POSTAČIL BY JUDIKÁT NEJVYŠŠÍHO SOUDU?. Je známo, že orgány činné v trestním řízení v současnosti vesměs důsledně vycházejí z trestního řádu, který s možností účasti právního zástupce při výsle- chu svědka nepočítá. V této souvislosti se objevuje názor, že celou situaci není nutno řešit ústavní stížností a vydáním Nálezu Ústavního soudu, nýbrž že posta- čí vydání judikátu Nejvyššího soudu, který by s odkazem na čl. 37 odst. 2 Listiny účast advokáta při výslechu svědka umožnil. V této souvislosti usuzuji, že vydá- ní takového judikátu by zřejmě situaci neřešilo. Víme, že Listina základních práv a svobod byla vyhlášena předsednictvem ČNR dne 16. 12. 1992 jako součást ústavního pořádku České republiky (č. 2/1993 Sb.). Listina je účinná od 1. 1. 1993, shodně s Ústavou České republiky (č. 1/1993 Sb.). Přesto nebyl v uplynulých pě- ti letech účinnosti Listiny shledán důvod k novelizaci ustanovení § 97 an. tr. ř. ve smyslu čl. 37 odst. 2 Listiny. Z judikatury je pak zřejmé, že nebyl shledán důvod k tomu, aby Nejvyšší soud vydal stanovisko, dle něhož by svědek, který je v trest- ním řízení předvolán, aby vypovídal, má vzhledem k čl. 37 odst. 2 Listiny právo, aby při jeho výslechu byl přítomen právní zástupce (advokát). Zastávám názor, že pokud by se dospělo k tomu, že článek 37 odst. 2 Listiny („každý má od počátku řízení právo na právní pomoc v řízení před státními orgá- ny“) se vztahuje i na výslech svědka v trestním řízení a námitka nedostatku práv- ní úpravy v trestním řádu není důvodem odmítnutí práva na právní pomoc, neby- lo by možno se spokojit pouze s tímto stanoviskem v podobě judikátu Nejvyšší- ho soudu. Usuzuji, že tento výklad by šel nad rámec současné úpravy druhého oddílu hlavy páté trestního řádu. Ustanovení § 97 až § 104 tr. ř. jsou koncipová- na tak, že vylučují účast právního zástupce svědka při jeho výslechu. V případě aplikace článku 37 odst. 2 Listiny na výslech svědka v trestním řízení se mi jeví nezbytnou novelizace trestního řádu, k níž může dospět z vlastního popudu sám zákonodárce, nebo k níž může dát popud Ústavní soud svým Nálezem. Po pěti letech účinnosti Listiny nedospěl zákonodárce k potřebě změny usta- novení trestního řádu, jež se týkají možnosti účasti právního zástupce při výsle- chu svědka. Tudíž lze usuzovat, že ke změně ustanovení upravujících účast svědka v trestním řízení lze dospět reálně jen v případě, že v důsledku ústavní stížnosti vydá Ústavní soud nález, jímž vysloví, že svědek má právo na účast právního zástupce při svém výslechu. Pokud by takto Ústavní so...
