Údaje o uchazeči o zaměstnání. Aby mohl zaměstnavatel rozhodnout o tom, že uchazeč o zaměstnání je osobou vhodnou pro obsazení dané pracovní pozice a uzavřít s ním pracovní smlouvu, potřebuje o potenciálním zaměstnanci znát určité informace. Okruh informací, které zaměstnavatel smí po uchazeči o zaměstnání v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru požadovat, je zákoníkem práce (§ 30 odst. 2) omezen jen na takové údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. O jaké údaje by se mohlo jednat, může napovědět § 316 odst. 4 zákoníku práce. Ten sice uvádí demonstrativní výčet informací, které zaměstnavatel od zaměstnance nesmí vyžadovat v době trvání pracovního poměru, lze však dovodit, že sdělení takových údajů zaměstnavatel nemůže požadovat od uchazeče o zaměstnání ani v souvislosti s jednáním o uzavření pracovní smlouvy. Jedná se například o informace o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích, příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti či trestněprávní bezúhonnosti. Zákaz vyžadovat tyto údaje však není absolutní a v případě informací o sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích a příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti lze jejich sdělení od uchazeče o zaměstnání přiměřeně vyžadovat, jestliže je pro to důvod, který spočívá v povaze nabízené práce, nebo pokud tak stanoví zákoník práce nebo zvláštní právní předpis. Stejně tak si lze představit situaci, kdy zaměstnavatel bude po osobě ucházející se o pozici spojenou s hmotnou odpovědností za větší obnos peněžní hotovosti vyžadovat výpis z rejstříku trestů, a stále bude jednat v souladu
