Common use of Kapacita (rozsah) záměru Clause in Contracts

Kapacita (rozsah) záměru. Na stávající kanalizační systém je v současné době napojeno 13 894 obyvatel. Po realizaci záměru bude v Zábřehu napojeno 14 200 obyvatel, což činí navýšení 306 obyvatel, tj. 2,2 % navýšení stávající kapacity. Nová splašková kanalizace bude představovat 8 845 m gravitačních stok, nová jednotná kanalizace bude představovat 3 382 m, odbočky pro přípojky nové splaškové kanalizace budou činit 2000 m v počtu 200 ks, v novém systému bude 6 nových čerpacích stanic na splaškové kanalizaci. Město Zábřeh využívá pro čištění odpadních vod čistírnu odpadních vod. Tato je situována na levém břehu řeky Moravské Sázavy. Technologicky je provedena jako mechanicko-biologická čistírna městských i průmyslových vod s anaerobním mezofilním vyhníváním kalu. Tato ČOV byla vybudována v průběhu let 1966 – 1972 pro kapacitu 66 000 ekvivalentních obyvatel (EO) a 11 500m3 přítoku odpadních vod za den. Dle zpracované projektové dokumentace a dle vyjádření provozovatele bude výrobní kapacita : ➢ stávající počet napojených 13 894 obyvatel ➢ nově připojeno 306 obyvatel ➢ celkem připojeno po realizaci záměru 14 200 obyvatel Nová splašková kanalizace m 8 845 Nové výtlaky na splaškové kanalizaci m 645 Nové čerpací stanice na splaškové kanalizaci ks 6 Nová jednotná kanalizace m 3 382 Nové výtlaky na jednotné kanalizaci m - Nové čerpací stanice na jednotné kanalizaci ks - Rekonstrukce stávajících stok – jednotná kanalizace m 12 746 Rekonstrukce stávajících stok – splašková kanalizace m - Rekonstrukce čerpacích stanic na jednotné kanalizaci ks 3 Odbočky pro domovní přípojky - nové ks 200 Odbočky pro domovní přípojky - rekonstruované ks 800

Kapacita (rozsah) záměru. Na stávající kanalizační systém je v současné době napojeno 13 894 obyvatel. Po realizaci záměru bude v Zábřehu napojeno 14 200 obyvatelUvažované záměry jsou navrženy ve dvou etapách: ⮚ I. etapa zahrnuje výstavbu výrobního objektu, což činí navýšení 306 obyvatelskladových ploch a objezdovou komunikaci: ⮚ výrobní linka 1: projektovaný výkon 78 m3/den, tj. 2,2 % navýšení stávající 187 t/den, 37 325 t/rok ⮚ nové parkoviště nákladních automobilů do celkové kapacity: 10 parkovacích stání; ⮚ nové parkoviště osobních automobilů o kapacitě: 40 parkovacích stání; ⮚ nové venkovní skladové plochy: o celkové rozloze 5 716 m2 ⮚ II. Nová splašková kanalizace bude představovat 8 845 m gravitačních stoketapa zahrnuje doplnění technologie ve výrobním objektu: ⮚ výrobní linka 2: projektovaný výkon 78 m3/den, nová jednotná kanalizace bude představovat 3 382 mtj. 187 t/den, odbočky pro přípojky nové splaškové kanalizace 37 325 t/rok ⮚ celková projektovaná kapacita výrobních linek: 156 m3/den, tj. 373 t/den, 74 650 t/rok ⮚ sklady cementu: sila o kapacitě 2x 80 tun ⮚ sklady kameniva: silo o kapacitě 400 m3 Výroba betonových materiálů může být provozována až v nepřetržitém režimu (reálně max. na 2 směny ve dne) s uvažovanou dobou 200 dní v roce (celozávodní dovolená a zimní odstávka). Z technologického hlediska může výroba probíhat celoročně. Reálně v období cca únor až prosinec. V zimních měsících (pokud jsou teploty pod bodem mrazu) se zastaví expedice a montáž na stavbách a poté i výroba z důvodu zaplnění kapacity vyzrávacího skladu. Skladové