Common use of Mimořádné události Clause in Contracts

Mimořádné události. Rizikové chování dětí umístěných v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy vyúsťují v některých případech do mimořádných událostí. Přestože mimořádná událost je pro tyto případy definována v příslušném pokynu MŠMT6 (např. těžké úrazy, napadání, havárie, opatření proti epidemii apod.), v praxi se stává, že jednotlivá zařízení považují za mimořádnou událost nestejné typy rizikového chování a zaznamenávají a ohlašují jen opravdu nejzávažnější události (např. trestnou činnost), čímž zmiňovaný pokyn MŠMT nenaplňují. V pojetí mimořádné události pak také není dořešen rozpor panující mezi výkladem MŠMT a výkladem Nejvyššího státního zastupitelství. V tomto kontextu se jeví jako nezbytné sjednotit se na výkladu mimořádné události a také na postupu jejího ohlašování. Úrazy dětí 45 77,6 Napadení pracovníků 41 70,7 Napadení mezi dětmi 38 65,5 Jiné události 30 51,7 Nemáme 7 12,1 Jako mimořádné události jsou ve většině zařízení ve vnitřním řádu definovány úrazy dětí, napadení pracovníků a napadení mezi dětmi. K jiným událostem patří intoxikace návykovými látkami, útěky, sebepoškozování, trestná činnost nebo rizikové sexuální chování. Nejednotnost v posuzování mimořádných událostí je slabým místem institucionální výchovy a rozhodně nepřispívá ke zkvalitňování následné péče. V knize úrazů 48 82,8 V samostatné evidenci 29 50,0 Hlášením na MŠMT, DSZ 49 84,5 Jiný způsob 21 36,2 Nevedeme 1 1,7 Mimořádné události jsou podle své povahy nejčastěji vedeny v knize úrazů a hlášeny na MŠMT nebo dozorující státní zastupitelství. U jiných způsobů evidence mimořádných událostí lze zmínit osobní dokumentaci a denní elektronickou evidenci.

Mimořádné události. Rizikové chování dětí umístěných Vznik mimořádné události ohlásí provozovatel vlečky a dopravce, každý samostatně, v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy vyúsťují v některých případech do souladu s platnou legislativou. Ohlášení vzniku mimořádné události provozovateli vlečky provede dopravce bezprostředně poté, co se o ní dozví, prostřednictvím „ohlašovacího pracoviště“ provozovatele vlečky: ………………….. Dopravce odpovídá provozovateli vlečky za škodu, která mu vznikne porušením povinnosti dopravce dle předchozí věty. Opatření na místě vzniku mimořádné události podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostíudálostí na dráhách (dále jen „vyhláška č. Přestože mimořádná událost je pro tyto případy definována v příslušném pokynu MŠMT6 (např. těžké úrazy, napadání, havárie, opatření proti epidemii apod376/2006 Sb.“), v praxi se stává, že jednotlivá zařízení považují za mimořádnou událost nestejné typy rizikového chování plném rozsahu zajistí pověřené odborně způsobilé osoby provozovatele vlečky a zaznamenávají dopravce. Zjištění příčin a ohlašují jen opravdu nejzávažnější události (např. trestnou činnost), čímž zmiňovaný pokyn MŠMT nenaplňují. V pojetí mimořádné události pak také není dořešen rozpor panující mezi výkladem MŠMT a výkladem Nejvyššího státního zastupitelství. V tomto kontextu se jeví jako nezbytné sjednotit se na výkladu okolností vzniku mimořádné události a také na postupu jejího ohlašováníodpovědnosti za její vznik ve smyslu ustanovení § 10 vyhlášky č. Úrazy dětí 45 77,6 