Výhrady ČR. Jelikož je uzavírání jednotlivých smluv plně v kompetenci jednotlivých států, což vychází z koncepce státní suverenity, má každý stát možnost mít k jednotlivým smlouvám výhrady, které později v daných smlouvách reflektuje. 93 XXXX, X., XXXX, X. Xxxxx daně při aplikaci smluv o zamezení dvojího zdanění. Praha: MANAGEMENT PRESS, Ringier ČR, 1994. 17 s. ISBN 80-85603-58-6. 94 XXXX, X., XXXX, X. Xxxxx daně při aplikaci smluv o zamezení dvojího zdanění. Praha: MANAGEMENT PRESS, Ringier ČR, 1994. 18 s. ISBN 80-85603-58-6. 95 Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění – 2016. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2016 [citace 2016-06-13], dostupné z: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx/xxxxx-xxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxx- smluv>. Při vstupu České republiky do OECD byla předložena Modelová smlouva OECD, kdy Česká republika využila možnosti výhrad, jak již bylo zmíněno výše, pro důležitost je však nutné zdůraznit a dále rozvést nejdůležitější části těchto výhrad, jelikož to nebylo, vzhledem k systematice práce, provedeno v předchozí části, která měla za cíl především shrnutí takových modelových smluv. „Mezi nejdůležitější výhrady patří například výhrada k čl. 5, kde je zakotveno oprávnění vymezit vznik stálé provozovny na základě doby poskytování služeb - časový test. Jednotlivé smlouvy se liší v délce časového testu pro posouzení místa výkonu činnosti jako stálé provozovny. Významnou výhradou je také oprávnění nezačlenit do smluv čl. 9 odst. 2, a zabránit tak možnosti „zrcadlových“ úprav v základu daně v situaci, kdy jej daňové orgány smluvního státu zvyšují z důvodu zjištění nesprávně nastavených převodních cen. Česká republika nezohledňuje problematiku mezinárodního zdanění v prekluzivních lhůtách pro vyměření daně a neumožňuje také přenášet právo na zápočet daně zaplacené ve smluvním státě do jiného zdaňovacího období.“96 Tato Xxxxxxxx smlouva s výhradami pak slouží jako předloha při uzavírání smluv o zamezení dvojího zdanění, jejichž jednou ze stran je právě Česká republika.
