Hranice smluvního principu v pracovněprávní úpravě Vzorová ustanovení

Hranice smluvního principu v pracovněprávní úpravě. Ochrana zaměstnance se projevuje uplatněním veřejnoprávních institutů více než v jiných soukromoprávních odvětvích. Díky značnému užívání kogentních norem se smluvní princip uplatňuje silně modifikovaným způsobem. V současném zákoníku práce se vyskytují ustanovení kogentní, relativně kogentní, quasi-relativně kogentní a dispozitivní povahy. Od kogentních norem není možné se odchýlit, mohou obsahovat zákaz, příkaz nebo přímo stanovují pravidlo, či definici. Relativně kogentní normy jsou takové, které stanovují pouze určitý směr, od kterého se nelze odchýlit. Tzv. quasi-relativně kogentní normy jsou novou variantou, které byla zavedena v současném zákoníku práce. Jsou to takové normy, od nichž se lze odchýlit pouze ve prospěch zaměstnance.7 Oproti tomu dispozitivní normy jsou takové, které zprostředkovávají největší smluvní volnost. Nestanovují závazná pravidla a od jejich úpravy se lze odchýlit vždy. Z výše uvedeného je tedy patrné, že hranice smluvního principu v pracovním právu jsou tak především vymezeny kogentní povahou ustanovení pracovněprávních předpisů. V úpravě v ustanovení § 4b KnZP, je uveden princip aplikace dispozitivních a relativně kogentních norem v pracovněprávních vztazích. Odchylná úprava práv a povinností stran pracovněprávních vztahů je možná, jestliže to zákoník práce výslovně nezakazuje nebo z povahy ustanovení nevyplývá, že se od nich není možné odchýlit. Pro ustanovení § 363 KnZP je speciálně dána možnost odchýlení pouze ve prospěch zaměstnance, tato zvláštní možnost je právě určitým quasi-relativně kogentním typem normy. Tento typ normy zahrnuje všechny případy, kdy je odchýlení možné pouze ve prospěch zaměstnance.8 Ustanovení § 363 KnZP zapracovává předpisy Evropské unie a ustanovení kogentní povahy. Prospěch zaměstnance lze posuzovat obecně nebo individuálně. Judikatura vychází z toho, že určité odchýlení od daného institutu není možno chápat obecně, protože se pohybujeme v oblasti práva soukromého. Proto je třeba posuzovat možné obcházení právní úpravy ad hoc, vychází se zde tedy z principu smluvní volnosti a posouzení prospěchu je závislé na vůli zaměstnance.9 V praxi jsou kogentní normy uvedeny zákazovým imperativem „nesmí se“, „není dovoleno“, „je zakázáno“. Zákoník práce je však právním předpisem obecné povahy a nelze tedy pokrýt jedním ustanovením veškeré normy, od nichž se nelze odchýlit, gramatickým výkladem však lze dovolit kogentnost právní normy, a to tak, že zákon připouští pouze jeden způsob výkladu, ty jsou uvedeny ...

Related to Hranice smluvního principu v pracovněprávní úpravě

  • Podmínky užívání veřejných prostranství a komunikací 6.5.1Veškerá potřebná povolení k užívání veřejných ploch, případně rozkopávkám, objízdným trasám nebo překopům veřejných ploch či komunikací zajišťuje zhotovitel a nese veškeré případné poplatky. 6.5.2Jestliže v souvislosti s provozem staveniště nebo prováděním díla bude třeba zabezpečit místní dopravní značení a umístit nebo přemístit dopravní značky podle předpisů o pozemních komunikacích, obstará tyto práce zhotovitel. Xxxxxxxxxx dále zodpovídá i za umisťování, přemisťování a udržování dopravních značek v souvislosti s průběhem provádění prací. Jakékoliv pokuty či náhrady škod vzniklých v této souvislosti jdou k tíži zhotovitele. 6.5.3Zhotovitel je povinen udržovat na staveništi a přilehlé komunikaci pořádek. 6.5.4Zhotovitel je povinen průběžně ze staveniště odstraňovat všechny druhy odpadů, stavební suti a nepotřebného materiálu. Zhotovitel je rovněž povinen zabezpečit, aby odpad vzniklý z jeho činnosti nebo stavební materiál nebyl umísťován mimo staveniště.

