Soudní dvůr. Soudní dvůr a Soud prvního stupně zajišťují v rámci svých pravomocí dodržování práva při výkladu a provádění této smlouvy. Navíc mohou být k Soudu prvního stupně připojeny soudní komory za podmínek uvedených v článku 225a, které v některých zvláštních oblastech vykonávají soudní pravomoc podle této smlouvy.
Soudní dvůr. 1. Každý spor mezi členskými státy týkající se výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu nejprve projedná Rada postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii s cílem nalézt řešení. Není-li řešení nalezeno do šesti měsíců, může jedna ze stran sporu věc předložit Soudnímu dvoru Evropských společenství.
2. Každý spor mezi jedním nebo více členskými státy a Komisí Evropských společenství týkající se článku 1, s výjimkou odst. 1 písm. c), nebo článků 2, 3 a 4 nebo čl. 7 odst. 2 třetí odrážky tohoto protokolu, který nebylo možné urovnat jednáním, může být předložen Soudnímu dvoru Evropských společenství.
Soudní dvůr. 1. Soudní dvůr Evropských společenství má pravomoc rozhodo- vat všechny spory mezi členskými státy týkající se výkladu nebo uplatňování této úmluvy, které nemohou být urovnány v Radě do šesti měsíců ode dne, kdy jí jsou jedním z jejích členů předloženy.
2. Soudní dvůr Evropských společenství má pravomoc rozhodo- vat všechny spory mezi členskými státy a Komisí týkající se výkladu nebo uplatňování této úmluvy, který není možné urov- nat jednáním. Spor může být Soudnímu dvoru předložen po uplynutí lhůty šesti měsíců ode dne, kdy jedna ze stran oznámí druhé straně existenci sporu.
3. Soudní dvůr má za podmínek stanovených v odstavcích 4 až 7 pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se výkladu této úmluvy.
4. Prohlášením učiněným při podpisu této úmluvy nebo kdykoli poté má každý členský stát možnost přijmout pravomoc Soud- ního dvora Evropských společenství rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se výkladu této úmluvy podle odst. 5 písm. a) nebo b).
5. Členský stát může v prohlášení učiněném podle odstavce 4 uvést
a) buď že každý soud tohoto státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, může požádat Soudní dvůr Evropských společenství, aby roz- hodl o předběžné otázce vznesené v jím projednávané věci a týkající se výkladu této úmluvy, má-li dotyčný soud za to, že rozhodnutí o dané otázce je nezbytným předpokladem vydání rozhodnutí,
Soudní dvůr. Soudní dvůr zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění této smlouvy a prováděcích předpisů.
Soudní dvůr. 1. Každý spor mezi členskými státy týkající se výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu projedná nejprve Rada postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii s cílem nalézt řešení. Není-li řešení nalezeno do šesti měsíců, může jedna ze stran sporu věc předložit Soudnímu dvoru Evropských společenství.
2. Každý spor mezi jedním nebo více členskými státy a Komisí týkající se uplatňování článku 2 v souvislosti s čl. 1 písm. e) a článků 7, 8 a 10 a čl. 12 odst. 2 čtvrté odrážky tohoto protokolu, který nebylo možné urovnat jednáním, může být předložen Xxxxxxxx dvoru po uplynutí šestiměsíční lhůty ode dne, kdy jedna ze stran sporu uvědomí druhou stranu o vzniku sporu.
3. Protokol ze dne 29. listopadu 1996 o výkladu Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství Soudním dvorem Evropských společenství cestou rozhodování o předběžné otázce, vypracovaný na základě článku K.3 smlouvy o Evropské unii6, se vztahuje na tento protokol s tím, že prohlášení učiněné členským státem podle článku 2 zmíněného protokolu se vztahuje také na tento protokol, ledaže dotčený členský stát učiní při oznámení podle čl. 16 odst. 2 tohoto protokolu prohlášení opačné.
Soudní dvůr. Rozsudek ze dne 10. dubna 2008, Hamilton, C -412/00.Xx. rozh. s. I-2383.
