Common use of Zdanění v České republice Clause in Contracts

Zdanění v České republice. 9.1.1 Úrokový výnos (příjem) a) Podle právní úpravy účinné ke dni vyhotovení tohoto Prospektu je z úrokových příjmů plynoucích z Dluhopisu fyzické osobě, která je českým daňovým rezidentem, vybírána česká daň srážkou u zdroje, sazba takovéto daně je 15 %. Emitent je v tomto případě odpovědný za srážku daně u zdroje, a je tedy plátcem této daně. Z úrokových výnosů Emitent srazí daň ve výši 15 %. Tuto daň odvede za vlastníka Dluhopisu příslušnému správci daně a vlastníkovi Dluhopisu bude vyplacen úrokový výnos již po odečtení daně z příjmu. b) V případě, že úrok plyne právnické osobě, která je českým daňovým rezidentem (nebo české stálé provozovně právnické osoby, která není českým daňovým rezidentem), přičemž tato právnická osoba není investičním, podílovým nebo penzijním fondem, je úrokový příjem součástí jejího obecného základu daně podléhajícího příslušné sazbě daně z příjmů právnických osob (19 % k datu Prospektu). U investičního, podílového nebo penzijního fondu vstupuje úrokový výnos do obecného základu daně podléhajícímu snížené sazbě daně platné pro vybrané subjekty kolektivního investování (5 % k datu Prospektu). c) Úrokové příjmy z Dluhopisů realizované českým daňovým nerezidentem podléhají české dani vybírané srážkou u zdroje, jejíž sazba je 15 %, pokud příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění nebo směrnice EU nestanoví sazbu nižší. d) Osoba, která vyplácí úrokový příjem (zpravidla Emitent), je povinna podat hlášení příslušnému správci daně o příjmu úrokového charakteru každé fyzické osoby, která má bydliště na území jiného členského státu Evropské unie. Pro účely tohoto hlášení bude plátce po příjemci požadovat předložení pasu nebo jiného průkazu totožnosti, případně dalších dokumentů, ke zjištění a ověření příjemcova jména, příjmení, bydliště a daňového identifikačního čísla, případně data a místa narození, pokud nebylo příjemci daňové identifikační číslo přiděleno.

Zdanění v České republice. 9.1.1 Úrokový výnos (příjem) a) Podle právní úpravy účinné ke dni vyhotovení tohoto Prospektu je z úrokových příjmů plynoucích z Dluhopisu fyzické osobě, která je českým daňovým rezidentem, vybírána česká daň srážkou u zdroje, sazba takovéto daně je 15 %§ 2 odst. Emitent je v tomto případě odpovědný za srážku daně u zdroje, 2 a je tedy plátcem této daně§ 17 odst. Z úrokových výnosů Emitent srazí daň ve výši 15 %. Tuto daň odvede za vlastníka Dluhopisu příslušnému správci daně a vlastníkovi Dluhopisu bude vyplacen úrokový výnos již po odečtení daně z příjmu. b) V případě, že úrok plyne právnické osobě, která je českým daňovým rezidentem (nebo české stálé provozovně právnické osoby, která není českým daňovým rezidentem), přičemž tato právnická osoba není investičním, podílovým nebo penzijním fondem, je úrokový příjem součástí jejího obecného základu daně podléhajícího příslušné sazbě daně 3 zákona o daních z příjmů právnických osob (19 % má český daňový rezident daňovou povinnost jak ve vztahu k datu Prospektu)příjmům plynoucím ze zdrojů na území České republiky, tak ve vztahu k příjmům plynoucím ze zdrojů v zahraničí. U investičníhoJinými slovy, podílového nebo penzijního fondu vstupuje úrokový výnos do obecného základu daně podléhajícímu snížené sazbě daně platné pro vybrané subjekty kolektivního investování (5 % k datu Prospektu). c) Úrokové příjmy ze zdrojů na území Ruské federace je český daňový rezident povinen vždy za splnění všech podmínek zdanit v souladu se zákonem o daních z Dluhopisů realizované českým daňovým nerezidentem podléhají české dani vybírané srážkou u zdroje, jejíž sazba je 15 %, pokud příslušná smlouva o příjmů. Otázka případného zamezení dvojího zdanění nebo směrnice EU nestanoví sazbu nižší. d) Osobaje řešena v následujícím textu. Některé příjmy českých daňových rezidentů ze zdrojů v Ruské federaci však mohou