Všeobecná ustanovení pro produkt SafeLine Vzorová ustanovení

Všeobecná ustanovení pro produkt SafeLine. 1. V rámci smlouvy na pojištění vozidla lze kromě výše uvedeného POV, KASKO a doplňkových produktů sjednat též aktivní asistenci SafeLine. Provoz tohoto produktu se řídí UCZ/As-A/19 definující asistenci a její rozsah a DPP/SafeLine/19 definující montáž a provoz telematické jednotky, která je pro aktivní asistenci nezbytná. 2. Pro účely úpravy pojistného v případě kombinovaného sjednání pojištění POV nebo KASKO a pojištění Asistence vozidel (v jed- né smlouvě) dle doplňkových pojistných podmínek k pojištění Asistence vozidel, DPP/SafeLine/19 se pojištění POV nebo KASKO řídí také příslušnými ustanoveními DPP/SafeLine/19. 3. Je-li tak ujednáno ve smlouvě, v případě kombinovaného pojištění POV nebo KASKO a pojištění Asistence vozidel dle DPP/SafeLine/19, výše pojistného z pojištění POV nebo KASKO se bude v průběhu tr- vání pojištění upravovat na základě systému slev a přirážek za nízký či vysoký nájezd km pojištěného vozidla dle DPP/SafeLine/19. 4. Slevy a přirážky za nízký či vysoký nájezd km se netýkají žádného doplňkového produktu (Sedadla, Zavazadla, Náhradní vozidlo, Pojištění skel, Pojištění Ráfků a pneumatik, Právník do auta atd.) ani asistence včetně aktivní asistence SafeLine.

Related to Všeobecná ustanovení pro produkt SafeLine

  • Smluvní pokuty, úrok z prodlení 11.1. Pro případy neplnění věcných a termínovaných závazků vyplývajících z této smlouvy smluvní strany sjednávají tyto smluvní pokuty: 11.1.1. Při prodlení s dokončením díla jako celku zaplatí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 0,15 % z ceny díla sjednané touto smlouvou, a to za každý i započatý den prodlení. V případě, že budou stanoveny v článku 3 této smlouvy dílčí termíny dokončení předmětu díla, zaplatí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ceny díla sjednané touto smlouvou, a to za každý i započatý den prodlení. 11.1.2. Při prodlení zhotovitele s vyklizením staveniště zaplatí zhotovitel objednateli za každý i započatý den prodlení smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla, a to až do úplného vyklizení a protokolárního předání staveniště. 11.1.3. Při porušení povinností dle 1. věty čl. 2 odst. 2.11. smlouvy zaplatí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každou neoprávněnou změnu poddodavatele. 11.1.4. Za prodlení s odstraněním případných vad, bude-li s nimi dílo předáno a převzato, zaplatí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý i započatý den prodlení oproti dohodnutému termínu, a to za každou vadu. 11.1.5. Nenastoupí-li zhotovitel k odstranění reklamovaných vad v termínu dle čl. 9 odst. 9.5. smlouvy, tj. do 14 dnů od doručení písemné reklamace nebo v jiném dohodnutém termínu, je zhotovitel objednateli povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý i započatý den zpoždění s nástupem. V případě, že nenastoupí k odstranění vady, která ztíží nebo úplně znemožní užívání části nebo celého díla (havárie), tj. do 48 hodin od doručení písemné reklamace nebo v jiném dohodnutém termínu, je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč za každý i započatý den zpoždění s nástupem. 11.1.6. Při prodlení zhotovitele s odstraněním reklamovaných vad ve stanovených termínech je zhotovitel objednateli povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč za každý den prodlení. V případě, že se jedná o vadu, která ztíží nebo úplně znemožní užívání části nebo celého díla (havárie), zaplatí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každou takovou vadu a za každý i započatý den prodlení oproti stanovenému termínu. 11.1.7. V případě nepředložení harmonogramu prací v termínu dle čl. 2 odst. 2.13. této smlouvy má objednatel nárok na smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč za každý i započatý den prodlení. 11.1.8. V případě, že objednatel neuhradí fakturu v termínu splatnosti, zavazuje se uhradit zhotoviteli úrok z prodlení ve výši 0,15% z dlužné částky za každý den prodlení. Toto s nevztahuje na ustanovení čl. 5 odst. 5.4. této smlouvy.

