je pracovní doba rozvržena nerovnoměrně.

Směny se střídají v 06:00 a v 18:00 hodin s tím, že v týdnu nastupuje jako první směna v pondělí v 06:00 hodin. Vrátnice provozu Teplice má jednu směnu s pracovní dobou 06:00 až 18:00 hod. pondělí až pátek. Přestávky v práci na jídlo a oddech jsou určeny rozhodnutím GŘ č. 11/2006.

Vyrovnávací období pro nerovnoměrné rozvržení pracovní doby je sjednáno na období kalendářního roku. Pracovní doba musí být harmonogramem směn rozvržena tak, aby zaměstnanec měl minimálně 1x měsíčně volno v sobotu a v neděli.

4. Konkrétní podmínky pro uplatňování pružného rozvržení pracovní doby jsou stanoveny ve směrnici GŘ č. 16/2006.

5. Zaměstnavatel vytváří podmínky pro sjednávání kratší než stanovené týdenní pracovní doby nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, požádá-li o to zaměstnanec a dovolují-li to provozní podmínky příslušného pracoviště podniku. Nemůže-li zaměstnavatel vyhovět žádosti zaměstnance o úpravu pracovní doby podle § 241 odst. 2 ZP, projedná své konečné stanovisko předem s odborovým orgánem (§ 287 odst. 2 písm. f/ ZP).

6. Pro operativní zajišťování řádného provozu vodních děl a toků v případě havárie nebo povodně, při střežení objektů zaměstnavatele, ukončení laboratorního cyklu na pracovištích odboru VHL a ukončení cyklu úředního měření prováděného techniky měření odboru TPČ, může zaměstnavatel výjimečně nařídit práci ve dnech pracovního klidu, z toho pro dny nepřetržitého odpočinku v týdnu platí omezení v odst. 3 a pro svátky v odst. 4 § 91 ZP. Toto ujednávání nahrazuje povinnost předchozího projednání s příslušným výborem ZO.

4.3 Práce přesčas, pracovní pohotovost, noční práce

1. Období, ve kterém práce přesčas nesmí v kalendářním roce v průměru překročit 8 hodin týdně, je sjednáno na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Celkový rozsah přesčasové práce podle jednotlivých organizačních jednotek stanoví směrnice GŘ č. 22/2010 včetně postupu při vzniku okolností vedoucích k jeho překročení.

2. Bližší podmínky práce přesčas ve smyslu § 93 až 95 ZP jsou stanoveny v Pracovním řádu.

4.4 Dovolená

1. Výměra dovolené stanovená ZP se prodlužuje pro všechny zaměstnance podniku o jeden týden. Dobu čerpání dovolené jednotlivých zaměstnanců určuje jejich nadřízený podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného podle § 217 ZP s konkretizací v Pracovním řádu.

2. Dodatková dovolená bude poskytována za podmínek stanovených v § 215 ZP dle směrnice GŘ č. 17/2007.

3. Ve shodě s § 220 ZP je dohodnuto hromadné čerpání dovolené na dny 27. až 29. 12. 2017. Výjimky bude povolovat příslušný ředitel pouze z provozních důvodů u pracovišť, kde provoz nebo kontinuální zajišťování úkolů neumožňuje čerpání dovolené všemi zaměstnanci. S tímto rozhodnutím budou zaměstnanci dotčených pracovišť seznámeni alespoň 14 kalendářních dnů předem.

4. Poměrná část dovolené za kalendářní rok, dovolená za odpracované dny, dodatková dovolená při práci ve vymezených podmínkách jen po část kalendářního roku a krácení dovolené se zaokrouhluje s přesností na půlden, a to následujícím způsobem: - 0,25 až 0,74 na 0,5 den - 0,75 až 1,24 na 1 den

5. Při čerpání dovolené dle § 217 odst. 5 ZP (bezprostředně navazující na skončenou mateřskou dovolenou) bude zaměstnavatel postupovat rovněž dle § 217 odst. 2 ZP. Tzn., že pro stanovení délky dovolené v roce jejího čerpání se bude jako výkon práce považovat jak doba mateřské dovolené, tak také celoroční výměra dovolené, o jejíž čerpání zaměstnankyně (zaměstnanec) žádá.

4.5 Překážky v práci na straně zaměstnance
4.5.1 Důležité osobní překážky v práci

1. V souvislosti s narozením dítěte manželce (družce, registrované partnerce) zaměstnance (včetně převozu do porodnice a zpět) poskytne zaměstnavatel zaměstnanci dva dny pracovního volna s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

2. K doprovodu vlastního dítěte v den zahájení školní docházky do základní školy poskytne zaměstnavatel zaměstnanci jeden den pracovního volna s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

3. V souvislosti s úmrtím manžela, druha, registrovaného partnera nebo dítěte zaměstnance poskytne zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku na dva dny nad rámec volna dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

4. Při úmrtí manžela nebo registrovaného partnera osoby, která je sourozencem manžela nebo registrovaného partnera zaměstnance, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno na dobu nezbytně nutnou, maximálně na jeden den, k účasti na pohřbu a na další den, pokud zaměstnanec obstarává pohřeb této osoby, a to vždy s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

5. K zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které nelze vyřídit mimo pracovní dobu, může na žádost zaměstnance (pokud tomu nebrání provozní důvody) poskytnout jeho příslušný nadřízený jeden den pracovního volna bez náhrady mzdy v kalendářním měsíci. Volno nelze kumulovat.

