Obchodněprávní režim distributorské smlouvy Vzorová ustanovení

Obchodněprávní režim distributorské smlouvy. Ve většině případů bude distributorská smlouva v režimu obchodního zákoníku již na základě faktu, že subjekty distributorské smlouvy jsou podnikatelé dle § 2 obchodního zákoníku, protože v § 261, odstavec 1 uvedeného předpisu je jasně stanoven předpoklad, že pro podřízení obchodnímu zákoníku stačí samotná povaha účastníků závazkového vztahu. Distributorská smlouva má natolik obchodní povahu, že její využití mezi stranami, z nichž ani jedna není obchodník, je téměř nemožné. Toto tvrzení lze vyvodit především ze samotného účelu distributorské smlouvy, kdy jedna ze stran je výrobcem určitého zboží, a tedy podnikatelem. Otázka, zda strana druhá, tedy distributor, může být i nepodnikatelem, je sporná a budu se jí věnovat v dalším odstavci. Nejčastěji jsou podnikatelé oba subjekty, kdy předmětem podnikatelské činnosti výrobce je právě výroba zboží a předmětem podnikatelské činnosti distributora často i jen distribuce zboží od různých výrobců skrze svou vlastní distributorskou síť. Jedná se tedy o relativní obchod, tj. závazkový vztah mezi dvěma podnikateli týkající se jejich podnikatelské činnosti.25 V některých případech se uplatňuje distributorská smlouva, kde výrobce vytváří vlastní síť prodejců prostřednictvím fyzických osob, které jeho výrobky šíří pouze v malém okruhu svých blízkých. Jedná se o klasické schéma například u výrobců kosmetiky, kteří své výrobky na trh nedávají prostřednictvím maloobchodní sítě, ale pouze prostřednictvím svých „zástupců“, kteří obvykle bývají v pozici distributora. V takových smlouvách lze považovat osobu distributora za nepodnikatele, protože obvykle nesplňuje ani jednu z podmínek uvedených v § 2 obchodního zákoníku. Činnost takto prováděná obvykle není soustavnou činností, ale má pouze příležitostný charakter. Nejedná se o jednotlivé typy podnikatele uvedené v odstavci 2 výše zmíněného ustanovení, tedy ani o osoby zapsanou v obchodním rejstříku dle obchodního zákoníku, ani o osobu podnikající na základě živnostenského oprávnění dle zákona číslo 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. Ve většině případů se nejedná ani o podnikání na základě jiného než živnostenského oprávnění a stejně tak není tato činnost zemědělskou výrobou. V takových situacích nelze právní režim smlouvy posuzovat podle obchodního zákoníku pouze na základě ustanovení § 261 odstavce 1 a je nutno prověřit využití dalších možností zákona.26 Distributorská smlouva může být podřízena obchodnímu zákoníku dále na základě ustanovení § 262 obchodního zákoníku, tedy...

Related to Obchodněprávní režim distributorské smlouvy

  • Předmět smlouvy, účel a výše dotace 1. Poskytovatel v souladu s usnesením Zastupitelstva Ústeckého kraje ze dne 21. 06. 2021 poskytuje příjemci ze svého rozpočtu investiční dotaci (vyrovnávací platbu) (dále jen „Dotace“) ve výši 300.000.000,- Kč (slovy: třistamilionů korun českých), která bude převedena bezhotovostně na účet příjemce uvedený v záhlaví této smlouvy, za podmínky, že ji příjemce stanoveným způsobem použije nejpozději do 31. 12. 2021, pokud nebude postupováno podle čl. II odst. 4. nebo odst. 5. této smlouvy.

  • Ostatní podmínky smlouvy 8.1. Objednatel je po celou dobu provádění díla jeho vlastníkem.

  • Smluvní pokuty, náhrada škody, odstoupení od smlouvy a výpověď smlouvy 10.1 Je-li zhotovitel v prodlení s předáním Plnění či jeho části v termínu dle Čl. III této smlouvy, uhradí objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05% z ceny Díla či jeho části za každý byť i jen započatý den prodlení.

  • Prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob Dodavatel může prokázat určitou část profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 zákona požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit:

  • Prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob Dodavatel může prokázat určitou část technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 ZZVZ prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit

  • Doba trvání smlouvy, ukončení smlouvy 1. Smluvní strany mohou odstoupit od smlouvy z důvodu podstatného porušení smlouvy.

  • Úrok z prodlení a smluvní pokuta 1. Pro případ porušení smluvních povinností dle této Smlouvy dohodly strany Smlouvy ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku v textu Smlouvy uvedené smluvní pokuty. Pohledávka Objednatele na zaplacení smluvní pokuty, případně jiné pohledávky vzniklé Objednateli na základě Smlouvy, může být započtena na pohledávku Zhotovitele na zaplacení ceny za provedené dílo.

  • Doba trvání rámcové smlouvy Tato rámcová kupní smlouva se uzavírá na dobu 12 měsíců od data jejího uzavření dle bodu 15.11 této smlouvy. Po tuto dobu může kupující prodávajícímu zadávat veřejné zakázky za podmínek této rámcové smlouvy.

  • Odstoupení od smlouvy, výpověď smlouvy 1. Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, že dodavatel uvedl nepravdivé prohlášení dle čl. II. odst. 2 smlouvy.

