PUBLIKOVANÝ PŘÍPAD Z PRAXE. Předtím, než Ústavní soud vydal Xxxxx se sp. zn. II ÚS 98/95, byla praxe or- gánů činných v trestním řízení zcela jednotná. Účast právního zástupce při vý- slechu svědka v trestním řízení byla vyloučena. Problémy se v praxi nevyskyto- valy, a to především proto, že advokáti zásadně nežádali orgány činné v trest- ním řízení o umožnění účasti při výslechu svědka. Pokud se snad taková žádost ojediněle objevila, byla nepochybně zamítnuta a advokátovi, jako právnímu zá- stupci svědka, nebyla umožněna účast při jeho výslechu. V současnosti se však v praxi začínají objevovat protichůdné názory na to, zdali svědek má při svém výslechu v průběhu trestního řízení právo na účast právního zástupce, či nikoliv. Nejkontrastněji se to projevilo v široce publikované trestní věci obviněného JUDr. Xxxxxx X. Z informací prezentovaných ve sdělovacích prostředcích vyply- nulo, že v této trestní věci v průběhu přípravného řízení umožnil vyšetřovatel právnímu zástupci svědků účast při jejich výsleších, konaných v průběhu jedno- ho dne, a to zřejmě s odkazem na čl. 37 odst. 2 Listiny. Když se právní zástup- ce dostavil druhý den s plnou mocí k výslechu dalších svědků, nebyla mu účast při jejich výsleších umožněna, zřejmě s odkazem, že tuto možnost trestní řád ne- obsahuje. Tehdejší městský státní zástupce v Praze XXXx. Xxx Xxxxxxxx pak na dotaz televizního reportéra sdělil, že na možnost účasti právního zástupce při vý- slechu svědka není jednotný názor. Co však výrazně demonstrovala tato trestní věc? Vzhledem k nejednotnosti výkladu došlo u svědků v daném případě k porušení čl. 37 odst. 3 Listiny, podle něhož „všichni účastníci řízení jsou si v řízení rovni“. Svědkové, u jejichž výsle- chu nemohl být státní zástupce přítomen, se právem cítili znevýhodněni oproti svědkům, u jejichž výslechu právní zástupce přítomen byl. To, že jeden den by- lo umožněno právnímu zástupci svědků účastnit se jejich výslechu a druhý den nikoliv, jednoznačně ukazuje, že i v praxi orgánů činných v přípravném řízení se začínaly objevovat určité pochybnosti o tom, zdali lze účast právního zástupce svědka odmítnout pouhým odkazem na trestní řád, který s touto možností nepo- čítá. Vše naznačuje tomu, že v praxi orgánů činných v trestním řízení došlo ná- sledně k opětovnému sjednocení názorů, tedy účast právního zástupce při vý- slechu svědka v trestním řízení se od počátku roku 1998 znovu nepřipouští, a to s odkazem na úpravu obsaženou v trestním řádu, která s takovou možností ne- počítá. Ukazuje se, že zd...