6. V souvislosti s evakuací nebo odstraňováním následků živelní události na majetku zaměstnance může GŘ na podnikovém ředitelství a ředitel závodu na řízené organizační jednotce zaměstnanci poskytnout jeden až tři dny pracovního volna s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

7. V souvislosti s krátkodobým zhoršením zdravotního stavu zaměstnance poskytne zaměstnavatel zaměstnanci jeden až tři dny pracovního volna v kalendářním roce s náhradou mzdy ve výši 50 % průměrného výdělku. O existenci překážky v práci na žádost zaměstnance rozhoduje jeho přímý nadřízený (viz bod 100 Pracovního řádu).

4.5.2 Z důvodu obecného zájmu

1. Při účasti členů orgánů odborové organizace na kolektivním vyjednávání k uzavření nebo změně kolektivní smlouvy se zaměstnavatelem, jakož i na dalších jednáních vyplývajících z pracovněprávních předpisů nebo jednáních iniciovaných zaměstnavatelem (§ 203 odst. 2 písm. a/ zák. práce) přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

2. Za prokázanou dobu nezbytně nutnou při účasti členů výborů ZO na spolkové činnosti odborové organizace (schůze, konference, sjezdy) přísluší zaměstnanci v kalendářním roce pracovní volno s náhradou mzdy maximálně za 90 hodin. Uvolnění však nesmí bránit vážné provozní důvody (zejména živelní událost a nezajištěnost chodu pracoviště).

3. Za prokázanou dobu školení při účasti funkcionářů odborové organizace na školeních, která organizuje sama nebo vyšší odborový orgán přísluší zaměstnanci v kalendářním roce pracovní volno s náhradou mzdy maximálně za 5 pracovních dnů. Uvolnění však nesmí bránit vážné provozní důvody (zejména živelní událost a nezajištěnost chodu pracoviště).

4. Při zajištění provozu dětské rekreace plně organizované odbory (případně zaměstnavatelem) pro děti zaměstnanců – zaměstnanci uvolněnému na dobu nezbytně nutnou po předchozím souhlasu příslušného vedoucího zaměstnance přísluší pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. O takovou akci se jedná pouze v případě, že ji odbory nebo zaměstnavatel plnohodnotně zabezpečují, tj. vybírají místo, vedoucí, program, apod.

4.5.3 Školení, studium

Pro účely účasti na konzultacích nebo vykonání zkoušek v rámci studia při zaměstnání může na doloženou žádost zaměstnance poskytnout jeho příslušný nadřízený celkem 12 dní pracovního volna bez náhrady mzdy v kalendářním roce.

4.6 Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj nebo v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí, a nebyl-li převeden na jinou práci (§ 41 odst. 4 až 7 ZP), přísluší mu náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku

4.7 Cestovní náhrady

Zaměstnancům přísluší cestovní náhrady podle § 151 a násl. ZP. Konkretizace podmínek a sazeb je upravena ve směrnici GŘ č. 1/2007. Stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce se zvyšuje nad sazby vyhlášené příslušnou vyhláškou MPSV při pracovní cestě v trvání 5 až 12 hodin o 1 Kč, nad 12 do 18 hodin o 2 Kč a nad 18 hodin o 3 Kč.

4.8 Náhrada za používání vlastního psa pro výkon práce

Náhrada přísluší zaměstnanci dle § 190 ZP ve výši a za splnění podmínek stanovených směrnicí GŘ č. 1/2007.

Čl. 5

Odměňování

5.1 Odměňování v podniku se řídí ZP (část šestá s výjimkou hlavy III.), kolektivní smlouvou a vnitřním mzdovým předpisem.

5.2 Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda nebo odměna z dohod (práce konané mimo pracovní poměr), jimiž se rozumí peněžité plnění.

5.3 Mzda zaměstnance (bez mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve ztíženém prostředí, za práci v noci, za práci ve svátek a za práci v sobotu a neděli) a odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda stanovená nařízením vlády. Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody výše minimální mzdy, přísluší zaměstnanci doplatek do měsíční minimální mzdy přepočtené na odpracovanou dobu.

5.4 Mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, , smlouvě o mzdě nebo je stanovena vnitřním předpisem. Individuální smlouva, v níž je sjednána nižší mzda, než náleží podle kolektivní smlouvy nebo zákoníku práce, je v této části neplatná. Výše odměny z dohody se sjednává v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti.

5.5 Zaměstnanec má zaručeny, nezávisle na výsledcích hospodaření zaměstnavatele, tarifní mzdu a příplatky ve smyslu této kolektivní smlouvy.

5.6 Ustanovení bodu 4.2 písm. c) druhý odstavec se použije i pro účely práva na mzdu a pro zjišťování průměrného výdělku.

5.7 Katalogy povolání a funkcí

K rozlišení prací dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a podle druhu a oboru vykonávané práce je určen Katalog povolání a funkcí organizací Povodí, včetně jeho dodatků. Katalog stanoví zařazení společných funkcí a povolání do jednotlivých tarifních stupňů. Vytváří základ vnitropodnikového mzdového systému a je účelným nástrojem věcně zdůvodnitelné a správně diferencované odměny za práci. V případech, kdy nelze zaměstnance zařadit dle „Katalogu povolání a funkcí organizací Povodí“, použijí se pro zařazení popisy a charakteristiky činností uvedené v „Národní soustavě povoláni“ nebo v celostátním „Katalogu prací podle povolání a stupňů“, které byly zpracovány pod vedením MPSV.

5.8 Zařazování zaměstnanců do povolání, funkcí a tarifních stupňů

Zaměstnavatel zařazuje zaměstnance na základě vykonávaného druhu práce do příslušné funkce a tarifního stupně dle katalogu a podmínek stanovených ve vnitřním mzdovém předpisu. Podnik využívá deset tarifních stupňů s měsíčními mzdovými tarify.

