Určení banky. Z § 1 odst. 3 písm. f) BankZ60 vyplývá, že ne každá banka je automaticky oprávněna otevírat akreditivy. Tuto činnost může provozovat jen ta banka, které ČNB udělila k takovéto činnosti licenci (viz předchozí výklad).61 V rámci zřízení akreditivu a jeho realizace vzniká tedy trojstranný právní vztah, jehož účastníky jsou vždy příkazce akreditivu, oprávněný z akreditivu a banka. Základem je vztah mezi oprávněným a povinným (příkazcem), který je důvodem uzavření smlouvy o akreditivu. Oprávněným a povinným může být fyzická nebo právnická osoba mající způsobilost k právním úkonům. Osoba povinná použije ke splnění svého závazku banku. Dalším druhem právního vztahu je zde tedy právní vztah mezi příkazcem a bankou. Banka otevírá akreditiv na základě pokynu kupujícího. Třetím vztahem je vztah vznikající mezi bankou a oprávněným z akreditivu v momentě, kdy banka oznamuje oprávněnému existenci akreditivu.62 Banka nebude mít za určitých okolností z akreditivu povinnost platit ve prospěch oprávněného, může se jednat o případ, kdy se banka zaváže k akceptaci nebo proplacení směnky, popř. je možno, aby si příkazce a banka smluvili tzv. negociační akreditiv, podle něhož má banka povinnost odkoupit směnku, který byla vystavena oprávněným na příkazce. V právní nauce je však poukazováno ne nevýhodnost posledně uvedeného řešení, protože pokud příkazce neproplatí směnku v době její splatnosti, bude mít banka právo postihu proti oprávněnému.63 Je třeba si zároveň uvědomit, že ze smlouvy o akreditivu nevzniká přímý závazkový vztah mezi oprávněným a příkazcem. Ten je založen kupní, popř. jinou smlouvou, na jejímž základě je pak smlouva o akreditivu uzavřena. Z otevření akreditivu nevznikají ani oprávněnému ani příkazci žádná vzájemná práva a povinnosti. Závazek z „hlavní“ a to v případech, kdy se jedná o určité typy obchodů nebo o obchody převyšující zákonem stanovenou částku. 59 Xxxxx, X. Ke smlouvě o otevření dokumentárního akreditivu. Právní rozhledy 4/2008. 27. února 2008.