  • Úrok z prodlení a majetkové sankce za prodlení s úhradou 11.3.1. Pokud bude objednatel v prodlení s úhradou faktury proti sjednanému termínu je povinen zaplatit zhotoviteli úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za každý i započatý den prodlení.

  • Jaká jsou hlavní rizika specifická pro Emitenta? Riziko nově založené společnosti Emitent je nově založenou společností, která vznikla 27.3.2020. Emitent k datu vyhotovení těchto Konečných podmínek nezačal vykonávat žádnou podnikatelskou činnost, kromě činnosti směřující k přípravě a realizaci Dluhopisového programu. Potenciální návratnost investice do Dluhopisů tak není podpořena žádnými historickými finančními výkazy Emitenta. Dosavadní činnost Emitenta a její výsledky tak k datu vyhotovení těchto Konečných podmínek nemohou potenciálním investorům do Dluhopisů sloužit jako komplexní zdroj informací pro účely posouzení, zda Emitentův business plán povede k zajištění dostatku prostředků k uhrazení veškerých dluhů Emitenta z Dluhopisů. Emitentův business plán se přitom může ukázat jako nedostatečně výdělečný, což může ve svém důsledku vést až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Závislost Emitenta na podnikání společností ve Skupině Emitent plánuje finanční prostředky získané Emisí dluhopisů využít k poskytování finančních prostředků formou úvěru, zápůjčky nebo na základě jiného podobného závazku vybraným společnostem ve Skupině. Konkrétní společnost ze Skupiny, která od Emitenta takové financování obdrží, poté získané prostředky použije pro financování svých provozních a investičních výdajů. Splácení dluhů úvěrované společnosti ve Skupině vůči Emitentovi je poté závislé na podstupovaných rizicích a hospodářských výsledcích konkrétní společnosti ve Skupině. Důsledkem popsané činnosti Emitenta je nepřímé vystavení Emitenta rizikům podnikání společností ve Skupině, kterým Emitent poskytne prostředky získané z Emise dluhopisů, přičemž pokud taková společnost ve Skupině přijímající financování od Emitenta nebude schopna toto financování splácet, nemusí mít Emitent dostatek prostředků k úhradě svých dluhů z Dluhopisů. Vzhledem k tomu, že společnosti ve Skupině působí na realitním trhu, působí na ně zejména rizika spojená právě s realitním trhem, zejména českým trhem s komerčními nemovitostmi, tj. kancelářskými prostory, maloobchodními prostory a skladovými prostory. Uvedený trh je vysoce konkurenčním trhem, na kterém působí řada rizik, z nichž některá jsou popsána níže. Každé z těchto rizik přitom může ve svém důsledku vést až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Dopady pandemie viru SARS-CoV-2 a souvisejících veřejnoprávních opatření na činnost Skupiny K datu vyhotovení těchto Konečných podmínek má celosvětová pandemie viru SARS-CoV-2 a veřejnoprávní opatření přijatá v souvislosti s ní významný vliv na veškerou nemovitostní činnost v České republice. Ačkoli Skupina k datu vyhotovení těchto Konečných podmínek zatím v této souvislosti zásadní dopady na svou činnost nezaznamenala a ani je dle svých interních analýz neočekává, je možné, že v důsledku pandemie viru SARS-CoV-2 a veřejnoprávních opatření přijatých v souvislosti s ní dojde k významnému nepříznivému dopadu na činnost společností Skupiny, zejména v podobě neschopnosti nájemců hradit nájemné, ztížení hledání vhodných nájemců pro nemovitosti, předčasného ukončování nájemních smluv atp. V případě, že takový dopad se bude týkat také společností ze Skupiny, kterým Emitent poskytne financování z prostředků získaných Emisí dluhopisů, může dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Zhoršení makroekonomických faktorů významných pro Emitenta a společnosti Skupiny Trh, na kterém Skupina působí, je významně ovlivněn makroekonomickými faktory. K datu vyhotovení těchto Konečných podmínek není možné přesně odhadnout, jak významný bude dopad veřejnoprávních opatření přijatých v souvislosti s pandemií viru SARS-CoV-2 na tyto makroekonomické faktory, nicméně v České republice lze alespoň krátkodobě očekávat zhoršení relevantních makroekonomických faktorů, zejména propad HDP. V krajním případě může dojít k prudkému poklesu zájmu investorů o nemovitostní projekty typově shodné s projekty, které mají být realizovány z prostředků získaných z Emisí dluhopisů, případně k neschopnosti obchodních partnerů společností ze Skupiny dostát jejich smluvním závazkům. Pokud se takový scénář bude týkat společností ze Skupiny, kterým Emitent poskytne financování z prostředků získaných Emisemi dluhopisů, může dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Riziko plateb nájemného Významná část podnikání Skupiny je závislá na včasném a řádném placení nájemného a dalších plateb ze strany nájemců. Budoucí výnosy v podnikání společností ze Skupiny závisí do značné míry na době zbývající do vypršení nájemních smluv s nájemci a na solventnosti nájemců. Pokud by došlo k neplnění závazků podstatné části nájemců (současných nebo budoucích) vůči společnostem ze Skupiny, mohla by mít tato skutečnost negativní vliv na schopnost příslušných společností ze Skupiny splatit své závazky vůči Emitentovi z financování, které Emitent těmto společnostem případně poskytne. Může tak dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Riziko případné nemožnosti najít vhodného nájemce pro nemovitost Skupina vyvíjí činnost zejména v oblasti pronájmu prostor umístěných v jí vlastněných nemovitostech. S touto činností je spojeno zejména riziko spočívající v případném poklesu poptávky po prostorách v nemovitostech Skupiny. V případě dlouhodobého výpadku poptávky, který nebude zhojen ochrannými opatřeními činěnými Skupinou (diverzifikace termínu ukončení doby trvání nájemních smluv uzavíraných na dobu určitou, hledání nájemců z různých odvětví s jinými rozhodujícími ekonomickými faktory atp.), se tato skutečnost může negativně promítnout do hospodářských výsledků společností ve Skupině. Pokud se přitom bude jednat o společnosti ve Skupině, které budou příjemci financování od Emitenta, může dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů.

