Xxxxx veřejnoprávní smlouva. Veřejnoprávní smlouvy jsou upraveny v páté části zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, který je charakterizuje jako dvoustranné či vícestranné úkony práv a povinností v oblasti veřejného práva, a proto nemůže být za veřejnoprávní smlouvu označeno např. pouze deklaratorní osvědčení existence práv a povinností. Ve vztahu k právům a povin- nostem tak musí dle Xxxxxxx (2016) působit tudíž konstitutivně. „Uzavření veřejno- právní smlouvy, jejíž stranou je správní orgán, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné správy. Veřejnoprávní smlouva se vždy posuzuje podle svého skutečného ob- sahu.“ (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004) U veřejnoprávních smluv musí být vždy jedním subjektem subjekt veřejné správy, a to dle Kindla (2009, s. 170) nejenom jako subjekt veřejné správy, ale i jako nositel veřejné moci. Veřejnoprávní smlouvy se zabývají subjektivními právy a povinnostmi, které se odvíjí od správního práva. Xxxxxxx (2016) uvádí, že pro správné vymezení veřejnoprávní smlouvy není klíčový charakter subjektu, která tuto smlouvu uzavírá. Je zapotřebí zmínit, že fakt, že smluvní strany tvoří subjekty veřejného práva, ještě neznamená, že jde o veřejnoprávní smlouvu, protože i subjekty veřejného práva mohou navzájem mezi sebou uzavírat smlouvy, které mají soukromoprávní povahu, což je podstatné také podotknout. Jako příklad je možné zmínit např. darovací smlouvu či kupní smlouvu aj. Naopak i právní vztah, který vzniká mezi soukromoprávními subjekty, tak může mít veřejnoprávní povahu – tedy může se jednat o veřejnoprávní smlouvu. I subjekty soukromého práva tak mohou mezi sebou uzavírat veřejnoprávní smlouvy, což vyplývá z § 162 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. „Ti, kdo by byli účastníky podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, popřípadě ti, kdož účastníky takového řízení jsou, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu. K uzavření takové veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu; ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Pokud k veřejnoprávní smlouvě mezi účastníky přistoupí i správní orgán, pak platí, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy udělil souhlas.“ (Zákon č. 500/2004 Sb., správního řádu) Xxxxxxx (2016) uvádí, že pro charakter veřejnoprávní smlouvy je podstatné to, že z obsahového hlediska musí být součástí veřejného práva a spadat tudíž do tzv. správního práva.