Soudní dvůr. Rozsudek ze dne 13. prosince 2001, Xxxxxxxxx, C-481/99, SbSD 2001, I-9945. směrnice. Právo na odstoupení od smluv týkajících se výměny je nezávislé na tom, zda zaniklo právo na odstoupení od hlavní smlouvy. Nová timeshare směrnice konkrétně v čl. 7 odst. 3 členským státům ukládá povinnost, aby stanovily pravidla pro ukončení úvěrových smluv. Toto odpovídá příslušnému ustanovení původní timeshare směrnice120, avšak nově je rozšířeno i na doplňkové smlouvy.121 Nepřehlednou se v případě doplňkových smluv může jevit situace, kdy jsou vztahy z timeshare v rámci stejných smluvních stran ošetřeny více smlouvami současně. Ne vždy je na první pohled rozeznatelné, zda se jedná o smlouvu hlavní a na ní smlouvy závislé. Pak je nutno dovodit určitou souvislost, závislost, mezi těmito smlouvami. Může jít také o případ, kdy je v rámci jednoho „komplexu― timeshare produktu uzavřeno vícero smluv hlavních.. Vždy je nutno dívat se na danou problematiku jako na soubor jevů, které jsou právní regulaci podřízené jako celek. Nikoli jako na nahodilé, jednotlivé části.122 Doplňkové smlouvy v praxi způsobují problémy v tom smyslu, že povětšinou obsahují nepřiměřená ujednání. Spotřebitel se při kontraktaci soustředí na smlouvu hlavní. Vedlejším smlouvám a ujednáním v nich často nevěnuje náležitou pozornost. Je pak věcí soudu posoudit tato ujednání a poskytnout tak ochranu spotřebiteli.123 Závislé smlouvy jsou v novém OZ upraveny pro všechny závazkové vztahy obecně. Platí, že každá z několika smluv uzavřených při témž jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Nicméně plyne-li z povahy několika smluv nebo jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Obdobně se to týká i zániku závislých smluv. Tato ustanovení se použijí vždy v případě, že byla spotřebitelská smlouva uzavřena distančním způsobem nebo že se jedná o timeshare smlouvu. Nejtypičtější závislé smlouvy jsou smlouvy o úvěru či zápůjčce.
Soudní dvůr. 1. Soudní dvůr se skládá z Evropského soudního dvora, Soudu vyšší instance a specializovaných soudů. Zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění Ústavy. Členské státy stanoví opravné prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblasti právního řádu Unie.
2. Evropský soudní dvůr se skládá z jednoho soudce z každého členského státu a je mu nápomocno osm generálních advokátů. Soud vyšší instance se skládá nejméně z jednoho soudce z každého členského státu; počet soudců je stanoven ve statutu Soudního dvora. Soudci a generální advokáti Evropského soudního dvora a soudci Soudu vyšší instance jsou vybíráni z osob, které skýtají záruky naprosté nezávislosti a které splňují všechny požadavky podle článků III-260 až III-261, a jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let; mohou být jmenováni opakovaně .
3. Soudní dvůr rozhoduje: - o žalobách podaných členským státem, orgánem nebo fyzickými či právnickými osobami v souladu s ustanoveními části III, - na žádost vnitrostátních soudů o předběžných otázkách týkajících se výkladu práva Unie a platnosti aktů přijatých orgány Unie, - o ostatních případech uvedených v Ústavě.
Soudní dvůr. ⚫ Soudní dvůr je tvořen: 1. Evropským soudním dvorem (ESD) 2. Soudem prvního stupně (SPS) – někdy je též označován jako Soud první instance 3. Soudem pro veřejnou službu (SpVS) – má institucionální postavení komory SPS ⭘ uvažován je vznik dalších komor po vzoru Soudu pro veřejnou službu (např. pro věci patentové apod.)
Soudní dvůr. Soudní dvůr Evropské unie se skládá ze Soudního dvora, Tribunálu a specializovaných soudů. • Zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění Smluv. • Soudní dvůr se skládá z jednoho soudce z každého členského státu. Jsou mu nápomocni generální advokáti. Tribunál se skládá z nejméně jednoho soudce z každého členského státu. • Unie vymezuje a provádí společné politiky a činnosti a usiluje o dosažení vysokého stupně • spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů ve snaze: