Common use of … mám souběh zaměstnání ? Clause in Contracts

… mám souběh zaměstnání ?. Pan X. měl celý rok 2012 hlavní pracovní poměr ve společnosti A, u které podepsal prohlášení k dani. Se společností B podepsal dohodu o provedení práce, sjednaná odměna ve výši 20 000,- Kč mu byla vyplacena v červenci 2012. Je povinen podat daňové přiznání, ve kterém uvede příjem od obou společností. Důvodem je nesplnění podmínky dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů - příjmy ze závislé činnosti od více plátců nepobíral postupně, v měsíci červenci nastal souběh příjmů. Pan Y měl celý rok 2012 hlavní pracovní poměr ve společnosti A, u které podepsal prohlášení k dani. Se společností B podepsal dohodu o provedení práce, odměna ve výši 4 500,- Kč mu byla vyplacena v červenci 2012. Výplata od společnosti B mu byla zdaněna srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 zákona o daních z příjmů a představuje samostatný základ daně, který se neuvádí do daňového přiznání. Pan Y tedy není povinen podat daňové přiznání. Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele). V letech 2008 až 2011 snižoval daňový základ o zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění v částce 7 000,- Kč ročně. V roce 2012 zrušil pan X. pojistnou smlouvu a bylo mu vyplaceno odbytné. Jelikož podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů došlo k nedodržení zákonem o daních z příjmů stanovených podmínek z důvodu zániku pojištění, je pan X. povinen zdanit za roky 2008 – 2011 uplatněné příspěvky na soukromé životní pojištění tj. 28 000,- Kč jako příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů – je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2012. Pan X. byl celý rok 2012 zaměstnaný v Rakousku, žádný jiný příjem neměl. Příjmy ze závislé činnosti mu byly v Rakousku zdaněny. Je rezidentem ČR. Podle § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů se jím dosažené příjmy vyjímají ze zdanění (za předpokladu, že není výhodnější postup podle uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění). Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění uzavřené ČR s Rakouskem se při zdanění příjmů ze závislé činnosti použije metoda zápočtu. Jelikož pro pana X. není postup daný smlouvou daňově výhodnější, uplatní metodu vynětí příjmů. Není proto povinen podat daňové přiznání, neboť jeho jediným příjmem je příjem ze závislé činnosti ze zahraničí, který je vyjmut ze zdanění. Pan Y., také rezident České republiky, byl do září 2012 zaměstnaný v Rakousku, od října 2012 v České republice. Má Pan X. získal v roce 2011 darem od rodičů byt v osobním vlastnictví, který začal v roce 2012 pronajímat. Odpis předmětného bytu nemůže do daňových výdajů uplatnit, neboť dle §27 písm. ch) zákona o daních z příjmů je z odpisování vyloučen takový hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno. (Darování bytu bylo v případě pana X. od daně darovací osvobozeno, k daru došlo mezi osobami zařazenými v I. skupině - příbuzní v řadě přímé a manželé). Pan Y zdědil v roce 2011 po rodičích byt v osobním vlastnictví, který začal v roce 2012 pronajímat. Daňovým výdajem je pro něho mj. odpis zděděné nemovitosti.

