Vymezení situace vadného splnění Vzorová ustanovení

Vymezení situace vadného splnění. Vadné splnění bývá často řazeno do skupiny tzv. „pozitivního porušení smlouvy“, kdy nejde o porušení ze strany dlužníka jeho nečinností, ale naopak jeho činností, která však neodpovídá požadavkům, které z obsahové stránky závazku vyplývají. Jedná se o situaci, kdy dlužník jisté plnění věřiteli nabídne, a věřitel jej akceptuje přijetím, avšak plnění neobsahuje znaky plnění bezvadného (Xxxxxx, 2015). Oproti jinému porušení smlouvy lze tato kategorie negativně formulovat. V prvním případě jde o kategorii, kdy k onomu stavu dochází z důvodu porušení závazku „prodlením“, při kterém dlužník plnění, v jeho předem vymezené době, vůbec nenabídnul nebo jej naopak nabídne, ale věřitel takové plnění po právu odmítá, jelikož je toto plnění neřádné. Důsledkem uvedeného, dochází k onomu prodlení dlužníka, a to ve smyslu ustanovení § 1968 NOZ, společně se všemi příslušnými následky (Xxxxxx, 2015). Další kategorie vzniká porušením smlouvy ze strany dlužníka, a to tím, že nesplnil povinnosti v důsledku „následné nemožnosti plnění“, kterým dochází k zániku ve smyslu ustanovení § 2006 odst. 1 a 2 NOZ, které způsobil buď sám, přičemž s tímto stavem je spojen jeho sankční postih anebo dojde k nemožnosti splnění závazku z objektivních důvodů, tzv. objektivní nemožnost (Xxxxxx, 2015). Teprve v poslední skupině případů je možno hledat porušení smlouvy vadným splněním, které obsahuje jisté specifické znaky. Dluhovou povinnost lze stále splnit; dlužník není v prodlení, přestože došlo k uplynutí času plnění nebo jde o případ, kdy bylo plnění věřitelem přijato, ale závazek v tomto momentu nemohl splněním zaniknout, neboť se nejednalo o plnění řádné. Závazek se pouze transformoval a jeho obsahem jsou pouze „práva z vadného plnění“ (Xxxxxx, 2015).