Zhodnocení. 13.2 Zhotovitel je oprávněn kdykoliv předložit správci stavby písemný návrh změn stavby, který podle názoru zhotovitele (i) urychlí dokončení, (ii) sníží náklady objednatele na realizaci, údržbu nebo provoz stavby, (iii) zlepší efektivitu nebo hodnotu dokončené stavby pro objednatele, nebo (iv) bude jinak ku prospěchu objednatele.
Zhodnocení. ⮚ Za aktivní slovesa, která se vztahují k této úrovni uvažování, lze např. uvést: posoudit, vyhodnotit, uvést argumenty, podrobit kritice, ocenit. Významnou roli hrají hodnoty člověka. Jedná se o úroveň představující spojovací článek k afektivním cílům. Mezi analýzou, syntézou a zhodnocením nebyl potvrzen hierarchický vztah (velmi často se mohou tyto procesy objevovat paralelně). Za posledních 50 let proběhlo několik revizí Bloomovy taxonomie kognitivních cílů. Snad nejpraktičtější je rozdělení kognitivních operací na úroveň prvního a druhého řádu: V rámci revidované Xxxxxxxx taxonomie můžeme nalézt praktické dvojí dělení kognitivních procesů na: kognitivní úroveň prvního a kognitivní úroveň druhého řádu. V první úrovni jsou charakterizovány žákovy kognitivní úkony přímou interakcí s úkolovými situacemi (vázanost na konkrétní předlohu ať už smyslovou, nebo zkušenostní) a na základě elementárních operací, jako je např. porozumění, zapamatování, hledání souvislostí, třídění, aplikací, ale i aktivace předešlých zkušeností, předvídání důsledků apod. se vytváří zkušenostní základna. V této úrovni se žák opírá o urč. předlohu (např. text, obraz), s kterou pracuje. Ve druhé úrovni žák ve svých intelektuálních aktivitách překračuje vázanost na daný kontext a spíše než předlohou (text, obraz) se zaobírá vlastním (způsobem) myšlení. Dochází k prohlubování a přetváření znalostního a zkušenostního základu z první úrovně. Typickými znaky této úrovně je vyšší autonomie, originalita, kreativita, evaluace, indukce a dedukce, generalizace, porozumění paradoxům a metaforám, abstrakce apod. Přestože se nejedná o lineární podobu vývoje, obě úrovně se prostupují, navzájem ovlivňují a hranice jsou značně neostré, tak zejména ve druhé úrovni vede „defixace“ na bezprostřední kontext, tj. k myšlenkovým činnostem dochází s minimální oporou o konkrétní předlohu, k utváření metakognice (viz seminář „autoregulované učení“). Pro bližší představu uveďme učební aktivity pro kognitivní úroveň I. řádu: žák vyhledává informace z textu pro vyplnění pracovního listu; řešení série matematických příkladů; zakreslování prvků gotické architektury z vizuální předlohy. Naopak pro kognitivní úroveň II. řádů můžeme uvést následující aktivity: žák v diskuzi obhajuje důvody pro zavedení eutanazie; žák reflektuje svůj uskutečněný výstup před spolužáky; žák pro spolužáky sestavuje matematickou úlohu s rovnicí o dvou neznámých. = záměrné ovlivňování hodnotové složky žáka (ničení stereotypů a předsudků, ro...
Zhodnocení. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou a platí po celou dobu, po kterou investor vlastní svoje akcie. Akcie a veškerý složený kapitál za ně je fixován na dobu 5 – let, kdy společnost Green Victory Capital Ltd. garantuje investorům fixní výnos 12,3 % p. a. Po dobu 5 let od aktivace této smlouvy nelze smlouvu vypovídat, rušit, ani žádat vrácení složených finančních prostředků nebo jejích část. Výnos může investor obdržet nejdříve za 5 let. Po 5 letech se investor rozhodne, jestli peníze nechá pracovat formou přeměny na akcie (bude-li tato možnost dostupná), nebo si garantovaný výnos vybere. Po skon- čení 5 – ti letého období fixace společnost nabídne akcionářům odkup jejich akcií za výše uvedený garantovaný fixní výnos vč. jejich investované částky. Za stejných pravidel je umožněno investorům uzavírat smlouvy desetileté, zde je možnost čerpat garantovaný úrok 14,5% p. a. Doba fixace je zde 10 let.
Zhodnocení. Existence a vznik pracovních míst závisejí na konkurenceschopnosti a úspěchu podniků. V praxi se osvědčil systém investičních pobídek a programy podpory rozvoje průmyslových zón a strategických služeb. Z hlediska politiky zaměstnanosti se jedná o podporu vzniku žádoucí nové zaměstnanosti v regionech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti potřebné k nahrazení ztráty pracovních míst v podnicích a výrobních oborech procházejících restrukturalizací. Pozitivní přínos pro tvorbu nových pracovních míst i pro občany ze znevýhodněných skupin obyvatelstva mají programy na podporu malých a středních podniků. • poskytovat investiční pobídky, včetně pilotních projektů i investorům kteří budou realizovat pro- jekty zahrnující tzv. strategické služby, • pokračovat v Programech podpory rozvoje průmyslových zón, podpory malého a středního podni- kání a revitalizace strategických podniků, • udržet investory i po skončení investiční pobídek, • podporovat zaměstnavatele při realizaci odborných školení a pracovní praxe pro absolventy, rekva- lifikací-stáží a poskytování kvalifikace mladistvým, • snížit vysoké zdanění práce.