Napadení pracovníků 41 70,7 Napadení mezi dětmi 38 65,5 Jiné události 30 51,7 Nemáme 7 12,1 Jako 376/2006 Sb. provedou pověřené odborně způsobilé osoby dopravce a provozovatele vlečky a poskytnou si vzájemnou součinnost. Odstranit následky mimořádné události jsou ve většině zařízení ve vnitřním řádu definovány úrazy dětí, napadení pracovníků pro obnovení provozování dráhy a napadení mezi dětmi. K jiným událostem patří intoxikace návykovými látkami, útěky, sebepoškozování, trestná činnost nebo rizikové sexuální chování. Nejednotnost v posuzování mimořádných událostí je slabým místem institucionální výchovy a rozhodně nepřispívá ke zkvalitňování následné péče. V knize úrazů 48 82,8 V samostatné evidenci 29 50,0 Hlášením na MŠMT, DSZ 49 84,5 Jiný způsob 21 36,2 Nevedeme 1 1,7 Mimořádné události drážní dopravy jsou podle své povahy nejčastěji vedeny ustanovení § 49 odst. 3 písm. c) zákona o dráhách povinni provozovatel vlečky a dopravce. O způsobu odstranění následků mimořádné události a o případném použití nehodových pomocných prostředků rozhodne pověřená osoba provozovatele vlečky po projednání s pověřenou osobou dopravce. Náklady na odstraňování následků mimořádné události a použití potřebných prostředků se považují za součást škody, platí je ten, kdo je objednal, jemuž je poté hradí ten, co mimořádnou událost způsobil, a to v knize úrazů rozsahu, v jakém ji způsobil. Předmětné náklady se pak účtují dle výsledků šetření a hlášeny stanovené odpovědnosti uvedené ve Vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události. Náhrada škody na MŠMT nebo dozorující státní zastupitelstvímajetku a ostatní náklady související se vznikem mimořádné události, budou hrazeny v souladu s příslušnými právními předpisy podle odpovědnosti účastníků mimořádné události, stanovené pověřenou osobou v písemném „Vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události“ zpracovaném dle § 10 vyhlášky č. U jiných způsobů 376/2006 Sb. Šetření, evidenci a registraci pracovních úrazů, vzniklých při provozování dráhy a drážní dopravy na vlečce, zabezpečuje u svých zaměstnanců každá smluvní strana v souladu s nařízením vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence mimořádných událostí lze zmínit osobní dokumentaci úrazů, hlášení a denní elektronickou evidencizasílání záznamu o úrazu, ve znění nařízení vlády č. 170/2014 Sb.

Mimořádné události. Rizikové chování Všechny události, které mají za následek úraz či poškození zdraví dětí i pracovníků, majetkovou škodu a další události vážným způsobem narušující práva umístěných v zařízeních pro výkon ústavní dětí, chod organizace, včetně realizace vyžadovaného standardu poskytované péče, lze považovat za mimořádné události. V případě vzniku mimořádné události s následkem vážného ohrožení zdraví nebo ochranné výchovy vyúsťují v některých případech života dětí je odpovědný pracovník povinen vždy bezodkladně informovat ředitelku zařízení. Odpovědný pracovník musí o události provést záznam do mimořádných událostíKomunitní knihy a příslušné dokumentace (viz níže). Přestože mimořádná událost Jedná se zejména o: Vpřípadě úrazu dětí (školní úraz) postupují příslušní odpovědní pracovníci tak, aby byla co nejrychleji a nejefektivněji poskytnuta první pomoc a následná lékařská péče. Odpovědný