  • Smluvní pokuta, úrok z prodlení V případě prodlení s termínem předání díla je Objednatel oprávněn účtovat Zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z celkové ceny vč. DPH díla uvedené v článku IV. odstavec IV. 1. této smlouvy za každý i započatý den prodlení. V případě prodlení s termínem splatnosti faktury je Zhotovitel oprávněn účtovat Objednateli úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy. Uplatněná či již uhrazená smluvní pokuta nemá vliv na uplatnění nároku objednatele na náhradu škody, kterou lze vymáhat samostatně vedle smluvní pokuty v celém rozsahu, tzn. částka smluvní pokuty se do výše náhrady škody nezapočítává. Zaplacením smluvní pokuty není dotčena povinnost zhotovitele splnit závazky vyplývající z této smlouvy. Zhotovitel se zavazuje nést odpovědnost za škody způsobené vadným plněním předmětu smlouvy (vadným provedením díla) po dobu 10 let od data předání dokončeného díla. V případě porušení smlouvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a obecné bezpečnosti osob může koordinátor BOZP doporučovat objednateli udělovat pokuty dle přílohy č. 4 smlouvy (Smluvní pokuty při nedodržení BOZP). Rozhodne-li Objednatel o udělení této smluvní pokuty, je Zhotovitel povinen ji Objednateli uhradit. V případě, že Zhotovitel neodstraní vady reklamované Objednatelem ve stanovené lhůtě, uhradí Zhotovitel Objednateli smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč za každou včas neodstraněnou oprávněně reklamovanou závadu za každý i započatý den prodlení.

