Zásada dispoziční Vzorová ustanovení

Zásada dispoziční. Řízení o návrhu na vklad vlastnického či jiného věcného práva se zahajuje pouze na návrh. Katastrální úřad není oprávněn zahájit jakékoli řízení o vkladu věcného práva sám. Řízení o povolení vkladu je zahájeno dnem doručení návrhu účastníka řízení na stanoveném formuláři příslušnému katastrálnímu úřadu. Příslušný katastrální úřad následně návrh na vklad přezkoumá79 a v případě, že návrh vyhovuje všem zákonem daným požadavkům, vklad povolí. V opačném případě návrh zamítne.80 Proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad neexistuje žádný opravný prostředek dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Nicméně účastníci se mohou bránit žalobou proti zamítnutí návrhu na vkladu dle části V. OSŘ.

Zásada dispoziční. Tato zásada představuje jednu z nejtypičtějších zásad v civilním řízení. Opakem je zásada oficiality, typická především pro oblast práva veřejného. Tyto zásady stanovují, kdo je oprávněn disponovat s řízením, resp. s předmětem řízení. V rozhodčím řízení se tato zásada projevuje tak, že účastníci řízení činí procesní úkony vůči rozhodci, přičemž nejčastěji se jedná o podobu návrhů, jako např. podání žaloby, návrh na doplnění dokazování, návrh na opravu odůvodnění rozhodčího nálezu aj. Přitom platí, že vůči druhému účastníkovi rozhodčího řízení mohou být procesní úkony učiněny jen prostřednictvím rozhodce, jinak jsou neplatné. Dispozičními úkony jsou v rozhodčím řízení následující úkony:41 - návrh na zahájení řízení - změna návrhu na zahájení řízení 41 viz Xxxxxxx Xxxxx, Scxxxxxxxx Xxxxx, Rozhodčí řízení, str. 58 - zpětvzetí návrhu na zahájení řízení - uznání nároku - obrana odpůrců a jeho námitky - vzájemný návrh - smír. Jednou z nejčastějších dispozic s předmětem řízení je změna žaloby žalobcem, kterou umožňuje ust. § 95 OSŘ. Určitý průlom do tohoto práva žalobce představuje souhlas soudu, resp. rozhodce se změnou žaloby. Od změny žaloby je ovšem třeba rozlišovat případy, kdy se podáním pouze odstraňují vady žaloby. Rovněž za změnu žaloby ve smyslu ust. § 95 není možné považovat, jestliže žalobce pouze mění právní kvalifikaci svého nároku, a to z důvodu, že žalobce nemusí svůj nárok vůbec právně kvalifikovat, to je úkolem rozhodce. Vzhledem k povinnosti žalobce pravdivě vylíčit rozhodující skutečnosti, pak doplnění žaloby o skutečnosti odůvodňující uplatněný nárok také z hledisek uvedených v jiném ustanovení zákona rovněž není možné považovat za změnu žaloby. Za změnu žaloby je třeba považovat takovou změnu, která se vztahuje k původnímu petitu. Žalobce může tedy považovat buď méně, nebo více než bylo požadováno v původním petitu, nebo může požadovat něco jiného. Jestliže žalobce zmenšuje obsah toho, co původně požadoval, pak se nejedná o změnu žaloby, ale o částečné zpětvzetí žaloby. Za změnu návrhu je možné považovat pouze takovou změnu, která spočívá v tom, že navrhovatel požaduje více než původně, nebo požaduje něco jiného. Výjimečně lze za změnu návrhu považovat i případ, kdy dojde ke změně tvrzeného skutkového stavu beze změny petitu. V případě, že by změnou žaloby došlo k situaci, že by nebylo možné použít výsledky dosavadního řízení jako podklad pro řízení o změně žaloby, pak rozhodce změnu žaloby nepřipustí a pokračuje v řízení o původním návrhu. ...