Oprávněné osoby Každá ze smluvních stran jmenuje oprávněnou osobu, popř. zástupce oprávněné osoby. Oprávněné osoby budou zastupovat smluvní stranu ve smluvních, obchodních a projektových záležitostech souvisejících s plněním této Smlouvy. Pro vyloučení pochybností se smluvní strany dohodly, že: osoby oprávněné jednat v záležitostech smluvních jsou oprávněny vést s druhou smluvní stranou jednání obchodního charakteru a měnit či rušit tuto Smlouvu a uzavírat k ní dodatky dle odst. 30.2 této Smlouvy; osoby oprávněné v záležitostech obchodních jsou oprávněny vést s druhou stranou jednání obchodního charakteru, jednat v rámci změnového řízení dle Smlouvy, jednat v rámci akceptačních procedur při předávání a převzetí plnění dle Smlouvy, zejména podepisovat příslušné akceptační, předávací či jiné protokoly dle této Smlouvy; osoby oprávněné v záležitostech obchodních však nejsou oprávněny tuto Smlouvu měnit či rušit ani k ní uzavírat dodatky dle odst. 30.2 této Smlouvy; osoby oprávněné jednat v záležitostech projektových jsou oprávněny vést jednání projektového a technického charakteru, poskytovat stanoviska v projektových otázkách a jednat jménem stran v rámci reklamace vad a při uplatňování záruky podle čl. 8 Smlouvy; tyto osoby rovněž nejsou oprávněny tuto Smlouvu měnit či rušit ani k ní uzavírat dodatky dle odst. 30.2 této Smlouvy. Oprávněné osoby dle odst. 25.1.2 jsou oprávněny jménem smluvních stran provádět veškeré úkony v rámci akceptačních procedur dle této Smlouvy a připravovat dodatky ke Smlouvě pro jejich písemné schválení osobám oprávněným zavazovat strany (statutárním orgánům), nebo jejich zplnomocněným zástupcům. Oprávněné osoby dle odst. 25.1.2 a 25.1.3 nejsou zmocněny k jednání, jež by mělo za přímý následek změnu této Smlouvy nebo jejího předmětu. Jména oprávněných osob jsou uvedena v Příloze č. 5 této Smlouvy a jejich role stanoví tato Smlouva. Smluvní strany jsou oprávněny změnit oprávněné osoby. Smluvní strany se dohodly, že v případě změny oprávněné osoby není potřeba uzavírat tomu odpovídající dodatek k této Smlouvě a taková změna je účinná dnem doručení informace o změně druhé smluvní straně.
Oprávněná osoba Oprávněnou osobou je pojištěný.
Harmonogram plnění 3.3.1. Zhotovitel je povinen realizovat Dílo ve lhůtách uvedených v Harmonogramu plnění. Harmonogram plnění musí být oboustranně písemně potvrzen Smluvními stranami.
3.3.2. Zhotovitel je povinen předložit Objednateli do 14 dnů po podpisu Smlouvy k odsouhlasení Harmonogram plnění, respektující Závazné podklady a termíny plnění dohodnuté ve Smlouvě.
3.3.3. V případě, že součástí Díla není rovněž vypracování projektu, Harmonogram plnění začíná termínem předání a převzetí staveniště a končí termínem předání a převzetí Díla včetně lhůty pro vyklizení staveniště.
3.3.4. V Harmonogramu plnění musí být uvedeny základní druhy prací v rámci jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů a u nich uveden předpokládaný termín realizace a finanční objem prováděných prací v jednotlivých měsících provádění Díla.
3.3.5. V Harmonogramu plnění musí být uvedeny také termíny stavební připravenosti pro zahájení prací Subdodavatelů.
3.3.6. Pokud jsou při provádění Díla poskytovány dodávky, služby či práce jinými osobami přímo pro Objednatele, je Objednatel povinen do předloženého Harmonogramu plnění vyznačit termíny stavební připravenosti a provádění těchto přímých dodávek, služeb a stavebních prací.
3.3.7. Zhotovitel je povinen vést po celou dobu provádění Díla časový plán realizace Díla a aktualizovat jej tak, aby z něho byly zřetelné podstatné lhůty. Tento plán realizace Díla musí být v souladu s dohodnutým Harmonogramem plnění a dalšími podmínkami dohodnutými ve Smlouvě.
