Common use of Některé další požadavky, se kterými se zaměstnavatelé vysílající pracovníky mohou setkat Clause in Contracts

Některé další požadavky, se kterými se zaměstnavatelé vysílající pracovníky mohou setkat. Vedle obecných pravidel pro vysílání pracovníků, která jsou popsána výše, jsou v řadě zemí ještě aplikovány další požadavky, které se většinou týkají pouze specifických činností či oborů. V řadě zemí (např. v Německu, Rakousku, Francii, Belgii či Švýcarsku) jsou firmy ve stavebnictví povinny odvádět platby do tzv. dovolenkové pokladny. Dovolenkové pokladny pak přebírají povinnosti zaměstnavatelů, co se týče poskytnutí zákonné dovolené pro zaměstnance, a přímo zaměstnancům vyplácejí příslušnou náhradu za dovolenou. Problémem je, že povinnost odvádět příspěvky do dovolenkových pokladen mají i firmy vysílající své zaměstnance ve stavebnictví do zemí, v nichž existuje tento systém. Vysílající zaměstnavatelé musejí povinně odvádět vysoké platby (až např. kolem 15 % hrubé mzdy) do příslušné pokladny (např. SOKA-BAU29 v Německu či BUAK30 v Rakousku), což je však nezprošťuje povinnosti poskytnout zaměstnancům zákonnou placenou dovolenou dle českého zákoníku práce. Za určitých podmínek mohou zaměstnanci (i z České republiky) žádat o příspěvek na dovolenou z dovolenkové pokladny, nicméně se jedná o poměrně komplikovanou proceduru. K nahlášení do příslušné dovolenkové pokladny dochází automaticky přes ohlášení vyslaných zaměstnanců (viz Kapitola 1.2.5). Problémem také bývá přesně stanovit, zda se v dané zemi jedná o stavební činnost, která spadá pod povinnost platby do dovolenkové pokladny. V takovém případě je nejvhodnější kontaktovat příslušnou dovolenkovou pokladnu s žádostí o posouzení, zda se vysílajícího podniku povinnost platby do dovolenkové pokladny v konkrétním případě týká, či ne.

Některé další požadavky, se kterými se zaměstnavatelé vysílající pracovníky mohou setkat. Vedle obecných pravidel pro vysílání pracovníků, která jsou popsána výše, jsou v řadě zemí ještě aplikovány další požadavky, které se většinou týkají pouze specifických činností či oborů. V řadě zemí (např. v Německu, Rakousku, Francii, Belgii Francii či ŠvýcarskuBelgii) jsou firmy ve stavebnictví povinny odvádět platby do tzv. dovolenkové pokladny. Dovolenkové pokladny pak přebírají povinnosti zaměstnavatelů, co se týče poskytnutí zákonné dovolené pro zaměstnance, a přímo zaměstnancům vyplácejí příslušnou náhradu za dovolenou. Problémem je, že povinnost odvádět příspěvky do dovolenkových pokladen mají i firmy vysílající své zaměstnance ve stavebnictví do zemí, v nichž existuje tento systémsystém existuje. Vysílající zaměstnavatelé musejí povinně odvádět vysoké platby (až např. kolem 15 % hrubé mzdy) do příslušné pokladny (např. SOKA-BAU29 BAU28 v Německu či BUAK30 BUAK29 v Rakousku), což je však nezprošťuje povinnosti poskytnout zaměstnancům zákonnou placenou dovolenou dle českého zákoníku práce. Za určitých podmínek mohou totiž zaměstnanci (i z České republiky) žádat o příspěvek na dovolenou z dovolenkové pokladnypokladny ze zahraničí, nicméně se jedná o poměrně komplikovanou proceduru. Až do konce roku 2020 budou čeští zaměstnavatelé povinni poskytnout a proplatit zaměstnancům celou zákonnou placenou dovolenou dle českého zákoníku práce i v případě, že zaměstnanci získali příspěvek ze zahraniční dovolenkové pokladny. Novela zákoníku práce 262/2006 Sb. účinná od 1. 1. 2021 toto naštěstí změnila30 (viz § 222a – Zaměstnanci, který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb91 do jiného členského státu Evropské unie, nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu náhrada za dovolenou přísluší podle právních předpisů členského státu, do něhož byl vyslán). K nahlášení do příslušné dovolenkové pokladny dochází automaticky přes ohlášení vyslaných zaměstnanců (viz Kapitola 1.2.5). Problémem také bývá přesně stanovit, zda se v dané zemi jedná o stavební činnost, která spadá pod povinnost platby do dovolenkové pokladny. V takovém případě pochybností je nejvhodnější kontaktovat příslušnou dovolenkovou pokladnu s žádostí o posouzení, zda se vysílajícího podniku povinnost platby do dovolenkové pokladny v konkrétním případě týká, či ne.. 30Novela zákoníku práce 262/2006 Sb. ve znění platném od 1. 1. 2021 xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xx/0000-000/xxxxx-00000000

