Popis metody. Tato metoda slouží pro rozvoj kreativních schopností vymýšlet nápady, rozvíjet fantazii a pro uvolnění myšlenkového potenciálu. Metoda spočívá ve vypsání si všech písmen abecedy a následném zápisu pojmů k hlavnímu tématu. Cílem je nalézt ke každému písmenu abecedy min. jednu asociaci, která začíná na stejné písmeno jako písmeno abecedy. Opět platí pravidlo, že není dobré se příliš odchylovat od hlavního problému. Vypsané pojmy (nejlépe podstatná jména, přídavná jména a slovesa) je důležité opět krátce vyhodnotit. Lze pojmy kategorizovat, ale je možné se jimi jen inspirovat a přemýšlet, proč vám vyvstaly na mysl právě tyto pojmy. Jedna ustálená varianta – vypsání všech písmen abecedy a následný zápis pojmů k hlavnímu tématu Kreativní abeceda (zkrácená verze) na téma „Zámořské objevy“ A - Atahualpa B – bohatství, Bible, Brazílie C – Xxxxxx, conquistadoři
Popis metody. Tato metoda je vhodná zejména pro motivaci studentů se zábranami a ostychem a k nácviku některých diskusních pravidel. Učitel vyzve žáky, aby si při čtení textu vybrali jednu nebo dvě části (věty, souvislejší pasáže), které se jim zdají být zajímavé a které je podle nich vhodné nějak komentovat. Žáci jsou následně vybídnuti k tomu, aby si zvolenou pasáž zaznamenali, spolu s číslem strany, odstavcem či číslem řádku. Zároveň napíší svou poznámku k citátu, kde vysvětlí, proč je citát zaujal. Xxxxx také projevit nesouhlas s tím, co se v citátu sděluje. Žák, který je učitelem vyzván, aby vybraný úryvek přečetl, předem oznámí třídě, ze které strany (nebo odstavce) citát pochází, aby spolužáci měli text před očima. Když žák přečte citát, učitel vyzve ostatní ve třídě, aby odhadovali, proč si jejich spolužák vybral právě tento citát. Žáci vždy svůj názor zdůvodní, mohou reagovat na sebe navzájem a vyjadřovat souhlas či nesouhlas s názorem předchozím. Nikdy žádný výběr ani komentář nesmí být zesměšněn. Žáci nesdělují, co si o citátu myslí oni, ale hledají důvody, pro něž si mohl citát vybrat jejich spolužák. Metoda má jednu ustálenou podobu, lze ji charakterizovat následujícími kroky: ⮚ Jeden student předem oznámí třídě, ze které strany (odstavce, z kterého řádku) citát pochází a pak citát přečte (opravdu jen citát!). Ten, kdo přečte svůj citát, sám vyvolává spolužáky, kteří se hlásí o slovo. ⮚ Ostatní odhadují, proč si jejich spolužák vybral právě tento citát, a snaží se nalézt co nejpravděpodobnější důvod. Nehovoří přitom k celé třídě, ale jen k tomu, kdo dal svůj výpisek všanc. Jako učitelé dbáme na to, aby se spolužáci navzájem nezesměšňovali, neodbíhali od tématu atp. a s důvěrou čekáme, že se o slovo postupně přihlásí více studentů – jen co se jim podaří zformulovat své mínění. ⮚ V závěru diskuse nad citátem přečte student, jenž si ho vybral, ostatním své poznámky – komentář. Toto je definitivní konec diskuse. Poslední slovo opravdu patří tomu, kdo v úvodu četl svůj výpisek z textu, a nikdo už nic dalšího nekomentuje.