prostory a parkoviště budou činit 2000 m v počtu 200 ksvyužívány celoročně. Kraj: Vysočina Okres: Třebíč Město (obec): Střítež, Třebíč Katastrální území: Střítež u Třebíče Výrobní areál je navržen na okraji města Třebíče, v novém systému bude 6 nových čerpacích stanic na splaškové kanalizacilokalitě „Průmyslová zóna Třebíč, Hrotovická“ po pravé straně státní silnice č. Město Zábřeh využívá pro čištění odpadních vod čistírnu odpadních vodII/351 Třebíč – Hrotovice. Tato Stavba je situována na levém břehu řeky Moravské Sázavyparcelách v k.ú. Technologicky je provedena jako mechanicko-biologická čistírna městských i průmyslových vod s anaerobním mezofilním vyhníváním kaluobce Střítež u Třebíče (seznam viz. Tato ČOV byla vybudována kapitola B.2.1 – půda). Vzdálenost od zastavěného území obytnou zástavbou (panelová výstavba) činí cca 300 m směrem jižním. Příjezd do areálu bude po stávající komunikaci v průběhu let 1966 – 1972 pro kapacitu 66 000 ekvivalentních obyvatel (EO) a 11 500m3 přítoku odpadních vod za denprůmyslové zóně p.č. Dle zpracované projektové dokumentace a dle vyjádření provozovatele bude výrobní kapacita : ➢ stávající počet napojených 13 894 obyvatel ➢ nově připojeno 306 obyvatel ➢ celkem připojeno po realizaci záměru 14 200 obyvatel Nová splašková kanalizace m 8 845 Nové výtlaky na splaškové kanalizaci m 645 Nové čerpací stanice na splaškové kanalizaci ks 6 Nová jednotná kanalizace m 3 382 Nové výtlaky na jednotné kanalizaci m - Nové čerpací stanice na jednotné kanalizaci ks - Rekonstrukce stávajících stok – jednotná kanalizace m 12 746 Rekonstrukce stávajících stok – splašková kanalizace m - Rekonstrukce čerpacích stanic na jednotné kanalizaci ks 3 Odbočky pro domovní přípojky - nové ks 200 Odbočky pro domovní přípojky - rekonstruované ks 8001086/61.

Kapacita (rozsah) záměru. Na stávající kanalizační systém Je uvedena charakteristika záměru rozšíření DP, plochy zahloubení, počet etáží, údaje o zachování roční výše těžby a rozsah vytěžení po 20 letech. Kapitola obsahuje umístění záměru z hlediska územních jednotek (kraj, správní území obce, katastrální území). Dále je v současné době napojeno 13 894 obyvateltéto kapitole uveden zákres záměru v leteckém snímku a odkaz na zákres situace v příloze č. Po realizaci 2 dokumentace (část H). Posuzováno je rozšíření DP Lesnice - Vitošov, ev. č. 6 0104, těžba v rozšíření DP a zahloubení lomu o 4 nové těžební řezy (3 kompletní nové řezy, přibližně polovina nového 4. řezu), včetně zahloubení do 5. řezu za účelem možnosti čerpání důlních vod. Dokumentace řeší dvacetiletou etapu těžby. Charakterem záměru je pokračování stávající hornické činnosti se stejnou nebo obdobnou technikou a technologií těžby, úpravy suroviny a expedicí výrobků. Z hlediska možné kumulace autorka uvádí zákres situace ložisek v širším okolí předmětného DP. Autorka konstatuje, že kumulativní vlivy nad rámec současného stavu území nenastanou. Obecně lze kumulativní vlivy očekávat v oblasti dopravního zatížení širšího území se stávající dopravou. Autorka konstatuje, že kumulace s negativními vlivy jiných záměrů kromě zpracování vytěženého vápence v předmětné lokalitě ve významné míře nenastane. Důvodem pro umístění záměru je existence roztěženého ložiska v dané lokalitě a dosud nevytěžených zásob těžené suroviny a