Metody chlazení. Obdobně jako v případě tepelných čerpadel je energetická náročnost chlazení závislá na požadované teplotě chlazených prostor (odkud je teplo odebíráno) a teploty okolí (kam je teplo dodáváno). V případě chlazení budov se v současnosti využívají 2 metody chlazení: Přímé chlazení prostor, kdy chladivová část (výparník) je přímo v chlazeném prostoru a k ochlazení vzduchu v místnosti dochází přímo v důsledku odparu chladiva. Jedná se tedy o použití klimatizačních zařízení v provedení split, multi split či VRV(VRF). Vstupní teplota vzduchu do klimatizačního systému odpovídá teplotě v chlazeném prostoru a vzduch je při průchodu ochlazen o 6–7 K. Teplo je dodáváno okolnímu prostředí, u kterého se standardně počítá s teplotou 35 °C. Tato klimatizační zařízení tedy pracují s poměrně malým teplotním rozdílem, a dosahují tedy vysokých účinností chlazení (SEER). Nepřímé chlazení prostor, kdy chladicí zařízení (chiller) vyrábí chladicí vodu, která je vedena do Fan-coilových jednotek, umístěných v chlazeném prostoru, popř. do velkoplošných chladicích/otopných systémů (podlahové chlazení, stropní chlazení). V případě využití Fan-Coilových jednotek je pro odebrání potřebného výkonu nutno zajistit poměrně nízkou teplotu chladicí vody, která se obvykle pohybuje v rozmezí 6–7 °C. U Fan-Coilových systémů tak dochází k mokrému chlazení a je zapotřebí zajistit odvod kondenzátu. U velkoplošných systémů je postačující vyšší teplota chladicí vody, a to i s ohledem na zabránění možné kondenzace vlhkosti na chlazeném povrchu. Pro velkoplošné systémy je tak připravována voda o teplotě kolem 18 °C, čímž dochází k suchému chlazení. Účinnost chlazení v systémech s rozvodem chlazené vody tak může být mírně horší než v případě přímého chlazení, avšak umožňuje realizovat chlazení i rozlehlých objektů. V obou případech lze výhodně nahradit zdroje chladu tepelnými čerpadly. V případě přímého chlazení jsou využívána tepelná čerpadla vzduch/vzduch, která umožňují následně objekt i vytápět, a není tedy nutné řešit další systém. U nepřímého chlazení lze použít tepelná čerpadla vzduch/voda a popř. země/voda. U tepelných čerpadel země/voda se dá s výhodou využít pasivního chlazení (viz kapitola 2.4) v případě, že jsou použity velkoplošné chladicí/topné systémy. Teplo odvedené při chlazení je výhodně využito pro regeneraci zemních výměníků, popř. energetických pilotů, a do jisté míry je tak akumulováno pro další topnou sezónu. Použití systému země/voda s aktivním a pasivním chlazením však vyžaduje ...
