Vládní politika a aktivity donorů v daném sektoru. 2.3 Kontext spolupráce ZRS ČR v Etiopii
Vládní politika a aktivity donorů v daném sektoru. Etiopská vláda a orgány místní správy a samosprávy si uvědomují problémy spojené s efektivním a ekologickým hospodařením a postupně se je snaží řešit implementací vládních strategií a metodik (např. Climate Resilient Green Economy, Nutrition Sensitive Agriculture nebo Community Based Participatory Watershed Development). Etiopská vláda má dále nastavené strategie zemědělského rozvoje, které se soustředí na intenzifikaci zemědělství a zvýšení výnosů rostlinné produkce (kukuřice, teff, pšenice, enset), a to užíváním minerálních hnojiv nebo intenzivní orbou. Propagace těchto vstupů je zajisté vhodná, nicméně předpokládá relativně pokročilé znalosti a zkušenost příjemců a vhodný výběr pozemků. Vládní strategie se rovněž intenzivně věnují problematice managementu přírodních zdrojů a krajiny, nicméně v praxi je tato tematika řešena převážně separátně od samotné zemědělské produkce, a to typicky na komunitních pozemcích v rámci „NRM kampaní“. Ty se věnují hlavně technické rehabilitaci odlesněných a degradovaných ploch. Z technického hlediska hlavními překážkami v dosažení plně produktivní krajiny a stabilizovaného agroekologického systému i nadále zůstávají kontinuální odlesňování, nadměrná pastva, nevhodné hospodaření v kopcovitém terénu (způsobující povodně v níže položeném území) a malé porozumění komunit rizikům nesprávného hospodaření s přírodními zdroji. V oblasti regionu Sidama, Gedeo a Gambela jsou zemědělské rozvojové aktivity organizovány regionálními úřady (Bureau of Agriculture; WAO). Samotné WAO jsou rovněž podporovány zahraničními donory a realizátory, jako např. Českou rozvojovou agenturou, Africkou rozvojovou bankou, Evropskou komisí, organizací Rift-Walley Fund a rovněž Global Environmental Fund, prostřednictvím etiopské Environmental Protection Agency (EPA). Příklady dalších donorů a realizátorů působících v zájmových regionech: • Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs Ethiopia - OCHA) • Food and Agriculture Organization (FAO) • Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (United States Agency for International Development - USAID) • Irish Aid • Managing Environmental Resource to Enable Transition to More Sustainable Livelihood (MERET • Světový potravinový program (World Food Programme - WFP) • Dětský fond OSN (United Nations Children’s Fund UNICEF) • Mothers & Childeren Multisectoral Development Organization (MCMDO) • World vision (WV) • DanChurchAid (DCA)...
Vládní politika a aktivity donorů v daném sektoru. Budoucnost BaH významně ovlivní postupná integrace do EU. V návaznosti na tyto snahy byla podepsána mezinárodní smlouva "Stabilization and Association Agreement" (podepsána 2008, ratifikována 2010, vstoupila v platnost 2015), díky níž se BaH zavázala k plnění kritérií stanovených pro členy EU a k dodržování evropských standardů (včetně postupné harmonizace legislativy a politiky s "EU's Acquis Communautaire"). Jako nástroj stabilizačního procesu byl ustanoven program "European Partnership" definující principy a krátkodobé/střednědobé priority země, které (v r. 2008) stanovily mezi hlavními prioritami státu zavedení základního legislativního rámce pro zemědělství. Dále byl sepsán strategický programový dokument "Strategic Plan for Harmonisation of BiH Agriculture and Rural Development 2008-2011" představující vládní politiku země v oblasti zemědělství a zaměřující se na agendu potravinové bezpečnosti a na veterinární a fytosanitární opatření. Zemědělský sektor