3.3.8. Termíny odstávek dílčích technologických celků provozu Objednatele, nezbytných pro realizaci Díla, uvedené v Harmonogramu plnění, musí být předem projednány s Objednatelem a Objednatelem písemně schváleny. Termíny odstávek schvaluje Objednatel dle svých obchodních priorit. Požadavky na odstávky dílčích technologických celků provozu Objednatele je Zhotovitel povinen předložit Objednateli nejpozději do konce druhého týdne v měsíci pro nadcházející měsíc. Teprve po odsouhlasení požadovaných odstávek Objednatelem jsou termíny takových odstávek považovány za závazné a Zhotovitel může přistoupit k započetí přípravy a prací na Díle naplánovaných v rámci odstávky.
3.3.9. Délku trvání jednotlivých naplánovaných odstávek nelze překročit, ledaže by s tím Objednatel výslovně písemně souhlasil. Takový souhlas se vztahuje vždy pouze k jednotlivé konkrétní odstávce a Objednatel není jakkoliv povinen souhlas udělit. Nebude-li Zhotovitel schopen zajistit dokončení potřebných prací na Díle během naplánované odstávky, je povinen vyklidit a připravit staveniště a připravit dotčené technologické celky provozu Objednatele tak, aby bylo možno odstávku řádně a včas ukončit. Dokončení potřebných prací proběhne v další odstávce, která bude dohodnutá a schválená Objednatelem. Následky a důsledky nesplnění původního termínu odstávky nelze považovat za přerušení prací z provozních důvodů na straně Objednatele a nezprošťuje tedy Zhotovitele odpovědnosti za splnění Díla v řádném termínu, a to ani po dobu mezi původní plánovanou odstávkou a odstávkou nově dohodnutou, ani po dobu nově dohodnuté odstávky.
Pracovní doba Pod-článek 6.5 je odstraněn a nahrazen následujícím zněním: „Na Staveništi se mohou vykonávat práce bez jakéhokoliv časového omezení, ledaže Xxxxxxx, platné a účinné Právní předpisy nebo správní rozhodnutí stanoví nebo Správce stavby odůvodněně určí svým pokynem jinak.“
Valná hromada Způsob svolávání, hlasování a rozhodování
1. Valná hromada se koná nejméně jednou za účetní období nejpozději do čtyř měsíců od konce předcházejícího účetního období.
2. Svolavatel valné hromady je povinen zajistit uveřejnění pozvánky na valnou hromadu nejméně 30 dnů před jejím konáním na internetových stránkách společnosti a současně nejméně 30 dnů před jejím konáním zaslat pozvánku na valnou hromadu akcionářům, na jejichž jméno jsou evidovány akcie v evidenci zaknihovaných cenných papírů, k třicátému sedmému (37.) dni předcházejícímu dni konání valné hromady ke 24:00 hod., na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je den, který o sedm (7) dní předchází dni konání valné hromady.
3. Na valné hromadě mohou akcionáři vykonávat svá práva buď osobně, prostřednictvím svých zástupců nebo prostřednictvím správce zapsaného v evidenci investičních nástrojů nebo jiné osoby oprávněné podle zápisu v takové evidenci vykonávat práva spojená s akciemi. Zástupce akcionáře na základě plné moci je povinen před zahájením valné hromady odevzdat písemnou plnou moc, z níž vyplývá rozsah jeho oprávnění. Podpis zastoupeného akcionáře na plné moci musí být úředně ověřen. Akcionář - právnická osoba - je zároveň povinen předložit aktuální výpis z obchodního rejstříku nebo ověřený výstup z informačního systému veřejné správy – obchodního rejstříku nebo z jiné zákonem stanovené evidence (v případě osob nezapsaných v obchodním rejstříku). Zástupce, jehož právo zastupovat akcionáře vyplývá z jiné skutečnosti než z plné moci, je povinen tuto skutečnost doložit. Zástupcem akcionáře nemůže být člen představenstva nebo dozorčí rady nebo výboru pro audit.
4. Valné hromady se účastní členové představenstva, členové dozorčí rady a členové výboru pro audit. Představenstvo je povinno zajistit průběh valné hromady po organizační stránce.