  • Výhrada vlastnického práva 6.1 Kupující nabývá vlastnické právo k zboží až úplným zaplacením kupní ceny včetně DPH, kurzových rozdílů, souvisejících úroků z prodlení a smluvních pokut plynoucích kupujícímu z kupní smlouvy. Zboží tak zůstává až do úplného zaplacení všech finančních závazků kupujícího ve vztahu k prodávajícímu ve vlastnictví prodávajícího. 6.2 Po dobu trvání výhrady vlastnictví je prodávající oprávněn za účasti oprávněného zástupce kupujícího kontrolovat, jak je zboží užíváno a udržováno. Kupující je povinen kontrolu prodávajícímu umožnit. 6.3 Po dobu trvání výhrady vlastnictví je kupující povinen a) udržovat zboží v náležitém stavu a provádět potřebné opravy a údržbu autorizovaným servisním střediskem, b) nezastavit, nezcizit zboží, nebo neumožnit jeho užívání třetí osobou bez předchozího písemného souhlasu prodávajícího, c) informovat prodávajícího bez zbytečného odkladu o exekuci nebo ostatních opatřeních třetí osoby na svůj majetek, včetně uplatnění zadržovacího práva třetí osobou ve vztahu ke zboží a odstranit tato opatření na své náklady. 6.4 Pokud je kupující po dobu trvání výhrady vlastnictví v prodlení s plněním jakéhokoli závazku vůči prodávajícímu, a prodávající kupujícího vyzve, a) nesmí kupující zboží anebo jeho části užívat, a/nebo b) je kupující povinen prodávajícímu zboží nebo jeho část vydat za účelem zajištění pohledávek prodávajícího. 6.5 Pokud kupující ani přes písemnou výzvu prodávajícího nezaplatí kupní cenu nebo nevyrovná jakékoli jiné finanční závazky vyplývající z kupní smlouvy nebo pokud nastane některý z případů specifikovaných v bodě 11.2 písmeno b) těchto Obchodních podmínek, má prodávající právo vstoupit prostřednictvím svých pracovníků nebo pověřených zástupců s veškerými nezbytnými a odpovídajícími dopravními prostředky do prostor užívaných kupujícím, nebo do jiných lokalit, kde se může nacházet zboží, k němuž se vztahuje výhrada vlastnictví, za účelem jeho odebrání a kupující je povinen prodávajícímu k odebrání zboží poskytnout veškerou součinnost.

  • Odměna za pracovní pohotovost 1. Zaměstnancům HZS při dosažitelnosti pracoviště v době kratší než 15 minut přísluší odměna za pracovní pohotovost ve výši uvedené v Příloze č. 2.1 bod 11 sazba A této PKS. 2. Ostatním zaměstnancům přísluší odměna za pracovní pohotovost ve výši uvedené v Příloze č. 2.1 bod 11 sazba B této PKS. 3. Odměna za pracovní pohotovost není mzdou.

  • Změny v projektu, zánik příjemce s likvidací a změny podmínek čerpání poskytnuté dotace (1) Příjemce je povinen průběžně a prokazatelným způsobem informovat poskytovatele o všech změnách souvisejících s projektem (o změně harmonogramu realizace projektu, změně statutárního orgánu, změně osoby odpovědné za realizaci projektu, zahájení insolvenčního řízení proti příjemci, rozhodnutí o úpadku příjemce, vstupu příjemce do likvidace, sloučení s jiným příjemcem dotace, zrušení právnického osoby, přeměně právnické osoby nebo o jiné situaci směřující k zániku příjemce), vyjma změn uvedených v odst. (3) a odst. (4) tohoto článku, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změnách dozvěděl. (2) V případě, že dochází u příjemce k zániku s likvidací, je příjemce povinen vrátit nedočerpané prostředky poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. V případě, že v důsledku zániku příjemce s likvidací není možné provést projekt, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce povinen vrátit celou částku poskytnuté dotace poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. Stejně tak je příjemce povinen postupovat v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení proti příjemci jako dlužníkovi, příslušným soudem bude rozhodnuto o úpadku příjemce nebo nastane jiná situace směřující k zániku příjemce. Pokud příjemce nevrátí do lhůt uvedených výše poskytnutou dotaci, stávají se prostředky dotace zadrženými ve smyslu ustanovení § 22 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZORP“ nebo „zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), bude postupováno dle tohoto zákona a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. (3) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující rozhodnutí orgánu poskytovatele, který schválil poskytnutí dotace. Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby bylo o změně podmínek čerpání poskytnuté dotace rozhodnuto před ukončením doby realizace projektu. (4) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující změnu této smlouvy (zejména změnu účelu dotace, typu dotace, doby realizace projektu). Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby byl dodatek k této smlouvě uzavřen před ukončením doby realizace projektu.