… mám souběh zaměstnání ?. Pan X. měl celý rok 2012 2013 hlavní pracovní poměr ve společnosti A, u které podepsal prohlášení k dani. Se společností B podepsal dohodu o provedení práce, sjednaná odměna ve výši 20 000,- Kč mu byla vyplacena v červenci 20122013. Je povinen podat daňové přiznání, ve kterém uvede příjem od obou společností. Důvodem je nesplnění podmínky dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů - příjmy ze závislé činnosti od více plátců nepobíral postupně, v měsíci červenci nastal souběh příjmů. Pan Y Y. měl celý rok 2012 2013 hlavní pracovní poměr ve společnosti A, u které podepsal prohlášení k dani. Se společností B podepsal dohodu o provedení práce, odměna ve výši 4 500,- Kč mu byla vyplacena v červenci 20122013. Výplata od společnosti B mu byla zdaněna srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 zákona o daních z příjmů a představuje samostatný základ daně, který se neuvádí do daňového přiznání. Pan Y tedy není povinen podat daňové přiznání. Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele). V letech 2008 až 2011 2012 snižoval daňový základ o zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění v částce 7 000,- Kč ročně. V roce 2012 2013 zrušil pan X. pojistnou smlouvu a bylo mu vyplaceno odbytné. Jelikož podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů došlo k nedodržení zákonem o daních z příjmů stanovených podmínek z důvodu zániku pojištění, je pan X. povinen zdanit za roky 2008 – 2011 2012 uplatněné příspěvky na soukromé životní pojištění tj. 28 35 000,- Kč jako příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů – je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období roku 20122013. Pan X. byl celý rok 2012 2013 zaměstnaný v Rakousku, žádný jiný příjem neměl. Příjmy ze závislé činnosti mu byly v Rakousku zdaněny. Je rezidentem ČR. Podle § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů se jím dosažené příjmy vyjímají ze zdanění (za předpokladu, že není výhodnější postup podle uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění). Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění uzavřené ČR s Rakouskem se při zdanění příjmů ze závislé činnosti použije metoda zápočtu. Jelikož pro pana X. není postup daný smlouvou daňově výhodnější, uplatní metodu vynětí příjmů. Není proto povinen podat daňové přiznání, neboť jeho jediným příjmem je příjem ze závislé činnosti ze zahraničí, který je vyjmut ze zdanění. Pan Y., také rezident České republiky, byl do září 2012 2013 zaměstnaný v Rakousku, od října 2012 2013 v České republice. Má povinnost podat daňové přiznání. Při výpočtu daňové povinnosti bude pro něj výhodné uplatit metodu vynětí. Pan X. získal v roce 2011 2012 darem od rodičů byt v osobním vlastnictví, který začal v roce 2012 2013 pronajímat. Odpis předmětného bytu nemůže do daňových výdajů uplatnit, neboť dle §§ 27 písm. ch) zákona o daních z příjmů je z odpisování vyloučen takový hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno. (Darování bytu bylo v případě pana X. od daně darovací osvobozeno, k daru došlo mezi osobami zařazenými v I. skupině - příbuzní v řadě přímé a manželé). Pan Y Y. zdědil v roce 2011 2012 po rodičích byt v osobním vlastnictví, který začal v roce 2012 2013 pronajímat. Daňovým výdajem je pro něho mj. odpis zděděné nemovitosti. Panu Z. převedlo v roce 2012 bytové družstvo bezúplatně družstevní byt do osobního vlastnictví a pan Z. začal v roce 2013 byt pronajímat. Odpis předmětného bytu nemůže s ohledem na § 27 písm. ch) zákona o daních z příjmů do daňových výdajů uplatnit. (Bezúplatné převody bytů a nebytových prostor z vlastnictví bytových družstev do vlastnictví členů – fyzických osob jsou předmětem daně darovací, od které jsou zároveň osvobozeny.) Pan X. je notář, za rok 2013 dosáhl příjmů ve výši 3 000 000,- Kč a skutečných výdajů ve výši 300 000,- Kč. Má nárok na uplatnění výdajů v paušální výši 40% z příjmů, limitovaných §7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů částkou 800 000,- Kč. Uplatnění výdajů v paušální výši je pro pana X. výhodnější, proto v daňovém přiznání vykáže ke zdanitelným příjmům ve výši 3 000 000,- Kč paušální výdaje ve výši 800 000,- Kč. Pan Y. dosáhl v roce 2013 příjem z pronájmu dle § 9 ve výši 3 000 000,- Kč, skutečné výdaje činily 700 000,- Kč. Má nárok na uplatnění výdajů v paušální výši 30 % z příjmů, limitovaných § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů částkou 600 000,- Kč. Pro pana Y. je výhodnější, aby v daňovém přiznání vykázal ke svým zdanitelným příjmům ve výši 3 000 000,- Kč skutečné výdaje ve výši 700 000,- Kč.

