Rozhodčí řízení ad hoc. V rozhodčí smlouvě může být také sjednána arbitráž ad hoc. Na místo konkrétní rozhodčí instituce si strany vymezují způsob jmenování rozhodců – samorozhodce či senát, způsob rozhodování a jeho působnost. Účelem jak vyplývá z názvu ad hoc je zřízení rozhodčí soudu pouze příležitostně pro konkrétní případ, proto jeho existence je v podstatě vázána na uzavření smíru či běžnějšího způsobu ukončení ve formě rozhodčího nálezu a následně tedy zaniká. Z pohledu možných úskalí přináší řízení ad hoc jednoznačně nevýhodu spočívající v náročnosti organizace takové arbitráže a současně ve specifikaci ohledně formulace rozhodčí smlouvy, která by měla být přesně a podrobně upravena. Z organizačního hlediska totiž disponuje institucionální rozhodčího soud svým vlastním administrativním aparátem. Naopak výhodou arbitráže ad hoc je pro strany možnost sjednat si způsob jmenování rozhodců včetně jejich počtu, pravidla jednání a místo konání arbitráže.
