Rizika, jejich management a pojištění stavby. Výstavba tunelů je zpravidla spojena s výskytem četných nebezpečí, z nichž mnohá jsou nepředvídatelná nebo účastníkům projektu neznámá. Výskyt nebezpečí známých či očekávaných lze obvykle zmapovat už při přípravě smlouvy. Pravděpodobnou hodnotu škody vzniklé realizací nebezpečí v nějaké formě je možné definovat jako riziko. Sanace těchto možných (nikoliv ale jistých) škod musí být ve smlouvách ošetřena a musí být předem jasné, kdo riziko ponese (či nechá přenést na třetí stranu, např. pojišťovnu). Alokace (přidělení) rizik mezi strany smlouvy musí být srozu- mitelně vyjádřena a smluvně dohodnuta, neboť zatížení té či oné osoby rizikem se zobra- zí v ceně její činnosti, v jejím pojištění, eventuálně v jejích rozpočtových rezervách (v případech, kdy se osoba pojistit nedá, nebo pojištění sjednat nelze). Rozeznáváme formy zakázek, kde se většina zásadních rizik přenáší a centralizuje u zhotovitele (EPC – na klíč, PPP) a formy zakázek s vyrovnanou a decentralizovanou alokací rizik mezi objednatele a zhotovitele (D/B/B, D/B). Přitom situace, kdy smlouva určité riziko či většinu rizik centralizuje u zhotovitele, automaticky neznamená, že je smlouva nevyvážená či nespravedlivá. Zhotovitel si ovšem svoje schopnosti ovládat rizi- ka musí ocenit v nabídkové ceně zcela jiným způsobem než v případě vyrovnané aloka- ce rizik (viz též kapitola o smluvních vztazích 4.5). Proto pokud je u tunelových zakázek základním soutěžním kritériem nejnižší nabíd- ková cena, je použití z pohledu rizika centralizovaných podmínek (EPC a PPP) už z principu problematické. Pro výstavbu je vždy ekonomicky nejvýhodnější, když rizi- ko nese ten účastník projektu, který je schopen ho nejúčinněji řídit a ovládat. Proto je pro účely výstavby tunelových staveb z hlediska hodnoty za peníze vhodnější použít formy zakázky s vyrovnanou a decentralizovanou alokací rizik D/B/B (např. dle FIDIC „Red Book“) a D/B (např. dle FIDIC „Yellow Book“) (viz též kapitola o smluvních vztazích 4.5).
