Hranice smluvního principu v pracovněprávní úpravě Vzorová ustanovení

Hranice smluvního principu v pracovněprávní úpravě. Ochrana zaměstnance se projevuje uplatněním veřejnoprávních institutů více než v jiných soukromoprávních odvětvích. Díky značnému užívání kogentních norem se smluvní princip uplatňuje silně modifikovaným způsobem. V současném zákoníku práce se vyskytují ustanovení kogentní, relativně kogentní, quasi-relativně kogentní a dispozitivní povahy. Od kogentních norem není možné se odchýlit, mohou obsahovat zákaz, příkaz nebo přímo stanovují pravidlo, či definici. Relativně kogentní normy jsou takové, které stanovují pouze určitý směr, od kterého se nelze odchýlit. Tzv. quasi-relativně kogentní normy jsou novou variantou, které byla zavedena v současném zákoníku práce. Jsou to takové normy, od nichž se lze odchýlit pouze ve prospěch zaměstnance.7 Oproti tomu dispozitivní normy jsou takové, které zprostředkovávají největší smluvní volnost. Nestanovují závazná pravidla a od jejich úpravy se lze odchýlit vždy. Z výše uvedeného je tedy patrné, že hranice smluvního principu v pracovním právu jsou tak především vymezeny kogentní povahou ustanovení pracovněprávních předpisů. V úpravě v ustanovení § 4b KnZP, je uveden princip aplikace dispozitivních a relativně kogentních norem v pracovněprávních vztazích. Odchylná úprava práv a povinností stran pracovněprávních vztahů je možná, jestliže to zákoník práce výslovně nezakazuje nebo z povahy ustanovení nevyplývá, že se od nich není možné odchýlit. Pro ustanovení § 363 KnZP je speciálně dána možnost odchýlení pouze ve prospěch zaměstnance, tato zvláštní možnost je právě určitým quasi-relativně kogentním typem normy. Tento typ normy zahrnuje všechny případy, kdy je odchýlení možné pouze ve prospěch zaměstnance.8 Ustanovení § 363 KnZP zapracovává předpisy Evropské unie a ustanovení kogentní povahy. Prospěch zaměstnance lze posuzovat obecně nebo individuálně. Judikatura vychází z toho, že určité odchýlení od daného institutu není možno chápat obecně, protože se pohybujeme v oblasti práva soukromého. Proto je třeba posuzovat možné obcházení právní úpravy ad hoc, vychází se zde tedy z principu smluvní volnosti a posouzení prospěchu je závislé na vůli zaměstnance.9 V praxi jsou kogentní normy uvedeny zákazovým imperativem „nesmí se“, „není dovoleno“, „je zakázáno“. Zákoník práce je však právním předpisem obecné povahy a nelze tedy pokrýt jedním ustanovením veškeré normy, od nichž se nelze odchýlit, gramatickým výkladem však lze dovolit kogentnost právní normy, a to tak, že zákon připouští pouze jeden způsob výkladu, ty jsou uvedeny ...

Related to Hranice smluvního principu v pracovněprávní úpravě

  • Odměna z dohody pro pracovníka dozoru (článek 14)

  • Podmínky užívání veřejných prostranství a komunikací 1) Veškerá potřebná povolení k užívání veřejných ploch, případně rozkopávkám nebo překopům veřejných komunikací zajišťuje zhotovitel a nese veškeré případné poplatky.

  • Zpracování bez Vašeho souhlasu - na základě plnění právních povinností I my jako pojišťovna musíme plnit určité zákonem stanovené povinnosti. Pokud Vaše osobní údaje zpracováváme právě z tohoto důvodu, nemusíme získat pro takové zpracování Váš souhlas. Ať jste pojistník nebo pojištěný, zpracováváme na tomto právním základě Vaše identifikační a kontaktní údaje, údaje pro ocenění rizika při vstupu do pojiš- tění, a to z důvodu dodržování zejména následujících zákonů: • zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (tento zákon stanoví podmínky výkonu pojišťovací činnosti a ukládá povinnost pojišťovnám vzájemně se informovat o skutečnostech týkajících se pojištění a osobách na pojištění se podílejících, a to za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a jiného protiprávního jednání), • zákona upravujícího distribuci pojištění (tento zákon nám ukládá zejména kontrolovat dodržování povinností pojišťovacích zprostředkovatelů, a za tímto účelem Vás můžeme kontaktovat pro zjištění Vaší zpětné vazby tý‑ kající se průběhu sjednávání pojištění), • zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí (tento zákon ukládá povinnost prověřovat, že klient není subjektem mezinárodních sankcí). Pro tyto účely osobní údaje uchováváme po dobu, po kterou nám jejich zpra‑ cování ukládají právní předpisy, tj. maximálně po dobu 10 let ode dne ukončení smluvního vztahu. Protože nám toto zpracování ukládá zákon, nemůžete proti tomuto zpracování vznést námitku ani odvolat souhlas, neboť jsme povinni tyto údaje zpracovávat.