  • OSOBITNÉ USTANOVENIA O ŠTÁTNEJ POMOCI 1. Štátna, resp. minimálna pomoc sa poskytuje v súlade so zákonom o štátnej pomoci. 2. V zmysle § 5 ods. 2 zákona o štátnej pomoci príjemcom je ten, kto vykonáva hospodársku činnosť bez ohľadu na právnu formu a spôsob financovania a v koho prospech bol vykonaný právny úkon, ktorý ho oprávňuje na získanie pomoci. Na účely tohto zákona sa hospodárskou činnosťou rozumie každá činnosť, ktorá spočíva v ponuke tovaru alebo služieb alebo v ponuke tovaru a služieb na trhu. 3. Podľa čl. 107 Zmluvy o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ) sa pravidlá štátnej pomoci, resp. minimálnej pomoci vo všeobecnosti uplatňujú len vtedy, keď je príjemcom pomoci „podnik“ (v čl. 107 ZFEÚ označený ako „podnikateľ“), pričom podnikom sa rozumie každý subjekt vykonávajúci hospodársku činnosť bez ohľadu na právne postavenie a spôsob jeho financovania (ďalej len „podnik“). 4. Pod nepriamou štátnou pomocou sa rozumie poskytnutie čo i len časti finančných prostriedkov zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom príjemcom z prostriedkov poskytnutých poskytovateľom na účet príjemcu, a to v prípade, ak príjemca nespĺňa aspoň jednu z podmienok uvedených v ods. 10 tohto článku. 5. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak je príjemcom podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku. Ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku sa na neho nevzťahujú. 6. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak príjemcom nie je podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku. Ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku sa na neho nevzťahujú. 7. V prípade podniku rozdiel finančných prostriedkov medzi rozpočtom Projektu a výškou finančných prostriedkov poskytnutých poskytovateľom vo forme štátnej pomoci, ktoré nebudú poskytnuté poskytovateľom, je príjemca povinný zabezpečiť z vlastných zdrojov alebo z iných zdrojov ako je štátny rozpočet. 8. V prípade podniku finančné prostriedky poskytnuté poskytovateľom na účet príjemcu predstavujú štátnu pomoc podľa nariadenia Komisie Európskej únie č. 1407/2013 z 18.12.2013 o uplatňovaní článkov 107 a 108 Zmluvy o fungovaní Európskej únie na pomoc de minimis. 9. Príjemca, ktorý nie je podnikom, čestne vyhlasuje, že sa jeho prostredníctvom podniku, ktorý je jeho spoluriešiteľskou organizáciou (zúčastnený podnik), neposkytuje žiadna nepriama štátna pomoc. 10. Za poskytovanie nepriamej štátnej pomoci sa nepovažuje konanie ak je splnená aspoň jedna z týchto podmienok (podľa ods. 28 Rámca pre štátnu pomoc na výskum, vývoj a inovácie – 2014/C 198/01): a) zúčastnený podnik znáša celkové náklady Projektu, alebo b) výsledky spolupráce, ktoré nevedú k vzniku práv duševného vlastníctva, sa môžu vo veľkom rozsahu rozširovať a akékoľvek práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom činností výskumnej organizácie/príjemcu, sa v plnej miere pridelia príjemcovi, alebo c) akékoľvek práva duševného vlastníctva vyplývajúce z projektu, ako aj príslušné prístupové práva sú pridelené zúčastnenému podniku spôsobom, ktorý primerane odráža jeho pracovné balíky, príspevky a príslušné záujmy, alebo d) výskumná organizácia/príjemca dostane za práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom jej činností a sú prevedené na zúčastnený podnik alebo ku ktorým získal zúčastnený podnik prístupové práva, kompenzáciu zodpovedajúcu trhovej cene. Od uvedenej kompenzácie sa môže odpočítať absolútna výška hodnoty akéhokoľvek finančného alebo nefinančného príspevku zúčastneného podniku na náklady spojené s činnosťami výskumnej organizácie/príjemcu, ktorých výsledkom boli príslušné práva duševného vlastníctva. 11. Pod pridelením v plnej miere sa na účely tejto Zmluvy rozumie, že príjemca má v plnej miere hospodársky prospech z týchto práv, ponechaním si plného práva s nimi disponovať, ide najmä o vlastnícke právo a licenčné právo. Tieto podmienky môžu byť splnené, aj keď sa príjemca rozhodne uzavrieť ďalšie Zmluvy týkajúce sa týchto práv, vrátane ich licencovania spolupracujúcemu partnerovi. 12. Náhrada zodpovedajúca trhovej cene práv duševného vlastníctva sa týka náhrady za hospodársky prospech vyplývajúci z týchto práv v plnej výške. V súlade so všeobecnými zásadami štátnej pomoci a vzhľadom na ťažkosti spojené s objektívnym stanovovaním trhovej ceny práv duševného vlastníctva bude podmienka považovaná za splnenú, ak bude príjemca ako predajca v momente uzatvárania Zmluvy preukázateľne rokovať s cieľom získať maximálny prospech. 13. V prípade porušenia ods. 9 tohto článku príjemcom, poskytovateľ bude požadovať od príjemcu vrátenie finančných prostriedkov poskytnutých zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom formou nepriamej štátnej pomoci. 14. Príjemca sa zaväzuje vrátiť finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote do 15 dní odo dňa doručenia oznámenia o zistení poskytnutia finančných prostriedkov vo forme nepriamej štátnej pomoci a výzvy na ich vrátenie zaslanej poskytovateľom. 15. V prípade, že príjemca nevráti finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote uvedenej v ods. 14 tohto článku, zakladá toto nesplnenie povinnosti oprávnenie poskytovateľa na odstúpenie od Zmluvy a povinnosť príjemcu na vrátenie nespotrebovaných finančných prostriedkov poskytovateľovi. Týmto nie sú dotknuté ustanovenia všeobecne záväzných predpisov.

