Common use of Vady díla Clause in Contracts

Vady díla. Podle § 560 odst. 1 obch. zák. má dílo vady tehdy, jestliže neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. V případě, že dílo spočívá ve zhotovení věci, uplatní se pro určení odpovědnosti za vady díla také ustanovení § 420 až 422 a § 426 obch. zák. pojednávající o smlouvě kupní. V oblasti investiční výstavby je z důvodů výše zmíněných vhodné a obvyklé vymezit požadovaný rozsah, jakost a provedení díla ve smlouvě, která jednak ve svých úvodních ustanoveních uvádí účel díla a jednak odkazuje na projektovou dokumentaci, která blíže určuje způsob realizace díla. Pokud by smlouva jakost a provedení nestanovila, uplatní se ustanovení § 420 obch. zák., na základě kterého dílo musí mít jakost obvyklou pro obvyklé použití díla.40 K takovým situacím by nicméně v investiční výstavbě dojít nemělo. Zhotovitel podle § 560 ve spojení s § 554 obch. zák. objektivně odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání, případně v době přechodu nebezpečí škody na objednatele, jestliže nebezpečí škody na objednatele přechází později, nežli v době předání díla. Rovněž odpovídá i za vady, které vznikly na předmětu díla až po jeho předání, resp. po přechodu nebezpečí škody na objednatele, pokud byly vady způsobeny porušením jeho povinností. Vzhledem ke složitosti a komplexnosti předmětu díla je odpovědnost dodavatele poměrně široká co do rozsahu. Zhotovitel odpovídá nejen za vlastnosti jednotlivých dílčích prvků, které tvoří předmět plnění, ale i za vlastnosti a funkčnost díla vcelku, ve 40 XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Xxxx, 2010, str. 1082. vzájemném působení jeho dílčích částí. Zhotovitel tak odpovídá za správně navržený projekt, zvolený materiál, provedení stavebních a montážních prací, za konstrukci strojů a zařízení, za správnost návodů a dokladů, za neexistenci právních vad díla atp. a za funkčnost a výkon celé dodávky. Pokud jde o právní vady díla, použijí se podle § 559 zákona opět přiměřeně ustanovení upravující právní vady zboží u kupní smlouvy, konkrétně § 434 a 435 obch. zákoníku. Předmět díla vykazuje vady, jestliže je zatížen právy třetích osob a objednatel s takovým zatížením nedal souhlas.41 Práva třetích osob mohou vyplývat z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Zhotovitel odpovídá podle § 559 obch. zák. za porušení těchto práv, ke kterému dojde podle právního řádu České republiky, případně podle právního řádu státu, kde bude předmět díla využíván, jestliže zhotoviteli bylo v době uzavření smlouvy známo, že předmět díla má být v takovém státě využíván.