5. Svolavatel nebo jím určená osoba pověřená řízením valné hromady do zvolení předsedy valné hromady (dále jen "svolavatel") seznámí valnou hromadu s návrhem svolavatele na složení orgánů valné hromady; o tomto návrhu se hlasuje jako o celku. Není-li návrh svolavatele schválen jako celek, hlasuje se jednotlivě. Akcionáři mohou navrhovat další kandidáty až do zahájení hlasování o prvním návrhu na funkci. Jako o prvním se hlasuje o návrhu svolavatele; pokud není tento návrh schválen, hlasuje se postupně o návrzích předložených přítomnými akcionáři v pořadí podle počtu hlasů akcionáře. Neobdržel-li některý z kandidátů potřebnou většinu, je zvolen ten, který obdržel nejvíce hlasů. Do doby zvolení osob pověřených sčítáním hlasů sčítají hlasy osoby pověřené tím svolavatelem. Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí je svolavatel valné hromady. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba, případně též, že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to řádný průběh valné hromady.
6. Na valné hromadě se hlasuje hlasovacími lístky; podrobnosti stanoví jednací řád valné hromady schválený valnou hromadou.
7. Na valné hromadě se hlasuje nejdříve o návrzích toho, kdo valnou hromadu svolal a je-li valná hromada svolána na žádost, tak toho, na jehož žádost byla svolána. Je-li tento návrh přijat, o dalších protinávrzích v téže věci se již nehlasuje. Není-li tento návrh přijat, hlasuje se postupně o návrzích předložených přítomnými akcionáři v pořadí podle počtu hlasů akcionářů.
8. Valná hromada rozhoduje usnesením, k jehož přijetí se vyžaduje většina hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nevyžaduje většinu jinou.
9. Není-li valná hromada po uplynutí jedné hodiny od stanoveného začátku schopna usnášení, svolavatel seznámí valnou hromadu s touto skutečností a představenstvo svolá, je-li to stále potřebné, náhradní valnou hromadu.
10. V případech, ve kterých má být podle zákona nebo stanov pořízen o rozhodnutí valné hromady notářský zápis, notářsky osvědčena určitá skutečnost nebo zajištěn jiný notářský úkon, zabezpečí představenstvo provedení těchto úkonů a přítomnost notáře, je-li jí třeba, a poskytne mu potřebnou součinnost. Stejně představenstvo postupuje, má-li být o rozhodnutí valné hromady pořízen notářský zápis i v případech, kdy to zákon nebo stanovy nevyžadují.
11. Jednací jazyk valné hromady je jazyk český. Společnost zajišťuje tlumočení mezi jazykem českým a anglickým.
Vrácení příspěvku 1. Zaměstnavatel se zavazuje vrátit Úřadu práce vyplacený měsíční příspěvek nebo jeho část, pokud mu byl poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než za příslušný měsíc náležel, a to nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistil nebo kdy byla zaměstnavateli na základě kontrolního zjištění z kontroly provedené Úřadem práce doručena písemná výzva k vrácení příspěvku. Toto ustanovení dohody se nevztahuje na případy, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně v důsledku nedodržení ujednání uvedeného v Článku II bod 4. této dohody.
2. Zaměstnavatel se zavazuje vrátit vyplacený měsíční příspěvek Úřadu práce, pokud hrubá mzda uvedená ve výkazu „Vyúčtování mzdových nákladů – SÚPM vyhrazené“ (dále jen „výkaz“) nebude zúčtována zaměstnanci k výplatě za tento příslušný měsíc a po zákonných srážkách vyplacena před poskytnutím příspěvku Úřadem práce za příslušný měsíc na účet zaměstnavatele nebo částka pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe a za zaměstnance odvádí z vyměřovacího základu zaměstnance, uvedená v tomto výkazu, nebude odvedena před poskytnutím příspěvku Úřadem práce za příslušný měsíc na účet zaměstnavatele. Vrácení příspěvku bude provedeno ve lhůtě uvedené v bodě 1. tohoto článku dohody.
3. Zaměstnavatel se dále zavazuje vrátit Úřadu práce poskytnutý příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. zákona o zaměstnanosti. Vrácení příspěvku bude zaměstnavatelem provedeno ve lhůtě 30 pracovních dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistil nebo kdy zaměstnavateli byla doručena písemná výzva Úřadu práce k vrácení příspěvku.
