Posouzení opatření. K posouzení opatření podle smluvních ustanovení o stát- ních podporách se musí nejprve přezkoumat, zda opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.
Posouzení opatření. 7.1. POSOUZENÍ EXISTENCE PODPORY VE SMYSLU ČL. 107 ODST. 1 SFEU
Posouzení opatření. (30) Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou podpory posky tované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodář skou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi člen skými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li Smlouva jinak.
(31) Pokud se týká podmínky použití státních prostředků, podle zamýšleného opatření obdrží vybraní příjemci státní příspěvek. Za poskytnutí těchto finančních příspěvků odpovídá stát. Komise dospěla k závěru, že opatření představuje použití státních prostředků.
(32) Pokud se týká podmínky selektivní hospodářské výhody, dané opatření režimu podpory se týká pouze společností působících v železniční dopravě, které provozují kombi novanou dopravu na území České republiky. Podpora tudíž zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby.
(33) Pokud se týká podmínky narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy, jestliže podpora poskytovaná členským státem posiluje postavení určitého podniku ve srovnání s jinými podniky, které si konkurují na trhu v rámci Společenství, musí se mít za to, že posledně jmenované podniky jsou touto podporou ovlivněny (4).
(34) Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombi nované přepravy zboží mezi členskými státy (5) osvobo dila od 1. července 1993 provoz kombinované dopravy definované v článku 1 zmíněné směrnice od všech systémů kvót a povolení. Od té doby ve stoupající míře roste aktivita podniků v několika členských státech a obchod v rámci Společenství se začal rozvíjet. Konku rence mezi hospodářskými subjekty působícími v kombinované přepravě zboží se tedy rozvíjí za hranice jednotlivých členských států. Díky zeměpisné poloze České republiky je rozvoj konkurence mezi provozovateli kombinované dopravy na jejím území i mimo ně rela tivně výraznější než v jiných oblastech Společenství. Zamýšlené opatření podpoří provozovatele kombinované dopravy, kteří působí v rámci České republiky, v konkurenci s ostatními provozovateli působícími v sousedních členských státech. Mohlo by proto narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy.
(35) S ohledem na uvedené skutečnosti Komise shledala, že oznámený režim podpory představuje podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, a je proto v zásadě na základě uvedeného článku zakázán, pokud by ovšem nebyl považován za slučitelný se společným trhem na z...
Posouzení opatření. V návaznosti na své hodnocení došla Komise k závěru, že mechanismus vyrovnávacího fondu ve prospěch společnosti ELTA představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jelikož částka podpory, která by byla společnosti ELTA poskytnuta v období 2015–2019 (nebo 2016–2020), by mohla přesáhnout částku 15 milionů EUR ročně, Komise posuzovala mechanismus vyrovnávacího fondu podle revidovaného rámce pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (dále jen „rámec pro SOHZ z roku 2012“) (2), který stanoví pokyny pro posuzování slučitelnosti vyrovnání za službu obecného hospodářského zájmu nad 15 milionů EUR za rok. V návaznosti na své hodnocení došla Komise k závěru, že mechanismus vyrovnávacího fondu splňuje všechny podmínky rámce pro SOHZ z roku 2012 stanovené v oddílech 2.1 až 2.8. Jak je vysvětleno v bodě 51 rámce pro SOHZ z roku 2012, tyto požadavky „obvykle dostačují k zajištění toho, že podpora nenarušuje hospodářskou soutěž způsobem, který by byl v rozporu se zájmy Unie“. Podle bodu 52 rámce pro SOHZ z roku 2012 „je však možné, že za určitých výjimečných okolností by nemuselo být vyřešeno vážné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a podpora by mohla narušit obchod v rozsahu, který by byl v rozporu se zájmem Unie“. Přestože je financování povinnosti univerzální služby prostřednictvím vyrovnávacího fondu v daném případě naprosto přijatelné a třetí směrnice o poštovních službách jej povoluje, výše příspěvků požadovaných od různých provozovatelů (včetně společnosti ELTA) vyvolává specifické otázky ohledně rozvoje obchodu EU. Komise se domnívá, že situace, kdy příspěvky požadované od provozovatelů poštovních služeb, kteří společnosti ELTA konkurují, jsou příliš vysoké, může vést k vytlačení některých soutěžitelů z trhu (nebo alespoň z oblasti univerzální služby) nebo k odrazení společností od vstupu na trh, což vede k uzavření trhu poštovních služeb (nebo alespoň k další monopolizaci oblasti univerzální služby).
Posouzení opatření a. EXISTENCE PODPORY VE SMYSLU ČL. 107 ODST. 1 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EU
(40) Komise zkoumala, zda lze opatření považovat za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, v němž se stanoví, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.“
(41) Má-li se tedy jednat o státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, je nutné, aby byly splněny všechny podmínky uvedeného ustanovení21, a sice:
a) musí se jednat o státní zásah nebo zásah ze státních prostředků, který lze přičíst státu, v souvislosti s hospodářskou činností;
b) zásah musí selektivně zvýhodňovat svého příjemce;
c) zásah musí být způsobilý ovlivnit obchod mezi členskými státy;
d) zásah musí narušovat hospodářskou soutěž nebo hrozit jejím narušením.
