Geologie a tektonika území. Z hlediska geologie je zájmové území budováno jednotkou Českého masivu, na kterou je z východu nasunuta jednotka Západních Karpat. Český masiv je zastoupen krystalinickými horninami brněnského masivu, na východním okraji přes něj transgredují devonské a karbonské vápence Moravského krasu a částečně sedimenty drahanského kulmu. Jednotku Západních Karpat pak tvoří neogenní uloženiny. Celá oblast je částečně překryta kvartérními sedimenty (Machů et al., 2005). Neogenní sedimenty se v zájmové oblasti vyskytují jak ve vlastní předhlubni, tak v denudačních zbytcích na brněnském masivu. V prostoru brněnské aglomerace jsou zastoupeny sedimenty eggenburgu až spodního badenu, reprezentovaného lazendorfskou sérií, kterou končí mořská sedimentace. Poté byly ukládány říční sedimenty středního až svrchního miocénu a pliocénu (Machů et al., 2005). Eggenburgské sedimenty reprezentované komplexem zelenošedých slabě vápnitých jílů a petromiktních slepenců se vyskytují v nadloží jury a paleozoika na Hádech (Machů et al., 2005). Sedimenty ottnangu, zastoupené štěrky, písky a ojediněle písčitými a pestrými jíly, tzv. rzehakiovými vrstvami, vystupují v zájmovém území většinou jen v nepříliš mocných denudačních zbytcích, stejně jako sedimenty karpatu, které tvoří převážně mořské vápnité jíly s polohami velmi jemnozrnných písků (Machů et al., 2005). Jednoznačně nejrozšířenějšími neogenními uloženinami jsou sedimenty spodního badenu (moravu), tvořené komplexem hrubých vápnitých štěrků a písků charakteru bazálních nebo okrajových klastik (tzv. brněnské písky) a komplexem vápnitých prachovitých jílů, tzv. téglů (Machů et al., 2005). Spodnomiocenní až svrchnomiocenní a pliocenní říční sedimenty tvoří pouze denudační zbytky. Jedná se o písčité, středně zrnité štěrky, místy zahliněné, vystupující na jihovýchodním okraji líšeňského sídliště (Machů et al., 2005). Uloženiny kvartéru zastoupené deluviálními, fluviálními a eolickými sedimenty částečně překrývají celou zájmovou oblast. Deluviální sedimenty jsou tvořeny svahovými hlínami, hlinitopísčitými a hlinitokamenitými sutěmi, jejichž zrnitostní a látkové složení je závislé na morfologii místa vzniku a petrografickém složení podložních předkvartérních hornin. Podél vodních toků se pak vyskytují fluviální akumulace písčitých štěrků a hlinitopísčitých sedimentů (povodňových hlín), vytvářejících akumulační terasy a říční nivy. Eolické sedimenty jsou reprezentovány značně rozšířenými wűrmskými sprašemi a sprašovými hlínami. Antropogenní čin...
