Vznik pohledávky, její charakter a pružnost Vzorová ustanovení

Vznik pohledávky, její charakter a pružnost. U akreditivu platí, že dodavateli vzniká pohledávka za bankou a nikoliv za odběratelem. Banka je tedy účastníkem závazkového vztahu, který je povinen zaplatit za dodané zboží. Oproti tomu i inkasa má dodavatel sice zajištěno, že odběratel neobdrží dokumenty jinak než oproti plnění (dispoziční dokumenty jsou pod kontrolou bankovního systému), ale jistotu zaplacení dodávky nemá a pohledávka mu vzniká za odběratelem, nikoli za bankou. U inkasa nepřebírá banka žádnou odpovědnost, že bude placení provedeno, pouze přebírá odpovědnost za správně provedení inkasních úkonů. Oproti inkasu lze o akreditivu říct, že není pouze platebním nástrojem, nýbrž, může sloužit též jako zajišťovací instrument. Dodavatel může s akreditivem nakládat způsobem, který inkaso neumožňuje. Zejména může dodavatel použít akreditiv jako ručení vůči svým subdodavatelům, může také svoji pohledávku za bankou odprodat a získat tím finanční prostředky dříve. V neposlední řadě může získat od své banky úvěr, pokud je akreditiv dostatečně kvalitní. Dokumentární inkaso ve srovnání s dokumentárním akreditivem neváže odběrateli žádné peněžní prostředky, neboť platbu provádí nikoli dříve než v okamžiku, kdy nabývá právní dispozice s dodávaným zbožím, kdežto v případě (dokumentárního) akreditivu je odběratel povinen složit peníze na účet banky a teprve poté vyčkávat, až dodavatel dodá zboží. Vzhledem ke skutečnosti, že akreditiv poskytuje více jistot pro oba účastníky obchodu a že tento platební nástroj skýtá více možností k zajištění dluhu či zpeněžení pohledávky, je tradičně akreditiv také dražším produktem, nežli je tomu u inkasa. Za otevření dokumentárního akreditivu si zřizující banka obvykle účtuje až několik procent akreditivní částky čtvrtletně.