5.9 Mzdové tarify

Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci podle zařazení do určitého tarifního stupně měsíční mzdový tarif dle následující tabulky:

Tarifní stupeň	Tarif v Kč/měsíc
1	11 200,-
2	12 200,-
3	14 100,-
4	16 300,-
5	18 800,-
6	20 600,-
7	22 600,-
8	27 300,-
9	30 100,-
10	37 100,-

Zaměstnancům, kteří mají sjednanou nebo povolenou kratší pracovní dobu a zaměstnancům, kteří neodpracovali v měsíci všechny pracovní dny, náleží mzdové tarify odpovídající odpracované době.

5.10 Mzda za práci podle obtížnosti pracovních podmínek

5.10.1 Mzda za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Za dobu práce ve ztíženém prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši 7,- Kč/hod. Seznam prací, které se u zaměstnavatele vyskytují, je uveden ve vnitřním mzdovém předpisu. Hodnocení bude provedeno dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

5.10.2 Mzda za noční práci

Za dobu práce v noci (tj. za práci od 22:00 do 06:00 hodin) přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši 12,- Kč/hod.

5.10.3 Mzda za práci přesčas

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas (nebo v jinak dohodnuté době), přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle věty první.

Tarifní mzda v 8. a 9. tarifním stupni byla sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 12,5 hod. v průměru za měsíc. Tarifní mzda v 10. tarifním stupni byla sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 34,00 hod. v průměru za měsíc. Za uvedenou dobu vždy obsahuje zvýšený tarif včetně příplatku.

V rámci individuálního sjednání je rovněž možné mzdu sjednat s přihlédnutím k případné práci přesčas, pokud bude zároveň sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. Maximální rozsah viz § 114 odst. 3 ZP a u vedoucích zaměstnanců (bod 100 Pracovního řádu podniku) viz § 93 odst. 4 ZP.

5.10.4 Mzda za práci ve svátek

Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu konané práce, které mu bude poskytnuto nejpozději do tří kalendářních měsíců nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.

5.10.5 Mzda za práci v sobotu a v neděli

Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši 12,- Kč/hod.

5.11 Nadtarifní složka mzdy

Zaměstnavatel bude vedle tarifní mzdy a mzdy za práci podle obtížnosti pracovních podmínek (práce ve ztíženém prostředí, práce v noci, práce přesčas, práce ve svátek a práce v sobotu a v neděli) vyplácet i tzv. nadtarifní složku mzdy, jejíž výše bude dána ekonomickou výkonností a finanční situací podniku. Bližší podmínky pro rozdělování nadtarifní složky mzdy jsou uvedeny ve vnitřním mzdovém předpisu.

5.12 Roční odměna

Jako forma hmotné zainteresovanosti na plnění rozhodujících ekonomických ukazatelů, včetně výsledku hospodaření za kalendářní rok, a dalších věcných úkolů, může být vyplacena roční odměna dle podmínek stanovených ve vnitřním mzdovém předpisu. Na roční odměnu je možné během roku poskytnout zálohy.

5.13 Smluvní mzdy

Zaměstnanci jmenovaní do svých funkcí dle § 33 odst. 3 ZP a další dle rozhodnutí GŘ jsou odměňováni podle podmínek individuálně dohodnutých ve smlouvě o mzdě. Generálnímu řediteli mzdu určuje nebo s ním sjednává zakladatel. Na tyto zaměstnance se nevztahuje kolektivní smlouva v ustanoveních 5.9, 5.11 a 5.12.

5.14 Pracovní pohotovost

V rámci dohodnuté pracovní pohotovosti může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit, aby byl mimo pracovní dobu připraven k výkonu práce na pracovišti. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna ve výši 10 % průměrného výdělku. Kromě této odměny nelze za pracovní pohotovost poskytnout jiné odměny nebo příplatky.

Pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, pokud se se zaměstnancem dohodne a jen v nutných případech (viz Pracovní řád) a pouze na pracovištích a v rozsahu, který stanoví odbor TPČ po projednání v radě vedení. Se zaměstnancem lze dohodnout pracovní pohotovost jen pro práci, kterou je povinen vykonávat podle pracovní smlouvy. Pracovní pohotovost slouží k tomu, aby se v případě potřeby bezprostředně změnila ve výkon práce. Přitom je třeba dodržet ustanovení § 90 a 91 ZP. Za výkon práce náleží zaměstnanci mzda, odměna za pohotovost po dobu výkonu práce nenáleží.

5.15 Odstupné

V případě ukončení pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP přísluší zaměstnanci odstupné ve výši průměrného výdělku za:

• l měsíc (pracovní poměr k zaměstnavateli trval méně než 1 rok)

• 2 měsíce (pracovní poměr k zaměstnavateli trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky)

• 3 měsíce (pracovní poměr k zaměstnavateli trval alespoň 2 roky a méně než 10 let)

• 4 měsíce (pracovní poměr k zaměstnavateli trval alespoň 10 let).

Výše uvedené odstupné se zvýší o průměrný výdělek za 1 měsíc v případě, že zaměstnanec rozváže pracovní poměr dohodou z výše uvedených důvodů o dva měsíce dříve, než podle běhu výpovědní doby.

Bližší podmínky jsou stanoveny v § 67 a 68 ZP.

5.16 Mzdový vývoj

Zaměstnavatel se zavazuje:

• že bude realizovat přírůstek průměrných mezd zaměstnanců s přihlédnutím k ekonomickým možnostem podniku,

• po skončení každého čtvrtletí projednat s odborovou organizací vývoj mezd ve vztahu k vývoji ekonomické situace podniku.