4. Příspěvek se vrací na účet, který zaměstnavateli sdělí Úřad práce.
OSOBITNÉ USTANOVENIA O ŠTÁTNEJ POMOCI 1. Štátna, resp. minimálna pomoc sa poskytuje v súlade so zákonom o štátnej pomoci.
2. V zmysle § 5 ods. 2 zákona o štátnej pomoci príjemcom je ten, kto vykonáva hospodársku činnosť bez ohľadu na právnu formu a spôsob financovania a v koho prospech bol vykonaný právny úkon, ktorý ho oprávňuje na získanie pomoci. Na účely tohto zákona sa hospodárskou činnosťou rozumie každá činnosť, ktorá spočíva v ponuke tovaru alebo služieb alebo v ponuke tovaru a služieb na trhu.
3. Podľa čl. 107 Zmluvy o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ) sa pravidlá štátnej pomoci, resp. minimálnej pomoci vo všeobecnosti uplatňujú len vtedy, keď je príjemcom pomoci „podnik“ (v čl. 107 ZFEÚ označený ako „podnikateľ“), pričom podnikom sa rozumie každý subjekt vykonávajúci hospodársku činnosť bez ohľadu na právne postavenie a spôsob jeho financovania (ďalej len „podnik“).
4. Pod nepriamou štátnou pomocou sa rozumie poskytnutie čo i len časti finančných prostriedkov zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom príjemcom z prostriedkov poskytnutých poskytovateľom na účet príjemcu, a to v prípade, ak príjemca nespĺňa aspoň jednu z podmienok uvedených v ods. 10 tohto článku.
5. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak je príjemcom podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku. Ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku sa na neho nevzťahujú.
6. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak príjemcom nie je podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku. Ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku sa na neho nevzťahujú.
7. V prípade podniku rozdiel finančných prostriedkov medzi rozpočtom Projektu a výškou finančných prostriedkov poskytnutých poskytovateľom vo forme štátnej pomoci, ktoré nebudú poskytnuté poskytovateľom, je príjemca povinný zabezpečiť z vlastných zdrojov alebo z iných zdrojov ako je štátny rozpočet.
8. V prípade podniku finančné prostriedky poskytnuté poskytovateľom na účet príjemcu predstavujú štátnu pomoc podľa nariadenia Komisie Európskej únie č. 1407/2013 z 18.12.2013 o uplatňovaní článkov 107 a 108 Zmluvy o fungovaní Európskej únie na pomoc de minimis.
9. Príjemca, ktorý nie je podnikom, čestne vyhlasuje, že sa jeho prostredníctvom podniku, ktorý je jeho spoluriešiteľskou organizáciou (zúčastnený podnik), neposkytuje žiadna nepriama štátna pomoc.
10. Za poskytovanie nepriamej štátnej pomoci sa nepovažuje konanie ak je splnená aspoň jedna z týchto podmienok (podľa ods. 28 Rámca pre štátnu pomoc na výskum, vývoj a inovácie – 2014/C 198/01):
a) zúčastnený podnik znáša celkové náklady Projektu, alebo
b) výsledky spolupráce, ktoré nevedú k vzniku práv duševného vlastníctva, sa môžu vo veľkom rozsahu rozširovať a akékoľvek práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom činností výskumnej organizácie/príjemcu, sa v plnej miere pridelia príjemcovi, alebo
c) akékoľvek práva duševného vlastníctva vyplývajúce z projektu, ako aj príslušné prístupové práva sú pridelené zúčastnenému podniku spôsobom, ktorý primerane odráža jeho pracovné balíky, príspevky a príslušné záujmy, alebo
d) výskumná organizácia/príjemca dostane za práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom jej činností a sú prevedené na zúčastnený podnik alebo ku ktorým získal zúčastnený podnik prístupové práva, kompenzáciu zodpovedajúcu trhovej cene. Od uvedenej kompenzácie sa môže odpočítať absolútna výška hodnoty akéhokoľvek finančného alebo nefinančného príspevku zúčastneného podniku na náklady spojené s činnosťami výskumnej organizácie/príjemcu, ktorých výsledkom boli príslušné práva duševného vlastníctva.