Vady díla. Podle Jak vyplývá z § 560 2615 odst. 1 obchObčZ, dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. zákZa účelem předejití sporům lze tak smluvním stranám doporučit, aby dílo bylo ve smlouvě co nejvíce specifikováno. Pokud tomu tak nebude, nezbyde než postupovat v souladu s § 2095 ObčZ, kdy bude rozhodující účel patrný ze smlouvy, potažmo účel obvyklý. V případě stavby jako předmětu díla je zvykem specifikovat dílo odkazem na projektovou dokumentaci či technický výkres, příp. na rozpočet či cenovou nabídku zhotovitele, kde je dílo jak z hlediska technického, tak z hlediska estetického, specifikováno. Nelze vyloučit ani specifikaci díla přiložením nákresů, fotografií, vizualizací nebo vzorku materiálu. Především zájmem objednatele by mělo být, aby bylo dílo úplně vymezeno, resp. vymezen očekávaný výsledek, jelikož jak tomu zcela správně poznamenává Xxxxxxxxxxx: „pokud se ukáže, že je práce a výkony sepsané v těchto dokumentech nepostačují k výsledku, který objednatel očekává, musí objednatel na své náklady objednat další práce nutné pro řádné dokončení stavby.“148 Řádná specifikace díla přitom může mít poměrně podstatný vliv i na otázku víceprací, a s tím pojící se vznik práva na jejich úhradu, jak bude blíže popsáno v kapitole deváté. obvyklými vlastnostmi poskytnutého plnění. Stejně tak může být velmi problematické určit, zda se jedná o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy.149 Ve své praxi se často setkávám se smluvním ustanovením, ve kterém si objednatel vymíní, aby bylo dílo provedeno v souladu s platnými českými technickými normami. Tento postup lze nepochybně doporučit, neboť jak konstatoval Ústavní soud ČR, technické normy samy o sobě závazné nejsou, nejsou-li obsaženy přímo v právním předpise potažmo není jejich závaznost stanovena uzavřenou smlouvou o dílo.150 Nutno ovšem podotknout, že pokud jde o prokázání vadnosti díla, není soulad s technickými normami dle rozhodovací praxe soudů tím určujícím kritériem.151 Lze tedy shrnout, že čím více bude dílo ve smlouvě o dílo konkretizováno, tím větší má objednatel šanci uspět s prokázáním, že plnění zhotovitele je vadné. V případě stavby či stavebních prací by tak měla být přílohou smlouvy o dílo vady tehdynejlépe projektová dokumentace, jestliže neodpovídá výsledku určenému stejně tak jako položkový rozpočet prací s uvedením specifikace materiálu, příp. i technický či grafický nákres toho, jak budou jednotlivé části díla ze strany zhotovitele provedeny. Naopak zhotovitel by měl pamatovat na to, jestli je schopen dodržet sjednané rozměry předmětu díla uvedené ve smlouvě. V případěStavebnictví je přece jen specifické oproti kupř. strojírenství, kde je bezpodmínečně nutné, aby bylo dílo provedeno úplně přesně. Vzhledem k tomu, že dílo spočívá by mohl objednatel i z důvodu drobné odchylky ve zhotovení věci, uplatní se pro určení odpovědnosti za vady díla také ustanovení § 420 až 422 a § 426 obch. zák. pojednávající o smlouvě kupní. V oblasti investiční výstavby je z důvodů výše zmíněných vhodné a obvyklé vymezit požadovaný rozsah, jakost a skutečném provedení díla ve smlouvě, která jednak ve svých úvodních ustanoveních uvádí účel díla a jednak odkazuje na projektovou dokumentaci, která blíže určuje způsob realizace díla. Pokud by smlouva jakost a provedení nestanovila, uplatní se ustanovení § 420 obch. zák., na základě kterého dílo musí mít jakost obvyklou pro obvyklé použití díla.40 K takovým situacím by nicméně v investiční výstavbě dojít nemělo. Zhotovitel podle § 560 ve spojení s § 554 obch. zák. objektivně odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání, případně v době přechodu nebezpečí škody na objednatele, jestliže nebezpečí škody na objednatele přechází později, nežli v době předání díla. Rovněž odpovídá i za vady, které vznikly na předmětu díla až nárokovat po jeho předání, resp. po přechodu nebezpečí škody na objednatele, pokud byly vady způsobeny porušením jeho povinností. Vzhledem ke složitosti a komplexnosti předmětu díla je odpovědnost dodavatele poměrně široká co do rozsahu. Zhotovitel odpovídá nejen za vlastnosti jednotlivých dílčích prvků, které tvoří předmět plnění, ale i za vlastnosti a funkčnost díla vcelku, ve 40 XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Xxxx, 2010, str. 1082. vzájemném působení jeho dílčích částí. Zhotovitel tak odpovídá za správně navržený projekt, zvolený materiál, provedení stavebních a montážních prací, za konstrukci strojů a zařízení, za správnost návodů a dokladů, za neexistenci právních vad díla atp. a za funkčnost a výkon celé dodávky. Pokud jde o právní vady zhotoviteli slevu z ceny díla, použijí se podle § 559 zákona opět přiměřeně ustanovení upravující právní vady zboží u kupní lze zhotoviteli doporučit vložit si ujednání o odchylce přímo do smlouvy, konkrétně § 434 a 435 obch. zákoníku. Předmět díla vykazuje vady, jestliže je zatížen právy třetích osob a objednatel s takovým zatížením nedal souhlas.41 Práva třetích osob mohou vyplývat z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Zhotovitel odpovídá podle § 559 obch. zák. za porušení těchto práv, ke kterému dojde podle právního řádu České republiky, případně podle právního řádu státu, kde bude předmět díla využíván, jestliže zhotoviteli bylo v době uzavření smlouvy známoZe své praxe vím, že předmět díla má být v takovém státě využívánobjednatelé se snaží využít i nepatrného odchýlení od smluvního ujednání ve svůj prospěch.