podléhat zdanění i tam. Jak je vysvětleno v kapitole 1 výše, která vyplácí úrokový Česká republika přestala provádět vybrané články5 Smlouvy ode dne 29. září 2023. Od tohoto okamžiku je tedy již není možné aplikovat. Kromě vybraných článků Smlouvy se od tohoto okamžiku neuplatní také články 23 a 25, které upravují vyloučení dvojího zdanění a řešení případu dohodou. Ačkoli provádění článku 23 Smlouvy nebylo formálně přerušeno, nemůže od 29. září 2023 nastat situace, že by příjem (zpravidla Emitent)českého daňového rezidenta byl podroben zdanění v Ruské federaci „podle ustanovení této smlouvy“, je povinna podat hlášení příslušnému správci daně o příjmu úrokového charakteru každé fyzické osobyrespektive „v souladu s ustanoveními této smlouvy“. Analogicky totéž platí i pro odstavce 1 a 2 článku 25 Smlouvy. Jinými slovy, která má bydliště na území jiného členského státu Evropské unieačkoli tyto dva články jsou formálně nadále prováděny, od 29. Pro účely tohoto hlášení bude plátce po příjemci požadovat předložení pasu nebo jiného průkazu totožnosti, případně dalších dokumentů, ke zjištění a ověření příjemcova jména, příjmení, bydliště a daňového identifikačního čísla, případně data a místa narození, pokud nebylo příjemci daňové identifikační číslo přiděleno.září 2023 nemůže dojít k naplnění podmínek

Zdanění v České republice. 9.1.1 Úrokový výnos Podle § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 zákona o daních z příjmů má český daňový rezident daňovou povinnost jak ve vztahu k příjmům plynoucím ze zdrojů na území České republiky, tak ve vztahu k příjmům plynoucím ze zdrojů v zahraničí. Jinými slovy, příjmy ze zdrojů na území Ruské federace je český daňový rezident povinen vždy za splnění všech podmínek zdanit v souladu se zákonem o daních z příjmů. Otázka případného zamezení dvojího zdanění je řešena v následujícím textu. Některé příjmy českých daňových rezidentů ze zdrojů v Ruské federaci však mohou podléhat zdanění i tam. Jak je vysvětleno v kapitole 1 výše, Česká republika přestala provádět vybrané články5 Smlouvy ode dne 29. září 2023. Od tohoto okamžiku je tedy již není možné aplikovat. Kromě vybraných článků Smlouvy se od tohoto okamžiku neuplatní také články 23 a 25, které upravují vyloučení dvojího zdanění a řešení případu dohodou. Ačkoli provádění článku 23 Smlouvy nebylo formálně přerušeno, nemůže od 29. září 2023 nastat situace, že by příjem českého daňového rezidenta byl podroben zdanění v Ruské federaci „podle ustanovení této smlouvy“, respektive „v souladu s ustanoveními této smlouvy“. Analogicky totéž platí i pro odstavce 1 a 2 článku 25 Smlouvy. Jinými slovy, ačkoli tyto dva články jsou formálně nadále prováděny, od 29. září 2023 nemůže dojít k naplnění podmínek v nich uvedených. To prakticky znamená, že od 29. září 2023 nelze zamezit dvojímu zdanění podle článku 23 Smlouvy. S ohledem na skutečnost, že Smlouva přestala být v České republice a Ruské federaci prováděna v rozdílných okamžicích, připouští finanční správa pro období od 11. srpna 2023 do 28. září 2023 možnost volby poplatníka (příjemčeského daňového rezidenta s příjmy ze zdrojů v Ruské federaci) ohledně postupu při vyloučení nebo zmírnění dopadů dvojího zdanění: • V prvním případě se aplikuje článek 23 Smlouvy a následně se uplatní § 6 odst. 13 nebo § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů na část daně, jež byla zaplacena v Ruské federaci v souladu se Smlouvou, avšak nebyla uznána k zápočtu dle § 38f zákona o daních z příjmů. • Je-li to pro poplatníka příznivější, připouští finanční správa i alternativní variantu, kdy poplatník neaplikuje článek 23 Smlouvy a postupuje podle § 6 odst. 13 a § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů, kdy jako položku snižující základ daně, resp. výdaj uplatní celou daň zaplacenou v Ruské federaci (tj. bez ohledu na to, zda byla zaplacena v souladu se Smlouvou) a) Podle právní úpravy účinné . Jinými slovy, pro