Sjednání úplaty. Smlouva o akreditivu je smlouvou úplatnou. Ze zákona vyplývá, že ve smlouvě se příkazce musí zavázat zaplatit bance úplatu. Povinnost sjednat konkrétní výši úplaty však z textu zákona neplyne. Sjednání úplaty, ať už v jakékoli formě, je tedy podstatnou složkou smlouvy o akreditivu. Vzhledem k tomu, že otevření akreditivu je jednou z bankovních služeb, bude stanovení přesné výše úplaty pravidelnou součástí smlouvy.50 Tato přesná výše bude určena buď konkrétní částkou nebo určením způsobu výpočtu v závislosti na výši plnění, které se banka z akreditivu zavazuje poskytnout. Je rovněž možno určit výši úplaty odkazem na sazebník dané banky. Z ustanovení § 684 ObZ 51 vyplývá, že není – li úplata smluvena, zaplatí příkazce za otevření akreditivu cenu obvyklou v době uzavření smlouvy. Při zjišťování výše úplaty obvyklé bude třeba vycházet z výše úplat jiných bank za poskytování obdobných akreditivů. Zákonodárce uvádí v uvedeném § 684 ObZ „smluvení úplaty“, což může vést i k výkladu, že úplatu nemusí být sjednána nejen co do výše, ale také že závazek příkazce zaplatit bance úplatu bude ve smlouvě chybět úplně. V takovém případě by smlouva platně vznikla a je úplatná i v případě, že v ní uvedený závazek příkazce uveden není. Tento výklad by bylo možno opřít o ustanovení § 571 ObZ 52 týkající se mandátní smlouvy. V této souvislosti lze 49 Xxxxx, X. Ke smlouvě o otevření dokumentárního akreditivu. Právní rozhledy 4/2008. 27. února 2008.