Vady díla. Podle Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě (§ 560 2615 odst. 1 obch1). zákO právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. má dílo vady tehdyObjednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže neodpovídá výsledku určenému ve smlouvěpředmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli (§ 2615 odst. V případě2). Dojde-li podle českého právního řádu nebo podle právního řádu státu, že dílo spočívá ve zhotovení věcikde má být předmět díla využit, uplatní se pro určení odpovědnosti za vady díla také ustanovení § 420 až 422 a § 426 obch. zák. pojednávající o smlouvě kupní. V oblasti investiční výstavby je z důvodů výše zmíněných vhodné a obvyklé vymezit požadovaný rozsah, jakost a provedení díla ve smlouvě, která jednak ve svých úvodních ustanoveních uvádí účel díla a jednak odkazuje na projektovou dokumentaci, která blíže určuje způsob realizace díla. Pokud by smlouva jakost a provedení nestanovila, uplatní se ustanovení § 420 obch. zák., na základě kterého dílo musí mít jakost obvyklou pro obvyklé v důsledku použití díla.40 K takovým situacím by nicméně v investiční výstavbě dojít nemělo. Zhotovitel podle § 560 ve spojení s § 554 obch. zák. objektivně odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání, případně v době přechodu nebezpečí škody na objednatele, jestliže nebezpečí škody na objednatele přechází později, nežli v době předání díla. Rovněž odpovídá i za vady, které vznikly na předmětu díla až po jeho předání, resp. po přechodu nebezpečí škody na objednatele, pokud byly vady způsobeny porušením jeho povinností. Vzhledem ke složitosti a komplexnosti předmětu díla je odpovědnost dodavatele poměrně široká co do rozsahu. Zhotovitel odpovídá nejen za vlastnosti jednotlivých dílčích prvků, které tvoří předmět plnění, ale i za vlastnosti a funkčnost díla vcelku, ve 40 XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Xxxx, 2010, str. 1082. vzájemném působení jeho dílčích částí. Zhotovitel tak odpovídá za správně navržený projekt, zvolený materiál, provedení stavebních a montážních prací, za konstrukci strojů a zařízení, za správnost návodů a dokladů, za neexistenci právních vad díla atp. a za funkčnost a výkon celé dodávky. Pokud jde o právní vady díla, použijí se podle § 559 zákona opět přiměřeně ustanovení upravující právní vady zboží u kupní smlouvy, konkrétně § 434 a 435 obch. zákoníku. Předmět díla vykazuje vady, jestliže je zatížen právy třetích osob a objednatel s takovým zatížením nedal souhlas.41 Práva třetích osob mohou vyplývat k ohrožení nebo porušení práva třetí osoby z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Zhotovitel odpovídá podle § 559 obch. zák. za porušení těchto práv, ke kterému dojde podle právního řádu České republikyje z toho zhotovitel objednateli zavázán, případně podle právního řádu státu, kde bude předmět díla využíván, jestliže zhotoviteli bylo pokud o tom zhotovitel v době uzavření smlouvy známověděl nebo vědět musel. Na právní vady díla se obdobně použijí ustanovení o právních vadách předmětu koupě (§ 2616). Má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti (§ 2617, v návaznosti na §§ 2604 až 2607). Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že předmět právo bylo uplatněno opožděně (§ 2618). Dal-li zhotovitel za jakost díla má být v takovém státě využíván.záruku, použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě (§ 1619 odst. 1). Záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla (§ 1619 odst. 2). Tyto Reklamační podmínky nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2018