pracovník je pro tyto případy definována v příslušném pokynu MŠMT6 poté povinen oznámit úraz svému vedoucímu, zajistit řádný zápis o úrazu do Komunitní knihy a do Knihy úrazů a popsat okolnosti úrazu do záznamů o dítěti. Registrace školních a pracovních úrazů se řídí Nařízením vlády č. 494/2001 a Metodickým pokynem MŠMT č.j.: 37014/2005-25, která stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. V případě agresivního jednání dítěte, kdy je samo ohroženo na zdraví, ohrožuje zdraví dalších dětí či pracovníků zařízení nebo činí hmotnou škodu na majetku, postupují odpovědní pracovníci s maximální snahou o minimalizaci následků agresivního jednání dítěte a o jeho rychlou stabilizaci. Odpovědný pracovník provede o události zápis do Komunitní knihy a popíše okolnosti jednání do denních záznamů o dítěti. Pokud nelze situaci zvládnout vlastními silami, je nutné přivolat RZS. V případě zjištění závažného sebepoškozování dítěte či jednání směřujícího k ohrožení zdraví, jedná se o mimořádnou událost. Odpovědný pracovník je povinen zajistit bezpečí a zdraví dítětě, provést řádný zápis do Komunitní knihy a popsat okolnosti jednání dítěte do denních záznamů. Dále bezodkladně informuje o jednání dítěte odborného pracovníka (psycholog, etoped), který situaci řeší dle aktuální potřeby. V případě zjištění vážného narušení vzájemných vztahů mezi dětmi či pracovníkem a dětmi (např. těžké úrazyšikanování, napadáníublížení na zdraví, havárieútok na důstojnost osoby a jeho rasu, opatření proti epidemii apod.)porušení etického kodexu pracoviště, v praxi se stávásexuálně nevhodné jednání) mající závažný charakter, že jednotlivá zařízení považují za mimořádnou událost nestejné typy rizikového chování je povinen každý pracovník toto oznámit svému nadřízenému, provést záznam do Komunitní knihy, popsat okolnosti jednání do denních záznamů dítěte/dětí a zaznamenávají a ohlašují jen opravdu nejzávažnější události (např. trestnou činnost)informovat ředitelku, čímž zmiňovaný pokyn MŠMT nenaplňujíkterá zajistí bezodkladné řešení události. V pojetí mimořádné události pak také není dořešen rozpor panující mezi výkladem MŠMT případě útěku dítěte ze zařízení zaznamená odpovědný pracovník událost do Komunitní knihy a výkladem Nejvyššího státního zastupitelství. V tomto kontextu se jeví jako nezbytné sjednotit se na výkladu mimořádné události a také na postupu jejího ohlašování. Úrazy dětí 45 77,6 Napadení pracovníků 41 70,7 Napadení mezi dětmi 38 65,5 Jiné události 30 51,7 Nemáme 7 12,1 Jako mimořádné události jsou ve většině zařízení ve vnitřním řádu definovány úrazy dětí, napadení pracovníků a napadení mezi dětmi. K jiným událostem patří intoxikace návykovými látkami, útěky, sebepoškozování, trestná činnost nebo rizikové sexuální chování. Nejednotnost v posuzování mimořádných událostí je slabým místem institucionální výchovy a rozhodně nepřispívá ke zkvalitňování následné péče. V knize úrazů 48 82,8 V samostatné evidenci 29 50,0 Hlášením na MŠMT, DSZ 49 84,5 Jiný způsob 21 36,2 Nevedeme 1 1,7 Mimořádné události jsou podle své povahy nejčastěji vedeny v knize úrazů a hlášeny na MŠMT nebo dozorující státní zastupitelství. U jiných způsobů evidence mimořádných událostí lze zmínit osobní dokumentaci a denní elektronickou evidencido denních záznamů dítěte.