  • Úrok z prodlení a smluvní pokuta 1. Pro případ porušení smluvních povinností dle této Smlouvy dohodly strany Smlouvy ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku v textu Smlouvy uvedené smluvní pokuty. Pohledávka Objednatele na zaplacení smluvní pokuty, případně jiné pohledávky vzniklé Objednateli na základě Smlouvy, může být započtena na pohledávku Zhotovitele na zaplacení ceny za provedené dílo. 2. Za prodlení se splněním lhůty sjednané pro provedení (předání a převzetí) řádně dokončeného díla v termínu dle článku IV. Smlouvy je Zhotovitel povinen zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč, a to za každý i započatý den prodlení. 3. Pro případ prodlení Zhotovitele se splněním povinnosti odstranit reklamovanou vadu v termínu dle Xxxxxxx je Zhotovitel povinen uhradit smluvní pokutu, kterou strany Smlouvy sjednaly ve výši 1.000 Kč za každý den a případ prodlení – u každé vady zvlášť. 4. Pokud Zhotovitel uzavře na provedení díla (části díla) dle Xxxxxxx smlouvu se subdodavatelem v rozporu s ujednáním ve Smlouvě nebo v zadávací dokumentaci na tuto veřejnou zakázku nebo na základě požadavku Objednatele ve stanoveném termínu nepředloží Objednateli ke kontrole požadované smlouvy se subdodavateli, zaplatí Zhotovitel Objednateli za každé jednotlivé porušení smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč. 5. Pro případ prodlení Objednatele se splněním povinnosti uhradit daňový doklad v rozsahu, v jakém dle Smlouvy vznikl Zhotoviteli nárok na jeho úhradu, nebo poskytnout jiné peněžité plnění, sjednaly strany Smlouvy úrok z prodlení ve výši 1.000 Kč za každý den prodlení z částky, s jejímž zaplacením bude Objednatel v prodlení. 6. Další smluvní pokuty jsou uvedeny v dalším textu Smlouvy. Smluvní pokuta je vždy splatná do 30 dní od data, kdy byla povinné straně doručena písemná výzva k jejímu zaplacení ze strany oprávněné strany, a to na účet oprávněné strany uvedený v písemné výzvě. 7. Je-li ujednána v textu této Smlouvy pro konkrétní porušení povinnosti smluvní pokuta, smluvní strany se tímto výslovně dohodly, že věřitel má rovněž právo na náhradu škody vzniklé z porušení příslušné povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Na základě dohody smluvních stran lze tedy vedle smluvní pokuty rovněž uplatnit náhradu škody bez jakéhokoli omezení.

  • DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ O VYUŽÍVÁNÍ VÝSLEDKŮ (VČETNĚ PRÁV DUŠEVNÍHO A PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ) Vedle ustanovení článku II.9.3 platí, že pokud příjemce vytvoří v rámci projektu vzdělávací materiály, musí být takové materiály zpřístupněny prostřednictvím internetu zdarma a v rámci otevřených licencí3.

  • Jaké osobní údaje zpracováváme? Zpracováváme následující osobní údaje: a) Identifikační údaje, kterými se rozumí zejména jméno, příjmení, titul, rodné číslo, bylo‑li přiděleno, jinak datum narození, adresa trvalého poby‑ tu, státní příslušnost, číslo a platnost průkazu totožnosti, obchodní firma, místo podnikání a identifikační číslo podnikající fyzické osoby, bankovní spojení

  • Úrok z prodlení a majetkové sankce za prodlení s úhradou 11.3.1. Pokud bude objednatel v prodlení s úhradou faktury proti sjednanému termínu je povinen zaplatit zhotoviteli úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za každý i započatý den prodlení.

  • Jak pracovat s dokumentem? Informace pro zájemce Informační dokument Zpracování osobních údajů Pojistné podmínky pro pojištění vozidel Oceňovací tabulka I Oceňovací tabulka II Položka Název diagnózy Počet dnů odlomení zadní nebo přední hrany kosti holenní

  • Požadavky na prokázání splnění kvalifikace Dodavatel je povinen prokázat splnění kvalifikace podle § 73 až § 88 zákona. Kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je v souladu s § 73 zákona dodavatel, který: 1. splní základní způsobilost podle § 74 zákona, 2. splní profesní způsobilost podle § 77 zákona a 3. splní technickou kvalifikaci podle § 79 zákona. Dodavatel prokazuje splnění kvalifikace doklady v souladu se zákonem a požadavky zadavatele. Povinnost předložit doklad (v nabídce i před uzavřením Xxxxxxx o dílo) může dodavatel splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státě, který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje pro přihlášení a vyhledávání požadované informace, jsou-li takové údaje nezbytné. V ČR jde zejména o výpis z obchodního rejstříku, výpis z veřejné části živnostenského rejstříku nebo výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Zadavatel neumožňuje ve smyslu § 86 odst. 2 zákona nahrazení předložení požadovaných dokladů jiným než v zadávací dokumentaci výslovně připuštěným písemným čestným prohlášením dodavatele (tím není dotčeno právo dodavatele nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky). Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 zákona musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení. V případě cizojazyčných dokumentů připojí dodavatel k dokumentům překlad do českého jazyka. Tato povinnost se nevztahuje na doklady ve slovenském jazyce a na doklady o vzdělání, např. vysokoškolské diplomy, které lze předkládat rovněž v latinském jazyce.