Posouzení opatření. Aby Komise určila, zda se jedná o nadměrnou náhradu, musí v souladu se sdělením v případě státní podpory pro provozova- tele veřejnoprávního vysílání nejprve určit hrubé náklady na poskytování veřejné služby, odečíst zisk z komerčního využití veřejné služby (např. z reklamy), a tak zjistit čisté náklady veřejné služby. Kromě toho musí Komise určit, zda dotčený provozovatel televizního vysílání nezpůsobuje zbytečné narušení Ofcom v roce 2007 a ze znalecké zprávy, kterou pro Ofcom vypracovala konzultantská společnost (LEK).
Posouzení opatření. Na základě předběžného posouzení má Komise pochybnosti, zda opatření nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Předběžné posouzení Komise konkrétně nasvěd čuje tomu, že na žádné z úrovní (výstavba, provoz a užívání) nelze vyloučit selektivní hospodářské zvýhodnění. Spolufinan cování arény z veřejných zdrojů by navíc velmi pravděpodobně narušovalo hospodářskou soutěž nebo by v jeho případě naru šení hospodářské soutěže přinejmenším hrozilo, jelikož spolufi nancování se údajně omezuje na zaplnění mezery ve financo vání (v případě, že na projekt nebudou chtít přispět žádní jiní hráči na trhu), což znamená, že bez příspěvku města by v rozpočtu projektu chyběl dostatek prostředků. I když je většina aktivit, ke kterým se má aréna využívat, místní povahy, zařízení bude mít kapacitu také k pořádání velkých mezinárod ních akcí, a z tohoto důvodu nelze vyloučit vliv na hospodář skou soutěž a na obchod mezi členskými státy. V této fázi a na základě předběžného posouzení se proto Komise domnívá, že by oznámené opatření mohlo představovat státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Za výše uvedených podmínek je tudíž nutné zvážit, zda opatření lze shledat slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. K takovému posouzení patří přezkou mání, zda opatření sleduje politický cíl společného zájmu a zda je nezbytné a přiměřené a nezpůsobuje nežádoucí narušení hospodářské soutěže. Na základě předběžného posouzení má Komise v této fázi pochybnosti, zda by se na všech třech úrov ních možné podpory (výstavba, provoz a užívání) dal navrho vaný projekt považovat za slučitelný podle čl. 107 odst. 3 písm.
Posouzení opatření. 5.1. Existence státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU
(199) Komise již ve 143. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení dospěla k závěru, že mechanismus představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
5.1.1. Přičitatelnost státu a financování ze státních prostředků
(200) Pokud jde o existenci státních prostředků, francouzské orgány vydávají v rámci francouzského kapacitního mechanismu kapacitní certifikáty provozovatelům kapacity bezplatně. Zároveň vytvářejí pro tyto certifikáty trh tím, že stanovují dodavatelům elektřiny povinné kvóty a tyto kvóty určují podle nejvyšší poptávky jejich zákazníků. Vytvářejí tak pro tyto certifikáty poptávku a jí odpovídající hodnotu. Mimoto, místo aby stát certifikáty provozovatelům kapacity prodal nebo na ně vypsal aukci, přiděluje je bezplatně, a tím se vzdává veřejných zdrojů.
(201) Francouzské orgány ani třetí strany nepředložily argumenty, které by tuto analýzu zpochybňovaly.
(202) Komise naopak mezitím přijala ještě rozhodnutí, které potvrzuje, že systém dotací zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů formou certifikátů představuje státní podporu (31). Je nutno konstatovat, že v tomto případě nebyla u těchto zelených certifikátů zaručena žádná minimální cena.
(203) Kromě toho není správné odlišovat tento případ od případu rumunských zelených certifikátů na základě toho, že ve francouzském mechanismu by poskytovatelé měli na výběr, zda přenesou pořizovací náklady kapacitních certifikátů na odběratele, či nikoli. Ve skutečnosti platí minimálně to, že v souladu s článkem R 337-19 nařízení č. 2015-1823 ze dne 30. prosince 2015 o kodifikaci regulatorní části energetického zákoníku musí regulované prodejní sazby povinně zahrnovat cenu kapacitních certifikátů. Francouzské orgány mimoto hájily stanovisko, že tržní cena (referenční tržní cena používaná k vypořádání rozdílů) musí být stanovena jako průměr cen vyplýva jících z jednotlivých pořádaných aukcí (a proto nemůže zohledňovat ceny mimoburzovních transakcí) právě z toho důvodu, aby byla zajištěna reprodukovatelnost referenční tržní ceny. Reprodukovatelností referenční tržní ceny se rozumí schopnost reprodukovat referenční tržní cenu v kupních smlouvách, které uzavírají dodavatelé se svými klienty, a podle francouzských orgánů si ji přeje značná část účastníků. To potvrzuje, že značná část dodavatelů, ne-li všichni, fakturují náklady vzniklé v důsledku nákupu kapacitních certifikátů svým klientům.