období od 11. srpna 2023 do 28. září 2023 si může poplatník zvolit, zda bude k Ruské federaci pro účely vyloučení nebo zmírnění dopadů dvojího zdanění přistupovat jako ke dni vyhotovení tohoto Prospektu je z úrokových příjmů plynoucích z Dluhopisu fyzické osoběstátu, se kterým má Česká republika sjednánu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je českým daňovým rezidentemprováděna, vybírána česká daň srážkou nebo naopak jako ke státu, v jehož případě taková smlouva prováděna není. Volba jedné z výše nastíněných variant v daném období je plně na poplatníkovi, který přihlédne ke své individuální situaci. Zvolená varianta musí být aplikována na všechny druhy příjmů. Vzhledem k výše uvedenému je klíčové, aby poplatník určil, pod jaký režim bude příjem podléhající zdanění v Ruské federaci spadat. V principu připadají v úvahu následující daňové režimy: • Daňový režim platný před 29. zářím 2023, kdy se kromě zákona o daních z příjmů v České republice aplikují také ustanovení Smlouvy. - Specifický daňový režim platný mezi 11. srpnem 2023 a 28. září 2023, kdy lze použít jednu z výše uvedených variant dle volby poplatníka. • Daňový režim platný od 29. září 2023, kdy se aplikuje pouze zákon o daních z příjmů. Zatímco pro účely aplikace srážkové daně, případně zajištění daně, je klíčový okamžik srážky podle zákona o daních z příjmů (viz kapitola 2 výše), určení daňového režimu u zdrojepříjemce příjmu je komplikovanější. V prvé řadě je nutné určit, sazba takovéto daně zda se jedná o jednorázový příjem (např. podíl na zisku, licenční poplatek nebo příjem ze zaměstnání), případně postupně nabíhající příjem (typicky úrok z dluhového instrumentu, o kterém poplatník, který je 15 %účetní jednotkou, účtuje na akruální bázi po dobu držby daného instrumentu). Emitent V druhém kroku je třeba určit, jaký je daňový režim v tomto případě odpovědný za srážku daně u zdrojeRuské federaci (např. zda příjem podléhá ruské srážkové dani, a anebo je tedy plátcem této danězdaňován v rámci daňového přiznání). Z úrokových výnosů Emitent srazí daň ve výši 15 %. Tuto daň odvede za vlastníka Dluhopisu příslušnému správci daně a vlastníkovi Dluhopisu bude vyplacen úrokový výnos již po odečtení daně důvodů níže uvedených může být dále vhodné určit, kdy byl příjem realizován z příjmupohledu zákona o daních z příjmů. b) V případě, že úrok plyne právnické osobě, která je českým daňovým rezidentem 3.2.1. Jednorázový příjem i. Rozhodný okamžik jednorázového příjmu před 29. zářím 2023 (nebo české stálé provozovně právnické osoby, která není českým daňovým rezidentemvč. zohlednění specifik období od 11. srpna 2023 do 28. září 2023), přičemž tato právnická osoba není investičním, podílovým nebo penzijním fondem, je úrokový příjem součástí jejího obecného základu daně podléhajícího příslušné sazbě daně z příjmů právnických osob (19 % k datu Prospektu) ii. U investičního, podílového nebo penzijního fondu vstupuje úrokový výnos do obecného základu daně podléhajícímu snížené sazbě daně platné pro vybrané subjekty kolektivního investování (5 % k datu Prospektu). c) Úrokové příjmy z Dluhopisů realizované českým daňovým nerezidentem podléhají české dani vybírané srážkou u zdroje, jejíž sazba je 15 %, pokud příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění nebo směrnice EU nestanoví sazbu nižší. d) Osoba, která vyplácí úrokový příjem (zpravidla Emitent), je povinna podat hlášení příslušnému správci daně o Rozhodný okamžik jednorázového příjmu úrokového charakteru každé fyzické osoby, která má bydliště na území jiného členského státu Evropské unieod 29. Pro účely tohoto hlášení bude plátce po příjemci požadovat předložení pasu nebo jiného průkazu totožnosti, případně dalších dokumentů, ke zjištění a ověření příjemcova jména, příjmení, bydliště a daňového identifikačního čísla, případně data a místa narození, pokud nebylo příjemci daňové identifikační číslo přiděleno.září 2023