Vymezení pojmu „banka“. Bankou se zde rozumí právnická osoba se sídlem na území České republiky, která byla založena ve formě akciové společnosti a má povolení působit jako banka. Činnost záležející v uzavírání smluv o akreditivech nesmí být z uvedeného povolení působit jako banka vyloučena. Jinak by tato osoba nebyla oprávněna smlouvu o akreditivu uzavřít. Uzavírání této smlouvy nicméně není činností, která by byla svěřena výlučně bankám. Smlouvu tedy může uzavřít i jiná osoba, pokud k tomu bude oprávněna. Příkazcem může být naopak jakákoli právnická nebo fyzická osoba, mající způsobilost k právním úkonům.18 Pojem „banka“ tedy není v právním řádu vymezen. Ustanovení § 1 odst. 1 BankZ totiž vymezuje daný pojem jen pro účely tohoto zákona. Přesto je tato definice považována za určující i pro jiné právní předpisy, a to zejména pro obchodní zákoník, neboť jakkoli ten s pojmem „banka“ operuje, jeho definici neobsahuje. Podle zákona o bankách se tedy bankami rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost, které přijímají vklady od veřejnosti, poskytují úvěry a zároveň mají k těmto činnostem licenci podle § 4 BankZ. Z následujících ustanovení zákona o bankách dále vyplývá, že banky se sídlem v členských státech Evropské unie mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle zákona o bankách bez bankovní licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno ve státě, kde mají sídlo a pokud taková zahraniční osoba neporušila postup stanovený právem Evropských společenství dle § 5c – 5m BankZ. To ale neplatí v případech, kdy jde o osoby, které nepožívají výhod tzv. jednotné licence podle