by tak měl směřovat ke zvýšení objemu produkce, jako i ke zlepšení struktury a kvality produkce. V souladu se strategickým plánem jsou definovány zemědělské strategie pro každou entitu zvlášť: "FBiH Strategy for Agriculture and Rural Development" (2006-2010) a "RS Strategy for Agricultural Development" (2009-2015). Na státní úrovni byl dále sepsán dokument "Operational Programmes for the Harmonisation of BiH Agriculture, Food and Rural Development 2008-2011") předpokládající postupnou harmonizaci politiky a hospodářství na úrovni státu, entit a kantonů respektující směrnice EU pro nástroje předvstupní pomoci. Velký význam pro udržitelný rozvoj země, představovaly také tzv. MDGs ("Millenium Developments Goals"), jejichž plnění bylo zahrnuto do střednědobého plánu rozvoje "Medium-Term Development Strategy 2004-2007".Stejný význam mají nyní Sustainable Development Goals (SDGs). V květnu 2015 byla přijata „Střednědobá strategie rozvoje zemědělského sektoru ve Federaci BaH pro období 2015 - 2019“5. Jedním z jejich cílů je i rozvoj hodnotového řetězce a to jak horizontálně tak i vertikálně. Vzhledem k rostoucí závislosti na dovozu potravin se strategie zabývá i možnostmi zvýšení produkce zeleniny pro následující období a upozorňuje, že nynější investice, např. do mechanizace a fóliovníků, jsou nedostačující. Přímá podpora investic v těchto oblastech by mohla přispět ke zvýšení produkce zeleniny na 137 tisíc tun ročně, což by bylo o 26% více než průměr za období 2010-2012.
Vládní politika a aktivity donorů v daném sektoru. Mongolsko v Ústavě z roku 1992 zaručilo občanům život ve zdravém a bezpečném prostředí a určilo veřejnost jako vlastníka země a přírodních zdrojů. K oblasti životního prostředí se vztahuje mnoho mongolských zákonů, programů, zákoných norem a Mongolsko je také signatářem mnoha mezinárodních úmluv týkajících se ochrany životního prostředí. V roce 1997 Parlament schválil Vládní politiku ekologie. Tento dokument má za cíl stanovit právní a ekonomický základ pro dosažení ekologické rovnováhy, která tvoří základní princip pro udržitelný rozvoj Mongolska. Z jedenácti cílů vládního akčního plánu pro roky 2004- 2008 byly tři zaměřené na oblast životního prostředí:
Vládní politika a aktivity donorů v daném sektoru. Budoucnost Moldavska významně ovlivňuje výhledová integrace do EU. V návaznosti na tyto aspirace země, byla na konci roku 2013 parafována mezinárodní smlouva "Stabilization and Association Agreement", díky níž se Moldavsko zavázalo k postupnému plnění kriterií stanovených pro členy EU a k postupnému dosažení evropských standardů (zahrnující postupnou harmonizaci legislativy a politiky s "EU's Acquis Communautaire"). Jako nástroj přípravného procesu byl již v roce 2005 vytvořen program "EU-Moldova European Neighbourhood Partnership Action Plan" definující principy a střednědobé priority země. Od roku 2008 se také Moldavsko stalo příjemcem velkého množství finanční i expertní pomoci, kterou v oblasti rozvoje venkova poskytla řada mezinárodních organizací i rozvojových agentur. Mimo Evropské komise a jednotlivých členských států patří mezi nejvýznamnější donory v zemi USA. Dále zde působí i další donoři, např. Švýcarsko či Japonsko a instituce jako EBRD (European Bank for Reconstruction and Development), EIB (European Invsetment Bank), WB (World Bank), či agentury OSN "United Nations agencies". Mnoho z výše jmenovaných donorů svou podporu směřuje také do zemědělství, lesnictví či rozvoje venkova Moldavska. Především se pak zaměřují na zvyšování přidané hodnoty zemědělské produkce a rozvoj komoditních trhů se zemědělskou produkcí.