Prodlení dlužníka. Podle kogentního ustanovení § 365 se dlužník ocitá v prodlení tehdy, jestliže nesplní včas a řádně na stanoveném místě svůj smluvní závazek. Typicky se zhotovitel ocitne v prodlení tehdy, jestliže v dohodnutém termínu nepředá řádně dokončené dílo nebo jeho část objednateli. Doba plnění může být ve smlouvě stanovena buď jedním termínem, nebo několika dílčími termíny pro splnění samostatných částí díla podle smluveného harmonogramu. Prodlení dlužníka nastává objektivně, bez ohledu na to, zda mohl vznik překážek plnění ovlivnit či nikoli, to však s výjimkou situace, kdy splnění závazku dlužníka brání prodlení věřitele. Prodlení dlužníka trvá až do doby, než věřiteli poskytne řádné plnění, nebo než závazek zanikne jiným způsobem, např. odstoupením od smlouvy. Pokud zákon nebo smlouva nestanoví jinak, je dlužník dále povinen řádně plnit svůj závazek, ke kterému přistupují další povinnosti vyplývající z jeho odpovědnosti za prodlení a případně také povinnost nahradit vzniklou škodu a zaplatit smluvní pokutu. Vzniklo-li prodlení dlužníka vadným plněním, je věřitel dále oprávněn uplatňovat výše zmíněná práva z odpovědnosti za vady. Prodlením dlužníka vzniká věřiteli právo odstoupit od smlouvy, které obecně vzniká pouze tehdy, stanoví-li tak zákon nebo smlouva. Odstoupení od smlouvy v případě prodlení dlužníka zakotvuje obch. zák. především v § 345, 346 a 367. Rozlišuje, zda prodlení dlužníka znamená podstatné nebo nepodstatné porušení smluvní povinnosti. Při podstatném porušení smluvní povinnosti získává věřitel právo odstoupit od smlouvy, pokud své odstoupení oznámí dlužníkovi bez zbytečného odkladu poté, co se o porušení smlouvy dozvěděl. Věřitel tohoto práva nemusí využít, má pak právo odstoupit od smlouvy jako v případě nepodstatného porušení smluvní povinnosti, a může také stanovit dlužníkovi dodatečnou lhůtu pro plnění. Po marném uplynutí této lhůty opět vzniká věřiteli právo od smlouvy odstoupit. Při nepodstatném porušení smlouvy je nutné, aby věřitel poskytnul dlužníkovi dodatečnou přiměřenou lhůtu, a teprve po jejím marném uplynutí může odstoupit od smlouvy. Poskytnout přiměřenou dodatečnou lhůtu není třeba, prohlásí-li dlužník, že smluvní povinnost nesplní. U smluv, ze kterých vyplývá, že věřitel nebude mít zájem na splnění závazku po vzniku prodlení, tzv. fixních smluv, dochází k odstoupení od smlouvy již okamžikem prodlení (viz § 349 odst. 3 obch. zák.).
Prodlení dlužníka. 10.1. V případě prodlení Dlužníka s úhradou kterékoliv jednotlivé Splátky nebo prodlení s úhradou peněžitého závazku Dlužníka podle této Smlouvy, se Dlužník zavazuje zaplatit Věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z Úvěru za každý i započatý den prodlení.