5.17 Výplata mzdy

Na základě dohody se zaměstnancem se mzda vyplácí převodem na jeden platební účet jím určený tak, aby v den výplatního termínu byla na zaměstnancem určený účet připsána (§ 1957 odst. 1 OZ). Jestliže výše uvedená dohoda nebude uzavřena, ekonom závodu na závodě nebo vedoucí odboru LZ na podnikovém ředitelství sjedná se zaměstnancem jiný způsob výplaty.

Výplatní termíny jsou uvedeny v příloze č. 1.

5.18 Zjišťování průměrného výdělku pro pracovně právní účely

Je určeno ve vnitřním mzdovém předpisu.

Čl. 6

Péče o zaměstnance

V rámci zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců upravených vyhláškou č. 310/1995 Sb. (v platném znění) budou poskytována tato plnění:

6.1 Rekreace ve vlastních zařízeních

Provoz rekreačního zařízení Lomazice zajišťuje závod Chomutov, který také zajišťuje obsazování zařízení dle požadavků ostatních závodů a podnikového ředitelství na základě předem stanovených pravidel (rozdělení chat, termíny pro přihlášení, uspokojování požadavků navíc apod.).

6.2 Účast na sportovních a kulturních akcích

6.3 Závodní stravování

Závodní stravování je umožněno všem zaměstnancům, a to formou podle provozních možností jejich pracoviště. Formy stravování:

1. ve vlastním zařízení,

2. dovážením jídel,

3. prostřednictvím jiných subjektů,

4. v zařízeních veřejného stravování (jedno hlavní jídlo = jedna poukázka),

5. jiné (např. ohřev vlastní stravy).

Je-li na pracovišti pro příslušnou směnu zajištěno stravování pod písm. a) až c), neumožní se stravování pod písm. d).

Závodní stravování ve vlastním zařízení a závodní stravování zajišťované dovážením jídel je umožněno i bývalým zaměstnancům - důchodcům (tj. těm, kteří jsou poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu ze sociálního zabezpečení, a kteří bezprostředně před nabytím nároku na tyto důchody byli v pracovním poměru k podniku Povodí Ohře) za podmínky, že to umožňují provozní podmínky výdejny jídel.

Zaměstnancům pracujícím pravidelně ve 12 hodinových směnách (včetně přestávek na jídlo a oddech) na odloučených pracovištích bude poskytováno ve směně další hlavní jídlo (poloviční porce) nebo další poukázka (na každé dvě směny).

Závodní stravování bude poskytováno každému zaměstnanci, který v rámci rozvrhu pracovní doby odpracuje ve směně alespoň 3 hodiny.

Další podmínky závodního stravování upravuje příloha č. 2 kolektivní smlouvy a směrnice GŘ č. 2/2007.

6.4 Rekreační pobyty a zájezdy

6.5 Návštěvy sportovních a kulturních akcí

6.6 Sociální výpomoci (příp. půjčky)

6.7 Dary

Konkretizace akcí a činností, okruh osob, podmínky a výše příspěvků nebo plnění v rámci výše uvedených plnění jsou uvedeny v „Zásadách pro používání FKSP“ (příloha č. 2).

V  rámci realizace sociálního programu bude zaměstnavatel poskytovat zaměstnancům tato další plnění:

6.8 Penzijní připojištění/doplňkové penzijní spoření

Zaměstnavatel bude přispívat zaměstnancům, kteří uzavřeli příslušnou smlouvu s penzijním fondem/penzijní společností. Bližší podmínky jsou stanoveny směrnicí GŘ č. 28/2002 Penzijní připojištění/doplňkové penzijní spoření, Směrnicí č. 27/2002 Osobní účty zaměstnanců z FKSP a v Příloze č. 2 Kolektivní smlouvy Zásady pro používání fondu kulturních a sociálních potřeb.

6.9 Soukromé životní pojištění

Zaměstnavatel bude přispívat zaměstnancům, kteří nejpozději v průběhu měsíce listopadu 2011 uzavřeli s vybranou pojišťovnou příslušnou smlouvu pro případ dožití nebo smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění s trváním minimálně po dobu 60 měsíců a výplatou nejdříve v roce dožití 60 let věku a předložili ji zaměstnavateli. Příspěvek bude ve výši 400 Kč měsíčně. Bližší podmínky jsou stanoveny směrnicí GŘ č. 25/2002 .

6.10 Půjčování strojů a zařízení a další služby

Podle vnitropodnikových pravidel zaměstnavatel umožní zaměstnancům krátkodobé zapůjčení nářadí, provedení opravy zaměstnancova zařízení v dílnách zaměstnavatele, krátkodobý pronájem dopravních a mechanizačních prostředků (příp. dalších strojů a zařízení) pro osobní potřebu zaměstnance, pronájem mycího zařízení pro osobní automobil zaměstnance, rozmnožení písemností a odprodej dřevní hmoty. Bližší podmínky jsou stanoveny v Příkazu GŘ Stanovení cen.

6.11 Zaměstnavatel bude poskytovat zaměstnancům bezplatnou poradenskou činnost v zaměstnaneckých záležitostech.

6.12 OS DLV poskytne svým členům podporu ze zajišťovacího fondu v případech vymezených Statutem fondu a ve výši podle přílohy tohoto Statutu a chrání své členy pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli.

Čl. 7

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

7.1 Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP

Pravidelně na bezpečnostně-technické komisi každé organizační jednotky budou na společném jednání se závodním výborem odborové organizace řešeny otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci k naplnění povinností daných § 108 odst. 1 až 4 ZP (vč. projednání zprávy o stavu BOZP v organizační jednotce a podniku). Ze stejného důvodu bude zván na jednání bezpečnostně-technické komise podniku předseda Sdružení výborů ZO OS DLV.