(204) Kapacitní mechanismus v podobě původně...
Posouzení opatření. 3.1. Existence podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU
32) Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“. Z toho vyplývá, že aby určité opatření mohlo být považováno za státní podporu, musí být splněny tyto kumulativní podmínky: 1) opatření musí být poskytnuto ze státních prostředků, 2) musí podnikům poskytovat hospodářskou výhodu, 3) tato výhoda musí být selektivní a narušovat hospodářskou soutěž nebo jejím narušením hrozit, 4) opatření musí ovlivňovat obchod mezi členskými státy.
33) Přítomnost státních prostředků: Prostředky jsou poskytovány buď přímo ze státního rozpočtu, nebo z jiných zdrojů, včetně parafiskálních poplatků ukládaných určitým subjektům, které však představují příjmy fondu. Jelikož je fond právnickou osobou ve vlastnictví státu a jeho činnosti se řídí zákonem, tyto příjmy jsou trvale pod kontrolou veřejných orgánů, které s nimi mohou disponovat. Státní prostředky jsou tudíž do tohoto režimu jednoznačně zapojeny.
34) Hospodářské zvýhodnění podniku: Příjemci v rámci tohoto režimu mohou získat finanční zvýhodnění v podobě přímých dotací. Za běžných tržních podmínek by dotace nezískali a museli by nést veškeré náklady na svou činnost bez státního příspěvku. Režim tedy příjemcům podpory poskytuje hospodářské zvýhodnění.
35) Selektivita a narušení hospodářské soutěže: Xxxxx je svou povahou selektivní, neboť příjemci podpory působí v audiovizuálním odvětví. Příjemci soutěží s dalšími podniky zapojenými do činností v oblasti kinematografie, které výhod tohoto režimu nutně nevyužívají. Režim tudíž narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž.
36) Vliv na obchod uvnitř EU: Jelikož je výroba audiovizuálních děl předmětem obchodu na mezinárodní úrovni, finanční zvýhodnění poskytnuté na základě režimu by mohlo ovlivnit obchod mezi členskými státy.
37) Nelze vyloučit, že určité druhy podporovaných činností z okruhů g), h) a i) uvedených v bodě 17, jako je zachování a zpřístupňování národního filmového dědictví, vzdělávání a výchova v oblasti kinematografie a podpora některých filmových festivalů a přehlídek v oblasti kinematografie, v českých souvislostech patrně nepředstavují činnosti hospodářské7.
38) V takovém případě podpora těchto činností nepředstavuje státní ...
Posouzení opatření. V této fázi řízení zastává Xxxxxx předběžně názor, že dotčené opatření bylo financováno ze státních prostředků, a to ve formě výpadku daňových příjmů, pokud společnost Renewi neoprávněně využívala sníženou poplatkovou sazbu v důsledku toho, že jí valonské orgány údajně neoprávněně udělily registrace a osvědčení o užívání. V této fázi řízení Komise na jedné straně uvádí, že dané opatření lze přičíst státu, neboť daňová vyhláška je aktem přijatým valonskými orgány. Na druhé straně je vydání registrací a osvědčení o užívání společnosti Renewi založeno na ministerském rozhodnutí Valonského regionu. Pokud jde o existenci hospodářské výhody, Komise pochybuje, že úkon, jímž je odpad podzemně uložen v C.E.T., lze považovat za úkon využití ve smyslu práva Evropské unie, a to i v případě, že je podzemně uložen v C.E.T. po uzavření, aby bylo možné zajistit plnění C.E.T. v souladu s environmentálním povolením (s cílem umožnit odtok dešťové vody). Komise tudíž dospěla k závěru, že v této fázi řízení použití snížené sazby pro odpady, které lze využít, na podzemní uložení odpadu zřejmě představuje výhodu v tom smyslu, že uvedené snížení osvobodilo společnost Renewi od daňové zátěže, kterou by normálně musela nést, pokud by se tyto činnosti považovaly za odstranění, a nikoli využití, což prima facie ukládají použitelná ustanovení. Pokud jde o selektivní povahu podpory, Komise zejména zdůrazňuje, že uplatnění snížené sazby bylo zřejmě přiznáno pouze s ohledem na registrace a osvědčení o užívání, jejichž poskytnutí však není založeno na předem stanovených objektivních kritériích, nýbrž vyplývá z rozhodnutí valonského ministra s širokým prostorem pro uvážení při výkonu této pravomoci. Kromě toho v této fázi ze skutečností ve spise nevyplývá, že by ostatní provozovatelé C.E.T. Ve srovnatelné situaci pro úkony podzemního uložení odpadů využívali stejné snížené sazby. Valonské orgány zejména uvedly, že C.E.