Popis metody. Následuje popis složek a postupů zkoušky založené na modelu rekonstruované lidské epidermis při hodnocení dráždění kůže. Model rekonstruované lidské epidermis lze sestavit, připravit nebo získat komerčně (např. Epi Skin™, EpiDerm™ a SkinEthic RHE™). Protokoly standardní zkušební metody pro EpiSkin™, EpiDerm™ a Ski nEthic RHE™ lze získat na adrese [xxxx://xxxxx.xxx.xx.xxxxxx.xx] (21, 22, 23). Zkoušení lze provádět následujícím způsobem:
Popis metody. 1.8.1 Přístroje a pomůcky Zkušební nádoby a jiné přístroje a pomůcky, které přijdou do styku se zkušebními roztoky, by měly být celoskle něné nebo z jiného chemicky inertního materiálu. Jednotlivé díly je zapotřebí důkladně vymýt, aby bylo zajištěno, že žádné organické ani anorganické nečistoty nebudou moci narušovat růst řas nebo složení zkušebních roztoků. Zkušebními nádobami budou za normálních podmínek skleněné baňky takových rozměrů, aby pojaly dostatečný objem kultury pro měření během zkoušky a umožnily dostatečný hmotnostní přenos CO2 z atmosféry (viz bod 1.8.9 druhý odstavec). Je třeba mít na paměti, že objem kapaliny musí být dostačující pro analytická stanovení (viz bod 1.8.11 pátý odstavec). Kromě toho bude potřebné veškeré následující vybavení nebo jeho část: — Kultivační zařízení: doporučuje se místnost nebo komora, v níž lze udržovat zvolenou inkubační teplotu na ±2 °C. — Přístroje na měření světla: je důležité mít na paměti, že metoda měření intenzity světla a zejména typ snímače (kolektoru) ovlivní naměřenou hodnotu. Měření by se mělo nejlépe provádět pomocí kulového (4 π) snímače (reaguje na přímé a odražené světlo ze všech úhlů nad a pod rovinou měření), nebo 2 π snímače (reaguje na světlo ze všech úhlů nad rovinou měření). — Zařízení pro stanovení biomasy řas. Počet buněk, který je nejčastěji používaným náhradním parametrem pro biomasu řas, lze určit pomocí elektronického počítače částic, mikroskopu s počítací komůrkou nebo průto kovým cytometrem. Další náhrady biomasy lze měřit průtokovým cytometrem, fluorimetrem, spektrofoto metrem nebo kolorimetrem. Je užitečné vypočítat faktor pro konverzi počtu buněk na suchou hmotnost. Aby bylo možné zajistit užitečná měření při nízkých koncentracích biomasy při použití spektrofotometru, může vzniknout nutnost používat kyvety s dráhou světla nejméně 4 cm.
Popis metody. 1.7.1 Přístroje a pomůcky Veškeré vybavení přicházející od styku se zkušebními médii by mělo být vyrobeno ze skla nebo jiného chemicky inertního materiálu. Skleněné pomůcky použité pro kultivační a zkušební účely je zapotřebí vyčistit od chemic kých kontaminantů, které by mohly unikat do zkušebního média, a musí být sterilní. Zkušební nádoby by měly být dostatečně široké, aby mohly lístky jednotlivých kolonií v kontrolních nádobách růst, aniž by se na konci zkoušky překrývaly. Není důležité, zda se kořeny dotýkají dna zkušebních nádob, ale doporučuje se, aby v každé zkušební nádobě byla minimální hloubka 20 mm a minimální objem 100 ml. Volba zkušebních nádob není zá sadně důležitá, pokud budou splněny tyto požadavky. Jako vhodné se potvrdily skleněné kádinky, krystalizační misky nebo skleněné Petriho misky vhodných rozměrů. Zkušební nádoby musí být zakryty, aby se minimalizo valo odpařování a náhodná kontaminace, přičemž však musí být umožněna nezbytná výměna vzduchu. Vhodné zkušební nádoby a zejména kryty musí zabránit stínění nebo změnám spektrálních charakteristik světla. Kultury a zkušební nádoby by se neměly přechovávat společně. Toho se nejlépe dosáhne pomocí samostatných komor, inkubátorů či místností pro růst za podmínek prostředí. Osvětlení a teplota musí být regulovatelné a musí se udržovat na stálé úrovni (viz bod 1.7.8).