Přirozený stav a přirozený zákon Vzorová ustanovení

Přirozený stav a přirozený zákon. Xxxxx nezastává názor, že organizovaná společnost vznikla spolu s člověkem. Podle něho se lidé před založením státu nacházeli ve stavu přirozeném. Avšak Xxxxx ho zásadně neztotožňuje se stavem války jako Xxxxxx. Toto je možné vyvodit i z jeho definice přirozeného stavu: „Je to stav dokonalé svobody říditi svá jednání a nakládati se svým majetkem a se svými osobami, jak považují za vhodné, v mezích přirozeného zákona, aniž žádají povolení nebo závisí na vůli kohokoli jiného.“75 Xxxxx nepohlížel na přirozený stav pouze jako na teoretický koncept či nástroj. Věřil, že kdysi skutečně existoval, i když to není zaznamenáno. Důkazem mu byly americké kmeny, v nichž spatřoval jistou formu před-společenského uspořádání.76 Vlivným bodem Lockovi teorie je v prvé řadě naprostá rovnost všech lidí v přirozeném stavu - nikdo není nikomu nadřazen. Podle Xxxxx rovnost lidí nezapříčiňuje nepokoje, ale naopak v nás vyvolává respekt k druhým. Je tedy možné hovořit o tom, že Xxxxxx přirozený člověk je bytost morální. I když v přirozeném stavu neexistuje nikdo nejvýše postavený a lidé jsou svobodní a vzájemně si rovní, není to stav zvůle. Xxxx stvořil Bůh, dalo by se tedy říci, že jsou jeho majetkem. Je tudíž jejich nadřízený a oni nemají právo poškodit sami sebe ani druhé osoby. Xxxxx dokonce míní, že lidé mají povinnost druhým pomoci, pokud je to neohrozí.77 Lockovo stanovisko tedy je, že přirozený člověk není řízen pouze sebezájmem. Je zde vynutitel ve formě přirozeného zákona.