  • Doba trvání smlouvy a ukončení smlouvy 1. Výpověď Smlouvy. V případě, že je Xxxxxxx uzavřena na dobu neurčitou a ve Smlouvě není sjednána výpovědní doba, je každá ze Smluvních stran oprávněna Smlouvu vypovědět i bez udání důvodu s 3 měsíční výpovědní dobou, která počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé Smluvní straně a končí posledním dnem kalendářního měsíce. 2. Odstoupení od Smlouvy. 2.1 Kterákoliv ze Smluvních stran je oprávněna od Xxxxxxx odstoupit s účinností ke dni doručení písemného oznámení o odstoupení druhé Smluvní straně, jestliže druhá Smluvní strana podstatným způsobem poruší tuto Smlouvu. Za podstatné porušení Smlouvy Poskytovatelem se považuje (i) prodlení Poskytovatele s poskytnutím Plnění delší než 10 pracovních dní, (ii) porušení povinnosti mlčenlivosti stanovené článkem XV. Obchodních podmínek Poskytovatelem, (iii) prodlení Poskytovatele s odstraněním vad Plnění delším než 5 pracovních dní. Za podstatné porušení Smlouvy Objednatelem se považuje prodlení Objednatele s úhradou ceny delší než 60 kalendářních dní. Za podstatné porušení Xxxxxxx se rovněž považuje takové porušení Smlouvy, na které byla druhá Smluvní strana písemně upozorněna a ani po uplynutí přiměřené lhůty (v minimální délce 30 kalendářních dnů) uvedené ve výzvě závadný stav neodstranila. 2.2 Objednatel je oprávněn odstoupit od Smlouvy také v případě, kdy: a) bude zahájeno trestní stíhání proti Poskytovateli nebo proti některé z Osob (zejména v souvislosti s Korupčním jednáním), nebo b) byl Poskytovatel pravomocně odsouzen pro trestný čin, nebo c) některá z Osob byla v souvislosti s Korupčním jednáním pravomocně odsouzena pro trestný čin, nebo d) byl uložen Poskytovateli, nebo Osobě v souvislosti s Korupčním jednáním, trest, ochranné či zajišťovací opatření. 3. Trvající nároky a ujednání. Odstoupením Smlouva zaniká. Odstoupením ani jiným způsobem ukončení Smlouvy nezanikají: a) vzniklé nároky vyplývající z odpovědnosti za vady Plnění; b) ujednání o odpovědnosti za vady; c) ujednání o povinnosti mlčenlivosti, ochrany osobních údajů; d) nároky na náhradu škody vzniklé z porušení Smlouvy; e) další nároky, u nichž tak stanoví příslušné právní předpisy. 4. Hmotné a nehmotné věci jako součást Plnění po přechodu nebo převodu vlastnického práva. Nestanoví-li Smlouva jinak, dodané hmotné a nehmotné věci jako součást Plnění, ke kterým před odstoupením od Xxxxxxx přešlo nebo bylo převedeno vlastnické právo na Objednatele: a) zůstávají po odstoupení od Xxxxxxx ve vlastnictví Objednatele. V tomto případě má Poskytovatel nárok na náhradní peněžité plnění do výše, v níž měl Objednatel z uvedených použitých věcí prospěch. Byla-li již za tyto dodané věci jako součásti Plnění uhrazena Cena, je Poskytovatel povinen vrátit Objednateli rozdíl mezi cenou a nárokem na náhradní peněžité plnění dle předchozí věty. Nebyla-li Cena za tyto dodané věci před odstoupením od Xxxxxxx uhrazena, je Objednatel povinen Poskytovateli poskytnout náhradní peněžité plnění snížené o případné nároky Objednatele zejména na smluvní pokutu, náhradu škody; nebo b) může Objednatel po odstoupení od Smlouvy Poskytovateli vrátit. Poskytovatel je současně povinen vrátit Objednateli dosud zaplacenou Cenu nebo její část. 5. Vypořádání smluvních stran. V případě odstoupení od Smlouvy jsou Smluvní strany povinny se mezi sebou vypořádat způsobem a ve lhůtách stanovených Objednatelem. Objednatel je povinen do 30 dnů ode dne účinnosti odstoupení od Xxxxxxx doručit písemné oznámení Poskytovateli, jakým způsobem budou vzájemné vztahy vypořádány. V písemné zprávě o vypořádání Objednatel: a) vymezí vzájemné nároky vzniklé mezi Smluvními stranami odstoupením od Smlouvy a/nebo trvající vzájemné nároky vzniklé dle Smlouvy, zejména nároky na vrácení hmotných a nehmotných věcí jako součástí Plnění, nároky na vrácení jiného plnění poskytnutého dle Smlouvy, nároky na náhradní peněžité plnění, nároky na zaplacení smluvních pokut, nároky na náhradu škody, nároky vzniklé z odpovědnosti za vady atd., b) stanoví přiměřené lhůty pro splnění vzájemných povinností Smluvních stran z vzájemného vypořádání. Způsob vypořádání a lhůty stanovené Objednatelem jsou pro Smluvní strany závazné. Náklady vzniklé v souvislosti s odstoupením od Xxxxxxx a případným vrácením poskytnutého plnění nese Poskytovatel.