Nahodilost a právní pojetí nahodilosti120. V této části se pokusím ozřejmit jeden z pojmŧ, který je součástí definice pojistné smlouvy a bez jeho splnění by pojištění vŧbec nevzniklo, resp. nevznikl by nárok na pojistné plnění. Za dŧvod vzniku práva na plnění nepokládá zákon jakoukoli skutečnost, ale výslovně stanoví požadavek, aby šlo o skutečnost nahodilou. Právě tím se pojištění odlišuje od jiných závazkových vztahŧ a proto je nahodilost považována nejen z hlediska ekonomického, ale i právního za určující rys pojištění. Podstata pojištění jako formu ochrany před dŧsledky nahodilých událostí, je těsně spjata s dialektickými filosofickými kategoriemi nutnosti a nahodilosti. Projev nutnosti, zákonitosti, příčinnosti je pravděpodobnost jevu. Naproti tomu nahodilost není pojmem či kategorií matematiky. Nahodilost na rozdíl od pravděpodobnosti nepojednává o kvantitativních stránkách, ale je kvalitativní interpretací. Mezi nutností a nahodilostí není protiklad, navzájem přecházejí jedna v druhou. Navazující pojmy na nahodilost jsou riziko, nejistota a neurčitost. Rozdíl mezi rizikem a nejistotou je v tom, že rizikem je míněn stav, v němž je budoucí situace dopředu jednoznačně pravděpodobně charakterizována, zatímco nejistotou (úplná, částečná) je rozuměn stav, kdy je toto objektivní rozdělení pravděpodobností nespecifikovatelné.121 Náhoda, náhodnost i nahodilost jsou kategorie, které zkoumá především matematika. Nahodilost je vlastnost nějakého jevu, která znamená, že z dostupných informací nelze předpovědět, za jakých podmínek tento jev nastane. Obecně bývá nahodilá událost definována jako taková událost, jejíž příčiny nejsou známy, ale navíc se předpokládá, že žádné nemá.