… mám souběh zaměstnání ?. Pan X. měl celý rok 2012 2014 hlavní pracovní poměr ve společnosti A, u které podepsal prohlášení k dani. Se společností B podepsal dohodu o provedení práce, sjednaná odměna ve výši 20 000,- Kč mu byla vyplacena v červenci 20122014. Je povinen podat daňové přiznání, ve kterém uvede příjem od obou společností. Důvodem je nesplnění podmínky dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů - příjmy ze závislé činnosti od více plátců nepobíral postupně, v měsíci červenci nastal souběh příjmů. Pan Y Y. pracoval u společnosti A na dohodu o provedení práce za 6 000,- Kč měsíčně a měl celý rok 2012 hlavní pracovní poměr ve společnosti A, u které podepsal zde podepsané prohlášení k dani. Se společností Dále pracoval u společnosti B podepsal také na dohodu o provedení prácepráce za 5 000,- Kč měsíčně a 3 měsíce u společnosti C za 7 000,- Kč. Pan Y může požádat o roční zúčtování za rok 2014, odměna ve výši 4 500,- Kč mu byla vyplacena v červenci 2012. Výplata ale bude pro něj výhodnější podat daňové přiznání a zahrnout do něj i příjmy plynoucí z dohod o provedení práce od společnosti společností B mu byla zdaněna a C, zdaněné srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 zákona o daních z příjmů a představuje samostatný základ daně, který se neuvádí do daňového přiznánía to z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka. Pan Y tedy není povinen podat daňové přiznáníTuto „srážkovou daň“ započte dle potvrzení od společností o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Pan Panu X. je 50 let a má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele). V letech 2008 až 2011 2013 snižoval daňový základ o zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění v částce 7 000,- Kč ročně. V roce 2012 2014 zrušil pan X. pojistnou smlouvu a bylo mu vyplaceno odbytné. Jelikož podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů došlo k nedodržení zákonem o daních z příjmů stanovených podmínek z důvodu zániku pojištění, je pan X. povinen zdanit za roky 2008 – 2011 2013 uplatněné příspěvky na soukromé životní pojištění tj. 28 42 000,- Kč jako příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů – je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období roku 20122014. Pan X. byl celý rok 2012 zaměstnaný v Rakousku, žádný jiný příjem neměl. Příjmy ze závislé činnosti mu byly v Rakousku zdaněny. Je rezidentem ČR. Podle § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů se jím dosažené příjmy vyjímají ze zdanění (za předpokladu, že není výhodnější postup podle uzavřené nepodepsal do 31.3.2015 dodatek smlouvy o zamezení dvojího zdanění)jeho soukromém životním pojištění, dle kterého mu nebudou umožněny předčasné výběry. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění uzavřené ČR s Rakouskem se při zdanění příjmů ze závislé činnosti použije metoda zápočtuV daňovém přiznání za rok 2014 (případně v rámci ročního zúčtování daně u svého zaměstnavatele) může od základu daně odečíst jím zaplacené pojistné v roce 2014. Jelikož pro pana Pan X. v březnu 2014 ukončil pracovní poměr a bylo mu vyplaceno odstupné ve výši 110 000,- Kč, mzda od ledna do března činila 80 000,- Kč. Od května začal pracovat u jiného zaměstnavatele, který mu do konce roku vyplatil mzdu v celkové výši 200 000,- Kč. Pan X. není postup daný smlouvou daňově výhodnější, uplatní metodu vynětí příjmů. Není proto povinen podat daňové přiznání, neboť jeho jediným příjmem je příjem celkové příjmy nepodléhají solidárnímu zvýšení daně (zdanitelné příjmy za rok 2014 dle § 6 a 7 ZDP nepřesáhly částku 1 245 216,- Kč), sražení solidárního zvýšení daně u zálohy již nezakládá povinnost podávat přiznání. Pan X. obdržel v říjnu 2014 odměnu za výkon funkce člena okrskové komise ve výši 1 300,- Kč. Obecní úřad jako plátce příjmu ze závislé činnosti - funkčního požitku mu z odměny srazil zálohu na daň (daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně se od 1.1.2014 vybírá pouze z příjmů plynoucích z dohod o provedení práce do měsíční výše 10 000,- Kč při nepodepsaném prohlášení k dani). Pan X. je dále celý rok zaměstnán (u zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k dani). Pan X. je povinen podat daňové přiznání, má více plátců současně a příjmy od plátce, u kterého nepodepsal prohlášení k dani, nebyly zdaněny zvláštní sazbou daně. Má povinnost podat daňové přiznání. Při výpočtu daňové povinnosti bude pro něj výhodné uplatit metodu vynětí. Pan Z. pobírá příjmy ze zahraničízaměstnání v Německu, který je vyjmut které byly v Německu zdaněny, v ČR příjmy nemá, chce uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti formou daňového bonusu. Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění se příjmy ze zaměstnání v Německu vyjímají ze zdanění. Daňový bonus pan Z. nemůže uplatnit, neboť nedosáhl v roce 2014 příjmů ve výši šestinásobku minimální mzdy – do těchto příjmů se nezahrnují příjmy vyjmuté ze zdanění podle § 38f zákona o daních z příjmů. Nemá povinnost podat daňové přiznání. Pan Y.XY. je rezidentem Slovenska, také rezident České republikyv ČR dosahuje příjem 300 000,- Kč, byl do září 2012 zaměstnaný na Slovensku dosahuje příjem 25 000,- Kč. Pan XY. má v RakouskuČR nárok na daňové zvýhodnění, od října 2012 neboť je rezidentem členského státu EU a úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů (92,3 %) a vyživované dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU. Daňové zvýhodnění může uplatnit pouze v České republicedaňovém přiznání, výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí (tiskopis č. Má 25 5250, xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxx/0000_0.xxx?000000000000). Pan X. získal v roce 2011 lednu 2014 darem od rodičů byt v osobním vlastnictví, který začal v roce 2012 únoru 2014 pronajímat. Odpis předmětného bytu nemůže do daňových výdajů uplatnit, neboť dle §§ 27 písm. chj) zákona o daních z příjmů je z odpisování vyloučen takový hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí darem bylo předmětem daně darovací a bylo v době nabytí od daně darovací z příjmů osvobozeno. (Darování Bezúplatné nabytí bytu bylo v případě pana X. od daně darovací z příjmů osvobozeno, k daru došlo mezi osobami zařazenými neboť se jednalo o bezúplatný příjem od příbuzného v I. skupině - příbuzní v řadě přímé a manželé). linii přímé.) Pan Y Y. zdědil v roce 2011 2014 po rodičích byt v osobním vlastnictví, který začal v roce 2012 2014 pronajímat. Daňovým výdajem je pro něho mj. odpis zděděné nemovitosti. Panu Z. převedlo v roce 2014 bytové družstvo bezúplatně družstevní byt do osobního vlastnictví a pan Z. začal v roce 2014 byt pronajímat. Odpis předmětného bytu nemůže s ohledem na § 27 písm. j) zákona o daních z příjmů do daňových výdajů uplatnit. (Bezúplatný příjem fyzické osoby–člena družstva z nabytí vlastnického práva k jednotce, která zahrnuje družstevní byt se od daně z příjmů fyzických osob osvobozuje.) Pan W. je notář, za rok 2014 dosáhl příjmů ve výši 3 000 000,- Kč. Má nárok na uplatnění výdajů v paušální výši 40% z příjmů, limitovaných §7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů částkou 800 000,- Kč. V daňovém přiznání vykáže ke zdanitelným příjmům ve výši 3 000 000,- Kč paušální výdaje ve výši 800 000,- Kč (přestože 40 % z 3 000 000,- Kč je 1 200 000,- Kč). Pan X. je pojišťovacím agentem, zabývá se zprostředkováním životního pojištění, v roce 2014 dosáhl příjmů ve výši 1 900 000,- Kč. Má nárok na uplatnění výdajů v paušální výši 40 % z příjmů, limitovaných § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů. K vykazovaným příjmům ze samostatné činnosti vykáže paušální výdaje ve výši 760 000,- Kč. Pan Y. dosáhl v roce 2014 příjmů z nájmu dle § 9 ve výši 3 000 000,- Kč. Má nárok na uplatnění výdajů v paušální výši 30 % z příjmů, limitovaných § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů částkou 600 000,- Kč. Třicet procent ze 3 000 000,- Kč je sice 900 000,- Kč, ale v daňovém přiznání pan Y. vykáže ke svým zdanitelným příjmům paušální výdaj v maximální výši 600 000,- Kč. Pan Z. prodal v roce 2014 vykrmeného býka za 50 000,- Kč, není zemědělským podnikatelem. Dosáhl příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů z příležitostné činnosti, má nárok na uplatnění výdajů v paušální výši 80 % podle § 7 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů. V daňovém přiznání vykáže paušální výdaj ve výši 40 000,- Kč. Paní A. má chovnou stanici psů, v roce 2014 prodala psy celkem za 50 000,- Kč, jedná se o příležitostnou činnost. Dosáhla příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů, ke kterým si uplatní prokazatelně vynaložené výdaje na jejich dosažení. Nemůže uplatnit paušální výdaje.