existence sousedící vápenky a existující úpravny, na které je možno v celém objemu surovinu zpracovat. Celý záměr je předkládán v jedné variantě. Ostatní varianty byly v různých fázích přípravy záměru zamítnuty. Součástí záměru nejsou demoliční práce. Záměr těžby nespadá do režimu zákona o integrované prevenci. Následné zpracování těžené suroviny v úpravně a ve vápence spadá pod režim integrovaného povolení, provoz úpravny a vápenky však není předmětem posuzovaného záměru. V dokumentaci je uveden rozsah záměru a to dle jednotlivých dotčených parcel. Celková plocha, na které bude prováděna těžba, bude mít 229 987 m2 (po rozšíření o 8951 m2). Dobývací prostor Lesnice – Vitošov, ev. č. 6 0104 bude mít po rozšíření o 0,8951 ha výměru 504 573 m2. Současně dojde v Zábřehu napojeno 14 200 obyvatelhorizontu 20ti let k zahloubení o 5 etáží – 4 těžené, 5. etáž pro čerpání důlní vody. Zůstane zachována roční výše těžby 900 tis. t. Parametry jednotlivých etáží v rámci záměru: - 1. etáž 275 - 267 m n.m. - 2. etáž 267 - 254 m n.m. - 3. etáž 254 - 240 m n.m. - 4. etáž 240 - 226 m n.m. - 5. etáž 226 - 212 m n.m. – bude otevřena v předstihu před těžbou jen pro čerpání důlních vod. V dokumentaci je naznačen i výhled za horizont 20. leté těžby, což činí navýšení 306 obyvatelnení předmětem posuzování záměru v řešené Dokumentaci EIA. Na obrázku jsou vyznačeny jednotlivé zájmové plochy a na dalším obrázku jsou schematicky znázorněny jednotlivé těžební etáže a jejich nadmořské výšky. Dále je v dokumentaci uveden objem geologických zásob vysokoprocentního vápence v jednotlivých blocích. Podkapitola „Technologický postup těžby„ uvádí stručně historii průzkumných prací, tjzásady bezpečnosti těžby, historii těžby a způsob současné těžby. 2,2 % navýšení stávající kapacity. Nová splašková kanalizace bude představovat 8 845 m gravitačních stokDále je pospána následující úprava suroviny (drcení, nová jednotná kanalizace bude představovat 3 382 mtřídění, odbočky pro přípojky nové splaškové kanalizace budou činit 2000 m v počtu 200 kspraní, v novém systému bude 6 nových čerpacích stanic na splaškové kanalizaci. Město Zábřeh využívá pro čištění odpadních vod čistírnu odpadních vod. Tato je situována na levém břehu řeky Moravské Sázavy. Technologicky je provedena jako mechanicko-biologická čistírna městských i průmyslových vod s anaerobním mezofilním vyhníváním kalu. Tato ČOV byla vybudována v průběhu let 1966 – 1972 pro kapacitu 66 000 ekvivalentních obyvatel (EOmateriál k další úpravě) a 11 500m3 přítoku odpadních vod za den. Dle zpracované projektové dokumentace a dle vyjádření provozovatele bude výrobní kapacita : ➢ stávající počet napojených 13 894 obyvatel ➢ nově připojeno 306 obyvatel ➢ celkem připojeno po realizaci záměru 14 200 obyvatel Nová splašková kanalizace m 8 845 Nové výtlaky na splaškové kanalizaci m 645 Nové čerpací stanice na splaškové kanalizaci ks 6 Nová jednotná kanalizace m 3 382 Nové výtlaky na jednotné kanalizaci m - Nové čerpací stanice na jednotné kanalizaci ks - Rekonstrukce stávajících stok – jednotná kanalizace m 12 746 Rekonstrukce stávajících stok – splašková kanalizace m - Rekonstrukce čerpacích stanic na jednotné kanalizaci ks 3 Odbočky pro domovní přípojky - nové ks 200 Odbočky pro domovní přípojky - rekonstruované ks 800expedice výrobků.

