Subjekty rozhodčího řízení. Subjekty civilního řízení jsou činitelé, kteří jsou nositelé práv a povinností, jimiž vstupují do civilněprocesních vztahů a vykonávají vliv na průběh řízení v občanskoprávních věcech.44 Úvodem bych se zmínila o subjektech civilního řízení, kterými jsou jednak ti, kteří jsou ze zákona oprávněni rozhodovat o právech, povinnostech a právem chráněných zájmech fyzických a právnických osob a státu – tedy především jsou to soudy, ale mohou to být i rozhodci, jedná-li se o rozhodčí řízení – a jednak ti, o jejichž právech, povinnostech a právem chráněných zájmech je v řízení rozhodováno – těmi jsou účastníci řízení nebo-li procesní strany. Účastníci rozhodčího řízení stojí proti sobě jako navrhovatelé a odpůrci, které jsou v našem právním řádu nazýváni shodně jako v civilním procesní řízení: žalobce a žalovaný. Z ust. § 90 OSŘ vyplývá, že žalobcem je ta osoba, která na základě tohoto ustanovení podá proti jiné osobě žalobu, tímto úkonem se vymezí, kdo je žalobce a kdo žalovaný, z čehož 42 xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx - judikatura z arbitrážní praxe 43 tamtéž 44 viz. Xxxxxxx Xxxxx, Scxxxxxxxx Xxxxx: Rozhodčí řízení, str. 66 logicky vyplývá, že žádné další osoby nemohou být v těchto případech účastníky řízení. Neznamená to ovšem, že se vždy bude jedna pouze o dva účastníky řízení, neboť je možnost, aby na straně žalobce nebo žalovaného stálo více osob, tzv. společenství. Jedná-li se o společenství na straně žalobce, jde o aktivní společenství, na straně žalovaného se pak jedná o pasivní společenství. Existují dva druhy společenství: samostatné a nerozlučné. V samostatném společenství je každý společník vůči odpůrci samostatný, jehož právní úkony nemají vliv na práva a povinnosti ostatních účastníků řízení. Nastává v případě, kdy žalobu podá více osob, nebo v žalobě je označeno více žalovaných, nebo do řízení přistoupil další žalobce nebo žalovaný. Společná zde je jen procesní stránka – žaloba se týká všech společníků a rozhodce pokud nenařídil vyloučení věci, jedná o nich společně a rozhoduje o nich jediným rozhodčím nálezem. Může však nastat i situace, kdy rozhodce jedná o všech společně a pak rozhodne částečným nálezem jen ohledně některého ze společníků. Druhým typem je nerozlučné společenství, kdy účinek rozhodčího nálezu se vztahuje na všechny společníky. Určitým problémem v praxi může být, jak rozeznat, kdy se jedná o samostatné a kdy o nerozlučné společenství. Zde je rozhodující povaha předmětu řízení vyplývající z hmotného práva, avšak většina společenství účastníků...