7.2 Prověrky BOZP

V prvním pololetí kalendářního roku zorganizuje zaměstnavatel v dohodě se závodním výborem odborové organizace prověrku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele. Pro členy závodních výborů odborové organizace, kteří budou zařazeni v prověrkových komisích, zaměstnavatel předem zajistí příslušné školení a přístup k příslušným právním předpisům a dokladům (prevence rizik, evidence pracovních úrazů a nemocí z povolání, zápisy z kontrol v oblasti bezpečnosti práce).

7.3 Pracovní úrazy

Referent BOZP příslušné organizační jednotky zaměstnavatele má od předsedy výboru ZO k dispozici aktuální seznam členů odborové organizace, kteří jsou pověřeni na jednotlivých pracovištích účastnit se vyšetření příčin a okolností vzniku pracovního úrazu (viz § 105 odst. 1 ZP).

7.4 Osobní ochranné pracovní prostředky

Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků u zaměstnavatele probíhá dle směrnice GŘ č. 27/2012 a 10/2003.

7.5 Pracovnělékařská péče

Zaměstnavatel zajišťuje pracovnělékařskou péči v rozsahu zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách a vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách, s konkretizací ve směrnici GŘ č. 23/2013, a to prostřednictvím 8 smluvních lékařů (u zaměstnanců vykonávajících práce v první kategorii /dle zákona o ochraně veřejného zdraví/ u jejich registrujících lékařů). Zdravotní prohlídky nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a jsou nákladem zaměstnavatele.

7.6 Očkování

Provádí se na základě identifikace a vyhodnocení rizik práce jako ochranné preventivní opatření, které má zabránit rozvoji některých infekčních onemocnění. Podmínkou je, že riziko není možné odstranit technickými nebo organizačními opatřeními ani poskytnutím OOPP. Očkování se týká klíšťové encefalitidy a hepatitidy typu A a B. Zaměstnavatel je zajistí na svůj náklad a podmínkou provedení je písemný souhlas dotčeného zaměstnance.

Postup je upraven směrnicí GŘ č. 14/2010.

7.7 Vyhodnocování opatření

Na radě vedení bude minimálně jedenkrát ročně projednána zpráva referenta BOZP podniku, kde budou vyhodnocena přijatá a realizovaná opatření k předcházení příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání. Zpráva bude vycházet z procesu vyhledávání rizik, zjišťování jejich příčin a zdrojů s důrazem na vytypovaná pracoviště, kde působí více zdrojů možného ohrožení zdraví při práci. Zpráva bude zaslána předsedům výborů ZO OS DLV.

7.8 První pomoc

Zaměstnavatel (ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb) průběžně zajišťuje školení a vybavení vybraných zaměstnanců (za spolupráce vedoucího pracoviště a ref. BOZP), kteří organizují poskytování první pomoci a řeší záležitosti mimořádných událostí na pracovišti. Počet zaměstnanců odpovídá druhu činnosti, velikosti pracoviště a konkrétně se vyskytujícím rizikům.

7.9 Ochranné nápoje

Poskytování ochranných nápojů za podmínek § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. v platném znění je u zaměstnavatele upraveno směrnicí GŘ č. 11/2013.

Čl. 8

Financování sociálních výdajů

8.1 Financování sociálních výdajů uvedených v této KS i dalších sociálních výdajů bude uskutečňováno:

• z nákladů podniku, které lze dle zákona o daních z příjmů zahrnout do výdajů

• z fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“)

• z nákladů podniku, které nelze zahrnout do výdajů.

O zdroji financování, výši prostředků a podmínkách rozhodne GŘ na návrh EŘ.

Limit FKSP pro organizační jednotky (tj. společné prostředky bez prostředků přidělovaných na osobní účty) bude odvozen od plánovaného počtu zaměstnanců podle organizačních schémat a upraven s ohledem na detašovaná pracoviště, míru využívání služeb závodního stravování a předpokládaný objem darů. U položek hrazených z FKSP financování probíhá v souladu se stanovenými zásadami pro jeho používání a sestaveným rozpočtem (viz příloha č. 2 a 3).

8.2 Závody a podnikové ředitelství dále zpracují rozpočet těch sociálních výdajů, které budou kryty z jiného zdroje, než z FKSP.

8.3 Při čerpání prostředků z FKSP je nutné plně respektovat ustanovení vyhlášky MF č. 310/1995 Sb. (v platném znění) o fondu kulturních a sociálních potřeb.

8.4 Pro účely bodu 6.2, 6.4 a 6.5 (čerpání ze společných prostředků), a dále 6.10 a čl.8 patří zaměstnanci PŘ pracoviště VHL, Inž a PPZ K.Vary pod závod Karlovy Vary a zaměstnanci PŘ pracoviště Xxx X. Xxxx, Inž a PPZ Terezín pod závod Terezín.

8.5 Na žádost umožní zaměstnavatel na každé organizační jednotce Sdružení výborů ZO nebo příslušnému výboru ZO OS DLV provést alespoň jedenkrát v kalendářním roce kontrolu používání prostředků FKSP.

Čl. 9

Závěrečná ustanovení

9.1 Tato kolektivní smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu s účinností od 1. 1. 2017 a platí do 31. 12. 2017.