  • Úrok z prodlení a smluvní pokuta 1. Pro případ porušení smluvních povinností dle této Smlouvy dohodly strany Smlouvy ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku v textu Smlouvy uvedené smluvní pokuty. Pohledávka Objednatele na zaplacení smluvní pokuty, případně jiné pohledávky vzniklé Objednateli na základě Smlouvy, může být započtena na pohledávku Zhotovitele na zaplacení ceny za provedené dílo. 2. Za prodlení se splněním lhůty sjednané pro provedení (předání a převzetí) řádně dokončeného díla v termínu dle článku IV. Smlouvy je Zhotovitel povinen zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč, a to za každý i započatý den prodlení. 3. Pro případ prodlení Zhotovitele se splněním povinnosti odstranit reklamovanou vadu v termínu dle Xxxxxxx je Zhotovitel povinen uhradit smluvní pokutu, kterou strany Smlouvy sjednaly ve výši 1.000 Kč za každý den a případ prodlení – u každé vady zvlášť. 4. Pokud Zhotovitel uzavře na provedení díla (části díla) dle Xxxxxxx smlouvu se subdodavatelem v rozporu s ujednáním ve Smlouvě nebo v zadávací dokumentaci na tuto veřejnou zakázku nebo na základě požadavku Objednatele ve stanoveném termínu nepředloží Objednateli ke kontrole požadované smlouvy se subdodavateli, zaplatí Zhotovitel Objednateli za každé jednotlivé porušení smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč. 5. Pro případ prodlení Objednatele se splněním povinnosti uhradit daňový doklad v rozsahu, v jakém dle Smlouvy vznikl Zhotoviteli nárok na jeho úhradu, nebo poskytnout jiné peněžité plnění, sjednaly strany Smlouvy úrok z prodlení ve výši 1.000 Kč za každý den prodlení z částky, s jejímž zaplacením bude Objednatel v prodlení. 6. Další smluvní pokuty jsou uvedeny v dalším textu Smlouvy. Smluvní pokuta je vždy splatná do 30 dní od data, kdy byla povinné straně doručena písemná výzva k jejímu zaplacení ze strany oprávněné strany, a to na účet oprávněné strany uvedený v písemné výzvě. 7. Je-li ujednána v textu této Smlouvy pro konkrétní porušení povinnosti smluvní pokuta, smluvní strany se tímto výslovně dohodly, že věřitel má rovněž právo na náhradu škody vzniklé z porušení příslušné povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Na základě dohody smluvních stran lze tedy vedle smluvní pokuty rovněž uplatnit náhradu škody bez jakéhokoli omezení.