Některé další požadavky, se kterými se zaměstnavatelé vysílající pracovníky mohou setkat. Vedle obecných pravidel pro vysílání pracovníků, která jsou popsána výše, jsou v řadě zemí ještě aplikovány další požadavky, které se většinou týkají pouze specifických činností či oborů. V řadě zemí (např. v Německu, Rakousku, Francii, Belgii Francii či ŠvýcarskuBelgii) jsou firmy ve stavebnictví povinny odvádět platby do tzv. dovolenkové pokladny. Dovolenkové pokladny pak přebírají povinnosti zaměstnavatelů, co se týče poskytnutí zákonné dovolené pro zaměstnance, a přímo zaměstnancům vyplácejí příslušnou náhradu za dovolenou. Problémem je, že povinnost odvádět příspěvky do dovolenkových pokladen mají i firmy vysílající své zaměstnance ve stavebnictví do zemí, v nichž existuje tento systémsystém existuje. Vysílající zaměstnavatelé musejí povinně odvádět vysoké platby (až např. kolem 15 % hrubé mzdy) do příslušné pokladny (např. SOKA-BAU29 BAU33 v Německu či BUAK30 BUAK34 33 Informace o dovolenkové pokladně SOKA-BAU v Německu xxxx://xxx.xxxx-xxx.xx/xxxxxx/xx/ v Rakousku), což je však nezprošťuje povinnosti poskytnout zaměstnancům zákonnou placenou dovolenou dle českého zákoníku práce. Za určitých podmínek mohou totiž zaměstnanci (i z České republiky) žádat o příspěvek na dovolenou z dovolenkové pokladnypokladny ze zahraničí, nicméně se jedná o poměrně komplikovanou proceduru. Až do konce roku 2020 byli čeští zaměstnavatelé povinni poskytnout a proplatit zaměstnancům celou zákonnou placenou dovolenou dle českého zákoníku práce i v případě, že zaměstnanci získali příspěvek ze zahraniční dovolenkové pokladny. Novela zákoníku práce 262/2006 Sb. účinná od 1. 1. 2021 toto naštěstí změnila35 (viz § 222a – Zaměstnanci, který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb do jiného členského státu Evropské unie, nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu náhrada za dovolenou přísluší podle právních předpisů členského státu, do něhož byl vyslán). K nahlášení do příslušné dovolenkové pokladny dochází automaticky přes ohlášení vyslaných zaměstnanců (viz Kapitola 1.2.5). Problémem také bývá přesně stanovit, zda se v dané zemi jedná o stavební činnost, která spadá pod povinnost platby do dovolenkové pokladny. V takovém případě pochybností je nejvhodnější kontaktovat příslušnou dovolenkovou pokladnu s žádostí o posouzení, zda se vysílajícího podniku povinnost platby do dovolenkové pokladny v konkrétním případě týká, či ne.