SOUČASNÁ NEJEDNOTNÁ PRAXE. Po vydání citovaného nálezu Ústavního soudu se však vytvořily dva diamet- rálně odlišné pohledy na účast advokáta při výslechu poškozeného, stejně jako svědka. Prvý přístup, vesměs orgánů činných v přípravném řízení, nadále vy- chází z trestního řádu, tedy z dřívějšího jednotného výkladu, který uvádím výše. Druhý přístup, zejména zastávaný některými poškozenými, svědky a jejich práv- ními zástupci, vychází z odůvodnění citovaného nálezu, v němž Ústavní soud uvedl: „Okresní ředitelství Policie ČR v Teplicích, jakožto orgán veřejné moci, svým postupem, spočívajícím v zabránění využití práva na právní pomoc stěžo- vateli, v souvislosti s podáním vysvětlení porušilo čl. 37 odst. 2 Listiny, v němž se výslovně uvádí, že každý má od počátku řízení právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to pro- to, že podmínka řízení je ve věci podání vysvětlení dána naplněním znaku řídi- cího postavení okresního ředitelství policie jakožto orgánu, který se na postupu podílel. Tímto svým postupem Okresní ředitelství Policie ČR v Teplicích ve svých důsledcích porušilo též čl. 1 a dále čl. 2 odst. 2 spolu s odst. 3 Listiny a stejně tak čl. 1, čl. 2 odst. 1, 3, 4 Ústavy, zakotvující princip primátu občana nad stá- tem. Na tom nic nemění nedostatek výslovné právní úpravy v zákoně č. 283/1991 Sb. Námitka nedostatku právní úpravy, jako důvod pro odmítnutí práva na právní pomoc, odpovídá čistě pozitivistickému nazírání na právo, které rovněž nekoresponduje s požadavkem právního státu. Na závěr odůvodnění nálezu Ústavní soud uvedl, že právo na právní pomoc při podání vysvětlení neznamená povinnost policie advokáta v každém případu zajistit, ale pou- ze povinnost toto zastoupení umožnit“. Argumenty z odůvodnění citovaného nálezu Ústavního soudu, které jsou uvádě- ny v souvislosti s podáním vysvětlení občanem dle § 12 zákona o policii č. 283/1991 Sb., ve znění novel, se vztahují i na podání vysvětlení dle § 158 odst. 3 tr. ř..3) Otázkou však v současnosti zůstává, zdali je možno dovodit, že tyto argumen- ty, zejména ty, jež jsou zde uvedeny tučně, se vztahují i na možnost účasti právní- ho zástupce při výslechu poškozeného a svědka, byť je nález výslovně neuvádí. Faktem je, že trestní řád nedává svědkovi stejná oprávnění jako poškozené- mu. Účast právního zástupce, jako zmocněnce poškozeného, při jeho výslechu je dle § 51 tr. ř. možná, zatímco účast právního zástupce svědka (není-li zároveň poškozeným) není dle trestního řádu možná. Kdy...