9.2 Se Sdružením výborů ZO odborů bude zaměstnavatel předem projednávat opatření týkající se odměňování za práci a za pracovní pohotovost, cestovních a jiných náhrad v souvislosti s výkonem práce, závodního stravování, hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnosti nařizovat práci ve dnech pracovního klidu (s výjimkou bodu 4.2 písm. f/) a noční práci se zřetelem na BOZP.

9.3 Smluvní partneři se zavazují, že budou bez zbytečného odkladu jednat o změně této smlouvy na základě podnětu druhého účastníka (týká se čl. 4 a 6). NEBO při vydání právního předpisu, který bude mít přímý vliv na tuto smlouvu nebo některá její ujednání. Případné změny smlouvy musí mít formu písemného dodatku potvrzeného oběma smluvními stranami.

9.4 Kontrolu plnění této kolektivní smlouvy provedou smluvní strany k 3. čtvrtletí kalendářního roku na společném jednání.

9.5 Seznámení zaměstnanců s obsahem této smlouvy zabezpečí odborová organizace prostřednictvím úsekových důvěrníků a zaměstnavatel prostřednictvím vedoucích na všech stupních řízení do 15 dnů od jejího uzavření. Po seznámení každý zaměstnanec tuto skutečnost svému vedoucímu potvrdí na jeho výtisku kolektivní smlouvy nebo na samostatném seznamu, který bude u vedoucího založen.

9.6 Každý vedoucí zajistí, aby kolektivní smlouva byla všem zaměstnancům přístupná.

Přílohy: č. 1 - Výplatní termíny

č. 2 - Zásady pro používání FKSP

č. 3 - Rozpočet FKSP

Chomutov 22. prosince 2016

RNDr. Xxxxx Xxxxxxxxxx Xxx. Xxxx Xxxxxx
předseda Sdružení výborů ZO OS DLV generální ředitel

Příloha č. 1

Výplatní termíny na rok 2017 pro celý podnik

MĚSÍC	DOPLATEK
Leden	11.
Únor	9.
Březen	9.
Duben	11.
Květen	11.
Červen	9.
Červenec	12.
Srpen	9.
Září	11.
Říjen	10.
Listopad	9.
Prosinec	11.

Příloha č. 2

ZÁSADY
pro používání fondu kulturních a sociálních potřeb

A) URČENÍ FONDU KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB

Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“ nebo „fond“) slouží k zabezpečení kulturních, sociálních a dalších potřeb (vymezených vyhláškou č. 310/1995 Sb. v platném znění) zaměstnanců v pracovním poměru k zaměstnavateli, důchodců pracujících u zaměstnavatele při prvém odchodu do starobního nebo invalidního důchodu III. stupně; u bodů C) l., 3., 4. také rodinných příslušníků; u bodu C) 6. i jiných osob.

B) VYSVĚTLENÍ POJMŮ

1. Rodinný příslušník - manžel, registrovaný partner, druh, nezaopatřené děti.

2. Druh - osoba, která žije se zaměstnancem v domácnosti alespoň 3 měsíce a je dle zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře (v platném znění) společně posuzovanou osobou; vztah a plnění podmínky spolužití je možné rovněž doložit čestným prohlášením zaměstnance, který o plnění z fondu žádá.

3. Nezaopatřené dítě - dítě vlastní, osvojené, převzaté zaměstnancem (jeho manželem, druhem, registrovaným partnerem) do péče nahrazující péči rodičů, dítě manžela (druha, registrovaného partnera) žijící v domácnosti se zaměstnancem do skončení povinné školní docházky a dále do:

• 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůže připravovat nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost;

• 18. roku věku, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu III. stupně z důchodového pojištění.

4. Jiná osoba - fyzická i právnická osoba ve vyhláškou vymezených situacích.

C) POUŽÍVÁNÍ FONDU

1. Zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji

1. Zaměstnavatel bude přispívat zaměstnancům, jejich rodinným příslušníkům, příp. důchodcům, na cenu poukazu do vlastních rekreačních zařízení. Kapacita vlastního rekreačního zařízení bude naplňována podle pořadí přihlášených, popř. dalších kritérií stanovených pro akci. Účast důchodců je možná pouze v případě nevyužití kapacity zaměstnanci a jejich rodinnými příslušníky a bez příspěvku zaměstnavatele.

2. Zaměstnavatel bude hradit náklady na provoz vlastních sportovních zařízení pro zaměstnance.

3. Zaměstnavatel bude přispívat na následující pořádané nebo spolupořádané kulturní a sportovní akce: mikulášská nadílka, den dětí, společenský večer, podnikové a oborové sportovní hry, Vodohospodářská „50“, setkání s důchodci a další akce, které budou zahrnuty do rozpočtu fondu organizačních jednotek.

4. V dohodě s příslušným výborem ZO může zaměstnavatel (jednotlivé organizační jednotky) pořizovat tělovýchovné a sportovní vybavení, které bude dále evidovat. Součástí dohody budou i pravidla, kde bude uveden rozsah vybavení a podmínky jeho půjčování zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům.

2. Stravování

Zaměstnavatel bude přispívat na závodní stravování zaměstnanců a u stanovených forem (dle bodu 6.3 druhý odst. kolektivní smlouvy) i důchodců. Výše příspěvku pro jednotlivce je závislá na celkové ceně jídla, možnostech úhrady části ceny v daňově uznatelných nákladech zaměstnavatelem a platbě zaměstnance (minimální cena stravenky /poukázky/ činí 22,- Kč). Po promítnutí všech uvedených vlivů činí příspěvek z fondu maximálně 6,- Kč na jedno jídlo.

3. Rekreace (vč. rehabilitačních pobytů a zájezdů)

Zaměstnavatel bude přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na tuzemské a zahraniční rekreační pobyty, rehabilitační pobyty a zájezdy a dále na prázdninové pobyty nezaopatřených dětí do skončení povinné školní docházky.

Kapacita pobytu či zájezdu bude naplňována podle pořadí přihlášených, popř. dalších kritérií stanovených pro akci. Účast důchodců je možná v případě nevyužití kapacity zaměstnanci a jejich rodinnými příslušníky bez příspěvku zaměstnavatele.

4. Kultura a tělovýchova

Zaměstnavatel bude přispívat zaměstnancům, jejich rodinným příslušníkům, příp. důchodcům na:

1. Vstupenky na kulturní a tělovýchovné akce.

2. Tělovýchovné a sportovní činnosti (např. pronájem tělocvičny, posilovny, rehabilitačního zařízení nebo vstupenky na tyto činnosti).

3. Dopravu na akce pod bodem a) a b).

Akce budou zaměstnavatelem pořádány podle zájmu zaměstnanců.

5. Sociální výpomoci a půjčky

Zaměstnancům, příp. jejich nejbližším pozůstalým, bude výjimečně poskytována sociální výpomoc v hotovosti do výše 15 000,- Kč za každý jednotlivý případ v těchto mimořádně závažných případech a řešení složitých neočekávaných sociálních situacích: úraz - úmrtí v rodině - dlouhodobá nemoc - živelní pohroma - havárie v bytě - ztráta zdravotní způsobilosti k práci (jedná se o nečekané a mimořádné výdaje u sociálně slabších osob). Podkladem pro rozhodnutí GŘ bude individuální posouzení případu a sociální situace žadatele ředitelem příslušné organizační jednotky nebo úseku PŘ po projednání ve výboru ZO.

Zaměstnancům bude zcela výjimečně a na základě písemné smlouvy poskytována bezúročná půjčka v hotovosti do výše 20 000 Kč za každý jednotlivý případ k překlenutí tíživé finanční situace (v případech uvedených v předchozím odstavci). O podmínkách pro poskytnutí půjčky i její splatnosti bude individuálně rozhodovat GŘ po vyjádření ředitele příslušné organizační jednotky nebo úseku PŘ a výboru ZO.

Na jeden konkrétní případ (situaci) lze sociální výpomoc nebo půjčku poskytnout pouze jednou.

6. Dary

Zaměstnavatel bude zaměstnancům poskytovat peněžní dar při:

1. Celkově každém pátém bezpříspěvkovém darování krve ve výši
   2 000,- Kč (maximálně však 1x v kalendářním roce)

Podkladem pro vyplacení daru je potvrzení transfúzní stanice.

2. Pracovních výročích (nepřetržité trvání pracovního poměru k zaměstnavateli)

20 let	ve výši	4 000,- Kč
25 let	ve výši	5 000,- Kč
30 let	ve výši	6 000,- Kč
35 let	ve výši	7 000,- Kč
40 let	ve výši	8 000,- Kč
45 let	ve výši	9 000,- Kč

3. Životním výročí 50 a 60 let věku (nepřetržité trvání pracovního poměru k zaměstnavateli)

od dovršení 1 roku ve výši 4 000,- Kč

4. Prvém skončení pracovního poměru v souvislosti s odchodem do starobního důchodu (i předčasného starobního důchodu) nebo invalidního důchodu 3. stupně (nepřetržité trvání pracovního poměru k zaměstnavateli)

od dovršení	1 do 10 let	ve výši	2 000,- Kč
od dovršení	10 do 20 let	ve výši	4 000,- Kč
od dovršení	20 a více let	ve výši	6 000,- Kč

s tím, že se tyto částky zvýší na čtyřnásobek v případě, že zaměstnanec z důvodu odchodu do starobního důchodu (i předčasného starobního důchodu) ukončí pracovní poměr nejpozději v měsíci, kdy splnil věkovou podmínku pro vznik nároku na starobní důchod a v průběhu následujících 12 měsíců nenastoupí k zaměstnavateli do pracovního poměru. Při výjimečném návratu zaměstnance do pracovního poměru v uvedeném období z důvodu řešení mimořádné situace zaměstnavatele schvaluje trvání nároku na zvýšenou jubilejní odměnu GŘ.

5. Úspěšném ukončení studia při zaměstnání (zvyšování kvalifikace) s poskytováním pracovních úlev

ve výši 1 000,- Kč

6. Úspěšném ukončení studia při zaměstnání (zvyšování kvalifikace) bez poskytování pracovních úlev

SOU (výuční list) nebo SOŠ (maturita) /vč. jednopředmětové maturity/	ve výši	5 000,- Kč
VOŠ	ve výši	7 500,- Kč
VŠ bakalářský studijní program	ve výši	10 000,- Kč
navazující VŠ magisterský studijní program	ve výši	5 000,- Kč
VŠ magisterský studijní program	ve výši	15 000,- Kč

Ve všech případech se dar poskytne pouze po absolvování oborů souvisejících s vykonávanou prací nebo s přípravou na budoucí zařazení zaměstnance, na základě vyjádření vedoucího. Podkladem pro vyplacení daru je předložení výučního listu, maturitního vysvědčení nebo VŠ diplomu podle stupně dosaženého vzdělání.

7. podnikové soutěži vyhlášené na konkrétní téma (např. fotografické, výtvarné, apod.)

1. místo	ve výši	5 000,- Kč
2. místo	ve výši	4 000,- Kč
3. místo	ve výši	3 000,- Kč

Nepřetržité trvání pracovního poměru k zaměstnavateli zahrnuje dobu zaměstnání u státního podniku Povodí Ohře a jeho právních předchůdců, včetně případného přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.