Kapacita (rozsah) záměru. Na stávající kanalizační systém Předkládaná dokumentace staveb „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III.TŽK“ a „Uzel Plzeň“ je zpracovaná jako jedna společná přípravná dokumentace (dokumentace pro územnímu řízení). Obě stavby lze charakterizovat jako dopravní liniovou stavbu pro železnici umístěnou v intravilánu města Plzeň. Dokumentace vymezuje přestavbu železničního uzlu Plzeň v průtahu jednotlivých tratí tímto železničním uzlem s výjimkou směru na Klatovy. Kromě vlastních železničních tratí řeší i další nezbytné vyvolané nebo podmiňující investice na železniční infrastruktuře plzeňského uzlu. S ohledem na polohu staveb bude výstavbou dotčena lokálně i městská infrastruktura. Rozsah staveb byl určen zadávací dokumentací na základě předchozích materiálů, zejména ÚTS z roku 2003 a jejich doplňků, s přihlédnutím k aktuálním potřebám modernizace železniční sítě a provozu na železnici v tomto železničního uzlu. Původně předpokládaný rozsah stavby „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III.TŽK“ se v průběhu zpracování této části dokumentace (koncept řešení z 11/04) ukázal jako limitující pro návrh optimálního cílového řešení koridorového průjezdu vytýčeného předchozími studijními materiály. Proto byl investorem rozšířen rozsah stavby o „Uzel Plzeň“ s cílem nejprve vyřešit komplexně celý železniční uzel včetně návrhu optimálního a flexibilního postupu výstavby. Současně takto stanovená dokumentace může komplexně reagovat i na připravované investice dalších investorů (Magistrát města Plzeň, Ředitelství silnic a dálnic, ŠKODA Plzeň, případně dalších), mající vliv na celkové řešení železniční infrastruktury v plzeňském uzlu. I proto je účelné, že vzniká tato jedna kompletní dokumentace. Přesto je možno i nadále pro potřebu investora uchovat formální i věcné dělení na koridorovou („Průjezd uzlem Plzeň ve směru III.TŽK“) a nekoridorovou část („Uzel Plzeň“) díky vnitřnímu členění dokumentace. Rozsah staveb je primárně určen zejména potřebami průjezdu uzlem Plzeň v návaznosti na již vyprojektované traťové úseky Rokycany - Plzeň a Plzeň – Stříbro budované v rámci modernizace III. tranzitního koridoru na rameni Praha – Plzeň – Cheb. V jeho rámci je rovněž řešen koridor pro výhledově uvažovanou vysokorychlostní trať směr SRN, který je v prostoru města Plzně totožný s tratí Plzeň – Domažlice - Česká Kubice a je v souběhu s tratí Plzeň –Cheb a nemůže být tedy řešen mimo stavbu „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III.TŽK“. Další část staveb - „Uzel Plzeň“ řeší koridorovým průjezdem vyvolanou investici přemístění nákladového obvodu se seřaďovacím nádražím Doubravka z dnešní polohy podél žatecké trati do lokality ŽST Koterov na trati Č.Budějovice - Plzeň. Návrh tohoto řešení umožní postupně pokrýt současné době napojeno 13 894 obyvatela podstatnou měrou i očekávané výhledové potřeby nákladní železniční přepravy. Po Výhodou je i možná etapizace výstavby v Koterově na základě skutečných potřeb nákladní dopravy. Zároveň toto řešení umožní uvolnění zbytných pozemků pro výstavbu páteřní komunikace I/20 mimo zastavěná území města. V neposlední řadě řeší stavba „Uzel Plzeň“ dosud opomíjené provozní potřeby osobní dopravy tj. zabezpečení zázemí pro provozní ošetření souprav osobních vlaků – provozní ošetření souprav (POS). Protože se stavby nacházejí v intravilánu města, dotýkají se i řady zařízení sloužící potřebám města, zejména komunikací a křížení s nimi. Jedná se o ulice