Funkce podnikové kultury. Vliv firemní kultury se podle Pfeifera a Xxxxxxxxx (1993) promítá do dvou oblastí – kultura firmy má dvě funkce: Vnější, kterou je způsob adaptace firmy na okolní podmínky (sdílené a rozvíjené představy, přístupy a hodnoty zásadním způsobem ovlivňují to, jak se firma dokáže přizpůsobit změněným podmínkám ve svém okolí, jak rychle a pružně dokáže reagovat na změnu na trhu). Další vnější funkcí je tvář firmy, její image (způsob, jakým se firma prezentuje navenek a jakým je také zvenku vnímána). Vnitřní, kterou je způsob integrace uvnitř firmy (způsob, kterým někdo nebo něco do firmy „zapadnou“ nebo naopak). Důležité jsou v této souvislosti normy chování, které kolektiv z uznávaných představ, přístupů a hodnot odvozuje. Druhou vnitřní funkcí je průbojnost strategie firmy (shodná orientace strategie a kultury neboli situace, kdy vžitá kultura firmy splývá se strategicky potřebnou kulturou, dává strategickým záměrům průbojnost. Při rozporu v orientaci strategie a kultury jsou výsledky strategických snah zpravidla nulové). Podnikovou kulturu lze charakterizovat řadou typických projevů či znaků, které může zachytit jak nezúčastněný pozorovatel, tak obchodní partner. Některé znaky však je možno odhalit až podrobnými psychologicko-sociologickými výzkumy. Jak se zmiňuje Malý a Dědina (1996), jedním z typických znaků je pocit sounáležitosti pracovníka s firmou, stupeň jeho integrace s firmou. Tento pocit sounáležitosti je většinou různě intenzivní v závislosti na postavení pracovníka ve firmě. Dalším charakteristickým znakem je vztah k zákazníkovi a respektování jeho potřeb. K vnitropodnikovému klimatu patří i nepsané normy, kterými se řídí vztahy zaměstnance a zaměstnavatele a vztahy mezi zaměstnanci navzájem (pravidla pracovního postupu, rozvoje kariéry, oceňování pracovních výsledků, systém motivace a stimulace apod.). Dalším rysem je postoj vedení firmy k iniciativě zaměstnanců, zda je podporována nebo programově potlačována. Doplňujícími projevy mohou být čistota a pořádek na pracovišti, dodržování ekologických norem, úroveň sociálního zařízení, vybavení kanceláří, včasné odpovídání na veškerou korespondenci, telefonická jednání atd. Kultura je klíčovou složkou v realizaci poslání a realizaci strategie organizace, ve zlepšování efektivnosti organizace a při řízení změny. Jak tvrdí Xxxxxxxxx (1999), význam kultury vyplývá z toho, že kultura je hluboce zakořeněna v zastávaném přesvědčení. Odráží to, co bylo uděláno v minulosti, je složena z reakcí, které byly akce...