Zhodnocení. V návaznosti na potřeby trhu práce již probíhá významná obměna obsahu i struktury oborů vzdělání. Odborné vzdělávání se v současném období orientuje na šířeji profilované obory vzdělání, především obory ukončené maturitní zkouškou, které jsou lépe uplatnitelné na současném trhu práce. Momen- tálním potřebám trhu práce ale plně neodpovídá struktura a počty absolventů v jednotlivých územních celcích. Tento stav je přitom ovlivněn tím, že podnikatelská sféra nemá ve střednědobém výhledu do- statečně vyjádřeny své potřeby pracovních sil. Strukturu odborného vzdělávání také ovlivňuje nezá- jem o některé obory vzdělávání potřebné na trhu práce, který je podmíněn zpravidla nižším finančním ohodnocením výkonů nebo i jejich nižší společenskou prestiží. • modernizovat obsah vzdělávání vzhledem k potřebám všeobecného rozvoje osobnosti (se zvlášt- ním důrazem na funkční gramotnost) a trhu práce, současně klást důraz na optimální soulad mezi strukturou, počty absolventů a požadavky zaměstnavatelů vzhledem k možnostem trhu práce, • zavést systém modulových rámcových vzdělávacích programů na úrovni oborů vzdělání, které budou vymezovat požadované kvalifikace absolventů a k nim příslušející obsah vzdělávání, • aplikovat nové evropské trendy v celoživotním učení a zejména profesním, a to především uznává- ní neformálních a informálních kvalifikací a formalizace pracovních zkušeností, • zavést systém odvětvového prognózování potřeb trhu práce jako východiska pro optimalizaci vzdělávací soustavy, • zabezpečit přípravu k uplatnění na trhu práce a podmínky podpory budování samostatného způso- bu života a prevence sociální závislosti i vzniku negativních projevů chování u rizikové skupiny znevýhodněné kategorie žáků s neúplným základním vzděláním, ať už na úrovni základní školy nebo zvláštní školy či pomocné školy, • koordinovat strukturu vzdělávací nabídky jednotlivých odborných učilišť s přihlédnutím k potře- bám regionu a odborného zajištění přípravy včetně speciálně pedagogické způsobilosti pedagogů.
Zhodnocení. Dávky státní sociální podpory výrazně oddalují větší skupiny rodin s dětmi od hranice chudoby. Za určitou slabinu systému dávek sociální péče lze označit oblast dávkového systému pro občany se zdravotním postižením (popř. jejich rodin). Na místo tlaku na vytváření pracovního uplatnění a bez- bariérového prostředí v nejširším slova smyslu je v České republice realizován dávkový systém, který spíše „odškodňuje“ paušálně postižení místo reakce na individuální sociální důsledky zdravotního postižení občana. Tento systém bude nezbytné rekonstruovat, včetně odlišení pomoci (její úrovně, druhu apod.) v období produktivního a poproduktivního věku občana. Další slabinou systému dá- vek sociální péče z titulu sociální potřebnosti je způsob jejich administrace (nedostatečné personálně technické kapacity příslušných úřadů) a relativně malá motivace některých skupin poživatelů těchto dávek přijmout zaměstnání. Po přijetí zaměstnání s nízkou mzdou nezřídka s ohledem na náklady spojené se zaměstnáním (např. doprava, stravování apod.) získá občan celkový disponibilní příjem nižší nebo stejný než by mu plynul výhradně ze sociálních dávek. Tyto nedostatky se bude snažit odstranit nový zákon o hmotné nouzi a sociálním vyloučení. • vytvořit systémově nové řešení finanční pomoci (dávek sociální péče) v situaci hmotné nouze, s cílem omezení dlouhodobé závislosti na sociálních dávkách a užšího propojení výplaty dávek s aktivizačními opatřeními na pomoc se získáváním zaměstnání, • transformovat systém dávek sociální péče pro osoby se zdravotním postižením; reagovat na sku- tečné nepříznivé sociální důsledky zdravotního postižení a nikoliv odškodňovat postižení jako ta- kové, • oddělit (osobní) kompenzaci trvalých důsledků handicapu od kompenzace snížené (omezené) eko- nomické aktivity (náhrady za ušlý příjem ze zaměstnání nebo podnikání), • zvláštní pozornost by měla být věnována podpoře rodin se zdravotně postiženými dětmi s cílem vykonat vše pro snížení budoucí, resp. celoživotní závislosti na sociálním systému, • motivovat zaměstnance na přijímání i méně placené práce, • posílit personální a technickou kapacitu úřadů rozhodujících o dávkách sociální péče, včetně zajiš- tění jednotného softwarového a hardwarového vybavení.