Borskou, Mikulášskou, Emingerovu, Domažlickou, Cvokařkou, Břenkovu a další. Z cizích, nestátních subjektů významným způsobem stavba zasáhne do zařízení a areálu ŠKODA Plzeň a.s. Stavby „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III.TŽK“ a „Uzel Plzeň“ jsou prostorově vymezeny průběhem železničních tratí uzlem Plzeň a přilehlým kolejištěm. Obsahem stavby jsou tedy následující úseky tratí v uzlu: - Železniční trať Praha – Plzeň – Česká Kubice v úseku ev. km 108,300 až ev. km 114,300. - Železniční trať Č.Budějovice – Plzeň – Cheb v úseku ev. km 343,800 až ev. km 352,800. - Železniční trať Plzeň – Žatec ev. km 0,000 až ev. km 2,900. Protože se obě stavby vzájemně stavebně doplňují a prolínají, lze na ně pohlížet jako na postupně realizovatelný soubor staveb. Jak již bylo řečeno, jejich společná příprava umožní navrhnout optimální postup výstavby z hlediska celkových potřeb přestavby uzlu i jejího financování. Navržené dělení přestavby železničního uzlu Plzeň do dvou samostatných staveb lze vnímat i jako administrativní členění zohledňující možnosti a zdroje jejího financování v budoucnu, respektujíc při tom zejména vládní usnesení ohledně výstavby III. transitního železničního koridoru. Přes momentálně kladenou prioritu na koridorový průjezd uzlem nelze opominout, že prvotním zafinancováním přemístění třídícího nádraží do Koterova, patřící formálně do stavby „Uzel Plzeň“, se umožní následně ušetřit významná část finančních prostředků právě na stavbě „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III.TŽK“, ale i financí potřebných při opětovné přestavbě již hotové části vybudované v rámci koridorového průjezdu nebo při budování silniční infrastruktury. Zahájením přestavby uzlu přemístěním třídícího nádraží do Koterova bude splněna i jedna z podmínek města pro koridorovou přestavbu uzlu: nejprve vymístit komunikaci I/20 mimo centrum města, tedy mimo Mikulášskou ulici, a teprve následně započít s přestavbou nového železničního přemostění této komunikace. I z těchto důvodů je třeba obě stavby připravovat společně v jedné dokumentaci pro územní řízení s vnitřním, věcným i finančním, členěním. Tento postup při přípravě obou staveb umožní libovolné zahájení jednotlivých částí přestavby železničního uzlu dle aktuálních potřeb železnice (SŽDC s.o. resp. ČD a.s.) i silniční infrastruktury (ŘSD resp. MMPlz). Účelem přestavby koridorového průjezdu - modernizace, je dosáhnout vyšších rychlostních parametrů trati pro zkrácení jízdní doby vlakových spojů a zároveň provést modernizaci stávající železničních staveb a zařízení, tak aby, odpovídala současným požadovaným technickým parametrům pro zvýšení rychlosti na trati a současně i zvýšení bezpečnosti železničního provozu. Rozhodujícím přínosem je dosažení přechodnosti kolejových vozidel traťové třídy D4 UIC, ložné míry UIC – GC, modernizací stávajícího zabezpečovacího zařízení zajištění požadované propustnosti a zvýšení maximální traťové rychlosti až do hodnoty 160km/h. U „zbytkové“ časti přestavby jsou navrženy stavební úpravy odpovídající stávajícím platným předpisům a požadavkům pro navrhovaní, provozovaní a údržbu staveb na železnici. Obě stavby „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III.TŽK“ i „Uzel Plzeň“ jsou vedeny převážně po stávajícím tělese dráhy, pouze v oblasti „přesmyku“ (cca ev. km 112,2 – 113,3) dochází ke změně polohy Domažlické trati, ta zde opouští svůj koridor, v následujícím úseku až do ev. km 114,3 dochází k jejímu zdvoukolejnění. V závislosti na novém vedení Domažlické trati dochází ke změně polohy (vyosení) i trati na Cheb v úseku xx.xx 351,6 – 352,8. K opuštění stávajícího drážního tělesa dochází i u traťové spojky Č.Budějovice – Praha (Žatec). Celkový navržený rozsah stavebních úprav navržených přípravnou dokumentací staveb vyplývá z požadavku zadávací dokumentace stavby a v ní obsažené územně technické studie „ČD DDC Průjezd železničním uzlem Plzeň“ a územně technické studie „ČD DDC Optimalizace traťového úseku Plzeň hl.n. – Česká Kubice – státní hranice“ a jejich posuzovacího protokolu. Dále pak z projednávání technického řešení jednotlivých profesí na výrobních poradách v průběhu zpracování předkládané přípravné dokumentace. Stavba byla v průběhu zpracování doplněna o původně silniční investici - přeložku komunikace I/26 – Domažlická v úseku trať ČD (Cheb) – panelárna. Rozhodnutím o realizaci záměru staveb v železničním uzlu došlo i ke změně podmínek pro výstavbu přeložky silnice první třídy I/26 –Domažlické ulice v úseku trať ČD (Cheb) – panelárna. Jedná se zejména o přeložku trati Plzeň – Domažlice a nové zapojení vlečky IT Bohemia do trati. To podstatně zjednoduší výškové poměry pro mimoúrovňové křížení komunikace se železniční tratí, umožněno bude i silniční napojení do areálu ŠKODA Plzeň přímo z Domažlické xxxxx xxxx „0.bránu“ tohoto areálu. Místo stavby : Železniční uzel Plzeň v Zábřehu napojeno 14 200 obyvatelrozsahu tratí : - Železniční trať Praha – Plzeň – Domažlice – Česká Kubice v úseku evkm 108,300 až evkm 114,300. - Železniční trať Č.Budějovice – Plzeň – Cheb v úseku evkm 343,800 až evkm 352,800. - Železniční trať Plzeň – Žatec ev. km 0,000 až ev. km 2,900. - Prostor mezi tratěmi Plzeň – Domažlice a Plzeň – Cheb pro přeložku komunikaci I/26 (Domažlické ulice) a přeložku trati Plzeň – Domažlice Kraj : Plzeňský Katastrální území : Bolevec, Božkov, Bručná, Doubravka, Doudlevce, Hradiště u Plzně, Koterov, Lobzy, Plzeň, Plzeň 4, Skvrňany, Vejprnice Územně správní orgán: Magistrát města Plzeň, (pověřen vydáním ÚR) Odbor stavebně správní Železniční uzel Plzeň je a zůstane i nadále důležitou železniční křižovatkou v osobní i nákladní dopravě. V osobní dopravě uzel zajišťuje dopravní obslužnost regionu v systému IDS Plzeňské aglomerace a je i významnou transitní dopravnou pro vnitrostátní i mezinárodní relaci. V nákladní dopravě uzel Plzeň zajišťuje jednak úkoly ze svého postavení na síti ČD v koncepci mezinárodní a vnitrostátní vlakotvorby, jednak úkoly dopravní obsluhy města a přilehlé spádové oblasti. Kromě již uvedeného významu pro železniční dopravu je železniční uzel vybaven i zázemím pro opravu a údržbu vozových jednotek, ale i zázemím pro údržbu a správu dopravní cesty tj. traťové hospodářství, sdělovací a zabezpečovací techniku, železniční energetiku a elektrotechniku, mosty a tunely, budovy a bytové hospodářství. Železniční uzel Plzeň je vybudován v centrální městské oblasti s hustou občanskou i průmyslovou zástavbou a s komplikovanou dopravní sítí a je situován do prostoru mezi dvěma řekami. Tyto skutečnosti mají zásadní vliv na vzájemnou polohu a rozsah jednotlivých nádraží, kolejových skupin a technologických celků železničního uzlu, což činí navýšení 306 obyvatel, tjse promítá i do celkové úrovně technologie jeho práce. 2,2 % navýšení stávající kapacityS ohledem na výrazný pokles výkonů v železničním uzlu Plzeň se však jeví současná technická infrastruktura pro potřeby osobní a nákladní dopravy ve většině případů jako nadměrná. Nová splašková kanalizace bude představovat 8 845 m gravitačních stok, nová jednotná kanalizace bude představovat 3 382 m, odbočky pro přípojky nové splaškové kanalizace budou činit 2000 m v počtu 200 ks, v novém systému bude 6 nových čerpacích stanic na splaškové kanalizaciDo železničního uzlu Plzeň jsou zaústěny následující trati - celostátní dráhy 1. Město Zábřeh využívá pro čištění odpadních vod čistírnu odpadních vodkategorie: - Trať Praha – Beroun – Plzeň hl. Tato je situována na levém břehu řeky Moravské Sázavyn - Trať Č.Budějovice – Plzeň hl. Technologicky je provedena jako mechanicko-biologická čistírna městských i průmyslových vod s anaerobním mezofilním vyhníváním kalun. - Trať Plzeň hl. Tato ČOV byla vybudována v průběhu let 1966 n. – 1972 pro kapacitu 66 000 ekvivalentních obyvatel (EO) a 11 500m3 přítoku odpadních vod za denKlatovy – Železná Ruda - Trať Plzeň hl. Dle zpracované projektové dokumentace a dle vyjádření provozovatele bude výrobní kapacita : ➢ stávající počet napojených 13 894 obyvatel ➢ nově připojeno 306 obyvatel ➢ celkem připojeno po realizaci záměru 14 200 obyvatel Nová splašková kanalizace m 8 845 Nové výtlaky na splaškové kanalizaci m 645 Nové čerpací stanice na splaškové kanalizaci ks 6 Nová jednotná kanalizace m 3 382 Nové výtlaky na jednotné kanalizaci m n. – Domažlice – Česká Kubice - Nové čerpací stanice na jednotné kanalizaci ks - Rekonstrukce stávajících stok Trať Plzeň hl. n. – jednotná kanalizace m 12 746 Rekonstrukce stávajících stok – splašková kanalizace m - Rekonstrukce čerpacích stanic na jednotné kanalizaci ks 3 Odbočky pro domovní přípojky - nové ks 200 Odbočky pro domovní přípojky - rekonstruované ks 800Cheb

Kapacita (rozsah) záměru. Na stávající kanalizační systém Záměrem je novostavba silnice II. třídy (přeložka silnice II/416) s celkovou délkou úpravy 4476 m. Dále jsou uvedeny další základní údaje stavby, jako návrhová kategorie, návrhová rychlost, počet křižovatek a mostů a délky úpravy ostatních pozemních komunikací. Kapitola obsahuje umístění záměru z hlediska územních jednotek (kraj, obec, katastrální území). Dále je v současné době napojeno 13 894 obyvateltéto kapitole uveden orientační zákres záměru v základní mapě. Po Kapitola uvádí základní charakteristiku záměru. Předmětem záměru je realizace veřejně prospěšné stavby – přeložky silnice II/416, jako budoucího obchvatu obce Blučina. Silnice bude mít charakter obousměrné komunikace o dvou jízdních pruzích (pro každý směr jeden pruh) a je navržena pro rychlost 80 max. 90 km/h. Součástí řešení je výstavba nové okružní křižovatky ve správním území Vojkovice, napojení a křížení na komunikace místního významu, mostní objekty přes vodní toky a úprava stávající okružní křižovatky při sjezdu z dálnice D2. Komunikace je v celém rozsahu vedena na náspu. Hlavním cílem záměru je vyvedení tranzitní dopravy ze zastavěného území obce a dále také napojení nových zastavitelných území pro výrobu ve východním okraji správního území. Dále je uveden stručný slovní popis trasy. Kumulace s jinými záměry výstavby dopravní infrastruktury nenastane. Podrobněji je řešena kumulace se záměry protipovodňové ochrany v zájmovém území. Z důvodu možného ovlivnění odtokových poměrů v blízkosti soutoku Litavy, Dunávky a Svratky byla zpracována příloha č. 4 „SILNICE II/416 BLUČINA OBCHVAT, ÚSEK D2- II/425-HYDROTECHNICKÉ POSOUZENÍ ÚZEMÍ NA SOUTOKU SVRATKY A LITAVY (zpracovatel Povodí Moravy, s.p.). V hodnocení vlivů je provedeno posouzení možností ovlivnění odtokových poměrů vzhledem k průchodu trasy přeložky záplavovým územím Q100 včetně jeho aktivní