Předmět kalkulace Vzorová ustanovení

Předmět kalkulace. Předmětem samotné kalkulace jsou veškeré druhy výkonů, jež jsou v podniku vykonávány. Jedná se tedy jak o dílčí, tak také o finální výkony. Ve výrobním podniku je nejčastějším předmětem kalkulace produkovaný výrobek. [3, 4] S rozmachem automatizace informačních a databázových systémů dochází k detailnějšímu členění či rozpadu jednotlivých alokovaných nákladů. Z toho důvodu je předmětem kalkulace tzv. kalkulační jednice a množství. Kalkulační jednici lze charakterizovat jako jednotlivý kalkulační výkon, omezený měrnou jednotkou, na niž se stanovují náklady. Samotné kalkulační množství je pak větší počet kalkulačních jednic, pro které se následně stanovují kalkulační náklady. [5] Alternativní kalkulační systémy, mezi které řadíme např. kalkulaci Activity-Based Costing, pracují s výrazem nákladový objekt, tzv. Cost Object. Tímto objektem je chápána aktivita nebo výkon, pro který je charakteristické oddělené sledování nákladů. V praxi to mohou být jak výrobky, tak také služby, ale je možné sem zařadit také projekty, trhy, distribuční kanály, činnosti, střediska atd. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že pokud chceme znát náklady na danou entitu, pak tato entita je nákladovým objektem. [3] PŘÍMÉ NÁKLADY NA VÝROBU 4 NEPŘÍMÉ NÁKLADY (REŽIE) PŘÍMÉ NÁKLADY NA VÝROBU 3 ROZVRHOVÁ ZÁKLADNA PŘÍMÉ NÁKLADY NA VÝROBU 2 PŘÍMÉ NÁKLADY NA VÝROBU 1 VÝROBEK 4 VÝROBEK 3 VÝROBEK 2 VÝROBEK 1 Náklady jsou v tomto přístupu přiřazovány jednotce výrobku nebo službě. Tento typ alokace je v dnešní době používán u většiny výrobních podniků. Přímé náklady jsou představovány jednicovým materiálem nebo jednicovými mzdami, které jsou na výrobu výrobku, případně služby, spotřebovány. [3]