Dar bude poskytnut pouze v kalendářním roce, kdy nárok na plnění vznikl. Při existenci více pracovních poměrů u zaměstnavatele přísluší dar jen jednou.

Celková výše prostředků na dary bude určena rozpočtem fondu do limitu 15 % z přídělu na kalendářní rok (tj. základní příděl a další příděl z rozdělení zisku). Nad limit je možné použít pouze nevyčerpané prostředky na dary z rozpočtu předchozích let. Tyto prostředky nelze v roce, kdy jsou rozpočtovány, použít na jiný účel.

O případném poskytnutí darů v mimořádných případech stanovených vládou po posouzení všech okolností individuálně rozhodne GŘ v dohodě se Sdružením výborů ZO.

7. Příspěvky na penzijní připojištění/doplňkové penzijní spoření

Zaměstnavatel může z fondu hradit příspěvek nebo jeho část na penzijní připojištění/doplňkové penzijní spoření zaměstnanců.

D) HOSPODAŘENÍ S FONDEM

1. SPOLEČNÉ PROSTŘEDKY

Ze společných prostředků celopodnikových budou nebo můžou být dle rozpočtu hrazeny příspěvky na tyto akce a činnosti:

• rezortní sportovní hry

• společné setkání zaměstnanců podniku u vody

• dary za vyhlášené podnikové soutěže

Ze společných prostředků jednotlivých organizačních jednotek budou nebo můžou být dle rozpočtu hrazeny příspěvky na tyto akce a činnosti:

• provoz sportovních zařízení podniku

• mikulášská nadílka, den dětí

• společenský večer pro zaměstnance organizační jednotky

• pořízení tělovýchovného a sportovního vybavení

• setkání s důchodci

• závodní stravování

• pronájem tělovýchovných a sportovních zařízení

• společná doprava při návštěvě kulturních a tělovýchovných akcí a VH 50

• sociální výpomoci (příp. půjčky)

• xxxx (dárci krve, pracovní a životní výročí, odchody do důchodu, úspěšné ukončení studia)

• další akce zahrnuté do rozpočtu v souladu s vyhláškou o FKSP

Ze společných prostředků pořádající organizační jednotky je výjimečně možné poskytnout příspěvek důchodci (bývalému zaměstnanci podniku) při jeho účasti na společné akci, na kterou se jinak přispívá jen z osobních účtů zaměstnanců. Podmínkou jsou volné prostředky v rámci čerpání přidělených společných prostředků a schválení ředitelem závodu (na podnikovém ředitelství ekonomickým ředitelem) v dohodě s příslušným výborem ZO.

2. OSOBNÍ ÚČTY zaměstnanců

Z osobního účtu čerpá zaměstnanec nepeněžní příspěvek na:

• vodohospodářskou „50“

• rodinnou rekreaci, rehabilitační pobyty a zájezdy

• kulturu a tělovýchovu (vstupné, doprava)

• dětskou rekreaci

• mimořádný jednorázový příspěvek na penzijní připojištění/doplňkové penzijní spoření

a případně další příspěvek na některé akce dotované ze společných prostředků:

• pronájem tělovýchovných a sportovních zařízení

• společnou dopravu při návštěvě kulturních a tělovýchovných akcí

• sociální výpomoc /peněžní plnění/

Ze zůstatku FKSP bude v kalendářním roce na osobní účty zaměstnanců přiděleno 6 500 Kč. Bližší podmínky přidělení prostředků na osobní účty, čerpání příspěvků (včetně evidence), náležitosti dokladů, vliv ukončení pracovněprávního vztahu na čerpání řeší směrnice GŘ číslo 17/2004, jejíž změny jsou možné pouze po předchozím projednání se Sdružením výborů ZO.

3. OBECNÉ ZÁSADY pro čerpání příspěvků (resp. jiných plnění):

1. Nejedná se o nárokové plnění.

2. Čerpání musí být vždy v souladu se schváleným rozpočtem, těmito zásadami a vyhláškou ministerstva financí o FKSP.

3. Výdaje fondu lze uskutečňovat jen do výše volných prostředků fondu.

4. Lze přispívat pouze na činnosti a akce organizované nebo spoluorganizované zaměstnavatelem /bod C) 1., 3., 4., 7./. Pro každou akci s příspěvkem ze společných prostředků organizátor akce písemně zpracuje pravidla pro jeho poskytnutí.

5. Za nepeněžní plnění se považuje takové, kdy celkové náklady na činnost nebo akci uhradí zaměstnavatel z fondu (účetní doklad je vystaven na zaměstnavatele) a zaměstnanci jsou poskytnuty za cenu sníženou o příspěvek z fondu. Tuto cenu zaměstnanec uhradí vždy před nástupem akce (činnosti). O nepeněžní plnění se jedná u bodů C) 1., 2., 3., 4., 7.

6. Příspěvky rodinným příslušníkům zaměstnanců jsou možné, jen účastní-li se akce po celou dobu také zaměstnanec. Ustanovení se netýká:

• akcí pro děti do skončení povinné školní docházky

• společných akcí pořádaných organizační jednotkou dle stanovených podmínek

• v případě rekreací situace, kdy zaměstnanci v účasti zabrání jeho nemoc a tato skutečnost je doložena.

7. Odpovědnost za čerpání fondu mají ředitelé závodů a EŘ na podnikovém ředitelství, kteří také rozhodují o případných dalších podmínkách a výši příspěvku na konkrétní akci financovanou ze společných prostředků.

E) ROZPOČET

Viz rozhodnutí GŘ č. 32/2013 „Statut FKSP“, článek 4.