Mimořádné události. Rizikové chování dětí umístěných Mimořádnou událostí (dále jen MU) v zařízeních pro výkon ústavní drážní dopravě je nehoda nebo ochranné výchovy vyúsťují incident, definovaná v některých případech do ustanovení §49, odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb. o dráhách v platném znění. Postup při vzniku a zjišťování příčin a okolností vzniku (dále jen “šetření”) MU v drážní dopravě se řídí ustanoveními dle § 49 a § 53b zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v účinném znění (dále jen “zákon č. 266/1994 Sb.”) a vyhláškou č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostíudálostí na dráhách (dále jen “vyhláška č. Přestože mimořádná událost je pro tyto případy definována v příslušném pokynu MŠMT6 376/2006 Sb.”). MU při provozování drážní dopravy musí být vždy neprodleně ohlášena zaměstnancem dopravce (např. těžké úrazynebo osobou, napadání, havárie, opatření proti epidemii apod.která má s dopravcem založen právní vztah a podílí se na provozování drážní dopravy na vlečce), který takovou událost zjistil, dozvěděl se o ní nebo se stal jejím účastníkem provozovateli – dispečerovi provozovatele  596 166 444, 606 702 714). Ohlašovací pracoviště dopravce [identifikace ohlašovacího pracoviště dopravce]. Šetření MU provádí každá smluvní strana samostatně. Při šetření MU jsou smluvní strany povinny si navzájem poskytovat veškeré dostupné informace, potřebné k objektivnímu zjištění příčin mimořádné události, umožnit pořízení kopií zjištěných podkladů druhé smluvní straně a podávat vysvětlení o plnění povinností svých zaměstnanců. Změny původního stavu na místě MU, zahájení odklizovacích prací a obnovení provozování drážní dopravy lze vykonat po splnění podmínek uvedených ve vyhlášce č. 376/2006 Sb. a po vzájemném prokazatelném svolení pověřených osob obou smluvních stran. Vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události vyhotovuje každá ze smluvních stran samostatně. Vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události musí obsahovat rovněž opatření přijatá k předcházení MU. Vyhodnocení zašle provozovatel i dopravce Drážní inspekci a Drážnímu úřadu ve smyslu § 10 odst. 6 vyhlášky č. 376/2006 Sb. a rovněž druhé smluvní straně. Jsou–li vyhodnocení příčin vzniku MU rozdílná, požádají smluvní strany o přezkoumání případu příslušný státní orgán. Smluvní strana, jež je odpovědná za MU, je povinna uhradit náklady za vzniklé škody, jejich odstranění a náklady na šetření MU. Šetření, evidenci a registraci pracovních úrazů, vzniklých při provozování dráhy a drážní dopravy na vlečce, zabezpečuje u svých zaměstnanců každá smluvní strana v praxi souladu s nařízením vlády č. 201/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stávástanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Dojde-li na jednom pracovišti k plnění úkolů zaměstnanci jak provozovatele, tak i dopravce, jsou provozovatel i dopravce, v souladu s ust. § 101 odst. 3 a 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Provozovatel a dopravce se dohodli, že jednotlivá zařízení považují za mimořádnou událost nestejné typy rizikového chování zaměstnavatelem pověřeným koordinováním provádění opatření k bezpečnosti a zaznamenávají ochraně zdraví zaměstnanců a ohlašují jen opravdu nejzávažnější události (např. trestnou činnost), čímž zmiňovaný pokyn MŠMT nenaplňují. V pojetí mimořádné události pak také není dořešen rozpor panující mezi výkladem MŠMT a výkladem Nejvyššího státního zastupitelství. V tomto kontextu se jeví jako nezbytné sjednotit se na výkladu mimořádné události a také na postupu jejího ohlašování. Úrazy dětí 45 77,6 Napadení pracovníků 41 70,7 Napadení mezi dětmi 38 65,5 Jiné události 30 51,7 Nemáme 7 12,1 Jako mimořádné události jsou ve většině zařízení ve vnitřním řádu definovány úrazy dětí, napadení pracovníků a napadení mezi dětmi. K jiným událostem patří intoxikace návykovými látkami, útěky, sebepoškozování, trestná činnost nebo rizikové sexuální chování. Nejednotnost v posuzování mimořádných událostí postupů k jejich zajištění je slabým místem institucionální výchovy a rozhodně nepřispívá ke zkvalitňování následné péče. V knize úrazů 48 82,8 V samostatné evidenci 29 50,0 Hlášením na MŠMT, DSZ 49 84,5 Jiný způsob 21 36,2 Nevedeme 1 1,7 Mimořádné události jsou podle své povahy nejčastěji vedeny v knize úrazů a hlášeny na MŠMT nebo dozorující státní zastupitelství. U jiných způsobů evidence mimořádných událostí lze zmínit osobní dokumentaci a denní elektronickou evidenciprovozovatel.