… mám souběh zaměstnání ?. Pan X. měl celý rok 2012 2013 hlavní pracovní poměr ve společnosti A, u které podepsal prohlášení k dani. Se společností B podepsal dohodu o provedení práce, sjednaná odměna ve výši 20 000,- Kč mu byla vyplacena v červenci 20122013. Je povinen podat daňové přiznání, ve kterém uvede příjem od obou společností. Důvodem je nesplnění podmínky dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů - příjmy ze závislé činnosti od více plátců nepobíral postupně, v měsíci červenci nastal souběh příjmů. Pan Y Y. měl celý rok 2012 2013 hlavní pracovní poměr ve společnosti A, u které podepsal prohlášení k dani. Se společností B podepsal dohodu o provedení práce, odměna ve výši 4 500,- Kč mu byla vyplacena v červenci 20122013. Výplata od společnosti B mu byla zdaněna srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 zákona o daních z příjmů a představuje samostatný základ daně, který se neuvádí do daňového přiznání. Pan Y tedy není povinen podat daňové přiznání. Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele). V letech 2008 až 2011 snižoval daňový základ o zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění v částce 7 000,- Kč ročně. V roce 2012 zrušil pan X. pojistnou smlouvu a bylo mu vyplaceno odbytné. Jelikož podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů došlo k nedodržení zákonem o daních z příjmů stanovených podmínek z důvodu zániku pojištění, je pan X. povinen zdanit za roky 2008 – 2011 uplatněné příspěvky na soukromé životní pojištění tj. 28 000,- Kč jako příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů – je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2012. Pan X. byl celý rok 2012 zaměstnaný v Rakousku, žádný jiný příjem neměl. Příjmy ze závislé činnosti mu byly v Rakousku zdaněny. Je rezidentem ČR. Podle § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů se jím dosažené příjmy vyjímají ze zdanění (za předpokladu, že není výhodnější postup podle uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění). Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění uzavřené ČR s Rakouskem se při zdanění příjmů ze závislé činnosti použije metoda zápočtu. Jelikož pro pana X. není postup daný smlouvou daňově výhodnější, uplatní metodu vynětí příjmů. Není proto povinen podat daňové přiznání, neboť jeho jediným příjmem je příjem ze závislé činnosti ze zahraničí, který je vyjmut ze zdanění. Pan Y., také rezident České republiky, byl do září 2012 zaměstnaný v Rakousku, od října 2012 v České republice. Má Pan X. získal v roce 2011 darem od rodičů byt v osobním vlastnictví, který začal v roce 2012 pronajímat. Odpis předmětného bytu nemůže do daňových výdajů uplatnit, neboť dle §27 písm. ch) zákona o daních z příjmů je z odpisování vyloučen takový hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno. (Darování bytu bylo v případě pana X. od daně darovací osvobozeno, k daru došlo mezi osobami zařazenými v I. skupině - příbuzní v řadě přímé a manželé). Pan Y zdědil v roce 2011 po rodičích byt v osobním vlastnictví, který začal v roce 2012 pronajímat. Daňovým výdajem je pro něho mj. odpis zděděné nemovitosti.