Vady díla. Podle Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě § 560 2615 odst. 1 obch1. zákO právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. má dílo vady tehdyObjednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže neodpovídá výsledku určenému ve smlouvěpředmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli § 2615 odst. V případě2. Dojde-li podle českého právního řádu nebo podle právního řádu státu, že dílo spočívá ve zhotovení věcikde má být předmět díla využit, uplatní se pro určení odpovědnosti za vady díla také ustanovení § 420 až 422 a § 426 obch. zák. pojednávající o smlouvě kupní. V oblasti investiční výstavby je z důvodů výše zmíněných vhodné a obvyklé vymezit požadovaný rozsah, jakost a provedení díla ve smlouvě, která jednak ve svých úvodních ustanoveních uvádí účel díla a jednak odkazuje na projektovou dokumentaci, která blíže určuje způsob realizace díla. Pokud by smlouva jakost a provedení nestanovila, uplatní se ustanovení § 420 obch. zák., na základě kterého dílo musí mít jakost obvyklou pro obvyklé v důsledku použití díla.40 K takovým situacím by nicméně v investiční výstavbě dojít nemělo. Zhotovitel podle § 560 ve spojení s § 554 obch. zák. objektivně odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání, případně v době přechodu nebezpečí škody na objednatele, jestliže nebezpečí škody na objednatele přechází později, nežli v době předání díla. Rovněž odpovídá i za vady, které vznikly na předmětu díla až po jeho předání, resp. po přechodu nebezpečí škody na objednatele, pokud byly vady způsobeny porušením jeho povinností. Vzhledem ke složitosti a komplexnosti předmětu díla je odpovědnost dodavatele poměrně široká co do rozsahu. Zhotovitel odpovídá nejen za vlastnosti jednotlivých dílčích prvků, které tvoří předmět plnění, ale i za vlastnosti a funkčnost díla vcelku, ve 40 XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Xxxx, 2010, str. 1082. vzájemném působení jeho dílčích částí. Zhotovitel tak odpovídá za správně navržený projekt, zvolený materiál, provedení stavebních a montážních prací, za konstrukci strojů a zařízení, za správnost návodů a dokladů, za neexistenci právních vad díla atp. a za funkčnost a výkon celé dodávky. Pokud jde o právní vady díla, použijí se podle § 559 zákona opět přiměřeně ustanovení upravující právní vady zboží u kupní smlouvy, konkrétně § 434 a 435 obch. zákoníku. Předmět díla vykazuje vady, jestliže je zatížen právy třetích osob a objednatel s takovým zatížením nedal souhlas.41 Práva třetích osob mohou vyplývat k ohrožení nebo porušení práva třetí osoby z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Zhotovitel odpovídá podle § 559 obch. zák. za porušení těchto práv, ke kterému dojde podle právního řádu České republikyje z toho zhotovitel objednateli zavázán, případně podle právního řádu státu, kde bude předmět díla využíván, jestliže zhotoviteli bylo pokud o tom zhotovitel v době uzavření smlouvy známověděl nebo vědět musel. Na právní vady díla se obdobně použijí ustanovení o právních vadách předmětu koupě § 2616. Má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti § 2617, v návaznosti na §§ 2604 až 2607. Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že předmět právo bylo uplatněno opožděně § 2618. Dal-li zhotovitel za jakost díla má být v takovém státě využívánzáruku, použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě § 1619 odst. 1. Záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla § 1619 odst. 2.