  • Náhrada škody a prodlení 1. Každá ze smluvních stran nese odpovědnost za způsobenou škodu v rámci platných právních předpisů a této Smlouvy. Za škodu se v tomto smyslu považuje i pokuta či jiná sankce uložená za správní delikt Objednateli v případě, že příčinou uložení takové sankce bylo porušení povinností Zhotovitele dle této Smlouvy. Obě smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k předcházení škodám a k minimalizaci vzniklých škod. Smluvní strany jsou povinny nahradit způsobenou škodu za porušení povinností stanovených platnými právními předpisy, a dále stanovených v této Smlouvě. 2. Žádná ze smluvních stran nemá povinnost nahradit škodu způsobenou porušením svých povinností vyplývajících z této Smlouvy a není v prodlení, bránila-li jí v jejich splnění některá z překážek vylučujících povinnost k náhradě škody ve smyslu ustanovení § 2913 odst. 2 občanského zákoníku. 3. Každá ze smluvních stran se zavazuje upozornit druhou smluvní stranu bez zbytečného odkladu na vzniklé okolnosti vylučující povinnost k náhradě škody bránící řádnému plnění této Smlouvy. Smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k odvrácení a překonání okolností vylučujících povinnost k náhradě škody. 4. Žádná ze smluvních stran není v prodlení, pokud toto prodlení mělo jednoznačnou a bezprostřední příčinu v prodlení druhé smluvní strany. 5. Zhotovitel není povinen nahradit škodu, která vznikla v důsledku věcně nesprávného nebo jinak chybného pokynu Objednatele v případě, že na nesprávnost takového pokynu Objednatele upozornil v souladu s čl. VI odst. 12 této Smlouvy.

  • Jaká jsou hlavní rizika, která jsou specifická pro tyto cenné papíry? Hlavními riziky specifickými pro emitované Dluhopisy jsou:

  • Společná ustanovení ke kvalifikaci 5.1. V případě, že byla kvalifikace získána v zahraničí, prokazuje se doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána, a to v rozsahu požadovaném zadavatelem. 5.2. V případě společné účasti dodavatelů prokazuje základní způsobilost a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 ZZVZ každý dodavatel samostatně. 5.3. Dodavatel může ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilost s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 ZZVZ požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ jinou osobou, b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ jinou osobou a d) smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. 5.4. Prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) ZZVZ vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 5.3. písm. d) vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat činnosti, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Má se za to, že tento požadavek je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 5.3. písm. d) vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem; to neplatí, pokud smlouva nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 5.3. písm. d) musí splňovat požadavky podle odstavce věty prvé tohoto odstavce. 5.5. Na kvalifikaci jiné osoby, jejímž prostřednictvím je prokazována kvalifikace, se vztahují pravidla stanovená tímto zákonem nebo zadávacími podmínkami pro kvalifikaci dodavatele, za kterého je kvalifikace prokazována. 5.6. Za účelem prokázání kvalifikace zadavatel přednostně vyžaduje doklady evidované v systému, který identifikuje doklady k prokázání splnění kvalifikace (systém e- Certis). 5.7. Dodavatel může v nabídce nahradit předložení dokladů písemným čestným prohlášením. Dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky. 5.8. Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 ZZVZ musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení. 5.9. Pokud po předložení dokladů nebo prohlášení o kvalifikaci dojde v průběhu zadávacího řízení ke změně kvalifikace účastníka zadávacího řízení, je účastník zadávacího řízení povinen tuto změnu zadavateli do 5 pracovních dnů oznámit a do 10 pracovních dnů od oznámení této změny předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci. Povinnost podle věty první účastníku zadávacího řízení nevzniká, pokud je kvalifikace změněna takovým způsobem, že a) podmínky kvalifikace jsou nadále splněny, b) nedošlo k ovlivnění kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo nabídek a c) nedošlo k ovlivnění kritérií hodnocení nabídek. Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud prokáže, že účastník zadávacího řízení nesplnil tuto povinnost.

  • Smluvní rozsah výkonu přenesené působnosti Podle § 63 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění zákona č. 313/2002 Sb., budou orgány obce Polná vykonávat namísto orgánů obce Malý Beranov v jejím správním obvodu přenesenou působnost podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, takto: rozhodování ve správním řízení ve věcech přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku.. Na základě této smlouvy budou orgány obce Polná místně příslušnými správními orgány v řízeních pro správní obvod obce Malý Beranov. Správní poplatky vybírané obecním úřadem obce Polná při plnění této smlouvy jsou příjmem rozpočtu obce Polná. Výnos pokut uložených ve správním řízení dle této smlouvy je příjmem rozpočtu obce Polná.