  • Výhrada vlastnického práva Kupující nabývá vlastnického práva ke zboží úplným zaplacením kupní ceny, a to jejím připsáním ve prospěch účtu prodávajícího. Kupující není oprávněn zastavit zboží nebo výrobky, jejichž vlastníkem nebo spoluvlastníkem je prodávající, ve prospěch třetích osob nebo k tomuto zboží nebo výrobkům zřídit jiné právo, které by jakkoli omezovalo nebo vylučovalo vlastnické právo prodávajícího, nebo umožnit vznik zadržovacího práva k tomuto zboží nebo výrobkům, a to do doby úplné úhrady závazku kupujícího vůči prodávajícímu. Kupující není též oprávněn zastavit nebo jakkoli jinak zatížit případné pohledávky na úhrady kupní ceny vůči třetím stranám, pokud je prodávající vlastníkem nebo spoluvlastníkem zboží nebo výrobků dle tohoto ustanovení. Přechod nebezpečí škody na zboží a DP se řídí dle INCOTERMS 2020 v aktuálním znění. Škoda na zboží, ke které došlo po přechodu nebezpečí škody na zboží z prodávajícího na kupujícího, nezbavuje kupujícího povinnosti zaplatit kupní cenu. Nepoužije-li se pro přechod nebezpečí škody na zboží předchozí odstavec 4.2 těchto DP, platí, že nebezpečí škody na zboží přechází na kupujícího v době, kdy převezme zboží od prodávajícího, nebo jestliže tak neučiní včas, v době, kdy mu prodávající umožní nakládat se zbožím a kupující poruší kupní smlouvu / deklaraci tím, že zboží nepřevezme. Jestliže je prodávající povinen podle kupní smlouvy / deklarace předat zboží dopravci v dohodnutém místě pro přepravu zboží kupujícímu, přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího předáním zboží dopravci v dohodnutém místě. Jestliže je prodávající dle kupní smlouvy / deklarace povinen odeslat zboží, avšak není povinen předat zboží dopravci v určitém místě, přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího okamžikem, kdy je zboží předáno prvnímu dopravci pro přepravu do místa určení. Škoda na zboží, ke které došlo po přechodu nebezpečí škody na zboží na kupujícího, nezbavuje kupujícího povinnosti zaplatit prodávajícímu kupní cenu. Povinnost prodávajícího dodat kupujícímu sjednané množství zboží a povinnost kupujícího odebrat sjednané množství zboží se považuje při jednotlivých dílčích dodávkách za splněnou, pokud množství skutečně dodaného a odebraného zboží se bude od množství zboží sjednaného kupní smlouvou / objednávkou lišit maximálně o 10 %. V případě dodávek zboží v ŽC bude postupováno v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními právními drážními předpisy, například Nařízení vlády č.1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní přepravu – ŽPŘ / SPP / Přípojek B k Úmluvě COTIF 1999 - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží – JPP CIM SMGS. Ujednání o roční, popř. měsíční smluvní toleranci uvedené ve smlouvě, objednávce nebo deklaraci není tímto článkem dotčeno. Pokud prodávající v kterémkoliv kalendářním měsíci po dobu trvání smlouvy nesplní svůj závazek připravit k odběru smluvené množství pohonných hmot, je kupující oprávněn nárokovat smluvní pokutu ve výši 300,- Kč za každý 1 m³ pohonných hmot, který neumožnil prodávající kupujícímu odebrat, přestože kupující splnil všechna ujednání smlouvy. Pokud prodávající dodá kupujícímu menší množství zboží ostatních rafinérských výrobků, než je množství sjednané kupní smlouvou / deklarací snížené o toleranci dle smlouvy / deklarace nebo dle odstavce 5.1 těchto DP, zavazuje se prodávající zaplatit kupujícímu smluvní pokutu ve výši 5 % z ceny takto nedodaného množství zboží sníženého o toleranci dle smlouvy / deklarace nebo dle odstavce 5.1 těchto DP. Pokud kupující v kterémkoliv kalendářním měsíci po dobu trvání smlouvy nesplní svůj závazek odebrat smluvené množství pohonných hmot, je prodávající oprávněn nárokovat smluvní pokutu ve výši 300,- Kč za každý 1 m³ neodebraných pohonných hmot. Pokud kupující odebere od prodávajícího menší množství zboží ostatních rafinérských výrobků, než je množství sjednané kupní smlouvou / deklarací snížené o toleranci dle smlouvy / deklarace nebo dle odstavce 5.1 těchto DP, zavazuje se kupující zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 5 % z ceny takto nedodaného množství zboží sníženého o toleranci dle smlouvy / deklarace nebo dle odstavce 5.1 těchto DP. Zaplacením této smluvní pokuty není dotčeno právo prodávajícího na náhradu škody, způsobené mu neodebráním celého smluvního množství zboží nebo jeho části, po započtení množstevní tolerance uvedené ve smlouvě / deklaraci nebo v odstavce 5.1 těchto DP, kupujícím. Smluvní pokuta se oproti této náhradě škody nezapočítává. Závazek zaplatit smluvní pokutu dle předcházejících ustanovení nevzniká, pokud porušení povinností některé ze smluvních stran bylo důsledkem porušení povinnosti druhé smluvní strany nebo důsledkem působení okolnosti vylučující odpovědnost, tj. mimořádné nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky vzniklé nezávisle na vůli porušující smluvní strany. Pokud některá ze smluvních stran odstoupí od smlouvy, zůstává již vzniklé právo na zaplacení smluvní pokuty dle předcházejících ustanovení zachováno. V případě dopravy zboží v AC, při nedoručení dodávky nebo opoždění přejímky dodávky, z důvodů na straně kupujícího, resp. příjemce dodávky, je kupující povinen uhradit prodávajícímu všechny související vícenáklady, například za marnou jízdu nebo za prostoje AC. Smluvní strana, která poruší kteroukoli povinnost vyplývající ze smlouvy, deklarace, objednávky nebo těchto DP je povinna nahradit druhé smluvní straně škodu, kterou jí tímto svým porušením povinnosti způsobila. Prodávající odpovídá za škodu do výše částky rovnající se kupní ceně sjednané ve smlouvě, deklaraci nebo v objednávce které se porušení týká. Toto ustanovení neplatí, byla-li majetková škoda způsobena úmyslně či z hrubé nedbalosti. Povinnost k náhradě škody nevzniká, pokud nesplnění povinnosti povinnou stranou bylo způsobeno jednáním poškozené strany nebo nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna. Smluvní strana, která se dopustila porušení povinnosti, není povinna nahradit druhé smluvní straně škodu tím způsobenou, pokud prokáže, že takové porušení povinnosti bylo důsledkem působení okolnosti vylučující odpovědnost nebo vyšší moci. Pokud některá ze smluvních stran odstoupí od smlouvy nebo deklarace zůstává právo na náhradu škody a smluvní pokuty vzniklé v důsledku porušení povinnosti zachováno.

