Common use of Koordinační situace stavby Clause in Contracts

Koordinační situace stavby. Koordinační situace stavby se zpracovává obvykle v měřítku 1 : 1000, u železničních stanic 1 : 500, u pozemních objektů 1 : 200 (včetně změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně). Koordinační situace stavby slouží i pro potřeby organizace výstavby. • polohopis a výškopis území stavby a jejího nejbližšího okolí s vyznačením hranic pozemků a pozemních staveb a jejich parcelních čísel podle katastru nemovitostí, včetně sousedních pozemků a pozemních staveb, uvede se souřadnicový a výškový systém, • polohové a výškové vyznačení veškerého stávajícího dlouhodobého hmotného majetku, včetně všech inženýrských sítí a jiných zakrytých zařízení ověřených jejich vlastníky popřípadě správci, • vyznačení obvodu stavby, obvodu staveniště včetně ploch zařízení staveniště, • vyznačení ploch pozemků odnímaných z půdního a lesního fondu (ZPF A PUPFL) s rozlišením záboru trvalého a dočasného, • vyznačení všech stávajících ochranných pásem a chráněných území a bezpečnostních vzdáleností, • vyznačení nově navržených ochraných pásem, • vyznačení hranice stávajícího a nového obvodu dráhy, • úpravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (na přístupových cestách, na komunikacích, apod.), • vyznačení demolic, rušených podzemních a nadzemních inženýrských sítí, případně kácení vzrostlé zeleně, • polohové a výškové vyznačení navrhované výstavby (všech PS a SO), včetně jejího napojení na stávající stav, • legenda se seznamem a čísly všech PS a SO, • u tunelových staveb se vyznačí předpokládaná hranice poklesové kotliny (zóna ovlivnění), • vjezdy na staveniště, zdroje vody a energií pro stavbu. U staveb se složitým technickým řešením se kromě koordinační situace stavby zpracovávají i koordinační příčné řezy.

Koordinační situace stavby. Koordinační situace stavby se zpracovává obvykle v měřítku 1 : 10001:1000, u železničních stanic 1 : 5001:500, u pozemních objektů 1 : 200 (včetně změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně). Koordinační situace stavby slouží i pro potřeby organizace výstavby. • polohopis a výškopis území stavby a jejího nejbližšího okolí s vyznačením hranic pozemků a pozemních staveb a jejich parcelních čísel podle katastru nemovitostí, včetně sousedních pozemků a pozemních staveb, uvede se souřadnicový a výškový systém, • polohové a výškové vyznačení veškerého stávajícího i plánovaného dlouhodobého hmotného majetku, včetně všech inženýrských sítí a jiných zakrytých zařízení ověřených jejich vlastníky popřípadě správcisprávci (včetně okótovaných rozměrů a odstupů objektů), odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody, • vyznačení obvodu stavby, obvodu staveniště včetně ploch zařízení staveniště, • vyznačení ploch pozemků odnímaných z půdního a lesního fondu (ZPF A PUPFL) s rozlišením záboru trvalého a dočasného, • vyznačení všech stávajících ochranných pásem a chráněných území a bezpečnostních vzdáleností, • vyznačení nově navržených ochraných ochranných pásem, • vyznačení hranice stávajícího a nového obvodu dráhy, • úpravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (na přístupových cestách, na komunikacích, apod.), • vyznačení demolic, rušených podzemních a nadzemních inženýrských sítí, případně kácení vzrostlé zeleně, • polohové a výškové vyznačení navrhované výstavby (všech PS a SO), včetně jejího napojení na stávající stav, • legenda se seznamem a čísly všech PS a SO, • u tunelových staveb se vyznačí předpokládaná hranice poklesové kotliny (zóna ovlivnění), • vjezdy na staveniště, zdroje vody a energií pro stavbu. U staveb se složitým technickým řešením se kromě koordinační situace stavby zpracovávají i koordinační příčné řezy.

Koordinační situace stavby. Koordinační situace stavby se zpracovává obvykle v měřítku 1 : 10001:1000, u železničních stanic 1 : 5001:500, u pozemních objektů 1 : 200 1:200 (včetně změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně). Koordinační situace stavby slouží i pro potřeby organizace výstavby. • polohopis a výškopis území stavby a jejího nejbližšího okolí s vyznačením hranic pozemků a pozemních staveb a jejich parcelních čísel podle katastru nemovitostí, včetně sousedních pozemků a pozemních staveb, uvede se souřadnicový a výškový systém, • polohové a výškové vyznačení veškerého stávajícího i plánovaného dlouhodobého hmotného majetku, včetně všech inženýrských sítí a jiných zakrytých zařízení ověřených jejich vlastníky popřípadě správcisprávci (včetně okótovaných rozměrů a odstupů objektů), odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody, • vyznačení obvodu stavby, obvodu staveniště včetně ploch zařízení staveniště, • vyznačení ploch pozemků odnímaných z půdního a lesního fondu (ZPF A PUPFL) s rozlišením záboru trvalého a dočasného, • vyznačení všech stávajících ochranných pásem a chráněných území a bezpečnostních vzdáleností, • vyznačení nově navržených ochraných ochranných pásem, • vyznačení hranice stávajícího a nového obvodu dráhy, • úpravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (na přístupových cestách, na komunikacích, apod.), • vyznačení demolic, rušených podzemních a nadzemních inženýrských sítí, případně kácení vzrostlé zeleně, • polohové a výškové vyznačení navrhované výstavby (všech PS a SO), včetně jejího napojení na stávající stav, • legenda se seznamem a čísly všech PS a SO, • u tunelových staveb se vyznačí předpokládaná hranice poklesové kotliny (zóna ovlivnění), • vjezdy na staveniště, zdroje vody a energií pro stavbu. U staveb se složitým technickým řešením se kromě koordinační situace stavby zpracovávají i koordinační příčné řezy.