zóny. Stávající odvedení povodňových průtoků je provedeno ohrazováním umělých kanálů vodních toků včetně rozlivu povodně do krajiny, zejména do pravobřežní části Litavy a Dunávky. Těleso komunikace je v celé trase na náspu a bude tak působit překážku odtoku vody z území. Odvedení povodňových průtoků bude zajištěno mosty nad vodními toky a místními komunikacemi. Z výsledků studie vyplývá, že rozsah Q100 se realizací záměru změní pouze nevýznamně; stejně tak nevýznamné lze hodnotit kumulace se záměry protipovodňové ochrany území. Z dalších záměrů je třeba zmínit zejména záměry potenciálního průmyslového využití tzv. lokality Pastvisko (SV od obce Blučina), kde již v posledních letech byly některé průmyslové areály realizovány (východní část lokality); další využití je možné prakticky pouze v návaznosti na realizaci obchvatu (napojení/sjezdy z prostoru obchvatu). Důvodem realizace záměru bude je nutnost řešení zhoršeného životního prostředí v Zábřehu napojeno 14 200 obyvatelobci Blučina původem z dopravního zatížení ve stávající trase komunikace II/416. Silnice II/416 slouží jako přivaděč na dálnici D2 (Brno – Hustopeče – hranice se Slovenskou republikou). Propojuje D2 s páteřní komunikací D52-I/52 (Brno – státní hranice s Rakouskem) a v těchto směrech umožňuje také vyjetí dopravy z okolních sídel. Rozvoj území obce Blučina je omezen přírodními limity (vrch Výhon, niva soutoku Svratky, Litavy a Dunávky), což činí navýšení 306 obyvatel, neumožňuje příliš rozpracovat variantní řešení záměru. Vlastní záměr je posuzován v jedné aktivní variantě. Nulová varianta (tj. 2,2 % navýšení stávající kapacitynerealizace záměru) představuje zachování stávajícího stavu. Nová splašková kanalizace bude představovat 8 845 m gravitačních stokSlouží k porovnání vlivů souvisejících s realizací záměru (hluk, nová jednotná kanalizace bude představovat 3 382 mdoprava, odbočky pro přípojky nové splaškové kanalizace budou činit 2000 m ochrana vod, krajinný ráz apod.) se stavem bez záměru, resp. ke stanovení kvalitativních a kvantitativních rozdílů mezi aktivní a nulovou variantou, a vyhodnocení celkové významnosti vlivů projektové varianty. Umístění záměru je stabilizováno v počtu 200 ks, územních plánech dotčených obcí i v novém systému bude 6 nových čerpacích stanic na splaškové kanalizaci. Město Zábřeh využívá pro čištění odpadních vod čistírnu odpadních vod. Tato je situována na levém břehu řeky Moravské Sázavy. Technologicky je provedena jako mechanicko-biologická čistírna městských ZÚR Jihomoravského kraje a zároveň respektuje i průmyslových vod s anaerobním mezofilním vyhníváním kalu. Tato ČOV byla vybudována v průběhu let 1966 – 1972 pro kapacitu 66 000 ekvivalentních obyvatel (EO) a 11 500m3 přítoku odpadních vod za den. Dle zpracované projektové dokumentace a dle vyjádření provozovatele bude výrobní kapacita : ➢ stávající počet napojených 13 894 obyvatel ➢ nově připojeno 306 obyvatel ➢ celkem připojeno po realizaci záměru 14 200 obyvatel Nová splašková kanalizace m 8 845 Nové výtlaky na splaškové kanalizaci m 645 Nové čerpací stanice na splaškové kanalizaci ks 6 Nová jednotná kanalizace m 3 382 Nové výtlaky na jednotné kanalizaci m - Nové čerpací stanice na jednotné kanalizaci ks - Rekonstrukce stávajících stok – jednotná kanalizace m 12 746 Rekonstrukce stávajících stok – splašková kanalizace m - Rekonstrukce čerpacích stanic na jednotné kanalizaci ks 3 Odbočky pro domovní přípojky - nové ks 200 Odbočky pro domovní přípojky - rekonstruované ks 800provedené pozemkové úpravy.