  • Odměna za pracovní pohotovost 1. Zaměstnancům HZS při dosažitelnosti pracoviště v době kratší než 15 minut přísluší odměna za pracovní pohotovost ve výši uvedené v Příloze č. 2.1 bod 11 sazba A této PKS.

  • PROŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ KUPUJÍCÍHO 1. Prodávající se zavazuje provést proškolení pracovníků Kupujícího v užívání dodaného Předmětu koupě (dále jen „Školení“).

  • Úrok z prodlení a smluvní pokuta 1. Pro případ porušení smluvních povinností dle této Smlouvy dohodly strany Smlouvy ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku v textu Smlouvy uvedené smluvní pokuty. Pohledávka Objednatele na zaplacení smluvní pokuty, případně jiné pohledávky vzniklé Objednateli na základě Smlouvy, může být započtena na pohledávku Zhotovitele na zaplacení ceny za provedené dílo.

  • Odstoupení v případě pojistných smluv uzavřených pojistníkem – spotřebitelem mimo obchodní prostory V případě, že jde o pojistnou smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory, tj. mimo prostory obvyklé pro podnikání, může pojistník, který je spotřebitelem, odstoupit od smlouvy do 14 dní ode dne jejího uzavření. Jestliže pojistník dal souhlas k začátku plnění služby před uplynutím lhůty pro odstoupení a tato služba byla splněna, nemůže již od smlouvy odstoupit. Pokud pojistník požádal, aby poskytování služeb začalo během lhůty pro odstoupení od smlouvy, může pojistitel požadovat zaplacení částky úměrné rozsahu poskytnutých služeb do okamžiku odstoupení, a to v porovnání s celkovým rozsahem služeb stanoveným ve smlouvě.

  • Stanovená týdenní pracovní doba Stanovená týdenní pracovní doba bez snížení mzdy ve smyslu ustanovení § 79 odst. 3 ZP se stanoví po dobu platnosti této PKS následovně:

  • DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ O VYUŽÍVÁNÍ VÝSLEDKŮ (VČETNĚ PRÁV DUŠEVNÍHO A PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ) Vedle ustanovení článku II.9.3 platí, že pokud příjemce vytvoří v rámci projektu vzdělávací materiály, musí být takové materiály zpřístupněny prostřednictvím internetu zdarma a v rámci otevřených licencí3.