Případ Gattousi. Prvním z judikátů SDEU, kterým se budu zabývat je případ tuniského občana X. Xxxxxxxxxx000, který se oženil v srpnu 2002 s německou občankou. Pro vstup na německé území mu bylo vydáno velvyslanectvím SRN v Tunisku vízum z důvodu sloučení rodiny. V září 2002 X. Xxxxxxxxxx vydal starosta obce Rüsselsheim povolení k pobytu na dobu trvání tří let, tedy do září 2005, a v říjnu 2002 úřad práce pracovní povolení na dobu neurčitou. Posléze v březnu 2003 podepsal X. Xxxxxxxx pracovní smlouvu v délce dvou let, tedy do března 2005. Příčinnou vzniklého sporu bylo vydání rozhodnutí starosty obce Rüsselheim z června 2004 o omezení doby platnosti povolení k pobytu tuniského občana dnem oznámení tohoto rozhodnutí s povinností opustit německé území do tří měsíců od podpisu pod sankcí vyhoštění do Tuniska, které starosta vydal na základě oznámení manželky X. Xxxxxxxxxx, že již od začátku měsíce dubna 2004 žije odděleně od svého manžela, ačkoli měl tuniský občan v době rozhodnutí o omezení doby platnosti povolení k pobytu pracovní povolení na dobu určitou a platnou pracovní smlouvu. Rozhodnutí bylo založeno na zániku původního důvodu k udělení povolení k pobytu, neboť manželé již spolu nežijí a vzhledem tomuto k ukončení společného soužití manželů stanoví článek 13 zákona o cizincích154 omezení ex post, neboť tuniský občan již nedisponuje samostatným právem pobytu155, rovněž pracovní povolení na dobu neurčitou nemá v německém právním řádu vliv na prodloužení pobytu na německém území.
