Právo Evropské unie. Právo Evropské unie je zcela jedinečný systém práva, který ve své podstatě obsahuje prvky mezinárodního práva i práva vnitrostátního, avšak jako celek nepatří ani do vnitrostátního práva členských států, ani do práva mezinárodního. Právo Evropské unie totiž vykazuje v porovnání s právem mezinárodním či vnitrostátním znaky značné originality. „Pojem právo Evropské unie není v moderní teorii práva členských států Evropské unie jen účelovým označením určitého souboru právních norem, ale svébytným systémem práva.“15 U práva Evropské unie existují tři základní teoretické modely jeho povahy. Z těchto vyplývá, že právo Evropské unie je součástí práva vnitrostátního, součástí práva mezinárodního, ale je také samostatným právním systémem.16
Právo Evropské unie. Na poli evropského práva se oblastí slaďování zabývá zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU, která byla přijata s tříletou implementační lhůtou. Směrnice zavazuje členské státy EU, aby do 2. srpna 2022 uvedly v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí (do 2. srpna 2024 pro dávku ke 2 týdnům nepřenosné rodičovské dovolené). Směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob je součástí balíčku opatření, jehož cílem je splnit závazek Evropské komise na řešení nedostatečného zastoupení žen v zaměstnání a podpora jejich kariérního postupu prostřednictvím lepších podmínek pro to, aby mohly sladit své pracovní a osobní povinnosti.