11. Pod pridelením v plnej miere sa na účely tejto Zmluvy rozumie, že príjemca má v plnej miere hospodársky prospech z týchto práv, ponechaním si plného práva s nimi disponovať, ide najmä o vlastnícke právo a licenčné právo. Tieto podmienky môžu byť splnené, aj keď sa príjemca rozhodne uzavrieť ďalšie Zmluvy týkajúce sa týchto práv, vrátane ich licencovania spolupracujúcemu partnerovi.
12. Náhrada zodpovedajúca trhovej cene práv duševného vlastníctva sa týka náhrady za hospodársky prospech vyplývajúci z týchto práv v plnej výške. V súlade so všeobecnými zásadami štátnej pomoci a vzhľadom na ťažkosti spojené s objektívnym stanovovaním trhovej ceny práv duševného vlastníctva bude podmienka považovaná za splnenú, ak bude príjemca ako predajca v momente uzatvárania Zmluvy preukázateľne rokovať s cieľom získať maximálny prospech.
13. V prípade porušenia ods. 9 tohto článku príjemcom, poskytovateľ bude požadovať od príjemcu vrátenie finančných prostriedkov poskytnutých zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom formou nepriamej štátnej pomoci.
14. Príjemca sa zaväzuje vrátiť finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote do 15 dní odo dňa doručenia oznámenia o zistení poskytnutia finančných prostriedkov vo forme nepriamej štátnej pomoci a výzvy na ich vrátenie zaslanej poskytovateľom.
15. V prípade, že príjemca nevráti finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote uvedenej v ods. 14 tohto článku, zakladá toto nesplnenie povinnosti oprávnenie poskytovateľa na odstúpenie od Zmluvy a povinnosť príjemcu na vrátenie nespotrebovaných finančných prostriedkov poskytovateľovi. Týmto nie sú dotknuté ustanovenia všeobecne záväzných predpisov.
Harmonogram Je-li dle Rámcové dohody vyžadován Harmonogram provádění Díla, je Xxxxxxxxxx povinen jej předložit Objednateli bez zbytečného odkladu po uzavření Dílčí smlouvy, nejpozději však ke dni zahájení prací na provádění Díla.
Zmocnění Objednatel tímto zmocňuje (pověřuje) zhotovitele, aby jednal jako jeho zástupce ve všech záležitostech zhotovení, projednání a součinnosti při provádění jednotlivých stupňů projektové dokumentace, zejména při získávání všech nezbytných souhlasných vyjádření, stanovisek, rozhodnutí a nutných právoplatných povolení od dotčených správních orgánů a fyzických nebo právnických osob, které jsou uvedeny v této smlouvě nebo které z této smlouvy vyplývají, nestanoví-li tato smlouva výslovně jinak. Pro vyloučení pochybností předá objednatel zhotoviteli písemnou plnou moc včetně přesného vymezení rozsahu a obsahu zmocnění a jeho časové platnosti bez zbytečného odkladu po oboustranném podpisu této smlouvy.
Opravné zúčtování 27.1 V případě, že Banka neprovede platbu v české měně na území České republiky v souladu s příkazem Klienta a způsobí tím chybu v zúčtování částky nebo v bankovním spojení, provede opravu takové chyby opravným zúčtováním.
27.2 Banka je oprávněna provést opravné zúčtování rovněž na základě žádosti jiné banky, pokud je Klient neoprávněným příjemcem platby nesprávně provedené žádající bankou. V případě opravného zúčtování z podnětu jiné banky je Banka oprávněna odepsat z účtu Klienta i bez jeho souhlasu částku ve výši opravného zúčtování zpětně ke Dni valuty připsání takové nesprávně provedené platby. Opravné zúčtování lze požadovat do 3 měsíců od data nesprávného provedení platby.
27.3 V případě opravy svého vlastního chybného zúčtování Banka uhradí Klientovi ztrátu odpovídající úrokům, které by narostly z peněžních prostředků na účtu za období, po které tyto peněžní prostředky nebyly Klientovi k dispozici, a Banka je oprávněna zatížit účet Klienta úroky narostlými z částky opravného zúčtování za období, po které měl Klient tuto částku neoprávněně k dispozici.
27.4 O provedení opravného zúčtování Banka Klienta vyrozumí výpisem z účtu.
27.5 Banka neprovede opravné zúčtování, byla-li chyba způsobena správným zúčtováním příkazu chybně vystaveného Klientem.
