Vztah volné čtvrtiny a povinného dílu. Problematice vztahu volné čtvrtiny a povinného dílu se ve svém článku „Volná čtvrtina podle § 1585 NOZ a povinný díl“ věnoval F. Plašil, když nastínil tři různé názory odborníků na způsob výpočtu čisté čtvrtiny. Buď se čistá čtvrtina vypočítá z čisté pozůstalosti bez ohledu na povinný díl, nebo z čisté pozůstalosti s ohledem na povinný díl, nebo se čistá čtvrtina vypočítá pouze z pozůstalostních aktiv.154 První dva uvedené názory se od sebe liší pouze s ohledem na povinný díl, ve způsobu výpočtu se jinak shodují. První z nastíněných teorií by nejvíce odpovídala komentářům k občanskému zákoníku, ovšem z druhé uvedené teorie vycházela stará literatura. Třetí z názorů zastává například L. Holíková, která o ¾ pozůstalosti, o nichž lze pořídit dědickou smlouvu, hovoří jako o „¾ zůstavitelových aktiv ke dni jeho úmrtí.“155 Autorka práce se nicméně s názorem L. Holíkové v tomto případě neztotožňuje, když zákon jasně hovoří o čtvrtině pozůstalosti, do níž dle ustanovení § 1475 odst. 2 NOZ patří celé jmění zůstavitele – tedy nejen aktiva, ale i dluhy. S ohledem na výše uvedené se autorka práce domnívá, že nejlepším řešením by byl výpočet podle druhé z uvedených teorií, tedy