Zhodnocení. Základní systém důchodového pojištění je v současné podobě nedostatečně připraven na očekávané rychlé stárnutí české populace. Toto stárnutí se projeví zejména ve zhoršujícím se poměru důchodců a plátců pojistného (růst tohoto ukazatele z hodnoty okolo 55 % v roce 2002 až na hodnotu vyšší než 81 % v roce 2030). V případě, že by nedošlo k zásadním úpravám systému, vzrostly by výdaje na důchody ze současných cca 9 % HDP (2002) až na cca 15 % HDP v roce 2030. Ze současného de- mografického vývoje, zejména pak vývoje v porodnosti, je zřejmé, že se situace bude i po roce 2030 nadále významně zhoršovat (vrcholu by mohlo být dosaženo okolo roku 2050). • zvážit ve střednědobém horizontu přechod od současného dávkově definovaného důchodového systému na finančně lépe udržitelný systém příspěvkově definovaný, a to při zachování průběžného financování tak, aby byla zajištěna dostatečná úroveň solidarity v důchodovém systému, • posílit bezpečnost vložených finančních prostředků v doplňkovém systému penzijního připojištění se státním příspěvkem, • umožnit stávajícím penzijním fondům nabízet uzavřené penzijní plány, tj. umožnit zaměstnava- telům, aby vytvářeli plány pro vlastní zaměstnance, případně vytvořit další „operátory“ na trhu penzijního připojištění s cílem podpory co možná nejširšího přístupu k penzijnímu připojištění.
Zhodnocení. Uvedené podpůrné nástroje státní bytové politiky začaly obce motivovat k tomu, aby se problémy ohrožených osob začaly zodpovědně zabývat. Poskytování účelových investičních dotací a stano- vení podmínek pro jejich poskytování by v prostředí fungujícího trhu s byty mělo vést k účinnému a ekonomicky efektivnímu řešení situace ohrožených osob v oblasti bydlení ve střednědobém období. V současné době ještě neexistují komplexní strategie pro prevenci a boj s bezdomovectvím, ani ne- jsou k dispozici relevantní informace o tomto problému a počtu bezdomovců.
Zhodnocení. Ve městech, která dlouhodobě realizují Program prevence kriminality na místní úrovni, došlo ke statis- ticky prokazatelnému snížení trestné činnosti, zejména pouliční majetkové trestné činnosti. Sociálně preventivní projekty financované v rámci uvedeného systému, zejména ty, které směřují k rizikovým skupinám mládeže a dospělých, se nadále úspěšně rozvíjejí a hrají významnou roli v komunitním plánování jednotlivých lokalit. • rozvíjet systém tak, aby se do něj začlenily i lokality menší rozlohou, kde se však vyskytuje určitý problém, • dále rozvíjet systém minimálních preventivních programů ve školských zařízeních, • posílit úlohu obcí v prevenci kriminality, • podporovat spolupráci všech relevantních partnerů, a to především na místní úrovni při společném řešení problémů a zvyšovat jejich vzdělanostní potenciál.
Zhodnocení. Pro začlenění do informační společnosti je podstatná i schopnost občanů využívat informační a ko- munikační technologie. Proto od začátku roku 2003 probíhá Národní program počítačové gramotnos- ti, kde mají jednotlivci možnost získat dostupnou formou základní znalosti a dovednosti ve využívání informačních a komunikačních technologií a práci s počítačem. Projekt Internet do škol fakticky na- startoval zavádění informačních a komunikačních technologií do škol, nicméně jeho rozšíření není vzhledem k potřebách dostatečné. Potřeby znevýhodněných skupin občanů jsou zohledňovány a zdů- razňovány i při realizaci projektů pro poskytování elektronických služeb veřejné správy a při přípravě Portálu veřejné správy. Realizuje se i alternativní nabídka přístupu k internetu formou míst veřejného přístupu k internetu (knihovny) a kontaktních míst veřejné správy (síť poboček České pošty). Během roku 2003 bude napojeno na internet přibližně 1700 knihoven, což umožní, že v průměru 76 % oby- vatel bude žít v místě, kde knihovna nabízí veřejný internet. • prohlubovat mezinárodní koordinaci na poli e-začleňování, připojit se k evropské iniciativě WAI - Web Accessability Initiative (standardy přístupu k informacím a službám v elektronické podobě), • zohledňovat a zdůrazňovat potřeby znevýhodněných skupin občanů při realizaci projektů pro po- skytování elektronických služeb veřejné správy a při přípravě Portálu veřejné správy, • podporovat veřejně přístupné informační a komunikační technologie pro veřejnost zejména s ohle- dem na znevýhodněné skupiny a osoby se zdravotním postižením, • dále podporovat a rozšiřovat internet na školách, • pokračovat ve školení učitelů v počítačové gramotnosti.