Kontrola z úřední pravomoci a úplná pasivita na straně spotřebitele. Od spotřebitelů se obecně očekává, že aby mohli využít ochrany podle směrnice o zneužívajících ujednáních, budou využívat dostupné prostředky nápravy a nebudou zcela pasivní. Soudní dvůr uznal, že zásada efektivity nemůže jít tak daleko, aby vnitrostátní soud musel zcela vyrovnat úplnou nečinnost spotřebitele382 v případech, kdy může za přiměřených podmínek podat účinný opravný prostředek383. Pouhá skutečnost, že spotřebitel musí případně zahájit soudní řízení a využít prostředky nápravy, aby docílil ochrany před zneužívajícími smluvními ujednáními, proto není automaticky v rozporu se zásadou efektivity384. Z judikatury Soudního dvora současně vyplývá, že vnitrostátní soudy musí posoudit zneužívající povahu smluvních ujednání i bez návrhu také tehdy, jsou-li spotřebitelé zcela pasivní, pokud tento zásah vyžaduje zásada rovnocennosti, jak je projednáno v oddíle 5.3, nebo ustanovení čl. 7 odst. 1 či zásada efektivity, jak je uvedeno v oddíle 5.4.
